Role online komunikačních nástrojů a sociálních sítí ve vztahové údržbě vztahů na dálku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Role online komunikačních nástrojů a sociálních sítí ve vztahové údržbě vztahů na dálku"

Transkript

1 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku Role online komunikačních nástrojů a sociálních sítí ve vztahové údržbě vztahů na dálku Diplomová práce Bc. et Bc. Jana Fuhrmannová Vedoucí práce: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Brno 2013

2 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 2 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá zkoumáním zkušenosti studentů, kteří se rozhodli pro minimálně jednosemestrální studijní zahraniční pobyt v rámci programu Erasmus a během tohoto pobytu v zahraničí udržovali vztah s partnerem ve své domovině. Výzkumná otázka je zasazena do kontextu (a v závěru diskutována z pohledu) teorií vztahové údržby a kulturního šoku. Bylo provedeno pět polostrukturovaných rozhovorů, které byly následně analyzovány pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. V práci jsou nejprve představena témata jednotlivých participantů, po kterých následuje prezentace šesti společných nadřazených témat: Představy a přesvědčení o fungování vztahu přes Erasmus, Poznávání nových lidí z jiných kultur vztah k vlastní identitě a češství, Změny já, které Erasmus přináší, Přírodní podmínky a počasí spojitost s well-being, Organizace společného času s partnerem setkávání a kontakt on-line a Vy/užívání různých komunikačních kanálů pociťování omezení fyzického kontaktu. Přestože jsou veřejností vztahy na dálku vnímány jako dlouhodobě neudržitelné a nefunkční, příběhy respondentů dokazují opak. Jako klíčová se pro fungování jeví každodenní komunikace přes na vodítka bohatá média (jako Skype), skrze kterou zůstávají partneři v blízkém kontaktu. Tematicky práce navazuje na dříve provedenou studii k diplomové práci Pavly Janečkové. Klíčová slova: vztahy na dálku, vztahová údržba, program Erasmus, studium v zahraničí, kulturní šok, kvalitativní studie, IPA, vysokoškolští studenti, diplomová práce Diploma thesis deals with exploring the experience of students which decided to study abroad for at least one semester through the Erasmus programme and concurrently maintain a relationship with partner who stayed at home. Research question is seen (and subsequently discussed) through the scope of relational maintenance and culture shock theories. Five semi-structured interviews were conducted and analysed using interpretative phenomenological approach. In the paper, we first introduce list of emerging themes for each participant, then we present and interpret six super-ordinate themes: Perceptions and Beliefs about functioning of a relationship over Erasmus study period, Meeting new people from other cultures relation to one s identity, Changes of self that come with Erasmus study period, Natural conditions and weather relation to well-being, Organisation of time together with a partner meeting and contact on-line, Usage of different communication channels feeling of physical contact restrictions. Although in public longdistance relationships are perceived as unsustainable and dysfunctional, stories of respondents in this research prove otherwise. A key for proper relationship functioning seems to be daily communication over clue-rich media (such as Skype), which enables partners to stay in close contact. Thematically this thesis builds upon work of Pavla Janečková. Keywords: long-distance relationships, relational maintenance, Erasmus programme, study abroad, culture shock, qualitative study, IPA, college students, diploma thesis

3 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 3 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Brně 18. prosince 2013 Jana Fuhrmannová

4 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 4 Děkuji Erin Sahlstein za poskytnutí svých článků, Lindě Finlay za inspiraci, Stanislavu Ježkovi za vedení, Lence Fuhrmannové za korektury, Arturu Bartosovi za pochopení a respondentům za účast ve výzkumu.

5 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 5 OBSAH Abstrakt... 2 Úvodní kapitoly... 7 Úvod... 7 Výzkumné otázky Konceptuální rámec Vztahy na dálku Kvalita vztahů na dálku Vztahová údržba Vztahová údržba ve vztazích na dálku Komunikace přes počítač jako prostředek vztahové údržby ve vztazích na dálku Studium v zahraničí Kulturní šok Časový průběh kulturního šoku Faktory ovlivňující průběh kulturního šoku Obrácený kulturní šok Metoda Výzkumný soubor Výběr výzkumného souboru Popis výzkumného souboru Metody sběru dat Výzkumný postup Metody analýzy dat Výsledky Respondenti a jejich specifická témata Tomáš Témata z rozhovoru s Tomášem Seznam témat... 24

6 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 6 Stanislav Témata z rozhovoru se Stanislavem Seznam témat Dana Témata z rozhovoru s Danou Seznam témat Klára Témata z rozhovoru s Klárou Seznam témat Zdena Témata z rozhovoru se Zdenou Seznam témat Společná témata Představy a přesvědčení o fungování vztahu přes Erasmus Poznávání nových lidí z jiných kultur vztah k vlastní identitě a češství Změny já, které Erasmus přináší Přírodní podmínky a počasí spojitost s well-being Organizace společného času s partnerem setkávání a kontakt on-line Vy/užívání různých komunikačních kanálů pociťování omezení fyzického kontaktu Diskuze Literatura Přílohy Příloha Příloha

7 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 7 Úvodní kapitoly Now you and me go parallel together and apart And you keep your perfect distance and it's tearing at my heart Did you never feel the distance? You never tried to cross no line 'cause it's another dirty river and another dirty scar And I don't know who's kissing you and I don't know where you are So far from home don't you think of me sometimes? úryvek z textu písně Hand in Hand od Marka Knopflera Úvod Mým prvotním cílem v této diplomové práci bylo hlouběji se seznámit se zkušenostmi mladých lidí, kteří se rozhodli vyjet na studijní pobyt přes mobilitní program Erasmus a přitom udržovali partnerský vztah s člověkem, který zůstal doma. Na studijní pobyty vyjíždí čím dál větší počet studentů a partnerský vztah je jedním z nejvýznamnějších faktorů, které mladí lidé před odjezdem zvažují. Zaměřit jsem se chtěla blíže na roli online komunikačních nástrojů a sociálních sítí, neboť komunikace mezi partnery je ve vztazích na dálku bezpochyby jedním z nejdůležitějších (ne-li nejdůležitějším) prvkem. Oblasti vztahů na dálku a vztahové údržbě u takových vztahů se v psychologické obci věnuje politováníhodně málo pozornosti. Crystal Jiangová a Hancock (2013) to vysvětlují pohledem laické i velké části odborné veřejnosti na vztahy na dálku jako svého druhu úchylku, která nemůže fungovat. Zvláště poutavým způsobem na nebezpečí omezeného pohledu upozorňuje ve svém proslovu spisovatelka Adichieová (2009); tvrdí, že od single story je jen krok k only story, což nutně vede k zásadnímu neporozumění. Vedlejším cílem mé práce je tedy částečně demytizovat tento pohled a předat osobní zkušenost participantů v mém výzkumu dalším studentům, kteří o studijním pobytu v cizí zemi uvažují. Ke studiu této oblasti jsem měla i osobní motivaci: po dobu středoškolského studia byla pro mě možnost vyjet na univerzitě na zahraniční studijní pobyt velikým lákadlem, sladkou odměnou, kterou jsem si ještě na počátku bakalářských studií slibovala za zdárné ukončení prvního roku. Už od nástupu do studií jsem ale bydlela s partnerem a postupně mi vyhlídka na pobyt v zahraničí a odloučení od něho, které by zřejmě bylo nevyhnutelné, začala připadat méně a méně žádoucí. S ukončením bakalářských studií skončil po pěti

