Termodynamika IF Přenos tepla
|
|
- Kamil Vávra
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 3.3.1 Základní pojmy Sdílení tepla je samovolný a nevratný přenos tepla, který nastává v prostoru s nehomogenním teplotním polem. Nevratnost je důsledkem. věty termodynamické, znamená, že teplo se samovolně šíří ve směru klesající teploty, ne naopak. je stacionární (ustálený), jestliže je v místech, jimiž se teplo šíří, je teplota konstantní v čase, nestacionární, je-li teplota v čase proměnná. Přiřadíme-li každému bodu v prostoru hodnotu teploty, definujeme v prostoru teplotní pole. Zkoumáme-li rozložení teplot z prostorového hlediska, můžeme definovat např. pole lineární, rovinné, prostorové, zajímá-li nás průběh teplot v čase, rozlišujeme pole stacionární a nestacionární. Izotermické plochy spojují body se stejnou teplotou, nemohou se protínat. dq Tepelný tok Ф udává rychlost průchodu tepla danou plochou, W, Q je teplo v J, dt tepelný tok jednotkovou plochou je hustota tepelného toku q [W m - ], je to vektor kolmý k uvažované jednotkové ploše. Sdílení tepla se děje třemi způsoby, které se liší svou fyzikální podstatou: vedení (kondukce) probíhá v kapalinách, plynech, i v pevných látkách proudění (konvekce) probíhá v tekutinách (kapaliny, plyny) záření (radiace) nevyžaduje přítomnost látkového prostředí 3.3. Vedení tepla Vedení tepla vzniká v důsledku chaotického pohybu základních částic hmoty a jejich interakce. Molekuly s vyšší kinetickou energií odevzdávají část své energie sousedním molekulám s nižší energií. Při vedení tepla dochází jen k přenosu energie, ne k přemísťování hmoty. V homogenním prostředí, které je dokonale tepelně izolováno od okolí, za předpokladu jednorozměrného šíření tepla (ve směru osy x), je v případě konstantního teplotního spádu (t 1 - t )/l množství tepla Q prošlého rovinnou plochou S kolmou na osu x za dobu dáno t1 t vztahem Q S, l kde λ je koeficient tepelné vodivosti [W m -1 K -1 ]. Tento látkový parametr charakterizuje schopnost látky vést teplo, závisí vnitřní struktuře látky a při velkém rozsahu změn také na teplotě a tlaku. Obecně lze říci, že nejlépe vedou teplo pevné látky s volně pohyblivými elektrony, pro kovy je W m -1 K -1. Pro kapaliny je součinitel tepelné vodivosti řádově 0,1 W m -1 K -1, pro plyny 0,01 W m -1 K -1. U kovů a kapalin klesá s rostoucí teplotou, u stavebních materiálů díky pórovitosti a vlhkosti naopak roste, u plynů roste teplotou a tlakem. U anizotropních látek může záviset i na směru. Nejvyšší tepelnou vodivost mají čisté kovy, což souvisí se skutečností, že mají velký počet volných elektronů; i malé množství příměsí však λ výrazně snižuje. Není-li teplotní spád konstantní, musíme řešit situaci bodově, tj. uvažovaný úsek zmenšíme na t t nekonečně malý, 1 d t dt, při šíření tepla v kladném směru osy x bude Q S l dx dx. Pro obecný směr šíření tepla je třeba nahradit derivaci parciálními derivacemi v jednotlivých souřadných osách, získáme tak Fourierův zákon: hustota tepelného toku je přímo úměrná teplotnímu gradientu, má opačnou orientaci. q= gradt
2 3.3.3 prouděním Sdílení tepla prouděním, též sdílení tepla konvekcí, je sdílení tepla tekutinou při jejím proudění, tj. při mechanickém pohybu, dochází při něm tedy jak k pohybu energie, tak k pohybu látky. Tento způsob sdílení tepla významně probíhá například v atmosféře, masy teplejšího vzduchu na rovníku stoupají k horní hranici troposféry, protože mají menší hustotu; po ochlazení zase klesají v oblastech vysokého tlaku zhruba na 30º severní i jižní šířky. Podobně voda v systémech ústředního vytápění cirkuluje, protože hustota vody klesá s rostoucí teplotou. Hnacím mechanizmem přenosu tepla prouděním je rozdíl hustoty v tekutině, např. při jejím zahřívání zdola tzv. volné (přirozené) proudění, vliv vnějších účinků nezávislých na sdílení tepla (čerpadlo, ventilátor apod.), tzv. nucené proudění (obvykle turbulentní proudění), využívané k zesílení sdílení tepla prouděním a k rychlejšímu vyrovnání termodynamických teplot T v tekutině. Při řešení problémů také rozlišujeme konvekci v omezeném a neomezeném prostoru. konvekcí