Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku v období vynořující se dospělosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku v období vynořující se dospělosti"

Transkript

1 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku v období vynořující se dospělosti Bakalářská práce Bc. Lenka Tarabíková Vedoucí práce: Mgr. Helena Kotrlová Brno 2015

2 ABSTRAKT Tato studie se zabývá vztahy na dálku v období vynořující se dospělosti v českém prostředí. Výzkumu se zúčastnilo celkem 224 respondentů, kteří považují svůj aktuální vztah za vztah na dálku a od partnera jsou odloučeni alespoň dva dny v týdnu. Zkoumána zde byla souvislost mezi nejčastěji preferovaným způsobem komunikace partnerů při odloučení, rozsahem jejich zprostředkované komunikace při odloučení, množstvím osobního kontaktu partnerů a jimi pociťovanou intimitou a závazkem. Pro měření intimity byla použita Miller Social Intimacy Scale a pro měření závazku subškála měřící závazek metody The Investment Model Scale. Informace o vztahu a komunikaci partnerů byly zjišťovány pomocí dotazníku vytvořeného v rámci této studie. Získaná data byla statisticky analyzována pomocí t-testu, korelace a regresní analýzy. Bylo potvrzeno, že partneři, kteří při odloučení preferují synchronní způsoby komunikace, pociťují vyšší míru intimity než partneři, kteří preferují asynchronní způsoby. Dále byl zjištěn významný vztah mezi rozsahem komunikace partnerů při odloučení a intimitou, i mezi rozsahem komunikace a závazkem. Potvrdilo se také, že množství osobního kontaktu partnerů je významným prediktorem intimity i závazku. Klíčová slova: partnerské vztahy, vztahy na dálku, vynořující se dospělost, komunikace, intimita, závazek This study explores the long-distance relationships in emerging adulthood in czech enviroment. The research sample consisted of 224 respondents who consider their actual relationship as long-distance relationship and are separated from their partner at least for two days per week. There was examined relationships between the most preferred channel of partner s communication during separation, extent of their communication during separation, amount of their personal contact and perceived intimacy and commitment. For intimacy measurement Miller Social Intimacy Scale and for commitment measurement subscale of commitment of The Investment Model Scale were used. Information about relationship and partner s communication were assessed through questionnaire developed for purpose of this study. Obtained data were statistically analyzed using t-test, correlation and regression analysis. It was confirmed that partners who prefer synchronous channels of communication during separation perceive higher level of intimacy than partners who prefer asynchronous channels. Next a significant relationship between extent of communication during separation and intimacy was found as well as extent of communication and commitment. It was also confirmed that amount of partner s personal contact is a significant predictor of intimacy and also of commitment. Keywords: romantic relationships, long-distance relationships, emerging adulthood, communication, intimacy, commitment

3 3 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Brně, dne Bc. Lenka Tarabíková

4 4 Ráda bych poděkovala Mgr. Heleně Kotrlové za poskytnuté rady, vstřícnou komunikaci a trpělivost při vedení mé práce. Děkuji rovněž Mgr. et Mgr. Janu Šerekovi, Ph.D. za odborné statistické konzultace a Dr. Rickey Millerové za poskytnutí metody MSIS.

5 5 OBSAH Abstrakt... 2 Úvod... 6 Vztahy na dálku... 6 Intimita a závazek ve vztazích na dálku... 7 Komunikace ve vztazích na dálku... 9 Výzkumné cíle Metoda Výzkumný soubor Měření Demografické údaje, informace o vztahu a komunikaci Závazek Intimita Pilotáž Výsledky Testování hypotéz Intervenující proměnné Diskuze Limity výzkumu Možnosti budoucího směřování Využití poznatků Literatura Přílohy Pilotáž Dotazník... 38

6 6 ÚVOD Z výsledků šetření Českého statistického úřadu (Internet a komunikace, nedatováno) vyplývá, že rok od roku v České republice stoupá počet uživatelů internetu a rozvíjí se tak i zprostředkovaná komunikace. Téměř všichni mladí lidé ve věku do 30 let aktivně používají internet a tráví na něm průměrně až 30 hodin týdně (Česká tisková kancelář, 2014, 30. prosince). V žebříčku nejpoužívanějších sociální sítí vede jednoznačně Facebook s 4,2 miliony českých uživatelů (Taneček, 2014, 4. února). Nad vlastníky osobního počítače a uživateli internetu v České republice ale pořád svým počtem převažují vlastníci mobilních telefonů o více než 20 %. Ve věku do 24 let vlastní mobil 99,3 % mladých lidí, kteří tak mají nepřetržitý přístup k soukromé komunikaci (Mobilní síť, nedatováno). Přestože komunikace prostřednictvím internetu stoupá na oblibě a díky přístupnosti připojení může představovat levnou formu, mobilní telefon zůstává i nadále významným prostředkem komunikace. Zprostředkované způsoby komunikace slouží k mnoha účelům, nezastupitelnou roli ale hrají ve vztazích na dálku (long-distance relationships), kde právě na ně partneři spoléhají, aby zůstali v kontaktu. Málo studií se však zabývá tím, jaký dopad má používání moderních komunikačních technologií na kvalitu vztahu na dálku, obzvláště v českém prostředí. Některé studie se zaměřují jen na určité způsoby komunikace ve vztazích na dálku a jejich dopad na spokojenost se vztahem, například zkoumají jen používání video chatu (Greenberg & Neustaedter, 2013), Instant Messengeru (Ramirez & Broneck, 2009) nebo u (Johnson, Haigh, Becker, Craig, & Wigley, 2008). Jiné výzkumy, které srovnávají více způsobů komunikace, se zabývají romantickými vztahy všeobecně, díky čemuž jsou jejich výzkumné vzorky velmi heterogenní a vztahy na dálku mnohdy tvoří jen malou část vzorku (Coyne, Stockdale, Busby, Iverson, & Grant, 2011; Emmers-Sommer, 2004). Různorodost vzorku může být také způsobena tím, že v některých výzkumech výzkumníci definují vztahy na dálku pouze podle toho, zda lidé svůj vztah subjektivně považují za vztah na dálku (Dainton & Aylor, 2002; Davison, Hill, Mondoh, & Redalen, 2009; Van Horn et al., 1997; Dainton & Aylor, 2001; Sahlstein, 2004), součástí výzkumů tak mohou být vztahy na dálku různých podob. Další výzkumníci se zabývají zprostředkovanou komunikací, ale nerozlišují od sebe respondenty vztahů na dálku a geograficky blízkých vztahů (geographically close relationships) (Perry & Werner-Wilson, 2011) nebo se vedle partnerských vztahů zabývají i vztahy rodinnými a přátelskými (Baym, Zhang, & Lin, 2004; Porter et al., 2012; Emmers-Sommer, 2004; Ramirez & Broneck, 2009). Některé další výzkumy zkoumající zprostředkovanou komunikaci ve vztazích na dálku zahrnuly do výzkumu věkově širokou část respondentů, například let (Dansie, 2012), let (Ramirez& Broneck, 2009), let (Neustaedter & Greenberg, 2012), let (Emmers-Sommer, 2004; Dainton & Aylor, 2002) nebo let (Perry & Werner-Wilson, 2011). Vysoký věk může ale ovlivnit například výběr komunikačního prostředku (Ramirez & Broneck, 2009). Vztahy na dálku Základní rozdíl mezi vztahy na dálku a vztahy geograficky blízkými představuje geografická vzdálenost, která partnery od sebe odděluje a způsobuje jejich odloučení, a kratší doba strávená společně (Pistole &

