«Teorie pro všechny» «SOCIOweb_ 11_2007»

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "«Teorie pro všechny» «SOCIOweb_ 11_2007»"

Transkript

1 «SOCIOweb_ 11_2007» WEBOVÝ MAGAZÍN PRO VŠECHNY SE ZÁJMEM O SPOLEČ NOST, VE KTERÉ ŽIJEME Editorial Vážené čtenářky a vážení čtenáři, i toto číslo Sociowebu reaguje na evropský rok Rovných příležitostí pro všechny a je i tentokrát zaměřeno na nerovnosti mezi ženami a muži. Téma rovnosti příležitostí, konkrétně mužů a žen coby rodičů jejich možností uplatnění v rodině i na trhu práce, problematika nastavení opatření ke kombinaci práce a rodiny na různých úrovních fungování společnosti jsou jedny z mnoha témat konference Rodičovská práce nebo rodičovská dovolená? 1 Ta se uskutečnila 16. října tohoto roku pod záštitou eurokomisaře Vladimíra Špidly v hlavní budově Akademie věd v Praze a organizovalo ji oddělení Gender a sociologie SOÚ AV ČR (více viz upy-z-konference-rodicovska-praceneborodicovska-dovolena-.html). Právě příspěvky tohoto oddělení přednesené na konferenci tvoří osu listopadového čísla Sociowebu. Konference si kladla za cíl otevřít odbornou a tolik potřebnou veřejnou diskusi nad plánovanými změnami v české rodinné politice, poukázat na slabinu současného systému rodinné politiky a navrhnout vlastní řešení zrovnoprávnění možností participace žen a mužů v důležitých oblastech jejich všedního života v rodině a práci. Úvodní příspěvek Zuzany Uhde Evropská versus česká koncepce péče aneb hlavou proti zdi rekapituluje hlavní otázky, problémy a myšlenky, které na konferenci zazněly, a poukazuje na souvislost mezi charakterem opatření rodinné politiky a ne/rovnými možnostmi participace žen a mužů ve společnosti. Hana Hašková v příspěvku nazvaném Potřebuje Česká republika koncepci podpory institucí péče o předškolní děti? analyzuje a zdůvodňuje nutnost budování státem garantované institucionální péče pro malé děti, a to i pro ty do tří let věku, mají-li se vyrovnávat příležitosti žen a mužů a mají-li být vytvořeny podmínky pro reprodukci naší společnosti. Diskutabilním a nevýstižným označením rodičovská dovolená se zabývala Hana Maříková v příspěvku Rodičovská (je) pro 1 Konference i celé toto číslo Sociowebu vzniklo v rámci řešení grantových projektů Podpora společenské akceptace a efektivního prosazování genderové rovnosti ve veřejné sféře, GA AV ČR, č. grantu 1QS a Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR, GA ČR, č. grantu 403/05/2474 i některých dalších, které jsou zmíněny přímo u konkrétního příspěvku. oba rodiče!, ve kterém zároveň poukázala na nutnost přehodnocení pohledu na tradičně pojímané mateřství a otcovství, stejně tak jako na nutnost hledání a zavádění takových opatření, která by zvyšovala šance a motivace mužů zapojovat se do péče o nejmenší děti. Jiný pohled na problematiku rodičovství ve společnosti uplatnily Alena Křížková a Marta Vohlídalová, které si položily otázku Kdo se bojí zaměstnané matky? Ve své odpovědi dospěly k závěru, že je to jednak stát, důkazem čehož je rodinná politika a politika zaměstnanosti, jednak zaměstnavatelé, kteří diskriminují ženy kvůli jejich potencionálnímu či skutečnému mateřství. V neposlední řadě jsou to ženy samy, resp. ty, které by se (ještě) mohly matkami stát, ale jejichž percepce nepříznivé situace pro ženy s dětmi na trhu práce, percepce volby buď anebo posouvá rozhodnutí mít dítě do daleké budoucnosti, takže, jak podotýkají autorky v závěru svého společného příspěvku, se může stát, že rodinná politika nebude mít už koho podporovat. V tomto místě vzniká styčný bod pro další, závěrečný příspěvek, který jako jediný nemá přímou vazbu na konferenci, ale navazuje na závěrečnou pointu předchozího příspěvku. Marcel Tomášek si klade otázku, zda v naší společnosti nastává Konec tradiční rodiny?, když se stále více dětí rodí mimo manželství a stále více žen žije se svým dítětem bez (stálého) partnera, a zároveň vzrůstá počet těch, kteří žijí jako singles bez dětí, nikoli však nutně bez partnerských vztahů. Příjemné a inspirativní čtení, Hana Maříková hana.marikova@soc.cas.cz Tématem prosincového čísla Sociowebu bude mezinárodní migrace. «Teorie pro všechny»» Evropská versus česká koncepce péče aneb hlavou proti zdi Klíčová slova: gender, nerovnosti, sociální politika V kontextu evropské rodinné politiky je možné sledovat trend odklonu od konzervativních rodinných opatření, která, jak se ukázalo, v praxi nevedla k podpoře rodinného života, ale ke zkomplikování návratu matek po rodičovské na trh práce a ve svém důsledku nepřímo ke snížení porodnosti, které může být vnímáno jako 1

2 soukromá reakce na strukturální nastavení rodinné politiky. Reforma české rodinné politiky je více než žádoucí, nicméně v podobě, v jaké je v současnosti navržena, neodpovídá principu podpory rovných příležitostí žen a mužů, skutečně flexibilnímu nastavení podpory rodin a pojetí péče jako společenské odpovědnosti, naopak nadále spíše podporuje privatizaci péče a konzervuje tradiční role žen a mužů a nerovnosti ve společnosti. Zároveň nesměřuje k naplnění cílů evropské politiky, která by se měla stát alternativou k celosvětově sílící neoliberální politice. Českou politickou scénou hýbe reforma veřejných financí, jejíž součástí jsou i změny v české rodinné politice. Veřejná diskuse mezi politiky a političkami, odbornicemi a odborníky, zástupkyněmi a zástupci neziskových organizací a podniků o tom, jak by měla rodinná politika České republiky vypadat rovněž s ohledem na cíle Evropské unie, u nás ale zatím téměř chybí. Oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. pod záštitou eurokomisaře Vladimíra Špidly uspořádalo jednodenní konferenci Rodičovská práce nebo rodičovská dovolená? Slučovací poměr mezi rodičovskou prací a rodičovskou dovolenou nebyl zvolen náhodou. Termín rodičovská dovolená v symbolické rovině degraduje výkon rodiče pečujícího o dítě jako volnočasovou, zájmovou a rekreační aktivitu. Zároveň ale, pokud nechceme jednoznačně podřídit péči tržním mechanismům, termín rodičovská práce rovněž zcela neodpovídá významu péče pro společnost. Péče totiž není ani jednoduše práce, ani pouhá rekreace, spíše naplnění společenské odpovědnosti a závazku, který by měla společnost náležitě ocenit. Hned v úvodu Vladimír Špidla, který politickou diskusi o podpoře veřejné péče a rodiny zasadil do kontextu evropské politiky, trefně vystihl, že o celkovém postavení žen ve společnosti zásadním způsobem rozhoduje společenská organizace péče a rodičovství. Zejména s ohledem na cíle EU stanovené v Barcelonské smlouvě Česká republika v zásadních bodech zaostává. Do roku 2010 by měla být ve všech členských státech dostupná veřejná péče pro 33 % dětí mladších tří let a 90 % od tří do šesti let. V České republice je ale dnes v jeslích umístěno pouze 0,5 % dětí do tří let a roste rovněž počet nepřijatých přihlášek dětí do školek. Jak uvedla Hana Hašková, počet neuspokojených přihlášek do školek se mezi lety 2000 a 2006 zpětinásobil. Z kapacitních důvodů jsou tak ve školkách odmítány zejména přihlášky dětí mladších tří let a těch rodičů, kteří chtějí dítě do školky dítě umístit pouze na omezený čas v průběhu týdne. Nicméně jak dále Hana Hašková upozornila, vzhledem k pokračujícímu trendu rušení veřejných zařízení péče o děti a zároveň předpokládanému růstu porodnosti, vzhledem k tomu, že nyní začínají mít děti silné generace ze 70. let, lze předpokládat, že se nůžky mezi nabídkou a poptávkou po místech ve veřejných institucích péče o děti budou nadále rozevírat. Vzhledem k nedostatečné politické vůli podpořit a motivovat obce ve zřizování adekvátního počtu zařízení pro děti mladší šesti let je rovněž v nedohlednu systematické řešení nedostatečného počtu míst, a to zejména pro děti do tří let. V panelové diskusi se toto téma objevilo jako klíčové rovněž pro zaměstnavatele, kteří mají zájem na dřívějším návratu rodičů po narození dítěte do zaměstnání, v tom ale těmto rodičům brání zejména nemožnost umístit dítě do veřejného zařízení péče. Ačkoli velké firmy jsou schopné své zaměstnance a zaměstnankyně-rodiče podpořit, ať již formou dotací na financování jiné formy formální péče nebo dotací místních zařízení péče, pro malé a střední podniky to představuje zásadní problém. Tím je celá odpovědnost za péči přenechána do značné míry na rodičích a společnost se tak vyvazuje z odpovědnosti podílet se na své reprodukci a zajištění péče. Institucionální systém veřejné péče o děti je v České republice navíc komplikován dogmatickou hranicí tří let. Do tří let jsou totiž děti umísťovány v jeslích, které spravuje Ministerstvo zdravotnictví, a od tří do šesti let pak ve školkách spadajících pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Péče o děti do tří let je tak medikalizována a nároky na tato zařízení jsou velmi přísná. Žádné vědecké studie ale jednoznačně nepotvrzují hranici tří let jako zlomovou, naopak schopnost dětí pohybovat se v kolektivu bez rodičů je velmi individuální. Zásadním krokem vpřed by tedy bylo sjednocení systému veřejné péče o děti a vytvoření institucí, ve kterých by mohly být v malých kolektivech umisťovány děti jakéhokoli předškolního věku. Mezinárodní srovnání by přitom mohlo sloužit jako inspirace pro nastavení české rodinné politiky. Zahraniční zkušenosti vypovídají o tom, že porodnost stoupá, pokud je ženám, na kterých stále leží velká část odpovědnosti za péči o děti a další závislé členy společnosti, umožněn plynulý návrat na trh práce. Alena Křížková a Marta Vohlídalová ukázaly jednoznačné empirické evidence svědčící o diskriminaci žen s malými dětmi na českém trhu práce. Steven Saxonberg pak explicitně zdůraznil, v čem by mohl být konkrétně švédský model inspirací pro Českou republiku. Například zavedení otcovské kvóty ve Švédsku vedlo k nárůstu času, který otcové tráví se svými dětmi, dnes se zde otcové podílejí na rané péči až 20 % z celkového času. Právě aktivní zapojení otců do péče je zcela zásadní pro dosažení větší rovnosti mezi muži a ženami ve společnosti, ale rovněž nepřímo také nutnou podmínkou společenského ocenění péče. Jak uvedla Hana Maříková, v České republice je pouze 1 % mužů ze všech osob pobírajících rodičovský příspěvek. Navrhovaná kvóta pro otce v délce jednoho týdne je v tomto směru spíše kosmetickou úpravou. Zároveň, jak zaznělo v panelové diskusi, může být naopak kontraproduktivní, protože během jednoho týdně péče o dítě může vypadat skutečně spíše jako dovolená než jako časově i fyzicky náročná činnost. Pro skutečné vytvoření bližšího vztahu otce s dítětem je navíc důležité, aby s ním byl po určitou dobu doma sám. Logicky se tedy nabízí strategie kratší doby, po kterou je doma matka, 2