v sobě spojuje přenos tepla vedením (výměna tepla mezi tekutinou a pevnou stěnou) a proudění kapaliny. Při řešení se využívá teorie podobnosti a kriteriálních rovnic, problémy bývají popsány parciálními diferenciálními rovnicemi. Sdílení tepla prouděním se uplatňuje při přechodu tepla z tekutiny do pevného tělesa nebo obráceně. Přitom vznikne vždy podél pevné stěny ve směru proudu tekutiny tenká vrstva zvaná tepelná mezní vrstva, ve které se teplota proudu mění od teploty stěny T p do hodnoty velmi blízké teplotě neovlivněného proudu T. Mezní vrstva se vytváří adhezí, tj. přilnavostí molekul tekutiny k povrchu pevného tělesa. V praxi se předpokládá, že tloušťka této vrstvy je taková vzdálenost od povrchu, kde platí T 0,99 T. Sdílení tepla v této vrstvě je v podstatě jen vedením. Pro malou tepelnou vodivost tekutin tvoří mezní vrstva hlavní tepelný odpor pro přestup tepla a vzniká v ní značný teplotní gradient. Vliv sdílení tepla prouděním i vedením, zejména v mezní vrstvě, bývá zahrnut v součiniteli přestupu tepla, takže při teplotním rozdílu T mezi tekutinou a stěnou se vypočítá hustota tepelného toku vztahem q T. Pozn.: součinitel přestupu tepla z teorie podobnosti. není fyzikálním parametrem látky, určuje se na základě kriteriálních rovnic vyplývajících přestup tepla Přestup tepla je sdílení tepla rozhraním dvou látek různého skupenství, např. pevné látky a kapaliny, plynu a kapaliny apod. Součinitel přestupu tepla, značka, je veličina používaná při určování přestupu tepla rozhraním dvou látek různého skupenství, je rovna podílu hustoty tepelného toku q procházejícího rozhraním a rozdílu termodynamických teplot T (resp. Celsiových teplot t ) obou látek, q q 1, T T T R s kde T p je teplota povrchu, T r je referenční teplotní charakteristika vnějšího okolí, R je plošný tepelný odpor přestupu tepla rozhraním. Součinitel přestupu tepla je velmi složitá funkce řady veličin, které přestup tepla ovlivňují. Při teoretických výpočtech součinitele přestupu tepla se používá teorie podobnosti. Obecně je součtem součinitele přestupu tepla při proudění h p a součinitele přestupu tepla při záření h r h hp h r. Jednotkou SI součinitele přestupu tepla je watt na čtverečný metr a kelvin, W/(m K). r
3 prostup tepla q Prostup tepla je kombinovaný případ sdílení tepla mezi dvěma tekutinami (plyn, pára, kapalina) oddělenými vrstvou (stěnou). Z teplejší tekutiny o termodynamické teplotě T 1 do pevné stěny přechází teplo konvekcí, kondukcí a zářením. Pevnou stěnou prostupuje teplo kondukcí a do chladnější tekutiny o teplotě T opět konvekcí, kondukcí a sáláním. Povrchové teploty stěny se neshodují s teplotami tekutin (vzniká mezní vrstva). Teplota stěny na straně teplejší tekutiny je T1' T 1 a na straně chladnější tekutiny T' T. Bez teplotního gradientu by sdílení tepla mezi tekutinami a stěnou nebylo možné. Tepelný tok Φ, který prostoupí rovinnou stěnou z tekutiny o vyšší termodynamické teplotě T 1 do tekutiny o nižší teplotě T při ustáleném tepelném toku, závisí na plošném obsahu S teplosměnné plochy, na rozdílu termodynamických teplot obou prostředí a na součiniteli prostupu tepla K. Platí Φ = K S( T T ). Součinitel prostupu tepla, značka K, je veličina používaná při určování sdílení tepla mezi dvěma tekutinami oddělenými od sebe pevnou přepážkou z homogenní látky ve tvaru desky, například stěnou, je dán podílem hustoty tepelného toku a teplotního gradientu. Můžeme jej vypočítat z převrácené hodnoty plošného tepelného odporu R K prostupu tepla přepážkou 1 jedné tekutiny do druhé, K. RK 1 1 kde Re a Ri. h h e i R K R e R R i, 1 je plošný tepelný odpor prostupu tepla na vnější (exterior) a na vnitřní straně (interior) přepážky (stěny), he a h i jsou součinitelé přestupu tepla na vnější a vnitřní straně a R je plošný tepelný odpor přepážky. Součinitel prostupu tepla je jednoznačně definován, stejně jako plošný tepelný odpor R K, pouze tehdy, je-li hustota tepelného toku v prostoru mezi oběma tekutinami konstantní, tedy při stacionárním přenosu tepla. Jednotkou SI součinitele prostupu tepla je watt na čtverečný metr a kelvin, W/(m K).