7 7 Roberts, 2011). Partneři ve vztazích na dálku spolu celkově interagují méně než partneři ve vztazích geograficky blízkých a komunikují spolu více zprostředkovaně než osobně tváří v tvář (Stafford & Reske, 1990; Stafford, 2010). Možnost trávit čas společně ovlivňuje kromě fyzické vzdálenosti i flexibilita povinností (práce, studium) a náklady na setkání (finanční, časové) (Dansie, 2012). Ne ve všech výzkumech charakterizuje vztah na dálku velká geografická vzdálenost rozdělující partnery, podstatnější se zdá být nižší frekvence osobního kontaktu (Greenberg & Neustaedter, 2013). Jelikož vztah na dálku může nabývat mnoha podob, liší se výzkumy v tom, jak v nich vztahy na dálku výzkumníci charakterizují. Většinou je definují na základě vzdálenosti mezi partnery při odloučení, množství času, který partnerům zabere překonání této vzdálenosti a na základě toho, jestli mohou být partneři ve fyzickém kontaktu, když chtějí (Pistole & Roberts, 2011). Dále například Dansie (2012) ve svém výzkumu definuje vztah na dálku podle vzdálenosti, která partnery odděluje, a podle frekvence osobního kontaktu tváří v tvář. Podobu vztahu rovněž určuje, zda se partneři odlučují pravidelně v dlouhodobém horizontu, nebo jednorázově, jak často se vídají a kolik času tráví společně. Častým znakem identifikujícím vztah na dálku bývá subjektivní pojetí, které tkví v tom, že sami partneři považují svůj vztah za vztah na dálku (Dainton & Aylor, 2002; Davison et al., 2009; Van Horn et al., 1997; Dainton & Aylor, 2001; Sahlstein, 2004). Použití tohoto znaku k dalšímu odlišení vztahů na dálku a geograficky blízkých vztahů se může zdát triviální, je však klíčové. Například někteří partneři, kteří jsou v osobním kontaktu tváří v tvář jednou za měsíc, nemusí nutně považovat svůj vztah za vztah na dálku, jelikož odloučení v důsledku cestování může být součástí jejich životního stylu. Stejně tak nemusí svůj vztah za vztah na dálku považovat partneři, kteří jsou jednorázově odloučeni na půl roku, a odloučení považují za současnou situaci, se kterou se musí vypořádávat pouze dočasně. Oproti tomu partneři, kteří jsou odloučeni pouze dva dny v týdnu, mohou považovat svůj vztah za vztah na dálku. Toto jejich přesvědčení poté může ovlivnit jejich celkové pojetí vztahu. Intimita a závazek ve vztazích na dálku Ve výzkumu Staffordové (2010) vypovídali partneři vztahů na dálku stejnou kvalitu vztahu jako partneři ve vztazích geograficky blízkých. Autorka to zdůvodňuje tím, že se snaží překonat omezení vztahu a podporovat vzájemnou spokojenost. Další výzkumy (Davison et al., 2009; Van Horn et al., 1997) rovněž zjistily, že se vztahy na dálku od vztahů geograficky blízkých nemusí lišit ani například v úrovni pociťované intimity. Těsné vztahy, kterými partnerské vztahy jsou, podle Haubertové a Slaměníka (2013) vznikají mimo jiné právě díky intimním interakcím. Pociťovaná intimita napříč různými vztahy zvyšuje u člověka pocit porozumění, zlepšuje jeho fyzickou i psychickou pohodu, snižuje možné pochybnosti o sobě, je vnímána jako projev zájmu a její nedostatek naopak vyvolává negativní pocity a osamělost (Reis & Shaver, 1988). Ve vztahu se intimita podle Sternberga a Grajeka (cit. podle Sternberg, 1986) vyznačuje vřelými pocity a ohleduplností vůči partnerovi, starostlivostí o něj a podporou. Intimitu charakterizuje dále především sebeodhalování, při němž se lidé odhalí, psychicky se otevřou druhému člověku a sdělují mu informace o sobě, vlastních pocitech, názorech i přáních. Toto otevření ale podmiňuje důvěra vůči druhému a očekávání porozumění (Haubertová & Slaměník, 2013). Pro vytvoření

8 8 intimity je tedy důležitá přítomnost určité míry otevření se a odhalení vlastních myšlenek a pocitů partnerovi (tj. sebeodhalení), také pozitivní účast prostřednictvím věnování dostatečné pozornosti druhému, neodmítáním, poskytnutím bezpečného přijetí a projev porozumění partnerovi (Prager & Roberts, 2004). Partneři ve vztazích na dálku se musí při udržování potřebné míry intimity společně přizpůsobit situaci odloučení. Aby si partneři udrželi pocit blízkosti, více se sebeodhalují a navzájem sebeodhalování partnera přijímají s adekvátním vyjádřením porozumění (Jiang & Hancock, 2013). Zároveň se v komunikaci zaměřují více na intimní sdílení pocitů než na sdělování popisných informací a faktů, které rovněž bývá součástí sebeodhalování (Van Horn et al., 1997). Moss a Schwebel (1993) vytvořili na základě jiných teorií model intimity a jejích pěti komponent. Mezi první tři komponenty patří afektivní, kognitivní a fyzická intimita. Afektivní intimitou rozumí, nakolik mají partneři navzájem povědomí o svých emocích a nakolik je sdílí. Kognitivní intimita představuje sdílení hodnot, cílů a dalších informací partnerů. Fyzická intimita zahrnuje veškerý osobní kontakt od blízkosti po sexualitu. Další komponentou jejich modelu intimity je vzájemnost. Autoři ji popisují jako míru snažení partnerů v dosažení intimity, schopnosti zpracovávat informace o partnerovi z afektivní, kognitivní i fyzické úrovně a jako hodnotu, kterou pociťované intimitě subjektivně připisují. Poslední komponentou modelu je závazek, který představuje základ pro rozvoj všech dalších komponent. Podle tohoto modelu je tedy potřeba, aby partner pociťoval vůči vztahu závazek, to může vyvolat jeho snažení o rozvoj intimity a cenění si pociťované intimity. Na základě tohoto pojetí závazek ovlivňuje intimitu. Nakolik se partneři k sobě navzájem cítí být zavázáni, je významné pro existenci vztahu do budoucna. Závazek ve vztahu představuje vůli partnera vztah udržovat a rozvíjet, přijetí nízkého závazku naopak vztah ukončit a s partnerem se rozejít (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998). Jestliže partner pociťuje závazek, přijímá skutečnost, že druhého miluje a chce tuto lásku dlouhodobě podporovat (Sternberg, 1997). Závazek je podle investičního modelu (investment model theory) Rusbultové (1983) posilován množstvím a různorodostí investic, které partneři do vztahu vloží. Může se jednat o čas strávený s druhou osobou, snahu vynaloženou na udržení a podporu vztahu, množství sdělených informací o sobě (tj. míra sebeodhalování) i aspekty spojené se vztahem jako společní přátelé, aktivity nebo vzpomínky. Zahrnuje investice materiálního i psychologického, konkrétního i abstraktního charakteru (Rusbult & Buunk, 1993). Při ukončení vztahu člověk všechny své investice ztrácí, proto bývají větší investice spojovány se silnějším závazkem vůči vztahu (Rusbult, 1983). Závazek vůči vztahu ovlivňují podle tohoto modelu další dvě komponenty, které vychází z teorie vzájemné závislosti (interdependence theory). První komponentu reprezentuje spokojenost ve vztahu. Partner zažívá větší spokojenost, pokud ve vztahu prožívá více pozitivních a méně negativních emocí a vztah naplňuje jeho potřeby. Druhou komponentu představuje kvalita dostupných alternativních partnerů. Jestliže partner vnímá, že by dostupné alternativy vztahu naplňovaly jeho potřeby lépe, klesá jeho závislost na aktuálním vztahu. Pokud naopak hodnotí alternativní partnery jako horší než aktuálního partnera, jeho závislost na tomto partnerovi a aktuálním vztahu stoupá. S rostoucími investicemi, rostoucí spokojeností a vnímáním alternativ jako neatraktivních stoupá závislost na vztahu a díky tomu si partner vytváří silný závazek vůči vztahu. Větší závazek pak přiměje partnery vztah udržovat a vede k jeho dlouhodobějšímu trvání (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998).

