Analýza potřeb subjektů tvořící inovační prostředí Zlínského kraje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza potřeb subjektů tvořící inovační prostředí Zlínského kraje"

Transkript

1 závěrečná zpráva Analýza potřeb subjektů tvořící inovační prostředí Zlínského kraje I. Loučková a kol.

2 Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje Sociotrendy, 2011 ISBN

3 Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje Obsah Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje Úvod... 4 II.1 Analýza inovačního prostředí Zlínského kraje... 5 II.1.A Inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu ČR a EU... 6 II.1.A.1 Teoretická východiska a inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu EU... 6 Shrnutí II.1.A.2 Inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu ČR II.1.A.3 Analýza stávajícího stavu a vývoje (aktuální data a časové řady týkající se výzkumu, vývoje a inovací) II.1.B MOŽNOSTI PODPORY INOVACÍ A JEJICH VYUŽITÍ SUBJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI II.1.B.1 Seznam podpůrných programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací II.1.B.2 Využití jednotlivých podpůrných programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací II.1.C ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI NÁSTROJŮ POPSANÝCH VE STÁVAJÍCÍ REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGII ZLÍNSKÉHO KRAJE II.2. Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje II.2.A FAKTORY ROZVOJE INOVAČNÍCH FIREM A JEJICH VÝVOJ V RÁMCI HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU II.2.A.1 Právní forma, historie, organizační členění a rozhodování v rámci firmy (vlastnická struktura, vznik, pobočky, kompetence v rámci Zlínského kraje) II.2.A.2 Produkce, dodavatelé, odběratelé II.2.A.3 Strategické směřování firem, vývoj základních ekonomických ukazatelů II.2.A.4 Dopady ekonomické krize na inovační aktivity firmy II.2.A.5 Aktuální rozvojové bariéry II.2.A.6 Inovační aktivity a zázemí, spolupráce s výzkumně-vývojovými institucemi a dalšími firmami v oblasti inovací národní a mezinárodní úroveň II.2.A.7 Lidské zdroje aktuální situace, vývoj, vazba na inovační aktivity II.2.A.8 Marketingové aktivity ve vazbě na inovace II.2.A.9 Účast v podnikatelských sdruženích, využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU II.2.A.10 Potenciál pro rozvoj podnikatelského prostředí ve Zlínském kraji strana 203 celkem

4 II.2.B VÝZKUMNÁ A VÝVOJOVÁ ZÁKLADNA VE ZLÍNSKÉM KRAJI A JEJÍ PROPOJENÍ S FIRMAMI II.2.B.1 Charakteristika výzkumného souboru institucí VaV II.2.B.2 Poskytované služby II.2.B.3 Nasměrování rozvoje ve střednědobém horizontu II.2.B.4 Bariéry inovací ve výzkumných institucích II.2.B.5 Spolupráce výzkumných institucí na rozvojových projektech II.2.B.6 Lidské zdroje ve výzkumných institucích výzkumného souboru II.2.B.7 Způsob navazování spolupráce s odbornými subjekty, inovačními firmami II.2.B.8 Zájmová sdružení, platformy a podpůrné subjekty II.2.B.9 Doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy - shrnutí II.2.C PODPŮRNÉ SUBJEKTY V OBLASTI INOVACÍ A JEJICH POTŘEBY A NABÍDKA PODNIKATELSKÉMU A VÝZKUMNĚ-VÝVOJOVÉMU SEKTORU V KRAJI II.2.C.1 Charakteristika podpůrných subjektů II.2.C.2 Poskytované služby a směřování aktivit II.2.C.3 Bariéry inovací ve firmách Zlínského kraje z pohledu podpůrných subjektů II.2.C.4 Spolupráce s ostatními subjekty II.2.C.5 Využívání podpůrných nástrojů II.2.C.6 Vzájemná spolupráce II.2.C.7 Doporučení pro rozvojové aktivity II.2.C.8 Shrnutí vybraných ukazatelů výzkumných souborů - komparace výzkumných souborů Závěr II.3. ZKUŠENOSTI Z JINÝCH REGIONŮ EU V PODPOŘE INOVACÍ II.3.1 Výzva Lisabonská strategie II.3.2 Příklady dobré praxe v zahraničí II.4. VYÚSTĚNÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI SWOT ANALÝZA A MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ II.4.2 Manažerské shrnutí II Manažerské shrnutí analýzy sekundárních údajů Podpůrné programy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací II Manažerské shrnutí analýzy primárních údajů II Doporučení a náměty subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje II Návrh sběru a zpracování analytických podkladů Seznam zkratek strana 203 celkem

5 Úvod Cílem Analýzy potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje je poskytnout podporu pro formulování témat a aspektů významných pro regionální rozvoj a zahrnutí regionální dimenze do souboru intervencí vedoucích k růstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozložení a k rozvoji infrastruktury. S ohledem na očekávané vývojové tendence v jednotlivých regionech je nezbytné definování priorit a koncentrace prostředků na tyto priority tak, aby tyto prostředky byly čerpány tam, kde je to potřebné a efektivní. Následně připravovaná návrhová část Regionální inovační strategie Zlínského kraje bude představovat strategickou orientaci pro budoucí regionální rozvoj. Na regionální úrovni je zásadní zajištění koncepční činnosti v oblasti regionální politiky a regionálního rozvoje včetně zabezpečení prostředků a implementace rozvojových programů v souladu s koordinací rozvoje územního obvodu kraje a rozvoje odvětví významných sektorů, mezi něž patří zejména zpracovatelský průmysl. Tato činnost směřující k růstu socioekonomického potenciálu regionu zvyšuje konkurenceschopnost a snižuje nepřiměřenou disparitu na úrovni hospodářského rozvoje regionu se současným zachováním jeho charakteristik a územní rozmanitosti. Východiskem pro Analýzu potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje byly primární a sekundární údaje. Analýze byly podrobeny nejdůležitější vybrané makroekonomické údaje v rámci Zlínského kraje, České republiky i států Evropské unie (EU 15), případně vybraných státu EU 27. Předkládaný dokument je zpracováván ve shodě se strategickými dokumenty ČR, mezi které patří například Strategie regionálního rozvoje ČR 1, Strategie udržitelného rozvoje ČR 2, Strategie hospodářského růstu ČR 3, Národní program reforem 4, dále dokumenty na regionální úrovni, zejména dokumenty Regionální inovační strategie Zlínského kraje 5 (dále RIS), Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje (dále AIP) 6, Strategie rozvoje Zlínského kraje , Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje 8 a další. Analýze byly podrobeny primární údaje, které obsahovaly regionální potřeby subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje. Primární údaje byly získány z výzkumných terénních šetření u tří samostatných výzkumných souborů. Prvním výzkumným souborem byly inovační firmy Zlínského kraje, jinými slovy podnikatelské subjekty, které se zabývaly inovacemi, případně měly o inovace zájem. Druhým výzkumným souborem byla pracoviště institucí výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji a třetím výzkumným souborem byly subjekty podporující inovační podnikání ve Zlínském kraji (podpůrné subjekty). Společným jmenovatelem všech tří výzkumných souborů byla ochota jednotlivých subjektů účastnit se výzkumného šetření a aktivně participovat na aktualizaci údajů sloužících pro podporu zpracování návrhové části Regionální inovační strategie ve Zlínském kraji. 1 Strategie regionálního rozvoje české republiky Ministerstva pro místní rozvoj, Praha, květen Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Praha 2004, usnesení vlády č. 1242/ Strategie hospodářského růstu (SHR), schválená usnesením vlády ČR č ze dne Národní programu reforem, ČR, říjen Regionální inovační strategie Zlínského kraje schválena Radou Zlínského kraje v lednu Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje, zpracována Technologickým inovačním centrem s.r.o., září Zahradník, P., Jedlička, J,: Strategie rozvoje Zlínského kraje Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje, prosinec 2011, Sociotrendy. 4 strana 203 celkem

6 II.1 Analýza inovačního prostředí Zlínského kraje Zdrojem pojmu inovace je latinské slovo innovare - obnovovat. Obnova je přirozenou aktivitou všeho živého. V tomto dokumentu bude termín inovace chápán ve smyslu zdokonalování produkce výrobků a služeb, výrobního procesu a ekonomického potenciálu těch institucí, kterých se inovace dotýkají. Cílem tohoto dokumentu je analýza podnikatelských inovací a všeho, co podnikatelským inovacím napomáhá, zejména aktivity VaV institucí ve Zlínském kraji a institucí zajišťujících podpůrné služby pro podnikatele. V současnosti jsou inovace 9 spojené zejména s aplikacemi vědeckotechnologických poznatků, které by měly být zaváděny do praxe. V kontextu tohoto dokumentu je zdůrazněno hledisko podpory v podnikatelském sektoru takových inovací, které zvyšují konkurenceschopnost firem. 10 Výše uvedené pojetí bylo zúženo na analýzu témat určených zadavatelem 11 jednak prostřednictvím kvantitativního výzkumu, jednak dalšími metodickými postupy (analýzou dokumentů, pozorováním, interview) a zahrnuje řešení prostřednictvím Integrované výzkumné strategie v oblasti regionálního rozvoje od výzkumné agentury Sociotrendy 12. Jedná se o manažerský pohled na problematiku inovací uplatňovaný v analýze inovačního 9 Klasifikace inovací - dle metodického manuálu OECD (Oslo manuál 2005,(např. se inovační aktivity třídí podle typů na podniky s inovační aktivitou: A) Technické inovace, jimiž jsou: A1) Produktová inovace A2) Procesní inovace A3) Pokračující nebo zastavené inovační aktivity B) Netechnické inovace, jimiž jsou: B1) Marketingová inovace B2) Organizační inovace Vymezení typů inovací je následující: Produktová inovace - představuje zavedení zboží nebo služeb nových nebo významně zlepšených s ohledem na jejich charakteristiky nebo zamýšlené užití. To zahrnuje významná zlepšení v technických specifikacích, komponentech a materiálech, software, uživatelské vstřícnosti nebo jiných funkčních charakteristikách. Na rozdíl od inovací procesu jsou přímo prodávané zákazníkům. Procení inovace - představuje zavedení nové nebo významně zlepšené produkce (výrobních metod) anebo dodavatelských metod. To zahrnuje významné změny ve výrobní technice, zařízení a/nebo softwaru a distribučních systémech. Patří sem i snížení ohrožení (zátěže) životního prostředí či bezpečnostních rizik. Marketingová inovace - představuje zavedení nové marketingové metody obsahující významné změny v designu produktu nebo balení, umístění produktu, podpoře produktu či ocenění. Organizační inovace - představuje zavedení nové organizační metody v podnikových obchodních praktikách, organizaci pracovního místa nebo externích vztazích s cílem zkvalitnit inovační kapacitu podniku či charakteristiky výkonnosti. Definice inovačního/inovujícího/ podniku: Podle aktualizované metodiky Eurostatu z roku 2010 se za inovační/inovující/ podniky považují ty podniky, které v uvedeném období buď zavedly produktovou inovaci nebo procesní inovaci nebo měly probíhající nebo přerušené inovační aktivity (technické inovace), anebo zavedly marketingovou nebo organizační inovaci (netechnické inovace.) Počínaje šetřením CIS 2008 byly netechnické inovace zrovnoprávněny s technickými inovacemi. 10 Inovace v širším slova smyslu však představují nejen zkvalitňování vývoje výrobních, ale i ekologických a společenských oblastí života obyvatel daného regionu. 11 Úroveň inovací lze zjišťovat na úrovni podnikové prostřednictvím měření výzkumem, který se zabývá např. financemi podniku, procesy řízení, motivací zaměstnanců, spokojeností zákazníků. Mohou být analyzovány např. příjmy z nového výrobku, náklady na výzkum a vývoj apod. Úroveň inovací lze zjišťovat i na politické úrovni analýzou např. konkurenčních výhod resp. omezení regionů. Inovace mohou být zjišťovány i pomocí indikátorů zjišťujícími úroveň technologií, marketingu, sledování výdajů na výzkum a vývoj jako procento tržeb, apod. 12 Součástí projektového týmu byli členové: I. Mikošková, M. Přibyl, I. Loučková, S. Fiorovantiová, B. Keprt, A. Hagerová (Hamšíková). 5 strana 203 celkem

7 potenciálu Zlínského kraje zahrnující vazby mezi podnikatelskými subjekty, odpovídajícími vědecko-výzkumnými institucemi a podpůrnými subjekty při vzájemné spolupráci na realizaci inovačních aktivit ve Zlínském kraji. II.1.A Inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu ČR a EU II.1.A.1 Teoretická východiska a inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu EU Vznikem České republiky v r Zlínský kraj zasáhly negativní ekonomické důsledky rozpadu Československa. Zlínský kraj se stal krajem příhraničním. Vstupem České republiky do EU v r a později také do Schengenského prostoru se tato situace pomalu mění a v průběhu posledních let se zlepšuje i jeho neustále tematizovaná dopravní dostupnost. Konkurenceschopnost regionu je spojena s jeho vědecko-technickou úrovní a prostředky investovanými jednotlivými subjekty do oblasti inovací. Vlivem synergického efektu dochází nejen k růstu ekonomiky onoho subjektu, ale i růstu ekonomiky daného regionu. Inovační politika se proto orientuje na zvyšování kvality a konkurenční schopnost jak výrobků, tak i služeb, což se promítá do indikátorů, které tuto situaci (byť nepřímo) vyhodnocují. Vývoj ekonomiky Zlínského kraje můžeme sledovat např. prostřednictvím vývoje HDP, který je zřejmý z tabulky 1 a grafu 1, v němž je zjednodušené vyjádření meziročního HDP Zlínského kraje a ČR v kontextu EU. Hrubý domácí produkt rostl každoročně do roku 2009 v celorepublikovém průměru. K poklesu došlo v r Ve Zlínském kraji došlo k poklesu v r. 2004, následně v kontextu vývoje ČR v r Tabulka 1: Vývoj meziročního regionálního HDP na 1 obyvatele v kontextu EU (v %; EU27 = 100 %) 13 Území Česká republika celkem 68,3 70,2 70,4 73,5 74,9 75,8 77,7 80,3 81,0 82,2 79,6 Česká republika bez Prahy 59,4 60,5 60,5 63,1 64,7 65,1 66,5 68,2 66,7 68,5 65,7 Hl. m. Praha 136,3 145,1 147,4 154,3 154,3 158,3 163,3 172,6 175,2 175,7 172,1 Středočeský kraj 64,3 65,2 67,1 69,3 71,2 69,8 73,4 75,4 73,6 73,6 71,6 Jihočeský kraj 62,8 63,4 63,3 65,6 67,0 68,3 69,7 68,9 69,6 70,7 68,0 Plzeňský kraj 64,1 66,1 64,6 68,6 72,2 71,5 73,4 73,8 71,8 71,3 68,0 Karlovarský kraj 57,2 55,8 57,1 58,9 58,2 57,1 55,8 57,3 57,5 60,8 57,6 Ústecký kraj 55,7 55,7 55,8 60,6 61,7 61,6 63,2 63,7 64,4 69,0 66,4 13 Dostupné z: Data byla doplněna o údaje zveřejněné ČSÚ za období dle 6 strana 203 celkem

8 Liberecký kraj 61,1 61,6 61,6 59,5 60,2 63,6 63,2 61,9 59,3 61,2 59,5 Královéhradecký kraj 64,6 64,8 63,8 65,9 67,3 66,4 65,9 68,2 66,5 71,4 68,5 Pardubický kraj 58,3 59,0 59,0 62,5 62,8 62,5 65,2 67,1 66,8 66,4 62,9 Vysočina kraj 57,2 62,0 60,9 63,2 63,9 64,3 65,5 67,7 66,9 67,6 64,9 Jihomoravský kraj 63,1 65,0 64,8 68,2 68,4 69,0 71,2 73,8 73,9 77,7 74,5 Olomoucký kraj 54,3 54,6 54,3 56,4 58,7 57,5 57,6 59,4 61,0 61,9 60,1 Zlínský kraj 57,1 58,1 58,1 60,2 59,7 61,2 63,3 65,7 64,8 70,6 66,8 Moravskoslezský kraj 53,5 54,8 54,2 57,0 61,4 64,2 64,7 67,6 67,4 67,7 65,9 Zdroj: ČSÚ Graf 1: Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a Zlínský kraj (v %) v kontextu EU (EU 27=100 %) r r r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ Česká republika celkem Zlínský kraj Postavení Zlínského kraje mezi kraji ČR, které dosahují vyšších hodnot indexu HDP než Zlínský kraj (v kontextu EU), je uvedeno v grafu 2. Na jedné straně z vývoje HDP vyplývá relativní zaostávání Zlínského kraje ve tvorbě HDP, na druhé straně však z těchto vývojových křivek je patrno, že Zlínský kraj fakticky nezaostává ve vývoji, neboť převážně do r vykazuje celkově růstovou tendenci. Pokud dochází k propadu v r. 2010, děje se tak u všech krajů ČR v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí či jinými globálními problémy. Dle aktualizovaných údajů na konci roku 2010 se Zlínský kraj nacházel na šesté pozici mezi kraji ČR (bez Prahy). Graf 2: Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v kontextu krajů ČR (bez Prahy) vykazujících vyšší hodnoty HDP než ZK (v %; EU 27=100 %) r r r r r r r r r r r Zdroj: ČSÚ Jihomoravský kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Abychom porozuměli inovačnímu prostřední Zlínského kraje, je nezbytné porozumět inovačnímu prostředí v kontextu nejen České republiky, ale i těch zemí, s nimiž je naše 7 strana 203 celkem

9 republika propojena, a to v kontextu našich sousedů, členů Evropské unie. Proto dříve, než se začněme věnovat Zlínskému kraji a jeho dalším ukazatelům, na samotném vstupu do problematiky uvádíme teoretická východiska související s inovačním prostředím v kontextu EU. Inovace představují klíčový nástroj na cestě k dlouhodobému úspěchu v globální znalostní ekonomice. 14 V dlouhodobém časovém horizontu se schopnost inovovat řadí mezi nejvýznamnější faktory, jejichž pomocí lze ovlivňovat nejen konkurenceschopnost státu, ale i samotných regionů. Pro podporu inovačních aktivit v podnicích je klíčové vytvoření funkční inovační infrastruktury. 15 Tradičně i věda a výzkum napomáhá uplatňovat inovace ve firmách. 16 V České republice stále existuje zcela nedostatečné propojení vědy a výzkumu s kapitálem pocházejícím ze soukromých zdrojů. Podpora inovací a výzkumu není dostatečně synchronizovaná. V posledním žebříčku Světového ekonomického fóra (WEF) z roku 2010 se ČR umístila v oblasti inovací na 27. místě na světě tj. 69 % výkonu nejlepší země, kterou je v této oblasti USA, mezi další nejlepší inovátory patří např. Švýcarsko, Finsko a Japonsko. I tak se ČR zařadila mezi státy, jejichž hospodářský vývoj je tažen inovacemi. Avšak oproti minulým létům se pozice ČR mírně zhoršuje, což je důsledkem poklesu zapojení MSP do procesu inovací. Ve srovnání s EU-27 dle evropského žebříčku European Innovation Scoreboard z roku 2009 spadá ČR, tedy i Zlínský kraj, do skupiny tzv. středních inovátorů. Velkou zásluhu na podpoře inovací v ČR mají programy EU a mezinárodní transfer technologií. Čerpání finančních prostředků na podporu inovací ze strukturálních fondů EU však již není dlouhodobě udržitelné, předpokládá se, že po roce 2013 s nástupem nového programovacího období již bude alokace výrazně nižší. České podniky by měly umět generovat peníze, které následně investují do podpory inovací samostatně. Z tabulky 2 vyplývá zhoršující se postavení ČR v žebříčku konkurenceschopnosti mezi léty 2009 a Změny v umístění ČR u pilíře spadajícího pod Fáze rozvoje: Inovace, která je klíčová pro ekonomiky tažené inovacemi, dosahují záporných hodnot, výsledky nejsou příliš pozitivní. Tabulka 2: Změny postavení ČR žebříčku konkurenceschopnosti mezi léty 2009 a 2010 ve fázi rozvoje Inovace Změny v konkurenceschopnosti ČR za poslední dva roky dle Global Competitiveness Report Změna Konkurenceschopnost celkově Fáze rozvoje: Inovace Inovace Podnikatelské prostředí Investiční prostředí Zdroj: Konkurenceschopnost ČR 14 ( ) 15 ( ) 16 Analýza MPO týkající se konkurenceschopnosti ČR z počátku roku 2011 prosazuje myšlenku, že efektivní podpora ekonomiky České republiky je možná pouze v případě, že jsou cíleně a efektivně nastaveny mosty k: inovacím, aplikačnímu využití nových poznatků a také široké společenské absorpci nových poznatků v profesionálním a praktickém chování lidí. Viz download.mpo.cz/get/43266/48536/573452/priloha002.pdf ( ) 8 strana 203 celkem

10 Innovation Union Scoreboard 2010 Jedná se o první vydání hodnotící zprávy Inovace v Unii (IUS). Na rozdíl od předchozích European Innovation Scoreboard, které pomáhaly sledovat naplňování Lisabonské strategie na období 2000 až 2010, je tento nový nástroj nápomocen ke sledování provádění dokumentu Evropa Poskytuje srovnávací hodnocení inovační výkonnosti členských států EU27, dále silné a slabé stránky výzkumných a inovačních systémů EU. 17 IUS 2010 obsahuje inovační ukazatele a analýzy trendů pro všech 27 členských zemí EU, ale i pro Chorvatsko, Island, Makedonii, Turecko, Norsko, Srbsko a Švýcarsko. Zahrnuje také doplňující srovnání EU 27, USA, Japonsko a skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). 18 Hodnocení probíhá za použití souhrnného inovačního indexu. Státy jsou dle IUS členěny do čtyř skupin 19 : 1. Slabí inovátoři, mezi které patří Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko. 2. Mírní inovátoři, zde se mimo jiné nachází např. Slovensko, Polsko, Maďarsko a Česká republika. 3. Inovační následníci, v této skupině se nachází průměr EU 27, Lucembursko, Nizozemsko, Velká Británie a další. 4. Inovační lídři, kam se zařazuje Dánsko, Finsko, Švédsko a Německo. Graf 3: Dělení členských států EU do inovačních skupin dle IUS ,8 0,6 0,4 0,2 0,0 LV BG LT RO SK PL HU MT EL ES CZ IT PT EE SI CY EU FR LU IE NL AT BE UK DE FI DK SE Slabí inovátoři Mírní inovátoři Inovační následníci Inovační lídři Poznamenáváme, že IUS je tvořen jako souhrn 24 ukazatelů, které mohou nabývat hodnot v rozmezí 0 až 1. Zdroj: Pro-Inno Souhrnný inovační index (SII) Celková inovační výkonnost jednotlivých zemí je shrnuta do Souhrnného inovačního indexu. Jedná se opět o souhrn 24 indikátorů vystihujících předpoklady, firemní aktivity a výstupy dané země v oblasti inovací. Nejnižší možný výsledek SII je 0 a maximální výkon znázorňuje číslo Z grafu 4 vyplývá, že dle hodnocení prostřednictvím SII z roku 2010 je 17 ( ) 18 ( ) 19 ( ) 20 Viz Methodology report, ( ): - Lidské zdroje (např. počet nových absolventů doktorského studia na 1000 obyvatel mezi 25 až 34 lety, podíl obyvatel ve věku 30 až 34 let mající ukončené terciární vzdělávání apod.) 9 strana 203 celkem

11 nejlepším inovátorem Švédsko, hned za ním se v závěsu drží Dánsko, Finsko a Německo. Česká republika se nachází pod průměrem EU27, stejně jako a Slovensko Maďarsko nebo Polsko. Mezi státy s nejhoršími hodnotami SII se řadí Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko. Graf 4: Hodnocení členských států EU dle Souhrnného inovačního indexu za rok ,8 0,6 0,4 0,2 0,0 0,591 0,611 0,516 0,226 0,495 0,414 0,736 0,696 0,466 0,364 0,395 0,696 0,543 0,327 0,573 EU AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK UK 0,421 0,227 0,565 0,201 0,351 0,578 0,278 0,436 0,237 0,750 0,487 0,269 0,618 Zdroj: Pro-Inno Česká republika ČR patří mezi mírné inovátory s podprůměrnou inovační výkonností. Mezi relativně silné stránky u nás lze zařadit oblast lidských zdrojů, inovátory, ekonomické výstupy a investice firem. Mezi nedostatky se nachází podnikatelská spolupráce, financování a podpora kvalitního výzkumu a oblast duševního vlastnictví. 21 V grafu 5 je uvedeno srovnání hlavních skupin indikátorů SII v ČR s průměrem EU 27, který je v tomto případě 100 % inovačního výkonu. Pouze v oblasti investice firem a inovátoři, se ČR dostala v roce 2010 nad průměr EU. - Podpora kvalitního a atraktivního výzkumu (mezinárodní vědecké publikace na milion obyvatel, vědecké publikace mezi top 10 % nejcitovanějšími publikacemi po celém světě jako podíl ze všech vědeckých publikací v daném státu apod.) - Financování podpory (např. podíl výdajů na VaV jako % z HDP země) - Investice firem (např. firemní výdaje na VaV jako % z HDP země) - Podnikatelská spolupráce (např. MSP s vlastními inovacemi jako % z celkového počtu MSP v zemi, Inovativní MSP spolupracující s jinými podniky jako % z počtu MSP v zemi apod.) - Duševní vlastnictví (např. ochranné známky na mld. HDP v PPS ) - Inovátoři (např. MSP zavádějící inovace produktu nebo procesu jako % ze všech MSP v zemi, MSP zavádějící marketingové nebo organizační inovace jako % ze všech MSP v zemi apod.) - Ekonomické výstupy (např. prodej a zavedení nových inovací na trh jako % z obratu, podíl medium a high-tech výrobků na celkovém vývozu v %, zahraniční příjmy z licencí a patentů jako % z HDP apod.) 21 ( ) 10 strana 203 celkem