4 3.3.4 zářením může být realizován také prostřednictvím elektromagnetického vlnění, resp. pomocí elementárních částic (fotonů), potom se jedná o záření (sálání, radiaci). Tepelná radiace nevyžaduje hmotné prostředí, může se šířit i ve vakuu, a to rychlostí světla. Každé těleso, kapalné i pevné, je zdrojem elektromagnetického vlnění, tzv. tepelného záření, vznikajícího v důsledku kmitání nabitých částic, z nichž se těleso skládá. Tělesa s teplotou nižší než 500 až 560 C vyzařují infračervené záření. S rostoucí teplotou stoupá celkové množství tělesem vyzářené energie a záření se přesouvá do oboru kratších vlnových délek, viz. Stefanův-Boltzmanův zákon vyzařování a Wienův posunovací zákon. Za tepelné záření v užším slova smyslu pokládáme elektromagnetické záření s vlnovými délkami v rozmezí 10 až m. Při popisu zákonů vyzařování těles budeme využívat následující veličiny: Zářivá energie E [J] je energie vyzářená, přenesená nebo přijatá prostřednictvím elektromagnetického záření, zářivý tok [W] udává rychlost přenosu energie, tj. výkon přenášený zářením, de Φ dt. Protože tělesa nevyzařují na všech vlnových délkách stejně, je účelné zavést veličinu, která umožní rozlišit zářivý tok vyzařovaný na jednotlivých vlnových délkách. Proto zavádíme veličinu spektrální hustota zářivého toku definovanou jako podíl zářivého toku připadajícího na interval vlnových délek, d a velikosti tohoto intervalu d dφ -1 Φ Wm. d Intenzita (hustota) vyzařování M je zářivý tok připadající na jednotkovou plochu zářícího tělesa, tj. podíl zářivého toku z povrchového elementu zářícího tělesa a obsahu tohoto elementu dφ - M Wm, ds Spektrální hustota vyzařování je rovna podílu intenzity vyzařování připadající na infinitezimální interval vlnových délek, d a velikosti tohoto intervalu d Zákony záření těles: M dm d -3 Wm Kromě vyzařování záření může každé těleso záření také odrážet, propouštět a pohlcovat. Pohlcené záření se mění hlavně na tepelnou energii. Množství pohlceného záření závisí na vlastnostech tělesa, zejména na barvě (černá tělesa pohltí více záření než bílá) a na povrchové úpravě (od lesklých těles se záření odráží, kdežto matná tělesa více pohlcují záření). Pro popis záření těles byl zaveden pojem absolutně černé těleso. Je to myšlené těleso, které pohltí veškeré dopadající záření. Představme si je jako dutou kostku s velmi malým otvorem. Projde-li záření malým otvorem do dutiny, jejíž vnitřní povrch je černý a matný, po několika odrazech se pohltí, otvor se navenek jeví jako dokonale černé těleso veškeré záření projde otvorem dovnitř, ale žádné záření otvorem nevyjde ven.
5 Matematický popis chování tělesa vzhledem k dopadajícímu záření umožňuje Kirchhoffův zákon pro úhrnné záření: M f T, kde pohltivost je poměr zářivého toku pohlceného tělesem a zářivého toku dopadajícího na povrch, platí 0 1, (pro těleso tmavého povrchu je velké, světlého malé); f je funkce teploty Odlišnou pohltivost tělesa pro záření různých vlnových délek popisuje Kirchhoffův zákon pro monochromatické záření: M f T,, kde je tzv. monochromatická pohltivost, jejíž hodnoty jsou opět mezi nulou a jedničkou; f je funkce teploty a vlnové délky. Protože dle definice dokonale černé těleso absorbuje záření v celém spektru, nezávisle na jeho vlnové délce, má úhrnnou pohltivost 1 a 1 pro jakékoli λ. Naopak dokonale bílé těleso všechno dopadající záření odráží, takže jeho pohltivost je nulová. Pro úplnost je třeba dodat, že z hlediska toho, zda těleso propouští nebo absorbuje tepelné záření, které prošlo jeho vstupním rozhraním, se zavádí pojem dokonale průteplivé těleso, což je těleso, které propouští veškeré záření. Pozn.: V dalším textu index 0 u značky veličin zdůrazňuje skutečnost, že vyjadřují vlastnosti černého tělesa. absolutně černé těleso v rovnovážném stavu absorbovanou energii zase vyzařuje, jeho záření přitom je ovlivněno výhradně jeho vnitřní energií, tedy jeho teplotou. Závislost vyzařovaného záření na teplotě i rozložení vyzařované energie na jednotlivé vlnové délky popisuje: Stefanův-Boltzmanův zákon: Hustota tepelného toku, tj. intenzita vyzařování dokonale černého tělesa je přímo úměrná čtvrté mocnině povrchové teploty tělesa 4 M0 T, kde σ = 5, Wm - K -4 je Stefanova-Boltzmannova konstanta Planckův zákon: Spektrální hustota vyzařování dokonale černého tělesa závisí pro vlnovou hc délku na teplotě T tělesa vztahem M =, 0 hc 5 kt e - 1 kde Boltzmannova konstanta k = 1, J K -1, rychlost světla ve vakuu c = m s -1, Planckova konstanta h = 6, J s. Wienův posunovací zákon: Vlnová délka, na níž dokonale černé těleso vyzařuje s největší intenzitou, je dána vztahem max T b, kde b =, m K. Pozn.: Wienův zákon je důsledkem Planckova zákona, vyplývá z podmínky nulové hodnoty první derivace v extrému funkce. Kontrolní otázky: Co je to teplotní pole? Charakterizujte tři základní způsoby přenosu tepla. Odvoďte Fourierův zákon vedení tepla z jednorozměrného vedení tepla tyčí. Co je hnací silou přenosu tepla při volném proudění? Proč při popisu záření definujeme spektrální hustotu vyzařování a nespokojíme se s hustotou tepelného toku?