3 a poté otcovská kvóta, kterou bude čerpat otec v době, kdy matka dítěte bude již zaměstnána. Ve Švédsku je rodičovská kratší než v ČR 13 měsíců a poté čtyři měsíce s fixním nižším příspěvkem. Na druhou stranu je ale mnohem výše oceněna než u nás až 90 % platu před narozením dítěte (80 % garantuje stát, 10 % je často vyjednáno odbory od zaměstnavatele). Saxonberg v této perspektivě rovněž zhodnotil navrhovanou reformu rodinné politiky v ČR jako možná krok správným směrem, ale zcela nepatrný. Vládní návrh podpory rodin s dětmi na konferenci představila Kateřina Příhodová. Nový český systém je velmi komplikovaný a ve svých důsledcích vlastně nic nezmění. Bude sice umožněno rychlejší čerpání rodičovské, ale pouze pro ty příjmové kategorie, které dosáhnou mzdy zhruba Kč. Zatím rovněž nevypadá, že bude rozšířena kapacita veřejných zařízení péče o děti, takže rodiče dvouletých dětí, kteří se budou chtít vrátit do zaměstnání, s velkou pravděpodobností neuspějí s nalezením místa pro své dítě ve školce. Možnost rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku se tak otevře jen těm zámožnějším, kteří si budou moci dovolit platit soukromou péči. I v tomto směru tedy logika rodinné politiky odpovídá celé logice reformy veřejných financí vyšší příjmové skupiny na ní vydělají, zatímco nižší prodělají. Nebudou totiž moci využít ani zkrácené formy čerpání rodičovského příspěvku, ani připravované podpory individuální péče nerodičovskou osobou prostřednictvím reformy živnostenských oprávnění a na trhu práce budou i nadále znevýhodněny kvůli nedostatku míst ve veřejných institucích péče o děti. Kvalitní rodinná politika by měla být založena zejména z jedné strany na dostupné a státem garantované péči o děti ve veřejných zařízeních a na straně druhé na možnosti flexibilního využití podpory rodičovství a aktivním začlenění mužů do péče. V alternativním návrhu rodinné politiky, který přednesly členky oddělení Gender & sociologie, vycházíme z modelu uplatňovaného ve Skandinávských zemích, který jsme ale přizpůsobily českému kontextu. Základním pilířem reformy by měla být podpora veřejných, státem dotovaných zařízení péče o předškolní děti a rozšíření kapacit tak, aby mohlo být rodičům garantováno právo na poskytnutí veřejné péče o děti. Zároveň s rozšířením kapacit by ale měl být systém rovněž sjednocen a řízen jedním ministerstvem, nejlépe Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, což by umožnilo vytvoření veřejných zařízení péče pro všechny děti do šesti let. Obce by mohly rovněž zřizovat mikro-školky pro menší počet dětí hlídaných v domácnosti pečovatelky, která by byla zaměstnána obcí, a rodiče by příspěvek v maximální výši poplatků ve veřejných institucích péče o děti platili obci. Vedle toho by bylo umožněno zřízení soukromých zařízení péče o děti a zavedení certifikovaného povolání pečovatele/ky. Zcela zásadní je ovšem zajištění práva na umístění dětí ve věku do šesti let ve veřejných zařízeních péče, přičemž u dětí od pěti let by toto mělo být poskytováno zcela zdarma. Druhým pilířem reformy by měla být flexibilní podpora rodičovské péče. Navrhujeme zřízení rodičovského časového konta, v celkové délce 18 měsíců, přičemž 6 měsíců představuje kvóta pro ženy, 6 měsíců kvóta pro muže a zbylých 6 měsíců by bylo možné využít podle individuální volby rodičů (je možné rodičovské časové konto nastavit i na 24 měsíců, konkrétní délka závisí na dalším vyjednávání). 4 týdny před porodem a 10 týdnů po porodu by bylo rezervováno výlučně pro matku na zotavenou. Při plném čerpání rodičovského časového konta by byl rodiči vyplácen příspěvek na ranou péči ve výši 100 % jeho/jejího platu vypočteného jako průměr za uplynulý rok před narozením dítěte (maximální vyplácená částka by byla stanovena jako dvojnásobek hrubé průměrné mzdy). Toto časové konto by bylo možné využít kdykoli do 8 let věku dítěte a zároveň by bylo rodičům umožněno flexibilně kombinovat péči se zaměstnáním a flexibilní rozdělení péče mezi partnery. Tato flexibilita by zároveň umožnila zohlednit preference jak těch rodičů, kteří se v zaměstnáních seberealizují a chtějí se vrátit co nejdříve, tak těch, kteří spíše preferují zůstat doma déle a zaměstnání vnímají jako ekonomickou nutnost. Například matka by pracovala na poloviční úvazek a pobírala polovinu příspěvku odpovídající 100 % jejího platu před porodem, a otec by také pracoval na poloviční úvazek a pobíral polovinu příspěvku ve výši 100 % jeho platu před narozením dítěte, kvótu 6 měsíců pro matku a 6 měsíců pro otce by tak vybírali současně po dobu 12 měsíců, kdy by oba zároveň pracovali na poloviční úvazek, dalších 6 měsíců mohou opět flexibilně rozdělit. Zachována by zůstala ochrana rodiče, který čerpá rodičovské časové konto, v zaměstnání a povinnost zaměstnavatele zajistit návrat zpět na odpovídající pracovní pozici. Flexibilnější nastavení možnosti čerpání rodičovského časového konta podle individuálních potřeb rodiny by zároveň usnadnilo návrat rodiče na trh práce, který by mohl být buď pozvolný, anebo by byl realizován po kratší době, což je zásadní zejména v rychle se rozvíjejících oborech, kde je kvalifikace dlouhou pauzou znehodnocována. Úspěšná rodinná politika by tedy jednoznačně měla stát na principu péče jako celospolečenské otázky, týkající se státu, zaměstnavatelů, dalších aktérů občanské společnosti a jak žen, tak i mužů. Můžeme se ptát, proč přes progresivní tendence Evropské unie česká rodinná politika spíše stagnuje na mrtvém bodě a jak se zdá není schopna překročit svůj vlastní stín. To se ovšem týká rovněž celé české veřejnosti, která je zaslepena přesvědčením, že současný stav věcí nelze nijak změnit dogmaticky lpí na magické hranice tří let věku dítěte, na představě, že muž nezvládne v domácnosti to, co žena, že neformální péče je nutně kvalitnější než formální péče atd. Ovšem, jak zaznělo na konferenci, pokud si řekneme, že něco změnit nelze, nikdy to nezměníme. Pokud se zarazíme ve svých představách společnosti, ve které bychom si přáli žít, nikdy egalitárnější společnosti nedosáhneme. Můžeme tedy jen doufat, že čistě politická rozhodnutí budou přebita silou argumentů a česká rodinná politika 3

