Transkript

1

2

3 Digitized by the Internet Archive in 2010 with funding from University of Toronto

4

5 ,kl, HISTORICKY ARCHIV ESKÉ AKADEMIE CÍSAE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ V PRAZE. PAMÉTI JANA JIÍHO HARANTA z POLZIC A Z BEZDRUŽIC OD ROKU 1624 DO ROKU FERDINAND MENIK PftEDLOŽF.NO DNE 13. LEDNA 1S95. V PRAZE. NÁKLADEM E.SKÉ AKADEMIE CÍSAE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ

6 Publikace od I. tíclx' eské Al<:aclemie posud vydané; Y Rozpravách: Roník I. íslo 1. Dr. František Laurin. Pokrevenství a švakrovství jakožto pekážky manželství rozluujicí Cena 75 kr. > 2. Ferdinand Tadra. Kanceláe a písai v zemích eských za král Jana, KarlalV. a Václava IV z rodu Lucemburského Cena 2 zl 'SO kr. > 3. Frant. Dvorský. Albrecht z Valdštejna až na konec r Cena 1 zl. "Okr. 4. JUDr. Karel Kadlec. Provozovací právo k dílm dramatickým a hudebním. Cena 90 kr. Roník II. Cislo I. František Mareš. eské sklo Cena 2 zl. 25 kr. 2. Josef Konstantin Jireek. Poselství republiky dubrovnické k císaovn Katein 11 V I ; Cena 1 zl. > 3. Dr. František Laurin. Naízení papežské kongregace -Auctis admodum*, ze dne 4. listopadu 1S9J Cena 20 kr. íslo I. Roník III. Josef Kalousek O staroeském práv ddickém a královském práv odúmrtném na statcích svobodných v echách i v Morav Cena 15 kr.» 2. Dr. enk Zíhrt. Seznam povr a zvyklostí pohanských z VlIL vku. Cena 1 zl. 40 kr. 3. Josef Smolík. Pražské groše a jejich díly Cena 1 zl. 30 kr. > 4. Ferdinand Mcník. Volba Papeže Innocencu X Cena 50 kr. 5. František ada. Noctická záhada u Hcrbarta a Stuarta Milla. Cena 1 zl. 4) kr. Roník IV. íslo 1. Frh. von Helfert. Gregor XVI. und Pius IX. Ausgang und Aufgang ihrer Regierung October 1845 November IS46. Cena 1 zl. 6o kr.» 2 Dr. Frant. Storch. Vyruení obvinného z vazby vyšetovací. Cena l zl. 10 kr. > 3. Dr. Josef Peka. Djiny Valdštejnského spiknutí Cena 3 zl. 90 kr.» 1. František Krejí. Element psychologický Cena 65 kr. Roník V. íslo 1. O. Hostinský. Jan Blahoslav a Jan Josquin Cena 2 zl. 60 kr. > 2. Josef Smolík. Denáry údlných knížat na Morav Cena 80 kr. > 3. Cyrill Horáek. Poátky eského hnutí dlnického Cena 1 zl. 10 kr. Pokraování viz na tetí stran obálky.

7 Dr.' R. Eauaolwr,

8 HISTORICKÝ ARCHIV. VVDAVA I. Tída eské akademie císae Františka josefa PRO VÉDY. SLOVESXOST A UMXÍ V PRAZE. HISTORICKÉ KOMMISSI PRI NÍ ZÍZENÉ. CISLO 10. PAMTI jaxa JIÍHO HAR.4XTA Z POLŽIC A Z BEZDRUŽIC OD ROKU 1624 DO ROKU V PRAZE. N.ÁKLADEM ESKÉ AKADEMIE CÍSAE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMNÍ.

9 PAMÉTI JANA JIÍHO HARANTA z POLŽIC A Z BEZDRUŽIC OD ROKU 1624 DO ROKU FERDINAND MENÍK. v PRAZE. NÁKLADEM CE.SKi;: AK.MJEMIE CÍ.SAÍtE FR.\NTI.SK,\ Ji ).SI-.I' A PRO VDY,.SLOVESNOST A UMNÍ 1897.