Tepelná výměna. výměna tepla může probíhat vedením (kondukce), sáláním (radiace) nebo prouděním (konvekce).
Tepelná výměna tepelná výměna je termodynamický děj, při kterém dochází k samovolné výměně tepla mezi dvěma tělesy s různou teplotou. Tepelná výměna vždy probíhá tak, že teplejší těleso předává svou vnitřní
VíceVěra Keselicová. červen 2013
VY_52_INOVACE_VK67 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Věra Keselicová červen 2013 9. ročník
VíceOptika. VIII - Seminář
Optika VIII - Seminář Op-1: Šíření světla Optika - pojem Historie - dva pohledy na světlo ČÁSTICOVÁ TEORIE (I. Newton): světlo je proud částic VLNOVÁ TEORIE (Ch.Huygens): světlo je vlnění prostředí Dělení
Více125 MOEB ČVUT v Praze FSv K125 2008/2009
Modelování energetických systémů budov 125MOEB 2 3.9. 1 14.1. 2 Téma přednášky Základy - budova a energie, základy termodynamiky, solární procesy, psychrometrie Modelování a simulace energetického chování
VíceOPTIKA Vlastnosti světla TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Vlastnosti světla TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Vlastnosti světla Světlo je příčina našich zrakových vjemů. Vidíme jen ty předměty,
VíceÚloha 2 Tepelný odpor a vrstvená konstrukce
SF Podklady pro cvičení Úloha Tepelný odpor a vrstvená konstrukce Ing. Kamil Staněk 10/010 kamil.stanek@fsv.cvut.cz 1 Tepelný odpor 1.1 Tepelný odpor materiálové vrstvy Tepelný odpor materiálové vrstvy
Více12/40 Zdroj kmitů budí počátek bodové řady podle vztahu u(o, t) = 2.10 3 m. 14/40 Harmonické vlnění o frekvenci 500 Hz a amplitudě výchylky 0,25 mm
Vlnění a akustika 1/40 Zdroj kmitů budí počátek bodové řady podle vztahu u(o, t) =.10 3 m, 5π s 1 t. Napište rovnici vlnění, které se šíří bodovou řadou v kladném smyslu osy x rychlostí 300 m.s 1. c =
VíceFyzika - Tercie. vyjádří práci a výkon pomocí vztahů W=F.s a P=W/t. kladky a kladkostroje charakterizuje pohybovou a polohovou energii
- Tercie Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Učivo Mechanická
VíceTERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný
VíceTeplotní roztažnost Přenos tepla Kinetická teorie plynů
Teplotní roztažnost Přenos tepla Kinetická teorie plynů Teplotní roztažnost pevných látek l a kapalin Teplotní délková roztažnost Teplotní objemová roztažnost a závislost hustoty na teplotě Objemová roztažnost
Více- světlo je příčné vlnění
Podstata polarizace: - světlo je příčné vlnění - směr vektoru el. složky vlnění (el. intenzity) nemá stálý směr (pól, ke kterému by intenzita směrovala) takové světlo (popř.vlnění) nazýváme světlo (vlnění)
Více(a) = (a) = 0. x (a) > 0 a 2 ( pak funkce má v bodě a ostré lokální maximum, resp. ostré lokální minimum. Pokud je. x 2 (a) 2 y (a) f.
I. Funkce dvou a více reálných proměnných 5. Lokální extrémy. Budeme uvažovat funkci f = f(x 1, x 2,..., x n ), která je definovaná v otevřené množině G R n. Řekneme, že funkce f = f(x 1, x 2,..., x n
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 4 PŘENOS TEPLA
VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V BRNĚ FAKULA SAVEBNÍ PAVEL SCHAUER APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 4 PŘENOS EPLA SUDIJNÍ OPORY PRO SUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU SUDIA Recenzoval: Prof. RNDr. omáš Ficker, CSc.
Více1. ÚVOD 1.1 Výhody a nevýhody systému 1.1.1 Výhody Tepelný komfort Spotřeba energie Přívod vzduchu Samoregulační schopnost 1.1.
1. ÚVOD 1.1 Výhody a nevýhody systému 1.1.1 Výhody Tepelný komfort Spotřeba energie Přívod vzduchu Samoregulační schopnost 1.1.2 Nevýhody Riziko kondenzace a omezení výkonu Investiční náklady 2. HISTORIE
VíceVOLBA TYPU REGULÁTORU PRO BĚŽNÉ REGULAČNÍ SMYČKY
VOLBA TYPU REGULÁTORU PRO BĚŽNÉ REGULAČNÍ SMYČKY Jaroslav Hlava TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,
VíceM - Rovnice - lineární a s absolutní hodnotou
Rovnice a jejich ekvivalentní úpravy Co je rovnice Rovnice je matematický zápis rovnosti dvou výrazů. př.: x + 5 = 7x - M - Rovnice - lineární a s absolutní hodnotou Písmeno zapsané v rovnici nazýváme
VíceUŽITÍ DERIVACÍ, PRŮBĚH FUNKCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA UŽITÍ DERIVACÍ, PRŮBĚH FUNKCE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.10.2013
VíceTOB v.15.1.7 PROTECH spol. s r.o. 014230 - Energy Future s.r.o. - Hodonín Datum tisku: 18.2.2015 Zateplení stropu 15002
Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Stavba: Administrativní budova Místo: Hodonín, Štefánikova 28 Zadavatel: ÚPZSVVM Zpracovatel: Ing. Jiří Bury Zakázka: Zateplení stropu Archiv: 15002
VíceLokální a globální extrémy funkcí jedné reálné proměnné
Lokální etrémy Globální etrémy Použití Lokální a globální etrémy funkcí jedné reálné proměnné Nezbytnou teorii naleznete Breviáři vyšší matematiky (odstavec 1.). Postup při hledání lokálních etrémů: Lokální
VíceÚloha č. 6 Stanovení průběhu koncentrace příměsí polovodičů
Úloha č. 6 Stanovení průběhu koncentrace příměsí polovodičů Úkol měření: 1. Změřte průběh resistivity podél monokrystalu polovodiče. 2. Vypočtěte koncentraci příměsí N A, D z naměřených hodnot resistivity.