8 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 8 letech i můj tehdejší partnerský vztah a já jsem se začala znovu rozhlížet po příležitostech, které se mi nabízejí jinde. Podala jsem si přihlášku na výjezd přes program Erasmus, ve výběrovém katederním řízení jsem uspěla, a když mi přišel s požadavkem na potvrzení o přijetí, byla jsem tak plná radosti a nadšení, že jsem vytáhla z postele ještě spícího spolubydlícího, abych se o ně mohla podělit. Asi měsíc po tomto zjištění (tedy koncem března) se jeden z mých kamarádských vztahů proměnil na partnerský. Do odjezdu v polovině září zbývalo v té době ještě hodně času, takže jsem nad budoucností a podobou vztahu během Erasmu příliš neuvažovala. Myslím, že jsem si ještě v počáteční euforii představovala všechno mlhavě, ale v růžových barvách. Asi měsíc před odjezdem mi partner oznámil, že se budeme muset rozejít, protože na vztahy přes Erasmus nevěří a že bych ho v zahraničí podvedla, i kdybych nechtěla, s čímž se on není ochotný smířit. Se smíšenými pocity jsem tuto zprávu přijala, ale možnost nejet už pro mě nepřipadala v úvahu, takže jsme vztah ukončili. Už v prvním týdnu po příjezdu v mém pokoji plakala nešťastná, nově získaná přítelkyně, že ji její partner odkopnul přes Skype, i když se za ním asi před dvěma lety přestěhovala do cizí země a přesto, že byl jejím dokonalým mužem. Téma partnerských vztahů pak bylo v naší skupině známých otevíráno ještě nespočetněkrát. Většina z mých známých byla (oficiálně) bez partnera jako já, nebo se vztahy rozpadly (z podnětů na obou stranách) krátce po odjezdu jednoho z partnerů. Během Erasmu jsem o tom ještě do hloubky nepřemýšlela, krátce po návratu mě ale začalo zajímat, jak se od té mé liší zkušenost lidí, kteří po dobu studia v zahraničí byli v partnerském vztahu s člověkem, který zůstal v domácím prostředí. 1 Z pohledu společenské poptávky je téma distančních studentských vztahů rovněž žádané. Na Erasmus dlouhodobě vyjíždí více a více studentů, přestože meziroční nárůst se u českých studentů snižuje (viz Graf 1), a Česká republika se řadí mezi státy s nejvyšším podílem vyjíždějících studentů v roce 2010 bylo Česko čtvrté za Lucemburskem, Lichtenštejnskem a Rakouskem (Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii, 2010). Zmiňovaný podíl činil v roce 2010/11 1,44 % z celkového počtu studentů a 6,01 % z populace absolventů (graduate population), což se rovná studentům, kteří přes program Erasmus v roce 2010/11 vyjeli, ať už na pracovní stáž, nebo studijní pobyt (European Commission, n.d.-a). V roce 2011/12 se počet vyjíždějících studentů opět o něco navýšil na 7 004, z toho studentů vyjelo na studijní pobyt a 945 na pracovní stáž. Celkový počet českých studentů zapojených do programu Erasmus v letech 2000/01 až 2011/12 dosáhl čísla (tamtéž). Do procesu internacionalizace terciálního vzdělávání se aktivně zapojuje i Masarykova univerzita od loňského roku se za svou vizi a mezinárodní strategii dokonce pyšní institučním oceněním od EAIE (Evropské asociace pro mezinárodní vzdělávání) a mezi evropskými univerzitami se v roce 2011/12 v počtu studentů vysílaných přes program Erasmus ocitla na 15. místě (1 029 vyjíždějících studentů) za sedmi špa- 1 Část týkající se osobní motivace a zaujetí tématem jsem uvedla zejména z důvodu zvolené metody analýzy dat, která předpokládá vysokou reflexivitu výzkumníka a jeho osobu považuje za součást výzkumného vzorku. Domnívám se, že je důležité čtenáře upřímně s mými zkušenostmi seznámit hned v úvodu.

9 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 9 nělskými univerzitami, třemi italskými, jednou polskou, jednou slovinskou univerzitou a také za Karlovou univerzitou, z které vyjelo studentů (EAIE, 2012; European Commission, n.d.-b). Předpokládaný přínos provedeného výzkumu spočívá především v rozšíření znalostní báze v oblasti vztahové údržby vztahů na dálku, dále spíše prakticky v možnosti lepšího informování potenciálních budoucích Erasmáků, jejich přípravě a vyrovnání se s obtížemi vztahu na dálku. Zaměření na online komunikační nástroje vyplývá z intenzivního rozvoje a proměny jejich užívání v posledních letech. Studie provedená kolegyní Janečkovou v roce 2011 například vůbec neakcentovala sociální sítě, protože v době provádění jejího výzkumu byly v Česku ještě poměrně málo rozšířené, dnes je jejich postavení diametrálně odlišné a mnohem významnější. Počet aktivních uživatelů Facebooku se v Česku na konci roku 2012 odhadoval na , což odpovídá 38 % populace, přitom na začátku roku 2010 byly v Česku uživatelů, což je skoro dvojnásobný nárůst. Přestože se nárůst nových uživatelů zpomaluje (obdobně jako je tomu s meziročním nárůstem u počtu vyjíždějících studentů), počet aktivních uživatelů bude nyní (konec roku 2013) určitě vyšší než poslední zmiňovaná čísla (Dočekal, 2012; Internet World Stats, 2013). GRAF 1 Počty vyjíždějících studentů z České republiky přes program Erasmus v letech Poznámka: Graf byl převzat z dokumentu Vývoj mobilit studentů a zaměstnanců v letech 1998/ /2009 v grafech (NAEP, n.d.)

10 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 10 Výzkumné otázky Vzhledem k tomu, že jsem se ve své práci rozhodla pro kvalitativní přístup, je výzkumná otázka spíše obecná a hypotézy chybí. Výzkumná otázka byla formulována do následující podoby: Jaká je zkušenost studentů vyjíždějících na studijní zahraniční pobyt, kteří v době tohoto pobytu udržovali partnerský vztah s partnerem v domácím prostředí, a jakou roli v jejich vztahu zaujímaly online komunikační nástroje a sociální sítě? Tuto výzkumnou otázku jsem rozdělila na tři podtémata: zkušenost s Erasmem jako taková, podoba Lebensweltu na Erasmu zkušenost se vztahem na dálku přes Erasmus zkušenost s využíváním online komunikačních nástrojů a sociálních sítí v takovém vztahu. Konceptuální rámec Konceptuálně diplomová práce vychází především z fenomenologických příruček a studií (které budou zmíněny později, především v kapitole Metoda), neboť zvolená metoda analýzy interpretativní fenomenologická analýza (IPA) předpokládá alespoň do určité míry apriorní neobeznámenost výzkumníka s teoretickými východisky, které s předmětem výzkumu souvisí. 2 Následující kapitoly budou spíše stručným přehledem a představením výchozích pojmů, neboť většina z nich už byla poměrně podrobně popsána v práci kolegyně Janečkové (2011). Detailně se zaměřím na podkapitolu zabývající se zprostředkovanou komunikací jako prvkem vztahové údržby ve vztazích na dálku, protože ve zmiňované práci byla komunikace spíše okrajovým tématem, zatímco pro mou diplomovou práci je toto téma zásadní. Vztahy na dálku To, že je oblast vztahů na dálku obecně ve vědecké literatuře málo zmapovaná (Crystal Jiang & Hancock, 2013; Stafford, Merolla, & Castle, 2006), už bylo zmiňováno výše, přitom neustále narůstá potřeba takových výzkumů, neboť narůstá i množství distančních vztahů (Aylor, 2008) a jsou čím dál běžnější, zejména u studentské populace (Johnson, Haigh, Becker, Craig, & Wigley, 2008; Johnson, 2001; Knox, Zusman, Daniels, & Brantley, 2002; Maguire & Kinney, 2010; Maguire, 2007). Operacionalizace vztahu na dálku pak ve většině výzkumů probíhá na základě nemožnosti vídat se kvůli fyzické vzdálenosti mezi oběma partnery každý den, kdyby chtěli (Pistole, Roberts, & Chapman, 2010; Stafford et al., 2006), což se jeví jako nejpřesnější a nejspolehlivější způsob kategorizace. Další možné způsoby rozlišení jsou na základě kilometrů, které musí partneři překonat, aby se setkali, doby, kterou překonání této vzdálenosti trvá, nebo zda partneři bydlí každý v jiném městě, či státě (Aylor, 2008; Mietzner & Lin, 2005; Pisto- 2 Tomu v některých případech odpovídá i publikační formát, který nesleduje zavedený IMRaD formát, ale prezentuje nejprve výzkumnou otázku, pak metody a výsledky, a teprve poté teoretický rámec doplněný o diskuzi (např. Finlay & Eatough, 2012).

