Etika v komunikaci pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Etika v komunikaci pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí"

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Etika v komunikaci pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí Bakalářská práce Jaroslava Mejzlíková Vedoucí práce: PhDr. Mirka Nečasová, Ph.D. Brno 2014

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Mirky Nečasové, Ph.D., a v seznamu literatury jsem uvedla veškeré informační zdroje, které byly pouţity. V Brně dne Jaroslava Mejzlíková 2

3 Poděkování Děkuji PhDr. Mirce Nečasové Ph.D., za ochotné vedení mé bakalářské práce, za její cenné rady a doporučení a za vstřícný přístup. Také děkuji Mgr. Zdeňce Dohnalové, Ph.D., za nasměrování k tématu práce. V neposlední řadě děkuji i respondentům, kteří byli ochotni se se mnou podělit o své zkušenosti. 3

4 OBSAH: Úvod... 6 TEORETICKÁ ČÁST Etika a komunikace v práci pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí Etické principy v pomáhajících profesích Pomáhající profese Lékařská etika Etika sociálních pracovníků Etika v práci zdravotních sester Etika v práci psychologů Vliv osobnosti pomáhajícího pracovníka na etické jednání s klienty Komunikace pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí Formální aspekty rozhovoru pomáhajících pracovníků s rodiči Zdroje problémů v komunikaci pomáhajících pracovníků s rodiči nemocných dětí Doporučení pro eticky vhodnou komunikaci s klienty Vliv onkologického onemocnění dítěte na fungování rodiny a prožívání rodičů Vliv nemoci na fungování rodiny Potřeby rodičů onkologicky nemocného dítěte Prožívání onkologického onemocnění dítěte rodiči Prožívání smrti dítěte rodičem Syndrom vyhoření u rodičů nemocných dětí Vliv rodičů na prožívání nemocného dítěte EMPIRICKÁ ČÁST METODOLOGIE Výzkumná metoda Technika sběru dat a výzkumný soubor Limity výzkumu Operacionalizace Analýza kvalitativních dat PREZENTACE A INTERPRETACE DAT Jak rodiče prožívají změny související s onkologickým onemocněním dítěte? Shrnutí Jak probíhá komunikace mezi pracovníky a rodiči při sdělování diagnózy a změn ve zdravotním stavu dítěte?

5 Shrnutí Jak probíhá komunikace mezi pracovníky a rodiči při běžném dni v nemocnici? Shrnutí Jak rodiče vnímají vztahy s pracovníky? Shrnutí HVO: Které etické principy jsou pro rodiče onkologicky nemocných dětí v komunikaci s pomáhajícími pracovníky podstatné a jak souvisí s prožíváním rodičů? Diskuse a doporučení Závěr Zdroje Rejstřík jmenný Rejstřík věcný Anotace Příloha č. 1 Chyby v komunikaci pomáhajících pracovníků Příloha č. 2 Doporučení pro vhodnou komunikaci pomáhajících pracovníků Příloha č. 3 Specifika onkologického onemocnění u dětí Onkologické onemocnění u dětí Příčiny onkologického onemocnění u dětí Průběh onkologického onemocnění u dětí Příloha č. 4 Otázky k rozhovoru Příloha č. 5 Kategorie podle dílčích otázek

6 Nic v nás nevzbudí takovou úctu jako člověk statečně snášející neštěstí. (Seneca) Úvod Ve své bakalářské práci se budu zabývat tématem onkologického onemocnění. Zvolila jsem si ho, protoţe smrt a smrtelná onemocnění v naší společnosti vyvolávají rozporuplné reakce. Jak píše Moody (1991) lidé mají strach, ţe kdyţ se dotknou smrti, třeba i nepřímo, budou konfrontováni s vlastní smrtelností, budou ji přitahovat, smrt se stane reálnější. Někteří mají pocit, ţe jen mluvit o ní, je jako ji vybízet. Často si chceme ušetřit duševní trauma, a tak se tomuto témata zcela vyhýbáme. Díky zkušenosti dobrovolníka na dětském onkologickém oddělení jsem měla moţnost potkat inspirující osoby z řad dětí i rodičů, které vyzařovaly obrovskou vnitřní sílu. Na druhou stranu jsem potkávala i osoby zdrcené a zničené. V naší společnosti bohuţel není role rodiče vnímána jako příliš významná. Rodiče se mohou setkat s nízkou podporou od státu, ale i s negativními reakcemi společnosti. Mnohokrát jsem se setkala s případem, kdy lidé nebyli ochotni pomoci například mamince s kočárkem při nastupování do MHD nebo kdy si lidé neodpustili nevraţivé komentáře ohledně plačícího dítěte apod. Ze zkušenosti dobrovolníka na dětském onkologickém oddělení jsem nabyla dojmu, ţe i zde se rodiče někdy cítí přehlíţeni a nedoceněni, proto jsem se rozhodla v této práci se zaměřit právě na ně. Rodiče se po diagnostikování onkologického onemocnění u dítěte ocitají v náročné ţivotní situaci, jsou mnohem citlivější na reakce druhých osob, neţ by byli za jiných okolností. Myslím si, ţe pomáhající pracovníci, se kterými se rodiče na oddělení setkávají, je mohou prostřednictvím komunikace velmi podpořit nebo naopak srazit. Na téma komunikace pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí budu pohlíţet prostřednictvím etiky, protoţe k etickému rozhodování dochází pokaţdé, kdyţ má naše rozhodnutí dopad na ostatní lidi. Jak upozorňuje Jankovský (2003) zvlášť důleţitou roli hraje právě ve vztahu pomáhajících pracovníků, kteří mají oproti klientům mocenské postavení. Poznávacím cílem této práce je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: Které etické principy jsou pro rodiče onkologicky nemocných dětí v komunikaci s pomáhajícími pracovníky podstatné a jak souvisí s prožíváním rodičů? Aplikačním cílem práce je zlepšení situace rodičů, kteří se ocitli v náročné ţivotní situaci, jakým je onkologické onemocnění 6