9 9 Partneři udržují vztah pomocí údržbových strategií (relational maintenance), které zahrnují vše, co partneři dělají pro udržení aktuálního uspokojivého stavu či jeho zlepšení (konkrétně v otázkách důvěry, závazku, blízkosti,..) (Dindia & Emmers-Sommer, 2013). Může se jednat například o pozitivitu, otevřenost, ujišťování, sdílení povinností nebo používání prostředků ke zprostředkované komunikaci. Jednotlivé strategie lze použít jak v konkrétním chování, tak i v zapojení do obsahu komunikace. Pozitivita se tedy může projevit láskyplným objetím i podpořením při komunikaci (Canary, Stafford, Hause, & Wallace, 1993). Partneři ve vztazích na dálku používají (kromě sdílení rutinních a domácích prací) stejné údržbové strategie i s přibližně stejnou frekvencí jako partneři geograficky blízcí (Pistole, Roberts, & Chapman, 2010). Jestliže oba partneři do vztahu takto investují, cítí se vůči němu zavázáni díky vloženým investicím a zároveň spokojenější díky ziskům, které jim to přináší (Dansie, 2012). Těmito zisky mohou být například opakované pozitivní interakce a vzájemné opětování přijatých závazků (Levinger, 1977). Vztahy na dálku se v tomto neliší od vztahů geograficky blízkých a i zde jsou vysoké investice spojeny s pociťováním velkého závazku vůči partnerovi (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Partneři mohou dokonce pociťovat větší závazek ve vztazích na dálku než ve vztazích geograficky blízkých (Jiang & Hancock, 2013). Komunikace ve vztazích na dálku Otázkou je, jak mohou partneři ve vztazích na dálku překonat odloučením vzniklé překážky a podpořit pozitivní aspekty vztahu. Za tyto pozitivní aspekty lze považovat právě vysokou míru intimity a závazku, které odráží spokojenost se vztahem a možnost pokračování vztahu do budoucna. Požadované úrovně intimity a závazku lze dosáhnout používáním údržbových strategií, prostřednictvím kterých partneři o vztah pečují (Lacinová, Michalčáková, & Bouša, 2009). Zásadní význam má ve vztahové údržbě vztahů na dálku zprostředkovaná komunikace (Dainton & Aylor, 2002). Ve vztazích na dálku nabývá na svém významu, jelikož partneři mohou zkvalitněním komunikace odloučení kompenzovat (Mietzner & Lin, 2005). Partneři ve vztazích na dálku mohou být spokojeni s komunikací ve vztahu dokonce více než partneři ve vztazích geograficky blízkých, a to i navzdory značným omezením, která ze vztahu na dálku plynou (Stafford & Reske, 1990). Pro vyjádření lásky k partnerovi se nejčastěji preferuje láskyplný fyzický kontakt o různé intenzitě, od láskyplných něžností po pohlavní styk (Lacinová, Michalčáková, & Bouša, 2009). Pouhá fyzická přítomnost partnera a možnost komunikovat s ním osobně tváří v tvář poskytuje řadu výhod díky možnosti vidět bezprostřední reakci, neverbální řeč těla nebo vnímat další důležité aspekty komunikace jako intonaci hlasu. Partneři ve vztazích na dálku mohou komunikovat osobně tváří v tvář jen v malé míře. Množství času stráveného společně se odráží na spokojenosti se vztahem, jelikož mohou partneři (v geograficky blízkých i ve vztazích na dálku) pociťovat vyšší míru intimity díky častější fyzické přítomnosti partnera (Dainton & Aylor, 2002; Emmers-Sommer, 2004). Pokud spolu partneři tráví více času, musí častěji překonávat vzdálenost, která je dělí. Proto vzrostou jejich náklady a tyto vložené investice do vztahu mohou zvýšit také pociťovaný závazek (Kauffman, 2000). Větší měrou než komunikace tváří v tvář se ale na vztahové údržbě ve vztazích na dálku podílí zprostředkovaná komunikace (Dainton & Aylor, 2002). Způsoby komunikace zprostředkované počítačem (com-

10 10 puter-mediated communication) a on-line prostředím nabízí pohodlný a levný způsob spojení se s partnerem při odloučení. Zaprvé mohou partneři veřejně sdílet různé druhy obsahů, které mohou, nebo nemusí být určeny pro partnera, ale jsou viditelné více lidmi. Sociální síť Twitter umožňuje sdílet velmi krátké zprávy převážně o tom, co člověk v průběhu dne dělá. Naopak na vlastních blozích lze publikovat dlouhý text. Blogy mohou sloužit například k rozvoji své záliby a vyjadřování se ke konkrétním tématům, často se ale také jedná o formu deníku, díky čemuž může být partner informován o aktivitách, činnostech i pocitech druhého a v diskuzním fóru na ně může reagovat. Sociální sítě oproti blogům více podporují interakci mezi uživateli. Například pokud uživatel Facebooku někoho označí v příspěvku/na fotografii nebo vloží obsah na jeho zeď, ponouká ho k reakci a podpoří ho tím k odpovědi. Zároveň často používaný Facebook umožňuje vedle sdílení veřejných informací konverzovat prostřednictvím soukromých zpráv, které mohou mít podobu delších sdělení (i s přílohou) podobných ům, nebo podobu rychlé výměny krátkých zpráv i mezi více lidmi (tj. chat) (Tong, Kashian, & Walther, 2011). Další formou zprostředkované komunikace jsou soukromé způsoby komunikace jako y, chaty a komunikátory (například ICQ, Instant Messaging), které se liší především tím, co všechno a v jakém množství si lze poslat (text, přidané soubory, fotografie, ). Rychlejší než psaní zpráv je komunikace prostřednictvím video chatu (Skype, Google Chat atd.). Video chat partnerům zprostředkovává vizuální stránku, lze ho proto využít nejen ke konverzaci ale také k paralelním a sdíleným aktivitám partnerů. Při paralelních aktivitách zůstávají partneři v kontaktu delší dobu a během ní se každý zároveň věnuje jiné aktivitě, může se jednat o práci, sledování televize, čtení, uklízení, hraní her a mnoho dalšího. Sdílené aktivity představují čas strávený společnou aktivitou, oba partneři při připojení na video chat společně jedí, sledují filmy, hrají hry nebo se věnují sexuálním aktivitám (Neustaedter& Greenberg, 2012). Moderní technologie poskytují rovněž možnost komunikace prostřednictvím nepočítačových forem (noncomputer-mediated communication) díky telefonování, posílání SMS zpráv a posílání zpráv z mobilních aplikací. Partneři díky mobilnímu telefonu mohou být v kontaktu rychle, jednoduše a bez připojení na internet (Coyne et al., 2011). S ohledem na charakter komunikace při odloučení ve vztazích na dálku se zdá vhodnější odlišovat synchronní a asynchronní zprostředkované způsoby komunikace. Při používání synchronních způsobů interakce probíhá plynule a odpovědi mezi komunikujícími následují vzápětí, jelikož komunikují ve stejném čase. Těmito aspekty se velmi podobají osobní komunikaci tváří v tvář. Asynchronní způsoby mají společné to, že uživatel odešle odpověď, až když sám chce. Výhodu u nich představuje možnost svou odpověď upravovat do konečné požadované podoby a také to, že komunikující nemusí být u média přítomni zároveň, ale mohou se k němu připojit kdykoliv a poté reagovat (Jiang & Hancock, 2013). Allie Kirková (2013) ve svém výzkumu zařadila mezi synchronní kanály Skype a chat na Facebooku, mezi asynchronní a obecné použití Facebooku a Twitteru, kde uživatel odpoví, kdy chce. Mezi synchronní kanály by se díky charakteru interakce řadil i telefonní hovor a používání video chatu. Partneři ve vztazích na dálku mohou volit různé způsoby komunikace podle toho, jakému účelu má sloužit a zda mohou komunikovat v reálném čase (synchronní vs. asynchronní způsoby). Například krátké zprávy (SMS, Instant Messaging) používají často jako pozdravy a dotazy k rychlému kontaktu během dne nebo pro kontrolu bezpečnosti partnera. Delší zprávy ( , soukromé zprávy na Facebooku) používají spíše pro sdílení většího množství informací, příběhů a pro plánování společně stráveného času. Telefono-