11 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 11 le & Roberts, 2011). Jiným kritériem může být oddělené trávení dvou až čtyř nocí během pracovního týdne (Pistole & Roberts, 2011). Vztahy na dálku se však od proximálních vztahů liší i v dalších aspektech zejména výzvách, kterým musí oba partneři čelit; zřejmá je místní separace a nedostatek kontaktu tváří v tvář, další výzvy podle Rohlfinga (1995) prezentuje Aylor (2008): zvýšená finanční zátěž na udržení vztahu, obtíže spojené se souběžným udržováním dalších blízkých (např. přátelských) vztahů v bezprostředním okolí u obou partnerů, vysoká očekávání kvality od omezených setkání tváří v tvář, obtíže spojené s určováním stupně a povahy vztahu (např. zda se jedná o tzv. vážný vztah), a extrémnější rozsah emocí zažívaných u partnerů ve vztazích na dálku. Sahlsteinová (2010) ve své stati navrhuje začít chápat vzdálenost ve vztazích ne jako kontext, ale jako diskurz, což by vědcům umožnilo odpoutat se od zaměření pouze na interakce jednotlivců a zkoumat blíže i předpoklady a konstrukty spojené s komunikací a vzdáleností ve veřejné sféře to se jeví zvláště významné a zajímavé v souvislosti s později prezentovanými výsledky předkládaného výzkumu. KVALITA VZTAHŮ NA DÁLKU Navzdory všeobecnému přesvědčení, že vztahy na dálku nefungují a partneři v nich jsou se vztahem nespokojení, výsledky výzkumů ukazují, že spokojenost se vztahem a pociťovaný závazek k partnerovi jsou ve vztazích na dálku stejné, nebo dokonce vyšší než u proximálních vztahů (Aylor, 2008; Crystal Jiang & Hancock, 2013; Stafford, 2010). Příkladem takového výzkumu jdoucího proti obecnému přesvědčení může být výzkum Daintonové a Aylora (2001), který se zaměřil na vztahovou nejistotu a souvislost se žárlivostí, důvěrou a vztahovou údržbou. Vztahová nejistota se ukázala být u proximálních i distančních vztahů stejná. Tento závěr může vyplývat z operacionalizace výzkumu skupina párů v distančních vztazích byla rozdělena do dvou kategorií s osobním kontaktem (tváří v tvář) během běžného týdne a bez kontaktu tváří v tvář během běžného týdne. Nejistota ve vztahu se od té zažívané v proximálních vztazích nelišila pouze u skupiny s kontaktem; skupina bez osobního kontaktu skórovala na škále nejistoty signifikantně výše (Dainton & Aylor, 2001). Skupina párů bez osobního kontaktu v rámci běžného týdne rovněž signifikantně méně užívala údržbové strategie (konkrétně ujišťování a sdílení úkolů) a pociťovala menší důvěru. Jedním z možných vysvětlení toho, že se daří udržovat kvalitu distančních vztahů, je rozdíl mezi manifestní (externí) a latentní (interní) intimitou, tak jak je popsal Sternberg (1986). Manifestní intimita je pociťována v návaznosti na bezprostřední chování partnera, zatímco latentní intimita je pociťována nezávisle na fyzické přítomnosti partnera, jedná se o pocit vřelosti a spojení, který dlí uvnitř partnerů jako jednotlivců (Merolla, 2012). Přitom podle Sternberga (1986) je pro dlouhodobé udržení vztahové stability a kvality nejdůležitější právě latentní intimita, které mohou (snadno) dosáhnout i partneři v distančním vztahu.

12 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 12 Vztahová údržba Většina rozumných lidí ví, že vztahy vyžadují práci (Canary & Dainton, 2002, p. xiii). Přestože český překlad anglického termínu relational maintenance zní snad až příliš technicky, vystihuje přesně jeho obsah. Vztahovou údržbou se myslí chování, které má za cíl udržet funkční a uspokojivý vztah. Bez takového chování mají vztahy tendenci k zániku (Canary & Dainton, 2002). Ve výzkumech se objevují čtyři základní pojetí definice vztahové údržby: udržení (existence) vztahu, udržení vztahu v určitém stavu, udržení vztahu uspokojivého (vztahová podpora, relational sustainment ), a udržení vztahu před kolapsem, zlepšování vztahu (Dindia, 2008). VZTAHOVÁ ÚDRŽBA VE VZTAZÍCH NA DÁLKU Staffordová, která se tématem vztahů na dálku (i romantických vztahů obecně) dlouhodobě zabývá, došla ve spolupráci s Canarym a Semicovou (2002) k závěru, že partnerské vnímaní užívání pěti strategií vztahové údržby pozitivity, otevřenosti, ujišťování, sociálních sítí a sdílení úkolů (které Staffordová s Canarym identifikovali už v roce 1994), úzce souvisí se třemi vztahovými charakteristikami: oblibou partnera (liking), pociťovaným závazkem a společným řízením (control mutuality). Přitom poslední dvě strategie vztahové údržby (sociální sítě a sdílení úkolů) nejsou z povahy vztahů na dálku tak, jak o nich budeme uvažovat v této práci, de facto možné (přinejmenším v podobě, v jaké je ve svém výzkumu autoři popisují: sociální sítě spojují s trávením času se společnými přáteli a rodinou a sdílení úkolů s péčí o domácnost apod.). Naproti tomu první tři strategie přímo souvisí s komunikací a jejím obsahem. Bohužel pro partnery v distančních vztazích Daintonová se Staffordovou (1993) považují sdílení úkolů za nejvýznamnější rutinu ve vztahové údržbě. Nejvíce je ovšem s trvalostí vztahu (relational resilience) spojována kategorie obliby partnera, jež pramení zejména z partnerovy pozitivity, o kterou se dá usilovat i v distančním vztahu (viz Graf 2). Tyto závěry podporují potřebu zaměřovat se u vztahové údržby vztahů na dálku na aspekty (zprostředkované) komunikace v takových vztazích. KOMUNIKACE PŘES POČÍTAČ JAKO PROSTŘEDEK VZTAHOVÉ ÚDRŽBY VE VZTAZÍCH NA DÁLKU V této kapitole představíme výsledky některých výzkumů, které se tématem zprostředkované komunikace ve vztahové údržbě ve vztazích na dálku zabývají. Teoretických poznatků o zprostředkované komunikaci (computer-mediated communication) byl publikován velký počet, ve spojení se vztahy na dálku a vztahovou údržbou už je jich však pouze omezené množství a výzkumy často přináší různé výsledky (Rabby & Walther, 2008). Staffordová s Reskem (1990) tak například došli k závěru, že objem komunikace ve vztazích na dálku je nižší než u proximálních vztahů; naopak výsledky Mietznerové a Lin (2005) ukazují, že míra komunikace u partnerů vstoupivších do distanční podoby vztahu narůstá a stejně tak se zlepšují i jejich subjektivně pociťované komunikační dovednosti.