12 Graf 5: Grafické srovnání hlavních skupin indikátorů SII v ČR s průměrem EU 27 Ekonomický výstup Inovátoři Duševní majetek Podnikatelská spolupráce Investice firem Financování podpory Podpora kvalitního výzkumu Lidské zdroje EU 27 = 100% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% Zdroj: Pro-Inno Souhrnné hodnocení inovační výkonnosti Podrobné výsledky indexu SII za jednotlivé státy v roce 2008 jsou uvedené v grafu 6. Důležité je znát nejen současný stav SII, ale i jeho tempo růstu nebo poklesu. Ačkoliv Česká republika a tedy i Zlínský kraj vykazuje podprůměrnou hodnotu indexu vůči průměru EU, jeho dlouhodobý růst nás posunuje každý rok blíže průměrné úrovni EU, viz tabulka 4. Jak ukázala studie Inovační výkonnost zemí Evropské unie - komparativní analýza 22, většina lídrů v oblasti inovací (Německo, Lucembursko, Itálie a další) začíná mít problémy si tyto pozice udržet. Naopak u zemí s nižším SII jejich potenciál roste. Země s lepším než průměrným výkonem jsou např. Česká republika, Malta, Slovensko. Tabulka 4: Vývoj hodnot SII r r r r r r r Česká republika 0,31 0,31 0,344 0,346 0,368 0,392 0,404 Zdroj: Pro-Inno strana 203 celkem

13 Graf 6: Souhrnný inovační index Zdroj: Pro-Inno The Global Innovation Index 2011 (GII) Jedná se o již čtvrté vydání světové hodnotící zprávy, která se zaměřuje na analýzu inovací pomocí GII, jehož pomocí lze určit podmínky, vlastnosti a procesy, které podporují inovace. GII zdůrazňuje roli inovací ve světových ekonomikách v oblastech ekonomického a sociálního rozvoje a zkoumá transformační sílu inovací. Inovace jsou jedním ze základních prvků pružnosti ekonomiky. 23 Schéma faktorů a sub-indexů obsažených v GII je uvedeno v příloze 1. Česká republika ČR se dle hodnotící zprávy The Global Innovation Index 2011 umístila na 27. místě (s hodnotou 47,3 GII) na světě v roce 2010 a polepšila si tak oproti roku 2009, kde ČR zaujímala místo Silné stránky ČR v oblasti inovací: 25 Výdaje na počítačový software Rekreace a kultura Počítačové a komunikační služby Registrace obchodní známky podané prostřednictvím systému Madrid 23 ( ) 24 ( ) 25 ( ) 12 strana 203 celkem

14 Intenzita místní konkurence Vývoz zboží a služeb aj. Slabé stránky ČR v oblasti inovací: Ekologické stopy a biokapacity Čistý příliv přímých zahraničních investic Podíl obnovitelných zdrojů energie Celková daňová sazba HDP na jednotku spotřeby energie Ochrana investorů aj. Hodnocení postavení ČR v oblasti inovační výkonnosti dle OECD Česká republika rychle dohání klíčové země OECD a ve své inovační výkonnosti vede řadu východoevropských zemí OECD. Mezi silné stránky ČR patří např. vývoz špičkových technologií. Je zde silná politická podpora inovací, v současné době tři operační programy se zaměřením na podporu inovací. Sledují se tři hlavní ekonomické ukazatele, mezi něž patří Výdaje na vědu a výzkum (VaV) v podnikatelském sektoru, zaměstnanost ve VaV a špičkové technologie výroby. 26 Graf 11: Podíl firem, které se zabývají inovacemi v zemích OECD (%) MSP Velké firmy Celkem Zdroj: OECD Graf 12: Hrubé domácí výdaje na VaV v porovnání ČR, EU 27 a OECD (v % z HDP) ,21 2,18 2,21 2,24 2,28 2,34 1,76 1,73 1,74 1,77 1,77 1,84 1,92 1,29 1,25 1,41 1,55 1,54 1,47 1,53 r r, 2004 r r r r r Česká republika EU 27 OECD celkem Zdroj: OECD 26 ( ) 13 strana 203 celkem

15 Porovnání VaV a inovační výkonnosti ČR s průměrem zemí OECD vyplývá z tabulky 1 v příloze 1 a grafu 13. ČR je na tom nejlépe v oblastech, v nichž přesahuje průměr zemí OECD: Pracovníci VaV jako procento z celkové zaměstnanosti Nové tituly ve vědě a technických oborech Patenty se zahraniční spoluprací vynálezců Rizikový kapitál jako procento z HDP Naopak zcela nejhorší postavení zaujímá ČR v počtu patentů na milion obyvatel, zde se nachází hluboko pod průměrem zemí OECD. Graf 13: Porovnání inovační a vědecké výkonnosti ČR s průměrem zemí OECD Hrubé domácí výdaje na VaV jako % z HDP (GERD) Pracovníci vědy výzkumu jako % z celkové 81,38 Soukromé yýdaje na VaV jako % z HDP (BERD) Věda a technické obory jako % ze všech nových titulů 69,50 39,08 32,66 51,15 Rizikový kapitál jako % z HDP Počet výzkumných pracovníků na tisíc 34,78 1,98 Patenty na mil. obyvatel Podíl na výdajích na VaV financovaných ze 28,16 55,73 Patenty se zahraniční spoluprácí vynálezců Podíl spolupracujících firem (jako % všech firem) 45,05 47,65 40,38 Vědecké články na mil. obyvatel 54,48 Podíl firem, které zavedly na trh inovaci produktu Podíl firem, které zavedly netechnologické inovace ČR Průměr OECD Zdroj: OECD Hodnocení postavení ČR v oblasti inovační výkonnosti dle OECD Z grafu 14 vyplývá, že mezi členskými státy EU byl zaznamenán nejvyšší sklon k inovacím v roce 2008 v Německu (79,9 %), dále Lucembursku (64,7 %), to jsou jediné dva členské státy, ve kterých bylo více než 60 % všech podniků inovačních, průměr EU-27 (kromě Řecka) byl 51,6 %. Nejnižší sklon k inovacím byl zaznamenán v Lotyšsku (24,3 %), Polsku (27,9 %) a Maďarsku (28,9 %). Česká republika se řadí k jednomu z mála členských států, které vstoupily do EU v roce 2004 a hlásí se ke sklonu k inovacím nad průměrem EU rostat_information 14 strana 203 celkem

16 Graf 14: Podíl inovačních podniků v roce 2008 jako % ze všech podniků dle Eurostatu Zdroj: EUROSTAT TrendChard TrendChart, jako další nástroj iniciativy Evropské unie PRO INNO Europe, popisuje a nezávisle analyzuje hlavní trendy inovační politiky na národní a regionální úrovni v celé Evropě. 28 V oblasti podpory a rozvoje inovací v ČR zahrnuje TrendChard z roku 2009 problémové okolnosti: Slabá spolupráce mezi výzkumem a sektorem průmyslu, což má za následek nedostatek vazeb v procesu tvorby, přenosu a využívání nových poznatků. Nedostatek výzkumných pracovníků a absolventů se zaměřením na VaV, což může negativně ovlivnit další rozvoj znalostní ekonomiky v ČR. Nedostatečné využívání ochrany práv duševního vlastnictví, což negativně ovlivňuje komercializace výsledků výzkumu a vývoje a transformace nových poznatků do inovací. Innobarometer Analytical Report 2010 a 2009 Innobarometr Analytical Report 2010 je k dispozici v rámci bleskového průzkumu Eurobarometr, kterého se zúčastnilo všech 27 členských států EU, Norsko a Švýcarsko 29. V ČR se průzkumu zúčastnilo celkem 105 institucí veřejného a soukromého sektoru v oblasti financí, zdravotnictví, vzdělání, sociálních služeb, životního prostředí apod. Na otázku za jaké inovátory se tyto instituce považují, odpovědělo 18 % dotázaných, že za přední inovátory, 51 % střední inovátory a 31 % institucí neinovuje vůbec. 28 ( ) Cílem tohoto nástroje je přispět k hodnocení politiky, identifikovat příklady dobré praxe, a tím zlepšit podmínky pro rozhodování v oblasti inovační politiky. TrendChard se dá také nazvat jako monitorovací síť vývoje inovační politiky a opatření ve 39 zemích světa. 29 Jedná se o průzkum veřejného mínění v daných oblastech, které provádí od roku 1974 Evropská komise. Publikace vyhodnocuje opatření veřejné podpory a programy pro inovace, z obchodního hlediska. Cílem Innobarometer Analytical Report pro rok 2010 bylo studium inovačních strategií evropského sektoru veřejné správy v reakci na měnící se omezení a příležitosti. Výzkumu se zúčastnilo celkem veřejných institucí a organizací veřejné správy na centrální, regionální nebo místní úrovni v celé Evropě, formou telefonických rozhovorů. Tato zpráva poskytuje informace o následujících tématech: Druhy a množství inovací; Dovednosti a školení na podporu inovačních aktivit; Výhody zavádění inovací ruku v ruce s možnými negativními dopady inovačních strategií; Problémy při realizaci zakázek (metody, cíle, výsledky); Předvídání budoucích trendů, které by mohly mít dopad inovace apod. Viz Innobarometer 2010: Analytical report on innovation in public administration, ( ). 15 strana 203 celkem

17 Innobarometer Analytical Report 2009 je průzkum zaměřený na podporu inovací v oblasti podnikání a průmyslu ve 27 členských státech EU. Celkem se do průzkumu zapojilo podniků a firem z celého území EU. Za ČR se zúčastnilo 204 podniků a firem, z nichž 46 % dotázaných firem odpovědělo, že jsou zaměřeny na podporu inovací, celkový průměr EU činí 56 %. 30 Shrnutí Inovace jsou nedílnou součástí moderních ekonomik. V době současné hospodářské krize nabývají na významu. Pomáhají zůstat České republice i Zlínskému kraji konkurenceschopnými v globální ekonomice, současně mohou napomáhat k vytváření nových pracovních míst. ČR patří mezi mírné inovátory s podprůměrnou inovační výkonností. Mezi relativně silné stránky u nás lze zařadit oblast lidských zdrojů, inovátory, ekonomické výstupy a investice firem. Mezi nedostatky se nachází podnikatelská spolupráce, financování a podpora kvalitního výzkumu a oblast duševního vlastnictví. Současný stav jednoho z indexů charakterizujících inovační výkonnost země či regionu SII, (Souhrnný inovační ukazatel), který dává přehled o inovační výkonnosti jednotlivých zemí, poukazuje sice na podprůměrnou hodnotu indexu vůči průměru EU, ale jeho dlouhodobý růst nás posunuje každý rok blíže průměrné úrovni EU. Ve Zlínském kraji i v České republice lze poukázat na pozitivní vývoj v uvedeném ukazateli - a to i v porovnání s předchozím stavem vzhledem k údajům uvedeným v dokumentu RIS (2008). II.1.A.2 Inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu ČR Makroekonomické údaje Již výše bylo uvedeno, makroekonomické a strukturální ukazatele charakterizují možný vliv a dopady vědeckých, technologických a inovačních procesů na celkový ekonomický rozvoj regionu. Aktualizované relevantní údaje zahrnuté do kontextu ČR jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. Z nich vyplývá relativní zaostávání Zlínského kraje ve tvorbě HDP a zvýšený podíl nezaměstnanosti v kontextu České republiky. 30 Innobarometer 2009: Analytical report, ( ) Zpráva poskytuje informace o následujících dalších zkoumaných tématech: Charakteristika inovačních podniků, inovačních aktivit, role VaV v inovacích, přenos inovací; politická podpora v oblasti inovací. 16 strana 203 celkem

18 Tabulka 1: Makroekonomické ukazatele ve Zlínském kraji v kontextu ČR % z ČR 2009 ČR 2009 Hrubý domácí produkt (HDP) v mil. Kč ,6 % Hrubý domácí produkt (HDP)/obyvatele v mil. Kč ,01 % Hrubá přidaná hodnota v mil. Kč ,6 % Zdroj: ČSÚ Tabulka 2: Makroekonomické ukazatele ve Zlínském kraji v kontextu ČR Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Kč Vývoz celkem v běžných cenách (mil. Kč) Z toho EU , (82,82 %) , (82,99 %) , (82,55 %) Průměrná mzda (fyzické osoby) v ČR v Kč Průměrná mzda (fyzické osoby) ve ZK v Kč Nezaměstnanost V ČR ( %) 5,3 4,4 6,7 Registrovaná nezaměstnanost 33 V ČR ( %) 6,62 5,45 7,98 Nezaměstnanost Ve ZK ( %) Zdroj: ČSÚ 6,02 6,13 10,83 Časové řady meziročního vývoje hrubého domácího produktu (HDP) ve Zlínském kraji v běžných cenách v kontextu krajů ČR jsou uvedeny v grafu 1. V posledním sledovaném roce došlo s ohledem na světovou ekonomickou krizi k poklesu HDP ve všech krajích ČR. 31 Dostupné na: 32 Za 1-3. čtvrtletí Údaje ve Statistické ročence Zlínského kraje absentují. Na stránkách je uvedeno, že Průměrná mzda ve Zlínském kraji ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 3,9 procenta na korun. 33 Dostupné na: 17 strana 203 celkem

19 Graf 1: Vývoj hrubého domácího produktu (HDP) ve Zlínském kraji v běžných cenách v kontextu krajů ČR - časové řady (bez Prahy, ČR = 100 %) Zdroj: ČSÚ r r r r r r r r r r Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Vývoj regionálního HDP na bydlícího obyvatele, jako další makroekonomické charakteristiky, je vhodnějším ukazatelem pro souměření různě velkých regionů a je zřejmý z tabulky 3. V grafu 3 jsou uvedeny vývojové křivky těch krajů, které v roce 2008 vykazují vyšší hodnoty tohoto indexu než Zlínský kraj. Odtud lze usoudit, že v uvedeném období Zlínský kraj vykazuje spíše stabilitu. Tabulka 3: Regionální HDP na 1 obyvatele (v %; ČR = 100 %) 34 Území Česká republika celkem Česká republika bez Prahy Území - NUTS ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 87,0 86,3 86,0 85,9 86,3 85,9 85,6 84,9 84,6 Hl. m. Praha 199,6 206,8 209,5 209,9 205,9 208,9 210,2 215,0 215,5 Středočeský kraj 94,1 92,9 95,4 94,3 95,1 92,1 94,5 93,9 91,9 Jihočeský kraj 91,9 90,3 90,0 89,3 89,4 90,1 89,7 85,9 86,9 Plzeňský kraj 93,8 94,2 91,8 93,4 96,3 94,4 94,5 91,9 89,7 Karlovarský kraj 83,7 79,6 81,2 80,1 77,7 75,3 71,8 71,3 71,8 Ústecký kraj 81,5 79,4 79,4 82,4 82,3 81,2 81,3 79,3 80,5 Liberecký kraj 89,5 87,7 87,5 80,9 80,3 83,8 81,3 77,1 74,0 Královéhradecký kraj 94,6 92,4 90,7 89,7 89,8 87,6 84,9 85,0 83,1 Pardubický kraj 85,4 84,1 83,8 85,0 83,9 82,4 83,9 83,6 83,5 34 Dostupné z: 18 strana 203 celkem

20 Vysočina kraj 83,8 88,3 86,6 85,9 85,3 84,8 84,2 84,3 83,6 Jihomoravský kraj 92,4 92,6 92,1 92,8 91,3 91,0 91,6 91,9 92,3 Olomoucký kraj 79,6 77,8 77,1 76,7 78,3 75,8 74,1 74,0 76,2 Zlínský kraj 83,6 82,9 82,6 81,9 79,6 80,7 81,5 81,8 80,9 Moravskoslezský kraj 78,3 78,1 77,0 77,5 82,0 84,7 83,3 84,1 84,2 Zdroj: ČSÚ Graf 3: Regionální HDP na 1 obyvatele (v %; ČR = 100 %) Zdroj: ČSÚ r r r r Jihomoravský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Moravskoslezský kraj Vysočina kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Zlínský kraj Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají ekonomické subjekty z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách, a mezi spotřebou, oceněnou v kupních cenách. Sama je tedy také v základních cenách. Osmé je pořadí Zlínského kraje ve tvorbě hrubé přidané hodnoty v rámci ČR, viz tabulka 4. Tabulka 4: Pořadí krajů podle hrubé přidané hodnoty (HPH), r Pořadí Kraje ČR HPH - mil. Kč 1 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Liberecký kraj Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ 19 strana 203 celkem

21 V dlouhodobém výhledu patří a bude patřit mezi nejdůležitější odvětví Zlínského kraje zpracovatelský průmysl tím, že se bude výraznou mírou podílet na tvorbě HDP Zlínského kraje a zaměstnanosti, což je pro budoucnost kraje klíčové 35. Zpracovatelský průmysl tvoří dlouhodobě okolo 39 % hrubé přidané hodnoty. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví ve Zlínském kraji se řadí plastikářství a gumárenství, jak je zřejmé z tabulky 5. Společně vytváří téměř polovinu průmyslových výkonů celého regionu. Dlouhodobě silnou pozici si drží také elektrotechnický, kovodělný a chemický průmysl. 36 Dá se však předpokládat, že významné místo v průmyslovém odvětví budou zaujímat i nová odvětví, jako např. výroba dopravních prostředků a zařízení, rovněž i dřevařství. Nicméně i v těchto odvětvích lze zaznamenat pro rok 2009 pokles tržeb jako důsledek celosvětové ekonomické krize. 37 Tabulka 5: Průmyslová odvětví Zlínského kraje 38 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle odvětví OKEČ D Zpracovatelský průmysl (OKEČ) celkem DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DC výroba usní a výrobků z usní DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DH výroba pryžových a plastových výrobků DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení DM výroba dopravních prostředků a zařízení DN zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Zdroj: ČSÚ Role plastikářského a gumárenského průmyslu je patrná z vývoje meziročního podílu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na celkových výkonech zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, který je uveden v grafu 2. V r došlo k poklesu podílu tržeb v tomto odvětví na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu, avšak následujícího roku došlo opět k nárůstu podílu tržeb na 48,5 %. 35 Viz tabulka 30 a graf 1 přílohy, rovněž Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje, Poznamenáváme, že údaje roku 2009 byly získány již podle CZ-NACE, i tato okolnost se může projevit prostřednictvím poklesu číselného údaje odpovídajícího tržbám, nicméně pokles je způsoben nekomparabilitou administrativní změny. 38 Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji. 20 strana 203 celkem

22 Graf 2: Meziroční vývoj podílu tržeb v odvětví výroba pryžových a plastových výrobků na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 60,0% 40,0% 20,0% 46,5% 45,3% 39,4% 48,5% 0,0% r r r r Zdroj: ČSÚ Inovační prostředí Zlínského kraje v podnikovém sektoru První pohled na rozsah inovačních aktivit v podnikovém sektoru Zlínského kraje 39, který porovnává kraje ČR na základě podílu firem zapojených do inovačních aktivit, ukazuje graf 4. V rámci ČR patří Zlínský kraj ke střední třetině mezi inovujícími podniky s podílem 48,9 %. Bezmála polovina podniků Zlínského kraje se zabývá inovačními aktivitami. Graf 4: Odhad podílu podniků s inovačními aktivitami v kontextu ČR Pardubický Karlovarský Středočeský Jihomoravský Královéhradecký Jihočeský Praha Ústecký Zlínský Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Liberecký Plzeňský 55,4% 55,3% 53,2% 52,6% 51,1% 51,0% 50,2% 49,9% 48,9% 48,9% 46,4% 45,4% 44,3% 43,1% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Podniky s inovačními aktivitami Podniky bez inovačních aktivit Zdroj: ČSÚ Z tabulky 3 (v příloze 1) vyplývá, že se téměř čtvrtinou (24,4 %) jedná o inovace organizační, třetinou (33,6 %) o inovace marketingové, pětinou (21,2 %) o inovace procesní a necelou pětinou (18,3 %) o inovace produktů. Produktová inovace podniků Zlínského kraje tak představuje nejmenší podíl mezi uvedenými druhy inovací. Dá se předpokládat, že v inovacích produktů, které jsou pro trh nové, se nejedná pouze o dohánění inovací u konkurenta. Umístění Zlínského kraje mezi ostatními kraji ČR v jednotlivých typech inovací, situace je dokumentována tabulkou 7. V marketingových inovacích se Zlínský kraj umístil nejlépe na pátém místě mezi ostatními kraji ČR. Rovněž v produktových inovacích Zlínský kraj obsadil sedmou pozici, tedy v první polovině mezi ostatními kraji ČR, a to i za okolností, kdy bylo výše 39 ČSÚ, Inovační aktivity podniků v České republice v letech 2006 až strana 203 celkem

23 zmíněno, že tento typ inovací zaujímá v rámci Zlínského kraje nejmenší podíl. V procesních a organizačních inovacích zaujímá Zlínský kraj mezi ostatními kraji ČR u obou typů shodné dvanácté místo. Tabulka 7: Podniky Zlínského kraje podle jednotlivých druhů inovací v období Podíl ze všech podniků v dané skupině v letech Pořadí v rámci krajů ČR v letech Podniky s produktovou inovací Podniky s procesní inovací Podniky s Podniky s organizační marketingovou inovací inovací 18,3 % 21,2 % 33,6 % 24,4 % Zdroj: ČSÚ Pokud hodláme komparovat údaje aktuální s postavením Zlínského kraje v minulém šetřeném období, potom je situace zřejmá z komparačních grafů. Jestliže sledujeme údaje staršího data (ČSÚ), získáváme odlišné údaje, týkající se pořadí podílů podniků s technickými a netechnickými inovacemi jako celku, viz graf 5. Zde se Zlínský kraj nachází na předním třetím místě. Avšak jestliže analyzujeme tytéž údaje 40 podle jednotlivých druhů inovací, jak je uvedeno v grafech 11 a 12, potom situace v rámci jednotlivých druhů inovací se mění v tom smyslu, že inovace produktu v podílovém vyjádření v období poklesla. Avšak v produktové inovaci zaujímají inovující podniky v obou obdobích shodné sedmé místo. Je však skutečností, že výdaje na aktivity související s inovacemi ve Zlínském kraji byla v podílu nejvyšší v r, 2005 (viz další kapitola), v dalších letech má podíl výdajů na inovační aktivity (zejména prostřednictvím výdajů na VaV) dlouhodobě klesající, resp. stagnující charakter. Graf 5: Podíly podniků s inovačními aktivitami v kontextu ČR v letech technické inovace netechnické inovace Zdroj: ČSÚ 40 Poznamenáváme, že údaje z ČSÚ pro rozlišení na technické a netechnické inovace, jak byly k dispozici pro roky , již pro období v souhrnu nejsou. Prezentovanému dichotomickému rozlišení pro roky neodpovídá ani průměr jednotlivých druhů inovací, ani celkový součet, zřejmě půjde o údaje získané přímo od zkoumaných podniků. 22 strana 203 celkem

24 Graf 11: Podíl inovujících podniků dle typů inovací mezi lety z celkového počtu podniků v jednotlivých krajích ČR Inovace produktu Inovace procesu Organizační inovace Marketingová inovace Zdroj: ČSÚ Graf 12: Podíl inovujících podniků dle typů inovací mezi lety z celkového počtu podniků v jednotlivých krajích ČR 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Inovace produktu Inovace procesu Organizační inovace Marketingová inovace Zdroj: ČSÚ Diferenciace typů inovací v rámci všech sekcí dle CZ-NACE je uvedena v tabulce 8. Největším podílem se na inovacích podílejí sekce: Informační a komunikační činnosti, Peněžnictví a pojišťovnictví a na třetím místě se jedná o Zpracovatelský průmysl. Tabulka 8: Podniky s technickými a netechnickými inovacemi v ČR v letech Ukazatel celkem % s technickou inovací % % s netechnickou inovací produktovou procesní marketingovou organizační Podniky celkem 49,9 18,4 24,7 32,1 29,2 Sekce CZ-NACE: B Těžba a dobývání 50,3 17,4 19,0 26,1 32,6 C Zpracovatelský průmysl 56,4 29,0 34,3 34,7 32,6 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 41,5 8,1 15,9 23,5 35,1 39,6 12,5 19,6 19,3 20,7 F Stavebnictví 40,3 4,4 13,5 25,0 21,9 23 strana 203 celkem

25 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 51,3 15,5 23,5 39,1 28,3 H Doprava a skladování 44,3 9,5 18,8 23,0 33,9 I Ubytování, stravování a pohostinství 37,1 9,7 11,4 28,0 19,1 J Informační a komunikační činnosti 70,2 42,8 37,6 39,2 44,2 K Peněžnictví a pojišťovnictví 66,1 36,0 36,7 43,5 43,1 L Činnosti v oblasti nemovitostí 42,6 17,0 7,8 22,0 28,5 M Profesní, vědecké a technické činnosti 48,4 18,6 25,9 25,5 32,0 N Administrativní a podpůrné činnosti 37,0 6,1 11,6 23,6 20,3 Zdroj: ČSÚ Vynaložené náklady na inovace dle jednotlivých sekcí průmyslu jsou uvedeny v tabulce 4 (v příloze 1), porovnání vynaložených nákladů na inovace v kontextu krajů ČR je dokumentováno grafem 13. Zlínský kraj se nachází na deváté pozici ve výdajích na inovace. Z této skutečnosti zřejmě vyplývá i celkové postavení inovačních výstupů v rámci ČR. Graf 13: Náklady na Inovace vynaložené v roce 2008 v jednotlivých krajích ČR (v mil. Kč) Zdroj: ČSÚ Tržby podniků s produktovou inovací dle jednotlivých sekcí NACE-CZ jsou uvedeny v tabulce 10 (v příloze 1 je uvedena kompletní tabulka 5), z níž vyplývá, že firmy zpracovatelského průmyslu vykazovaly v roce 2008 nejvyšší tržby mezi podniky ve skupině s produktovou inovací. Celkové tržby podniků s produktovou inovací v roce 2008 dle krajů ČR (v mil. Kč) jsou uvedeny v grafu 14. Zlínský kraj se mezi kraji ČR nachází na sedmé pozici v celkových tržbách podniků s produktovou inovací. Podíly těchto druhů tržeb v rámci všech podniků v ČR a v rámci zpracovatelského průmyslu jsou zřejmé z grafu 15. Zlínský kraj vykazuje více než desetinu tržeb získaných za produkty inovované přímo na trhu, což je necelá polovina 24 strana 203 celkem