11 11 vání a video chat jim slouží především pro hlubší konverzaci o vztahových záležitostech a více emočně zaměřených tématech (Neustaedter & Greenberg, 2012). Různá preference médií může být způsobená také věkem uživatelů. Ramirez a Broneck (2009) zjistili, že čím vyššího věku jsou uživatelé, tím méně používají funkci Instant Messaging. Lze předpokládat, že moderní způsoby budou využívat spíše mladí lidé, kteří v době vzniku těchto aplikací vyrůstali, a jejich používání se pro ně stalo přirozené. Zprostředkované způsoby komunikace mohou při odloučení plnit podobné funkce jako osobní komunikace tváří v tvář. Například i v ové komunikaci párů vztahů na dálku se projevuje údržbové chování stejné jako při komunikaci tváří v tvář včetně ujišťování partnera o důležitosti vztahu, otevřenosti vůči partnerovi (včetně sebeodhalování) a pozitivního naladění (Johnson et al., 2008). Způsoby zprostředkované komunikace partneři vztahů na dálku využívají i pro řešení konfliktů V tomto ohledu může být využití asynchronních způsobů dokonce efektivnější, jelikož partnerům poskytuje možnost promyslet si svou odpověď, nereagovat unáhleně a zklidnit intenzitu svých emocí (Perry & Werner-Wilson, 2011). Jelikož ale asynchronní způsoby nezprostředkovávají neverbální signály, mohou často způsobovat nedorozumění, o to více se komunikující soustředí na srozumitelnost a jednoznačnost verbální složky komunikace (Tong, Kashian, & Walther, 2011). Podle výzkumu Tidwellové a Walthera (2002) partneři, kteří komunikují při interakci zprostředkovaně počítačem, používají více strategií pro snížení neurčitosti oproti lidem komunikujícím tváří v tvář. Mezi tyto strategie patří především kladení více otázek a častější sebeodhalování. Z těchto důvodů nemusí být zprostředkovaná komunikace omezující při údržbě vztahu, záleží na partnerech, jaké její možnosti využijí a například jakým tématům se budou věnovat. Z hlediska dosažení většího pocitu intimity se zdají být některé způsoby komunikace vhodnější než jiné. Walther (1996) všeobecně o zprostředkovaných způsobech komunikace tvrdí, že mohou vytvářet až hyperpersonální komunikaci. Jelikož není uživatel s druhým člověkem v kontaktu tváří v tvář, může být pro něj snadnější sdělovat informace o sobě. Zároveň se může prezentovat lépe a komunikující se tak sobě navzájem idealizují. Díky těmto faktorům považuje Walther komunikaci prostřednictvím některých zprostředkujících prostředků za sociálně snazší. Tyto předpoklady podpořil i výzkum Jiangové, Bazarové a Hancocka (2011). Ve výzkumu respondenti, kteří interagovali prostřednictvím Instant Messengeru AOL, dosahovali vyšší míry sebeodhalování než respondenti komunikující tváří v tvář. Současně vypovídali, že se cítili se svým komunikačním partnerem více intimně. Naopak neexistence vizuální anonymity díky spojení přes video chat míru sebeodhalování snižuje oproti zprostředkovaným způsobům komunikace bez vizuálního spojení (Joinson, 2001). Zprostředkovaná komunikace podle Jianga a Hancocka (2013) snižuje přirozenost interakce tím, že většinou poskytuje málo informací (tj. často bez verbálních projevů, mimiky, gest, intonace hlasu, sociálního kontextu, ), nízkou plynulost konverzace při použití asynchronních způsobů a tím, že je velmi mobilní (umožňuje v podstatě komunikovat s kýmkoliv, kdykoliv a z kteréhokoli místa). Na tuto situaci reagují komunikující adaptací v podobě zvýšení sebeodhalování. Nejčastěji si lidé ale volí způsoby komunikace, které se svými vlastnostmi podobají komunikaci tváří v tvář. Volí proto média poskytující více informací (verbální projevy atd.), vysoce synchronní a méně mobilní. Nejvíce mobilní jsou SMS a telefonní hovory, jelikož nejsou závislé na internetovém připojení, méně mobilní je komunikace závisející na připojení k internetu a nejméně mobilní je osobní komunikace tváří v tvář, která vyžaduje přítomnost obou partnerů.

12 12 Partneři ve vztazích na dálku tedy používají pro různé účely různé způsoby zprostředkované komunikace. Pro udržování intimity ale používají většinou video chat (Monge, 2013; Kirk, 2013), jelikož přítomnost neverbálních signálů způsobuje méně nedorozumění a svým charakterem se nejvíce podobá komunikaci tváří v tvář. Tato zjištění jsou v souladu s teorií bohatosti médií (media richness theory) (Oni, 2013), podle které si lidé v rámci zprostředkované komunikace volí typ média v závislosti na složitosti řešeného problému. Pro řešení komplikovaného problému (tím by mohl být například konflikt, nejasnost ve vztahu nebo celková náročnost udržování vztahu na dálku) si volí bohaté médium, které zprostředkovává více vodítek (například zvuk i obraz) a podobá se tak co nejvíce komunikaci tváří v tvář. Údržbu vztahu, míru dosažené intimity i pociťovaného závazku ovlivňuje ve vztazích na dálku i množství času stráveného komunikací. Respondenti ve výzkumu Kirkové (2013) vypovídali, že nejvíce používají ve svém vztahu na dálku jako médium pro komunikaci video chat Skype. Čím více času komunikací s partnerem na něm strávili, tím spokojenější ve svém vztahu byli. Ve výzkumu Greenberga a Neustaedtera (2013) partneři ve vztazích na dálku používali ke komunikaci s partnerem při odloučení primárně video chat. Pro dosažení pocitu blízkosti a podporu intimity nechávali video chat puštěný dlouho, aby si tím nahradili reálnou přítomnost partnera. Účinek údržbových strategií ale není dlouhodobý a po určité době od použití strategie klesá (Canary, Stafford, & Semic, 2002), proto je důležitá také frekvence či pravidelnost, s jakou partneři komunikují. Nedostatek osobního kontaktu tváří v tvář partneři ve vztazích na dálku kompenzují prostředky užívanými v komunikaci pro podporu intimity (Stafford, 2010). Například pro kompenzaci nedostatku fyzické intimity bývají v rozhovorech při odloučení více důvěrní, pozitivně naladění a méně konfliktně naladění, což může vyvolat podobně pozitivní účinek jako fyzická intimita. I z důvodu omezených způsobů komunikace, které mají k dispozici, bývají v interakci s partnerem více pozitivní, uklidňující. V porovnání s geograficky blízkými vztahy se zabývají více tématy týkajícími se jejich vztahu a naopak se vyhýbají problematickým tématům, která poukazují na rozpory a vedou mezi nimi ke sporu. Pro dosažení vyššího pocitu intimity je proto důležitá také obsahová stránka komunikace, nejen jak často, jak dlouho a prostřednictvím čeho partneři komunikují, ale také o čem mluví. Na základě výše uvedeného bude cílem výzkumu zjistit: Jaké vlastnosti komunikace napomáhají udržet si pocit blízkosti mezi partnery ve vztahu na dálku (při odloučení a při osobním kontaktu)? Jaké vlastnosti komunikace přispívají k udržování vztahu do budoucna u partnerů ve vztazích na dálku? Výzkumné cíle Přestože lze zejména v zahraniční literatuře najít řadu výzkumů, které se zabývají vztahy na dálku a spokojeností partnerů v nich, malá řada se jich zaměřuje na úlohu komunikačních technologií ve vztahu. Zprostředkované způsoby komunikace slouží partnerům ve vztazích na dálku k udržování kontaktu při odloučení. Prostřednictvím komunikace usilují při odloučení především o podporu pocitu blízkosti a udržení vztahu díky používání údržbových strategií. Partneři mohou preferovat různé způsoby komunikace podle