10 PEDLOŽENO DNE 13. LEDNA 1&95.

11 UVO. Mezi zajímavé spisy liistorické XVII. století náležejí pamti lana Jiího Haranta z Polžic a Bezdružic. Zachovaly se nám v rukopise kláštera Rajhradského (H. i. 37.) a akoliv již r. 1856') malá o nich zmínka se uinila, zistaly dosud nepov-šimnut}-. Zmínný rukopis, tuším originál, opatený pevnými deskami, obsahuje 191 listu v 4"; nápis, ponkud mladší rukou psanv, zní: M. S. memorabilium tum in Germania, tum in Bohemia, Moravia, Silesia et Lusatia ab anno 1624 usque ad annum 1648 gestarum, partim in Bohemia, partim in Voigtlandia Hofili propria manu in exilio existens joannes Georgius Harant de Polschic et Bezdružic etc. conscripsit. O spisovateli pojednali jsme na základ téhož rukopisu dosti obšírn na jiném míst,^) a není toho mnoho, ím bvchom životopis jeho doplniti mohli. Jsa mladším bratrem znamenitého Krištofa Haranta, narodil se Jan Jií Harant 24. ervence r Otec jeho Jií z^emel r. 1584, matka jniarjana, rozená Janov.ská, zemela r Tím také vysvtlujeme si pátelství Harantovo s rodinou Janovských. Jan Jií lni horlivý evangelík, a z toho si mžeme domvsiiti, že ml úastenství i v odboji stavovském proti králi Ferdinandovi 11.; ješt pozdji zachoval svou oddanost ke králi Fridrichovi, až do jeho smrti 'tít)iífáje, že bude mu k trnu dopomoženo. Pro své úa.stenství tal<.i^;r^í3i5'l];'6j!3.. odsouzen i)o]ovicc svého jmní.'') ':^' i9^'-^"'-'*^.^ *-^ / \o./ V\ i NotizenbhiU der hi.st. Sectióh der k.)b»).-sí:h..'aadfj-jjauiífselijcliart. C. 5, str. a". -) asopis eského muzea 18^87, str. 4SS ') Bílek, Djiny konfiskace, \'3i^ ^'i-jn^," -^M

12 ani ; 6 Úvod vydavatelv. Harant užil všech úlev, které Ferdinand II. evangelickým stavm eským povolil, a teprve roku 1628 opustil koncem kvtna Cechy a vysthoval se do \'ohenstraussu nedaleko Amberka v knížectví Sulzbašském ; avšak po dvou msících, ponvadž i tam poala se protireformace, uchvlil se do msta Hofu ve vévodství Beyreutském. S ním sem vysthovala se také i manželka nevlastního jeho bratra staršího Jindicha, paní Anežka Harantova z Lažan, a nemálo jinvch vv.sthovalc. Napoítalo se tu roku 1630 tch, kteí z ech.sem.se utekli, 72 osob, z dolení Falce pak 52. \' Hofu žil Harant až do roku 1647; tehdy v msíci lednu odejel s dvma dcerami a synem do Kulmbachu a tu nový byt si najal. Bezpochyb}' že chtl, jsa již stár a podruhé vdovec, býti poblíže své dcerv Alžbty Marianny, provdané za pana Ludvíka Fuchsa ze Sch\vein.shaubtu. Kdy a kde zemel, dosud jsme dopátrati se nemohli ; genealogický spis v eském muzeu chovanv nám nic bližšího o nm neuvádí.') Podobá se však, že zemel asi brzo po roce 164S sem až sahají jeho pamti v Kulmbachu. Harant uložil v pamtech svých do.sti obšírné zprávy o vlastních píhodách i o o.sudu své rodiny v letech ; obšírnji ješt vypravuje o válených a politických událostech této doby. Z toho ovšem vypsání událostí v echách až do roku 1628 jest nejdležitjším. Potom nerozepisuje se více obšírn o píhodách v echách ; za to však zapi.soval, vždy ješt maje nadji, že mu bude možno vrátiti se nkdy do vlasti, události válené v Nmcích, na základ novin tisknutých nebo zpráv soukromých a vla.stních zkušeností ; toto mohl tím snáze initi, protože msto Hof mnohdv ocitlo se ve stedu ruchu váleného. ^) Pi údejích užívá zhusta obou kalendá zárove, pi mnohých však jen staršího kalendáe julianského, jehož se pidržo- 1) Krištofa Haranta: Cesta. Vydal K. J. Erben I. I. -) Nkteré Harantovy zprávy shodují se s vypravováním rukopisu nmeckého, jejž Holle v Archive fúr Geschichte und Alterthumsk;inde von Oberfranken, IV. sešit 2. str. 10, uvádí pod jménem: Hof im dreissigjáhrigen Kriege; z toho mohli bychom souditi, že spis tento nmecký bu psán jest od Haranta nebo alespo na základ jeho pamtí. Abychom vc docela uriti mohli, bylo by teba srovnání obou spis na ten as nám však scházejí bližší vdomosti o nmeckém rukopise.

13 datum vydání úvod vydavatelv. vali protestanti ; my jsme nkde vedle zastaralých dat položili do závorek Gregorianskélio kalendáe nynjším spsobem upravené. Sloh pamtí I larantových je.st tžkopádný, a zvlášt kdvž pekládal z nminy, naskytovaly se mu obtíže, jichž nkdv ani pekonati nemohl. Tu a tam zachovalo se v ei jeho dosti hojných zvláštností podeí domažlického. Pravopis jeho neodchyluje se od pra\opisu této dob}' ; naše ovšem upravili jsme podle pravidel nynjších, jen nkteré zvláštnosti jsme podrželi. Obsah pamtí jsme zkrátili, vynechavše zvlášt zprávy, které se týkají událostí sbhlých na obvodu íše nmecké, ve Francii, Anglii, Itálii a Španlsku. V rukopise rajhradském nacházejí se na okrajích stran nápi.sy, které krátce oznamují obsah odstavc, vedle nichž jsou napsány; my jsme ty nápi.sy v tomto vydání položili na poátky odstavc, a dali jsme je vytisknouti písmem prostrkaným. Vele dkuji nejd. panu prelátovi Benediktu Koriánovi a dp. Maurici Kintcrovi, bibliotekái v Rajhrad, kteí mi rukopis laskav zapjili.