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 3
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 3 (2.část) Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
Více4.6.6 Složený sériový RLC obvod střídavého proudu
4.6.6 Složený sériový LC obvod střídavého proudu Předpoklady: 41, 4605 Minulá hodina: odpor i induktance omezují proud ve střídavém obvodu, nemůžeme je však sčítat normálně, ale musíme použít Pythagorovu
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 5. 9. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_13_FY_A
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 5. 9. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_13_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanika
Více2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou
.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou Předpoklady: 0,, 806 Pedagogická poznámka: Opět si napíšeme na začátku hodiny na tabuli jednotlivé kroky postupu při řešení rovnic (nerovnic)
VíceÚstav technologie, mechanizace a řízení staveb. CW01 - Teorie měření a regulace 10.5.2 ZS 2010/2011. reg-5-2. 2010 - Ing. Václav Rada, CSc.
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2010/2011 reg-5-2 10.5.2 2010 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace
VíceTvorba trendové funkce a extrapolace pro roční časové řady
Tvorba trendové funkce a extrapolace pro roční časové řady Příklad: Základem pro analýzu je časová řada živě narozených mezi lety 1970 a 2005. Prvním úkolem je vybrat vhodnou trendovou funkci pro vystižení
VíceKontrolní otázky k 1. přednášce z TM
Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele
Více2.4.11 Nerovnice s absolutní hodnotou
.. Nerovnice s absolutní hodnotou Předpoklady: 06, 09, 0 Pedagogická poznámka: Hlavním záměrem hodiny je, aby si studenti uvědomili, že se neučí nic nového. Pouze používají věci, které dávno znají, na
Více2.3. POLARIZACE VLN, POLARIZAČNÍ KOEFICIENTY A POMĚR E/B
.3. POLARIZACE VLN, POLARIZAČNÍ KOEFICIENTY A POMĚR E/B V řadě případů je užitečné znát polarizaci vlny a poměry mezi jednotlivými složkami vektoru elektrické intenzity E takzvané polarizační koeficienty,
VíceEnergetický regulační
Energetický regulační ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD ROČNÍK 16 V JIHLAVĚ 25. 5. 2016 ČÁSTKA 4/2016 OBSAH: str. 1. Zpráva o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny za rok 2015 2 Zpráva
VíceMechanika tuhého tělesa. Dynamika + statika
Mechanika tuhého tělesa Dynamika + statika Moment hybnosti U tuhého tělesa není hybnost vhodnou veličinou pro posouzení dynamického stavu rotujícího tělesa Definujeme veličinu analogickou hybnosti, která
Více2.7.2 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem
.7. Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem Předpoklady: 70 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem: znamená? 3 y = = = = 3 y y y 3 = ; = ; = ;.... Co to Pedagogická poznámka: Nechávám studenty,
Více1.3.1 Kruhový pohyb. Předpoklady: 1105
.. Kruhový pohyb Předpoklady: 05 Předměty kolem nás se pohybují různými způsoby. Nejde pouze o přímočaré nebo křivočaré posuvné pohyby. Velmi často se předměty otáčí (a některé se přitom pohybují zároveň
VícePožární odolnost betonových konstrukcí
Požární odolnost betonových konstrukcí K.B.K. fire, s.r.o. Heydukova 1093/26 70200 Ostrava - Přívoz Ing. Petr Bebčák, Ph.D. Tel.777881892 bebcakp@kbkfire.cz Základním ukazatelem, který vyplývá z kodexu
VíceFunkce více proměnných
Funkce více proměnných Funkce více proměnných Euklidův prostor Body, souřadnice, vzdálenost bodů Množina bodů, které mají od bodu A stejnou vzdálenost Uzavřený interval, otevřený interval Okolí bodu
VíceTERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;
TERMIKA II Šíření tepla vedením, prouděním a zářením; Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Nestacionární vedení tepla; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla; 1 Šíření tepla
Více3.2.4 Podobnost trojúhelníků II
3..4 odobnost trojúhelníků II ředpoklady: 33 ř. 1: Na obrázku jsou nakresleny podobné trojúhelníky. Zapiš jejich podobnost (aby bylo zřejmé, který vrchol prvního trojúhelníku odpovídá vrcholu druhého trojúhelníku).
VíceSPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 2: Statistika a pravděpodobnost
SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 2: Statistika a pravděpodobnost Drahomír Novák Jan Eliáš 2012 Spolehlivost konstrukcí, Drahomír Novák & Jan Eliáš 1 část 2 Statistika a pravděpodobnost
VíceRTG záření. Vlastnosti RTG záření. elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami v intervalu < 10-8 ; 10-12 >m.
RTG záření RTG záření elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami v intervalu < 10-8 ; 10-12 >m. Dle vlnové délky můžeme rozlišit 2 druhy RTG záření - měkké (vyšší λ= 10-8 -10-10 m) a tvrdé (λ= 10-10 -10-12
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Optimalizace návrhu tepelné izolace 2013 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce
Více1 Zatížení konstrukcí teplotou
1 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ TEPLOTOU 1 1 Zatížení konstrukcí teplotou Časově proměnné nepřímé zatížení Klimatické vlivy, zatížení stavebních konstrukcí požárem Účinky zatížení plynou z rozšířeného Hookeova zákona
VíceUŽITÍ DERIVACÍ, PRŮBĚH FUNKCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA UŽITÍ DERIVACÍ, PRŮBĚH FUNKCE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin
VíceN_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích N_ Stavebně fyzikální aspekty budov Přednáška č. 3 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: prof. Ing. Ingrid
Více1. Stejnosměrný proud základní pojmy
1. Stejnosměrný proud základní pojmy Stejnosměrný elektrický proud je takový proud, který v čase nemění svoji velikost a smysl. 1.1. Mezinárodní soustava jednotek Fyzikální veličina je stanovena s fyzikálního
VíceKvadratické rovnice pro učební obory
Variace 1 Kvadratické rovnice pro učební obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jkaékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Kvadratické
VícePomůcka pro demonstraci momentu setrvačnosti
Pomůcka pro demonstraci momentu setrvačnosti Cílem pomůcky je pochopit význam geometrických charakteristik pro pohybové chování těles na něž působí vnější síly. Princip pomůcky je velmi jednoduchý, jde
VíceMřížky a vyústky NOVA-C-2-R2. Vyústka do kruhového potrubí. Obr. 1: Rozměry vyústky
-1-1-H Vyústka do kruhového potrubí - Jednořadá 1 Dvouřadá 2 L x H Typ regulačního ústrojí 1) R1, RS1, RN1 R2, RS2, RN2 R, RS, RN Lamely horizontální 2) H vertikální V Provedení nerez A- A-16 Povrchová
VíceMěření prostupu tepla
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření prostupu tepla Úvod Prostup tepla je kombinovaný případ
VíceHluk jako diagnostická veličina. Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování
Hluk jako diagnostická veličina Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování Obsah Akustika Zvuk jako mechanické vlnění Měřené veličiny v akustice Sonda pro měření intenzity zvuku Měření
Víceneviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. Hrozbu představují i freony, které poškozují ozónovou vrstvu.
OCHRANA OVZDUŠÍ Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek, které tvoří životního prostředí a bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává do lidského těla
Více{ } 9.1.9 Kombinace II. Předpoklady: 9108. =. Vypiš všechny dvoučlenné kombinace sestavené z těchto pěti prvků. Urči počet kombinací pomocí vzorce.
9.1.9 Kombinace II Předpoklady: 9108 Př. 1: Je dána pěti prvková množina: M { a; b; c; d; e} =. Vypiš všechny dvoučlenné kombinace sestavené z těchto pěti prvků. Urči počet kombinací pomocí vzorce. Vypisujeme
VíceČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. Ročník: 1.
Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu:
VíceFYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI?
FYZIKA na LF MU cvičná 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? A. kandela, sekunda, kilogram, joule B. metr, joule, kalorie, newton C. sekunda,
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VíceZákladní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.
Aplikace Gaussova zákona ) Po sestavení základní ovnice elektostatiky Základní vlastnosti elektostatického pole, pobané v minulých hodinách, popisují dvě difeenciální ovnice : () ot E konzevativnost el.
VíceEnergetická náročnost budov
Energetická náročnost budov Energetická náročnost budov - právní rámec směrnice 2002/91/EC, o energetické náročnosti budov Prováděcí dokument představuje vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti
VíceAerodynamika. Tomáš Kostroun
Aerodynamika Tomáš Kostroun Aerodynamika Pojednává o plynech v pohybu a jejich působení na tělesa Dělení podle rychlosti Nízkorychlostní M = (0-0,3) Vysokorychlostní M = (0,3-0,85) Transonická M = (0,85-1,1)
VíceE-ZAK. metody hodnocení nabídek. verze dokumentu: 1.1. 2011 QCM, s.r.o.