26 Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje odpovídající podílu zpracovatelského průmyslu ČR. Největší podíl odpovídající třem čtvrtinám tržeb v tomto sektoru byl získán za nezměněné nebo málo inovované produkty. Graf 14: Celkové tržby podniků s produktovou inovací v roce 2008 dle krajů ČR (v mil. Kč) Zdroj: ČSÚ Tabulka 10: Tržby podniků s produktovou inovací v roce 2008 na území ČR ve zpracovatelském průmyslu a ve Zlínském kraji Ukazatel Celkové tržby podniků s produktovou inovací Náklady tříděné na Inovované produkty nové na trhu Inovované produkty nové pouze pro podnik Nezměněné nebo málo modifikované produkty v mil. Kč v mil. Kč v mil. Kč v mil. Kč Podniky celkem Zpracovatelský průmysl celkem Zlínský Zdroj: ČSÚ Graf 15: Podíly tržeb podniků s produktovou inovací v roce 2008 celkem, ve zpracovatelském průmyslu a ve Zlínském kraji 100% 80% 60% 40% 20% 0% Zdroj: ČSÚ 64,8 15,9 19,3 75,2 14,0 11,0 63,6 16,4 20,0 Podniky celkem Zlínský Zpracovatelský průmysl celkem nezměněné nebo málo modifikované produkty Inovované produkty nové pro podnik Inovované produkty nové na trhu Počet získaných patentů je dalším indikátorem charakterizujícím úroveň inovací v regionu. V roce 2009 bylo ohlašovatelům ve Zlínském kraji uznáno celkem 10 patentů, což je 2,6 % z 25 strana 203 celkem

27 celkem z toho CZ-NACE 72 (vývěv a vývoj) celkem mzdové financované z veřejných zdrojů fyzické osoby přepočtené osoby fyzické osoby přepočtené osoby fyzické osoby přepočtené osoby Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje 385 patentů udělených v ČR. Srovnání s ostatními kraji ČR je zřejmé z grafu 16. Zlínský kraj se nachází na desátém místě (mimo Prahu). Časové řady týkající se počtu přidělených patentů v jednotlivých krajích ČR jsou uvedeny v tabulce 6 v příloze 1. Graf 16: Patenty udělené národním přihlašovatelům dle krajů ČR v roce Zdroj: ČSÚ Ve výše uvedeném kontextu bude rozvoj produktových inovací závislý na propojení podniků a těch institucí, o nichž se předpokládá, že budou s podniky spolupracovat v zajišťování zdrojů inovačních aktivit, a to jsou instituce výzkumu a vývoje. Základní ukazatele VaV v podnikatelském sektoru podle okresů Zlínského kraje v roce 2009 jsou uvedeny v tabulce 12. Tabulka 12: Základní ukazatele VaV v podnikatelském sektoru dle okresů ZK v roce 2009 Podnikatelský sektor, kraj, okresy VaV pracoviště (počet) R&D Výdaje na VaV (tis. Kč) z toho Zaměstnanci VaV celkem z toho ženy výzkumníci Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín nerozlišeno Zdroj: ČSÚ 26 strana 203 celkem

28 Shrnutí Z aktualizovaných relevantních údajů vyplývá relativní zaostávání Zlínského kraje ve tvorbě HDP a zvýšený podíl nezaměstnanosti v kontextu České republiky. Ve srovnání s dokumentem RIS (2008) se jedná o rozdíl v nezaměstnanosti, kdy v minulém období byla nezaměstnanost nižší. Na jedné straně z vývoje HDP vyplývá relativní zaostávání Zlínského kraje ve tvorbě HDP, na druhé straně však (z vývojových křivek časových řad uvedených v tomto dokumentu) je patrno, že Zlínský kraj ve vývoji fakticky nezaostává, neboť převážně do r vykazuje celkově růstovou tendenci. Pokud dochází k propadu v r. 2010, děje se tak u všech krajů ČR v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí či jinými globálními problémy. Dle aktualizovaných údajů na konci roku 2010 se Zlínský kraj nacházel na šesté pozici mezi kraji ČR (bez Prahy). V dlouhodobém výhledu patří a bude patřit mezi nejdůležitější odvětví Zlínského kraje zpracovatelský průmysl tím, že se bude výraznou mírou podílet na tvorbě HDP Zlínského kraje a zaměstnanosti, což je pro budoucnost kraje klíčové. Zpracovatelský průmysl tvoří dlouhodobě okolo 39 % hrubé přidané hodnoty, jedná se o stabilní podíl, neboť stejný podíl byl zaznamenán i v dokumentu RIS (2008). Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví ve Zlínském kraji se dlouhodobě řadí plastikářství a gumárenství, obdobně jako v dokumentu RIS (2008). Společně vytváří téměř polovinu průmyslových výkonů celého regionu. V r došlo k poklesu podílu tržeb v tomto odvětví na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu, avšak následujícího roku došlo opět k nárůstu podílu tržeb na 48,5 %. Ve srovnání údajů dokumentu RIS (v r ,8 %) se jedná o nárůst podílu tržeb v tomto odvětví. Dlouhodobě silnou pozici si drží také elektrotechnický, kovodělný a chemický průmysl. Dá se však předpokládat, že významné místo v průmyslovém odvětví budou zaujímat i nová odvětví, jako např. výroba dopravních prostředků a zařízení, rovněž i dřevařství. Nicméně i v těchto odvětvích lze zaznamenat pro rok 2009 pokles tržeb jako důsledek celosvětové ekonomické krize. V rámci ČR patří Zlínský kraj ke střední třetině mezi inovujícími podniky. Zlínský kraj se mezi kraji ČR nachází na sedmé pozici v celkových tržbách podniků s produktovou inovací. Podíl podniků s produktovou inovací v minulém období dle AIP byl ve Zlínském kraji 21,1 %, v období dle aktuálních údajů ČSÚ 18,3 %, došlo k poklesu produktových inovací ve Zlínském kraji. Největší množství inovací v letech bylo zavedeno v oblasti informačních a komunikačních činností, peněžnictví a pojišťovnictví a ve zpracovatelském průmyslu. Zavádění a rozvoji inovací se věnují nejvíce velké firmy s 250 a více zaměstnanci. Ve Zlínském kraji byla inovačně aktivní bezmála polovina celkového počtu firem. Nejvíce nákladů na inovace bylo vynaloženo v ČR na oblast zpracovatelského průmyslu. Tyto firmy vykazovaly v roce 2008 nejvyšší tržby mezi podniky ve skupině s produktovou inovací. V roce 2009 bylo ohlašovatelům ve Zlínském kraji uznáno celkem 10 patentů, což je 2,6 % z 385 patentů udělených v ČR. Zlínský kraj se nachází na desátém místě (mimo Prahu). Ve srovnání s údaji Analýzy inovačního potenciálu ve Zlínském kraji (2009), došlo za uplynulé období k nárůstu počtu patentů. 27 strana 203 celkem

29 II.1.A.3 Analýza stávajícího stavu a vývoje (aktuální data a časové řady týkající se výzkumu, vývoje a inovací) Vývojový a inovační potenciál Zlínského kraje je zajišťován především prostřednictvím rozvoje vysokých škol, výzkumných institucí, výzkumných pracovišť a jejich aktivní spolupráce se soukromým sektorem. Bez této spolupráce není možné efektivně posílit výzkumné kapacity zaměřené zejména na aplikovaný výzkum a tedy ve svém důsledku na konkurenceschopnost, která povede k dlouhodobě udržitelnému rozvoji české ekonomiky. Instituce výzkumu a vývoje (VaV) V roce 2009 bylo v České republice výzkumných a vývojových pracovišť (VaV), které náležely ekonomickým subjektům. Největší část z těchto VaV pracovišť byla v podnikatelském sektoru (1 899, 81 %). Ovšem pouze čtvrtina (25 %) z nich utratila za aktivity VaV více jak 10 mil. Kč. Počty pracovišť VaV dle podnikatelského, vládního, vysokoškolského, soukromého a neziskového sektoru, zejména podnikatelského, stoupaly do roku Od roku 2006 mají téměř setrvalou tendenci, které v roce 2009 mírně posílily o jednotky až desítky subjektů, viz graf 1. Graf 1: Počet pracovišť VaV dle sektoru provádění v letech Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový Zdroj: ČSÚ Vývoj meziročního počtu pracovišť VaV celkem a VaV (CZ-Nace 72) je uveden v tabulce 1 Do sekce CZ-Nace 72 jsou zařazeny specifická pracoviště výzkumu a vývoje v oblasti přírodních a technických věd (biotechnologie, lékařských věd technických věd a jiných přírodních věd), rovněž výzkumu a vývoje v oblasti společenských a humanitních věd. Proto při posuzování počtu pracovišť VaV je třeba brát zřetel jak na počet pracovišť celkem, tak na tuto podskupinu dle CZ-NACE Zdroj: ČSÚ Pracoviště výzkumu a vývoje. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/kapitola/ >; zpráva TIC - Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje, str strana 203 celkem

30 Tabulka 1: Vývoj meziročního počtu pracovišť VaV v jednotlivých krajích ČR v letech Pracoviště VaV celkem Výzkumná pracoviště (CZ-NACE 72) Celkem v ČR Kraje/Území Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ Z grafu 2 je zřejmá pozice Zlínského kraje v počtu VaV pracovišť mezi ostatními kraji ČR. Zlínský kraj se nachází na páté pozici mezi ostatními kraji ČR a jsou zde zařazena pracoviště náležející do různých sekcí CZ-NACE. Jedná se např. o pracoviště zaměřená na zkušebnictví, měření, analýzy (akreditované i neakreditované), certifikace, činnosti akreditovaných laboratoří, vývojové, konstrukční, výrobní a obchodní aktivity (např. v oblasti gumárenského průmyslu, znalecké posudky v oboru kůže a kožešin se specializací na kožedělné materiály a z nich vyrobenou obuv, oděvy, nábytek a další výrobky, ošetřování výrobků z usní). Ve Zlínském kraji bylo v r zaznamenáno 140 pracovišť a z grafu 2 vyplývá, že tento počet má mírně rostoucí tendenci. 29 strana 203 celkem

31 Graf 2: Vývoj meziročního počtu VaV pracovišť celkem v krajích ČR 700 Praha Zdroj: ČSÚ r 2005 r 2006 r 2007 r 2008 r 2009 Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Graf 3 ukazuje vývoj počtu VaV pracovišť podle CZ-NACE 72 zaměřených pouze na výzkum a vývoj, jak bylo uvedeno výše, v této specifikaci se odlišuje od předešlého grafu 2. Ačkoliv v letech 2007 a 2008 došlo k poklesu počtu VaV pracovišť (podle CZ-NACE 72), v roce 2009 byl ve Zlínském kraji zaznamenán opět jejich nárůst. Graf 3: Vývoj meziročního počtu VaV pracovišť (CZ-NACE 72) v krajích ČR Zdroj: ČSÚ r 2005 r 2006 r 2007 r 2008 r 2009 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Z podrobné tabulky 7 (uvedené v příloze 1) a grafu 4 je patrné, že vývoj počtu všech pracovišť VaV ve Zlínském kraji byl do r mírně podprůměrný, od roku 2004 se však 30 strana 203 celkem

32 pohybuje nad celorepublikovým průměrem (mimo Prahu). V dalších letech se snižování počtu VaV pracovišť ve Zlínském kraji nepředpokládá. Graf 4: Vývoj meziročního počtu VaV pracovišť celkem ve ZK a průměrného počtu VaV pracovišť v ČR (mimo Prahu) Zlínský kraj Kraje ČR mimo Prahu 0 r 2001 r 2002 r 2003 r 2004 r 2005 r 2006 r 2007 r 2008 r 2009 Zdroj: ČSÚ Výdaje na VaV Jedním z ukazatelů hodnocení inovačního potenciálu kraje jsou výdaje na výzkum a vývoj, jak je uvedeno v tabulce 5. Pozice Zlínského kraje mezi ostatními kraji ve výši výdajů na VaV v r je zřejmá z grafu 5. Pokud ale bereme v úvahu vývoj meziročních výdajů na VaV, nejvyšší výdaje byly realizovány v r. 2007, viz graf 6. Výdaje jsou však celkově pod republikovým průměrem (mimo Prahu) a dostaly se na přibližnou úroveň roku Pokud bereme v úvahu počet obyvatel v regionech ČR, Zlínský kraj je v pořadí výdajů na počet obyvatel na devátém místě, viz graf 7 a bereme-li v úvahu výdaje na jedno pracoviště, dostává se Zlínský kraj na místo jedenácté, viz graf 8. Tabulka 5: Výdaje na výzkum a vývoj v krajích ČR mezi léty Výdaje na VaV v krajích (v mil. Kč) Počet obyvatel k Procento výdajů na počet obyvatel Výdaje na jedno pracoviště Praha ,66 33,34 Středočeský ,79 49,27 Jihočeský ,33 21,23 Plzeňský ,28 17,19 Karlovarský ,03 4,00 Ústecký ,08 8,69 Liberecký ,30 15,28 Královéhradecký ,30 14,23 Pardubický ,37 16,02 31 strana 203 celkem

33 Vysočina ,13 8,08 Jihomoravský ,70 22,27 Olomoucký ,25 14,34 Zlínský ,27 11,31 Moravskoslezský ,24 15,07 ČR celkem ,53 23,60 Zdroj: Statistická ročenka ČR 2010 Graf 5: Výdaje na VaV v mil. Kč za jednotlivé kraje ČR v roce Zdroj: Statistická ročenka ČR 2010 Graf 6: Vývoj meziročních výdajů na VaV celkem ve ZK v porovnání s vývojem meziročního průměrného počtu výdajů na VaV celkem v mil. Kč v ČR (mimo Prahu) Zdroj: ČSÚ r 2005 r 2006 r 2007 r 2008 r 2009 Zlínský kraj Kraje ČR mimo Prahu Nejvíce výdajů na podporu a uskutečňování výzkumu a vývoje je vynakládáno v kraji Středočeském, Jihomoravském a samozřejmě na území hlavního města Prahy. Ve Zlínském kraji, podobně jako např. v Královehradeckém či Olomouckém kraji oscilují tyto výdaje kolem hodnoty 1,5 mld. Kč. 32 strana 203 celkem

34 Graf 7: Podíl výdajů na VaV na počet obyvatel v kraji podle pořadí 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Zdroj: ČSÚ Graf 8: Podíl výdajů na VaV na počet VaV pracovišť v kraji podle pořadí 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 Zdroj: ČSÚ Co se týká výdajů na podporu a uskutečňování výzkumu a vývoje podle sektorů provádění, nejvíce finančních prostředků vynakládá podnikatelský sektor. V roce 2009 bylo v podnikatelském sektoru vydáno mil. Kč. Od roku 2007 výdaje na VaV klesají ve všech sektorech. Tabulka 6: Výdaje na VaV v krajích ČRR podle sektorů provádění; (mil. Kč v běžných cenách) Sektor Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový Zdroj: ČSÚ Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru Podnikatelský sektor se v roce 2009 na celkových výdajích na VaV podílel necelou polovinou, jedná se o hlavní zdroj financování VaV v České republice a podíl podnikatelských (soukromých) zdrojů na financování VaV poklesl pod hranici 50 %. V roce 2009 dosáhly výdaje na VaV financované z tuzemských podnikatelských zdrojů 25,4 mld. Kč. Podíl 33 strana 203 celkem

35 podnikatelských zdrojů klesá již třetí rok v řadě, a to z 56,9 % v roce Meziročně došlo k poklesu o 2,9 mld. Kč. 42 Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru je uveden v tabulce 7. Zlínský kraj si ponechává šestou pozici mezi ostatními kraji ČR. Tabulka 7: Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru (v mil. Kč) Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru podle krajů Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Zdroj: ČSÚ Z grafů 9 a 10 je patrný vývoj podílů výdajů na aktivity VaV v podnikatelském sektoru Zlínského kraje v kontextu ČR. Pokud Zlínský kraj vykazoval v minulosti v oblasti inovací vyšší výsledky, zřejmě to bylo způsobeno (kromě mnoha dalších okolností) nestabilitou ve výdajích na VaV. V letech , konkrétně v r se jednalo o jejich nárůst, od r dochází k jejich poklesu. Graf 9: Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve ZK v % (ČR = 100%) 6,00 4,00 2,00 0, Zdroj: ČSÚ 42 Zdroj: ČSÚ, 34 strana 203 celkem

36 Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve ZK ve srovnání s vývojem průměrných meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru v ČR uvádí graf 12. Z něho je patrné mírné pozastavení poklesu průměrných výdajů v rámci ČR, zastavení poklesu výdajů Zlínský kraj pravděpodobně očekává. Graf 10: Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve ZK a v průměru ČR Zlínský kraj ČR celkem Zdroj: ČSÚ r 2001 r 2002 r 2003 r 2004 r 2005 r 2006 r 2007 r 2008 r 2009 Zaměstnanci VaV 43 V České republice bylo ke konci roku 2009 zaměstnáno ve výzkumných a vývojových pracovištích fyzických osob při přepočtu na plnou pracovní dobu věnovanou VaV. Počty zaměstnanců VaV v podnikatelském sektoru mají stoupající tendenci zejména od roku 2007, jak je znázorněno v grafu 11. Mezi roky 2000 a 2009 se evidenční počet zaměstnanců VaV zvýšil 1,4 krát a průměrný meziroční růst mezi těmito roky činil 3,9 %. Graf 11: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců VaV v podnikatelském sektoru ve Zlínském kraji v letech Zdroj: ČSÚ r r r r r Tabulka 8: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců VaV podle vědních sektorů v letech Počet zaměstnanců v sektorech VaV Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Zdroj: ČSÚ Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/kapitola/ >; zpráva TIC - Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje, str strana 203 celkem

37 Soukromý neziskový ČR celkem Zdroj: ČSÚ Situace ve Zlínském kraji v počtu zaměstnanců VaV je pod celorepublikovým průměrem (průměr počítaný mimo Prahu), avšak celkově vývoj má mírně stoupající tendenci, jak je znázorněno v grafu 12. Graf 12: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců VaV ve ZK v letech a v průměru ČR Zlínský kraj Kraje ČR mimo Prahu 0 Zdroj: ČSÚ r 2005 r 2006 r 2007 r 2008 r 2009 Shrnutí 44 Celorepublikově počty pracovišť VaV dle podnikatelského, vládního, vysokoškolského, soukromého a neziskového sektoru, zejména podnikatelského, stoupaly do roku Od roku 2006 mají téměř setrvalou tendenci, které v roce 2009 mírně posílily o jednotky až desítky subjektů. Zlínský kraj se nachází na páté pozici v počtu VaV pracovišť mezi ostatními kraji ČR. Podnikatelský sektor je hlavním zdroj financování VaV v České republice. V roce 2009 se na celkových výdajích na VaV podílel necelou polovinou. Nejvíce výdajů na podporu a uskutečňování výzkumu a vývoje je vynakládáno v kraji Středočeském, Jihomoravském a samozřejmě na území hlavního města Prahy. Ve Zlínském kraji, podobně jako např. v Královehradeckém či Olomouckém kraji oscilují tyto výdaje na kolem hodnoty 1,5 mld. Kč. Z vývoje meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve ZK ve srovnání s vývojem průměrných meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru v ČR je patrné mírné pozastavení poklesu průměrných výdajů na VaV v rámci ČR, zastavení poklesu výdajů (sice mírné, ale v posledních třech sledovaných letech klesající) Zlínský kraj pravděpodobně očekává. Výdaje na VaV ve Zlínském ve srovnání s obdobím analyzovaným v dokumentu RIS (2008) mírně vzrostly. 44 Souhrnné údaje týkající se problematiky VaV v kontextu všech krajů ČR jsou uvedeny v příloze 1 (tabulka 9). Zlínský kraj se pohybuje celkově v oblasti průměrných údajů, což je pozitivní skutečností. 36 strana 203 celkem

38 Ve Zlínském kraji je počet zaměstnanců VaV pod celorepublikovým průměrem (mimo Prahu), i ve srovnání s údaji AIP má celkově vývoj v počtu zaměstnanců mírně stoupající tendenci. Hodnocení inovačního potenciálu regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava Dle OECD lze rozlišit regiony NUTS II v ČR na: 45 Znalostně intenzivní regiony, v obrázku tmavě-modrá barva (Hlavní město Praha) Regiony s tradiční výrobou, v obrázku znázorněny světle-modrou barvou (Region NUTS II Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko) Následující obrázek 1 znázorňuje rozdíly mezi regiony NUTS II členských států OECD v počtu nových (přihlášených) patentů na milion obyvatel. V Evropě se mezi země s nejlepšími výsledky v této oblasti řadí regiony Stockholm a Sydsverige (Švédsko), Etela- Suomi (Finsko), Baden-Wuerttemberg (Německo) a Ostschweitz (Švýcarsko). Všechny tyto regiony mají více než 300 nových patentů na milion obyvatel. Český region NUTS II Střední Morava jehož součástí je Zlínský kraj se řadí ve srovnání se zeměmi OECD v oblasti počtu nových patentů na milion obyvatel k velmi slabým regionům, tedy přibližně 7,4 patentů na mil. obyvatel. Obrázek 1: Srovnání regionů členských států OECD v oblasti počtu nových patentů na mil. obyvatel Zdroj: OECD 45 ( ) 37 strana 203 celkem

39 Očekávané vývojové trendy ve Zlínském kraji Inovace jsou součástí pozornosti hospodářské politiky vlády, dá se předpokládat, že tomu tak bude i v budoucnu. Klíčovou okolností je zabezpečení dostatku rizikového a rozvojového kapitálu, kvalifikované pracovní síly, výzkumného zázemí a dostupnosti informačních zdrojů. V této části se jedná o pohled na rozvoj aktivit VaV, nedá se předpokládat, že rozvoj kraje by byl možný bez rozvoje inovací. Odpovídá tomu i vývoj HDP a indikátorů, které byly sledovány. Ačkoliv se předpokládá zejména v sektoru služeb pozitivní vývoj, jehož součástí jsou služby finanční, vývoj ve zpracovatelském průmyslu, který koreluje s celkovým růstem či poklesem HDP, se předpokládá rovněž rostoucí. Dá se očekávat růst sektorů zpracovatelského průmyslu, zejména, pryžový a plastikářský, výroba kovů a hutnictví, průmysl elektrotechnický, strojírenský. Tyto obory jsou podpořeny jednak schválenými projekty OPPI, viz následující kapitola, jednak z vývoje tržeb a dalších ekonomických charakteristik lze usoudit na tento vývoj. Je předpokládán růst sektoru zpracování dřeva 46, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, rovněž výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, také výroba nábytku zejména s odkazem na excelenci konkrétních firem působících ve Zlínském kraji (např. TON, a.s.). Znalostní a technologická úroveň průmyslu Zlínského je spojena s celkovým ekonomickým vývojem. Pokud nejsou do vědecko-technického rozvoje investovány prostředky, zákonitě ztrácí region na své konkurenceschopnosti. Se zavedením nových znalostí, s jejich implementací, je spojena samozřejmě změna nároků na kvalifikaci pracovníků. Rychlost přizpůsobení se požadavkům průmyslu je základem pro rozvoj konkrétního subjektu. Zpravidla se předpokládá, že s růstem HDP o 1 % se zvyšuje podíl zaměstnanosti pouze o 0,3 %. 46 Viz např. dokument: Zahradník Petr, Jedlička, J.: Strategie rozvoje Zlínského kraje strana 203 celkem

40 II.1.B MOŽNOSTI PODPORY INOVACÍ A JEJICH VYUŽITÍ SUBJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI II.1.B.1 Seznam podpůrných programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Možnosti podpory inovací na úrovni EU Operační program Podnikání a inovace (OPPI) OPPI realizuje podporu inovací pomocí několika prioritních os a programů, mezi nejdůležitější patří: Prioritní osa 4 pod názvem "Inovace". Jsou zde dva programy věnující se podpoře inovačních aktivit. Cílem prvního programu Inovace je zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru prostřednictvím dotací na realizaci různých inovačních projektů v podnicích, zejména v MSP a na projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol, fyzických osob a MSP směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví. Nacházejí se zde programy podpory Inovace - Patent a Inovace - inovační projekt. 47 Schéma 1: Program inovace a jeho programy podpory Zdroj:Czechinvest Další dotační možnosti v rámci Prioritní osy 4 plynou z programu Potenciál, jehož cílem je podpora zavádění a zvyšování kapacit podniků pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, zvýšení počtu společností, které provádějí vlastní výzkum, vývoj a inovace. 48 Prioritní osa 5 pod názvem "Prostředí pro podnikání a inovace". V programech Spolupráce - Technologické platformy nebo také Spolupráce - Klastry, jejichž cílem je vytváření příznivého podnikatelského prostředí, zlepšování podmínek pro podnikání a inovace a rozvoj konkurenční výhody a to vše díky zkvalitňování vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou ( ) 48 ( ) 49 ( ) 39 strana 203 celkem