7 dítěte. Výzkum by také mohl být formou terapie pro respondenty nebo alespoň vyjádřením podpory a zájmu o jejich zkušenosti s tímto onemocněním. Cílem také je vůbec rozšíření povědomí o tabuizovaném tématu onkologického onemocnění. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a empirickou. V teoretické části popisuji nejprve etiku v pomáhajících profesích a jednotlivé etické kodexy pomáhajících pracovníků. Následně se věnuji komunikaci pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí, popisuji ji z formální stránky, ale i zdroje moţných problémů v komunikaci a doporučení, jak by komunikace měla probíhat. V práci se zabývám také tím, jaký má onkologické onemocnění dopad na fungování rodiny a na proţívání rodičů. V empirické části popisuji a zdůvodňuji zvolenou metodologii a průběh výzkumu. Následně prezentuji a interpretuji výsledky výzkumu a odpovídám na dílčí výzkumné otázky i hlavní výzkumnou otázku. 7

8 TEORETICKÁ ČÁST 1. Etika a komunikace v práci pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí V této části práce se zaměřím nejprve na etiku a etické principy v pomáhajících profesích, především na etické kodexy pomáhajících pracovníků, a následně na komunikaci pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí. 1.1 Etické principy v pomáhajících profesích Srnec (1995) píše, ţe etika se snaţí o nalezení správného jednání, neříká nám však, co přesně máme či nemáme konat, ale dává nám vodítka, podle kterých to rozpoznat. Fischer (2008, s. 4) popisuje etiku jako: uvažování o mravním chtění nebo jednání člověka se zřetelem na jeho osobu nebo podmínky, ve kterých se nachází. Tato definice zdůrazňuje vliv konkrétní situace člověka, ve které se nachází. Jankovský (2003) píše, ţe se v kaţdodenním ţivotě setkáváme s etickými otázkami a problémy, které musíme řešit, avšak na pomáhající pracovníky jsou v tomto směru kladeny ještě větší nároky. Očekává se od nich, ţe mají nejen potřebné vědomosti a dovednosti, ale ţe mají i osobnostní předpoklady pro vykonávání své profese, jako je empatie, zájem o druhé atd. Kopřiva (2006) navíc ještě zdůrazňuje, ţe při kontaktu pomáhajícího pracovníka s klientem v těţké ţivotní situaci (jakou smrtelné onemocnění dítěte pro rodiče beze sporu je) potřebují klienti víc neţ jen přijetí a porozumění od pomáhajících pracovníků, ale pátrají po jemných verbálních i neverbálních signálech, které utvářejí určitou atmosféru, která klienta posiluje či naopak sráţí. Nečasová (2001) uvádí sedm etických principů pro sociální práci, které koncem 50. let zformuloval Biestek a které jsou aktuální dodnes. Myslím, ţe tyto principy nejsou relevantní jen pro sociální práci, ale pro jakékoliv pomáhající profese. Jsou to: Individualizace přistupovat ke kaţdému klientovi jako jedinečnému Vyjádření pocitů vytvořit důvěrnou atmosféru, aby mohl klient svobodně vyjádřit své emoce Empatie Henriksen a Vetlesen (2000) empatii popisují jako schopnost nebýt lhostejný nebo neutrální vůči tomu, co se týká druhých. Neznamená to však 8

9 proţívat totéţ co druhý nebo určitým způsobem kopírovat druhého. V empatii je důleţitý rozdíl mezi mnou a tím druhým, je tedy zaměřena na druhého člověka v jeho odlišnosti. Být empatický znamená rozeznat a dotvrdit strach či jinou emoci druhého, aniţ bychom sami byli ustrašeni, či proţívali stejnou emoci jako on. Akceptace podporovat vnitřní důstojnost a sebehodnocení klienta Nehodnotící postoj nehodnotit osobnost klienta Sebedeterminace respektovat právo klienta se svobodně vyjádřit a mít moţnost volit mezi více alternativami. Vychází z respektu ke klientovi, souvisí s autonomií a lidskou důstojností. Čím více je člověk na někom závislý, tím větší pocit bezmoci můţe proţívat a můţe se cítit méně důstojně. Diskrétnost Tyto principy se v různých obměnách objevují v jednotlivých etických kodexech pomáhajících pracovníků, kterými se budu podrobněji zabývat. Nejprve však vysvětlím, kdo je v této práci povaţován za pomáhajícího pracovníka Pomáhající profese Pomáhající profese Jankovský (2003) charakterizuje jako profese, které zahrnují práci s lidmi, a to v oblasti zdravotnické, výchovně-vzdělávací a sociální. Tento výčet by se dal samozřejmě rozšířit, ale jak autor poznamenává, ve zmíněných profesích se od pracovníků očekává prosociální jednání, tedy takové, které respektuje prospěch jiných osob, ochotu pomáhat ostatním, empatický přístup atd. Mezi pomáhající pracovníky, se kterými se rodiče onkologicky nemocných dětí setkávají, patří lékaři, zdravotní sestry, psychologové, sociální pracovníci, pedagogové, herní specialisté, zdravotní klauni a také dobrovolníci. V této práci se však zaměřím především na první čtyři zmíněné, tedy lékaře, zdravotní sestry, sociální pracovníky a psychology, a to proto, ţe s nimi jsou rodiče nemocných dětí v nejčastějším kontaktu. Základní etické zásady pro jednotlivé pomáhající profese můţeme najít v profesních etických kodexech, jejichţ cílem je mimo jiné ochrana klienta a usnadnění orientace pracovníkům v eticky problematických situacích. 9