14

15 Rok Mince ten rok na ptkrát jina a jina šla. Léta 1624 pil asu nového léta mince prvnj.ší zvejšená za dobrou potená patentem zapovdna, za lehkou a nehodnou vyhlášena tak, aby se nebral groš, kterej 2I/2 zl. platil, jednom za 20 kr. ; a groš, který platil 75 krejcar, za 10 kr., 24 kr. za 3 kr., 15 kr. za 2, 3 kr. za malý peníz. A tak brali ty peníze i staré zas, jak prv platily, tolar široký za pl druhého zl., kterýž prve platil 10 R., a dukát za 2V-> R-, který prve platil 20 R. Však velice málo ponejprv bylo vidt starých penz, a tch prvnjších lehkých neradi lidé tak lacno dávali, takže opt v ten drahý a neourodný rok veliká nouze na lidi byla, že nemli, za sob chleba kupovati. Než velikanoc pišla, opt nechtli bráti eských grošv, že zapovdné byly. Tch, jim cvelvar iíkali a dvanácte krejcar, na kterémž v orlu v prsech koleko bylo neb íšské jablko, ty po 10 kr. brali, a cvelvary jen po 2 kr., nkterých dokonce za nic. Opt pi sv. Trojici nechtli bráti eských grošv, který cifry tích nemly, než po 2 kr. ; pi sv. Jakube opt do Klatov pinesen patent, které groše eské mají brány bejti a které nic. Pi sv. Jiljí opt zapovdnc 24 kr. groše, aby nebyly brány než po 18 kr., dvanácníky po 9 kr. A tak ten rok na ptkrát mince jina šla; v íši pak každé msto íšské minci svou drobnou i knížectví mlo, a žádné jiné mince krom svou bráti nechtlo, krom široké tolary a dukáty a koruny. Ty pijdouc kdo tam, musil mnit za dobrou minci jich ; v Praze dokonce žádný(ch) eských grošv nechtli bráti než po 2 krejcaích. R. t. 1. dne msíce ledna v noci na outerek v 9 hodin eských dvakráte hrozn zahmlo. 4. ledna ze tvrtka na pátek vil hodin e.ských vidina veliká kometa jako na pln msíci s dvma ocasy, a ty jakoby jiskry z sebe pouštly. Což vida hlásný u Hory Gutny, uhodil k šturmu, aby lidé vstávali, na to se podívali. A to za ti dni se ukazovala, i potom více. Jak v echách ten rok bylo. T. r. jako i prve v království eském nechtlo se nic velikého soužení a bíd lidských umcnšovat, nýbrž ím dál vždy víc jich pibývalo. Nebo pišedše lidi o statky a živnstky své, a jiní, kteíž nic svého nemli, nýbrž v poddanosti jiným zstávali v znamenité zvejšení a v bohatství pišli, nad jiné se vypínali, jiným roz- ').Srov. Daický: Pamti 1. '293.

16 10 Pamti Harantovy kazovali, tak že nižší vyššímu rozkazoval a lidi sužoval ; nebo byl hlad a drahota toho roku veliká, že nebyla za pamti lidské. K tomu nkolik tisíc lidu vojanského, jak císaského tak i knížete bavorského, bylo do ech položeno, kterýž neobyejné kontribucí a nemožné lidem vyplnní na lidi ukládali a nevážn se proti Bohu k lidem chovali. Ješt brali po vesnicech, na pišli, tak že se lidé musili ped nima, kdo co ml lepšího i od obilí, do mst s tím schovávati. K tomu k dušem a svdomím lidským (ó pežalostivá vc a politování samému Bohu hodná, nad kterýmaž to vcma sám Bh má moc, ne mizerný lovk!) s velkým soužením až i hrdel odjímáním pistupovali, a lidi všelik, jak mohli, od náboženství jich poznalého k náboženství svému nutili, a mnoho velikým soužením a mocí. pinutili, mnozí od statek svých pro túž vc ušli od pánv svých i z mst. Jak v íši ten rok bylo i v U hích. T strany vojny v íši i v Uhích velice ticho bylo, nebo po poražení léta minulého 1623 knížete Christiana Brunšvejckého a biskupa Halberštatského, Mannsfeld svj lid z) Frislandu všecken obdankoval, a do Frankrejchu se dal, Uher též neb Gabriel Bethlem, kníže Sedmihradské, uinivši smlouvu pi Hodonín, kdež lid císaský v kole obležený inl, s týmaž nejvyššíma lidu toho De Nigro Monte a s jinýma na stvrzení jí od J. M. C. oekával. A tak lid císaský a bavorský v íši pi ece Wezer ve Westfalii a v Hesích, nemajíc žádného nepítele, zstával. Jak v Niderlandu se dalo. Ale v Niderlandu král hispánský na míst jeho Spinule siln (s) Stády bojoval a znamenité msto jejich jménem Breda, kteréž ped asy Mauricius, hrab z Nasáv, chytrostí dostal a jim je odal, siln oblehl, s tím pi tom ohlášením: nebo život svj pi nm složí, aneb je vezme, od nho jina že neodtrhne. Což potom je poddáním léta 1625 dostal, jakž o tom doleji. Liga nová. Téhož léta v království franckém v Paíži stalo se jisté sjednocení, konfederací neb liga mezi potentáty slavnými za 30 let poád, totiž mezi Ludvíkem králem franckým, králem englickým a Frydrychem falckým. Slepice umelá obživla. Téhož léta již docházejícího na Záe v kraji plzeském, kdež pan Albrecht Pauzar^) po vzetí mu statku s panem Petrem Pesíkem -), ujcem svým, na statku panny dcery téhož pana Pešíka bytem toliko zstával, slepice jedna jeho pkná tyrolská v pomyjech se utopila. Když jemu ji tak utopenou pinesli, nerad tomu jsouc litoval ji a kázal ji pry vyhoditi. Ležíc tu již ped ním (ve) svdnici nkolik hodin, tu jedna panna Strojetická ekla: Ona snad zase obživne; on na to ekl: Jest tak možné, aby obživla J. A. K. F. Z. K: C. B.^) V tom když ji 1) Albrecht eho Pauzar, rytí z Michnic a na Volešnici. Zstal pi jedné tetin svých statk. Bílek. Djiny ) Petr Pesík rytí z Komárova byl všeho statku odsouzen. Bílek ) Písmena tato teme následovn : Jako až král Fridrich zase králem eským IjluU