13 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 13 Lze se domnívat, že tento rozpor ve zjištěních může být snadno způsoben dobou provedení studií. Obě studie od sebe dělí patnáct let, během nichž došlo k rozvoji internetových komunikačních nástrojů, jež kontakt na dálku mezi partnery významně zjednodušují a zlevňují, což se (jakkoli to může znít přízemně) v provedeném výzkumu ukázalo být důležitým faktorem. Tento závěr podporují i dále provedené studie samotné Staffordové. Ve spolupráci s Merollou (2007) zjistila, že čas strávený tváří v tvář je sice u distančních (oproti proximálním vztahům) omezený, množství zprostředkované komunikace se však významně nelišilo. Mezi faktory s předpokládaným vztahem k formování spokojenosti, které u komunikačních kanálů v tomto kontextu bývají zvažovány, patří multiplicita vodítek (cue multiplicity), synchronicita a mobilita (Crystal Jiang & Hancock, 2013). Multiplicita vodítek je nejvyšší u komunikace tváří v tvář, protože poskytuje současně vizuální, auditorní i verbální vodítka. U všech ostatních způsobů komunikace je multiplicita vodítek nižší. Synchronicita vyjadřuje okamžité, bezprostřední výměny sdělení mezi asynchronní komunikační kanály patří například y, u kterých není neobvyklá prodleva v řádu hodin. Nejméně mobilním způsobem komunikace je kontakt tváří v tvář, nejvíce mobilní telefony. U komplexních mezilidských vztahů existuje tendence preferovat komunikační kanály s vysokou multiplicitou vodítek, vysokou synchronicitou a nízkou mobilitou (Crystal Jiang & Hancock, 2013). GRAF 2 Schéma zobrazující vztah mezi strategiemi vztahové údržby, charakteristikami vztahu a jeho pevností U párů ve vztahu na dálku bylo analýzou deníků zjištěno celkové nižší množství interakcí (v porovnání s páry v proximálním vztahu) během dne, ovšem vyšší množství interakcí zprostředkované komunikace (telefonáty, video hovory, sms zprávy i chatování) i delší doba strávená komunikací přes jednotlivá média (u kontaktu tváří v tvář, telefonátů, video hovorů a sms zpráv). Některé výzkumy předpokládají, že u vztahů na dálku dochází vlivem separace k vyšší idealizaci partnera (Stafford & Reske, 1990), hypotéza, že míra idealizace souvisí se zmiňovanými atributy užívaných médií, se však nepotvrdila (Crystal Jiang & Hancock, 2013).

14 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 14 Výzkum z roku 2008 zkoumající používání strategií vztahové údržby podle Canaryho a Staffordové v ech neukázal žádné významné rozdíly v užívání těchto strategií mezi partnery ve vztahu na dálku a těmi v proximálním vztahu, jedinou výjimkou byla frekvence užívání ujišťování (Johnson et al., 2008). Autoři to vysvětlují tím, že partneři v proximálních vztazích mají během kontaktu tváří v tvář dost času na to, aby si sdělili průběh svých každodenních aktivit, což jim ponechává více prostoru pro vyjadřování ujišťování v ech. Dalším kvalitativním rozdílem v komunikaci partnerů ve vztahu na dálku ( randícím, tedy předtím než se k sobě partneři nastěhují, nebo se sezdají) a tou mezi partnery v proximálním vztahu je větší vyhýbání se určitým tématům, větší vyhýbání se konfliktům, větší intimita, větší snaha o pozitivní sebeprezentaci a menší diskutování o důležitých předmanželských tématech (Stafford, 2010). Takové chování sice může být efektivní pro zachování spokojeného vztahu, na druhou stranu ovšem znesnadňuje informované rozhodování o pokračování a směřování vztahu. Studium v zahraničí V následující části bude blíže popsán a vysvětlen fenomén kulturního šoku, který se studiem v zahraničí úzce pojí. Přestože žijeme v globalizovaném světě a v programu Erasmus navíc probíhají studentské výměny pouze v rámci evropského kulturního prostoru, prostředí jednotlivých zemí se od sebe podstatně liší. KULTURNÍ ŠOK Kulturní šok je fenomén, jenž se dotýká všech lidí, kteří se rozhodli k delšímu pobytu za hranicemi kulturního kraje, který do té doby znali. Takoví lidé se musí adaptovat na nové zvyky a změny svých návyků. Často teprve v takových podmínkách je možné si uvědomit, jak mnoho každodenních činností je determinováno kulturním modelem. Sussmanová (2011, p. 394) explicitně mluví o všech lidských činnostech; například upozorňuje na: spací návyky, stolovací pravidla, hrací si aktivity a výběr kamarádů, vztahy s členy rodiny, metody formálního a neformálního vzdělávání, kariérní možnosti a přesvědčení o pracovním zařazení, zdravotní prostředky, volnočasové aktivity, emoce, motivace, gesta, mimické ukazatele. Tyto (a také mnoho jiných zvyklostí) se mnohdy musí měnit v souvislosti se změnou místa bydliště. ČASOVÝ PRŮBĚH KULTURNÍHO ŠOKU Oberg (1960), z jehož práce zkoumání kulturního šoku vychází, tvrdí, že takové změny vedou ke zmatenosti a nejistotě. Těmto pocitům však předchází spíše euforie, která vyvěrá z novosti celé situace a nových zážitků. Nové prostředí je z počátku zajímavou zkušeností. První lidé, s kterými se člověk v nové zemi nejdříve setkává lidé na nádražích, letištích a hotelích jsou většinou zvyklí na styk s lidmi z jiných kultur a podle toho se chovají. Toto období, charakterizované především euforií ze všeho nového, může trvat od několika dní, přes několik týdnů, až po šest měsíců. Líbánky (jak tuto fázi Oberg pojmenoval) však končí a po nich následuje další fáze nevraživost vůči nové kultuře. Člověk přestává rozumět světu, který ho obklopuje, protože slova, gesta a chování už déle neznamenají to, na co byl zvyklý. Takový člověk se cítí vyobcovaný, i základní činnosti jsou doprovázeny úzkostí. Obje-