13 13 účelu komunikace, dostupných prostředků i množství volného času. Pro podporu pocitu blízkosti a zachování intimity se zdají být pro partnery ve vztazích na dálku některé způsoby vhodnější než jiné. Respondenti v některých výzkumech (Monge, 2013; Kirk, 2013) vypovídali, že pro udržování intimity používají nejčastěji video chat. Video chat patří mezi bohatá média, která zprostředkovávají více výrazových informací jako intonaci hlasu nebo neverbální projevy (Oni, 2013). Obecně synchronní způsoby komunikace poskytují v komunikaci více vodítek, jimiž se partneři mohou při interakci řídit, a podobají se tak osobní komunikaci tváří v tvář spíše než asynchronní způsoby, které předávají podstatně méně informací. Prvním cílem výzkumu proto bude stanovit, zda preference synchronních způsobů komunikace souvisí s pociťovanou vyšší mírou intimity. H1: Partneři, kteří preferují používání synchronních způsobů komunikace, pociťují ve vztahu větší intimitu než partneři, kteří preferují používání asynchronních způsobů komunikace. Ve výzkumech Kirkové (2013) pociťovali partneři o to větší spokojenost se vztahem, čím více času komunikací na video chatu strávili. Rovněž partneři ve výzkumu Greenberga a Neustaedtera (2013) vypovídali, že mívají video chat puštěný dlouho, aby vztah udržovali a pociťovali intimitu. Proto by pro vytvoření pocitu blízkosti mohlo být důležité i to, kolik času komunikací partneři stráví. Dle Canaryho, Staffordové a Semicové (2002) není účinek údržbových strategií dlouhodobý. Kromě množství času věnovanému komunikaci bude nejspíš záležet i na frekvenci nebo pravidelnosti komunikace při odloučení. Druhým cílem výzkumu bude zjistit, zda častější a objemnější komunikace partnerů při odloučení souvisí s vyšší intimitou ve vztahu. Čas strávený komunikací lze považovat za investici do vztahu. Investice mohou ještě narůstat, pokud je komunikace dlouhá a pravidelná, pokud si musí partneři upravit svůj rozvrh anebo se vzdát jiné aktivity kvůli interakci s partnerem při odloučení (Dansie, 2012). Rostoucí investice následně posilují závazek vůči partnerovi (Rusbult, 1983; Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Dalším cílem výzkumu proto bude určit, jestli častější a objemnější komunikace partnerů při odloučení souvisí s vyšší mírou závazku. H2a: Čím častěji a čím více partneři komunikují při odloučení, tím vyšší pociťují intimitu. H2b: Čím častěji a čím více partneři komunikují při odloučení, tím vyšší pociťují závazek. I když spolu partneři ve vztazích na dálku netráví mnoho času společně, jeho vliv na utváření pocitu blízkosti nelze opomenout, protože pozitivně ovlivňuje míru intimity díky častější fyzické přítomnosti partnera (Dainton & Aylor, 2002; Emmers-Sommer, 2004). Fyzický kontakt s partnerem se významně podílí na intimitě ve vztahu (Moss & Schwebel, 1993). Partneři kvůli posílení pocitu blízkosti proto volí častěji média, která co nejvíce napodobují komunikaci tváří v tvář (Jiang & Hancock, 2013). Osobní kontakt je přesto nenahraditelný. Dalším cílem studie bude zjistit, zda rostoucí čas strávený partnery v osobním kontaktu souvisí s vyšší intimitou. Kvůli každému osobnímu kontaktu musí alespoň jeden z partnerů překonat vzdálenost, která je od sebe odděluje. Finanční i časové náklady vynaložené na cestování zvyšují investice do vztahu. Pokud se partneři vidí často, jejich výdaje se zvyšují a tím rostou investice (Kauffman, 2000). Rostoucí investice poté posilují

14 14 závazek vůči partnerovi (Rusbult, 1983; Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Posledním cílem výzkumu bude stanovit, jestli rostoucí čas strávený partnery v osobním kontaktu souvisí s vyšším závazkem. H3a: Čím více času jsou partneři v osobním kontaktu tváří v tvář, tím vyšší pociťují intimitu. H3b: Čím více času jsou partneři v osobním kontaktu tváří v tvář, tím vyšší pociťují závazek.

15 15 Metoda Výzkumný soubor Výzkumný vzorek byl získán metodou příležitostného výběru. Respondenti byli osloveni a požádáni o účast na výzkumu prostřednictvím sociální sítě Facebook, diskuzních fór zaměřených na tematiku vztahů na dálku a serveru Vyplňto.cz. On-line dotazník byl zvolen, jelikož umožňuje oslovení většího množství respondentů. Za účelem výběru výzkumného souboru bylo stanoveno několik kritérií. Prvním kritériem byl věk participantů. Výzkum se zaměřil na věkové období vynořující se dospělosti (emerging adulthood) v rozmezí 18 až 25 let. Životní styl tohoto období je charakteristický snahou o sebevzdělání a získání pracovních zkušeností, za kterými mladí lidé často dojíždí (Arnett, 2007), proto se často jejich vztahy stávají vztahy na dálku. Zahrnutí dalších věkových kategorií by mohlo navíc ovlivnit volbu způsobu komunikace partnerů při odloučení (Ramirez& Broneck, 2009). Druhá podmínka účasti byla splněna, jestliže považoval participant svůj aktuální vztah za vztah na dálku. Z výzkumu tak byly záměrně vyloučeny vztahy minulé, aby tato skutečnost neovlivnila výsledky. Respondenti by mohli mít obtíže odpovídat věrohodně na otázky týkající se pociťované intimity/ závazku vůči bývalému partnerovi. Vztah na dálku byl vedle subjektivního pojetí definován ještě podmínkou pravidelného odloučení alespoň po dva dny v týdnu bez možnosti osobního kontaktu tváří v tvář. Dalším kritériem bylo omezení vztahu na dálku pouze v rámci České republiky, aby preference způsobu komunikace nebyla ovlivněna například cenami hovorů a respondenti tak měli přibližně stejné podmínky při volbě způsobů komunikace. Důvodem bylo také to, aby nebyla volba způsobu nebo frekvence komunikace ovlivněna časovým posunem při pobytu jednoho z partnerů v zahraničí. Posledním kritériem bylo, aby partneři neměli přesně stanoveno, dokdy bude jejich vztah vztahem na dálku. Toto kritérium bylo zahrnuto, aby se výzkumu účastnili partneři, kteří jsou odloučeni dlouhodoběji a nejedná se u nich o krátkodobé a jednorázové odloučení. Dotazník vyplnilo celkem 238 participantů. Do výzkumu nebylo zahrnuto 14 z nich, jelikož vyplnili dotazník, i když nevyhovovali stanoveným kritériím věkem, odloučením i v rámci zahraničí či odloučením po méně než dva dny v týdnu. Výzkumný soubor tedy tvořilo celkem 224 respondentů, z toho bylo 41 mužů (18,3 %) a 183 žen (81,7 %). Průměrný věk participantů byl 21,94 (SD = 2,31; min = 18; max = 25). Většina respondentů studovala na střední nebo vysoké škole (54,5 %), velká část studovala a zároveň pracovala, nebo chodila na brigádu (26,3 %). Zbytek respondentů pracoval (15,2 %), nebo byl nezaměstnaný či na mateřské dovolené (9,4 %). Celkem 216 respondentů bylo svobodných (96,4 %), pouze 5 ženatých/ vdaných (2,2%) a 3 rozvedení (1,3%). Pro lepší přehlednost viz Tabulka 1. Průměrná celková délka vztahu byla 24,68 měsíců (SD = 25,57; min = 1; max = 150) a od doby, kdy se vztah partnerů stal vztahem na dálku, uběhlo průměrně 13,66 měsíců (SD = 15,2; min = 1; max = 91). Nejčastěji uváděným důvodem odloučení bylo to, že partneři žili (40,6 %), studovali (37,1 %) nebo pracovali na

16 16 jiných místech (22,3 %). Průměrný odhad vzdálenosti mezi partnery při odloučení byl 298,29 km (SD = 457,04; min = 5; max = 3000). Přestože respondenti uváděli i velmi vysoké vzdálenosti, které by ve skutečnosti přesahovaly hranice České republiky, byli do výzkumu zahrnuti, protože se jednalo pouze o odhad vzdálenosti a respondentům nebyla poskytnuta žádná vodítka (například vzdálenosti mezi velkými městy nebo kategorie, do které by se mohli zařadit). Celkem 116 (51,8 %) respondentů uvedlo, že nemělo dřívější zkušenost se vztahem na dálku s jiným než s aktuálním partnerem, tuto zkušenost naopak mělo 108 respondentů (48,2 %). Průměrně trávili respondenti osobním kontaktem tváří v tvář se svým partnerem/ partnerkou 7,29 dní za měsíc (SD = 4,57; min = 0; max = 20). Pro lepší přehlednost viz Tabulka 2. Nejpreferovanějšími způsoby komunikace bylo telefonování (34,8%), soukromé zprávy posílané přes sociální sítě (29,5%), SMS zprávy (16,5 %) a video chat (13,4 %). V menší míře respondenti preferovali Instant Messaging (3,1 %), (2,2 %) a dopisy/pohlednice (0,4 %). Veřejné způsoby komunikace (tj sdílení obsahu na zdi Facebooku, Twitteru, ) a posílání MMS zpráv si nezvolil ani jeden z respondentů. Synchronní způsoby komunikace upřednostňovalo 48,2 % respondentů, převažující část respondentů (51,8 %) volila asynchronní způsoby. Téměř polovina respondentů (48,2 %) vypověděla, že si s partnerem pošlou více než 10 zpráv denně nebo spolu komunikují denně přes 60 minut. Velká část respondentů (28,6 %) si s partnerem většinou pošle denně 3-10 zpráv nebo komunikuje minut denně. Denně ale v menší míře (1-2 zprávy/ méně než 10 minut) komunikuje s partnerem většinou 12,1 % respondentů. Alespoň dvakrát týdně komunikuje s partnerem při odloučení 9,4 % respondentů a méně než 2x týdně pouze 1,8 % respondentů. Pro lepší přehlednost viz Tabulka 3. TABULKA 1 ÚDAJE O RESPONDENTECH N % Pohlaví Žena ,7 Muž 41 18,3 Stav Svobodný/ á ,4 Ženatý/ vdaná 5 2,2 Rozvedený/ á 3 1,3 Studium/ zaměstnání Studující na SŠ/ VŠ ,5 Studující a současně pracující/ na brigádě 59 26,3 Pracující 34 15,2 Jiné: nezaměstnaný/ á, na mateřské, 9 4 Zkušenost se vztahem na dálku Ano ,2 Ne ,8