41 Dalším programem podporujícím inovace v rámci Prioritní osy 5 je program Prosperita, jehož cílem je pomocí dotací podporovat vznik a následný rozvoj subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace. 50 Celková finanční alokace pro OPPI činí 3,04 mld. EUR, z čehož na prioritní osu 4 připadá 922 mil. EUR tj. 25,8 % z celého OPPI a na prioritní osu 5 připadá 1080,9 mil. EUR tj. 30,2 % OPPI. Dohromady tyto prioritní osy podporující mimo jiné vznik a rozvoj inovací dávají dohromady přes 50 % celkové alokace finančních prostředků pro OPPI na léta Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Finanční prostředky z OP VaVpI směřují na posilování výzkumného, vývojového a pro inovačního potenciálu ČR, především prostřednictvím VŠ, institucí pro vědu a výzkum a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje také vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, vytváření nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. 52 Celková finanční alokace programu je 2070,68 mil. EUR. Inovace jsou zde podporovány především pomocí Prioritní osy 1 Evropská centra excelence, na kterou je vyčleněno celkem 685,4 mil. EUR, Prioritní osy 2 Regionální VaV centra" kde podíl finančních prostředků činí 685,4 mil EUR a dále Prioritní osy 3 Komercializace a popularizace VaV na které připadá 213 mil EUR. 52 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) OP VK je zaměřen na zkvalitnění a modernizaci systémů všech typů vzdělávání a jejich dalšího propojení do komplexního systému celoživotního učení, dále ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Finanční alokace na OP VK činí 1,83 mld. EUR. 53 Regionální operační program NUTS II Střední Morava (ROP SM) ROP SM je určen pro region soudržnosti Střední Morava skládající se z území Zlínského a Olomouckého kraje. Podpory inovací se zde dotýká Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, odkud jsou pomocí oblastí podpory 2.1 Rozvoj regionálních center a 2.2 Rozvoj měst podporovány aktivity vhodné na posílení regionálních inovačních systémů 54. V současnosti je ve Zlínském kraji realizován projekt Inovační vouchery ve Zlínském kraji v celkovém objemu 3,9 mil. Kč, dotace ROP SM činí 2,975 mil. Kč. Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Slovenská republika (OPPS ČR-SR) OPPS ČR-SR je určen pro rozvoj pohraničních oblastí a spolupráce mezi Jihomoravským, Moravskoslezským, Zlínským, Trenčínským, Trnavským a Žilinským krajem. Podpory inovací v těchto oblastech se týká Prioritní osa 1 Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce, na kterou je vyčleněno 50,1 mil. EUR, tj. 54 % 50 ( ) 51 ( ) 52 ( ) 53 ( ) 54 ( ) 40 strana 203 celkem

42 z celkové alokace na OP ČR - SROV. Lze zde zahrnout např. rozvoj společných systémů vzdělávání, vznik a rozvoj příhraniční spolupráce podniků a výzkumných institucí. 55 Operační program Meziregionální spolupráce (OP MS) Operační program Meziregionální spolupráce se týká všech členských států EU a dále Norska a Švýcarska. Jeho předmětem je spolupráce mezi veřejnými orgány a institucemi na regionální a místní úrovni s cílem výměny a přenosu zkušeností a zajištění společného rozvoje. Podpoře inovací se zde věnuje celá Prioritní osa 1 pod názvem Inovace a znalostní ekonomika. Zaměření této prioritní osy je především na projekty týkající se shromáždění a přenosu zkušeností na vědecké parky, podnikatelské inkubátory, inovační centra nebo také klastry, využívání nových eko-technologií, podnikatelské mise, podpora restrukturalizace regionu závislém na tradičním průmyslu atd. Na tuto prioritu je z EU vyčleněno 176,7 mil. EUR, tedy celých 55,0 % OPMS. 56 Operační program nadnárodní spolupráce (OP NS) Operační program Nadnárodní spolupráce se člení do několika zón. ČR patří do zóny Střední Evropa a tuto zónu spolupráce sdílí s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí EU s částí Ukrajiny. Prioritní osa 1 Usnadňování/umožňování inovace ve Střední Evropě se orientuje na podporu nadnárodních klastrů, vývoj a implementace inovačních strategií, budování sítí nadnárodního významu v oblastech terciálního vzdělávání a výzkumných institucí apod. Na tuto prioritní osu je z fondů EU vyčleněno 49,2 mil. EUR tedy celých 20 % finanční alokace OPNS. 57 Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) CIP se zaměřuje především na malé a střední podniky, podporu inovační činnosti, včetně ekologických inovací, zajišťuje lepší přístup k finančním prostředkům z EU a poskytuje služby na podporu podnikání v regionech EU. Podporuje také efektivnější zavádění a využívání IKT, zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie, energetickou účinnost. Na léta je celkový rozpočet rámcového programu 3,621 mld. EUR. 58 CIP se člení na tři operační programy, z nichž na podporu inovací je zaměřen Program pro podnikání a inovace (EIP). Program poskytuje podporu prostřednictvím řady iniciativ a činností zaměřených na poskytování finanční podpory pro inovátory, inovační a podpůrné služby pro MSP, rozvoj a testování nových forem podpory podnikání, usnadňování mezinárodního srovnávání a spolupráce s cílem mobilizovat více zdrojů pro inovace, přijímání osvědčených postupů v oblasti inovační politiky. To vše formou zakázek a grantů Slovenska-republik ( ) 56 ( ) 57 ( ) 58 ( ) 59 ( ) 41 strana 203 celkem

43 Sedmý rámcový program výzkum a technologický rozvoj (7RP) RP je základním nástrojem EU pro financování výzkumu v Evropě na léta Rozpočet dosahuje 53,2 mld. EUR, což je dosud největší suma peněz v porovnání s předešlými rámcovými programy (viz graf 1). 60 Graf 1: Vývoj rozpočtu rámcových programů ( miliard) RP RP RP RP Zdroj: Europa Sedmý rámcový program tvoří pět účelných programů: Spolupráce - podpora spolupráce mezi soukromou, veřejnou a akademickou sférou za účelem získání lepšího postavení v klíčových technologických oblastech. 2. Myšlenky - podpora vědeckého výzkumu. 3. Lidé - podpora mobility a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků z EU i dalších zemí. 4. Kapacity - rozvoj kapacit potřebných k budování znalostní ekonomiky, posilování výzkumných schopností, inovačních kapacit a evropské konkurenceschopnosti. 5. Jaderný výzkum (program EURATOM) Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska Má velmi specifické postavení mezi nástroji na podporu vědy, výzkumu a inovací. Zahrnuje státy EHP (EU, Lichtenštejnsko, Island) a Norsko. Tyto státy usilují o snižování disparit v Evropě navýšením finanční alokace pro granty v období Celkový obnos je ve výši 1,79 mld. EUR. Norsko poskytne 97 % této částky, která směřuje do 12 nových členských států EU spolu s Řeckem, Portugalskem a Španělskem. 62 Podpory inovací se zde dotýká hned několik programových oblastí, mezi něž patří např. Věda a výzkum a Přeshraniční spolupráce. Specifickým rysem této podpory je, že se jí mohou účastnit MSP a je vhodná pro malé grantové projekty. 63 Program EUROSTARS Projekt Eurostars je evropský projekt výzkumu a vývoje, zahrnuje členské státy EU a dále např. Švýcarsko, Turecko, Izrael a další. Zaměřuje se na technologickou oblast, která ale musí mít prospěšný účel a musí být zaměřena na vývoj nového produktu, procesu nebo služby. Projekt je vlastně spolupráce, což znamená, že musí zahrnovat alespoň dva účastníky resp. 60 ( ) 61 ( ) dnes-sputny/ ( ) 63 ( ) 42 strana 203 celkem

44 právnické osoby ze dvou různých zúčastněných zemí. Důležitým aspektem projektu je, že by měla být významná účast MSP. 64 Evropská investiční banka (EIB) EIB je finanční instituce EU, jejímž posláním je přispět k provedení cílů politiky EU prostřednictvím financování podnikatelských projektů. Pracuje v rámci tříletého operačního plánu, v současnosti je v platnosti Operační plán evropské investiční banky Jedním z hlavních témat operačního plánu je Podpora znalostní ekonomiky, ta uvádí, že vzdělávání, výzkum a vývoj a inovace jsou tři strany tzv. "znalostního trojúhelníku. Svým klientům nabízí EIB úvěry, záruky a technickou pomoc. 65 Evropský investiční fond (EIF) Podporuje inovativní malé a střední podniky a podnikatele, zejména prostřednictvím investiční činnosti podniku. EIF není půjčovním ústavem, neposkytuje firmám úvěry ani finanční podpory. Pracuje přes banky a jiné finanční prostředníky. Používá buď své vlastní finanční prostředky, nebo prostředky, které byly fondu svěřeny EIB nebo EU. Společně s EIB tvoří tzv. Skupinu EIB. 66 Možnosti podpory inovací na národní úrovni Resortní program výzkumu a vývoje TIP Program TIP realizuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Finanční podpora pochází z prostředků státního rozpočtu České republiky, které jsou určeny na tento účel v rozpočtové kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Příjem žádostí do programu probíhá v letech a je prováděn každoročně formou Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ukončení řešení všech projektů je určeno na rok Účelem programu je poskytovat podporu z veřejných prostředků projektům na podporu rozvoje VaV, tj. výzkum a experimentální vývoj pro efektivnější průmyslovou výrobu v budoucnosti, projekty musejí přinášet i výrazný motivační účinek pro další výzkumně vývojovou činnost v ČR a to např. u MSP. Podpora je poskytována formou dotace. 67 Technologická agentura (TA) ČR Technologická agentura připravuje a implementuje programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, podporuje spolupráci mezi soukromou a výzkumnou sférou a přispívá tak ke zvýšení konkurenceschopnosti v České republice. 68 Je tvořena v současné době třemi programy: 1. ALFA - program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje na léta je zaměřen na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a to zejména progresivních technologií, materiálů, energetických zdrojů aj. 64 ( ) 65 ( ) 66 ( ) 67 ( ) 68 ( ) 43 strana 203 celkem

45 Během šestiletého období by mělo dojít k rozdělení 7,5 mld. Kč, příjemcem podpory mohou být FO i PO, výzkumné organizace. Podporují se především projekty založené na vzájemné spolupráci. Mezi podporované projekty se řadí patenty, software, technologie apod BETA - program veřejných zakázek pro potřeby státní správy na léta , zde se výzkumnými potřebami nazývají projekty, které chce daný orgán státní správy např. MMR, MV, MPSV řešit formou veřejné zakázky. O projekt si však mohou žádat i podniky a výzkumné organizace, které splňují profil uchazeče. Celkový rozpočet programu BETA činí 640 mil. Kč OMEGA - program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje, předpokládaná délka trvání je (Po vyhlášení veřejné soutěže budou k dispozici bližší údaje.) 71 Grantová agentura České republiky (GA ČR) Grantová agentura ČR podporuje základní výzkum v pěti hlavních oborech, mezi něž patří technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy, společenské vědy a zemědělské vědy. Tyto obory se dále dělí na několik podoborů. Témata podporovaných projektů si volí každý navrhovatel sám a finanční prostředky pocházejí ze státního rozpočtu. 72 Výzkumná centra/národní program výzkumu Cílem tohoto programu je podpořit spolupráci špičkových vědeckých pracovišť, aby došlo ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti v Evropském výzkumném prostoru a přispět k výchově mladých odborníků. Poskytovatelem podpory je MŠMT. 73 Možnosti finanční podpory inovací na regionální úrovni Regionální podpůrný zdroj (RPZ) Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. je společnost vlastněná a zřízená Zlínským krajem. Slouží k podpoře projektů, které vytvářejí nová pracovní místa a projekty malých a středních podniků, jedná se o rozvojové projekty. 74 Mezi hlavní cíle RPZ se řadí: Podpora ekonomického rozvoje ve Zlínském kraji, která je reakcí na ztížený přístup ke kapitálu jako hlavní překážky ekonomického rozvoje kraje. Jedná se o podporu začínajících podnikatelů, MSP, podniků čerpajících finanční prostředky ze SF EU a také inovačních podniků. Podpora rozvojových záměrů nepodnikatelských subjektů ve Zlínském kraji, která reaguje na překážku realizace záměrů financovaných z dotačních prostředků u nepodnikatelských subjektů. Jedná se o časový nesoulad mezi realizací projektů a profinancování prostředků z dotačních titulů. 69 ( ) 70 ( ) 71 ( ) 72 ( ) 73 ( ) 74 ( ) 44 strana 203 celkem

46 V současné době jsou aktivní celkem čtyři 75 programy, z nichž Regionální úvěr RPZ umožňuje poskytnutí zvýhodněných úvěrů, jejichž pomocí lze snadně i realizovat podnikatelské projekty MSP na území Zlínského kraje. Další program Mikroúvěr RPZ pomáhá vyřešit problém v přístupu začínajících MSP k úvěrům potřebných pro zahájení jejich podnikatelských aktivit. II.1.B.2 Využití jednotlivých podpůrných programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Zapojení firem, výzkumných pracovišť a servisních organizací CORDIS - 7. Rámcový program - 7RP Oblasti výzkumu, vývoje a inovací jsou podporovány řadou programů. Konkrétně v rámci inovací se pořadí Zlínského kraje ve využívání jednotlivých projektů pohybuje od čtvrtého, až po šesté pořadí z celkem ze čtrnácti lokalit/krajů. Projekty v rámci 7RP byly schváleny 21 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 6,9 % projektů). Tabulka 1: Podpora inovací ze 7RP ve ZK v porovnání s ostatními kraji ČR 76 Počet projektů Počet účastníků projektů z jednotlivých sektorů Počet koordináto rů Počet partnerů Kraj realizace akademický veřejný podnikatelský neziskový celkem Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Program PODPORA ZK cílem je podpora různých služeb se sociálním zaměřením na území Zlínského kraje. Finanční prostředky plynou ze SR v rámci vyhlášeného dotačního řízení pro daný kalendářní rok. Peníze mají formu krátkodobých půjček poskytovatelům sociálních služeb. 2. Program PODPORA EU, jedná se o podporu obcí, organizací zřizovaných krajem a obcemi a dále podnikatelských subjektů ve Zlínském kraji. Podpora ve formě krátkodobých úvěrů směřuje k subjektům, které realizují projekt spolufinancovaný z EU, program se vztahuje na ROP SM a OPPS SR-ČR. 3. Regionální úvěr RPZ jedná se o poskytnutí zvýhodněných úvěrů, jejichž pomocí dojde ke snadnější realizaci podnikatelských projektů MSP na území Zlínského kraje. Tento úvěr poskytuje RPZ, s.r.o. 4. Mikroúvěr RPZ cílem tohoto programu je pomoci vyřešit problém začínajících MSP k úvěrům potřebných pro zahájení jejich podnikatelských aktivit. Finanční prostředky plynou ze zdrojů RPZ, s.r.o. avšak jedná se pouze o podpůrný a doplňkový program, který vyplňuje mezeru mezi programy ČMZRB a bankovním sektorem. 76 Údaje byly zjištěny v červenci strana 203 celkem

47 Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM Pořadí ZK v rámci ČR: Zdroj: CORDIS Graf 2: Pořadí jednotlivých krajů ČR podle počtu schválených projektů v rámci 7RP - pořadí mimo Prahu Zdroj: CORDIS OP Výzkum a vývoj pro inovace Regionální VaV centra byla podpořena třemi projekty v poskytnutých dotacích 1455,9 mil. Kč, viz tabulka 2. Tabulka 2: Podpořené projekty Název projektu Název příjemce Celková výše dotace, Kč Rozhodnutí o financování vydáno dne Centrum polymerních systémů Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně technologií Laboratorní centrum Fakulty technologické Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně CELKEM Zdroj: KÚ Zlínského kraje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) V operačním programu OPPI bylo v rámci prioritní osy Inovace podpořeno ve Zlínském kraji 122 projektů částkou 2 199,9 mil. Kč (viz tabulka 3a, vyznačeno barevně), v rámci všech programů OPPI se jednalo o schválenou podporu 5 041,0 mil. Kč. V rámci prioritní osy Inovace bylo podpořeno dle sídla příjemce ve Zlínském kraji 116 projektů částkou 2 055,7 mil. Kč (viz tabulka 3b, vyznačeno barevně), v rámci všech programů OPPI se jednalo o schválenou podporu 4 655,5 mil. Kč. 46 strana 203 celkem

48 Tabulka 3a: Aktualizovaný stav čerpání Zlínského kraje z OPPI (listopad 2011) DOTACE DLE MÍSTA REALIZACE počet projektů schválená podpora proplacená podpora dle počtu projektů pořadí mezi kraji ČR dle výše schválené podpory dle výše proplacené podpory Inovace - Inovační projekt Inovace - Ochrana duševního vlastnictví Potenciál Klastry Prosperita Technologické platformy Celkem prioritní osy ( PO 4 a PO 5) ROZVOJ Marketing Eko-energie ICT a strategické služby ICT v podnicích Školicí střediska Nemovitosti Poradenství CELKEM Zdroj: KÚ Zlínského kraje Tabulka 3b: Aktualizovaný stav čerpání Zlínského kraje z OPPI dle programů (listopad 2011) DOTACE DLE SÍDLA PŘÍJEMCE počet projektů schválená podpora proplacená podpora dle počtu projektů pořadí mezi kraji ČR dle výše schválené podpory dle výše proplacené podpory Inovace - Inovační projekt Inovace - Ochrana duševního vlastnictví Potenciál Klastry Prosperita Technologické platformy Celkem prioritní osy ( PO 4 a PO 5) ROZVOJ Marketing Eko-energie ICT a strategické služby ICT v podnicích Školicí střediska Nemovitosti Poradenství CELKEM Zdroj: KÚ Zlínského kraje 47 strana 203 celkem

49 OP Meziregionální spolupráce V rámci tohoto programu byl podpořen jeden projekt v rámci prioritní osy Inovace a znalostní ekonomika poskytnutou dotací 2,6 mil. Kč. 77 EUREKA Program EUREKA byl vyhlášen v roce 1985, v ČR je používán od roku Jeho cílem bylo podporovat nadnárodní spolupráci zejména mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami. Důsledek této spolupráce spočívá v aktivním zapojení výzkumu a vývoje do tržní ekonomiky. Projekty EUREKY jsou zaměřeny na oblast soukromého i veřejného sektoru. Jejich výstupem musejí být nové, inovované špičkové výrobky, technologie či progresivní služby, schopné prosadit se na světovém trhu. V rámci programu EUREKA bylo realizováno devět projektů, z nichž jeden bude ukončen v r Pět projektů bylo realizováno v OPRP/okrese Zlín, dva v ORP Holešov/okrese Kroměříž, jeden v ORP/okrese Vsetín a jeden v ORP/Okrese Uherské Hradiště. Seznam projektů je uveden v příloze 1 jako tabulka EUROSTARS V rámci programu EUROSTARS, který je podprogramem projektu EUREKA, byl realizován jeden projekt, na kterém jako zástupce Zlínského kraje participovala Univerzita Tomáše Bati, ve spolupráci firem z ČR a VB s náklady na projekt: TA ČR - program ALFA Na programu TA ČR veřejné soutěže programu ALFA participovalo 13 subjektů Zlínského kraje 79. Seznam projektů je uveden v tabulce 10 přílohy 1. Grantová agentura České republiky V rámci Grantové agentury České republiky byla hlavním příjemcem za Zlínský kraj pouze Univerzita Tomáše Bati, která získala v letech projektů. Seznam projektů je uveden tabulkou 11 v příloze Zdroj: KÚ Zlínského kraje k Aktuální údaje o stavu čerpání tohoto programu k dispozici nebyly. 79 Jedná se o subjekty: Tři projekty subjektu EVEKTOR, spol. s r.o., SPUR a.s, Zlín, OSEVA PRO s.r.o., Zubří, OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří, GLASS SERVICE, a.s., Vsetín, Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž, Kunovice, SIGA, a.s., Zlín, INDET SAFETY SYSTEMS a.s., Zlín, UTB, MEAS CZ, s. r. o., Rožnov p. R., PBT Rožnov p.r., s.r.o. a, FIMES, a.s., Uherské Hradiště a BARCO, s.r.o., Uherské Hradiště. 48 strana 203 celkem

50 Další programy Mezi další programy lze zařadit např. státní rezortní program TIP, v němž byly např. podpořeny subjekty Zlínského kraje. Příklady vybraných projektů 2011 rezortního programu TIP jsou uvedené v tabulce 4. Tabulka 4: Vybrané projekty 2011 rezortního programu TIP PŘÍJEMCE NÁZEV Kompozitní materiály s nízkým obsahem těkavých složek a 5M s.r.o. radiační odolností pro astrofyziku a aplikace v kosmu Výzkum snímačů velmi nízkých tlaků a tlaku vakua s digitálním BD SENSORS s.r.o. rozhraním pro konfiguraci a diagnostiku EVEKTOR, spol. s r.o. MISTRAL Malý vojenský dopravní letoun Výzkum a vývoj technologií výroby nových typů křemíkových desek; ON SEMICONDUCTOR CZECH Výzkum a vývoj pokročilých IGBT technologií pro REPUBLIC, s.r.o., právní nástupce vysokonapěťové výkonové aplikace ON SEMICONDUCTOR CZECH Výzkum a vývoj pokročilých IGBT technologií pro REPUBLIC, s.r.o., právní nástupce vysokonapěťové výkonové aplikace TAJMAC ZPS, a.s. Aircraft Industries Vodní zdroje Holešov a.s. Zdroj: MPO 80 Multifunkční obráběcí stroj Modernizace malého dopravního letounu za účelem zvýšení efektivnosti a ekonomie jeho provozu Výzkum a vývoj nové technologie a zařízení na separaci vybraných esterů kyseliny ftalové z kontaminovaných vod Program CIP - Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace je evropským komunitárním programem zaměřeným na podporu inovací včetně ekoinovací, podnikání, informačních a komunikačních technologií a energetiky. 81 Stav čerpání finančních prostředků na podporu inovací ve Zlínském kraji 1.1 OPPI - Prioritní osa 4 - Program Inovace, oblast podpory Inovační projekty Během období 2007 až byly postupně přijímány žádosti o dotace na základě vyhlášených výzev. Celkem byly vyhlášeny čtyři výzvy v rámci oblasti podpory Inovační projekty během těchto let. Celkem bylo do května 2011 schváleno 55 projektů, kde byl žadatelem o dotaci Zlínský kraj, anebo podnikatelé ze Zlínského kraje. Čtyři z projektů byly realizovány na území Moravskoslezského, Libereckého, Jihomoravského a Olomouckého kraje. Celková výše finančních prostředků na podpořené projekty, kdy žadatelé mají sídlo ve Zlínském kraji činí 1 114,781 mil. Kč, certifikováno (proplaceno) ke bylo zatím 195,711 mil. Kč. V rámci první výzvy (viz tabulka 12 přílohy 1) bylo podpořeno celkem 9 projektů o celkové výši dotací 151,393 mil. Kč, z čehož bylo dosud certifikováno téměř 102,061 mil. Kč. Navíc 80 Publikováno: : Seznam podporovaných projektů ve výzkumu a vývoji na rok 2011 ve veřejné soutěži TIP - resortního programu Ministerstva průmyslu a obchodu. 81 Aktuální údaje o stavu čerpání tohoto programu k dispozici nebyly. 49 strana 203 celkem

51 došlo ve Zlínském kraji k realizaci dvou schválených projektů, kdy byl žadatel o dotaci se sídlem v Praze, v celkové výši 98,408 mil. Kč. V rámci druhé výzvy, která proběhla v roce 2008, bylo podpořeno celkem 14 projektů, jeden z nich byl realizován v Moravskoslezském kraji, všechny ostatní v kraji Zlínském. Celková výše podpory z EU činí 297,872 mil. Kč. Certifikováno bylo dosud téměř 76,212 mil. Kč. Dále zde dochází k realizaci dalších dvou projektů, jejichž žadatelem jsou společnosti z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, výše dotace na tyto dva projekty činí 43,088 mil. Kč. (viz tabulky 14 a 15 v příloze 1). V rámci třetí výzvy pro Inovační projekty realizované v roce 2009 bylo podpořeno opět 14 projektů. 12 projektů je realizovaných na území Zlínského kraje, dále jeden v Jihomoravském kraji a jeden v kraji Olomouckém. Celková výše podpory z fondů EU činí 173,483 mil. Kč, z čehož bylo doposud certifikováno bezmála 14,771 mil. Kč. Dále zde dochází k realizaci jednoho projektu, jehož žadatelem je Moravskoslezský kraj o celkové výši finanční podpory 30,898 mil. Kč (viz tabulky 16 a 17 v příloze 1). V rámci v pořadí čtvrté výzvy bylo podpořeno 18 projektů. Celková výše schválených dotací činí 492,033 mil. Kč. Certifikováno bylo zatím přibližně 2,667 mil. Kč. Dále ve Zlínském kraji dochází k realizaci čtyř projektů, kdy žadatelem jsou subjekty sídlící na území Prahy a Jihomoravského kraje o celkové výši přidělené dotace 31,589 mil. Kč (viz tabulky 18 a 19 v příloze 1). Celkově bylo proplaceno 9,8 % z celkové dotace za ČR. Jedná se o páté pořadí Zlínského kraje v rámci ČR. Podíl celkové podpory v rámci projektů Inovace - Inovační projekty byl 11,6 %. Jedná se o třetí pořadí ZK v rámci ČR. Postavení Zlínského kraje v rámci ČR je zřejmé z tabulky 5. Projekty v rámci OPPI Inovace - Inovační projekty byly schváleny 65 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 10,1 % projektů). Tabulka 5: Srovnání počtu žádostí v rámci programu Inovace - Inovační projekty mezi kraji ČR (listopad 2011) Kraj Inovace - Inovační projekty Podané žádosti Zamítnuté žádosti Schválené žádosti Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina strana 203 celkem