15 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 15 vuje se tendence k odporu k nové kultuře, protože je nepochopená; obranný efekt má idealizace vzpomínek na poznanou mateřskou kulturu. Objevit se může stýskání po přátelích a rodině, stejně jako obecná nostalgie. Tento krok představuje třetí fázi kulturního šoku: odcizení. Ve chvíli, kdy už je člověku jasné, že není v jeho silách změnit zvyky, které v cizí kultuře panují, snaží se ji pochopit. Dochází tak k částečnému přijetí, jehož výsledkem je adaptace. Lysgaard (1955) se snažil fáze tohoto procesu znázornit graficky pomocí U-křivky (in Ward, Okura, Kennedy, & Kojima, 1998). Tato křivka popisuje stupně šoku od nejmenšího při příjezdu a prvotní adaptaci, přes největší ve stádiu nevraživosti k cizí kultuře a vyobcování. Tvar písmene U, čili míra šoku, závisí na rozdílnosti daných kultur. Čím jsou větší, tím obtížnější se stává se jim přizpůsobit. Lysgaardovo pojetí U-křivky však bylo pozdějšími autory pozměněno, nebo přímo napadnuto Wardová et al. (1998) uvádí, že participanti (Japonci studující po dobu jednoho roku na Novém Zélandu) v jejich výzkumu zažívali největší potíže spojené s adaptací na počátku pobytu a postupně se jejich míra snižovala. S tímto tvrzením souhlasí i závěry výzkumu Brownové a Hollowayové (2008): participanti v jejich studii sice v počáteční fázi popisovali nadšení z nové kultury, tyto libé pocity ale byly přehlušeny negativními symptomy spojovanými především s pravou pozdější fází kulturního šoku. Silné pocity úzkosti, které z takových potíží vyvěrají, mohou podle Oberga (1960) způsobovat některé z typicky kompulzivně-obsedantních symptomů jako nutkavé mytí rukou, přehnaná zaujatost pitnou vodou, jídlem a lůžkovinami, nebo neustálý strach z podvedení, okradení, či zranění. 3 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PRŮBĚH KULTURNÍHO ŠOKU Edwards-Josephová a Baker (2012) ve svém článku analyzují lehkost, s níž se karibští studenti přizpůsobují americkým reáliím a způsobu života. Autoři poukazují, že je to pro ně (studenty z Karibiku) mnohem jednodušší než pro studenty z asijských zemí. Navíc z jejich výsledků jednoznačně vyplývá, že studenti obecně mají mnohem méně problémů při vyrovnávání se s kulturním šokem, než jak je tomu u jiných skupin přistěhovalců. Edwards-Josephová a Baker vnímají tento fakt jako způsobený dvěma různými příčinami. První vychází z postoje samotných studentů jsou v cizině pouze na určitou dobu. Nepříjemnosti spojené s adaptací na nové prostředí jsou zmírněny vědomím budoucího návratu do domácího prostředí. Druhým činitelem je postoj ostatních lidí daného státu k navštěvujícím studentům. Autoři tvrdí, že tento postoj veřejnosti je ke studentům mnohem vstřícnější než například k přistěhovalcům hledajícím práci. Obě skupiny (veřejnost i studenti) se těší ze společného obohacování a takové nastavení způsobuje, že obtěžující prvky kulturního šoku jsou relativizovány a méně výrazně pociťovány. Zmiňované dva aspekty mají ve skupině studentů vyjíždějících přes program Erasmus umocněnou podobu. Nastavení jich samotných je z velké části dané omezenou délkou zahraničního pobytu. Obvykle se jedná pouze o několik měsíců, po kterých se studenti vrací do známé kultury s cílem dokončení studií. Pro osoby s vědomím, že se jedná o přechodnou situaci, je snadnější se s kulturním šokem vyrovnat. Druhý 3 Obergem uváděné symptomy nejspíš úzce souvisí se specifickou skupinou, jíž se Oberg ve své práci zabýval: totiž misionáři na tropických ostrovech. Lze se domnívat, že kdyby se zaměřil na jinou skupinu, takové symptomy vyvěrající ze starosti o hygienu by neuváděl na prvním místě.

16 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 16 aspekt je spjatý s prostředím. Studenti na Erasmu (Erasmáci) jsou v kontaktu převážně s jinými Erasmáky; rovněž z tohoto důvodu pociťují doléhání kulturního šoku v menší míře. Nicméně to ale neznamená, že Erasmáci jsou cele oproštěni od prožitku kulturního šoku. Brownová s Hollowayovou (2008) upozorňují na problémy spojené s jazykovou bariérou. Ve své práci rozlišují dvě situace: v jedné student přijíždí do kraje, ve kterém jazyk, který užívá, je i jazykem oficiálním; v druhém případě student oficiální jazyk navštívené země vůbec nezná. V obou případech je vyvoláván diskomfort různého typu, průsečíkem ale zůstává nemožnost vyjádření toho, co by student chtěl, dostatečně dobře. (Zvláště) v akademických podmínkách je to považováno za významnou překážku. OBRÁCENÝ KULTURNÍ ŠOK Jak už samotný název napovídá, kulturní šok je relativně krátkodobým fenoménem. Po čase se člověk začíná adaptovat do nových reálií a čím dál lépe si radí v realitě, která ho obklopuje. V případě studentů vyjíždějících na Erasmus musíme ale brát v úvahu ještě jeden jev svázaný s přechodem z jedné kultury do jiné obrácený kulturní šok. Fenoménem obráceného kulturního šoku (reverse culture shock) se mezi jinými zabývá i Gaw (1995). Ve své práci se věnoval popisu situace Američanů navracejících se do domoviny ze služebních nebo edukačních výjezdů. Při charakteristice této situace poukazuje na dva zdroje problémů: osvojení si nové (cizí) kultury jedincem v čase odjezdu a (mylné) očekávání, že se navrátí do stavu, jaký opouštěl. Pro definici prvního problematického elementu obráceného kulturního šoku Gaw (1995) užívá stejných myšlenek, které užíval dříve vzpomínaný Oberg pro charakteristiku běžného kulturního šoku. Lze tvrdit, že obrácený kulturní šok je stejně jako kulturní šok pocitem nepochopení postojů v rámci dané kultury. Subtilním rozdílem, který mezi kulturním a obráceným kulturním šokem lze nalézt, je to, že uvažovaná kultura byla dříve vnímána jako vlastní danému jedinci. Druhý prvek se více blíží podstatě odvráceného kulturního šoku. Jedinec, který se vrací zpátky do své země, má v paměti stav z doby před výjezdem. Při návratu je pod vlivem iluze, že se přesně do něho vrací. Tak tomu ale není. Jednak se změnil on sám, a změnila se i podoba reality, kterou opustil. 4 Podstatou obráceného kulturního šoku je tak přizpůsobení se novým (vs. očekávaným) podmínkám v domácí kultuře. Gullahorn s Gullahornovou (1963) navrhli začlenění obráceného kulturního šoku do kulturního šoku jako takového. Z této syntézy vznikla komplexnější teorie zahrnující jak šok svázaný s výjezdem, tak i s návratem. Následujíce Lysgaardův odkaz znázornili manželé Gullahornovi svou teorii taktéž graficky: jako W-křivku, kde první část písmene popisuje nejprve nárůst a později pokles šoku za hranicí a druhá tu samou dynamiku šoku svázaného s návratem. Stejně jako U-křivka ani W-křivka Gullahornových nezůstala ušetřená kritiky. Jako část teorie je považována za příliš zjednodušující a její přetrvávající výskyt je vysvětlován hlavně její ilustrativní silou (Onwumechili, Nwosu, Jackson II, & James-Hughes, 2003). 4 Onwumechili, Nwosu, Jackson II a James-Hughesová (2003) souhrnně uvádí klíčové koncepty odlišující obrácený a běžný kulturní šok: neočekávanost problémů při návratu, zafixované vnímání nezměněné domoviny, neuvědomovanost vlastní proměny, očekávání rodiny a přátel nezměněného navrátilce, všeobecný nedostatek zájmu o zahraniční zkušenost navrátilce.