17 17 TABULKA 2 ÚDAJE O VZTAHU N % M SD min max Délka vztahu (v měsících) ,68 25, Délka vztahu na dálku (v měsících) ,66 15, Vzdálenost při odloučení (v km) ,29 457, Důvod odloučení bydlení 91 40, studium 83 37, práce 50 22, Počet dní v měsíci strávených většinou společně osobním kontaktem ,29 4, TABULKA 3 ÚDAJE O KOMUNIKACI N % Způsob komunikace Synchronní Telefonování 78 34,8 Video chat 30 13,4 Celkem ,2 Asynchronní Soukromé zprávy 66 29,5 SMS zprávy 37 16,5 Instant Messaging 7 3,1 5 2,2 Dopisy, pohlednice 1 0,4 Celkem ,8 Celkem Rozsah komunikace Více než 10 zpráv/ 60 minut denně , zpráv/ minut denně 64 28,6 1-2 zprávy/ méně než 10 minut denně 27 12,1 Několik zpráv/ minut alespoň 2x týdně 21 9,4 Několik zpráv/ minut méně než 2x týdně 4 1,8 Celkem Poznámka: Celé znění kategorií způsobů a rozsahu komunikace viz Příloha.

18 Měření 18 Elektronický dotazník předložený respondentům zahrnoval demografické údaje, údaje o jejich vztahu a komunikaci, položky zjišťující míru závazku a intimity ve vztahu. Na konec dotazníku byla umístěna otevřená otázka, kam mohli respondenti připsat cokoliv dalšího, co považovali za důležité uvést. Dále se zde nacházel prostor pro zanechání u, na který jim mohly být po ukončení výzkumu zaslány výsledky výzkumu. Na konci dotazníku byla uveřejněna ová adresa pro možnost kontaktování v případě dotazu. Demografické údaje, informace o vztahu a komunikaci Respondenti byli dotazováni na věk, pohlaví, rodinný stav, jestli studují nebo pracují a zda mají již dřívější zkušenost se vztahem na dálku. Za účelem popisu jejich vztahu respondenti uváděli, kolik měsíců trvá jejich aktuální vztah, z toho kolik měsíců považují svůj vztah za vztah na dálku, z jakého důvodu jsou od sebe partneři odloučeni a jaká vzdálenost je přibližně odděluje. Pro určení formy komunikace s partnerem/ partnerkou při odloučení volili z nabídky jak preferovaný způsob komunikace, tak i obvyklou frekvenci a rozsah komunikace. Mezi způsoby komunikace bylo zahrnuto: - Telefonování - Video chat - SMS zprávy - MMS zprávy - Instant Messaging - Posílání soukromých zpráv přes Facebook nebo jinou sociální síť nebo chat (například Skype) - - Veřejné způsoby komunikace: například sdílení obsahu na zdi Facebooku, na Twitteru, blogu, v diskuzním fóru, - Posílání dopisů, pohlednic Tyto způsoby byly následně rozděleny na synchronní a asynchronní. Mezi synchronní způsoby komunikace bylo zařazeno telefonování a video chat, všechny další možnosti byly označeny jako asynchronní. Chat zde byl na rozdíl od výzkumu Allie Kirkové (2013) zařazen mezi asynchronní způsoby, protože i když se jedná většinou o rychlou výměnu zpráv, lze obsah zpráv před odesláním upravit a také zvýšit časovou prodlevu mezi jednotlivými zprávami. Pro zjištění obvyklého objemu i frekvence komunikace byla vytvořena otázka kombinující oba tyto aspekty do celkového rozsahu komunikace. Bylo vytvořeno celkem pět kategorií, do nichž se mohl respondent zařadit:

19 19 Pošlete si více než 10 zpráv denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, y,..). / Strávíte více než 60 minut na chatu, video chatu, telefonním hovorem. Pošlete si 3-10 zpráv denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, y,..). / Strávíte minut na chatu, video chatu, telefonním hovorem. Pošlete si 1-2 zprávy denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, y,..). / Strávíte méně než 10 minut na chatu, video chatu, telefonním hovorem. Nekomunikujete každý den, pošlete si několik zpráv alespoň 2x týdně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, y,..). / Strávíte několik minut alespoň 2x týdně na chatu, video chatu, telefonním hovorem. Nekomunikujete každý den, pošlete si několik zpráv méně než 2x týdne (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, y,..). / Strávíte několik minut méně než 2x týdne na chatu, video chatu, telefonním hovorem. Prostřednictvím Facebooku a jemu podobných sociálních sítí se dají posílat soukromé zprávy, které se rozsahem a možností neodpovědět hned podobají u. Zároveň zde lze zprávy koncipovat i jako chat a rychle si navzájem předávat krátká sdělení. Rozsah komunikace prostřednictvím chatu zde byl proto vyjádřen v minutách, jelikož větším množstvím sdělení na chatu si partneři mohou předat stejné množství informací v porovnání s méně y/ dlouhými SMS/ soukromými zprávami na Facebooku atd. Závazek Pro zjišťování míry závazku byla použita metoda The Investment Model Scale od Rusbultové, Martze a Agnewa (1998), která se skládá celkem z 29 položek pro měření míry závazku, velikosti investic, spokojenosti ve vztahu a kvalitou alternativ. V této studii byl použit konkrétně český překlad sedmi položek měřících konstrukt závazku vytvořený v práci Heleny Kotrlové (2011). Aby zůstal dotazník jednotný a srozumitelný, bylo znění českého překladu změněno na vykání (například původní znění Cítím silné pouto k našemu vztahu. bylo změněno na Cítíte silné pouto k vašemu vztahu. ) Původní devítibodová Likertova škála byla zkrácena na sedmibodovou (1 = silně nesouhlasíte, 7 = silně souhlasíte). Čím vyšší celkové hodnoty respondent dosáhl, tím vyšší míru závazku vůči partnerovi/ partnerce pociťoval. Dvě položky škály ze sedmi byly obráceny ( Je možné, že začnete chodit ještě s někým jiným, než se svým partnerem/svou partnerkou. Moc by vás nerozrušilo, kdyby váš vztah měl skončit. ). Vnitřní konzistence škály v originální podobě dosahovala ve třech studiích Rusbultové, Martze a Agnewa (1998) hodnot Cronbachovy alfy 0,91 až 0,95. V rámci této studie vykazovala škála v přeložené podobě velmi dobrou vnitřní konzistenci (α = 0,92) a vynechání žádné z položek by její hodnotu výrazně nezvýšilo.