4 se odkloní od tendence privatizace péče a nechá se inspirovat progresivnějšími evropskými koncepcemi. Zuzana Uhde 2 zuzana.uhde@soc.cas.cz» Potřebuje ČR koncepci podpory institucí péče o předškolní děti? Klíčová slova: gender, rodičovství, sociální politika V 90. letech 20. století jsme byli v České republice, stejně jako i v mnohých dalších zemích bývalého východoevropského bloku, svědky významného poklesu v počtu zařízení denní péče o předškolní děti. Zatímco pokles počtu mateřských škol 3 byl spíše pozvolný, v případě jeslí došlo na začátku 90. let k dramatickému propadu. V současnosti je v České republice podíl pětiletých a čtyřletých dětí v zařízeních denní péče o děti v mezinárodním srovnání relativně vysoký. Co se však týče podílu dětí mladších tří let v zařízeních denní péče o děti, propadla se Česká republika během několika málo let z úrovně zemí s relativně vysokým podílem dětí mladších tří let v institucionální denní péči mezi země s nejnižším zajištěním institucionální denní péče o takto staré děti (viz graf 1). V současné době lze umístit do jeslí zhruba 3 % z celkového počtu dětí, které mohly být v jeslích umístěny na konci 80. let. V celé České republice je totiž v současnosti pouze padesát čtyři jeslí a v nich pouze 1671 míst pro děti. Jesle spadají v současné době do kompetence Ministerstva zdravotnictví, existují zpravidla již jen ve větších městech. Většina z nich je soukromých a poplatky za ně se pohybují ve velkém rozmezí od dvou do sedmi a půl tisíc Kč za měsíc (viz Kuchařová a Svobodová 2006). Je ale pravděpodobné, že v některých jeslích se 2 Kontaktní adresa: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1, tel , fax: Práce Zuzany Uhde na tomto příspěvku byla podpořena řešením projektu Podpora společenské akceptace a efektivního prosazování genderové rovnosti ve veřejné sféře, GA AV ČR, č. grantu 1QS Je zajímavé sledovat, jakým způsobem je v některých jazycích péče o předškolní děti úzce spjata s péčí matek (péčí mateřskou). V kontextu českého jazyka si všimněme například termínů mateřská škola nebo mateřské centrum, které mají sloužit k péči o děti předškolního věku. Některé další podobné termíny byly v České republice pod evropským vlivem změněny. Například mateřský příspěvek a další mateřská dovolená, které jsou poskytovány rodiči, který pečuje o dítě mladší čtyř (respektive tří) let, byly přejmenovány na rodičovský příspěvek a rodičovskou dovolenou. pohybují platby rodičů za poskytované služby ještě na vyšší úrovni. Co se školek týče, ty spadají do kompetence Ministerstva školství a i když existují v současnosti školky soukromé a církevní, většina školek je veřejných a regulované poplatky za ně dosahují okolo třech procent rodinných příjmů (viz Kuchařová a Svobodová 2006). V současné době navštěvují školky více než tři čtvrtiny všech tříletých a více než 90 % všech čtyř a pětiletých dětí. V jeslích je naopak v současné době umístěno pouze 0,5 % dětí mladších tří let. Větší poptávka po institucionální péči o děti mladší tří let než nabídka míst v jeslích vedla od poloviny 90. let k rychlému navyšování podílu těchto dětí ve školkách. Školky tedy začaly chybějící jesle, alespoň do určité míry, nahrazovat. Od konce 80. let se podíl dětí mladších tří let ve školkách dokonce ztrojnásobil. V současné době je ve školkách celá čtvrtina ze všech dvouletých dětí. Pokles počtu míst v mateřských školách se nicméně, obdobně jako v případě jeslí, také ještě nezastavil. Vzhledem k tomu, že od konce 90. let mírně vzrůstá porodnost, a to zejména díky rodičům, kteří rození dětí v průběhu 90. let odkládali do vyššího věku, dochází v posledních letech k rychlému růstu v počtu nepřijatých dětí do školek z důvodu jejich nedostatečných kapacit. Takto se mezi lety 2000 až 2006 počet nepřijatých dětí do školek téměř zpětinásobil a dosáhl téměř Navíc, vzhledem k tomu, že dnešní třicátnice a třicátníci patří k babyboomové generaci, která se narodila v 70. letech, lze očekávat, že porodnost bude díky této silné generační kohortě i nadále stoupat, a tak dojde k ještě výraznějšímu snížení možnosti umístění dětí do školek, a to zejména (ale nejen) dětí mladších tří let. Již v současné době přitom platí, že pro 40% matek, které nenastoupily zpět do práce v době, kdy skončila jejich tříletá rodičovská dovolená, byla jedním z hlavních důvodů nemožnost umístit dítě do školky (viz Kuchařová et al. 2006). Individuální soukromé placené hlídání dětí využívá v ČR pouze jedno až dvě procenta rodin s předškolními dětmi, a to zejména z důvodu finanční nedostupnosti. Jedno až dvě procenta rodičů s předškolními dětmi využívají také vzájemného hlídání dětí mezi rodiči. K oběma těmto ojediněle využívaným formám péče přistupují zpravidla až rodiče starších předškolních dětí. Někteří rodiče vodí své děti do mateřských center. Tato centra začala vznikat v České republice v 90. letech 20. století, ale na rozdíl od jeslí a školek neslouží ke každodenní celodenní péči o děti, takže je nelze chápat jako jejich náhradu, ale spíše jako zařízení, v nichž se mohou rodiče a děti vzájemně setkávat a trávit čas dohromady s dalšími rodiči a dětmi. V 90. letech, v době poklesu v počtu zařízení péče o předškolní děti začala v České republice postupně narůstat nezaměstnanost a v polovině 4

5 90. let došlo k prodloužení rodičovského příspěvku pro rodiče celodenně pečujícího o dítě na čtyři roky. Úřady práce začínaly pomáhat matkám s návratem na trh práce nikoliv v době po ukončení tříleté rodičovské dovolené, ale až v době, kdy již nepobíraly rodičovský příspěvek a začaly být evidovány nikoliv jako ekonomicky neaktivní, ale jako nezaměstnané, tedy až po čtyřech letech (viz Kuchařová et al. 2006). Tím se pochopitelně umístitelnost matek s malými dětmi na trhu práce snižovala. Ke konci 90. let již bylo naprosto zřejmé, že jsou to zejména matky po rodičovské dovolené, které tvoří jednu z nejvíce ohrožených skupin populace dlouhodobou nezaměstnaností. Po roce 2000 došlo k několika legislativním změnám v úpravě rodičovského příspěvku, které měly návrat matek na trh práce usnadnit. Zatímco na začátku 90. let byl rodičovský příspěvek určen pouze celodenně pečujícímu rodiči s velmi omezenou možností výdělku, v současné době již stanoven limit pro výdělek není a rozšířeny byly i možnosti využívání veřejných zařízení denní péče o předškolní děti při pobírání rodičovského příspěvku. Tyto legislativní změny směřovaly k dosahování větší flexibility a svobody rodičů v oblasti kombinování výdělečné činnosti a péče o předškolní děti. V praxi však pro jejich reálné využití zásadním počtem rodičů neexistovaly příznivé podmínky. Zdá se být zákonité, že legislativní změny v oblasti rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku směrem k větší flexibilitě a svobodě rodičů v jejich využívání musí být nutně doprovázeny zajištěním dostupnosti kvalitních institucí denní péče o předškolní děti a rodině přátelského prostředí na trhu práce. Jinak, i když rodič pobírající rodičovský příspěvek může dle zákona využívat do určité míry veřejná zařízení denní péče o předškolní děti (například za účelem hledání práce nebo také k udržování kontaktu se svým zaměstnavatelem v podobě účasti na školení nebo časově omezené práce), ale pokud zařízení denní péče o předškolní děti nejsou dostupná, pak legislativně ošetřená možnost větší flexibility ve využití rodičovského příspěvku není realizovatelná. To samé hrozí i třírychlostní rodičovské dovolené, která začne v České republice platit od začátku roku Pokud nebudou pro rodiče fyzicky a finančně dostupné kvalitní instituce poskytující denní péči (i) dětem mladším tří let, pak rodiče nebudou moci využívat ani navrhovaného zrychleného, tedy dvouletého čerpání rodičovské dovolené a vyššího rodičovského příspěvku. Malá nabídka rodině přátelských flexibilních forem práce (např. práce na částečný úvazek, větší míra svobody zaměstnance/zaměstnankyně v určování počátku a konce pracovní doby, práce z domova, apod.) pak bude další překážkou 5

6 reálného využití zrychleného čerpání rodičovské dovolené. Z dosavadních výzkumů vyplývá, že v České republice, stejně jako v případě zařízení denní péče o předškolní děti, převyšuje poptávka po rodině přátelských formách práce jejich nabídku (viz např. Hašková 2004) a mezinárodní komparativní studie potvrzují, že čeští zaměstnanci dosahují ve srovnání se zaměstnanými ve státech bývalé EU15 menší míry svobody v určování pracovního času i místa pro výkon práce (viz např. Wallace 2003; Riedman 2006). Pro zvýšení využívání rodinně přátelských forem práce by měla být vypracována analýza toho, co brání zaměstnavatelům v České republice v zavádění těchto forem práce, a následně by pak mohly být tyto bariéry oslabeny. Kromě toho by měla být provedena také analýza bariér pro využívání rodinně přátelských forem práce na straně zaměstnanců, průběžně doplňovaná o analýzu toho, jaké důsledky rodinně přátelské formy práce mají jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Spolu s výše uvedenou aktuální legislativní úpravou v oblasti čerpání rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku by měla být tedy formulována jednak účinná opatření pro podporu rodině přátelského prostředí na trhu práce (pro jejichž formulaci však pravděpodobně doposud neexistuje dostatek výzkumných informací), a jednak i účinná opatření pro uspokojení narůstající poptávky po zařízeních denní péče o předškolní děti, která je z výše uvedeného zřejmá. Potřebu vytvoření koncepce podpory kvalitní institucionální denní péče o předškolní děti nepodporuje pouze výše uvedený argument legislativní, který poukazuje na fakt, že návrh vícerychlostní rodičovské dovolené nebude moci být v praxi využit, pakliže nebude zajištěna dostupná kvalitní institucionální denní péče o předškolní děti, a to i děti mladší tří let. Potřebu vytvoření koncepce podpory kvalitní institucionální denní péče o předškolní děti zdůrazňuje také výše uvedený argument poptávky, který demonstruje jednak a) snahu rodičů o kompenzaci nedostatku míst v jeslích umísťováním dětí mladších tří let do školek, jednak: b) rostoucí počet nepřijatých žádostí o umístění dětí ve školkách, a jednak c) fakt, že v evropském srovnání patří Česká republika mezi země s nejnižšími podíly dětí mladších tří let v institucích denní péče o děti (Plantenga, Siegel 2007). Vytvoření koncepce podpory kvalitní institucionální denní péče o předškolní děti podporuje i argument rovných příležitostí a argument ekonomický. Ty odkazují k tomu, že: a) nemožnost umístění dítěte ve školce se ukazuje jako jeden z hlavních důvodů nemožnosti návratu matky pečující o předškolní dítě na trh práce (Kuchařová, Ettlerová, Nešporová, Svobodová 2006), b) pouze polovina matek se v České republice vrací po rodičovské dovolené zpět do svého zaměstnání (Kuchařová et al. 2006), c) v evropském srovnání deklarují čeští zaměstnavatelé nejmenší návratnost matek do zaměstnání po rodičovské dovolené (Riedmann 2006), d) v České republice má mateřství největší negativní dopad na účast žen na trhu práce v Evropě (European Commission 2006). A je tu ještě argument závazku a argument populační. Ty poukazují na fakt, že Česká republika (v níž je důraz kladen na dlouhodobou péči matek o předškolní děti v domácnosti, která však negativně ovlivňuje ženskou participaci na trhu práce, a naopak institucionální denní péče o děti do tří let je zde marginalizována) dosahuje jedněch z nejnižších měr úhrnné plodnosti na světě, zatímco se v evropském srovnání ukazuje, že právě státy s nejvyšší zaměstnaností žen a s nejvyšším podílem dětí mladších tří let v institucích denní péče o děti mají také relativně vysokou plodnost. Česká republika však zatím ještě nedosáhla šedesáti procentní úrovně zaměstnanosti žen, kterou si v Lisabonu evropské země stanovily pro dosažení do roku 2010, a ani zdaleka se Česká republika neblíží třetinovému podílu dětí mladších tří let v institucích denní péče o děti, který si evropské země stanovily pro dosažení do roku 2010 v Barceloně 4. Je pravdou, že podobně jako České republika, některé z těch zemí, které vykazují nízkou míru institucionální denní péče o děti mladší tří let, poskytují dlouhodobou a finančně štědrou podporu pro rodinnou péči o děti mladší tří let. V souladu s teorií Petera McDonalda (2000) se však zdá, že v těch státech, v nichž je kombinování pracovního a rodinného života obtížné a mateřství znamená výrazné omezení participace žen na trhu práce, tam rodiče počet svých dětí výrazným způsobem omezují a 4 Problém s Barcelonským kritériem je ten, že explicitně nedefinuje koncept denní péče o děti do tří let, na jehož základě má být srovnání evropských států v roce 2010 uskutečněno. Plantenga a Siegel však uvádí, že implicitně se touto péčí rozumí péče v zařízeních denní péče o děti. Jde o to, jaké instituce jsou do institucionální péče o děti započítány. Může se jednat pouze o zařízení denní péče o předškolní děti nebo také o další finančně podporované instituce nerodinné denní péče o předškolní děti nebo o jakékoliv finančně podporované instituce denní péče o předškolní děti. V případě zahrnutí instituce finančně podporované rodičovské dovolené Česká republika podobně jako naprostá většina států Evropy barcelonské pokrytí dětí mladších tří let jakoukoliv finančně podporovanou institucionální formou denní péče o děti splňuje. V tomto článku používám pro označení jeslí a školek termínu zařízení denní péče o předškolní děti. V případě označení těchto zařízení a zároveň i jakýchkoliv jiných finančně podporovaných forem nerodinné denní péče o předškolní děti používám označení institucionální (zajištění) denní péče o předškolní děti. 6