17 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 17 METODA Výzkumný soubor Výběr výzkumného souboru Pro zařazení participantů 5 do výzkumného souboru bylo zvoleno několik způsobů v rámci záměrného výběru. Reprezentativnost vzorku není u kvalitativních studií nutná a tento fakt bude dále zohledněn v diskuzi. Larkin (2013) ve své prezentaci navrhuje vzorek co nejhomogennější, Smith a Osborn (2007) hovoří o víceméně homogenním vzorku, jejž definují vymezením vůči vzorku reprezentativnímu. Nejprve jsem oslovila své známé s požadovanou zkušeností tento postup použila ve své práci i Janečková (2011). Ta se musela potýkat s problémem definice vztahu na dálku, v mé práci byl tento problém vyřešen vymezením relativně úzké subkategorie distančních vztahů. Dále byli participanti osloveni prostřednictvím skupiny na Facebooku Účastníci výzkumu ; na stránce této skupiny, která, jak název napovídá, sdružuje osoby se zájmem o účast v různých typech výzkumů, byl vyvěšen inzerát s nabídkou účasti v prováděném výzkumu. Na tuto výzvu reagovaly z více než 300 členů skupiny dvě respondentky, které obě splňovaly požadovaná kritéria. Těmi byly: zkušenost se vztahem na dálku přes Erasmus jako ten z páru, který vycestoval (ne starší než z roku 2011) a věk odpovídající běžnému věku vysokoškolského studenta (20-26 let). Janečková (2011) ve své práci omezila zahrnutí respondentů do výzkumného souboru pomocí dalšího kritéria trvání vztahu po dobu nejméně šesti měsíců se snahou zvýšit pravděpodobnost vzájemné závislosti a investic do vztahu. Vzhledem ke specifické povaze vztahů, které jsou předmětem předkládaného výzkumu, bylo toto kritérium naplněno bez mé explicitní snahy (viz Tabulka 1). Původní výzkumný záměr předpokládal zapojení vždy obou partnerů ve vztahu. Tedy nejenom pouze těch osob z partnerů, které odjely na zahraniční studijní pobyt, ale i těch, které zůstaly doma ve známém prostředí. Kvůli etickému hledisku bylo od tohoto řešení upuštěno. Lze předpokládat, že rozhovory vedené s oběma partnery by mohly negativně ovlivnit jejich vztah, čemuž jsem chtěla z pochopitelných důvodů předejít. Dalším možným (náhradním) řešením bylo vést rozhovory s osobami z různých párů tak, aby byla zohledněna i pozice osob, které čekají na návrat partnera v rodné zemi. Tento záměr se nepodařilo naplnit z čistě praktických důvodů totiž nedostatku svolných participantů. Na tento poměrně častý problém upozorňuje i Smith a Osborn (2007) podle nich musí být výzkumník pragmatický a počítat s tím, že výzkumný vzorek bude vždy částečně definován tím, kdo je připraven být jeho součástí. 5 Když v práci využívám mužský rod pro označení jak mužů, tak žen, je to z důvodu větší přehlednosti a srozumitelnosti práce.

18 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 18 Popis výzkumného souboru Do výzkumného souboru bylo zařazeno pět respondentů (dva muži a tři ženy) ve věku 24 až 26 let. Smith a Osborn (2007) uvádí jako průměrnou velikost výzkumného vzorku u fenomenologických studií pět až šest respondentů. V textu dále obhajují jako dobré číslo pro studenty začínající s touto metodou (IPA) tři respondenty. Podle nich tento počet dovoluje dostatečný hloubkový přístup charakteristický pro interpretativní fenomenologickou analýzu a zároveň umožňuje porovnávat podobnosti a rozdíly mezi jednotlivými případy. V další publikaci Smith, Flowers a Larkin (2009) navrhují na základě své zkušenosti pro magisterské diplomové práce, které využívají metodu IPA, tři až šest participantů. Respondenti ve výzkumném vzorku byli v době odjezdu na zahraniční pobyt rozdílně dlouhou dobu v partnerském vztahu, různila se i jejich cílová destinace, stejně jako počet semestrů, na které vyjeli. Tato data jsou prezentována v přehledné podobě v Tabulce 1. Čtyři z respondentů vyjeli na studijní pobyt, jeden na pracovní stáž všichni v rámci mobilitního programu Erasmus. U kvalitativních designů výzkumu a u IPA zvláště se mezi participanty ve výzkumném souboru řadí i výzkumník sám. Výzkumnice je žena ve věku 24 let s psychologickým magisterským a smíšeným bakalářským (psychologie, žurnalistika, mezinárodní vztahy) vzděláním. Sama vycestovala na 4,5 měsíce na Erasmus do Severního Irska, nicméně bez partnera. Ne z důvodu předpojatosti vůči takovým vztahům, ale z důvodů na straně (bývalého) partnera. S metodou IPA nemá prakticky žádné zkušenosti. Zájem o problematiku v ní vzbudila zejména vlastní (i když odlišná) zkušenost s dlouhodobějším pobytem v zahraničí a dále životní příběhy několika jejích přátel a známých, kteří se také různými způsoby vypořádávali s odloučením od domoviny a blízkých. TABULKA 1 Základní demografické údaje výzkumného souboru se vztahem k předmětu bádání Jméno Věk Délka vztahu před odjezdem Délka pobytu Země pobytu Tomáš 25 6 r 4 m Norsko Stanislav 24 1,5 r 3,5 m aps Velká Británie Dana 26 7 m 6 m Švédsko Klára 25 4 r 9 m Španělsko Zdena 25 6 m 10 m Německo Poznámka: Význam použitých zkratek: r roky, m měsíce, aps akademická pracovní stáž, vztah skončil po dvou třetinách zahraničního pobytu.