E-ZAK metody hodnocení nabídek verze dokumentu: 1.1 2011 QCM, s.r.o. Obsah Úvod... 3 Základní hodnotící kritérium... 3 Dílčí hodnotící kritéria... 3 Metody porovnání nabídek... 3 Indexace na nejlepší hodnotu...4
Více9. Úvod do teorie PDR
9. Úvod do teorie PDR A. Základní poznatky o soustavách ODR1 Diferenciální rovnici nazveme parciální, jestliže neznámá funkce závisí na dvou či více proměnných (příslušná rovnice tedy obsahuje parciální
VíceII. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO
II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií
VíceÚlohy 22. ročníku Mezinárodní fyzikální olympiády - Havana, Cuba
Úlohy 22. ročníku Mezinárodní fyzikální olympiády - Havana, Cuba Petr Pošta Text pro soutěžící FO a ostatní zájemce o fyziku 2 1. úloha Obrázek 1.1 ukazuje pevný, homogenní míč poloměru R. Před pádem na
VíceZateplovací systémy Baumit. Požární bezpečnost staveb PKO - 14-001 PKO - 14-002 PKO - 13-011
Zateplovací systémy Baumit Požární bezpečnost staveb PKO - 14-001 PKO - 14-002 PKO - 13-011 www.baumit.cz duben 2014 Při provádění zateplovacích systémů je nutno dodržovat požadavky požárních norem, mimo
Více2.1. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné x je taková
.. Funkce a jejich graf.. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné je taková binární relace z množin R do množin R, že pro každé R eistuje nejvýše jedno R, pro které [, ] f.
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
VíceBipolární tranzistor. Bipolární tranzistor. Otevřený tranzistor
Bipolární tranzistor Bipolární tranzistor polovodičová součástka se dvěma PN přechody a 3 elektrodami: C - kolektorem E - emitorem B - bází vrstvy mohou být v pořadí NPN nebo PNP, častější je varianta
VíceINŽENÝRSKÁ MATEMATIKA LOKÁLNÍ EXTRÉMY
INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA LOKÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ DVOU PROMĚNNÝCH Robert Mařík 2. října 2009 Obsah z = x 4 +y 4 4xy + 30..................... 3 z = x 2 y 2 x 2 y 2........................ 18 z = y ln(x 2 +y)..........................
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Ivana Bočková Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Ivana Bočková Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Číslo dumu VY_32_INOVACE_14_MY_1.01 Název Vlastnosti
VíceUNIVERZITA V PLZNI. Model ALADIN A08N0205P MAN/MA
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Semestrální práce z předmětu Matematické Modelování Model ALADIN Jitka Váchová A08N0P MAN/MA 1 1 Úvod Model ALADIN (Aire Limitée, Adaption Dynamique, Development International)
Více1 Typografie. 1.1 Rozpal verzálek. Typografie je organizace písma v ploše.
1 Typografie Typografie je organizace písma v ploše. 1.1 Rozpal verzálek vzájemné vyrovnání mezer mezi písmeny tak, aby vzdálenosti mezi písmeny byly opticky stejné, aby bylo slovo, řádek a celý text opticky
VícePRŮBĚH CHEMICKÉ REAKCE
PRŮBĚH CHEMICKÉ REAKCE Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 12. 12. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce 1 Anotace: Žáci se seznámí s chemickou
VíceRočník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 25.9.2012
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZMAJA_VODARENSTVI_15 Název materiálu: Přehled vlastností a struktura materiálu Tematická oblast: Vodárenství 1. ročník instalatér Anotace: Prezentace uvádí základní vlastnosti
VíceBudovy a energie Obnovitelné zdroje energie
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Verze 2.17 Globální oteplování http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s0921818112001658
VíceKapitola 1 - Úvod do technické akustiky. Kapitola 2 - Základní pojmy a veličiny v akustice. 1.1 Histórie akustiky
Kapitola 1 - Úvod do technické akustiky 1.1 Histórie akustiky 1.2 Hluk jako faktor životního prostředí 1.3 Účinky hluku na člověka 1.4 Metody boje proti hluku Kapitola 2 - Základní pojmy a veličiny v akustice
VíceFyzika - Kvarta Fyzika kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy
- Kvarta Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Učivo magnetické
VíceSTEREOMETRIE. Vzdálenost bodu od přímky. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0113
STEREOMETRIE Vzdálenost bodu od přímky Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_M3r0113 VZDÁLENOST BODU OD PŘÍMKY V PROSTORU Při hledání vzdálenosti bodu od geometrického útvaru v prostoru je nutné si vždy úlohu
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.15 Konstrukční materiály Kapitola 1 Vlastnosti
VícePro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci
TRANSPORTNÍ MECHANISMY Transport látek z vnějšího prostředí do buňky a naopak se může uskutečňovat dvěma cestami - aktivním a pasivním transportem. Pasivním transportem rozumíme přenos látek ve směru energetického
VícePraktikum II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. VII Název: Měření indukčnosti a kapacity metodou přímou Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.:
VícePingpongový míček. Petr Školník, Michal Menkina. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
Petr Školník, Michal Menkina TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.7/../7.47, který je spolufinancován
VíceSTROPNÍ DÍLCE PŘEDPJATÉ STROPNÍ PANELY SPIROLL
4.1.1 PŘEDPJATÉ STROPNÍ PANELY SPIROLL POUŽITÍ Předpjaté stropní panely SPIROLL slouží k vytvoření stropních a střešních konstrukcí pozemních staveb. Pro svou vysokou únosnost, odlehčení dutinami a dokonalému
Víceimedicus - internetové objednávání
imedicus - internetové objednávání verze: 27. červenec 2009 2 1. Medicus Komfort imedicus - internetové objednávání imedicus slouží k internetovému objednávání pacientů. Přispívá ke zvýšení pohodlí pacientů
VíceFBI nevratné procesy Nevratný proces Nevratný proces nevratný ireverzibilní děj relaxační procesy Fickův zákon Fourierův zákon Ohmův zákon
Přenosové jevy Procesy, které probíhají přirozeně, nemohou nikdy samy od sebe proběhnout opačným směrem. Takové procesy nazýváme nevratné procesy. Příklad: Nevratné procesy začínají nějakým vnějším zásahem,
Více4.2.7 Voltampérová charakteristika rezistoru a žárovky
4.2.7 Voltampérová charakteristika rezistoru a žárovky Předpoklady: 4205 Pedagogická poznámka: Tuto hodinu učím jako běžnou jednohodinovku s celou třídou. Některé dvojice stihnou naměřit více odporů. Voltampérová
VíceAkustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K
zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním
VíceTEPLO A TEPLOTY PŘI OBRÁBĚNÍ OPOTŘEBENÍ ŘEZNÝCH NÁSTR.