7 plodnost dlouhodobě zůstává na velmi nízké úrovni (např. Německo, Rakousko, Itálie, Španělsko), zatímco v těch státech, které jsou známy vysokou podporou kombinování pracovního a rodinného života, zůstává fertilita v evropském srovnání naopak na relativně vysoké úrovni (např. Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Nizozemí, Belgie, Francie). Potřebuje tedy Česká republika vytvoření koncepce podpory kvalitní institucionální denní péče o předškolní děti? Z výše uvedeného vyplývá, že ano, přičemž taková koncepce by měla dbát na to, aby instituce denní péče o předškolní děti byly kvalitní a důvěryhodné, fyzicky a finančně dostupné, a v neposlední řadě (např. časově) flexibilní k potřebám rodičů a jejich dětí. Vzhledem k aktuálnímu rozdrobení kompetencí v souvislosti s regulací školek a jeslí, a v souvislosti s problematikou zaměstnanosti, rodinné politiky a politiky rovných příležitostí mezi minimálně tři ministerstva Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí ale také mezi obce a kraje, musí koncepce jasně stanovit rozdělení povinností a zodpovědností, cílů, časových horizontů pro dosažení těchto cílů, a způsoby vzájemné kooperace mezi zodpovědnými institucemi. Jestliže má být rodičům dána skutečně reálná možnost flexibilního využívání rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku podle jejich aktuální rodinné situace a potřeb jejich dětí, pak nelze současnou situaci klesající nabídky míst v zařízeních denní péče o předškolní děti a velmi nízké míry využívání soukromé, placené a pro většinu rodin finančně nedostupné péče o děti ponechat bez jakékoliv podpory. Pokud nebudou posíleny kapacity státem podporovaných kvalitních institucí péče o předškolní děti různého věku (tedy i děti mladší tří let), znamená to, že zajištění kombinování rané péče o děti a výdělečné činnosti bude stále více ponecháno pouze na rodičích a v rámci dělby práce v českých rodinách zejména na ženách, a to pravděpodobně se všemi výše uvedenými důsledky na postavení žen na trhu práce a na jejich reprodukční strategie. Hana Hašková 5 hana.haskova@soc.cas.cz Literatura Bulíř, M Zařízení předškolní péče a výchovy v ČSR: retrospektiva let a Praha: ČSÚ. European Commission Indicators for monitoring 5 Kontaktní adresa: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1, tel , fax: Práce Hany Haškové na tomto příspěvku byla podpořena řešením projektů Podpora společenské akceptace a efektivního prosazování genderové rovnosti ve veřejné sféře, GA AV ČR, č. grantu 1QS , Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR, GA ČR, č. grantu 403/05/2474 a Gendered Citizenship in Multicultural Europe: The Impact of Contemporary Women s Movement, 6. RP EU, č. grantu the employment guidelines 2006 compendium. European Commission DG ESAEO. Hašková, H Nabídka a poptávka po familyfriendly formách práce. Gender, rovné příležitosti, výzkum 5 (4): 27. Kuchařová, V., Ettlerová, S., Nešporová, O., Svobodová, K Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV. Kuchařová, V., Svobodová, K Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR. Praha: VÚPSV. McDonald, P Gender equity in theories of fertility transition. Population and Development Review 26 (3): Plantenga, M.; Siegel, J. Position paper Childcare in a changing world s/position_paper_part1.pdf (naposledy navštíveno ). Riedmann, A Working time and work-life balance in European companies. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Wallace, C Work Flexibility in Eight European Countries. Sociologický časopis 39 (6): Webové stránky Českého statistického úřadu (naposledy navštíveno ). Webové stránky Czech Republic Population Information (naposledy navštíveno ).» Rodičovská (je) pro oba rodiče! 6 Klíčová slova: rodičovství, sociální politika Je-li období péče o nejmenší dítě označováno termínem rodičovská dovolená, pak toto označení je z několika důvodů nepřesné a nevýstižné. Předně se nejedná o dovolenou v běžném slova smyslu a dále participace mužůotců na rodičovské je u nás stále velice nízká, takže ani označení rodičovská neodráží (příliš výstižně) skutečnost. Má-li adjektivum rodičovská vyjadřovat pouze formální možnost a má-li zahrnovat pouze ošetření výjimečných případů, jakéhokoliv druhu, péče otců o malé dítě, pak je tento pojem na místě. Má-li však jít o reálné zrovnopravňování možností obou rodičů, pak vzniká otázka, co s tím, když skutečnost tomuto cíli zdaleka neodpovídá? 6 Kontaktní adresa: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1, tel , fax: Práce Hany Maříkové na tomto příspěvku byla podpořena řešením projektu Podpora společenské akceptace a efektivního prosazování genderové rovnosti ve veřejné sféře, GA AV ČR, č. grantu 1QS a grantového projektu Změny v uspořádání genderových rolí v rodině a domácnosti po návratu muže z rodičovské dovolené zpět do práce, GA AV ČR. č. grantu IAA

8 Když dovolená není dovolená! Pojem dovolená evokuje oddych, nic nedělání nebo dělání těch činností, které člověk dělá dobrovolně a rád stručně a krátce proto, že chce. To se zcela jednoznačně nedá tvrdit o situaci, která je označována jako rodičovská dovolená. Mnozí z těch, kteří ji absolvovali, bez ohledu na to, zda se jednalo o ženu či muže, dospěli často k závěru, že o žádné dovolené nemůže být ani řeči. takže k mé původní představě, jako, že zívačka, že dítě budu houpat někde na špagátu a přitom budu tvořit, tak to šlo [ ]. (Martin) A je fakt, že pro ty ženský je to -. Teď sám jsem poznal, dřív jsem to nechápal. Dokud jsem nezůstal doma, tak jsem si myslel, že manželka je taková, že zbytečně skuhrá, nic nevydrží. Ale je fakt, že je to zápřah tomu dítěti se věnovat, když člověk se mu chce věnovat, tak je to ubíjející. Ono je to hezký, člověk to dělá rád, ale je to jednotvárný a pořád si hrajem Hrát si s dítětem, jsem si říkal, to je pěkný, jenomže, když je to osm hodin nebo víc denně, každý den a furt to samý, tak to utahá (Standa) Je to fyzicky i psychicky namáhavá jednotvárná zátěž bez možnosti padla a jdu pryč. (Vláďa) Ale na druhou stranu ještě je to mnohem obtížnější, podle mne, než ta práce. Třeba, zase to beru podle sebe, ale já v práci jsem se měl úžasně: klídek, byl jsem odpočatý. Všechno, proti tomu, co teďko nastalo s těma dětma, je mnohem náročnější, si myslím, než ta práce. (Luděk) Proč? Protože ono období dovolené je v mnoha ohledech náročné fyzicky, psychicky, časově. Dovolená anebo spíše období strávené a trávené s malým dítětem doma vyžaduje permanentní pozornost toho, kdo se o dítě stará. Tento právě nastíněný pohled, možná pro někoho až příliš pesimistický, jiného kritický, dalšího realistický, nevylučuje jiné možné vidění tohoto období, ani to, že vidění či vnímání pobytu doma s malým dítětem se nemůže proměňovat u jedné a téže osoby podle toho, jak se zrovna cítí, jaké k péči o dítě má momentální podmínky, jak se chová a reaguje samo dítě, jak si daná osoba sama toto období nadefinuje a podobně. Nicméně odhlédnu-li od osobních pocitů a prožívání situace, jakkoli jsou důležité a pro náš konkrétní život určující, dá se jen stěží tvrdit, že by se na rodičovské dovolené člověk rekreoval (ve významu, jaký tento pojem obecně má) a že by tudíž nepracoval anebo dělal převážně to, co v danou chvíli chce. V tom případě pak výraz dovolená není vůbec na místě. Kdy je člověk rodičem? Stejně jako je možné se ptát, kdy je dovolená dovolenou, je možné se ptát, kdy je člověk rodičem. Adjektivum rodičovská naznačuje, že se nemusí nutně jednat o matku, kdo by měl, mohl a směl o dítě pečovat. V této souvislosti ale nelze opominout, že mnozí lidé jsou toho názoru, že je přirozené, aby doma s dítětem byla jen matka. Matka dítě porodila, matka dítě zpravidla kojí, a tak podle nich má tato žena přirozené předpoklady a schopnosti se o dítě starat. Jenže nic není tak jednoznačné a přímočaré, jak se může mnohým na první pohled zdát. Skutečnost, že žena dítě porodí, ji ještě automaticky nečiní matkou. Biologickému a fyziologickému stavu těhotenství zakončeného porodem nemusí odpovídat mateřské chování těhotenství a porod nemusí mít osudový význam pro povahu a kvalitu tohoto chování (v tuto chvíli zcela abstrahuji od možnosti stírání hranic mateřství v důsledku technik asistované reprodukce, která celou problematiku činí ještě složitější). Na druhé straně běžná lidská zkušenost potvrzuje, že lidé se mezi sebou ve schopnosti pečovat o druhé (v našem případě malé dítě) liší liší se mezi sebou ženy, stejně tak jako muži. Norma, která pak stanovuje, že pečovat má žena na straně jedné a na straně druhé tvrdí, že pečovatelství není mužům vlastní, a proto jsou jim vymezeny jiné povinnosti a úkoly, sice možná zpřehledňuje fungování sociální reality (definuje, kdo má být na jakém místě a co tam má dělat anebo naopak), ale ve své podstatě může tato norma znásilňovat mnohého jedince. Někteří psychologové a psycholožky dospěli k závěru, že nelze hovořit o specificky ženské schopnosti pečovat, ale že tuto schopnost mají lidé obecně, tedy jak ženy, tak i muži! Skutečnost, že muži nepečují (nechtějí nebo nemohou), neznamená, že toho nejsou (potencionálně) schopni. I známý český psycholog Matějček znalý zahraniční literatury (a výzkumů na toto téma) kdysi prohlásil: Aby člověk měl své dítě rád, není nutné, aby je porodil. Také otcové instinktivně vědí, jak s dítětem mateřsky zacházet. (Matějček 1994: 1). I když tento výrok obsahuje antonyma, dostatečně ilustrativně nabourává určitý vžitý stereotyp za pomoci jeho vlastního slovníku. Nejen mateřské zacházení otců, ale i spojení instinktivně vědí je protimluv, který si lze vyložit například i tak, že muži-otcové vědí, jak na to. Je jim tak přiznána schopnost a tedy i možnost vytvářet si blízký, důvěrný a respektující vztah k dítěti. V této souvislosti je možné podotknout, že někteří otcové sice instinktivně nevědí, ale možná intuitivně tuší, že jejich díl odpovědnosti za péči a východu dítěte by neměl a nemusel být nutně jiný a menší než podíl ženy, jak dokládají některé z příběhů pečujících otců. Z logiky doposud řečeného se stává zřejmým, že když používáme výrazy matka, otec, mateřství, otcovství, poukazujme spíše na nestejnosti, rozdíly než na podobnosti v péči o malé dítě mezi dvěma lidmi, z nichž jedna je žena a druhý muž. Pro skutečnost, že oba rodiče jsou stejně potencionálně schopni o své dítě pečovat by měl 8