17 po z roku tak prcce nechali ležet. brz\' ]io tcj jeho ei poala ta slepice jednoho oka otvírati, potom druhého a zívala, po tej se schopila a chodila, a po dvou hodinách po témž obživnutí snesla vejce. To sám ten dobrý lovk pravil a tu slepici a to vejce choval a lidem to ukazoval, a že by byl pi-ál, ab\- tebas 1000 lid na to se bylo dívalo. Svin umrdlá obživla. Na to pan Jidich Tomek to mluvil na písahu a dobré svdomí své to berouc ped nkolika námi, na Srbicích 1. dne ledna, že ped tími lety umela mu svin v Mlazovech ; tu na dráh\ \\vlekli a na drahách do dne tetího umrdlá ležela, po tej obživla, dumu pišla, zdráva byla a chodila. Kterouž potom zasaditi a krmiti dal, již potom zabili a sndli. Kivonoska obživla. Knzi Sebestianovi Stražovskému umela v neb\tí jeho doma kivonoska v kleci, a jeho kuchaka byla na(d) tím velmi zarmúcena a chtla za jinou takovou dávat 1 gbelec žita. Ale když tak umrdlá za voknem ležela pes celou noc, na ráno vzala ji Marije, kteráž toho knze hojila, do rukou a ji (ke) tvái pindávala a smíchem pro n ekla: Tak ty obživneš, jako král Frydrjch bude zase králem eským.* Na to ji vundala zase za vokno, kdež hned nohu stahala, oko odvírala, když ji zase za okny vzeli, obživla. P. Jan Kryštof z Klenového a Janovic umel. Téhož léta 1624 pan Jan Kryštof z Klenového po dlouhé a tžké nemoci, kterouž na noze své snášel, jsouc v ni v Plzni v zavení pi Sturmu trefen, však se vyhojil, potom mezi vojsko císaské k Budjovicóm jel, s nima poád bojoval, až eská zem od téhož lidu císaského vzata b\la ; tu ten pan Jan Krs.štof, pi bimování davši sob tetí jméno Rudolf, z Klenového a z Janovic, jedouc z Prachenska do Plzeska za msto Planici, s konm padl, odtud do Habartic pijel hned nemocný, tak že sme ho sodva s kon sundali a do svdnice uvedli a jeho se ptali, co by mu bylo. On pravil, že jest na koni bžel a padl, a od toho že ho noha bolí, tak že velice kiel ; a když se mu pravilo, pro jest na koni bžel v tak snéh a mrázky, tu odpovd dal na to, že mu platilo (jiná nerozuml sem tomu, než že pro áký pajt); tu žádného pokoje nemvše jednak lehl, davši mu nastlati, jednak vstal, až sem ho ten den na krytém voze herkama manželky své, k žádo.sti jeho (k) paní matei jeho do msta Klatov dovézti dal. Tu nemocný ležel nkterý den, potom se pozhojil, potom zase se mu ta nemoc obnovila, jakož i pc(d) tím pádem na ni sob stžoval ; tej se mu ta noha krila, že na ni kulhal, tu se dal na ni balvíóm až i popravnímu mistru hojiti, též do Var jezdil, však nic plátno mu nebylo, nýbrž ím dál vždy h, tak že se mu potom zválela. Kdež on dal se do Prahy vézti k balvíóm, potom u mostu v špitále ležel, tak že mu tou zvaleninou duch šel a neistota tekla. A tak (v) velké bíd a nemoci život svfij, (snášejíc takovou nemoc na nkolik let), téhož roku nkdy z jara v témž špitále dokf)nal, a v advent v Mín v kostele v kru též tého roku pochován jest