52 Zlínský Celkem Zdroj: Czechinvest /KÚ Zlínského kraje Graf 3: Srovnání počtu žádostí v rámci programu Inovace - Inovační projekty mezi kraji ČR ke dni Zdroj: Czechinvest Podané žádosti Zamítnuté žádosti Schválené žádosti 1.2 Prioritní osa 4 - Program Inovace/oblast podpory Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví Z OPPI v rámci programu Inovace z oblasti podpory Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví, také Patent, bylo dosud schváleno celkem 22 projektů. V rámci první výzvy probíhající mezi lety 2008 až 2009, byla schválena finanční podpora ve výši 2,438 mil. Kč, dosud bylo certifikováno celkem Kč. Příjem žádostí v pořadí druhé výzvy měl být ukončen Po tomto datu byl příjem žádostí prodloužen od a ukončení příjmu registračních žádostí je k Postavení Zlínského kraje v rámci ČR je zřejmé z tabulky 6. Projekty v rámci OPPI Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví byly schváleny 22 subjektům, jedná se o páté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 8,1 % projektů). Tabulka 6: Srovnání počtu žádostí v rámci programu Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví mezi kraji ČR ke dni Kraj Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví Podané žádosti Zamítnuté žádosti Schválené žádosti Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký strana 203 celkem

53 Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem Zdroj: Czechinvest 1.3 Prioritní osa 4 - Program Potenciál Z OPPI bylo doposud v rámci prioritní osy 4, programu Potenciál vyhlášeny tři výzvy, z nichž poslední trvá do Celkem bylo schváleno do celkem 25 projektů ve Zlínském kraji, v současnosti jich je 28. Celková finanční podpora na tyto projekty činila 225,738 mil. Kč, z čehož bylo doposud certifikováno 67,697 mil. Kč. Postavení Zlínského kraje v rámci ČR je zřejmé z tabulky 7. Projekty v rámci OPPI Potenciál byly schváleny 28 subjektům, jedná se o třetí pořadí v rámci ČR (mimo Prahu s podílem 12,4 % projektů). Tabulka 7: Srovnání počtu žádostí v rámci programu Potenciál mezi kraji ČR (listopad 2011) Potenciál předloženo zamítnuto schváleno Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem Zdroj: KÚ Zlínského kraje 52 strana 203 celkem

54 1.4 Prioritní osa 5 - Program Spolupráce - Technologické platformy V rámci OPPI z programu Spolupráce -Technologické platformy proběhly již dvě výzvy, ale Zlínský kraj z něj dosud nečerpal žádnou dotaci. Dochází zde pouze k realizaci projektu, který čerpal subjekt se sídlem v Praze v rámci první výzvy, která proběhla v roce Výše přidělené dotace činí 4,844 mil Kč. 1.5 Prioritní osa 5 - Program: Spolupráce - Klastry V rámci programu Spolupráce - Klastry, proběhly dosud dvě výzvy. Ve Zlínském kraji byl podpořen pouze jeden projekt v rámci první výzvy, která probíhala v letech 2008 až Přidělená dotace činí 5,939 mil. Kč, certifikováno bylo doposud bezmála 0,372 mil. Kč. 1.6 Prioritní osa 5 - Program Prosperita Z OPPI v rámci programu Prosperita, proběhly dosud dvě výzvy v průběhu let , v současnosti došlo k obnovení druhé výzvy a podávání plných žádostí bude probíhat až do Doposud bylo schváleno celkem 5 projektů. Výše přidělených finančních prostředků činí 492,967 mil. Kč, z čehož certifikováno bylo doposud okolo 141 mil. Kč 1.7 Souhrnné údaje podle ORP a okresů Zlínského kraje Souhrnné údaje o počtech projektů získaných subjekty v ORP a okresech Zlínského kraje, čerpání finančních prostředků a další charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 8, 9 a 10. V pořadí týkající se počtu získaných projektů je na prvním místě ORP Zlín s proplacenou částkou 165,6 mil. Kč, další pořadí náleží ORP Kroměříž a Uherské Hradiště. 82 Co se týká situace v okresech, na prvním místě je okres Zlín, následuje okres Vsetín. Podíly jednotlivých okresů a ORP na poskytnutých dotacích jsou uvedeny v grafech 4 a 5. V podílech proplacené podpory v rámci okresů nejvyšší podíl náleží okresu Zlín, dále okresu Vsetín. V podílech proplacené podpory v rámci ORP nejvyšší podíl náleží ORP Zlín, dále OPR Kroměříž a ORP Uherské Hradiště. Tabulka 8: Srovnání projektů dle ORP ORP Okres Pořadí mezi ORP podpora proplacení projekty Výše podpory Proplaceno Bystřice pod Hostýnem KM Počet projektů Holešov KM Kroměříž KM Luhačovice ZL Otrokovice ZL Rožnov pod Radhoštěm VS Uherské Hradiště UH Jedná se o programy: Inovace - Inovační projekt; Inovace - Ochrana duševního vlastnictví; Potenciál; Klastry; Prosperita; Technologické platformy. 53 strana 203 celkem

55 Uherský Brod UH Valašské Klobouky ZL Valašské Meziříčí VS Vizovice ZL Vsetín VS Zlín ZL CELKEM x x x nezařazeno do ORP Zdroj: KÚ Zlínského kraje Graf 4: Podíl jednotlivých okresů na dotacích podpořených projektů (v %) okres Zlín okres Kroměříž okres Vsetín okres Uherské Hradiště Výše podpory Proplaceno Počet projektů Zdroj: KÚ Zlínského kraje Tabulka 9: Podíl jednotlivých okresů na dotacích podpořených projektů (v %) Okresy Výše podpory Proplaceno Počet projektů Zlín 41,87 % 45,18 % 40,83 % Kroměříž 16,56 % 16,17 % 16,57 % Vsetín 22,26 % 22,49 % 26,43 % Uherské Hradiště 19,31 % 16,16 % 16,17 % Zdroj: KÚ Zlínského kraje Graf 5: Podíl jednotlivých ORP na dotacích podpořených projektů (v %) 25% 20% 15% 10% 5% 0% Výše podpory Proplaceno Počet projektů 54 strana 203 celkem

56 Zdroj: KÚ Zlínského kraje Tabulka 10: Podíl jednotlivých ORP na dotacích podpořených projektů Výše podpory Proplaceno Počet projektů Bystřice pod Hostýnem 0,3 % 0,0 % 0,4 % Holešov 5,0 % 1,2 % 4,7 % Kroměříž 11,2 % 15,0 % 11,4 % Luhačovice 7,6 % 10,7 % 4,9 % Otrokovice 6,2 % 8,5 % 5,9 % Rožnov pod Radhoštěm 10,2 % 5,1 % 8,1 % Uherské Hradiště 13,2 % 12,5 % 11,2 % Uherský Brod 6,1 % 3,7 % 4,9 % Valašské Klobouky 3,3 % 6,1 % 2,4 % Valašské Meziříčí 6,0 % 10,7 % 8,1 % Vizovice 4,5 % 5,2 % 4,7 % Vsetín 6,1 % 6,7 % 10,3 % Zlín 20,4 % 14,7 % 22,9 % CELKEM 100 % 100,0 % 100 % Zdroj: KÚ Zlínského kraje Zhodnocení úspěšnosti subjektů ze Zlínského kraje Úspěšnost subjektů ze Zlínského kraje spočívá v následujících skutečnostech: Projekty v rámci 7RP byly schváleny 21 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 6,9 % projektů). Projekty v rámci OPPI Inovace - Inovační projekty byly schváleny 65 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 10,1 % projektů). Projekty v rámci OPPI Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví byly schváleny 22 subjektům, jedná se o páté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 8,1 % projektů). Projekty v rámci OPPI Potenciál byly schváleny 28 subjektům, jedná se o třetí pořadí v rámci ČR (mimo Prahu s podílem 12,4 % projektů). Podle počtu získaných projektů jsou na prvním místě firmy ORP Zlín s proplacenou částkou 165,6 mil. Kč, další pořadí náleží firmám ORP Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Otrokovice, Luhačovice, Uherský Brod, Holešov, Vizovice. Nejméně aktivní jsou firmy ORP Valašské Klobouky a Bystřice pod Hostýnem. 55 strana 203 celkem

57 Z kartogramu 1 je zřejmé srovnání ORP Zlínského kraje podle počtu projektů. Nejvíce projektů náleží firmám ORP Zlín, nejméně firmám ORP Bystřice pod Hostýnem. Kartogram 1: Srovnání počtu projektů dle ORP Seznam subjektů je uveden v příloze 1 v tabulkách U dosahu na různé dotace prostřednictvím platforem a klastrů je třeba uvést Asociaci leteckých výrobců, která zahrnuje firmy ze Zlínského kraje a která realizovala přidělenou podporu v rámci své technologické platformy. Ve Zlínském kraji, má v současnosti jednu z nejvýznamnějších pozic úspěšný Plastikářský klastr 83. Plastikářský a gumárenský průmysl ve Zlínském kraji představuje nejvýkonnější průmyslový sektor regionu. Byl založen v r jako zájmové sdružení právnických osob. Cílem bylo vytvořit komunikační platformu pro svých 32 členů, dva smluvní partnery (TIC a UTB) a další spolupracující partnery (Automobilový klaster západné Slovensko, Moravskoslezský automobilový klastr, Zlínský kraj, Sdružení pro rozvoj Zlínského kraje a organizaci CzechInvest). Plastikářský klastr se hodlá stát 83 Viz také 56 strana 203 celkem

58 centrem inovativního zpracování plastů v ČR. Jeho aktivity jsou zaměřeny na 4 prioritní oblasti, a to: vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, výzkum a vývoj, společný nákup produktů a na služby prezentace a propagace klastru. V rámci mezinárodní spolupráce je aktivitou klastru zapojení do projektů 7. rámcového programu Evropské unie (CLUSTERPLAST, CERADA) a Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR (AUTOPLAST). 57 strana 203 celkem

59 II.1.C ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI NÁSTROJŮ POPSANÝCH VE STÁVAJÍCÍ REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGII ZLÍNSKÉHO KRAJE Regionální inovační strategie a na ni navazující Akční plán vznikli ke konci roku Téměř 4 roky poté můžeme říci, že většina stanovených cílů je postupně naplňována. Hlavní podíl na tomto faktu má Univerzita Tomáše Bati a Technologické inovační centrum. Došlo k nastartování projektů, z nichž některé trvají dodnes. Slabým místem realizace RIS (2008) je však systémová podpora efektivní spolupráce firem se středními školami, kde nejsou aktivity definované v Akčním plánu RIS dosud realizovány, dále systémová podpora spolupráce a pro-inovačního směřování firem, včetně servisu v podobě kvalifikovaných poradenských služeb. V následujícím textu jsou uvedeny jednotlivé prioritní osy a pod ně spadající cíle, k nimž je uveden krátký komentář. Regionální inovační strategie Zlínského kraje definuje 4 prioritní osy, v jejichž rámci má být realizováno 9 dílčích cílů (A1 až D2) sloužících podpoře inovačního prostředí ve Zlínském kraji. Jedná se o osu zaměřenou na lidské zdroje, osu pro podpůrnou infrastrukturu, na podporu inovací firem a osu týkající se meziregionální spolupráce a PR inovací Zlínského kraje. Ve stanoveném období bylo již realizováno několik aktivit, které je možno vidět v tabulce níže. Tabulka 1: Vybrané aktivity RIS Zlínského kraje Prioritní osa: A - Lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnost B - Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve Zlínském kraji C - Podpora inovací firem D - Meziregionální spolupráce a PR inovací Zlínského kraje Zdroj: KÚ Zlínského kraje Realizované aktivity Projekt UTB ve Zlíně Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje Soutěž o nejlepší podnikatelský záměr (aktivita TIC + řada dalších partnerů) Podpora výuky kurzu Základy podnikání (aktivita ZK) Mapování možnosti vzniku strojírenského klastru (aktivita TIC) Projekt Clusterplast (TIC + Plastikářský klastr) Technologický park Holešov (příprava projektu TIC + UTB + Industry Servis ZK) Budování sítě Business Angels (iniciace aktivity TIC) Inovační praktici - projekt CERADA (zapojení TIC + UTB) Semináře a odborná školení podnikatelů (aktivity TIC) Realizace projektu T-ZIP (Trenčiansko-zlínská inovační platforma) - TIC + UTB + Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska Soutěž Inovační firma Zlínského kraje (TIC + řada dalších partnerů) Inovační bulletin (TIC + partneři projektu T-ZIP) 58 strana 203 celkem

60 A - Lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnost V oblasti lidských zdrojů je pozornost věnována podpoře vazeb mezi firmami a školami. Vzhledem ke studentům a absolventům vysokých škol se v souladu s cílem A.1 - Podpora spolupráce firem s vysokými školami - podařil realizovat projekt Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje (PERSPEKTIVA). Cílem projektu je zlepšení komunikace, spolupráce a transfer vědomostí a dovedností mezi pracovníky oblasti vědy, vzdělávání a dalších podniků a institucí Zlínského kraje, jinými slovy všech na projektu zainteresovaných subjektů. Tento projekt těží z přínosů všech začleněných partnerů, podniků a institucí ve Zlínském kraji. Jednou z celé řady dalších aktivit je např. na základě dotazníkového šetření zjistit očekávání zástupců aplikačního sektoru ohledně možností spolupráce s akademickou sférou. Díky výsledkům tohoto šetření bude následně iniciována vzájemná spolupráce firem, UTB ve Zlíně a partnerů projektu. Díky projektu byla studentům Univerzity Tomáše Bati umožněna stáž v místních firmách. Byli rovněž jmenováni vítězové soutěže Talent marketingových komunikací 84. Původní záměr vytvořit nástroj finanční podpory však nebyl splněn, protože se jednalo o projekt spíše na komunikační úrovni a navíc k jeho realizaci došlo s časovým posunem. Díky spolupráci TIC a řadě jejich partnerů proběhla soutěž O nejlepší podnikatelský záměr, jenž je naplněním potřeby praktických seminářů pro studenty vysokých a vyšších odborných škol týkající se podnikatelství a inovací. Jedny z finalistek soutěže dokonce reprezentovaly Českou republiku v Cannes na největším reklamním festivalu na světě a získaly první cenu v soutěži Young Lions 85. Je realizována řada akcí pro představitele firem za účasti expertů v oblasti inovačního podnikání - mezi jinými například seminář "Spolupráce v mezinárodních VaV projektech" a workshop "Programy na podporu aplikovaného výzkumu a inovací malých a středních podniků" 86. V rámci cíle A.2 - Podpora spolupráce firem se středními školami - aktivity související s podporou spolupráce firem se středními školami nebyly bohužel doposud zahájeny, jde o internetový portál celoživotního vzdělávání, vzdělávací akce pro učitele středních škol s cílem zvýšení informovanosti o současných trendech ve výrobních technologiích a školící programy pro středoškoláky zaměřené na podnikatelství a inovace. B - Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve Zlínském kraji Druhou prioritní osou je Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve Zlínském kraji. Plnění cílů této osy se realizuje ve třech oblastech - v inovační oblasti, sektoru výzkumu a vývoje a na poradenské úrovni. V rámci Cíle B.1 - Budování a rozvoj inovačního zázemí - bylo po vzniku plastikářského, obuvnického a dřevařského klastru počítáno s mapováním možností vzniku klastrů v dalších oblastech (odvětvích), skutečná poptávka byla ovšem pouze v oblasti strojírenství, kde však byla tato aktivita utlumena ekonomickou krizí. Strojírenský klastr tedy nebyl vytvořen a v dalších oborech se od plánovaného mapování upustilo. V souladu s harmonogramem probíhá rozvoj Podnikatelského inovačního centra ve 23. budově areálu Svitu a Vědeckotechnického parku při UTB ve Zlíně, v tomto roce byl dokončen Technologický park Holešov a realizují se obdobné projekty ve Valašských Kloboukách, Slavičíně, Vsetíně, Kunovicích. Rovněž v souladu s harmonogramem probíhá pod vedením TIC budování sítě Jedná se o aktivitu TIC. 59 strana 203 celkem

61 Business Angels, Zlínský kraj se podílí na financování tohoto projektu, jehož cílem je zprostředkovat malým a středním podnikům kontakty na investory, kteří jsou zároveň ochotni uplatnit své zkušenosti s řízením společnosti87. V rámci tohoto cíle je vhodné podporovat rozvojové projekty již existujících klastrů, rozvojové aktivity všech fungujících VTP, rovněž podnikatelských inkubátorů v kraji. V rámci Cíle B.2 - Budování a rozvoj VaV zázemí bylo ve spolupráci s UTB zajištěno schválení projektů na vybudování několika center aplikovaného výzkumu a vývoje. Můžeme jmenovat Centrum polymerních systémů, Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií a Laboratorní centrum Fakulty technologické (celkové dotace na tyto tři centra činí bezmála 1,5 miliardy korun, 85 % těchto nákladů bylo pokryto díky operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace období , viz tabulka 4 v předchozí kapitole). Např. nově vznikající výzkumný komplex, spadající pod Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně - Centrum polymerních systémů 88, je zaměřený na aplikovaný výzkum polymerů a stane se významným regionálním výzkumným centrem, které bude personálně, technicky i znalostně podporovat národní plastikářský a gumárenský průmysl. Zároveň bude podporovat mezinárodní spolupráci na všech úrovních svých činností. Výzkum bude otevřen propojení s komerční sférou s důrazem na inovace. V rámci centra mohou podniky využít spolupráce při řešení technických a technologických problémů praxe, využít moderní přístrojové techniky nebo výměnu zkušeností a poznatků prostřednictvím odborných seminářů, workshopů a konferencí. Aktivity týkající se vybudování i provozu centra aplikovaného VaV by měly být upřesněny na základě potřeb inovačních firem. Rozvoj služeb Centra pro transfer technologií při UTB ve Zlíně je zahrnut pod Cílem B.3 - Rozvoj poradenského zázemí. Jedná se zejména o poskytování odborných služeb pro akademické a vědecké pracovníky i studenty při ochraně výsledků výzkumu a vývoje a jejich následném komerčním využití 89. Jako nejslabší článek Akčního plánu RIS lze uvést, že dosud nebylo vybudováno centrum sítě kontaktů a navazování spolupráce mezi různými institucemi podnikatelského sektoru (bankami, institucemi rizikového kapitálu) a poradenskými firmami a dalšími vhodnými subjekty ve Zlínském kraji i mimo kraj, a to z důvodu neshody na podobě konkrétních aktivit. Vhodnou aktivitou v této části může být podpora poradenství v rámci transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví a partnerství pro projekty a přípravu inovačních projektů. C - Podpora inovací firem Vedle oblasti lidských zdrojů a podpůrné infrastruktury pro inovační aktivity podnikatelských subjektů je další prioritní oblastí podpora inovací firem. Zejména k větší podpoře spolupráce je určen Cíl C.1 - Podpora absorpční kapacity firem a jejich zapojení do mezinárodních projektů v oblasti inovací. Jednou z hlavních plánovaných aktivit bylo najít inovační praktiky, profesionály v oblasti transferu technologií. Díky projektu CERADA 90 se podařilo zpracovat VaV kapacity v zapojených regionech střední Evropy a rovněž existuje databáze firem, které mají zájem o účast na mezinárodních inovačních projektech. V souvislosti s projektem FLAME 91 se mluví o školení inovačních strana 203 celkem

62 koučů, kteří budou své znalosti předávat v trénincích inovačním praktikům v jednotlivých regionech. V souladu s harmonogramem byl v režii TIC spuštěn inovační portál 92, který je neustále aktualizován a je možné na něm nalézt i projektové náměty a možnosti spolupráce firem na zahraničních projektech. TIC organizuje i výukové semináře a odborná školení pro podnikatele a na stránkách portálu je možno vyhledat Průvodce finančními nástroji na podporu podnikání ve Zlínském kraji. Další směřování firem k inovačním aktivitám by mohly v rámci inovační platformy zahrnovat např. síťování, společné diskuse o konkrétních projektech, spolupráci formou otevřených inovací (i specifické finanční nástroje, jako inovační vouchery). Na realizaci Cíle C.2 - Podpora inovačních aktivit začínajících podnikatelů se podílí zejména Regionální podpůrný zdroj díky svým prostředkům na poskytování Mikroúvěrů. Namísto původně zamýšleného stanovení finančního nástroje na podporu zahájení podnikání studentů či absolventů škol byly UTB poskytnuty finanční prostředky na výuku kurzu Základy podnikání. V rámci tohoto cíle je účelné pokračovat v poskytování zvýhodněných úvěrů v podnikatelských inkubátorech. Celkově podpůrné subjekty 93 nabízejí inovačním firmám služby, které jim mohou pomoci při řešení různých problémů vyskytujících se v rámci rozvoje podnikání. Mezi služby, o které je mezi podnikatelskými subjekty největší zájem, patří vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) a pořádání konferencí a workshopů. Z dalších služeb se jedná o projektový a dotační servis, podpora přístupu k informacím, podpora přeshraniční spolupráce v oblasti inovací, služby na podporu exportu, kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací, podnikatelské inkubátory, technologické parky, technologické a kooperační burzy, rovněž podpora pro ochranu duševního vlastnictví. Většina podpůrných subjektů hodlá pokračovat v příštích letech ve všech aktivitách, které svojí činností zahájily, tedy nabízet maximum služeb podnikatelům. Jako důležitým se jeví plán pro zajištění pravidelné komunikační platformy mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem v regionu. D - Meziregionální spolupráce a PR inovací Zlínského kraje V rámci Cíle D.1 - Internacionalizace aktivit podnikatelského, akademického a veřejného sektoru v oblasti inovací proběhla v souvislosti se stanoveným harmonogramem prezentace Zlínského kraje na veletrzích Expo Real 2008 v Mnichově, Real Vienna 2009, 2010 a 2011 ve Vídni, Urbis Invest 2008, 2009, 2010 a 2011 v Brně a také na Open Days v Bruselu V prezentaci inovačních aktivit Zlínského kraje v zahraničí je potřeba pokračovat. Pod patronací projektu T-ZIP byly podpořeny inovační aktivity podnikatelů v rámci přeshraniční spolupráce s Trenčianským krajem 94 a na webových stránkách RIS 95 je k dispozici dokument mapující inovační prostředí čínského regionu Shandong. Je třeba podporovat rozvoj společných projektů se zahraničními partnery (zejména přeshraničními) zaměřenými na inovační aktivity podnikatelů Této problematice je věnována kapitola II.2.C. 94 V této souvislosti byla výzkumným souborem podpůrných subjektů (viz kapitola II.2.C) pozitivně vnímána spolupráce se Slovenskou obchodní a průmyslovou komorou v Trenčíně "CHAMBERNET". Kladně byl hodnocen i proklientský přístup, vzájemná znalost prostředí a reference. Za příklad dobré praxe bylo rovněž považováno zakládání a provozování vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů a center transferu technologií se subjekty v česko-slovenském příhraničí. Cennými se ukázaly i specifické regionální podpůrné nástroje (finanční zdroje) na rozvoj podnikatelského a inovačního prostředí, rozvoj podnikání a zavádění inovací strana 203 celkem

63 O naplňování cíle D.2 - Zvyšování povědomí o inovačních a VaV aktivitách v rámci Zlínského kraje svědčí dva ročníky soutěže Inovační firma Zlínského kraje 96. Bohužel se netěší příliš velkému zájmu ze strany podnikatelů, proto se v souvislosti s letošním ročníkem klade důraz na marketing a soutěž bude nadále vyhlašována s dvouletou periodicitou. V tištěné i elektronické podobě je vydáván Inovační bulletin 97, kde má široká podnikatelská i soukromá sféra možnost seznámit se s nejnovějšími trendy v oblasti inovací nejen na území Zlínského kraje. Shrnutí Řada nástrojů na podporu inovačního podnikání ve Zlínském kraji, která byla navržena dokumentem RIS (2008), byla odpovídajícími subjekty implementována. Většina těchto navržených nástrojů je účinných včetně dopadů použitých nástrojů. Implementace a účinnost všech nástrojů navržených dokumentem RIS (2008) je komplikovaná působením lidského faktoru (kromě např. limitujících finančních prostředků). Je závislá nejen na vědomostech, dovednostech a kompetencích jednotlivců participujících na tomto procesu, ale i na preferovaných hodnotových systémech. Mezi nejslabší článek naplňování RIS (2008) patří chybějící centrum sítě kontaktů a navazování spolupráce mezi institucemi podnikatelského sektoru (např. bankami, institucemi rizikového kapitálu), poradenskými firmami, inovačními firmami i VaV institucemi. Pro řešení této oblasti se nabízí vytvoření vhodné inovační platformy, v jejímž rámci by k faktickému a efektivnímu síťování docházelo strana 203 celkem