EduCom Tento materiál vznikl jako součást projektu EduCom, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. TEPLO A TEPLOTY PŘI OBRÁBĚNÍ OPOTŘEBENÍ ŘEZNÝCH NÁSTR. Jan Jersák
Více4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY
4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Měřicí potřeby: 1) kompaktní zařízení firmy Leybold ) kondenzátor 3) spínač 4) elektrometrický zesilovač se zdrojem 5) voltmetr do V Obecná část: Při ozáření kovového tělesa
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 07. Potravní řetězec a potravní pyramida Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
Více6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh
6. Střídavý proud - je takový proud, který mění v čase svoji velikost a smysl. Nejsnáze řešitelný střídavý proud matematicky i graficky je sinusový střídavý proud, který vyplývá z konstrukce sinusovky.
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceDefinice 6.2.1. z = f(x,y) vázané podmínkou g(x,y) = 0 jsou z geometrického hlediska lokálními extrémy prostorové křivky k, Obr. 6.2.1. Obr. 6.2.
Výklad Dalším typem extrémů, kterým se budeme zabývat jsou tzv. vázané extrémy. Hledáme extrémy nějaké funkce vzhledem k předem zadaným podmínkám. Definice 6.2.1. Řekneme, že funkce f : R n D f R má v
VíceZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY
ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc. První termodynamická věta představuje zákon o zachování energie. Podle tohoto zákona nemůže energie samovolně vznikat nebo zanikat, ale může se pouze
VíceMaturitní okruhy Fyzika 2015-2016
Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Mgr. Ladislav Zemánek 1. Fyzikální veličiny a jejich jednotky. Měření fyzikálních veličin. Zpracování výsledků měření. - fyzikální veličiny a jejich jednotky - mezinárodní
VíceDiferenciální počet funkcí jedné proměnné
Diferenciální počet funkcí jedné proměnné 1 Diferenciální počet funkcí jedné proměnné - Úvod Diferenciální počet funkcí jedné proměnné - úvod V přírodě se neustále dějí změny. Naší snahou je nalézt příčiny
VíceVýpočtové nadstavby pro CAD
Výpočtové nadstavby pro CAD 4. přednáška eplotní úlohy v MKP Michal Vaverka, Martin Vrbka Přenos tepla Př: Uvažujme pro jednoduchost spalovací motor chlazený vzduchem. Spalováním vzniká teplo, které se
VíceSemestrální práce NÁVRH ÚZKOPÁSMOVÉHO ZESILOVAČE. Daniel Tureček zadání číslo 18 cvičení: sudý týden 14:30
Semestrální práce NÁVRH ÚZKOPÁSMOVÉHO ZESILOVAČE Daniel Tureček zadání číslo 18 cvičení: sudý týden 14:30 1. Ověření stability tranzistoru Při návrhu úzkopásmového zesilovače s tranzistorem je potřeba
VíceCoriolisova síla. - projevy Coriolisovy síly na Zemi
Coriolisova síla - projevy Coriolisovy síly na Zemi Coriolisova síla: - je setrvačná síla působící na tělesa, která se pohybují v rotující soustavě tak, že se mění jejich vzdálenost od osy otáčení - je
Více( ) 2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I. Předpoklady: 2401, 2208
.. Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I Předpoklady: 01, 08 Opakování: Pokud jsme při řešení nerovnic potřebovali vynásobit nerovnici výrazem, nemohli jsme postupovat pro všechna čísla
VíceFyzikální vlastnosti kapalin
Fyzikální vlastnosti kapalin Tekutiny - hmotná tělesa; jednotlivé částečky se proti sobě velmi snadno posunují, působením i nepatrných sil mění svůj tvar - tekou Kapaliny - za normálních podmínek v kapalném
VíceZáklady koloidní chemie
Základy koloidní chemie verze 2013 Disperzní soustava směs nejméně dvou látek (složek) Nejběžnějšími disperzními soustavami jsou roztoky, ve kterých složku, která je ve směsi v přebytku, nazýváme rozpouštědlo
Více