18 Nyní 12 Pamti Harantovy Zápovd podobojím ve Vídni. Téhož léta 9. Septembris od rady msta Vídn v Rakousích scházení (k) službám božím do kostela v Hernals zapovdíno, což stavové též zem pod obojí tžce to nesouc, císai o to suplikovali, ale nic neobdrželi. To jim za odpovd dáno, že se jich tu nic nedoteje, aby se spokojili. Knží z Rakous vyhnáni. Též toho roku potom 4. Octobris mandátem císaským všickni knží a praeceptores z Rakous pod obojí jsou vypovdni, a když odtad na šifích proti vod k mstu Reznu a jinam dali se vézti, tehda v Bavoích ped Strubinou obyvatelé odtad volali na n, posmívajíc se jim ekli : mžete zpívati : Ach, Bože, s nebe pohle na nás a smiluj.se! Též ptali se, kde jest jejich silná bašta, tak jak nmecky zpívávali. K. Fridrichovi syn se narodil a jiný umel. Téhož léta 15. Octobris v Graffenhagu v Holandu K. Frydrychovi narodil se syn kterýž poktn na nové léto dne Januarii. Jméno mu dáno Eduard. Francké, englické, benácké poselství a knížete z Brunšweigu byly nni kmotrové. Proti tomu zase umel mu s\n Fudvík, pl druhého léta stáí. Arcikníže Karel umel. Téhož roku z Vídn arcikníže" Karel, císae Ferdinanda II. pan bratr, vyjel do Hišpanie skrze vlašskou zemi jedouc, u sestry své a švagra svého, knížete Florenckého se zastavoval. Odtad do Hišpanie do Madridu msta se bral, 24. Novembris tam pijel, kdež proti nmu vyjeli dva brati krále hispánského, Don Carol a Don Ferdinandus, na dv mile odtad, a sám král s falckrabtem z Neyburku ped branou na ekali a pívtiv jej i s královnou pivítali. Kdež 25. a 26 dne téhož msíce sob po cest odpoíval, 28. dne téhož msíce s králem dlouhé rozmluveni ml, a hned potom téhož dne ve 4 hodiny na zimu se rozstonal. Z toho se palivá zimnice ho chytila, tak že od též nemoci 26. Decembris v témž mst umel. Nejvyšší pan písa umel. Téhož léta 8. dne msíce ledna umel na Zinkovech pan Jan z Klenového a z Jano\ic, nejvyšší písa králov.ství eského, a v Plzni pochován. P. Perglarova; d ruhá p. Pergl a r o v a. Též toho roku 21. února umela na Kolínci paní Mandalena Perglarova z Janovic, a pochována v Kolínci. Též ped tím umela 9. února též na Kolínci paní Eliška Perglarova z Harasova, manželka pana Václava Otagara Pcrglara. Pochována též v Kolínci s paní mateí pana manžela svého, s paní Mandalenou z Janovic. P. Strojetická umela. Pani ernínova Marjána jinak Mace {}) u m e 1 a. Též toho roku umela p. Janovi Strojetickému z Strojetic na Kimicích manželka, po rodu z Vrdby, na neštovice ; a první manželka, po rodu z Svamberka, též mu na neštovice umela. Též toho roku umela, šlakem jsouc dávno poražena, paní Marjána ernínova z Svarová, manželka pana Hemana ernína z Chudenic.

19 z roku 16ii4 a Pan Jií ejka umel. Téhož léta 16. dne msíce bezna umel na vodnatclnost u pana bratra svého, pana Jana Adama, pan Jií ejka z Olbramovic, kižovník sv. Jana Jerusalemitanského. Pochován 29. dne téhož msíce v Nmících v kostele v kru. Pan Jiík Raín umel. Téhož roku umel v mst Sušici u Luina mšana, kdež u nho v podruství byl, když mu statek jeho ejkovy vzat byl, pan Jií Raín z Raína. Pochován ve Zbynicích. P. Lokšanova umela. Téhož roku okolo sv. Matouše umela paní Lidmila Lokšanova z Chudenic v mstech Pražských, paní mát pánv Kocv, Diviše, Jindicha a Adama Havla, mvši prv pana otce jich, pana Jana Václava Koce z Dobršc a na Bystici. Potom sob vzala pana Adama z Lokšanu. Meli lidé náhle. Meli ten rok velmi lidé náhle tu okolo Klatov i jinde, mšané i sedláci. Pan z ían umel. Téhož roku umel náhle pan Petr z ían na Peclavi. Téhož roku umel na Mcholupech pan Wolf Sedlecký z Oujezdce. Liška do vsi pišla, lidi kousala. Téhož roku ve tvrtek po druhé nedli adventní, jinak 12. dne prosince, u vsi Habartic na louce Hbelíku pišla liška k pacholeti Jiljího Prchy, kteréž voly tu páslo. A ten sedlák plot tu opravoval ; spatíc ji ten sedlák, ekl tomu pacholeti, aby ji pošetilo, že pjde dom pro runici. A když on šel, liška zatím dala se do pacholete a chtla je kousati, a pachole se jí bránilo rukavici v houbu ji bijíc a kielo:»sedláe, pomoz, pomoz! pro Bh!«a on se vrátit musel na retuk. V tom ona jim utekla, neb již tma byla. Pede dnem pak v pátek otec toho pacholete a podruh Jiljího Prchy dom do vsi ze mlejna jdouc, nesouc na sob mouku, když picházel k chalup své, a ona ta liška opt proti nmu bžela a jej za botu popadla. A on miníc, že by pes Prch byl, až se dobe ohlíd, tu spatil, že jest liška, mouku z sebe shodil a popadl sochor, a tu ji ním na vsi zabil, pknou, tlustou lišku. Neslýchaná vc, aby liška do vsi chodila, lidi kousala. Zabili tím zpsobem jich nkolik jak v Planici i jinde v tom i druhém roce. Rok Co se dalo v Niderlandu. Téhož léta a tu zimu kníže Christian brunšvický a Mansfeld (s) lidem svým v Frankreichu a v Engelandu naverbovaným, od Kales z Frankreichu po moi do Holandu pijeli a tu se zdržovali, smejšlejice s knížetem Moricem a bratrem jeho Hendrychem Frydrychem msto a pevnost Bredu, v Brabantu ležící, z obleženi Spinulového vysvoboditi. Ale pro silné ji obleženi a vkol šanci zaveni nijakž, akoliv mnohokrát o to se pokoušeli, toho bez proliti veliké krve a ztraceni lidu nemohli. Mauricius umel. Brcda se poddala. Až v tom kníže Mauric z Oranie a hrab z Nassau, <;ubernator tch zemi Holandu, Selandu a jiných, umel, a msto, jsouc blízko k roku obležené, okolo 2. nedle po sv. Trojici na jisté kondicí a art>kule se poddalo. Však, jak se psalo