9 být používán výraz jiný, a to rodičovství a tomu odpovídající termín pro osobu rodič. Parafrázuji-li pak v této souvislosti slova jedné badatelky, pak rodičem se člověk nerodí, rodičem se člověk stává. Kdy? Když vstupuje do vztahu s dítětem a existuje v tomto vztahu neustále. Starost a péče o dítě pak představuje pravidelnou a trvalou součást života pečující, starající se osoby, která je realizována prostřednictvím zejména takových aktivit, jakými je láska, péče a výchova, kdy rodič dítě chrání, rozvíjí a vychovává. Pečovat, starat se o dítě znamená v prvé řadě převzetí odpovědnosti za to, jak se dítěti daří, jak prospívá, kdy tato odpovědnost nepředstavuje to, co se může, ale spíš to, co se musí. Rodičem v právě nastíněném významu pak může být kdokoli, pohlaví pečující osoby není v uvedeném smyslu určující. Kdy je rodičovská rodičovskou? Aneb právo vs. realita Naše právo již nějakou dobu umožňuje zaměstnaným otcům pečovat o svého potomka v raném období jeho života (viz zavedení institutu rodičovské dovolené). Statistické údaje jsou ale dokladem toho, že počet otců na rodičovské kolísá, takže se rozhodně nedá hovořit o trendu zvyšující se participace na péči o malé dítě. V rozmezí let 1993 až 2006 se jejich počet pohyboval od cca do 700 mužů, kdy nejvyšší hodnoty dosáhl tento údaj v roce 1993 a nejnižší v roce 2004 (viz Trh práce 2006). Porovnáme-li právě uvedené údaje s procentem žen na rodičovské dovolené, které osciluje dlouhodobě mezi 98,0 % v roce 1995 a 99,2 % v roce 2006 (tamtéž), pak můžeme tvrdit, že ženy jsou stále těmi rodiči, jejichž výsadou je být doma s dítětem. Můžeme se ptát, proč tomu tak je, stejně tak jako se můžeme ptát, kteří muži zůstávají doma s dítětem? Kdo jsou tito muži? Odpověď nám poskytne tabulka 1. Podíváme-li se podrobněji na uvedené údaje, nedá se z nich vyčíst, že by tato možnost byla využívána jednoznačně určitými skupinami otců, jak se někdy (mylně) předpokládá (u vysokoškoláků či mužů žijících v Praze). Můžeme tedy oprávněně tvrdit, že muži využívají možnosti pečovat spíš individuálně, ženy stále jako skupina. A opět před námi vyvstávají některé otázky jako například, - zda muži vůbec chtějí o dítě pečovat - za jakých okolností a podmínek to chtějí - ale také za jakých podmínek případně mohou o dítě pečovat? Můžeme se ale také ptát, zda o dítě chtějí vždy a za všech okolností pečovat jen anebo převážně jen ženy? To, že většina mužů není s dítětem doma, nemusí nutně znamenat, že by doma s dítětem tito muži být vůbec nechtěli na straně jedné, na straně druhé, že druzí by jim právo na tuto možnost nepřiznávali, ani to, že ženy nejsou vůbec ochotny mužům péči o dítě umožnit. Je-li pak hlavním smyslem institutu rodičovské dovolené zrovnoprávnění žen a mužů v jejich každodenních životech neboli vytváření možností pro vyrovnanější participaci v základních sférách života jedince v soukromí, rodině, práci a mimopracovní oblasti života mužů a žen, pak bychom se neměli spokojit s tím, že: - v otázce péče o dítě v jeho raném období stále stojí svoboda a možnost volby proti povinnosti a zodpovědnosti, - pro většinu mužů je možnost pečovat o dítě pořád možností spíše formální než reálnou (právo pečovat je tak vlastně mužům reálně upíráno, a to zejména strukturálním nastavením na trhu práce i nekoncepční rodinnou politikou). Je zřejmé, že proto, aby otcové mohli skutečně více participovat na péči o své dítě, nestačí jen formální zavedení institutu rodičovské ten představuje pouze podmínku 9

10 nutnou. Nemá-li jít v této otázce jenom o proklamace, ale o skutečnou změnu, pak je na základě zahraničních zkušeností nutné zavádět další opatření, kterými jsou: - speciální otcovská dovolená v období po narození dítěte (neboť možnost participovat na rané péči vytváří předpoklad většího zájmu o dítě v pozdějším období) - vymezení individuálního a nepřenositelného práva na péči pro každého z rodičů tak, aby každý z nich měl zaručenu možnost s dítětem být, nejen ho mít - stanovení dostatečně vysoké výše kompenzace ušlého výdělku během čerpání rodičovské tak, aby osoby s vysokou mzdou (obvykle muži) nebyly jejím čerpáním finančně znevýhodněny a naopak aby byly finančně motivovány (také) zůstat doma s dítětem. Z příkladu ilustrujícího využívání rodičovské muži-otci v Norsku je zřejmé, že bez dalších podpůrných opatření otcové o své děti ve větší míře pečovat nebudou, neboť nemohou reálně využít svého práva pečovat o malé dítě a nemohou tak realizovat možnost být aktivním rodičem za srovnatelných podmínek, jaké mají ženy. Vhodně nastavená opatření ale mohou napomoci tuto situaci změnit. Do té doby, než byla Norsku zavedena tzv. rodičovská kvóta pro druhého rodiče, počet mužů, kteří zůstali doma, byl obdobně nízký jako u nás. 7 Po té se jejich chování změnilo (viz graf 1). Právo a povinnost pečovat o dítě by se i u nás mělo stát společným rodičovským tématem tématem jednotlivých rodin, zaměstnavatelské sféry, municipality a státu jako garanta opatření, která jsou vůči rodině vstřícná a přátelská, neboť se jedná o základní a nosné téma rovných příležitostí pro značnou část populace dané (v tomto případě naší) země. Hana Maříková hana.marikova@soc.cas.cz Literatura Brandt, B., E. Kvande Flexible Work and Flexible Fathers. Work, Employment and Society. Vol. 15, No. 2, pp Matějček, Z Také otcové jsou dobrými matkami. Otec-dítě-rodina. č. 2: 1-2. Statistická ročenka Praha: ČSÚ. Trh práce v ČR. Praha: ČSÚ. 7 Rodiče v Norsku mají nárok celkem na 52 týdnů rodičovské při pobírání 80 % platu nebo 42 týdnů při pobírání 100 % předchozího platu, za situace, kdy jeden měsíc je určen výhradně pro druhého rodiče. 10