64 II.2. Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje II.2.A FAKTORY ROZVOJE INOVAČNÍCH FIREM A JEJICH VÝVOJ V RÁMCI HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU Provedená analýza se zabývá vlivem potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje. V průběhu hospodářského cyklu lze vysledovat pomocí měřitelných indikátorů stav ekonomiky v regionu a následně použít k predikci budoucího vývoje a právě k přesnějšímu popisu a hodnocení stavu významně přispívá tato předkládaná část šetření, která je zaměřena na analýzu potřeb a dalších charakteristik subjektů tvořících inovační prostředí. Analýza byla zpracována především odvětvově, aby bylo možné určení specifik a vztahů v důležitých odvětvích Zlínského kraje (klasifikace dle číselníku CZ-NACE), ve kterém daný subjekt působí. Pro řešení úkolu byl použit integrovaný výzkumný přístup s převažující kvantitativní strategií. Bylo osloveno 305 firem, které byly požádány o spolupráci na výzkumném šetření. Tento soubor byl zvolen na základě stratifikovaného výběrového šetření jednotek zkoumání (firem) z několika databází poskytnutých zadavatelem tak, aby pokryl požadovaný předmět zkoumání. 98 Vlastní terénní šetření proběhlo během srpna a na začátku září Kombinací integrovaných technik, které zahrnovaly jak nejprve kontaktování zástupců firem (ředitelé, manažeři apod.), tak následné dotazování prostřednictvím individuálních interview, dotazníkových záznamů a analýzy dokumentů, jsme získali údaje požadované zadavatelem od 76 relevantních firem, které se zabývají inovacemi, případně které by o inovace měly zájem. Výběrový soubor obsahově pokrývá předmět zkoumání a odpovídá dvacetipětiprocentní úspěšnosti kontaktů. Zdrojové údaje obsahovaly 76 záznamů a 383 znaků, celkem se jednalo o číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny další kvantitativní údaje, které byly podkladem pro následné analytické postupy. Obsahovému zpracování byly podrobeny informace verbálního charakteru. 99 Popis charakteristik, interpretace a dílčí zjištění jsou součástí této kapitoly. Třídění zkoumaných odvětví podnikatelského sektoru bylo provedeno podle CZ-NACE a dalších znaků, např. převažující charakteristiky podnikání, velikosti firem apod. tak, jak jsou uváděny v průběhu textu. Analyticky byla použita jednorozměrná třídění i třídění vyšších stupňů, 98 Soubor byl získán jednak analytickou činností, jednak kontrolou specifických znaků. Seznam byl získán komparací několika databází, jak je uvedeno v textu. Ze seznamů původních databází byly odstraňovány firmy, které již neexistovaly. Výstupem byl soubor firem, které v době šetření byly aktivní a nebyly v konkurzu. 99 Od oslovených subjektů byly získány zejména následující údaje: historie, organizační členění a rozhodování v rámci pracoviště/instituce (vlastnická struktura, vznik, pobočky) poskytované služby, technologie, hlavní obchodní partneři strategické směřování pracoviště/instituce, nejvýznamnější výsledky, úspěchy aktuální rozvojové bariéry a reakce na ně zázemí, spolupráce s dalšími výzkumně-vývojovými institucemi a firmami - národní a mezinárodní úroveň lidské zdroje - aktuální situace, vývoj, způsob získávání šíře nabídky a možnosti navázání další spolupráce s inovačními firmami účast v nejrůznějších sdruženích či platformách, využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy 63 strana 203 celkem

65 čemuž odpovídají prezentované výstupy. Byla použita analýza rozptylu, analýza vícenásobných výběrových otázek a faktorová analýza. II.2.A.1 Právní forma, historie, organizační členění a rozhodování v rámci firmy (vlastnická struktura, vznik, pobočky, kompetence v rámci Zlínského kraje) Právní forma firem Výzkumného šetření se účastnily více než dvě třetiny společností s ručením omezeným, necelá třetina akciových společností a jedna fyzická osoba, viz graf 1. nejstarší firma v průzkumu vznikla v r. 1932, nejmladší firma vznikla v r Podíly vzniků firem v kategorizovaném vyjádření jsou uvedeny v grafu 2. Tři čtvrtiny firem zahájily svoji činnost v porevolučním období. Mladších firem, založených v r a později, je přibližně šestina. Graf 1: Právní forma firem (%, N=76) 68,4% 30,3% 1,3% akciová společnost fyzická osoba s.r.o. Graf 2: Vznik firem (%, N=72) 16,7% 4,2% 4,2% 75,0% do a mladší firmy Nejvíce firem působí na trhu více než 10 let. Desetina firem působí na trhu méně než 5 let, viz graf strana 203 celkem

66 Graf 3: Doba trvání firmy na trhu (%, N=72) 5,6% 9,7% víc než 10 let 84,7% 5-10 let méně než 5 let Spádové obce s rozšířenou působností ve Zlínském kraji (ORP), v nichž firmy sídlí, jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1: Spádové obce s rozšířenou působností ORP firem Bystřice pod Hostýnem 1 Holešov 4 Kroměříž 8 Luhačovice 2 Otrokovice 6 Rožnov pod Radhoštěm 3 Uherské Hradiště 13 Uherský Brod 6 Valašské Klobouky 2 Valašské Meziříčí 2 Vizovice 2 Vsetín 7 Zlín 20 Počet Většina firem (82,9 %) pobočky neuvádí. Tři firmy uvedly pobočky ve Zlínském kraji, 9 firem má pobočky mimo Zlínský kraj a jedna firma uvedla pobočky ve Zlínském kraji i mimo něj. Co se týká velikosti firem, malých firem (do 50 zaměstnanců) byla v souboru více než čtvrtina (28,2 %), středně velkých firem ( zaměstnanců) bylo nejvíce, a to téměř polovina (49,3 %) a velkých firem (250 zaměstnanců a více) 100 bylo více než pětina (22,5 %). Podílové vyjádření je také uvedeno v grafu 27 v části Lidské zdroje ve firmách. Převažující charakteristika podnikání a třídění dle CZ-NACE Převažující charakteristika podnikání byla zjišťována jednak dle CZ-NACE z veřejných zdrojů (IČO - povinné výkaznictví firem, ČSÚ) a zároveň zástupci firem byla uvedena jako kategorizovaná varianta: 100 Členění viz metodika ČSÚ. 65 strana 203 celkem

67 a) Materiální výroba, včetně stavebnictví (výroba a zpracování materiálu a surovin) b) Znalostní produkty a služby nemateriálového charakteru (účetnictví, audity projekty, konstrukce, software, apod.) c) Obchod, nákup a prodej (bez transformace vstupů, např. maloobchod, velkoobchod, zprostředkování, atd.) d) Služby (doprava a přeprava, ubytování, údržba, sportovní zařízení, atd.) e) Jiné Nejčastější volbou téměř tří čtvrtin firem (73,7 %) byla materiální výroba, včetně stavebnictví. Další upřesnění je v grafu 4. Graf 4: Převažující charakteristika podnikání (%, N=76) 1,3% 14,5% 7,9% 2,6% 73,7% a)materiální výroba, včetně stavebnictví b)znalostní produkty a služby nemateriálové c)obchod, nákup a prodej d)služby (doprava apod.) e)jiné Poznamenáváme, že některé firmy, které se primárně zařadily do charakteristiky Materiální výroba, včetně stavebnictví, v rámci doplněné charakteristiky podnikání uvedly také kategorii Znalostní produkty a služby nemateriálové, čímž se k této kategorii dá přiřadit 9,2 % firem. Pro účely dalšího zkoumání dat je však využita převažující charakteristika podnikání, nikoliv doplněná charakteristika podnikání. Údaje o počtech subjektů dle CZ-NACE jsou uvedeny v tabulce 2. Nejčetněji se firmy zahrnuté do výzkumného souboru zabývaly výrobou pryžových a plastových výrobků. Nicméně v souboru byla zastoupena celá škála odvětví tak, jak je uvedeno tabulkou Tabulka 2: Podnikatelské sektory podle CZ-NACE a převažující charakteristiky podnikání Číselný kód - sekce Počet firem 22 Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Velkoobchod, kromě motorových vozidel Výroba strojů a zařízení j. n Výstavba budov V dalším textu jsou realizována třídění vyšších stupňů podle převažující charakteristiky podnikání a velikosti firem, třídění podle CZ-NACE s ohledem na 26 úrovní znaku a velikost výzkumného souboru prováděna nebyla. Klíčovými odvětvími s inovačním potenciálem ve Zlínském kraji, zejména produktovým, jsou odvětví zpracovatelského průmyslu, která spadají do kategorie Materiální výroba, včetně stavebnictví (výroba a zpracování materiálu a surovin) znaku Převažující charakteristika podnikání. Tato odvětví jsou ve výzkumném souboru obsažena téměř třemi čtvrtinami a pokrývají potenciální problematiku produktových inovací. Všechny ostatní úrovně zmíněného znaku mají svoje místo, ale s ohledem na cíl dokumentu je z důvodu konkurenceschopnosti důležité analyzovat zejména tento sektor v kontextu ostatních. Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje (Sociotrendy, 2011) je propojen se stávajícím dokumentem stejnou použitou metodologií a odpovídající zjištění mohou být použita i na tomto místě. Jedná se zejména o informace týkající se zařazení podniků do skupin podle úrovně dle technologické náročnosti. 66 strana 203 celkem

68 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 4 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 3 27 Výroba elektrických zařízení 3 31 Výroba nábytku 3 10 Výroba potravinářských výrobků 2 43 Specializované stavební činnosti 2 11 Výroba nápojů 1 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 1 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 1 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 1 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 1 32 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb 1 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 1 38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 1 42 Inženýrské stavitelství 1 43 elektrické instalace, pokrývačské práce 2 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 1 47 Ostatní maloobchod, kromě motorových vozidel 1 62 Činnosti v oblasti informačních technologií 1 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 1 93 Sportovní, zábavní a rekreační činnost 1 96 Poskytování ostatních osobních služeb 1 Tabulka 3: Podnikatelské sektory podle CZ-NACE a převažující charakteristiky podnikání Číselný kód sekce (počet jednotek) Materiální výroba, včetně stavebnictví (56) 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 41 Výstavba budov 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 31 Výroba nábytku 10 Výroba potravinářských výrobků 43 Specializované stavební činnosti 11 Výroba nápojů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 32 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb Obchod, nákup a prodej (11) 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 47 Ostatní maloobchod, kromě motorových vozidel Znalostní produkty a služby nemateriálové (1) 67 strana 203 celkem

69 Programování Služby (6) 38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 42 Inženýrské stavitelství 43 elektrické instalace, pokrývačské práce 93 Sportovní, zábavní a rekreační činnost 96 Poskytování ostatních osobních služeb Jiné (2) 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Vývojové a marketingové oddělení v organizační struktuře firem Součástí šetření byl i dotaz na existenci samostatného vývojového a také marketingového oddělení. Více než polovina z oslovených firem nemá vlastní vývojové ani marketingové oddělení. Podrobně viz grafy 5 a 6. Graf 5: Vývojové oddělení (%, N=76) 46,1 nemají vlastní vývojové 53,9 oddělení mají vlastní vývojové oddělení Graf 6: Marketingové oddělení (%, N=76) 55% 45% mají samostatné marketingové oddělení nemají samostatné marketingové oddělení 68 strana 203 celkem

70 Vlastnická struktura firem Více než tři čtvrtiny firem uvedly české vlastnictví (77,6 %). Více než pětina (22,4 %) tvořila spoluvlastnictví se zahraničními partnery. Podíl domácího (českého) vlastnictví se pohyboval v rozmezí udávaných podílů od 10 % až po 95 %. Mezi zahraničními spoluvlastníky byly uváděny země: Francie (70% podíl v jedné firmě spolu s 30 % podílem firmy z Německa), dále dvakrát Německo se 100% podílem, Velká Británie (8 %), Itálie (51 %), Rakousko (99 %), Španělsko (100 %), Bermudy (5 %), Ruská federace (51 %), Švýcarsko (0,03 %) a USA (100 %). Úroveň autonomie pro rozhodování Vlastnické struktuře firem odpovídá i úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji. Lze očekávat, že úroveň autonomie bude souviset s vlastnickou strukturou firem. Úroveň autonomie o oblastech personálních záležitostí, marketingu, o strategických dodavatelích, marketingových výzkumech (preferenci zákazníků, mapování trhu apod.), o rozvoji technologií, investicích a o oblasti strategického směřování firmy byla hodnocena prostřednictvím škály 1 až 3 (s významem: 1=Rozhodujeme zcela samostatně, 2= Rozhodujeme částečně a 3=Vůbec nerozhodujeme) a výpočtem indexu rozhodování. Tento index je v tabulce 4 použit pro uspořádání uvedených oblastí autonomie. Největší autonomii pro rozhodování ve firmách odpovídá rozhodování o personálních záležitostech a marketingu. Na dalších místech v úrovni autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji (podle pořadí nejvyšší autonomie) se nachází oblast rozhodování o strategických dodavatelích, marketingových výzkumech (preference zákazníků, mapování trhu apod.), rozvoji technologií, investicích. Nejnižší autonomie se týká strategického a dlouhodobého směřování firmy. Ve všech oblastech, v nichž byla zjišťována úroveň autonomie, více než 80 % firem rozhoduje samostatně (viz graf 8) a tato informace odpovídá velikosti indexu rozhodování, jak bylo uvedeno tabulkou 4 a grafem 7. Tabulka 4: Úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji v uvedených oblastech (Použita škála: 1 = rozhodujeme zcela samostatně, 2= rozhodujeme částečně a 3= vůbec nerozhodujeme.) Autonomie o oblastech: Počet subjektů (N) Minimum Maximum Index rozhodování Personálních záležitostí ,07 Marketingu ,08 Strategických dodavatelů ,11 Marketingových výzkumů (preference zákazníků, mapování trhu apod.) ,11 Rozvoji technologií ,12 Investic ,18 Strategického směřování firmy ,19 69 strana 203 celkem

71 Graf 7: Úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (Index: 1 = rozhodujeme zcela samostatně, 2= rozhodujeme částečně a 3= vůbec nerozhodujeme.) 1,6 1,4 1,2 1 Personálních záležitostí Marketingu Strategických dodavatelů Marketingových výzkumů (preference zákazníků, mapování trhu apod.) Rozvoji technologií Investic Strategického směřování firmy Graf 8: Úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (%, N= 76) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 93,4 88,2 89,5 85,5 86,8 81,6 81,6 Danou oblastí se nezabýváme Vůbec nerozhodujeme Rozhodujeme částečně Rozhodujeme zcela samostatně Úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji výzkumného souboru je u všech sledovaných oblastí firem vysoká, rozdíly v odpovídajícím indexu jsou velmi malé a situace je zřejmá i z procentních údajů, které jsou vyjádřeny v grafech 9 až 15. O personálních záležitostech rozhoduje samostatně, dle jejich vyjádření, více než 90 % velkých, středně velkých i malých firem. O marketingu rozhoduje alespoň 80 % firem bez ohledu na jeho velikost, podílu 80 % dosahují velké firmy (se zahraničním kapitálem), menší firmy logicky rozhodují větším podílem, viz graf 10. Obdobná situace je i u dalších oblastí rozhodování, kdy samostatně rozhodují středně velké a malé firmy ve více než třech čtvrtinách případů, případně i ve větším podílu. Nejmenšího podílu autonomie, téměř dvoutřetinového (62,5 %), v rozhodování dosahují velké firmy o investičních záměrech (z důvodu zahraničního vlastníka). Menší firmy v oblasti investičních záměrů jsou autonomní, tedy rozhodují, v daleko větším podílu, a to 77 %. Malé firmy rozhodují v maximálním podílu. 70 strana 203 celkem

72 Graf 9: Rozhodování o personálních záležitostech a velikostní struktura firem (%, N= 71) velké firmy středně velké firmy malé firmy 93,8% 91,4% 95,0% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodujeme zcela samostatně Rozhodujeme částečně Graf 10: Rozhodování o marketingu a velikostní struktura (%, N= 68) velké firmy středně velké firmy malé firmy 80,0% 94,1% 94,7% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodujeme zcela samostatně Rozhodujeme částečně Graf 11: Rozhodování o strategických dodavatelích a velikostní struktura firem (%, N= 71) velké firmy středně velké firmy malé firmy 75,0% 91,4% 95,0% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodujeme zcela samostatně Rozhodujeme částečně Graf 12: Rozhodování o marketingovém výzkumu (preference zákazníků, mapování trhu apod.) a velikostní struktura firem v % (N=68) velké firmy středně velké firmy malé firmy 80,0% 88,2% 94,7% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodujeme zcela samostatně Rozhodujeme částečně Graf 13: Rozhodování o rozvoji technologií a velikostní struktura firem (%, N= 70) velké firmy středně velké firmy malé firmy 75,0% 88,2% 95,0% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodujeme zcela samostatně Rozhodujeme částečně 71 strana 203 celkem

73 Graf 14: Rozhodování o Investicích a velikostní struktura firem (%, N= 71) velké firmy středně velké firmy malé firmy 62,5% 77,1% 100,0% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodujeme zcela samostatně Rozhodujeme částečně Graf 15: Rozhodování o strategickém směřování firmy a velikostní struktura firem (%, N= 70) velké firmy 68,8% Rozhodujeme zcela samostatně středně velké firmy malé firmy 77,1% 100,0% Rozhodujeme částečně Vůbec nerozhodujeme 0% 20% 40% 60% 80% 100% Důležitost rozhodování Vnímání důležitosti rozhodování firem o oblastech personálních záležitostí, marketingu, o strategických dodavatelích, marketingových výzkumech (preferenci zákazníků, mapování trhu apod.), o rozvoji technologií, investicích a o oblasti strategického směřování firmy je zřejmé z tabulky 5, v níž jsou uvedeny odpovídající indexy důležitosti. Pořadí týkající se důležitosti rozhodovat o různých oblastech působení firmy se liší od pořadí týkajícího se úrovně autonomie pro rozhodování o různých oblastech působení firmy. Na prvním místě se objevuje důležitost rozhodovat o strategickém směřování firmy, investicích, dále o strategických dodavatelích, personálních záležitostech, rozvoji technologií a na posledním místě o marketingu a marketingových výzkumech. Podílové vyjádření je uvedené v grafu 16. Pro více než 80 % firem je důležité mít možnost rozhodovat o oblastech personálních záležitostí, marketingu, o strategických dodavatelích, marketingových výzkumech (preferenci zákazníků, mapování trhu apod.), o rozvoji technologií, investicích a o oblasti strategického směřování firmy. Pořadí o oblasti rozhodování dle důležitosti je uvedené v tabulce 5 a grafu 17, v němž jsou uvedeny odpovídající indexy. Tabulka 5: Důležitost rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (Použita škála: 1 = Velmi důležité, 2 = Částečně důležité a 3 = málo důležité.) Důležitost rozhodování o oblastech: Počet subjektů (N) Minimum Maximum Index důležitosti Strategického směřování firmy ,04 Investic ,07 Strategických dodavatelů ,18 Personálních záležitostí ,21 72 strana 203 celkem

74 Rozvoji technologií ,22 Marketingu ,45 Marketingových výzkumů (preference zákazníků, mapování trhu apod.) ,58 Graf 16: Důležitost rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (%, N=76) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 97,4 81,6 93,4 80,3 65,8 56,6 81,6 Málo důležité Částečně důležité Velmi důležité Graf 17: Důležitost rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (Index: 1 = Velmi důležité, 2 = Částečně důležité a 3 = málo důležité) Strategického směřování firmy Investic Strategických dodavatelů Personálních záležitostí Rozvoji technologií Marketingu Marketingových výzkumů (preference zákazníků, mapování trhu apod.) Důležitost rozhodování v rámci působení firmy výzkumného souboru ve Zlínském kraji o sledovaných oblastech v podílovém vyjádření je vysoká, pohybuje se však od maximální důležitosti (100 % u velkých firem) až po malou důležitost (55 % u malých firem) podle konkrétní oblasti působení, viz grafy 18 až 24. Důležitost rozhodování o strategickém směřování firmy je u všech firem bez ohledu na jejich velikost maximální, u malých firem se vyskytla v pětiprocentních podílech malá a částečná důležitost. Důležitost rozhodovat o investicích je u všech firem bez ohledu na jejich velikost vyšší než 85 %, pro velké firmy je toto rozhodování nejdůležitější. Důležitost rozhodovat o strategických dodavatelích je nejvyšší u velkých firem, následují firmy středně velké a malé, všechny s podílem vyšším než 70 %. Důležitost rozhodování o oblasti personálních záležitostí je u malých firem výzkumného souboru vyšší než dvoutřetinová (70 73 strana 203 celkem

75 %), u středně velkých a velkých firem ještě vyšší (83 % a 81 %), důležitost rozhodovat o rozvoji technologií je u všech firem vyšší než v podílu tří čtvrtin (75 %), pro velké firmy je rozhodování důležitější než pro středně velké a malé firmy. Důležitost rozhodovat o oblasti marketingu je poněkud nižší, pohybuje se od 55 % u malých firem až po 81 % u velkých firem, pro oblast marketingového výzkumu se jedná o rozmezí od 46 % u středně velkých firem až po 69 % u velkých firem. Graf 18: Důležitost rozhodování o strategickém směřování firmy a velikostní struktura firem (%, N=76) velké firmy středně velké firmy malé firmy 100,0% 100,0% 90,0%,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% Velmi důležité Částečně důležité Málo důležité Graf 19: Důležitost rozhodování o investicích a velikostní struktura firem (%, N=76) velké firmy středně velké firmy malé firmy 85,0% 94,3% 100,0% Velmi důležité Částečně důležité 75,0% 80,0% 85,0% 90,0% 95,0% 100,0% Graf 20: Důležitost rozhodování o strategických dodavatelích a velikostní struktura firem (%, N=76) velké firmy středně velké firmy malé firmy 93,8% 80,0% 70,0%,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% Velmi důležité Částečně důležité Graf 21: Důležitost rozhodování o personálních záležitostech a velikostní struktura firem (%, N=76) velké firmy 81,3% 12,5% Velmi důležité středně velké firmy 82,9% 17,1% Částečně důležité malé firmy 70,0% 30,0% Málo důležité,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% 74 strana 203 celkem

76 Graf 22 : Důležitost rozhodování o rozvoji technologií a velikostní struktura firem (%, N=76) velké firmy středně velké firmy 87,5% 80,0% 14,3% 12,5% Velmi důležité Částečně důležité malé firmy 75,0% 20,0% Málo důležité,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% 120,0% Graf 23: Důležitost rozhodování o marketingu a velikostní struktura firem (%, N=76) velké firmy středně velké firmy 62,9% 81,3% 22,9% 12,5% Velmi důležité Částečně důležité malé firmy 55,0% 35,0% Málo důležité,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% 120,0% Graf 24 : Důležitost rozhodování o marketingovém výzkumu a velikostní struktura firem (%, N=76) velké firmy středně velké firmy 45,7% 68,8% 40,0% 18,8% Velmi důležité Částečně důležité malé firmy 55,0% 25,0% Málo důležité,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% 120,0% Shrnutí Výzkumného šetření se účastnila více než čtvrtina malých firem (do 50 zaměstnanců), téměř polovina středně velkých firem ( zaměstnanců) a velkých firem (s 250 a více zaměstnanci) bylo více než pětina. Převažující charakteristikou podnikání pro více než tři čtvrtiny firem byla materiální výroba, včetně stavebnictví. Následovalo zaměření na obchod, nákup a prodej (bez transformace vstupů, např. maloobchod, velkoobchod, zprostředkování, atd.) a služby. Více než tři čtvrtiny firem náležely českým vlastníkům. Více než pětina firem uvedla spoluvlastnictví se zahraničními partnery. V rámci působení firem ve Zlínském kraji nejvyšší úroveň autonomie firem pro rozhodování se týká rozhodování o personálních záležitostech a regionálním marketingu, nejnižší úroveň autonomie se týká strategického a dlouhodobého směřování firmy. V rámci působení firem ve Zlínském kraji se na prvním místě objevuje důležitost rozhodovat o strategickém směřování firmy, o investicích, dále o strategických dodavatelích, personálních záležitostech, rozvoji technologií a na posledním místě o marketingu. 75 strana 203 celkem

77 II.2.A.2 Produkce, dodavatelé, odběratelé Významní dodavatelé surovin, materiálu činností a služeb Firmy spolupracují s významnými dodavateli různých druhů zboží a služeb. Tabulka 6 vypovídá o počtu firem Zlínského kraje, které uvedly své významné dodavatele surovin, materiálu, činností a služeb alespoň jednou. Všechny subjekty uvedly, že alespoň jeden z jejich významných dodavatelů pochází ze Zlínského kraje. Tabulka 6: Počet firem, které udávají významné dodavatele surovin, materiálu, činností a služeb (N=76) Pouze vlastní zdroje Ze Zlínského kraje Z jiných krajů v ČR Z jiných států EU Mimo EU 1. Surovin 1 (1,3 %) 33 (43,4 %) 48 (63,2 %) 39 (51,3 %) 16 (21,1 %) 2. Polotovarů, polohotových výrobků, dílů 3. Výzkumných a vývojových činností 11 (14,5 %) 76 (100 %) 40 (52,6 %) 26 (34,2 %) 7 (9,2 %) 21 (27,6 %) 12 (15,8 %) 20 (26,3 %) 15 (19,7 %) 5 (6,6 %) 4. Služeb 11 (14,5 %) 52 (68,4 %) 40 (52,6 %) 8 (10,5 %) 2 (2,6 %) Graf 25 udává geografický rozptyl jednotlivých druhů surovin, materiálu, činností a služeb v rámci uvedených specifikací. Největší podíl významných dodavatelů polotovarů, dílů a rovněž služeb, pochází ze Zlínského kraje. Graf 25: Geografický rozptyl významných dodavatelů surovin, materiálu, činností a služeb v podílovém vyjádření (Podíly - % firem, které uvedly významné dodavatele pro uvedené oblasti alespoň jednou) 1. Surovin 2.Polotovarů,polohotových výrobků, dílů 3.Výzkumných a vývojových činností 4. Služeb Pouze vlastní zdroje Ze Zlínského kraje Z jiných krajů v ČR Z jiných států EU Mimo EU 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární odběratelé výrobků a služeb Nevětší podíl (50 %) primárních odběratelů výrobků a služeb firem Zlínského kraje je směrován především na konečného spotřebitele (domácnost, firmu, veřejný sektor). Na druhém místě se jedná o odběratele ze zpracovatelského průmyslu (využívající produkt k dalšímu zpracování) a na třetím místě o obchodní organizace (nabízející produkty, služby na trhu konečným spotřebitelům). Podrobně viz graf strana 203 celkem