19 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 19 Metody sběru dat Data jsem se v duchu fenomenologické tradice 6 rozhodla sbírat pomocí polostrukturovaných rozhovorů, jejich nahrávek a následného doslovného přepsání. Okruhy témat k rozhovoru se nachází v Příloze 1. Vedení těchto rozhovorů jsem plánovala jako osobní setkání s nadějí, že mi to umožní lepší raport; všichni respondenti však upřednostňovali vedení rozhovoru přes Skype. Jejich přání jsem se rozhodla respektovat i na základě poznatků kolegyně, které ve své diplomové práci užívala obou způsobů a dospěla k závěru, že srovnání kvality a bohatosti dat z rozhovorů vedených touto [Skype] a tradiční formou kontaktu tváří v tvář ( ) neodhalilo výraznější rozdíly (zejména z hlediska citlivosti probíraných témat) (Janečková, 2011). Jako významný se mi jeví fakt, že respondenti Janečkové častěji volili osobní rozhovor před videorozhovorem přes Skype. Tento jev si vysvětluji jednak tím, že Janečková rekrutovala respondenty výlučně z řad svých známých a dále zlidověním diskutované technologie. Někdy se může jevit až neslušné chtít po druhé osobě (zvláště po neznámém výzkumníkovi) vykonání cesty nutné pro osobní setkání, když je možné provést rozhovor i z poklidu domova. Při vedení rozhovoru jsem se pokoušela o to, co Rogers popisuje jako hluboké naslouchání, ztotožňuji se totiž s jeho následujícím přirovnáním: V opravdovém naslouchání druhému se však nachází ještě jedno zvláštní uspokojení: podobá se poslouchání hudby sfér, protože v pozadí bezprostřední výpovědi osoby, ať už je její obsah jakýkoli, je skryto univerzum. (Rogers, 1995, p. 8). Tím, že rozhovory byly prováděny z místa a času zvoleného participanty, bylo zajištěno jejich pohodlí, bezpečí a pocit komfortu. Rozhovory probíhaly bez vyrušení kromě rozhovoru s Klárou, kdy bylo na pozadí občas slyšet rušivé zvuky městské hromadné dopravy; na ty však očividně byla respondentka zvyklá a nedošlo tak k významnému narušení výzkumného procesu. Na základě pilotáže provedené v červnu 2013 jsem měla u prvního rozhovoru vytyčený seznam témat, který bych chtěla probrat. První z respondentů je mým blízkým přítelem domnívala jsem se, že už navázané pouto mi umožní lépe a svobodněji se naučit pracovat s výzkumným typem rozhovoru, že se snad budu moci dopustit některých chyb, které bych si už v dalších rozhovorech ráda odpustila. Pomocné otázky se však měnily s každým rozhovorem. Snažila jsem se participantům dávat prostor k tomu, aby samostatně přinášeli témata, která jsou pro ně osobně důležitá. Někteří vyžadovali jen velice málo mého aktivního zapojení a doptávání se, u některých rozhovorů jsem musela často přeformulovávat položené otázky, abychom na ně společně mohli najít odpověď. Zajímala mě vždy především osobní žitá zkušenost každého z participantů spíše než dodržení výzkumného itineráře. Výsledná podoba všech rozhovorů se tak dost různí. Body, které zůstávaly stejné, byly úvod a zakončení rozhovorů. V úvodu každého setkání jsem představila sebe a svůj výzkum. Seznámila jsem participanty s průběhem rozhovoru, odpovídala na jejich otázky, 6 Méně obvyklé je užívání deníkových zápisů v papírové podobě, nebo v podobě on-line blogů (Pavlova, Uher, & Papezova, 2008), ad hoc sepsaných vzpomínek (Finlay & Eatough, 2012), používá se i focus group, ačkoli od něho zakladatel IPA Jonathan Smith odrazuje (Koutná Kostínková & Čermák, 2013).

20 Komunikační nástroje, sociální sítě a vztahy na dálku 20 měli-li jaké, získala jsem souhlas s nahráváním rozhovoru. V závěru rozhovoru jsem se ujistila, že jsme společně neotevřeli příliš citlivá témata a že se participanti cítí dobře. Také jsem se jich ptala, zda chtějí přepis rozhovoru, jestli mají zájem o zpětnou validizaci mnou nalezených témat a zaslání hotové práce. Snažila jsem se o dodržování všech etických zásad, respondentům jsem nabídla, že mohou být ve výzkumu plně anonymizováni a že si mohou vybrat jméno, pod kterým o nich budu v práci psát. Všichni skutečně chtěli zůstat v anonymitě, při výběru krycího jména mi ale nechali volnou ruku. Všichni respondenti se výzkumu zúčastnili dobrovolně a byli seznámeni s možnými problematickými aspekty a způsobem uchovávání získaných dat. Rozhovory (nepočítajíc úvodní seznámení s výzkumem a debriefing) trvaly od 30 do 55 minut. Po každém z rozhovorů následovala pro mne velice úmorná fáze jejich přepisování přepsání hodiny rozhovoru trvá totiž asi šest hodin; Smith s Osbornem dokonce uvádí 5-8 hodin (2007). K tomuto účelu jsem používala program Transcriber, který umožňuje synchronizaci zvukové stopy s přepisem, a tuto práci tak podstatně ulehčuje. Snažila jsem se o co nejpřesnější doslovný přepis zahrnující i významné sémantické prvky smích, váhání, změny tónu a barvy hlasu. Výzkumný postup V rámci výzkumu jsem postupovala metodou case-by-case. Tedy nejprve jsem realizovala první rozhovor, přepsala jej, provedla analýzu a pokračovala s dalším respondentem novým rozhovorem. Po přepsání rozhovoru jsem si znovu pouštěla nahrávku rozhovoru a doplňovala sémantické prvky, které mi při přepisu unikly, a opatřovala přepsaný text poznámkami vyjadřující citové rozpoložení respondenta, které může být patrné z hlasu, ale ze samotného přepisu ne. Takto obohacený text jsem opakovaně pročítala, aby se mi dostal pod kůži. Po důkladném seznámení se se studovaným materiálem jsem přistoupila k jeho analýze. Vlastní analýza probíhala tak, že jsem nejdřív identifikovala pasáže svázané s výzkumnou otázkou, dále text opatřovala deskriptivními poznámkami a komentáři (které umožňují bližší sepětí s příběhem) vyplývajícími ze samotného textu na jedné straně a vynořujícími se tématy na straně druhé, zároveň jsem zvýrazňovala významné pasáže. Vzešlá témata jsem vypsala v pořadí, v jakém se objevovala, opatřila častostí výskytu a seskupovala je do nadřazených témat, která budou čtenářům předložena v další části práce. Snažila jsem se o to, abych každý rozhovor viděla novýma, čerstvýma očima a abych přistupovala k líhnoucím se tématům bez předpojatosti a zatíženosti rozhovory a tématy minulými. Rovněž jsem v průběhu celého procesu analyzování a provádění rozhovorů věnovala pozornost své osobě jako výzkumníkovi, ptala jsem se, jaké jsou mé motivace a prekoncepce a jak vstupují do procesu analýzy. Během vedení rozhovorů a provádění analýz jsem si všímala toho, co Finlayová (2005) popisuje vycházejíc z práce Merleau-Pontyho a dalších jako ztělesněnou, v těle zakotvenou empatii tělesně prociťované emoce a zrcadlení stavu druhé osoby účastnící se rozhovoru. Freedberg a Gallese (2007) tuto funkci spojují se zrcadlícími mechanismy a tzv. zrcadlovými neurony. Podle Finlayové (osobní komunikace, 22. listopadu 2013) je tělo prvotní sítí vědění a poznávání světa. Zvláštní důraz jsem tedy později u analýzy přikládala těm tématům, která u mě vyvolala nějakou tělesnou reakci (slzení, svíravý pocit okolo žaludku apod.).

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Hodnocení oponenta bakalářské práce

Hodnocení oponenta bakalářské práce Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta multimediálních komunikací Hodnocení oponenta bakalářské práce Jméno a příjmení studenta Nike Silná Vedoucí práce MgA. Václav Ondroušek Obor/ateliér Multimedia a

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

KAMARÁDI V OLOMOUCI. Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína

KAMARÁDI V OLOMOUCI. Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína KAMARÁDI V OLOMOUCI MPV4 Olomouc, 29.11.2012 Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína 1 A takto náš výzkum začal

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus.

Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus. Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus. 1. Úvod: krátké shrnutí šetření Dotazníkové šetření probíhalo prostřednictvím

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu

Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Jan Hraba, Vladimír Hulík (MŠMT, oddělení analytické) Klára Hulíková Tesárková (PřF UK, katedra demografie a geodemografie)

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová

Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová Bakalářská práce 2008 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá analýzou marketingové komunikace firmy GOTECH s.r.o. Rozbor probíhá

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Podmínky pracovní smlouvy, popis zapojení postdoktoranda

Podmínky pracovní smlouvy, popis zapojení postdoktoranda Název projektu: Podpora zkvalitnění týmů výzkumu a vývoje a rozvoj intersektorální mobility na ČVUT v Praze Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.0034 Podmínky pracovní smlouvy, popis zapojení postdoktoranda

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU PRO PRÁCI VE VĚDĚ A VÝZKUMU MAJÍ ŽENY I MUŽI STEJNÉ PŘEDPOKLADY, PROFESNÍ RŮST ŽEN JE ALE POMALEJŠÍ Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute PwC Studentský barometr 2014 PricewaterhouseCoopers Česká republika (PwC) provedla, stejně tak jako každý rok, rozsáhlý průzkum nazvaný Studentský barometr. Průzkumu se účastnili studenti a čerství absolventi.

Více

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Základy struktury odborného textu

Základy struktury odborného textu Základy struktury odborného textu (schéma pro potřeby SPESEM, KEPA UHK) proč je její dodržování a znalost pro čtenáře důležitá? -v odborném textu jde o informace -čteme rychleji a "lépe" (tzv. racionální

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

Obsah. 1. Obecné informace/metodologie 2. Souhrnný profil 3. Očekávání studentů a hodnocení univerzity 4. Vzdělání a kariéra

Obsah. 1. Obecné informace/metodologie 2. Souhrnný profil 3. Očekávání studentů a hodnocení univerzity 4. Vzdělání a kariéra Czech Edition Obsah 1. Obecné informace/metodologie 2. Souhrnný profil 3. Očekávání studentů a hodnocení univerzity 4. Vzdělání a kariéra trendence radius of action over 530,000 participants 27 countries

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

VÝZVA K ÚČASTI NA PROJEKTU LABORATOŘ EVROPSKÉ UNIE A SOUTĚŽI O NEJLEPŠÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE 3. KOLO

VÝZVA K ÚČASTI NA PROJEKTU LABORATOŘ EVROPSKÉ UNIE A SOUTĚŽI O NEJLEPŠÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE 3. KOLO VÝZVA K ÚČASTI NA PROJEKTU LABORATOŘ EVROPSKÉ UNIE A SOUTĚŽI O NEJLEPŠÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE 3. KOLO určená studentům/absolventům magisterských nebo navazujících magisterských studijních programů/oborů v České

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Problematika vzdělávání Romů v České republice Kateřina Černá Bakalářská práce 2010 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 Na co můžeme být hrdí Kde žáci a rodiče vidí naše silné stránky Kde máme prostor na zlepšení Na co nás žáci

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

Institucionální rozvojový plán Ostravské univerzity pro rok 2013

Institucionální rozvojový plán Ostravské univerzity pro rok 2013 Institucionální rozvojový plán Ostravské univerzity pro rok 2013 Ostravská univerzita předkládá Institucionální rozvojový plán pro rok 2013, plně vycházející z aktivit stanovených v Aktualizaci dlouhodobého

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Cambridžská škála depersonalizace

Cambridžská škála depersonalizace Cambridžská škála depersonalizace JMÉNO: VĚK: DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ: ZÁKLADNÍ / VYUČENA / STŘEDOŠKOLSKÉ / VYŠSÍ NEBO VYSOKÉ (prosím vyplňte a zakroužkujte) PROSÍME VÁS, ABYSTE SI POZORNĚ PŘEČETLA INSTRUKCE:

Více

Ing. Pavel Rosenlacher pavel.rosenlacher@vsfs.cz

Ing. Pavel Rosenlacher pavel.rosenlacher@vsfs.cz Marketing v sociálních sítích Cíle a působení marketingu na internetu Ing. Pavel Rosenlacher pavel.rosenlacher@vsfs.cz Krátké shrnutí Rozlišujeme elektronický marketing, internetový marketing a online

Více

Problematika tvorby podnikatelského záměru internetového projektu

Problematika tvorby podnikatelského záměru internetového projektu Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra informačních technologií Teze diplomové práce Problematika tvorby podnikatelského záměru internetového projektu Vypracovala: Monika

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Hodnocení spokojenosti zaměstnanců ZPRÁVA ZA ROK 2013 z k r á c e n é v y d á n í v e ř e j n o s t Dotazník hodnocení spokojenosti ze strany zaměstnanců nastavuje

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku 2013-1-ES1-LEO05-66586 SENDI - Začleňování speciálních vzdělávacích potřeb a zdravotních postižení OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku Tento projekt

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

Sociální síť. = propojená skupina lidí na internetu

Sociální síť. = propojená skupina lidí na internetu Sociální sítě Sociální síť = propojená skupina lidí na internetu registrovaným členům umožňuje vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie,

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Výzkum inzerce v časopisech Oční kamera

Výzkum inzerce v časopisech Oční kamera 1 Výzkum inzerce v časopisech Oční kamera Připraveno pro: UV Datum: Prosinec 2010 2 Metodologie In-hall test oční kamerou tracking očí + následný rozhovor Časově neomezené listování digitalizovaným aktuálním

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe Oborový portál BOZPinfo.cz - http://www.bozpinfo.cz Tisknete stránku: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-04-2013/zavedeni-sypokub.html Články jsou aktuální k datumu jejich vydání. Stránka byla vytvořena/aktualizována:

Více

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace do terciárního vzdělávání Michal Karpíšek, David Václavík Členové expertního týmu IPn Reforma terciárního vzdělávání Semináře pro VOŠ Praha a Brno, 10.

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony PODNIKATELSKÝ PLÁN Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

trendence radius of action

trendence radius of action Czech Total Edition trendence radius of action Professionals School leavers Students over 500,000 participants 27 countries over 1,000 universities 2 3 trendence customers Metodologie: trendence Graduate

Více

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) funguje od 1.1.2007 při Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vznikla

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Metoda HOS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz

Metoda HOS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz Metoda HOS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 41 1 Hodnocení vyváženosti IS/IT 3 2 1 321 Vysoká úroveň Střední úroveň Nízká úroveň 0 Hardw are Softw are Orgw are Metoda HOS 3 41 2 Úroveň IS 3 2

Více

Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09

Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09 Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu:. Ing. V. Kunz, Ph.D. Vyučující:.. Ing. T. Dvořáková Ing. P. Klička Ing. V. Kunz, Ph.D. Mgr. M. Kykalová Typ studijního předmětu: povinný

Více

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 V souladu s Plánem hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 a v rámci zákonem definovaných úkolů získávat a analyzovat informace

Více

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Myšlení versus Směrnice?

Myšlení versus Směrnice? Myšlení versus Směrnice? Jak compliance nachází rovnováhu mezi hodnotami a pravidly. Mercedes-Benz Česká republika Marek Sixta Prezentace odráží osobní stanoviska prezentujícího a není oficiálně publikovaným

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA k podání nabídky na dodávku vzdělávacích služeb ORLZ CZ.04.1.03 Vzdělávání

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada... OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více