10 1.1.2 Lékařská etika Rodiče dítěte s onkologickým onemocněním očekávají od lékaře nejen správnou léčbu, ale i odpovědi na své otázky a také vhodnou reakci na jejich potřeby a pocity, které napomáhají k vyjadřování jejich emocí (Payneová, 2007). Důleţitým dokumentem lékařských etických principů je Etický kodex České lékařské komory (1996), jeho podstatnými body jsou: úkolem lékaře je chránit ţivot a zdraví a mírnit bolest bez ohledu na to, kdo je pacientem. 1 (3) Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat. S vědomím osobního rizika se nemusí cítit být jimi vázán, pokud svým obsahem nebo ve svých důsledcích narušují lékařskou etiku či ohrožují základní lidská práva. (ČLK, 1996, s.1 ) Lékař je povinen respektovat vůli nemocného či jeho zákonného zástupce U nevyléčitelně nemocných a umírajících nemá lékař za kaţdou cenu prodluţovat ţivot. Lékař je povinen zachovávat lékařské tajemství, pokud ho pacient této povinnosti nezbaví nebo v případech, kdy to stanovuje zákon. 3 (3) Lékař se má vzdát paternalitních pozic v postojích vůči nemocnému a respektovat ho jako rovnocenného partnera se všemi občanskými právy i povinnostmi, včetně zodpovědnosti za své zdraví. (ČLK, 1996, s.3) Lékař je povinen nemocného srozumitelně informovat o charakteru onemocnění, moţných léčebných postupech a jejich rizik. Lékař má moţnost dle svého svědomí zadrţet informaci o nepříznivé diagnóze v zájmu nemocného, v takových případech informuje osoby pacientovi blízké. Emocionální podpora a způsob komunikace lékaře s pacientem je v kodexu upraven zmínkou povaţovat pacienta za rovnocenného partnera při léčbě. Jak tento bod kodexu lékař realizuje, záleţí pouze na něm, na jeho osobnosti a postoji k profesi lékaře a také schopnostech empatického přístupu, kterými byl během studia a lékařské praxe naučen. Ve prospěch nemocného a rodiny jsou v kodexu zmíněny také povinnosti lékaře srozumitelně informovat nemocného, udrţet lékařské tajemství a respektovat vůli nemocného (zákonného 10

11 zástupce). Na druhou stranu však kodex dává lékaři moţnost nedodrţovat závazné předpisy, pokud z jeho pohledu v důsledku porušují lékařskou etiku. Kodex také říká, ţe lékař můţe pacientovi zatajit diagnózu, coţ lékaře definitivně staví do mocné a nadřazené pozice vůči pacientovi Etika sociálních pracovníků Podle Evropského standardu v péči o onkologicky nemocné děti by měla sociální péče o rodinu nemocného dítěte začít v době stanovení diagnózy. Rodičům by měly být poskytnuty informace, popřípadě i pomoc s vyřizováním příspěvků státní sociální podpory, ale i informace o organizacích a fondech, které by mohly rodině pomoci. Sociální pracovníci by měli být důleţitým pojítkem mezi lékařským a ošetřujícím personálem a rodinami. Pomáhají normalizovat ţivot rodiny, poskytují pomoc při získávání finanční podpory a řeší sociální problémy. Etický kodex sociálních pracovníků ČR byl schválen plénem Společnosti sociálních pracovníků v roce Zde jsou některé jeho body: Respekt k jedinečnosti kaţdého člověka, právo jedince na seberealizaci Profesionální odpovědnost pracovníka před soukromými zájmy Chránit důstojnost a lidská práva klientů Nediskriminace a vnímání člověka jako celostní bytost v rámci rodiny, komunity a společnosti, ve které ţije. Chránit soukromí a důvěrnost sdělení. Ţádné informace o klientovi neposkytuje bez jeho souhlasu, ale výjimkou jsou např. nezletilé děti. Podpora klienta ve vyuţití všech dávek a sluţeb sociálního zabezpečení, na které má nárok. Zapojení klienta do řešení jeho situace. Pracovník si uvědomuje svá profesní omezení. S klientem jedná s účastí, empatií a péčí. Pravidla kodexu se však vztahují i k zaměstnavateli, pracovník plní i své povinnosti vyplývající ze závazku ke svému zaměstnavateli. 11

12 V kodexu sociálních pracovníků je zdůrazněna důleţitost vnímat klienta v rámci jeho rodiny a komunity, ve které ţije, a také potřeba jednat s klientem s empatií a účastí. V kodexu je zmíněna i povinnost, kterou má pracovník k zaměstnavateli. Tato povinnost můţe být zdrojem etických problémů pro pracovníka, kdy proti sobě stojí jeho osobní přesvědčení o vhodném jednání a závazek k zaměstnavateli Etika v práci zdravotních sester Zdravotní sestra je pomáhajícím pracovníkem, se kterým jsou rodiče onkologicky nemocných dětí nejčastěji v kontaktu. Sestry zajišťují kaţdodenní ošetřovatelskou péči o pacienty, ale také působí na psychiku dětí a jejich rodičů. Sestra můţe rodičům poskytovat podporu, motivovat je a zapojovat do péče o dítě, nebo naopak na jejich psychiku můţe působit negativně. Sestra je často i prostředníkem mezi lékařem a pacientem. Protoţe sestra rodiče dobře zná, můţe si všimnout i změn v jejich chování a včas například nabídnout pomoc psychologa nebo jinou pomoc. Prostřednictvím České asociace sester se zdravotní sestry v ČR hlásí k Etickému kodexu Mezinárodní rady sester. Hlavními body kodexu jsou: Nediskriminace Respektování lidských práv (jako právo na ţivot, důstojnost, úctu) a mlčenlivost Zajištění kontinuálního vzdělávání sester v etických otázkách Dostatečná informovanost pacientů Podpora aktivit k uspokojování zdravotních a sociálních potřeb občanů Poskytnutí zdravotnických sluţeb jednotlivcům, rodinám a komunitám a spolupráce sester se všemi spolupracovníky oborou ošetřovatelství a dalších oborů V kodexu sester je zmíněné jednání s klienty s cílem uspokojování jejich zdravotních, ale i sociálních potřeb. Péče sester o klienty zahrnuje i rodinu a komunitu, v které klient ţije Etika v práci psychologů Úkolem psychologa je pomoci klientovi a jeho rodině zpracovat ztrátu (dosavadního způsobu ţivota) a podpořit ho v procesu změny ţivotních hodnot, pomoci mu v překonávání 12