11 » Kdo se bojí zaměstnané matky? Klíčová slova: rodičovství, trh práce, sociální politika Tato data tedy přinejmenším naznačují, že vyšší míra zaměstnanosti žen, která bývá často spojena i s vyšší mírou genderové rovnosti ve společnosti, se pozitivním způsobem odráží i v reprodukčním chování mužů a žen. Položme si tedy otázku, jaké je postavení žen a žen matek na současném trhu práce v ČR? Rychlý pokles porodnosti v posledních 17 letech patří v České republice k často diskutovaným tématům. Vedou se spory o příčinách tohoto poklesu a debatuje se o možnostech rodinné politiky, jak tento stav změnit a příznivě ovlivnit. Nejen v nastavení rodinné a sociální politiky, ale také v podmínkách na trhu práce je třeba spatřovat důležité faktory, které ovlivňují reprodukční preference současných mužů a žen. Lze totiž přepokládat, že pokud bude trh práce nepřátelský k rodině a bude diskriminovat matky s dětmi, lze jen těžko očekávat, že se reprodukční chování českých žen radikálně změní. Vedle diskuse týkající se reformy rodičovské dovolené a usnadnění návratu žen po rodičovské dovolené zpět na pracovní trh je třeba se věnovat i podmínkám, do kterých tyto ženy na trhu práce vstupují. Tento článek se proto zaměřuje na vliv rodičovství a zvláště pak mateřství na postavení žen na trhu práce a snažíme se v něm najít odpověď na otázku: Pro koho je dnes pracující matka postrachem? Odkládání rodičovství jako odraz diskriminace žen na trhu práce V současné české společnosti, kde je převážná většina rodin závislá na příjmu obou partnerů 8, je problém zaměstnanosti žen a jejich diskriminace na trhu práce velmi úzce spojen s reprodukčním chováním české populace. Postavení žen a zvláště pak žen-matek na trhu práce je totiž možné považovat za jeden z faktorů, který ovlivňuje rozhodnutí žen odkládat nebo případně nerealizovat těhotenství. Na jistou, byť ne jednoznačnou spojitost mezi mírou zaměstnanosti žen, celkovou mírou genderové rovnosti ve společnosti a mírou porodnosti poukazují mnohé příklady vyspělých západoevropských zemí. Země jako Dánsko, Švédsko, Nizozemí, Finsko a Velká Británie patří k zemím, kde je vysoká úroveň zaměstnanosti žen (pohybující se mezi 66 % ve Velké Británii a 72 % v Dánsku) a zároveň i relativně vysoká míra úhrnné plodnosti (mezi 1,7 v Nizozemí až 1,8 ve Finsku a Dánsku). Na opačném pólu pak stojí země jako je Řecko, Itálie, Polsko nebo Španělsko, v nichž poměr pracujících žen ve věku let nedosahuje ani 50 % (v Itálii a Řecku 45 %, ve Španělsku 48 %), kde jsou zároveň patrné velice nízké míry úhrnné porodnosti (mezi 1,24 v Polsku a 1,34 ve Španělsku) 9. Pozice žen a žen-matek na českém trhu práce V současné době tvoří ženy přibližně 43 % všech pracujících lidí a míra ženské zaměstnanosti v ČR dosahuje 56,8 % 10 (znamená to tedy, že téměř 57 % práceschopných žen ve věku let pracuje). Přestože ženy představují velice podstatný segment trhu práce a jejich příjmy jsou často nezanedbatelným příspěvkem do rodinného rozpočtu, jejich postavení na trhu práce stále není rovnocenné s muži. V průběhu společenské transformace ženy oproti mužům ztrácely, což se odrazilo i v poklesu jejich zaměstnanosti po roce 1989 a v rostoucím ohrožení ztrátou pracovního místa. Ženy jsou i v dnešní době v porovnání s muži více ohroženy nezaměstnaností. V roce 2006 byla registrovaná nezaměstnanost žen o více než 3 procentní body vyšší než nezaměstnanost mužů, přičemž ženy tvořily více než polovinu všech nezaměstnaných a dlouhodobě nezaměstnaných (ČSÚ). Vedle nižší jistoty práce vykazují ženy také nižší pracovní zisky. Daleko častěji než muži se koncentrují na tzv. sekundárním trhu práce (tj. v pracovních pozicích s nízkou prestiží, horšími podmínkami a vyšší nejistotou). Především mladé ženy ve věku kolem 30 let, kdy se obecně očekává, že budou mít děti, a ženy s malými dětmi bývají považovány za nestabilní a rizikové zaměstnankyně a bez ohledu na jejich schopnosti nebo ambice se u nich automaticky předpokládá konflikt ženských rodinných a pracovních rolí (Křížková in Čermáková et al. 2002: 26). Zvláště pak na lépe placená a prestižnější místa proto zaměstnavatelé vybírají spíše muže. Vedle svého prokazatelně diskriminačního charakteru je český trh práce také nepřátelský k rodině a neflexibilní k potřebám rodičů slaďovat rodinný a pracovní život. V ČR je ve srovnání s vyspělými západními zeměmi poměrně málo rozšířena pružná pracovní doba (využívá ji pouze 16,2 % žen a 28 % mužů 11 ) a téměř zde neexistuje alternativa k plnému pracovnímu úvazku. Zatímco v průměru pro EU- 25 činil podíl částečných úvazků na celkové zaměstnanosti 17,5 %, v České Republice a dalších postkomunistických zemích (v Polsku a na Slovensku) je podíl částečných úvazků zcela minimální. V ČR tvoří částečné úvazky celkem 4,7 % a je na ně zaměstnáno 8 % všech pracujících žen (Eurostat: Romans, Haradson 2006: 5). 8 Podle Eurostatu (Aliaga 2005:5) bylo v roce 2003 v ČR 64 % všech párů ve věku let takových, v nichž oba partneři pracovali na plný úvazek. 9 Zdroj dat: Eurostat 10 Zdroj: ČSÚ 11 Zdroj: Proměny 2005, SOÚ AV ČR 11

12 Ukazuje se, že mateřství má velký negativní dopad na konkurenceschopnost ženy na trhu práce a na její aktivitu na pracovním trhu. Pokud totiž srovnáváme míry participace na trhu práce u žen ve věku let 12, zjistíme, že v České republice (a dále také na Slovensku a v Maďarsku) činí rozdíl mezi ekonomickou aktivitou matek dětí do 6 let věku a ostatními ženami téměř 40 procentních bodů. (Ekonomická aktivita matek malých dětí je tedy o 40 procentních bodů nižší než ekonomická aktivita ostatních žen.) V rámci srovnávaných evropských zemí je to přitom jednoznačně největší rozdíl. Jako příčiny této diskrepance je přitom možné označit rodičovskou dovolenou, která vytlačuje ženy-matky z trhu práce na dlouhou dobu, a problémy s návratem matek po rodičovské dovolené zpět na trh práce. Kdo se v Čechách bojí zaměstnané matky? Rodičovství je pro ženy na českém trhu práce jednoznačným handicapem. Zatímco ve vyspělých evropských zemích se politiky zaměstnanosti již orientují na vytvoření podmínek ke kombinaci pracovního a rodinného života, česká sociální politika tyto trendy nesleduje. Současnými hlavními evropskými trendy zaměstnanosti (tzv. Lisabonská strategie) jsou zvyšování zaměstnanosti a sociální začleňování zejména nezaměstnaností a chudobou ohrožených skupin populace (mezi nimi zejména rodin s malými dětmi, neúplných rodin, žen staršího věku, žen z etnických minorit) a tzv. flexicurity (pracovní prostředí spojující flexibilitu a jistotu zaměstnání). Fakt, že česká politika zaměstnanosti doposud nenastartovala politické cíle a programy k tomu, aby naplnila tyto závazky a sledovala tyto trendy, nadále ohrožuje pozici žen na trhu práce ve vazbě na jejich mateřskou roli. Položily jsme si proto otázku: Kdo se v Čechách bojí zaměstnané matky? Zaprvé je to stát. Důkazem toho je jeho rodinná politika a politika zaměstnanosti. Vyspělé evropské země si již dávno uvědomily, že zaměstnanost žen je pro růst celkové zaměstnanosti klíčová a že je zároveň třeba udržet porodnost na úrovni reprodukce společnosti. K tomu v Čechách zatím nedošlo. Snazšímu začlenění žen na trh práce brání příliš dlouhá rodičovská dovolená, nedostupná zařízení pro péči o děti do 3 let, předsudky o nutnosti dlouhodobé přítomnosti matky s dítětem v domácnosti nejlépe až do jeho tří let věku, které účinně konzervuje rodinná politika a nepřátelský a neflexibilní trh práce. Za druhé se pracující matky bojí zaměstnavatelé, kteří diskriminují ženy kvůli jejich potenciálnímu či skutečnému mateřství. Ženy jsou diskriminovány při přijímání do zaměstnání a to i přes explicitní legislativní zákaz. Výzkum ukázal, že zhruba třetina ženmatek, které nastupovaly do svého zaměstnání po zavedení zákazu otázek na rodinnou situaci a zajištění péče o děti do zákoníku práce v roce 12 Zdroj: Eurostat, Labour Force Survey 2001, se s těmito otázkami přesto setkala u přijímacího pohovoru. 13 Asi nejmarkantnější je diskriminace v zacházení v zaměstnání při pohledu na genderovou mzdovou mezeru. Tato mezera je sice částečně způsobena tím, že ženy a muži pracují v různých profesích a v různých organizacích a firmách (segregace trhu práce podle pohlaví), kde jsou různě nastaveny mzdy. Segregace trhu práce však vysvětluje pouze část mzdových nerovností mezi muži a ženami. Když totiž na českém trhu práce srovnáme muže a ženy, pracující na stejné pozici ve stejné firmě, stále existuje rozdíl zhruba 10 procentních bodů v jejich mzdě. 14 Věk, vzdělání či odpracované hodiny přitom tento rozdíl významně nesnižují. V dalších evropských zemích, kde byla legislativa zajišťující právo na stejnou odměnu za práci stejné hodnoty také zavedena (např. Švédsko), taková mzdová mezera v podstatě neexistuje. Platové rozdíly mezi muži ženami jsou tam způsobeny zejména segregací žen a mužů do různých oborů, profesí, firem a pozic. Za třetí jsou to samotné ženy a zejména budoucí matky, které pozorují a hodnotí výše popsané procesy a podmínky, do kterých na trhu práce vstupují. Často se ještě jako bezdětné setkávají s diskriminací právě proto, že je možné, že se matkami stanou a využijí rodičovské dovolené v zákonné délce tři roky. Proto ženy mnohdy rodičovství odkládají nebo dokonce vůbec nerealizují. Ve výčtu těch, kdo se bojí zaměstnané matky, bychom mohly pokračovat. Závěr je ale jasný mateřství je v naší společnosti penalizováno. Velice trefně se k této problematice vyjádřil švédský sociolog Steven Saxonberg: Abychom mohli podporovat rodinu a mohli jsme se bavit o nové koncepci rodičovské dovolené, nejprve tu musíme nějakou rodinu mít. Je proto velice důležité uvědomit si, že pokud bude trh práce nepřátelský k rodině a lidé budou muset volit mezi prací/kariérou a rodinou, jako je tomu doposud, může se stát, že rodinná politika nebude mít brzy koho podporovat. Alena Křížková a Marta Vohlídalová 15 (alena.krizkova@soc.cas.cz, marta.vohlidalova@soc.cas.cz) 13 Zdroj: Rodiče 2005, SOÚ AV ČR. 14 Zdroj: MPSV: Informační systém o průměrném výdělku. Vlastní výpočty. 15 Kontaktní adresa: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1, tel , fax: Práce obou autorek na tomto příspěvku byla podpořena řešením projektů Podpora společenské akceptace a efektivního prosazování genderové rovnosti ve veřejné sféře, GA AV ČR, č. grantu 1QS a Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR, GA ČR, č. grantu 403/05/