20 zbitých 14 Pamti Harantovy strany náboženství, málo jim splnno bylo, a také Spinulu neb krále španlského velikou sumu penz stála, tak že jest dobe zaplacena byla. A také jmauricius než (k) Bred na retuk pijel, králi hispánskému tu v Nydrlandu nkolik pevností vzal, jako Goch a jiné. Král dennemarský s vojskem velikým. Král dennemarský a jenerál jeho, kníže Jan Arnošt z Weimaru, majíce lidu nemálo od krále švédského a jiných poslaného a svého naverbovaného, jak zpráva se dávala, do , též nezaháleli. Císa mnoho lidu na pa.. posílal. Císa Ferdinand druhý mnoho tisíc lidu hned v zim i z jara proti tm nepátelfím na pomoc posýlal, kteréž v Rakousích i jinde ml, a víc naverbovati jich dal. Ti když o masopust skrze plzeský kraj k Klatovóm, k Domažlicóm táhli, veliké houfy krkavcv za nimi letlo a na n pralo. Též v ty asy po nedli Devítníku, když na Chodech ve vsi Poinovicích leželi, kázal sob jeden otíícír pinésti ráno pkné vody. I pinesh mu ji, kteráž se v krev obrátila. Voda v krev se obrátila. Když ji spatil, pravil, že jsou ji (Z I slepic nabrali, a nechtjic tomu on viti, aby navážena z studnice byla, sám k studnici šel a dal ji sob navážit, kteráž tím zpsobem jako krev krvavá navážena byla. DáH se znamenití divové v tomto roce i v jiných, ale málo na n dbali. Pedn byla ten rok velice teplá zima, že se vorati mohlo. K tomu nkolikrát se blejskalo a hímalo, tráva rostla i kvítí rozkvtávalo. Též zezulku i slavíka tu zimu slyšeli zpívat u zámku Velhartic, v Janovicích i jinde. Také za konenou vc rozprávli, že na štdrý den v Klatovech na brán slj^šeli ji kukat, na vánoce též že zezulku slyšeli kukat v mst Zatci na kostele. K tomu na nebi veliká znamení a divy byly vidt ten rok. Pták mnoho v hromadu se sletlo. Okolo Brandejsa do jakéhos pustého rybníka se sletlo velmi mnoho rozliných pták, a posadivše se, tiše sedli. V tom za nima piletl jiný veliký houf pták, mezi nimiž byl i orel. Ti se dali do druhých, oni se bránili, a tak se štípali, že mnohým oi vyklubali, a orla toho hned na kusy roztrhali. A tak mnoho jich mrtvých leželo, že je sedláci sob sbírali a jedli ; a kteíž se jich najedli, do tetího dne bláznili. Jiní meli, až hejtman dal ty zbitý ptáky do šachty zakopati a sám tu vc jiným vy^právl. V mst Frankentalu v dolejším Falcu v jedné vsi Mars nazvané v 18. Februari nalezena taková figura na jednom stromu, z zem vyrostlá, vnit prázdná, zvýší 3 tvrtí lokte, kteráž od gubernatora toho msta byla do Xydrlandu infantin poslána. Vítr velký v Praze. Ve tvttek první v post 20. února strhl se rychlý a hrozný veliký vítr. Ten na Koském trhu v Praze krámy rozhazoval, též ped rychtou mošny, ešata, nše rozhazoval ; též vichrové z jedné'ulice domruhé jeden proti druhému jakoby se potýkali, tak že tém lidé choditi nemohli. A v ten as hlava jedna s mos(t)ské vže spadla ; mnozí, jdouc po most, vítr je zastavoval, a mnohými zmítal, že jiti nemohli.