13 strachu a navrácení se po traumatické zkušenosti co moţná nejvíce k běţnému ţivotu. Pracovat s celou rodinou je důleţité, protoţe podpora rodině je i podporou pro pacienta. Prospěch z ní budou mít všichni a budou se schopni navzájem lépe podporovat (Murray, Relfová, Couldricková, 2007). V Etickém kodexu Asociace klinických psychologů se píše: Povinností klinického psychologa člena AKP (dále jen klinického psychologa) je pečovat o duševní zdraví v nejširším slova smyslu a to u jednotlivce, rodiny a jiné skupiny v souladu se zásadami lidskosti a v duchu úcty ke každému člověku, s ohledem na jeho důstojnost a jedinečnost, bez jakékoliv diskriminace. (AKP, 1998, s. 1) Dále kodex zmiňuje respekt ke klientovi jako rovnocennému partnerovi. Nepříznivé informace psycholog citlivě zvaţuje. Zadrţení informací o nepříznivé prognóze je záleţitostí odborně podloţené úvahy a svědomí psychologa. Klinický psycholog spolupracuje se zdravotnickými a dalšími odborníky, musí však respektovat jejich kompetenci a seznamovat se s jejich odbornými postupy Vliv osobnosti pomáhajícího pracovníka na etické jednání s klienty Srnec (1995) píše, ţe vzdělávání pomáhajících pracovníků v etice by nemělo znamenat jen naučení se obecných morálních norem, pracovníci by měli být schopní na základě samostatného uvaţování etické principy v praxi aplikovat. Podle přístupu pomáhajícího pracovníka ke klientovi můţeme pracovníka rozlišit na angaţovaného a neangaţovaného. Angaţovaný pracovník pomáhání vnímá jako poslání, práci vykonává rád a povaţuje ji za smysluplnou, zajímá se o klienty, práce mu přináší radost. Neangaţovaný pracovník vnímá práci jako výkon svěřených pravomocí bez vlastního zájmu o klienta (Kopřiva, 2006). Od pomáhajícího pracovníka se také očekává profesionalita. Profesionál je oddaný poslání své profese a ideologii spojené s institucemi, v kterých práci vykonává. Řídí se podle systémové teorie profese a disponuje praktickými dovednostmi pro její vykonávání. Profese se také vyznačuje určitou profesní kulturou a profesními hodnotami. V pomáhajících profesích se vychází především z respektu ke klientovi (Nečasová, 2008). Respektovat někoho znamená váţit si jeho jedinečnosti, jednat s ním jako s rovnocenným partnerem, 13

14 s důstojností, a snaţit se zajistit mu volnost v rozhodování a přispět k vytvoření prostoru pro jeho sebeurčení. Proti respektu můţeme postavit neodůvodněný paternalismus, který také můţe vycházet z idey zajištění dobra pro klienta, ale klientovi není poskytnuta svoboda v rozhodování, čímţ je omezena jeho autonomie a prostor pro sebeurčení (Nečasová, 2004). Podle Raudenské a Javůrkové (2011) by pomáhající pracovníci měli disponovat zdravou sebedůvěrou, flexibilitou, umět si vytvořit vztah s klientem zaloţený na důvěře, komunikovat s celým týmem pomáhajících pracovníků, být empatický a také projít školením pro práci s lidmi s nevyléčitelnou nemocí. 1.2 Komunikace pomáhajících pracovníků s rodiči onkologicky nemocných dětí Kaţdý člověk v rámci interakce s okolním světem komunikuje. A to nejen verbálně pomocí řeči, ale i neverbálně pomocí gest, mimiky, tónu hlasu, intonace apod. Podle některých autorů získáváme aţ 70 % informací díky komunikaci neverbální (Jankovský, 2003). Pracovníci by měli mít stále na paměti, ţe pro klienty jsou důleţité nejen informace, které jim sdělují, ale především to, jak jim je sdělují. Z pohledu rodičů má zdravotnický personál mocenské postavení, sami se cítí velmi zranitelní, jsou závislí na lékařích a sestrách. Je pro ně velice důleţitý způsob, jakým lékař nepříznivé informace sděluje. Jak poznamenala Marta Dušková (2000), z nepříznivé informace nelze udělat dobrou zprávu, ale lze ji podat buď špatně, nebo alespoň přijatelně pro adresáta. Někteří klienti v určitých situacích chtějí od pracovníků vědět přesné informace o jejich nemoci a léčbě, jiní zase spíš neţ nepříznivou pravdu chtějí slyšet slova naděje. Pracovník by se měl snaţit svým empatickým přístupem rozpoznat, jakým způsobem konkrétnímu klientovi informace podávat. Pro lékaře je nejtěţší reakce rodiče na nepříznivou zprávu. V první fázi, kdy rodič emočně tuto informaci zpracovává, můţe reagovat hněvem, buď obráceným proti sobě, nebo i proti lékaři. To můţe být pro lékaře nepříjemné, a tak se snaţí tomuto rozhovoru vyhnout nebo ho alespoň maximálně zkrátit (Dušková, 2000). Ovšem pokud lékař dostatečně nekomunikuje s pacientem a jeho rodinou, tak tento nedostatek můţe vést k úzkosti a strachu, které mohou narušit další léčbu. Lékař by měl pacienta stále chápat jako partnera při léčbě, měl by ho průběţně informovat a vysvětlovat postup další léčby, pacient je potom ochotnější spolupracovat (Klimpl, 1998). 14