78 Graf 26: Primární odběratelé výrobků a služeb (%, N=70) 27,1% 22,9% 50,0% Konečný spotřebitel (domácnost, firma, veřejný sektor) Zpracovatelský průmysl (využívající produkt k dalšímu zpracování) Obchodní organizace (nabízející produkty, služby na trhu konečným spotřebitelům) Malé firmy častěji své výrobky a služby dodávají přímo konečnému spotřebiteli, viz graf 27. Velké firmy dodávají ve větším podílu také zpracovatelskému průmyslu a obchodním organizacím. U středně velkých firem převažují koneční spotřebitelé (firmy, domácnosti, veřejný sektor), následují odběratelé ze zpracovatelského průmyslu. Graf 27: Primární odběratelé a velikostní struktura firem (%, N=70) velké firmy 25,0% 37,5% 37,5% Konečný spotřebitel (domácnost, firma, veřejný sektor) středně velké firmy 48,5% 36,4% 15,2% Zpracovatelský průmysl (využívající produkt k dalšímu zpracování) malé firmy 72,2% 5,6% 22,2% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Obchodní organizace (nabízející produkty, služby na trhu konečným spotřebitelům) Geografické rozložení odběratelů Výrobky a služby firem jsou odebírány jak subjekty ze Zlínského kraje, tak z jiných regionů mimo Zlínský kraj. Počty firem, které výrobky a služby prodávají v uvedených lokalitách, jsou uvedeny v tabulce 7. Tabulka 7: Geografický rozptyl prodeje výrobků a služeb Podíl prodeje výrobků a služeb ve ZK Podíl prodeje výrobků a služeb v jiných krajích ČR Podíl prodeje výrobků a služeb v EU Podíl prodeje výrobků a služeb mimo EU 62 (81,6 %) 67 (88,2 %) 53 (69,7 %) 32 (42,1 %) Podíl prodeje výrobků a služeb firem v lokalitách je uveden v grafu strana 203 celkem

79 Graf 28: Podíl prodeje výrobků a služeb firem podle všech oblastí uvedených firmami (%, N= 214) 15,0% prodej produktů ve ZK 29,0% 24,8% 31,3% prodej produktů v jiných krajích ČR prodej produktů v EU prodej produktů mimo EU Průměrné procento prodeje výrobků a služeb ve Zlínském kraji je výrazně vyšší než medián, lze tedy interpretovat, že prodej výrobků a služeb bude více směřován mimo Zlínský kraj. Podíly prodeje výrobků a služeb v jednotlivých územních celcích celkově variují v rozmezí 10 % až 40 %. 102 Ve výzkumném se vyskytl malý podíl (3 %) firem, které prodávají výrobky a služby pouze ve Zlínském, také více než desetina (13 %) firem prodává své výrobky a služby pouze mimo Zlínský kraj 103 (viz graf 29). Graf 29 : Geografický rozptyl prodeje výrobků a služeb (N=71) 3% 13% Prodej ve ZK i mimo ZK 84% Prodej pouze mimo ZK Prodej pouze ve ZK 102 Firmy odhadovaly podíly tak, aby v součtu měly 100 %. 103 Jedna firma pouze mimo EU. 78 strana 203 celkem

80 Graf 30: Centrální charakteristiky podílu prodeje výrobků a služeb firem (%) Průměrné procento 10 0 Podíl prodeje produktů ve ZK Podíl prodeje produktů v jiných krajích ČR Podíl prodeje produktů v EU Podíl prodeje produktů mimo EU Median Tabulka 8: Centrální charakteristiky podílu prodeje výrobků a služeb firem Podíl prodeje výrobků a služeb ve ZK Podíl prodeje výrobků a služeb v jiných krajích ČR Podíl prodeje výrobků a služeb v EU Podíl prodeje výrobků a služeb mimo EU Validní odpovědi Průměrné procento 34,37 33,29 40,08 18,95 Medián 14,00 25,00 40,00 10,00 Průměrný podíl prodeje výrobků a služeb podle velikostní struktury podniku je uveden v grafu Největší podíl výrobků a služeb (polovina) směřujících do Zlínského kraje náleží malým firmám, největší podíl výrobků a služeb směřujících do zemí EU náleží středně velkým a velkým firmám a největší podíl výrobků a služeb směřujících mimo EU náleží velkým firmám. Graf 31: Geografický rozptyl prodeje výrobků a služeb podle velikosti firem (%) ,33 40,61 46,92 44, ,55 15,96 34,25 24,68 15,64 30,62 22,75 malé firmy středně velké firmy velké firmy 10 8,04 0 Podíl prodeje produktů ve ZK Podíl prodeje produktů v jiných krajích ČR Podíl prodeje produktů v EU Podíl prodeje produktů mimo EU Průměrný podíl prodeje výrobků a služeb z hlediska převažující charakteristiky podnikání je uveden v grafu Velikostní struktura firem je podrobně analyzována v kapitole týkající se lidských zdrojů. 79 strana 203 celkem

81 Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě třetiny) směřujících do Zlínského kraje náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání, kterou je poskytování služeb. Největší podíl výrobků a služeb (více než tři čtvrtiny) směřujících do jiných regionů ČR náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Znalostní produkty a služby nemateriálové povahy. Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě pětiny) směřujících do zemí EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví. Největší podíl výrobků a služeb (necelá čtvrtina) směřujících mimo země EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Obchod, nákup, prodej, rovněž necelou pětinou firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví. Graf 32: Geografický rozptyl prodeje výrobků a služeb podle převažující charakteristiky podnikání (%) ,33 29,4 Podíl prodeje produktů ve ZK ,89 37,5 30,38 Podíl prodeje produktů v jiných krajích ČR 43,23 32, Podíl prodeje produktů v EU 23 18,68 Podíl prodeje produktů mimo EU Materiální výroba, včetně stavebnictví Znalostní produkty a služby nemateriálové Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.) Jiné Shrnutí Největší podíl významných dodavatelů polotovarů, dílů a rovněž služeb firmám Zlínského kraje pochází ze Zlínského kraje. Prodej výrobků a služeb firem Zlínského kraje směřuje přibližně po necelých třetinách zpět do Zlínského kraje a do jiných regionů ČR, čtvrtinou do zemí EU a necelou sedminou (patnácti procenty) mimo EU. Největší podíl výrobků a služeb (polovina) směřujících do Zlínského kraje náleží malým firmám, největší podíl výrobků a služeb směřujících do zemí EU náleží středně velkým a velkým firmám a největší podíl výrobků a služeb směřujících mimo EU náleží velkým firmám. Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě třetiny) směřujících do Zlínského kraje náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání ve službách. Největší podíl výrobků a služeb (více než tři čtvrtiny) směřujících do jiných regionů ČR náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Znalostní produkty a služby nemateriálové povahy. Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě pětiny) směřujících do zemí EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví. 80 strana 203 celkem

82 Největší podíl výrobků a služeb (necelá čtvrtina) směřujících mimo země EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Obchod, nákup, prodej, rovněž necelou pětinou firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví. II.2.A.3 Strategické směřování firem, vývoj základních ekonomických ukazatelů Směřování rozvoje firem Charakteristiky tržních priorit týkajících se směřování rozvoje firem v příštích třech letech jsou významné pro všechny respondenty. Důležitost byla zvýznamněna výběrem předkládaných oblastí směřování tržního rozvoje firmy i zjištěním úrovně důležitosti prostřednictvím ohodnocení na škále ( 1 = maximální priorita, až 5 není prioritou). Uspořádání charakteristik podle úrovně hodnocení je uvedeno v tabulce 9. Na prvním místě firmy uváděly potřebu stabilizovat situaci se svými současnými produkty na současném trhu, na druhém místě se jednalo o proniknutí na nové trhy současnými produkty. Produktové inovace nejsou celkově pro podniky prioritní záležitostí. Avšak situace je diferencovaná podle převažující charakteristiky podnikání, viz dále. Tabulka 9: Tržní priority ve směřování rozvoje firem (Index: 1 = maximální priorita,, 5 není prioritou) Počet Minimum Maximum Index priority % 105 Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu ,61 86,8 Současnými produkty proniknout na nové trhy ,84 89,5 Inovovanými produkty vstoupit na současný trh ,91 89,5 Inovovanými produkty získat nové trhy ,06 88,2 Diferenciace ve směřování firem v závislosti na jejich velikosti je minimální, požadavek stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu je mírně důležitější pro malé firmy, viz graf Jedná se o podíl vzhledem k velikosti souboru, tedy N=76. Na tržní prioritu Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu odpovědělo 66 firem, což je 86,8%. 81 strana 203 celkem

83 Graf 33: Směřování firem v závislosti na jejich velikosti (Index: 1 = maximální priorita,, 5 není prioritou) 3 2 malé firmy středně velké firmy 1 Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu Současnými produkty proniknout na nové trhy Inovovanými produkty vstoupit na současný trh Inovovanými produkty získat nové trhy velké firmy Projevila se diferenciace ve směřování firem v závislosti na převažující charakteristice podnikání. Firmy zaměřené na Znalostní produkty a služby nemateriálové povahy hodlají inovovanými produkty vstoupit na současný trh, rovněž inovovanými produkty získat nové trhy. Stabilizovat situaci na současném trhu současnými produkty jejich prioritou není. Rozptyl jednotlivých druhů firem v tržních prioritách je zřejmý z grafu 34. Graf 34: Směřování firem v závislosti na převažující charakteristice podnikání (Index: 1 = maximální priorita,, 5 není prioritou) 5 Materiální výroba, včetně stavebnictví 4 Znalostní produkty a služby nemateriálové 3 Obchod, nákup a prodej 2 Služby (doprava apod.) 1 Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu Současnými produkty proniknout na nové trhy Inovovanými produkty vstoupit na současný trh Inovovanými produkty získat nové trhy Jiné Roční tržby a jejich odhadovaný vývoj Ze získaných údajů 106 nelze očekávat, že by mělo dojít ve firmách v současné době k zásadnímu poklesu ve vývoji tržeb. Pokud bereme v úvahu ohodnocení vývoje tržeb (medián), i zde je předpokládán pro budoucí rok mírný nárůst. V tomto roce odhad charakteristiky nedosahuje úrovně roku 2009, celkově se jedná o snížení charakteristiky o 2,1 mil. Kč. 106 Jedná se o odhady tržeb tak, jak byly uvedeny zástupci firem. 82 strana 203 celkem

84 Graf 35: Meziroční vývoj tržeb v centrálních charakteristikách (mil. Kč) Průměr Median roční tržby 2009 roční tržby 2010 roční tržby 2011 roční tržby 2012 Tabulka 10: Meziroční vývoj tržeb ve statistických charakteristikách Počet Minimum Maximum Průměr Medián roční tržby (v mil. Kč) , ,45 470,98 177,08 roční tržby (v mil. Kč) ,0 8000,0 498,12 155,50 roční tržby (v mil. Kč) ,0 8000,0 535,94 175,0 roční tržby (v mil. Kč) ,0 9000,0 597,10 250,0 Graf 36: Meziroční vývoj tržeb malých firem v centrálních charakteristikách (mil. Kč) Průměr Medián 20 roční tržby 2009 roční tržby 2010 roční tržby 2011 roční tržby 2012 Meziroční vývoj tržeb podle velikosti firem a převažující charakteristiky podnikání je uveden v grafech 37 až 40. Narůstající vývoj tržeb je odhadován u velkých firem a u firem zaměřených na obchodní činnost. Vesměs je vývoj tržeb odhadován jako stagnující, případně velmi mírně rostoucí. 83 strana 203 celkem

85 Graf 37: Meziroční vývoj tržeb středně velkých firem v centrálních charakteristikách (mil. Kč) Průměr Medián roční tržby 2009 roční tržby 2010 roční tržby 2011 roční tržby 2012 Graf 38: Meziroční vývoj tržeb velkých firem v centrálních charakteristikách (mil. Kč) roční tržby 2009 roční tržby 2010 roční tržby 2011 roční tržby 2012 Průměr Medián Graf 39: Meziroční vývoj průměrných ročních tržeb a odhad tržeb subjektů pro rok 2012 podle převažující charakteristiky podnikání (mil. Kč) roční tržby 2009 roční tržby 2010 roční tržby 2011 roční tržby 2012 Materiální výroba, včetně stavebnictví Znalostní produkty a služby nemateriálové Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.) Jiné 84 strana 203 celkem

86 Graf 40: Meziroční vývoj průměrných ročních tržeb a odhad tržeb subjektů pro rok 2012 podle velikostní struktury firem (mil. Kč) malé firmy středně velké firmy velké firmy 0 roční tržby 2009 roční tržby 2010 roční tržby 2011 roční tržby 2012 Shrnutí Ve strategickém směřování firem v příštích třech letech na prvním místě firmy uváděly potřebu stabilizovat situaci se svými současnými produkty na současném trhu, na druhém místě se jednalo o proniknutí na nové trhy současnými produkty. Produktové inovace nejsou celkově pro podniky prioritní záležitostí. Firmy neočekávají, že by mělo u nich dojít v současné době k zásadnímu poklesu ve vývoji tržeb. II.2.A.4 Dopady ekonomické krize na inovační aktivity firmy Vnímání současné situace na trhu Celková situace firem vzhledem k jejich současnému postavení na trhu se pohybuje spíše v oblasti pozitivního subjektivního hodnocení prostřednictvím škály 1 5 (s hodnotami: 1=velmi pozitivní situace na trhu,, 5=velmi negativní situace na trhu). Hodnocení charakteristik umožnilo výpočet indexů tržní situace, které se pohybují v rozmezí 2,1 3,25. Pozice jednotlivých indexů jsou uvedeny v grafu 41. Nejlepší situaci celkově firmy spatřují v oblasti spolupráce se zahraničními firmami, následuje vývoj ekonomické situace, spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace na vývoji, platební morálka obchodních partnerů, spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji. Jako nejhorší bylo hodnoceno chování konkurenčních firem. Graf 41: Indexy tržní situace (Index: 1=velmi pozitivní situace,,5=velmi negativní situace) Spolupráce se zahraničními obchodními partnery Vývoj ekonomické situace Spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich Platební morálka obchodních partnerů Spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji Chování konkurenčních firem 85 strana 203 celkem

87 Projevy dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity Při zjišťování projevů dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity měli zástupci firem možnost uvádět na položený dotaz i více odpovědí. 107 Celkem uvedli 164 odpovědí. Z těchto odpovědí nejčastější uvedenou možností řešení projevu dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity bylo snižování počtu zaměstnanců. Jednalo se o více než čtvrtinu (28 % ze všech vícenásobných odpovědí). Snižování počtu zaměstnanců uváděly téměř tři čtvrtiny firem, které zaznamenaly alespoň jednou volbou z dané nabídky možností. Dále byl uváděn výrazný pokles tržeb oproti předchozímu období o 20 % a více. Jednalo se téměř o čtvrtinu odpovědí (23,2 %) a takto odpovídaly téměř dvě třetiny zástupců firem (60,3 %). Necelá pětina firem (17 %) uvedla, že krize je příliš nezasáhla. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce 11. Graf 42: Projevy dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity (%) 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Snižování počtu zaměstnanců Výrazný pokles tržeb (o 20% a více) oproti předchozímu období Odsunutí investičních záměrů do budoucnosti Provádění úsporných opatření v oblasti mezd (např. zkracování pracovních úvazků) Jiná úsporná opatření Snižování výdajů na inovace Tabulka 11: Projevy dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity (Souhrnná tabulka) Odpovědi Počet % % z validních případů (63) 108 Snižování počtu zaměstnanců 46 28,0 % 73,0 % Výrazný pokles tržeb (o 20% a více) oproti předchozímu období Provádění úsporných opatření v oblasti mezd (např. zkracování pracovních úvazků) 38 23,2 % 60,3 % 26 15,9 % 41,3 % Odsunutí investičních záměrů do budoucnosti 34 20,7 % 54,0 % Snižování výdajů na inovace 8 4,9 % 12,7 % Komplexní úsporná opatření ,3 % 19,0 % Celkem ,0 % 260,3 % 107 Metodologicky šlo a analýzu vícenásobných výběrových odpovědí. Proto je uvedena informace o počtu odpovědí, nikoliv o počtu firem. Počet firem se promítá do posledního sloupce tabulky Validními případy jsou firmy, které odpovídaly na danou otázku. Respondenti (firmy) neodpovídají zpravidla na všechny otázky, situace se řeší odečtením vynechaných údajů. Proto je uveden počet (63) firem jako validní případy analýzy znaku Projevy dopadu ekonomické krize. 109 Komplexnost spočívala ve snižování pracovních úvazků včetně snižování počtu zaměstnanců, omezením výroby, snížením výdajů na inovace a omezením rozvojových záměrů. 86 strana 203 celkem

88 Co se týče jiných úsporných opatření, nejčastěji se jednalo o zavedení štíhlých nástrojů výroby (např. zavedení controllingu, optimalizace nákladů, restrukturalizace zákaznického portfolia), modernizaci výroby pomocí nových výrobních technologií, snížení nákladů za energie (zařízení s nižší spotřebou elektrické energie, využití zařízení na rekuperaci tepla využití odpadního tepla pro ohřev TUV a otop), zavedení úkolové mzdy, rovněž implementaci nových informačních systémů apod. Polovina firem ekonomickou krizi považuje pouze za částečně překonanou. Další úrovně jsou upřesněny v grafu 43. Graf 43: Úroveň překonání krize (%, N=76) Již překonaná 15,8% 14,5% 10,5% Částečně překonaná 14,5% 44,7% Nepřekonaná, ale přizpůsobení novým podmínkám Nepřekonaná Bez odpovědi Částečné překonání ekonomické krize pro některé firmy znamená přizpůsobení se novým podmínkám trhu. Jedná se o hledání nových odbytových možností nebo o změnu sortimentu výrobků, rovněž o rozšíření služeb a větší orientaci na export a nové trhy. Přestože došlo ve výrobním procesu ke značnému zdražení vstupních nákladů (např. materiál, energie), objevují se na trhu konkurenční firmy, které jsou ochotné i za cenu ztrát akceptovat dumpingové ceny. Přizpůsobení se novým podmínkám trhu znamená také změnu ve strategii řízení, a to v restrukturalizaci procesů ve prospěch marketingu, obchodu, produktivity a rentability podniků, ve zvýšení úrovně organizace práce a řízení např. implementací nového informačního systému, pořízením nových CNC strojů, zavedením úkolových mezd apod. Šestina firem považuje krizi dosud za nepřekonanou a stále pociťují její negativní dopady. V této skupině se objevil názor, že lidé teprve krizi pocítí a to zejména v důsledku politických rozhodnutí. Rovněž některé subjekty uváděly, že předpokládají druhou vlnu krize. Dalším sdělením bylo, že negativní dopady krize ve stavebním průmyslu se objeví později, krize zde začala až v roce Období, během něhož by mělo dojít dle zástupců firem k překonání krize, se pohybuje od jednoho do pěti let. Tuto okolnost upřesnila necelá třetina (30,3 %) dotázaných, z nichž někteří uvedli doplňující komentář. Komentáře subjektů týkající se překonání krize, lze shrnout do tematických celků. Jeden z nich je charakteristický pesimistickým očekáváním, kdy návrat k objemům tržeb před krizí již není vůbec předpokládán. Do této skupiny lze zařadit i aktuální demografickou situaci (snižování počtu obyvatel, stárnutí populace apod.) a reálné se snižování koupěschopnosti obyvatel, což má negativní vliv na rozvoj a inovace výrobních firem. Jiným názorem je, že není očekáván pouze brzký návrat tržeb dosahovaných 87 strana 203 celkem

89 z let před krizí. Dále je předpokládaná i druhá vlna krize se současnou stagnací zakázek. Objevil se i názor, že je malá státní podpora domácích produktů, přičemž zahraniční dodavatelé jsou mnohdy svým státem podporováni a proto mohou snadno pronikat i na zahraniční trhy. Shrnutí Nejčastější možností řešení projevů dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity bylo snižování počtu zaměstnanců. Krize, která se převážně projevila snížením tržeb, byla dále řešena prováděním úsporných opatření v oblasti mezd (např. zkracováním pracovních úvazků), odsunutím investičních záměrů do budoucna, snižováním výdajů na inovace a dalšími možnosti (např. komplexními úspornými opatřeními). Částečné překonání ekonomické krize pro firmy znamená přizpůsobení se novým podmínkám trhu a změnou strategie řízení podniků. Období, během něhož by mělo dojít dle zástupců firem k překonání krize, se pohybuje od jednoho do pěti let. Vyskytla se i pesimistická očekávání, kdy návrat k objemům tržeb před krizí již není předpokládán. To této skupiny lze zařadit i aktuální demografickou situaci (snižování počtu obyvatel, stárnutí populace apod.) a reálné se snižování koupěschopnosti obyvatel, což má negativní vliv na rozvoj a inovace výrobních firem. 88 strana 203 celkem

90 II.2.A.5 Aktuální rozvojové bariéry Inovace ve firmách a jejich bariéry Možnosti inovací (ve smyslu všech druhů inovací) jsou často závislé na celé řadě okolností, které inovacím ve firmách mohou bránit. Z předloženého seznamu konkrétních bariér inovací byla volena intenzita jejich vlivu na zavádění inovací na škále 1 až 5, (kdy 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra). Jestliže se firmy s bariérami zavádění inovací nepotýkaly, potom se k této problematice nevyjadřovaly. Seznam bariér inovací podle pořadí od největších bariér po nejnižší je uveden v tabulce 12. Jako největší bariéry byly uváděny zejména náročná administrativa s odpovídající byrokratickou zátěží (neefektivní povinné výkaznictví), dále finanční okolnosti (výrobní a mzdové) a politická nestabilita v ČR (cíle v trvání pouze jednoho volebního období). Ostatní bariéry jsou uvedené níže. Tabulka 12: Bariéry inovací Počet Minimum (Nízká bariéra) Maximum (Vysoká bariéra) Index bariéry Administrativa, byrokratická zátěž ,58 Vysoké výrobní náklady ,14 Vysoké náklady na mzdy Politická nestabilita v ČR Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků ,94 Nedostatečná podpora exportu ,87 Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie ,84 Ekonomická nestabilita v ČR ,82 Nedostatečná legislativa, normy ,8 Cenová strategie řetězců firem ,75 Nízký stav kvalifikovaných pracovníků ,68 Zahraniční konkurence ,53 Domácí konkurence ,53 Nízká dostupnost finančních prostředků ,51 Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů ,5 Nedostatek manažerských dovedností ,49 Nízký zájem zákazníků o nové produkty ,39 Nízká úroveň technologií ,39 Nízká informace o trzích ,23 Nedostatek informací o nových technologiích ,18 Nedostatek znalostí o dotacích ,15 Nedostatečné prostory budovy a pozemky ,06 Rozdíly mezi průměrným hodnotami udávané velikosti bariér podle velikosti firem jsou uvedeny v grafu 44 (který má tři část) a tabulce 24 v příloze 1. Rozdíly mezi průměrným hodnotami udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání jsou uvedeny 89 strana 203 celkem

91 a v grafu 45 (který má čtyři části). Nízký zájem o nové produkty a rovněž vysoké výrobní náklady jsou výraznou inovační bariérou pro středně velké firmy. Politická nestabilita je jako bariéra významně vyšší u malých firem a administrativa jako byrokratická zátěž je významná pro malé a střední firmy. Graf 44: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle velikosti firem 1. Část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) malé firmy 2 středně velké firmy velké firmy 1 1. Zahraniční konkurence 2. Domácí konkurence 3. Nízká informace o trzích 4. Cenová strategie řetězců firem 5. Nízký zájem zákazníků o nové produkty 6. Vysoké výrobní náklady 7. Vysoké náklady na mzdy Graf 44: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle velikosti firem 2.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) malé firmy středně velké firmy velké firmy 1 8. Nízká dostupnost finančních prostředků 9. Nedostatek informací o nových technologiích 10. Nedostatečné prostory budovy a pozemky 11. Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie 12. Nízký stav kvalifikovaných pracovníků 13. Špatná 14. Ekonomická dostupnost nestabilita v ČR kvalifikovaných pracovníků 90 strana 203 celkem

92 Graf 44: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle velikosti firem 3.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) malé firmy středně velké firmy velké firmy Politická nestabilita v ČR 16. Nedostatečná legislativa, normy 17. Administrativa, byrokratická zátěž 18. Nedostatek19. Nedostatek manažerských znalostí o dovedností dotacích 20. Nízká úroveň technologií Nedostatečná Nedostatečný podpora přístup ke exportu znalostem sítí a klastrů Graf 45: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání 1.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) Materiální výroba, včetně stavebnictví Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.) Jiné 1 1. Zahraniční konkurence 2. Domácí konkurence 3. Nízká informace o trzích 4. Cenová strategie řetězců firem 5. Nízký zájem zákazníků o nové produkty Poznamenáváme, že u položky 4. Cenová strategie řetězců firem se Index bariéry u firem, zabývající se činnostmi Materiální výroba, včetně stavebnictví a Obchod, nákup a prodej, shodují. 91 strana 203 celkem

93 Graf 45: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání 2.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) Materiální výroba, včetně stavebnictví Obchod, nákup a prodej 2 Služby (doprava apod.) Jiné 1 6. Vysoké 7. Vysoké výrobní náklady náklady na mzdy 8. Nízká dostupnost finančních prostředků 9. Nedostatek informací o nových technologiích 10. Nedostatečné prostory budovy a pozemky Graf 45: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání 3.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie 12. Nízký stav kvalifikovaných pracovníků 13. Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků 14. Ekonomická nestabilita v ČR 15. Politická nestabilita v ČR 16. Nedostatečná legislativa, normy Materiální výroba, včetně stavebnictví Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.) Jiné Graf 45: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání 4.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) Materiální výroba, včetně stavebnictví 2 Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.) Administrativa, byrokratická zátěž 18. Nedostatek manažerských dovedností 19. Nedostatek znalostí o dotacích 20. Nízká úroveň technologií Nedostatečná Nedostatečný podpora přístup ke exportu znalostem sítí a klastrů Jiné 92 strana 203 celkem