21 ; z roku Lvové lidi dávili. Jistá zjjráva od lidí hodnovrných se dávala, že na panství pana Žarotína po 10, 12 a více Iv se nacházelo, kterýž lidi dávili, jakž se toho i nco do kraje Hradeckého dostalo. Vrch se roztrhl. Téhož léta 22. Februarii podle starého kalendáe (podle nového 4. bezna) ped polodnem mezi 10. a 11. hodinou v outerý po nedli pgstní Oculi jeden vrch v biskupství Bamberském, mezi Ebermanstattem a Gaiseldorfem na levej ruce ležícím, jménem Trudenleiden, samým božím piisobením (s) velikým hmotem a teskáním se pozved a roztrhl, takže okolo bydlející znamenitým strachem a pedšením to slyšeli a vidli, jakož každodenn to se spatuje a sebou pináší. Ped tím v sobotu vidli na tom vrchu ohe jako kouli hoeti, ale nevdli, odkud by se tu vzal zasypal zem mnoho, a vždycky se ješt suje. Bouka v K 1 o k o v. Téhož roku okolo hromic vypravena byla komisí do msta Glogova v Slízku ležícího s Jezuvity, aby tam uvedeni byli do kostela podobojího,akoliv prv podjednou 11 kostelv tam mli; a tm komisaem do 300 muškatyrfi, že s nimi tam šli, dáno bylo. A když se tam dostali, tehda povolali páni komisai ouadu, a tu ped ní pan komisa, který jak se praví, byl z Princinštejna jeden, oznamoval jim, že JMCé jistá a milostivá vle v tom jest, aby pány Jezuity pijali do toho kostela. I žádal pan primas jich s panem purgmistrem pánv komisav, aby jim poruení J. M. C. ukázáno bylo, neb že oni pro obec toho uiniti nesmjí. A tak nemajíc jim co ukázati, pan komisa rozhnval se, a vytrhši tulich probodl primasa i purgmistra. Což jiní vidouce, zbhlo se nemálo lidu obecného a soused, a v tom muškatýi.stíleli mezi sousedy, a oni vidouc to, zaveli brány a zbili všecky jali komisae (mezi nimi byl i Plateys z Prahy) tak muškatyry neb vojáky. Plateys do Prahy pivezen a v postu u sv. Jakuba v kláštee pochován, jsouc vzácná osoba, sekretá vojanský. l) Potom k spokojení té vci byl vyslán pan Sazima z Vrtby do téhož msta. V Falcu strom zlomený rozlívetl. Téhož léta 1624 na den sv. Jana Ktitele [24. ervna] (ve) Frýdenberku, míli od Ambergka (ve) Falcu v kurfirské zahrad neb štpnici byla jablo veliká, majících na sob malých nedozralých plno jablek, kteráž prudkostí vtru velikého od koene ulomena jsouc, toliko na dva prsty koenu se držela. Jí kdokoh spatil, za jiné neml, že se k niemuž nehodí než k spálení, jakož jetev jedna odata byla. Ale ten strom tak zlámaný na zemi leží i žádné tém vl(h)kosti nemajíc, zase zerstvl a ku podivu proti bhu pirozenému v ten as rozkvetl, takže od velikého množství kvt nad míru bílý uinn b\l. emuž se náramn lidé divili a množství to spatovali. Erb se obnovil, i též stecha, lako i erb krále Fridricha, kterýž na brán cihelné sám od sebe se obnovil, jakoby jej nejpknji znova vy- 'J Karel Ferdin. Platejs, císaský a vojen.ský -sekretá. Kanovník Jan Arnošt Platejs, jenž též v reformaci velmi inn se zúastnil, byl jeho bratr.