15 1.2.1 Formální aspekty rozhovoru pomáhajících pracovníků s rodiči Sdělované informace vychází ze tří zdrojů: Objektivní informace konkrétní informace, které pracovník klientovi podává. Subjektivní informace význam, jaký jim klient přikládá. Situační informace samotný proţitek v dané situaci (Klimpl, 1998). Pracovník musí při komunikaci brát v potaz všechny tři sloţky, podávat klientovi objektivní informace, ale zároveň být empatický a snaţit se pochopit, jaké mají tyto informace pro klienta subjektivní význam a také musí počítat s jeho emocionální reakcí na danou situaci. Z formálního hlediska bývá rozhovor mezi lékařem a pacientem veden na hranici strukturovaného a nestrukturovaného rozhovoru. Strukturovaný je úspornější, umoţní lékaři sdělit informace, které povaţuje za důleţité, ale pacient má omezenou roli, není v tomto rozhovoru lékaři partnerem. Nejvhodnější pro komunikaci se zdá být interaktivní princip, kdy lékař vede rozhovor s určitým záměrem (sdělit diagnózu a dohodnout se na další léčbě), ale kaţdou následující otázku poloţenou pacientovi formuluje podle jeho předchozí odpovědi. Od lékaře se v takové situaci očekává pochopení, co pacient proţívá (Klimpl, 1998) Zdroje problémů v komunikaci pomáhajících pracovníků s rodiči nemocných dětí Komunikační nedorozumění můţe vycházet z nenaplněných očekávání pomáhajících pracovníků a klientů. Klienti očekávají od pomáhajícího pracovníka zájem o svoji osobu, podporu, odstranění či zmírnění symptomů, profesionalitu a lidskost. Pracovník zase očekává, zlepšení klientova stavu, vděčnost, někteří očekávají i ochotu klienta se podřídit (Janáčková, Weiss, 2008). Problémem můţe být i přenos a protipřenos, kdy pacient a pracovník přenáší své dřívější vztahové zkušenosti na člověka, se kterým zrovna komunikuje. A to v pozitivním i negativním směru, pracovník můţe do klienta promítat člověka, se kterým se dříve setkal, a podle toho k němu přistupovat (Janáčková, Weiss, 2008). Zdrojem problémů v komunikaci mohou být i jiné důvody. Primář dětského oddělení nemocnice v Pardubicích MUDr. Vladimír Němec označil několik konkrétních příčin. Podle něj určit diagnózu a začít léčit dítě na některou z běţných nemocí a ohledně ní komunikovat 15

16 s rodiči pro většinu lékařů není náročné, ale sdělovat informace o těžkém onemocnění je pro ně psychicky vyčerpávající. Pro lékaře je těţké být přítomen prvním reakcím rodičů nemocného dítěte, kdyţ se dovědí špatnou zprávu (Dušková, 2000). Podle MUDr. Němce je další příčinou neefektivní komunikace mezi doktory a rodiči časová tíseň. Lékař je často časově vytíţen, a tak někdy probíhá sdělení diagnózy ve spěchu. Rodič tak nemá prostor sdělení zpracovat, emočně se vyjádřit a pak racionálně uvaţovat a vstřebávat informace o dalším postupu léčení apod. Jako velký problém MUDr. Němec zmiňuje nedostatečnou přípravu a proškolení v této oblasti na středních a vysokých školách, ale přiznává, ţe tato situace se postupně zlepšuje, stále více lékařských oborů do učiva zařazuje předměty zaměřené na způsob jednání s pacientem a jeho příbuznými (Němec, 2002). Jeden z rodičů onkologicky nemocného dítěte ve výzkumu Zdeňky Dohnalové (2010, s.9) Životní situace rodičů po anticipované ztrátě dítěte popsal komunikaci s lékaři takto: ( ) lékaři byli odborníci na úrovni, ale neosobní, vše probíhalo hodně rychle, nemohli jsme nic prokonzultovat na místě, protože lékař nemel čas. Konkrétní chyby, kterým by se měl pomáhající pracovník při komunikaci s klienty vyhnout, uvádím v Příloze Doporučení pro eticky vhodnou komunikaci s klienty Při komunikaci s rodiči je důleţitý empatický přístup, Janáčková a Weiss (2007) popsali kroky k projevování empatie. Nejprve má pracovník identifikovat emoci, jakou klient proţívá, zamyslet se nad tím, co se v něm odehrává. Poté mu sdělit, jakou emoci u něj vidí a ověřit si správnost svého úsudku. Následně je důleţité, aby pracovník respektoval skutečnost, ţe se klient musí s emocí vyrovnat, a nabídnout mu podporu. Henriksen a Vetlesen (2000) píší, ţe empatický pracovník dokáţe sdílet s rodičem jak radost, například z úspěšné operace, tak i smutek a bolest. Avšak sdílet bolestné emoce můţe být pro pracovníka jednodušší, protoţe kdyţ je druhému zle, znamená to, ţe mě potřebuje a já mám pocit, ţe mohu být prospěšný. U upřímného sdílení radosti to můţe být obtíţné, protoţe mi to můţe připomínat, ţe se zrovna šťastně necítím. Konkrétní doporučení pro vhodnou komunikaci pomáhajících pracovníků s klienty v náročných ţivotních situacích jsem zařadila do Přílohy 2. 16