13 Literatura Aliaga, Ch Statistics in Focus: Gender gaps in the reconciliation between work and family life. Eurostat. Čermáková, H., Hašková, H., Křížková, A., Linková, M., Radimská, R., Řeháčková, D Na cestě do EU: rovné příležitosti mužů a žen v ČR. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Český statistický úřad ( Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ( Romans, H., Hardarson, O Statistics in Focus: Labour Market Latest Trends 3rd. quarter 2005 data. Eurostat. Webové stránky Eurostatu ( Konec tradiční rodiny? Od tradiční rodiny k singles a zpět k jiným vztahům Klíčová slova: rodina, transformace, multikulturalismus Tradiční rodina se stává uspořádáním života spíše už jen u menšiny lidí v České republice. Více než jedna třetina v současnosti narozených dětí se rodí mimo manželství mnohdy s nezřejmým statusem otce. Polovina uzavíraných manželství se rozvádí. Samozřejmě, že rodiče některých z těchto dětí se později vezmou, že mnozí z rozvedených vstoupí s jiným partnerem či partnerkou do manželského svazku. Ale i tak v současné generaci teenagerů a dvacátníků se stává méně pravděpodobným, že narazíte na člověka, který vyrostl v tradiční rodině s oběma vlastními sezdanými, dříve nerozvedenými rodiči a vlastním sourozencem nebo sourozenci. Dalo by se říci, že vedle například nesezdaného soužití rozvedeného muže s rozvedenou přítelkyní s dítětem/dětmi nebo života samotného rodiče s dětmi nebo bez dětí se stává čím dál tím rozšířenějším dlouhodobě život bez partnera a dětí, to vše na úkor tradiční rodiny, tj. manželství před uzavřením svazku nerozvedených manželů s oboustranně vlastním dítětem nebo dětmi. Post-socialistická realita vedla ke korekci neobvyklé míry sňatečnosti, tak jak byla charakteristická pro normalizační fázi reálného socialismu (a potřeby normalizačního režimu izolovat společnost v soukromí rodin) a přinesla s sebou ústup normalizačního modelu rodičovství s ohledem na rozšíření možností seberealizace mimo soukromí rodin a určitou pluralizaci životních stylů v oblasti partnerských vztahů. Tento specifický kontext souznějící s nárůstem singlovství z něj nečiní izolovaný životní způsob, nýbrž součást hlubší společenské změny, která se odehrává v oblasti partnerských vztahů a reprodukce. Co je dospělost? V životě mnohých dnešních dvacátníků, dvacátnic a třicátníků a třicátnic chybí vlastní rodina a děti, které v období reálného socialismu byly považovány za základní znaky dosažení dospělosti a osamostatnění se od rodičů. Zdá se, že se v současnosti stále více prosazuje touto bezdětnou charakteristikou daná životní etapa, která ukusuje z fáze rodinného života s dětmi chápané donedávna většinou populace jako dospělost. V České republice dochází v současnosti k razantnímu nárůstu podílu svobodných žen do 30 let věku a přetrvává růst podílu rozvedených mužů vlivem rostoucí rozvodovosti již od 30 let věku. Jak tyto změny prožívají a vypořádávají se s nimi lidé v české společnosti, v níž se neuplatňoval tento model postupně od 60. a 70. let, tak jak se to dělo na západě, ale prosadil se náhle v 90. letech? Sociologicky tuto transformaci intimity spojujeme s obecnějším jevem reflexivní modernizace (Giddens 1991; 1992; 1994) a individulizace (Beck 1992; Beck a Beck- Gernsheimová 1995; 2001; Bauman 2001). Na rozdíl od předem narýsovaných a standardizovaných biografií typických pro předešlá historická období, jsou v pozdní modernitě osobní biografie v mnohem větším rozsahu reflexivně vytvářeny. Dnes si v mnohem větším míře, než bylo obvyklé, určujeme životní cestu, kterou se vydáme, ať již jde o profesní nebo soukromý život. Z čeho ovšem tyto změny vycházejí? Prosazování se volitelných biografií může být nahlíženo různě. Pro Giddense například představuje pozitivum přinášející jednotlivcům větší svobodu. Naopak pro Becka a Beck-Gernsheimovou s sebou nesou neodbytnou nutnost promýšlení a rozhodování o každém, i malém kroku v životě a narušením obvyklých rutin usnadňují působení ohrožujících tlaků na jednotlivce. Z psychologického hlediska jinou překážkou, která se objevuje s prodlužujícím se singlovským obdobím je postupná ztráta schopnosti partnerského soužití a přizpůsobení se jinému člověku. To bezprostředně souvisí s trendem samostatného bydlení, které bylo před rokem 1989 spíše neobvyklé, protože mládí lidé odcházeli od rodičů většinou přímo do svých nově zakládaných rodin (respektive často zůstávali se svými zakládanými rodinami v bytě s rodiči). Kdy přichází moment, že lidé jsou ochotní vzdát se své mladické svobody a nechat se převálcovat nebo třeba jen vláčet strukturami konzumní společnosti ve formě vysedávání u rodinné televize, pravidelných víkendových rodinných výletů za meganákupy do hypermarketů či podobných rituálů podmiňujících dosažení rodinné pohody? Odpověď je nejednoznačná a individuálně daná. Faktem zůstává, že počet lidí, kteří se pro toto nerozhodnou, narůstá. Některé odhady ze sousedního Německa říkají, že v současné 13

14 generaci žen v reprodukčním věku bezdětnými může zůstat až 30 % žen. Posuny ve formách vztahů Ale jak žijí tito lidé neuplatňující tradiční rodinou či párovou životní strategii? Singles často udržují nějakou formu pravidelných a mnohdy dlouhodobých vztahů (ačkoli sebe charakterizují jako single, tj. bez partnera/partnerky), které jsou uskutečňovány alternativně, např. na čistě sexuální nebo přátelské bázi, a nejsou pro ně klasickými partnerskými vztahy chápanými do budoucna jako základ pro případné založení rodiny. Tito lidé často upřednostňují jiné formy seberealizace než směřování k rodině a jakési pudově a sobecky motivované genetické sebereplikaci prostřednictvím biologických potomků, protože utváření partnerských vztahů je pro ně pouze jednou z částí mozaiky života, která nemá určovat a podmiňovat ty ostatní. Zdá se, že v současnosti nejde tak výrazně o to, že mají lidé větší tendenci zůstávat sami bez partnera nebo partnerky, ale spíše o to, že mnohdy opravdu tak úplně sami nejsou a že tou skutečnou otázkou je spíše přizpůsobení tradičního uspořádání soužití potřebám společnosti, tak jak se změnila s pádem reálného socialismu, tedy že jde o vznik a prosazování se alternativních uspořádání vztahů k tradičním partnerským vztahům. Takto se prosazují například tak zvaná víkendová manželství (partneři jsou spolu pouze několik málo dní v týdnu) nebo vztahy na dálku doplňované nárazovkami či jednoznačně otevřené vztahy. Dále se vedle ženatých/vdaných milenců a milenek střetáváme s přáteli/přítelkyněmi do nepohody nebo pouhou hrou na dokazování si spočívající v pouhé potřebě dokazovat si, že ze strany případných partnerů/rek je zájem a že kdyby o to šlo, tak že by vztah byl (viz charakteristika těchto vztahů níže). Mohou tyto jiné vztahy vést až k rezignaci na rodičovství? Spíše mohou vést k většímu posunu k rodičovství prostřednictvím adopce nebo přijmutí rodičovské zodpovědnosti k dětem partnera nebo partnerky, kdy i třeba starší partner/ka nebo partneři po dlouhodobé singlovské, alternativně vztahové nebo jinak bezdětné fázi tímto způsobem rodičovství uskuteční. Často je argumentováno českými politiky a jim blízkými experty, že za současné úrovně porodnosti čeká českou společnost hrozivý kolaps a úpadek. Jen pomalu se do jejich zorného pole dostává dnešní globalizovaný svět za našimi humny, ať již s jeho pozitivy nebo negativy. Migrace k němu nezvratně patří a je zdrojem prohlubující se multikulturizace zemí evropsko-atlantického okruhu. Po obodobí nacistického a komunistického režimu, jež vedly k násilné totalitní homogenizaci české společnosti se všemi negativními dopady na schopnost fungovat jako demokratické a otevřené společenství, perspektivní obnovování jejího tradičního multikulturního charakteru lze jen přivítat. Marcel Tomášek 16 marceltomasek@ .cz Literatura Bauman, Z The Individualized Society. Cambridge: Polity Press. Beck, U., E. Beck-Gernsheim Individualization. London: Sage. Beck, U., E. Beck-Gernsheim The Normal Chaos of Love. Cambridge, Oxford: Polity Press. Beck, U Risk Society: towards a New Modernity. Cambridge: Polity Press. Giddens, A Modernity and Self-Identity: Self and Society in the Late Modern Age. Cambridge: Polity Press. Giddens, A The Transformation of Intimacy: Sexuality, Love and Eroticism in Modern Societies. Cambridge: Polity Press. Giddens, A Living in a Post-traditional society. Pp in U. Beck, A. Giddens and S. Lash Reflexive Modernization. Poltics. Tradition and Aesthetics in the Modern Social Order. Cambridge: Polity Press. Tomášek, M Sami ale ne úplně; nové vztahy - vznik alternativních forem k tradičním vztahům v ČR. Gender, rovné příležitosti, výzkum 4, Tomášek, M Singles a jejich vztahy; kvalitativní pohled na nesezdané a nekohabitující jednotlivce v České republice. Sociologický časopis 1, Kontaktní adresa: viz . Marcel Tomášek je sociolog. S oddělením Gender a sociologie spolupracuje na projektu Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého rodinného a partnerského života v české společnosti, číslo projektu 1J034/05-DP2, který je řešen v rámci Národního programu výzkumu na léta tematického programu Moderní společnost a její proměny. 14

15 «Vydává Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., dne » «Šéfredaktorka: Marta Kolářová» «Redakční rada: Daniel Čermák, Yana Leontiyeva, Hana Maříková, Lukáš Novotný, Petra Rakušanová, Natalie Simonová, Eva Soukupová, Petr Sunega, Iva Štohanzlová» «Technická redaktorka: Anna Gabrielová» «Adresa: SOCIOweb, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1, tel./fax: , «ISSN » «Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha» 15

Kde ty jesle, školky jsou?