22 Ifi! ; Pamti Harantovy maloval. Též i stecha v témž mst na kostele sv. Jii sama od sebe se obnovovala. Hrab Hendrich se oženil. L. t asu jarního v mst Braunfels hrab Hendrych z Nassaw se oženil, pojav sob jednu hrabnku z Solms. Paní Johanka Švihovská umela. T v pátek po druhé nedli po velikanoci, to jest 18. dne msíce dubna, umela urozená paní paní Johanka z Ryžimbergka a Švihová na Nalžovech, v domu a píbytku pana manžela svého, pána pana Frydrycha Svihovského ^ z Ryžimberka a z Švihová. Dobrá, pobožná, pána Boha a pravdu jeho milující paní z hoe jí ta smrt pišla, jak s ní i s dítkama jejíma o náboženství nakládáno bylo. Bez pohbu, jakž v ten as bejvalo, do kostela pece vnesena jest Hradešického. Bez vtru dv deva se vyvrátily. T. 1. na den Božího vstoupení, kteréhož se trefilo 8. dne msíce máje, ve vsi Habarticích ráno slyšeli, jakoby nkdo v lese za Planinany který slov, k mstu Klatovm náležejícím sekal. V tom potom velmi velikej teskot se stal. Když tam nkteí šli, našli beze všeho sekání dv veliké deva, každé ve dv objetí, jedli a lípu (beze všeho vtru, nebo pkný as a velmi tichý byl ten den a zvláš v ten as) vyvrácené podle sebe, a tetí malou jedli sebou vzali; kteréžto deva koeny zdravé veliké mly, však se vyvrátily, polámaly, prsti mnoho a kamení velikého sebou vyvrhly. A snad pedukazovaly též vyvrácení (bez vtr velkých, totiž pokušeních, kteréž sice ješt nebyly, než že se nima hrozilo) náboženství evangelického v témž mst. A ji.st mnozí mšané v nm zdáli se bejti velice vkoenni v pravém náboženstvím, však pece vyvráceni. Jedle i lípa, muži i ženy, a vzeli malou jedliku sebou, to své dítky. Pane bože, ostíhej déle nás Hvzdu ve dne a pohanších motejl vidti bylo letti. Na den letnic [18. kvtna] téhož léta ve vsi v Stoboicích vidli v bíle dni pkný v jasný den hvzdu jasn svít ti po ti dni poád o polodni. Též tam i v Habarticích vidli pohanších velkých motejl letti jakoby karnety^) táhly. Nevinné zamordování a nevážné. Téhož léta po sv. Trojici ten tejden, když vojáci do íše z ech táhli, v mst Domažlicích že sob ekli ti: když potáhnou dále, aby z ech nevyjíždli, až koho nejprve potkají, do 7 osob zabili. Což hned za Domažlici na jednom mšanu, který dlal zákop, vykonali a jej zastelili, a potom jiných víc, též ves zapálili. Dva v Klatovech zabiti. Též, t. r. v pátek po Božím Tle [30. kvtna] v mst Klatovech jeden voják fendrich Slezák Preyner, v rukou pana Adama Dlouhoveského probodl Jakuba Jurie, z Vídn i Zemel ped r i Praporce vojska.

23 ' ) Don z roku 16L'5. 17 rodilého, však tu osedlého, skrze ruku bez píin\", kterýž od té rány umel. A pacholka též jeho zabil též tu hned fendrych karnety Don Baltazara 1) bratra, kteráž v Klatovech ležela v ten as. V Praze ve dne hvzda vidina. T. 1. v outerý po druhé nedli po sv. Trojici 6. dne msíce ervna a potom po ti dni poád okolo 20 hodin ve dne byla vidina hvzda v Praze nedaleko od sluncete svítiti. Též byla vidina hvzda v Praze vedne , 4 nedle ped vpádem Pasovským. P. Viduna Obytecký umel. T v nedli tetí po sv. Trojici, to jest 15. dne msíce ervna, umel v dom svém na Raanech-. v Praze pan Václav Viduna Obytecký z Obytec, prokurátor císaský. Stržení oblak \- c Vratislavi. Téhož roku ve tvrtek po svatým Petru a Pavlu, jinak 3. dne ervence, u Vratislav v Slízku dvakrát oblakv stržení se stalo, tak že se pes obilí na polích na šitích plaviti mohlo. Dvé kuat umrdlých obživlo. T. 1. ve tvrtek po s. Kylianu 10. dne msíce ervence ve vsi Habarticích dvý kuat malých erných umelo paní Lidmile Harantov, aneb od slepice udávené byly, neb byly všecky stlesknuté. Ty vzela, na ruku položila a nesla k voknu, chtjíc je ven vyhoditi; zanechavši toho vyhození tak, nesla je do kuchyn okazujíc je pedn pánu svému, kterýž se jí ptal, co by s nima dlala, aby je pry zahodila, kteráž ekla; Nezahodím, jestli nás pán Bh vysvobodí, tehda obživnou. V tom je pi ohni zhívala tak dlouho, až obživly, bhaly a jedly a erstvé tak jako jiné byly. To se vkutku jist stalo. Oddávání podobojí m zapovdno. T. 1. v pátek po svatý Markyt [18. ervence] mnich Severin, Klatovský dkan, posílal po knzích tu okolo Klatov patentu vejpis arcibiskupa, aby žádného pod pokutou, jakou by arcibiskup uznal, neoddávali, leda by oba pestoupili; pakli by se který knz toho dopustil, aby pokutován byl podle uznání pana arcibiskupa a to manželstvo bylo rozvedeno, a byly-li by dítky od nich, aby žádných nápad nemly. Odpov pátelská p. Racku z K á d o v a. Téhož léta v nedli 8. po sv. Trojici [13. ervence] pijel pan Racek z Kádova se panem otcem svým a s jinejma pány a pátely svejma na Habartice, 3) a tu žádal podle uloženého dne, aby mu jiátelská odpov strany panny Evy Kryzeldy Harantky z Polžic a z Bezdružic od pana otce jejího dána byla. Což on, poradivše se o to se panem strejcem svým a s jinejma pány a pátely svejma, odpov pátelskou na snažné vyhledávání jeho dal. Což i bylo by se veselí a dodání stalo, ale pro zápov oddávání podobojí (kterážto zápov pro to veselí od toho mnicha naschvál v ten as tu okolo po knzích posýlána byla), to se vykonati nemohlo, že se knz dostati nemohl. -') Baltazar dc Maradas. Hradanech. 'j Byl tu zaji.sté panský dm, a ScdUick Hrady IX. 16^ o tom se nezmiuje. F. Mcnik: Pam ti Har.-intovv. 2