17 2. Vliv onkologického onemocnění dítěte na fungování rodiny a prožívání rodičů V této části práce se zaměřím na to, jaký má dopad onkologické onemocnění dítěte na fungování rodiny a na samotné rodiče, s čím se musí vyrovnat a jak nemoc proţívají. Původně zde byla zařazena i kapitola o onkologickém onemocnění dítěte, jeho příčinách a průběhu, ale z důvodů omezeného rozsahu práce jsem ji vyjmula, čtenář ji můţe najít v Příloze Vliv nemoci na fungování rodiny Onkologické onemocnění u dítěte přináší velké změny v kaţdodenním ţivotě celé rodiny a dopadá fyzicky i psychicky na nemocné dítě i ostatní členy rodiny. V případě onemocnění menšího dítěte jeden z rodičů často odejde ze zaměstnání, aby mohl o dítě pečovat, doprovází ho k lékaři a na vyšetření, tráví s ním čas v nemocnici. Péče o domácnost a případně ostatní děti zůstává na druhém rodiči nebo jiných příbuzných. Rodič, který nemocné dítě doprovází, často musí opustit své zaměstnání. Rodině tak zůstává pouze jeden plat, proto se některé rodiny potýkají s finančními problémy. Existuje zde pomoc od státu ve formě sociálních příspěvků a dalších výhod (jako příspěvek na dopravu, na speciální zdravotní pomůcky, parkováni na místech pro invalidy atd ), ale ty, bohuţel, většinou nepokryjí zvýšené výdaje rodiny. Problémem je i to, ţe mnozí rodiče o moţnosti získání těchto příspěvků neví. Změny na rodinu dopadají i v odloučení, a to v odloučení rodiče a zdravých dětí od druhého rodiče a nemocného dítěte. Záleţí na dosavadních vztazích mezi partnery a také na věku dětí, jak toto odloučení snáší. Změny ve fungování rodiny se mohou týkat i omezení sociálních kontaktů z důvodu nedostatku času nebo nechuti členů rodiny se stýkat s jinými lidmi. Jeden z rodičů zmínil: Návštěvy s příbuznými skoro žádné nebo minimální, s přáteli vůbec. Spíše jsme neměli čas a ani chuť s někým něco rozebírat, věděli jsme, že každý má co se týče rakoviny obav. (Dohnalová, 2010, s. 8) Všechny změny, se kterými se rodina potýká, ji mohou semknout a vést k pozitivní změně v jejím ţebříčku hodnot. Můţe ovšem dojít i k vývoji v opačném směru, rodina nemusí změny zvládnout a můţe dojít k neshodám a napětí nebo aţ k jejímu rozpadu. Aby rodina byla schopná se s náročnou ţivotní situací vypořádat, je pro všechny její členy důleţité, aby mohli ţít dál a dělat to, co dělávali dříve, aby se neuzavírali do kolotoče okolo nemocného, ale aby se dál věnovali svým koníčkům a stýkali se s přáteli. Jestliţe toto rodina nedokáţe, bude vyčerpaná fyzicky i psychicky a k nemocnému můţe začít pociťovat 17

18 nevoli či dokonce hněv (Kübler-Ross, 1995). Důleţité je v období ţivota ohroţující nemoci dítěte, aby rodina zůstala semknutá a aby dokázala ocenit jednotlivé členy, např. nemocného za schopnost vydrţet bolest, u ostatních dětí za pomoc v domácnosti, laskavost k nemocnému, matku za čas a péči věnované nemocnému dítěti (Špaténková, 2004). 2.2 Potřeby rodičů onkologicky nemocného dítěte Kaţdý člověk má potřeby, které potřebuje naplnit, aby mohl vést šťastný ţivot. Maslow lidské potřeby rozčlenil do pyramidy. Nejprve je třeba zajistit základní fyziologické potřeby jako je spánek, potrava, pití, vylučování. Následuje potřeba bezpečí a jistoty, kam můţeme zahrnout klidné prostředí, soukromí, ale i pocit, ţe nad svým ţivotem máme kontrolu. Po té následuje potřeba blízkosti a akceptace, potřeba úcty a nakonec potřeba sebeaktualizace, tedy potřebu naplnit svůj potenciál (Vymětal, 2009). U rodičů onkologicky nemocných dětí je mnohdy ohroţeno i naplnění základních potřeb. Rodiče mohou trpět nedostatkem spánku, nemají čas se najíst. Ohroţena je i potřeba bezpečí a jistoty. Ţijí ve strachu o budoucnost, o ţivot dítěte, často nemají v nemocnici soukromí. Rodiče mohou trpět i nedostatkem blízkosti milované osoby. Buď nemocného dítěte, se kterým rodič není, nebo naopak rodič doprovázející nemocné dítě je odloučen od partnera a ostatních dětí. Rodič se můţe v nemocničním prostředí cítit neakceptovaný personálem nebo dokonce můţe mít pocit, ţe se s ním nejedná s úctou a respektem. Ve výzkumu Potřeby rodičů onkologicky nemocných dětí očima rodičů a sester bylo zjištěno, ţe potřeby rodičů se liší od pohledu sester. Pro rodiče je na rozdíl od sester velmi důleţité cítit psychickou podporu ze strany sester, být personálem povzbuzen v péči o dítě, být co nejdříve informován o vyšetřeních dítěte, vyjádření naděje ze strany zdravotního personálu, cítit se méně znepokojen a také moţnost přespat v nemocnici a kvalitní vzdělávání dítěte v nemocnici. (Sikorová, Filová, 2013) 18