20 Intimita 20 Pro měření míry pociťované intimity ve vztahu byla díky svolení autorky použita metoda Miller Social Intimacy Scale (Miller & Lefcourt, 1982). Zdá se být jednou z nejvíce populárních škál pro měření intimity (Hook, Gerstein, Detterich, & Gridley, 2003). Metoda byla vytvořena na popud nedostatku škál měřících intimitu napříč různými vztahy (partnerské, přátelské, rodinné, ). Metoda tedy zjišťuje míru aktuálně prožívané intimity jako takové bez ohledu na kontext vztahu, lze ji proto použít i pro měření intimity ve vztazích na dálku. MSIS vykazuje dobrou úroveň konvergentní i konstruktové validity (Miller & Lefcourt, 1982). Metoda MSIS nebyla odborně převedena do českého jazyka, proto byla v rámci této studia použita metoda zpětného překladu. Položky byly nejdříve přeloženy z angličtiny do češtiny, poté dvěma nezávislými překladateli přeloženy do angličtiny. Tyto dva překlady byly porovnány s původním zněním položek a následně byl upraven český překlad, aby byl zachován původní smysl položek. Srozumitelnost a jednoznačnost položek byla ověřena v rámci pilotáže, následně již nebylo potřeba znění položek upravovat. Škála MSIS se skládá ze 17 položek. Na desetibodové Likertově škále se hodnotí u prvních šesti položek frekvence a u zbylých jedenácti intenzita. Obě škály byly zkráceny na sedmibodovou (1 = zřídka/ nepříliš, 4 = občas/ trochu, 7 = většinou/ hodně). Čím vyšší celkové hodnoty respondent dosáhl, tím měl vyšší míru aktuálně pociťované intimity vůči partnerovi/ partnerce. Dvě položky škály byly obráceny ( Jak často si ponecháváte velmi osobní informace pouze sám/ sama pro sebe a nesdílíte je s ním/ ní? Kolik škody je ve vašem vztahu napácháno vašimi neshodami? ). Vnitřní konzistence škály v originální podobě dosahovala u různých skupin ve výzkumu Millerové a Lefcourta (1982) hodnot Cronbachovy alfy 0,86 až 0,91. V rámci této studie vykazovala škála v přeložené podobě velmi dobrou vnitřní konzistenci (α = 0,92) a vynechání žádné položky by její hodnotu výrazně nezvýšilo. Pilotáž Pilotáže se zúčastnilo 16 respondentů, kteří měli v minulosti vztah na dálku. Protože bylo účelem pilotáže pouze odhalit případnou nejednoznačnost a nejasnost dotazníku, nebyl její součástí požadavek na aktuální vztah a stačila minulá zkušenost respondentů se vztahem na dálku. Celkem se pilotáže zúčastnilo 5 mužů (31,3 %) a 11 žen (68,8 %), jejichž průměrný věk byl 23,13 let (SD = 1,63). Cílem bylo zjistit, zda jsou položky dotazníku srozumitelné a zda u otázky zjišťující rozsah komunikace partnerů byla vytvořena nabídka odpovědí tak, že zahrnovala všechny možné varianty. Na základě odpovědí respondentů byly pro finální podobu dotazníku identifikovány tři možné varianty důvodu odloučení partnerů ve vztahu na dálku (bydlení/ studium/ práce) a do způsobu komunikace byly doplněny další dvě možnosti (MMS zprávy a posílání dopisů/ pohlednic). Součástí pilotáže byla rovněž otevřená otázka zjišťující, co partnerům v komunikaci pomáhalo udržet si pocit blízkosti při odloučení. Tato otázka byla po provedení pilotáže odebrána z dotazníku, jelikož rozšiřovala výzkum o další téma.

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava. Fakulta elektrotechniky a informatiky

Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava. Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Bankovní účty (semestrální projekt statistika) Tomáš Hejret (hej124) 18.5.2013 Úvod Cílem tohoto projektu, zadaného

Více

Statistické testování hypotéz II

Statistické testování hypotéz II PSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 9 Statistické testování hypotéz II Přehled testů, rozdíly průměrů, velikost účinku, síla testu Základní výzkumné otázky/hypotézy 1. Stanovení

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

ZX510 Pokročilé statistické metody geografického výzkumu. Téma: Měření síly asociace mezi proměnnými (korelační analýza)

ZX510 Pokročilé statistické metody geografického výzkumu. Téma: Měření síly asociace mezi proměnnými (korelační analýza) ZX510 Pokročilé statistické metody geografického výzkumu Téma: Měření síly asociace mezi proměnnými (korelační analýza) Měření síly asociace (korelace) mezi proměnnými Vztah mezi dvěma proměnnými existuje,

Více

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291 Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Korelační a regresní analýza

Korelační a regresní analýza Korelační a regresní analýza Analýza závislosti v normálním rozdělení Pearsonův (výběrový) korelační koeficient: r = s XY s X s Y, kde s XY = 1 n (x n 1 i=0 i x )(y i y ), s X (s Y ) je výběrová směrodatná

Více

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Vybraná rozdělení spojitých náhodných veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Třídění Základním zpracováním dat je jejich třídění. Jde o uspořádání získaných dat, kde volba třídícího

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

SEXUALITA UŽIVATELŮ MARIHUANY OČIMA PARTNEREK

SEXUALITA UŽIVATELŮ MARIHUANY OČIMA PARTNEREK SEXUALITA UŽIVATELŮ MARIHUANY OČIMA PARTNEREK Mgr. Alexandra HROUZKOVÁ Katedra psychologie FFUK, Praha Prof. PhDr. Petr WEISS, PhD. Sexuologický ústav VFN a 1.LF UK, Praha ÚVODEM Konopné drogy jsou po

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Testování hypotéz a měření asociace mezi proměnnými

Testování hypotéz a měření asociace mezi proměnnými Testování hypotéz a měření asociace mezi proměnnými Testování hypotéz Nulová a alternativní hypotéza většina statistických analýz zahrnuje různá porovnání, hledání vztahů, efektů Tvrzení, že efekt je nulový,

Více

Pravidelné aktivity na internetu I. ZÁKLAD: Respondenti 10+ využívající internet, n=6536 (fáze 1), n=6594 (fáze 2), n=2153 (fáze 3), n=2237 (fáze 4)

Pravidelné aktivity na internetu I. ZÁKLAD: Respondenti 10+ využívající internet, n=6536 (fáze 1), n=6594 (fáze 2), n=2153 (fáze 3), n=2237 (fáze 4) Tisková zpráva PRAHA, 4/12/2009 Multimediální trendy na internetu sílí Na internetu nejvýznamněji roste podíl uživatelů, kteří se pravidelně věnují multimediálním aktivitám. Největší nárůsty byly pozorovány

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními

Více

Program Statistica Base 9. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D.

Program Statistica Base 9. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Program Statistica Base 9 Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. OBSAH KURZU obsluha jednotlivých nástrojů, funkce pro import dat z jiných aplikací, práce s popisnou statistikou, vytváření grafů, analýza dat, výstupní

Více

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích ÚVOD Program Nekuřácké zdravotnictví byl na SZŠ Svitavy zahájen ve školním roce 2001/2002 v prvním

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Sociální síť. = propojená skupina lidí na internetu

Sociální síť. = propojená skupina lidí na internetu Sociální sítě Sociální síť = propojená skupina lidí na internetu registrovaným členům umožňuje vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie,

Více

Tomáš Karel LS 2012/2013

Tomáš Karel LS 2012/2013 Tomáš Karel LS 2012/2013 Doplňkový materiál ke cvičení z předmětu 4ST201. Na případné faktické chyby v této presentaci mě prosím upozorněte. Děkuji. Tyto slidy berte pouze jako doplňkový materiál není

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Komunikace v průmyslové organizaci

Komunikace v průmyslové organizaci Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ

VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ Škola a zdraví 21, 2011, Výchova a péče o zdraví VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ Magda TALIÁNOVÁ, Magdalena ŘEŘUCHOVÁ, Vendula HOMOLKOVÁ Anotace: Příspěvek se zabývá

Více

Spokojenost se životem

Spokojenost se životem SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality DIGITÁLNÍ MÉDIA V ROCE 2015 PODLE REUTERS INSTITUTU

Metodika komplexního hodnocení kvality DIGITÁLNÍ MÉDIA V ROCE 2015 PODLE REUTERS INSTITUTU Metodika komplexního hodnocení kvality DIGITÁLNÍ MÉDIA V ROCE 2015 PODLE REUTERS INSTITUTU /VŠ V. Krasnický a tým KA05 1 Úvod Jak najít cestu ke své cílové skupině? Jak ji zaujmout? To jsou otázky, které

Více

31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě

31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě 31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě Motto Statistika nuda je, má však cenné údaje. strana 3 Statistické charakteristiky Charakteristiky polohy jsou kolem ní seskupeny ostatní hodnoty

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Kolik centimetrů se líbí homosexuálním

Kolik centimetrů se líbí homosexuálním Kolik centimetrů se líbí homosexuálním mužům? Jaroslava Valentová 1,2, Vít Třebický 1, Jan Havlíček 1 1 Kat. antropologie, Fakulta humanitních studií UK 2 Centrum pro teoretická e studia, UK & AVČRČ Výška

Více

Úvod do sociálních sítí

Úvod do sociálních sítí Úvod do sociálních sítí Otázky do začátku Je má cílová skupina na sociálních sítích? Čeho tam chci dosáhnout? Mám obsah, který můžu sdílet? Kdo bude obstarávat sociální sítě? Jak budu měřit úspěšnost aktivit?