Kde ty jesle, školky jsou? Kde ty jesle, školky jsou? Hana Hašková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. hana.haskova@soc.cas.cz Rodičovská práce nebo rodičovská dovolená? 16.10.2007 Počet míst v jeslích, dětí ve školkách a narozených

Více

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). Svobodné ženy, osamělé matky, staré

Více

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Věra Kuchařová Příspěvek vznikl v rámci projektu č. CZ.1.04/5.1.01/77.00038 Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného

Více

Byznys pro společnost - Charta Diverzity Matky a otcové vítáni

Byznys pro společnost - Charta Diverzity Matky a otcové vítáni Byznys pro společnost - Charta Diverzity Matky a otcové vítáni Průzkum realizovaný mezi zaměstnavateli, březen 2019 Stručné shrnutí výsledků Rodiče zejména matky malých dětí zůstávají navzdory nedostatku

Více

GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH

GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH Alena Křížková Marta Vohlídalová Romana Marková Volejníčková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Situace v ČR Rozdíl v průměrné mzdě mužů a žen v ČR je

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE 23. 24. 10. 2014, Brno Předmět zkoumání Individuální data za osoby nejsou úplně vhodná, nevztahují se k rodinným (domácnostním) charakteristikám, získáváme

Více

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné

Více

Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015

Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Úvod Analýza postojů české veřejnosti Srovnání s Norskem

Více

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Podmínky, preference a realita Věra Kuchařová Obsah příspěvku A. Fakta o rozsahu rodičovské péče v ČR a Francii B. Strukturální a institucionální podmínky

Více

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU

PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU PODPORA ŽEN VE VEDENÍ FIREM A ORGANIZACÍ MOŽNOSTI A OPATŘENÍ NA PODPORU ŽEN V KARIÉRNÍM RŮSTU Hana Maříková a Lenka Formánková Sociologický ústav Akademie věd ČR v.v.i. 8/10/2015 WWW.GENDERPOWERMAP.EU

Více

EU chystá podstatné změny pro rodiče malých dětí

EU chystá podstatné změny pro rodiče malých dětí Příloha č.6 EU chystá podstatné změny pro rodiče malých dětí Na Evropské úrovni jsou nyní velmi aktuálním tématem rodiče, jejich minimální nároky na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou i práva

Více

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů seminář Sociální podmínky otcovství v České republice 19. listopadu 2014 PROGRAM SEMINÁŘE 10:30 10:40 Úvodní slovo 10:40 10:55 Informace

Více

Rodinná politika v EU a ČR

Rodinná politika v EU a ČR KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie RNDr. Jiřina Kocourková,

Více

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,

Více

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY Ondřej Nývlt Tisková konference, 7. 5. 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat Výběrová šetření

Více

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Charakter české rodinné politiky (RP)

Charakter české rodinné politiky (RP) Jeden příklad hledání nástrojů rodinné politiky na podporu rodičovství otcovská dovolená PhDr. Věra Kuchařová, CSc. Kristýna Janurová, M.A. Konference ČSS 2017, 1. 2. 2017 P14 Bezdětná společnost? Proměny

Více

PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU

PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU XXXXI. konference České demografické společnosti Olomouc, 26.- 27.5. 2011 PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU Ondřej Nývlt Český statistický úřad Dagmar

Více

Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR?

Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Gender Studies, o.p.s. 8. 8. 2013 ppm factum research Tematické okruhy prezentace Metodika výzkumu Péče o blízké Slaďování práce a péče o blízké Alternativní formy

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Příloha č. 3 Odůvodnění zacílení výzvy

Příloha č. 3 Odůvodnění zacílení výzvy Příloha č. 3 Odůvodnění zacílení výzvy Podpora péče o děti mladšího školního věku ve vztahu k cílům OPZ Zacílení této výzvy vyhlášené v rámci specifického cíle OP Zaměstnanost: Snížit rozdíly v postavení

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

Zpracovala: Jarmila Pilecká Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracovala: Jarmila Pilecká Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: Tisková zpráva Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice - únor 2017 Necelá polovina (8 %) respondentů považuje starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi za přiměřenou. Přibližně devět

Více

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Možnosti rodin a přístupy rodinných politik Anna Šťastná Neúplné rodiny V průběhu celé historie; v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

Rovnost šancí na Vysočině

Rovnost šancí na Vysočině Rovnost šancí na Vysočině Slaďování pracovního a rodinného života Seminář pro veřejnou správu konaný dne 20.9.2012 Anna Machátová. Třebíčské centrum o.s. Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen

Více

PŘEDSTAVENÍ FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE (FFP)

PŘEDSTAVENÍ FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE (FFP) PŘEDSTAVENÍ FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE (FFP) Lektor: Ing. Alena Čarvašová STRUKTURA SEMINÁŘE Úvod Legislativní rámec Mezinárodní srovnání Diskuse LEGISLATIVNÍ RÁMEC Oblast pracovněprávních vztahů je upravena

Více

JUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé

JUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé NOVÝ ZAČÁTEK PRO PODPORU ROVNOVÁHY MEZI PRACOVNÍM A SOUKROMÝM ŽIVOTEM RODIČŮ A PEČOVATELŮ #SocialRights JUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé PROČ iniciativa EK na podporu "worklife

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH

GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH Alena Křížková Marta Vohlídalová Romana Marková Volejníčková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Situace v ČR Rozdíl v průměrné mzdě mužů a žen v ČR je

Více

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 Vysoká škola ekonomická Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 ZÁKLADNÍ INFORMACE VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Základní charakteristika šetření primárně zaměřeno na trh práce,

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

C. Analýza údajů informačního systému výzkumu a vývoje (IS VaV)

C. Analýza údajů informačního systému výzkumu a vývoje (IS VaV) 45 C. Analýza údajů informačního systému výzkumu a vývoje (IS VaV) Informační systém výzkumu a vývoje (IS VaV) je jedním z informačních systémů veřejné správy. Jeho správcem a provozovatelem je Rada pro

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Harmonizace práce a rodiny. Mgr.Blanka Plasová

Harmonizace práce a rodiny. Mgr.Blanka Plasová Harmonizace práce a rodiny Mgr.Blanka Plasová plasova@fss.muni.cz Definice harmonizace práce a rodiny Definice 1: V rámci harmonizace práce a rodiny jde v podstatě o nalezení a zajištění určitého stupně

Více

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Obsah: 1. Porodné 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Rodičovský příspěvek 4. Daňová sleva na dítě 5. Sociální příspěvek 6. Jak klesne rodičovský příspěvek

Více

Výzvy pro státní službu v oblasti slaďování pracovního a soukromého života

Výzvy pro státní službu v oblasti slaďování pracovního a soukromého života Výzvy pro státní službu v oblasti slaďování pracovního a soukromého života Hana Maříková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Slaďování pracovního, osobního a rodinného života ve státní službě Brno, 2. 11.

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE

Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE 21.9.2012 22.9.2012 Institut řízení lidských zdrojů PhDr. Irena Wagnerová, Ph.D., MBA 1 Prodlužování věku odchodu do důchodu a narůstání počtu předčasných důchodů Z

Více

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová Sólo rodiče v ČR APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 13. ledna 2014 Eliška Kodyšová proč sólo rodiče? pečující osoba živitel/kai sám SÓLO RODIČ proč sólo rodiče? ÚPLNÁ RODINA RODINA NEúplná SÓLO rodina

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Rodiny s dětmi do tří let

Rodiny s dětmi do tří let Rodiny s dětmi do tří let Koncepce a realizace sociální a rodinné politiky v ČR se zaměřením na péči o seniory i o děti Michal Uhl První vydání této publikace vzniklo v rámci projektu Zlepšování antidiskriminační

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 206 Technické

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ţenami ve srovnání s muţi (ţeny dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob ţijících pod hranicí chudoby). Svobodné ţeny, osamělé matky, staré

Více

Otcové na rodičovské a po rodičovské

Otcové na rodičovské a po rodičovské Otcové na rodičovské a po rodičovské Participace mužů na péči o děti a na domácích pracích z hlediska genderové rovnosti PhDr. Hana Maříková, SOÚ Praha Východiska a otázky Transformace sféry rodiny a intimity,

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ Marcela Linková Národní kontaktní centrum ženy a věda Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. www.zenyaveda.cz 1. 12. 2011

Více

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018 Tisková zpráva Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018 Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí,

Více

Flexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce (Nekolová,

Flexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce (Nekolová, Evropská politika zaměstnanosti, flexicurity Termín flexicurity Flexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0 ODS pro rodiny Praha, 6. května 2010 Východiska demografický vývoj růst porodnosti růst tlaku na kapacitu předškolních zařízení nedostatečná kapacita jeslí a školek neexistence jiných služeb péče o děti

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj:  DŮVODOVÁ ZPRÁVA DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Zhodnocení platné právní úpravy Stanovení minimálního vyměřovacího základu demotivuje jak zaměstnance, tak především zaměstnavatele, k uzavírání pracovních poměrů na zkrácený

Více

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči 4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného

Více

Kroky na úrovni vlády ČR v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života

Kroky na úrovni vlády ČR v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života Kroky na úrovni vlády ČR v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života Lucia Zachariášová Oddělení rovnosti žen a mužů, Sekce pro lidská práva Úřad vlády ČR Programové prohlášení vlády ČR

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Slaďování pracovního a rodinného života

Slaďování pracovního a rodinného života Slaďování pracovního a rodinného života Petra Foubert, ERA, Praha, 13. dubna 2018 Současný právní rámec EU v oblasti slaďování pracovního a rodinného života? 1 Opatření jsou rozptýlena v různých právních

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Více

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech

Více

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: + 286 80 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje veřejnosti k cizincům a k důvodům jejich přijímání

Více

ZÁKON. ze dne..2016, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Čl.

ZÁKON. ze dne..2016, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Čl. ZÁKON ze dne..2016, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 592/1992

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace Příloha V Praze dne 17. prosince 2013 Č.j.: 1381/13 Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů I. Úvod

Více

Ženy a muži mezi státem a trhem

Ženy a muži mezi státem a trhem Ženy a muži mezi státem a trhem Martin Potůček Diskusní setkání v rámci projektu OP LZZ Rodina není překážka Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s. Vsetín, 22. 8. 2011 Jsou si ženy a muži rovni? Problematika

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz

Více

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho

Více

Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15.

Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Návrh Evropské komise 2016 Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. června 2016 Proč evropský semestr a doporučení EU?

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn (

Zákony pro lidi - Monitor změn ( III. ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST 1. VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY Předmětem návrhu novely nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození, IV. PORODNOST V průběhu roku 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí 7, o 4,9 tisíce více než v roce předcházejícím. Počet živě narozených dětí roste nepřetržitě od roku 2002, avšak meziroční

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Pracovní právo a mateřství

Pracovní právo a mateřství Pracovní právo a mateřství EVA JANEČKOVÁ Pracovní právo a mateřství Vzor citace: JANEČKOVÁ, E. Pracovní právo a mateřství. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 132 s. KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu. Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO

Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu. Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO 2 Řešení problematiky rovných příležitostí na VŠB-TUO, včetně vybudování univerzitní mateřské školy Genderová

Více

Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená. VPL 457 Genderové aspekty trhu práce a související politiky JS 2016 Přednášející: Lenka Formánková

Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená. VPL 457 Genderové aspekty trhu práce a související politiky JS 2016 Přednášející: Lenka Formánková Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená VPL 457 Genderové aspekty trhu práce a související politiky JS 2016 Přednášející: Lenka Formánková Struktura hodiny Opatření mateřská, rodičovská a otcovská dovolená

Více

Občané o Lisabonské smlouvě

Občané o Lisabonské smlouvě TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Občané o Lisabonské smlouvě Technické parametry

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Tabulka. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2009) Graf. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2000-2009) Tabulka. Mzdová mezera ve vybraných zemích Vysvětlení mzdového rozdílu Jak vysvětlit,

Více