19 2.3 Prožívání onkologického onemocnění dítěte rodiči Rodič onkologicky nemocného dítěte se musí vyrovnat se ztrátami, které s sebou přináší onemocnění dítěte. Při zpracování ztrát rodič prochází několika fázemi, které je potřeba proţít, aby v truchlení neuvízl. Elizabeth Kübel-Ross rozdělila fáze truchlení na šok, popření, hněv, smlouvání, depresi a akceptaci. 1) Šok rodiče vnímají pocit ztráty, ztrácejí iluze z vysněného ţivota rodiny, na který se těšili, ztrácejí naděje, sny a očekávání s tím spojené. Rodiče jsou na tuto událost nepřipraveni, jsou plni úzkosti, jsou ve stavu beznaděje a zoufalství (Jankovský, 2008). Janáčková a Weiss (2008) uvádí, ţe ve fázi šoku pomáhá sníţit úzkost opakované a klidné sdělování srozumitelných informací týkající se nemoci a léčby. 2) Popření šok střídá fáze popření, rodiče se upínají k naději, ţe se jedná o omyl, ţe se doktoři zmýlili. Nechtějí si připustit realitu (Jankovský, 2008). 3) Hněv tato fáze je doprovázena silnými a nepříjemnými pocity osobního selhání a viny rodičů. Zloba můţe být namířena proti sobě samému, proti partnerovi či proti odborníkům (Jankovský, 2008). Při komunikaci s rodiči v této fázi truchlení je důleţité si uvědomit, ţe agresivita není mířena proti osobě pracovníka, ale proti nemoci. Pomoci můţe otevřeně o nemoci a pocitech hovořit (jestliţe má rodič zájem) a dávat najevo neustálou pomoc (Janáčková, Weiss, 2008). 4) Smlouvání fáze smlouvání se projevuje například restrukturalizací hodnotového systému rodinu. Rodiče mnohdy vyhledávají jiné odborníky s nadějí, ţe se dovědí příznivější zprávy. Výjimkou není ani vyhledávání léčitelů a alternativních směrů medicíny (Jankovský, 2008). V komunikaci je v této fázi podstatná podpora a pochopení potřeb a přání rodičů a jednání s respektem (Janáčková, Weiss, 2008). 5) Deprese rodina je zasaţena hlubokým smutkem a beznadějí, objevuje se i sebeobviňování a sebevraţedné myšlenky. Dominují pocity zoufalství a beznaděje, které jsou postupně konfrontovány s realitou (Jankovský, Weiss, 2008). V této fázi je důleţitá především psychologická pomoc. Projev lidské podpory a porozumění. Pracovník by se neměl bát nabídnout i fyzickou podporu ve formě objetí, drţení za ruku apod. (Janáčková, 2008). 6) Akceptace rodiče jiţ necítí zlost a nejsou deprimováni, jsou schopni vyjádřit své předchozí pocity, se situací se smířili a akceptují ji (Kübler-Ross, 1993). Akceptace můţe mít i podobu extrému, rodiče mohou na nemoc dítěte úplně rezignovat, snaţit se 19

20 zbavit vlastní zodpovědnosti a vztah s dítětem zpřetrhat (nemluví o něm, navštěvují ho v nemocnici jen zřídka apod.). Druhým extrémem můţe být glorifikace ţivota s nemocným dítětem, kdy je rodiči takový ţivot označován za mnohem krásnější a smysluplnější neţ běţný ţivot (Jankovský, 2008). Janáčková a Weiss (2008) píše, ţe jestliţe se jedná o smíření se smrtí u umírajícího dítěte, pomáhající pracovník zde pomáhá především poskytováním sebe jako člověka, nikoli profesionála. Je důleţité nechat rodiče mluvit a jen naslouchat, jeho projevy přijímat bez výhrad a s porozuměním. Truchlící musí projít tímto procesem, někdy ne v tomto pořadí, někdy můţe být nějaká fáze přeskočena nebo se k jiné můţe opakovaně vracet, jednotlivá stádia jsou u kaţdého jinak dlouhá. Někdy nemusíme ani postřehnout, ţe truchlící některým stádiem prošel (Kübler-Ross, 1995) Prožívání smrti dítěte rodičem Smrt dítěte rodiče povaţují za něco nepřirozeného, nenormálního. V dnešní době je na našem území dětská úmrtnost statisticky nízká, přichází nečekaně, nejsme na ni připraveni (Kubíčková, 2001). Smrt dítěte je pro rodiče snad to nejhorší, co se jim můţe stát. Rodiče mají pocit, ţe ztrácí všechno, ztrácí minulost, přítomnost i budoucnost. Nemají najednou pro koho ţít. Kdyţ nám někdo zemře, většinou jsme schopni po nějaké době se s ním rozloučit a jít dál, ale pokud ztratíme dítě, nikdy na něj nezapomeneme, jen se změní intenzita smutku. (Špaténková, Syndrom vyhoření u rodičů nemocných dětí Syndrom vyhoření je fyzické a duševní vyčerpání tím, ţe se člověk intenzivně snaţí dosáhnout určitých subjektivně stanovených nerealistických očekávání nebo se snaţí uspokojit očekávání, která mu stanovil někdo jiný (Křivohlavý, 1998). Málokdo si uvědomuje, ţe rodiče dlouhodobě nemocných dětí mohou být tímto syndromem ohroţeni. Někteří rodiče tráví s nemocným dítětem veškerý čas v nemocnici, doprovázejí je na vyšetření a léčebné procedury, po propuštění z nemocnice se o ně starají doma, při zhoršení jejich zdravotního stavu se s nimi opět vrací do nemocnice. Jsou vystaveni nejen fyzické únavě, ale i psychickému vypětí při neustálém strachu o zdraví a ţivot dítěte. Předejít vyhoření u 20

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Etický kodex. Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec. Pístina 59, Stráž nad Nežárkou. Aktualizováno k

Etický kodex. Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec. Pístina 59, Stráž nad Nežárkou. Aktualizováno k Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou Etický kodex z a m ě s t n a n c e Aktualizováno k 1. 7. 2011 organizace zřizovaná Jihočeským krajem Etický kodex zaměstnance

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY v Klubu Nezbeda Vytvořily: Mgr. Alena Kopidolová vedoucí Klubu Nezbeda sociální pracovnice Jana Boščíková pracovnice v sociálních službách kontaktní osoba pro dobrovolníky Mgr.

Více

Kodex profesionálního jednání Evropské asociace tradiční čínské medicíny (ETCMA) Verze 1_090227

Kodex profesionálního jednání Evropské asociace tradiční čínské medicíny (ETCMA) Verze 1_090227 Kodex profesionálního jednání Evropské asociace tradiční čínské medicíny (ETCMA) Verze 1_090227 Přeložila Nina Fibigerová Tento Kodex profesionálního jednání budiž přeložen do jazyků všech členských asociací

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1.

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1. Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady 1.1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Autor: Adam Jarchovský a kol.