Více

Pravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1

Pravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1 Logistická regrese Menu: QCExpert Regrese Logistická Modul Logistická regrese umožňuje analýzu dat, kdy odezva je binární, nebo frekvenční veličina vyjádřená hodnotami 0 nebo 1, případně poměry v intervalu

Více

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí)

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Autor výzkumu: ŠIK CZ, s.r.o. Realizace výzkumu: únor květen 2010 Výzkum proběhl pod dohledem pedagogů zapojených škol. Cíl výzkumného

Více

Tomáš Karel LS 2012/2013

Tomáš Karel LS 2012/2013 Tomáš Karel LS 2012/2013 Doplňkový materiál ke cvičení z předmětu 4ST201. Na případné faktické chyby v této presentaci mě prosím upozorněte. Děkuji. Tyto slidy berte pouze jako doplňkový materiál není

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

Ilustrační příklad odhadu LRM v SW Gretl

Ilustrační příklad odhadu LRM v SW Gretl Ilustrační příklad odhadu LRM v SW Gretl Podkladové údaje Korelační matice Odhad lineárního regresního modelu (LRM) Verifikace modelu PEF ČZU Praha Určeno pro posluchače předmětu Ekonometrie Needitovaná

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu Tisková zpráva PRAHA, 27/11/2009 Uživatelé tráví na internetu 10 hodin týdně Uživatelé se věnují internetu průměrně 609 minut týdně, což odpovídá 87 minutám denně. Nejvíce času internetu věnují uživatelé

Více

Vydání knihy doporučila Vědecká rada nakladatelství Ekopress.

Vydání knihy doporučila Vědecká rada nakladatelství Ekopress. Recenzenti: Doc. Ing. Pavlína Pellešová, Ph.D. Doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D. Vydání knihy doporučila Vědecká rada nakladatelství Ekopress. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

6. Lineární regresní modely

6. Lineární regresní modely 6. Lineární regresní modely 6.1 Jednoduchá regrese a validace 6.2 Testy hypotéz v lineární regresi 6.3 Kritika dat v regresním tripletu 6.4 Multikolinearita a polynomy 6.5 Kritika modelu v regresním tripletu

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Testování hypotéz. Analýza dat z dotazníkových šetření. Kuranova Pavlina

Testování hypotéz. Analýza dat z dotazníkových šetření. Kuranova Pavlina Testování hypotéz Analýza dat z dotazníkových šetření Kuranova Pavlina Statistická hypotéza Možné cíle výzkumu Srovnání účinnosti různých metod Srovnání výsledků různých skupin Tzn. prokázání rozdílů mezi

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy 10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy Regresní úloha (analýza) je označení pro statistickou metodu, pomocí nichž odhadujeme hodnotu náhodné veličiny (tzv. závislé proměnné, cílové proměnné, regresandu

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

{ } ( 2) Příklad: Test nezávislosti kategoriálních znaků

{ } ( 2) Příklad: Test nezávislosti kategoriálních znaků Příklad: Test nezávislosti kategoriálních znaků Určete na hladině významnosti 5 % na základě dat zjištěných v rámci dotazníkového šetření ve Šluknově, zda existuje závislost mezi pohlavím respondenta a

Více

Mýty a fakta měření TV a on-line. Tomáš Bičík IAC, 9. dubna 2015

Mýty a fakta měření TV a on-line. Tomáš Bičík IAC, 9. dubna 2015 Mýty a fakta měření TV a on-line Tomáš Bičík IAC, 9. dubna 2015 Úvod 2 Crossmediální měření - fakta a mýty Fakta Ani dokonalá single source mediální data zásadně nezmění mediálněreklamní trh. Crossmediální

Více

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU konference Regenerace ových domů DYNAMIKA PROMĚN BYDLENÍ BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU Ing.Renata ZDAŘILOVÁ, Ph.D., Ing.Martin FERKO Katedra městského inženýrství Fakulta stavební VŠB Technická

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Internet. Komunikace a přenosy dat. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie

Internet. Komunikace a přenosy dat. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Internet Komunikace a přenosy dat Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Komunikace po síti Elektronická pošta IRC internet relay chat (odvozen webchat) Instant Messagement

Více

Statistika. Semestrální projekt

Statistika. Semestrální projekt Statistika Semestrální projekt 18.5.2013 Tomáš Jędrzejek, JED0008 Obsah Úvod 3 Analyzovaná data 4 Analýza dat 6 Statistická indukce 12 Závěr 15 1. Úvod Cílem této semestrální práce je aplikovat získané

Více

Informatika. 20 Internet

Informatika. 20 Internet Informatika 20 Internet Karel Dvořák 2011 Internet Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Projekt Tvorba modelu pro měření a řízení výkonnosti podniků byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/09/1739 DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Pracovní list vytvořila: Mgr. Radka Drobná Období vytvoření VM: duben 2012 Klíčová

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

V ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní

V ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní Obezita a její vliv na sexuální poruchy MUDr. Dita Pichlerová¹ PhDr. Jitka Herlesová¹ MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.² Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D.² ¹OB klinika Praha, ²VFN Praha Spokojenost se sexuálním životem

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

FLEXIBOOK 1 : 1. Zpracování výsledků doprovodného výzkumu. Martin Chvál, 3.10.2013

FLEXIBOOK 1 : 1. Zpracování výsledků doprovodného výzkumu. Martin Chvál, 3.10.2013 FLEXIBOOK 1 : 1 Zpracování výsledků doprovodného výzkumu Martin Chvál, 3.10.2013 Hlavní zjištění Učitelům, kteří chtějí využívat tablety ve výuce, by to mělo být umožněno a je dobré je v tom podporovat.

Více

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Článek se věnuje železniční přepravě mezi kraji v České republice, se zaměřením na

Více

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA Internetoví uživatelé v ČR a jejich zvyky Doplňkový marketingový výzkum k projektu NetMonitor Témata výzkumu: využívání jednotlivých druhů pojištění způsob platby při online

Více

Přírodopis v očích žáků II. stupně základních škol

Přírodopis v očích žáků II. stupně základních škol Přírodopis v očích žáků II. stupně základních škol Hlavním cílem práce bylo zjistit postoje žáků druhého stupně základních škol k vyučovacímu předmětu Tento cíl byl dále rozvíjen dílčími cíli: 1. zjistit

Více

PRAHA, 21/01/2011 Internet vede jako zdroj informací při nákupu zboží a služeb

PRAHA, 21/01/2011 Internet vede jako zdroj informací při nákupu zboží a služeb Tisková zpráva PRAHA, 21/01/2011 Internet vede jako zdroj informací při nákupu zboží a služeb Internet je vnímán jako nejvhodnější médium pro zpravodajství a pro využití v oblasti nabídky zboží a služeb.

Více

Úvodem Dříve les než stromy 3 Operace s maticemi

Úvodem Dříve les než stromy 3 Operace s maticemi Obsah 1 Úvodem 13 2 Dříve les než stromy 17 2.1 Nejednoznačnost terminologie 17 2.2 Volba metody analýzy dat 23 2.3 Přehled vybraných vícerozměrných metod 25 2.3.1 Metoda hlavních komponent 26 2.3.2 Faktorová

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

Registrační číslo projektu: Škola adresa: Šablona: Ověření ve výuce Pořadové číslo hodiny: Třída: Předmět: Název: Skype, ICQ Anotace:

Registrační číslo projektu: Škola adresa: Šablona: Ověření ve výuce Pořadové číslo hodiny: Třída: Předmět: Název: Skype, ICQ Anotace: Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3712 Škola adresa: Základní škola T. G. Masaryka Ivančice, Na Brněnce 1, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Na Brněnce 1, Ivančice, okres Brno-venkov

Více

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Úvod Česká republika prošla v období mezi roky 1997 a 2005 mnoha změnami ve sféře politické i ekonomické. V

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více