Autor: Adam Jarchovský a kol. ETICKÝ KODEX LEKTORŮ SOCIAL CIRKUSU Autor: Adam Jarchovský a kol. social circus network 2 Úvod Vytvoření českého etického kodexu lektorů social cirkusu je žádoucí vzhledem k absenci formulace obecných

Více

Definice rolí sociálních pracovníků. Příklady dobré praxe sociální práce v oblasti péče

Definice rolí sociálních pracovníků. Příklady dobré praxe sociální práce v oblasti péče Definice rolí sociálních pracovníků Příklady dobré praxe sociální práce v oblasti péče Jak dlouho žiji, to nezávisí na mně. Ale jestli skutečně žiji, to na mně závisí. Seneca Dobrá praxe Existence technik,

Více

Etický kodex pracovníků v Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Šneček

Etický kodex pracovníků v Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Šneček Etický kodex pracovníků v Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Šneček Platnost a účinnost: od 1.1.2015 Vypracovala: Marie Vondráčková Schválila: Funkce: MUDr. Jana Tytlová ředitelka Počet stran:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen, 2011 Mgr. Monika Řezáčová zdravotnické povolání patří z hlediska odborné přípravy i konkrétního

Více

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

PhDr. Pavel Čáslava, Etická komise APSS ČR. S použitím přednášky Stephena Weye, University College of York St John

PhDr. Pavel Čáslava, Etická komise APSS ČR. S použitím přednášky Stephena Weye, University College of York St John PhDr. Pavel Čáslava, Etická komise APSS ČR S použitím přednášky Stephena Weye, University College of York St John V současné době existuje široký rozsah asistivních technologií a na nich postavených řešeních

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s.

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Obsah směrnice: I. Smysl směrnice II. Veřejný závazek III. Ochrana osob před předsudky a negativním hodnocením

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY

ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY PhDr. Eva Jarolímová Česká alzheimerovská společnost Šimůnkova 1600 Praha 8-Kobylisy, 182 00 ČASNÉ STADIUM DEMENCE Snížená motivace k činnostem, i těn dříve oblíbeným

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Vývoj sociální práce v ČR

Vývoj sociální práce v ČR Vývoj sociální práce v ČR Jako profesionální aktivita se formuje za první republiky, útlum po roce 1948 Nové sociální problémy po roce 1989 prostituce, bezdomovectví, uprchlíci, vězni po amnestii atd.

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA

SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA Mgr. Pavlína Lysá ANAMNÉZA ANAMNESE - "VZPOMENOUT SI" ANAMNÉZA rozhovor lékaře s pacientem,

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Domě pokojného stáří

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Domě pokojného stáří PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY v Domě pokojného stáří Vytvořili: Kateřina Göttlicherová, Dis. sociální pracovnice Domu pokojného stáří Nikola Hrtúsová vedoucí oddělení kontaktní osoba pro dobrovolníky Iva Holubářová

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Oáze pokoje

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Oáze pokoje PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY v Oáze pokoje Vytvořili: Mgr. Iva Kulhánková sociální pracovnice Oázy pokoje Mgr. Martina Petrová koordinátorka pro dobrovolníky Schválil: Mgr. Vlastimil Petr vedoucí Oázy pokoje

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI

ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI ETICKÝ KODEX závazné pro každého zaměstnance bez rozdílu postavení v hierarchii společnosti Optik House, s. r. o., se sídlem Nádražní 129, Mnichovice (dále též společnost ) (dále

Více

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Truchlení dětí a dospívajících

Truchlení dětí a dospívajících Truchlení dětí a dospívajících PhDr. N. Špatenková, Ph.D. Bc. Jakub Jansa Katedra sociologie a andragogiky FF UP Olomouc Smrt Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Smrt je univerzální lidská zkušenost.

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či Rodinná KBT Vranov 3. 6. 2010 Mgr. Alena Mikulová Motto Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Preambule 1. Sociální práce je profese a akademická disciplína, která podporuje sociální změnu, sociální rozvoj, řešení problémů v mezilidských vtazích,

Více

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži Mgr. Dana Vaňková Pilotní projekt Rok 2010 - ve FNHK pilotní výzkumné šetření (pracovní zátěž onkologických sester a způsoby jejich profesní podpory) Realizace:

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období

Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, Přemysl Hanák, Lubica Juríčková 1 Zaměření příspěvku Zdravotní gramotnost je soubor

Více

HOSPIC SV. ŠTĚPÁNA V LITOMĚŘICÍCH

HOSPIC SV. ŠTĚPÁNA V LITOMĚŘICÍCH HOSPIC SV. ŠTĚPÁNA V LITOMĚŘICÍCH Přečtěte si jeden z mnoha hospicových příběhů. Příběh paní Dity se díky jejímu věku možná maličko liší od příběhů staříků a křehkých stařenek. Poselství však zůstává stejné:

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

Metody a techniky využitelné pro sociální zjišťování na venkově

Metody a techniky využitelné pro sociální zjišťování na venkově Metody a techniky využitelné pro sociální zjišťování na venkově Sociologický empirický výzkum (SEV) nástroj pro zjišťování odpovědí na otázky o existenci, rozsahu a vývoji společenských jevů a procesů

Více

Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová

Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Etika nás provází celý život, a to jak profesní, tak i soukromý. To pro sestry není žádná novinka, např. již v roce1940 Estrid Rodhe napsala

Více

Znaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní)

Znaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní) Znaky a vodítka procesu deinstitucionalizace (transformace ústavní péče v péči komunitní) aktivita 5.1 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Veřejný závazek

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Veřejný závazek CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Veřejný závazek Veřejný závazek Odlehčovací služby O.s.Dolly upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena.

Více

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Olga Čadilová ASERTIVITA III. Základní asertivní techniky 1. Pokažená

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka.

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. FORMA A Když zahyne blízký Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. Tragická smrt blízkého člověka patří k nejtěžším situacím v lidském životě. Dovolujeme si Vám nabídnout několik informací,

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace

Produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více