94 Typologie bariér Metoda faktorové analýzy jako jedné ze sofistikovaných multidimenzionálních analýz 110 umožňuje nahlédnout na všechny údaje, které jsou podrobeny analýze, ve vzájemných vazbách, nikoliv pouze v izolovaném pohledu. Tato metoda byla aplikována na položky (indikátory bariér) charakterizující obecně bariéry inovací a jsou uvedeny jejich seznamem v tabulce 12. Před zahájením analýzy byl položen dotaz, zda existují nějaké faktory ve smyslu potencialit, jejichž působením se uvedené položky seskupují tak, aby si seskupené položky byly prostřednictvím působení daného faktoru podobné. Cílem analýzy je tento faktor nalézt. Prostřednictvím baterie položek (indikátorů) byly extrahovány čtyři faktory, které působí jako psychologická seskupení různých postojů uvnitř zkoumaných firem a které indikátory seskupují prostřednictvím zjišťovaných vazeb. V tomto pojetí jde o psychologické bariéry, které jsou jednotlivými indikátory (položkami) syceny. Tyto faktory a jim odpovídající položky lze chápat jako významné oblasti pro další interpretaci v rámci uskutečňovaných inovací ve firmách, které byly analyzovány. Akceptace působení položek ve firmě vytváří problém. Působí zejména prostřednictvím představ, toho, co je fakticky jako problém pojímáno a co je omezující pro samotné rozhodování pro inovační aktivity do té doby, dokud nejsou i tyto psychologické bariéry odstraněny. Položky (indikátory) faktorů a jejich sycení je uvedeno v tabulce 25 v příloze. Prvním nejsilnějším faktorem je ten, který vytváří seskupení níže uvedených položek (bariér): Cenová strategie řetězců firem Nedostatek informací o nových technologiích Ekonomická nestabilita v ČR Politická nestabilita v ČR Nedostatečná legislativa, normy Nedostatek manažerských dovedností Nízká úroveň technologií Nedostatečná podpora exportu Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů Společným jmenovatelem uvedených položek je, že působí jako základní báze bariér inovací ve firmách. Pokud bychom připustili v nějakém podniku výskyt všech položek uvedených v daném seskupení, potom je nejvýše pravděpodobné, že se firma do inovací vůbec nepustí, ani se o to nepokusí. Aby se firma o inovace alespoň pokusila, musela by připustit, že tyto položky přítomny nejsou, případně by měla mít schopnost jejich působení eliminovat. (Jinými slovy ve firmě by byly vyhledány položky opačného působení.) Některé z položek tohoto faktoru lze chápat jednak jako působící vně firem, ale některé působí i uvnitř nich, případně jsou v kombinacích. Vyčerpává více než čtvrtinu proměnlivosti (variability) dat. Byl nazván faktorem základních bariér inovací. Tento faktor působí určitou mírou ve všech firmách (jinak by nebyl nalezen). Druhý nejsilnější faktor, který vyčerpává sedminu variability dat, se jeví se jako výrazný faktor působící uvnitř některých firem. Odpovídající seskupení je sestaveno pouze ze tří položek: Nedostatečné prostory - budovy a pozemky 110 Rozklad matice dat prostřednictvím jejích charakteristických čísel a vektorů. 93 strana 203 celkem

95 Nízký stav kvalifikovaných pracovníků Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků Je sycen položkami vytvářející a priori nepružné inovační prostředí. Můžeme ho označit jako faktor zdrojů. Pokud nemáme kvalifikované pracovníky a prostory, nemáme s kým a kde inovovat. Avšak tento faktor působí menší intenzitou (podniky své prostory a zaměstnance mají). Faktor, přesněji jeho položky, jsou bariérou. Třetím faktorem, který vyčerpává téměř osminu variability dat, je vnitřní faktor, jehož působením bylo vyhledáno seskupení položek: Domácí konkurence Vysoké výrobní náklady Nízká dostupnost finančních prostředků Působení je zřejmé - pokud firma má např. vysoké výrobní náklady (působí zde tento faktor), firma si zdůvodní, proč nemůže inovovat. Čtvrtý vnější faktor obsahuje indikátory (bariéry): Zahraniční konkurence Nízká informace o trzích Nízký zájem zákazníků o nové produkty Tento faktor působí nejmenší silou, dá se říci, že akceptování některé položky tohoto seskupení inovacím bránit bude, ale jistě menší intenzitou, než např. položky základní báze nebo položky zdrojů. Shrnutí: Použití faktorů a odpovídajících položek může být praktické. Jestliže v konkrétní firmě bude převaha názorů na významnost bariér spadat mezi položky základních bariér, je vhodné orientovat pracovníky firmy směrem k akceptování možnosti změny a rozhodnutí se ke změnám. Pokud v konkrétní firmě převažují položky spadající do bariér např. vnějšího faktoru, potom i akceptování změny je ve firmě jednodušší a potenciál pro realizaci inovací vyšší. Důkazem toho, že bariéry inovací jsou překonatelné, jsou právě inovující firmy. Opatření k řešení bariér zavádění inovací Na otázku týkající se řešení bariér byly volnými odpověďmi získány upřesňující údaje o způsobech řešení těch bariér, které považují zástupci firem za nejzávažnější. Konkurenční prostředí Řešení bariér týkajících se konkurenčního prostředí se může odehrávat jednak v kompetenci samotných firem, jednak v kompetenci státu. Tradičně důležitou okolností v kompetenci firem je nabízení kvalitnějších výrobků a služeb za nižší cenu, inovace nabízených produktů, důraz nikoli na kvantitu, ale na kvalitu dodávaných výrobků či služeb, tedy na precizaci činnosti firem. Firmy by měly podle svých finančních možností investovat do svých inovací, technologií, lidských zdrojů apod. více než konkurence. Nedílnou součástí konkurenceschopnosti firem je úspěšný marketing a vedle budování dobrého jména firmy a komunikace s potenciálními zákazníky by měl být kladen důraz i na aktivní zákaznický servis. Dobrého zázemí firmy lze rovněž docílit budováním obchodních vztahů s ekonomicky silnějšími partnery. Do kompetence státu lze zahrnout snížení byrokratické zátěže firem. Vyskytl se i názor omezit podporu zahraničních dodavatelů ze strany domácího státu, aby bylo možno poskytnout lepší podmínky domácím firmám. 94 strana 203 celkem

96 Nestabilita trhu Rozvoj firem může blokovat i nestabilita trhu. Řešení této bariéry je opět jak v kompetenci samotných firem, tak v kompetenci kraje, resp. státu. Řešení v kompetenci firem je pro plánování dalších ekonomických kroků založeno na dobré znalosti globální ekonomické situace. Tato řešení jsou ztěžována neřešenou byrokratickou zátěží. Řešení situace krajem by mělo spočívat v podporování dobrého podnikatelského prostředí. Stát by měl mít, dle názoru firem, přehled o fluktuaci cen surovin na světových trzích. Další činnost státu by měla spočívat ve zlepšení platební morálky státních a zdravotnických zařízení. Zlepšení situace by přineslo snížení daní a odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů do státního rozpočtu. Finanční náročnost inovačních projektů Řešení finanční náročnosti inovačních projektů, jako další bariéry inovací ve firmách, zahrnuje orientaci jednak na inovační projekty, jednak na akademickou sféru. Při zvažování inovačních projektů by měl být kladen důraz na detailní přípravu investic do nových technologií. Důležitou součástí inovačních projektů může být snížení jejich celkové finanční náročnosti tak, že jsou inovovány části produkujících výrobků nebo služeb, případně pouze dílčí fáze výroby. Příkladem může být interní logistika ve firmě, která může znamenat výrazné úspory. Zpravidla firmy inovují na běžících zakázkách, jinak by byly tyto inovace finančně daleko náročnější. Akademická sféra by měla být motivována pro konkrétní spolupráci s aplikační sférou na dosahování konkrétních a užitečných výsledků. Akademická sféra není nijak závislá na příjmech z podnikatelské sféry. Vzájemná spolupráce by se mohla promítnout jak do publikační činnosti, tak do získávání finančních prostředků na teoretický výzkum. Nedostatek lidských zdrojů Velkým omezením firem je nedostatek lidských zdrojů. Řešení uvnitř firem spočívá v hledání kvalifikovaných pracovníků a jejich dalším vzděláváním. Za klíčovou okolnost je považována podpora motivace pracovníků, zlepšení personální politiky. Vně firem by měl být kladen důraz na výchovu a vzdělávání kvalifikovaných pracovníků, větší spolupráci s vysokými školami na získávání talentů a optimalizaci učebních oborů. Další důležitou součástí řešení nedostatku lidských zdrojů je propagace a zlepšení pracovních příležitostí v kraji. Shrnutí Existence bariér inovací Jako největší bariéry byly uváděny zejména náročná administrativa s odpovídající byrokratickou zátěží (neefektivní povinné výkaznictví), dále finanční okolnosti (výrobní a mzdové) a politická nestabilita v ČR (cíle v trvání pouze jednoho volebního období). Z položek, charakterizujících jednotlivé bariéry inovací, byly (tzv. faktorovou analýzou) vybrány čtyři faktory, které působí jako psychologická seskupení různých postojů uvnitř zkoumaných firem. Prvním nejsilnějším faktorem je faktor základních bariér inovací, který vytváří seskupení: Cenová strategie řetězců firem; nedostatek informací o nových technologiích; ekonomická nestabilita v ČR; politická nestabilita v ČR; nedostatečná 95 strana 203 celkem

97 legislativa, normy; nedostatek manažerských dovedností; nízká úroveň technologií; nedostatečná podpora exportu; nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů. Druhý nejsilnější faktor jako faktor zdrojů vytváří seskupení: Nedostatečné prostory - budovy a pozemky; nízký stav kvalifikovaných pracovníků a špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků. Faktor odpovídá základní bariéře, a to pokud nemáme kvalifikované pracovníky a prostory, nemáme s kým a kde inovovat. Třetím faktorem je faktor vnitřních bariér s položkami: Domácí konkurence; vysoké výrobní náklady a nízká dostupnost finančních prostředků. Čtvrtý vnější faktor obsahuje indikátory: Zahraniční konkurence; nízká informace o trzích; nízký zájem zákazníků o nové produkty. Použití faktorů a odpovídajících položek může být praktické. Jestliže v konkrétní firmě bude převaha názorů na významnost bariér spadat mezi položky základních bariér, je vhodné orientovat pracovníky firmy směrem k akceptování možnosti změny a rozhodnutí se ke změnám. Pokud v konkrétní firmě převažují položky spadající do bariér např. vnějšího faktoru, potom i akceptování změny je ve firmě jednodušší a potenciál pro realizaci inovací vyšší. Důkazem toho, že bariéry inovací jsou překonatelné, jsou právě inovující firmy. Řešení bariér inovací Řešení bariéry konkurenceschopnosti lze realizovat uvnitř firem (kvalitnější výrobky a služby za nižší cenu, inovace produktů, důraz na komunikaci s potenciálními klienty, aktivní zákaznický servis) a vně firem (snížit byrokratickou zátěž, nepodporovat zahraniční dodavatele ze strany domácího státu a podporovat domácí kapitál) Řešení bariéry nestability trhu je navrženo uvnitř firem: sledovat globální ekonomické cykly, zvyšovat kvalitu a vně firem: politikou státu a kraje ve směru lobbovat v zájmu svých firem, snížit vysoké daně a vysoké odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů do státního rozpočtu, zlepšit platební morálku státních a zdravotnických zařízení, podpořit obchodní a marketingové činnosti. Řešení bariéry finanční náročnosti inovačních projektů lze realizovat: dotační politikou státu, detailní přípravou investic do nových technologií, snížením finanční náročnosti inovačních projektů produkujících výrobky a služby alespoň v některé z fází projektů a zvýšením motivace akademické sféry pro konkrétní spolupráci s aplikační sférou prostřednictvím dosahování konkrétních a užitečných výsledků. Řešení bariéry nedostatku lidských zdrojů lze realizovat uvnitř firem: hledáním kvalifikovaných pracovníků, dalším vzdělávání pracovníků, zlepšením personální politiky a péčí o zaměstnance, motivací zaměstnanců a vně firem: větší spoluprací s VŠ na získávání talentů, optimalizací učebních oborů, propagací a zlepšení pracovních příležitostí v kraji. 96 strana 203 celkem

98 II.2.A.6 Inovační aktivity a zázemí, spolupráce s výzkumně-vývojovými institucemi a dalšími firmami v oblasti inovací národní a mezinárodní úroveň Inovační aktivity firem ve Zlínském kraji jsou ovlivněny tím, do jakých hodnotových řetězců 111 a jakých pozic jsou zapojeny. Znalost koncových trhů a chování zákazníků v hodnotových řetězcích významným způsobem ovlivňuje strategické směřování firmy a tím vývoj technologií, což se promítá do výše zmíněných inovačních aktivit, jejichž cílem je posílení konkurenceschopnosti ekonomiky regionu. Inovační aktivity jsou pro firmu přínosné, jestliže povedou ke zvýšení, minimálně udržení poptávky zákazníků po produktech inovující firmy. Investice do výzkumu a vývoje technologií a znalost jejich úrovně jsou pouze jedněmi z řady faktorů, které přispívají ke konkurenčním výhodám firem. Převažující úroveň technologií 112 Úroveň technologií používaných ve firmách výzkumného souboru je převážně srovnatelná s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách. Pouze malý podíl (2,8 %) používá technologie zastaralé. Každá sedmá firma používá dle vlastního vyjádření špičkové technologie (14 %), viz graf 46. Špičkové technologie lze nalézt např. v oborech: výroba chemických látek a chemických přípravků, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba nábytku, výroba strojů a zařízení j. n., výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, výroba elektrických zařízení, ve stavebnictví Hodnotový řetězec podniku je soubor činností návrhu, technologií, výroby, prodeje na trhu, dodávky i podpory produktu. 112 Technologií je chápáno odvětví techniky, které se zabývá tvorbou, zaváděním a zdokonalování výrobních postupů. Rozsah pojmu je široký. Může jít jak o veškeré použité prostředky pro danou práci, týkající se výroby produktu, jeho opravy nebo služby, tak o souhrn dokumentů know-how, patřících danému podniku, případně o technickou přípravu výroby ve firmě včetně upřesnění, na jakých strojích se produkt bude vyrábět. Může jít o způsob práce s informacemi, i o technologie v oblasti vědy (informační technologie v medicíně, biologii atd.), softwarové technologie a management, obecně informační technologie, nanotechnologie apod. 113 Firmy uváděly z oblasti špičkových technologií např. CNC, LASER, frekvenční ohýbání, dopravní značkový thermospot, ohýbací centrum, lakovnu, pískovnu, nejmodernější japonská CNC soustružnická centra umožňující progresívní obrábění dílců s vysokou přidanou hodnotou a přesností, nejprogresivnější a nejmodernější stavební stroje, řízené stroje v ČR, vakuové pokovení, fluorizaci, výpočetní techniku (PC, servery), technologii pro personalizaci čipových karet a obálkování karet. Některé obory mají podporu ve VaV institucích Zlínského kraje. Instituce VaV nabízejí firmám aplikovaný výzkum v oborech chemie, stavebnictví, marketingu a zemědělství. VaV instituce se Zlínského kraje se zaměřují, jak bylo uvedeno v dokumentu Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje, Sociotrendy 2011, rovněž na oblasti: plastikářství, gumárenství; ekologie a životní prostředí; chemické, potravinářské; informatika; stavebnictví (znalectví a odhady ceny, certifikace bezpečnostní techniky a revize); zemědělství a lesnictví; zbrojařství (obranný a bezpečnostní průmysl); kožedělné a textilní. Strojírenství, ačkoliv některá VaV pracoviště uvedla zaměření i na tuto oblast, nemá ve Zlínském kraji přímé zastoupení specifického VaV pracoviště orientovaného na tento obor. Výzkum a vývoj inovací ve strojírenství ve Zlínském kraji je především vázán na pracoviště VaV VUT Brno. 97 strana 203 celkem

99 Graf 46: Převažující úroveň technologií (%, N=72) 13,9% 2,8% technologie poněkud zastaralé 83,3% technologie srovnatelné s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách špičkové technologie Úroveň technologií používaných ve firmách Zlínského kraje podle velikostní struktury a převažující charakteristiky podnikání jsou uvedeny v grafech 47 až 50. Většina firem používá technologie srovnatelné s jinými firmami, bez ohledu na jejich velikost. Co se týká malých firem, u pětiny z nich převažuje používání špičkových technologií, jedná se o firmy, jejichž zaměření je na znalostní produkty a nemateriálové služby. Pro velikostní strukturu firem a převažující charakteristiku podnikání byl vypočítán index úrovně technologií 114 s významem 1=špičkové technologie,, 3=zastaralé technologie. Velikost indexu úrovně technologií je uveden v grafech 48 a 50. Graf 47: Převažující úroveň technologií a velikostní struktura firem (%, N=69) 6,3% velké firmy 87,5% 6,3% Zastaralá technologie středně velké firmy 2,9% 82,4% 14,7% Srovnatelná s jinými Špičková technologie malé firmy 78,9% 21,1% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf 48: Index úrovně technologií a velikostní struktura firem (Index: 1=špičkové technologie, 2= střední úroveň (srovnatelná s jinými), 3=zastaralé technologie) 2,15 1,95 1,75 2,00 1,80 1,89 malé firmy středně velké firmy velké firmy 114 Byl počítán prostřednictvím pseudokvantifikace znaku Převažující úroveň technologií. 98 strana 203 celkem

100 Graf 49: Převažující úroveň technologií a převažující charakteristika podnikání (N=69) Služby (doprava apod.) 50,00% 50,00% Obchod, nákup a prodej 83,30% 16,70% Zastaralá technologie Srovnatelná s jinými Znalostní produkty a služby nemateriálové 100,00% Špičková technologie Materiální výroba, včetně stavebnictví 3,50% 84,20% 12,30% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf 50: Index úrovně technologií a převažující charakteristika podnikání (Index: 1=špičkové technologie, 2= střední úroveň (srovnatelná s jinými), 3=zastaralé technologie) 2,5 2 1,5 1 1 Znalostní produkty a služby nemateriálové Služby 1,75 1,82 1,93 2 Obchod, nákup a prodej Materiální výroba, včetně stavebnictví Jiné Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií Firmy nejčastěji investují do vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb, modus (nejčetnější hodnota znaku investice do výzkumu a vývoje technologií), je roven jedné. Střední hodnotou je 2 % tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií firmy, nicméně průměrná hodnota procenta od roku 2009 až do plánovaného roku 2012 mírně narůstá, a to v roce 2009 se jednalo průměrně o 4,6 %, v roce 2010 o 4,9 %, v roce 2011 se jedná o 5,4 % a pro rok 2012 je plánováno průměrně investovat 5,7 % z tržeb firmy. 115 Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 13. Tabulka 13: Vývoj charakteristik potenciálu pro investice do výzkumu a vývoje technologií % tržeb v r % tržeb v r % tržeb v r % tržeb v r Validní odpovědi Průměr 4,56 4,87 5,39 5,73 Medián ,35 Modus Nejvyšší procento podílu z tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií ze všech firem, které údaj uvedly, bylo v r jednou firmou uvedeno 42 %, nyní se jedná o plán této firmy investovat menší procento, a to 40 %. 99 strana 203 celkem

101 Polovina firem výzkumného souboru uvedla výši procenta tržeb z roku 2010 investovaných do výzkumu a vývoje technologií, které se pohybovalo v rozmezí 1 % až 5 %, viz graf 51. V grafu jsou znázorněny hvězdičkami a kroužkem extrémní hodnoty odpovídající podílu tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií specifickými firmami (uvedenými pouze identifikačními čísly), střední hodnotou jsou dvě procenta, která odpovídají investované výši tržeb. Graf 51: Charakteristiky potenciálu pro investice do výzkumu a vývoje technologií Předpokládaný podíl tržeb pro investice do výzkumu a vývoje technologií pro rok 2012 dle ORP Zlínského kraje (počty firem) je uveden v grafu 52. Více než 15 % tržeb hodlají do výzkumu a vývoje investovat některé firmy ORP Zlín a Uherské Hradiště. Graf 52: Předpokládaný podíl tržeb pro investice do výzkumu a vývoje technologií v r dle ORP a počtu firem Zlínského kraje Do 1 % tržeb 5 % až 15 % tržeb Více než 15 % 100 strana 203 celkem

102 Významné inovační aktivity Dotazované firmy měly možnost upřesnit své významné aktivity. Této možnosti využila necelá polovina oslovených firem. Inovační aktivity, kterých si firmy cenily, se týkaly zejména procesní a organizační inovace. Např. se jednalo o procesně-štíhlou výrobu, inovaci organizace výroby, rozšíření výroby o developerskou činnost nebo implementaci celopodnikového informačního systému, rovněž specializované vzdělávání pracovníků. Pro některé firmy bylo důležité i získání nových prostor a jejich vybavení, např. nové zkušebny, vyvažovačky, kvalitní haly nebo výstavba unikátní výrobní linky či pořízení vývojového a technologického centra. Jako významná část inovačních aktivit byly zmiňovány ty, které byly zařazeny do ocenění v soutěži 10 nejlepších inovací roku ve spolupráci s UTB Zlín. Co se týká produktových inovací, jednalo se o specifické produkty firem inovované prostřednictvím nových technologií. Bylo odkazováno i na úspěchy ve vývoji zcela nového produktu, výzkum přípravy nanovláken a nanovlákenných membrán apod. Zájem firem o veřejnou prezentaci svých inovačních aktivit (např. produktových, procesních, marketingových, organizačních) je v rámci Zlínského kraje celkově problematický. Pouze necelá třetina firem má o ně zájem. Někteří z těch, kteří se vyslovili negativně, jako důvod uváděli, že nemáme zájem, aby ani o již dříve realizovaných inovačních aktivitách věděla konkurence, rovněž zaznělo, že inovace se projevují na hospodářských výsledcích, nezúčastňujeme se záměrně veřejných prezentací. Celková situace je zřejmá z grafu 53. Pokud tuto situaci většina firem nevnímá jako prezentaci úspěchu ve smyslu zvýšení povědomí o produktech firmy na trhu, měla by být tato situace změněna. Situace by měla být předmětem dojednávání a získávání vzájemné důvěry. Také se může jednat o nedostatečnou ochranu unikátních produktů/procesů, na tomto místě odkazujeme na informaci získanou z OECD viz kapitoly výše, že je v ČR nedostatečná ochrana duševního vlastnictví. Graf 53: Zájem o zveřejnění významných inovačních aktivit realizovaných ve Zlínském kraji (N=76) 30,3% 19,7% 50,0% Ne Ano Bez odpovědi Významné výsledky a ocenění explicitně uvedla téměř polovina subjektů (42 %, 30 firem). Seznam firem je uvedený v příloze 1 jako tabulka 29 (Významné výsledky a ocenění firem participujících na výzkumu). 101 strana 203 celkem

103 Duševní vlastnictví firem Duševní vlastnictví je chápáno jako majetek nehmotné povahy, jako výsledek procesu lidského myšlení. Za duševní vlastnictví je považováno to, co je jedinečné, neopakovatelné, originální, může se jednat o originální myšlenky, náměty, návody apod., jejichž cílem je pozměňovat okolní či vnitřní svět člověka. Duševní vlastnictví v jeho právně určené podobě lze směňovat, užívat i ochraňovat. Indikátorem pro zjištění ochrany duševního vlastnictví byl výběr alespoň jedné z nabídnutých možností způsobu ochrany. Byla použita kategorizace na patenty, ochranné známky a průmyslové vzory, do které byla zahrnuta i specifikace užitných vzorů. Pokud bereme v úvahu, že duševní vlastnictví firem je důležitou charakteristikou jejich inovační výkonnosti, potom téměř polovina firem (46,1 %) tuto inovační výkonnost vykazuje, viz graf 54. Téměř polovina firem (33; 44,7 %) využívá jako ochranu svého duševního vlastnictví ochranné známky, téměř třetina (34 firem, 31,6 %) využívá průmyslové (a užitné) vzory a necelá čtvrtina (24 firem, 23,7 %) využívá patenty. Graf 54: Využívání nějakého způsobu duševního vlastnictví (N=76) 53,9% 46,1% volba alespoň jedné možnosti neuvedeno Graf 55: Způsob ochrany duševního vlastnictví firem (N=76) 100% 50% 0% 23,7 44,7 31,6 Patenty Ochranné známky Průmyslové vzory Ne Ano Celkovou situaci upřesňují tabulky 14 a 15. Největší podíl tvoří ochranné známky získané v rámci ČR a používané pro vlastní účely firem. Dále se jedná o průmyslové vzory i patenty opět využívané pro vlastní účely. Patenty byly licencovány a prodány v jednom procentu případů. Ochranné známky byly licencovány, ve čtyřech procentech případů. Ochranné známky však prodány nebyly. U průmyslových vzorů se jednalo o jedno procento, které bylo licencováno, nikoliv prodáno. Firmy tak převážně chrání vlastní know-how a aktivně své duševní vlastnictví nevyužívají. Tabulka 14: Způsob ochrany duševního vlastnictví firem V rámci ČR V rámci EU Mimo EU 1. Patenty 14 (18,4 %) 11 (14,5) 5 (6,6 %) 2. Ochranné známky 28 (36,8 %) 20 (26,3 %) 11 (14,5 %) 3. Průmyslové vzory 22 (28,9 %) 8 (10,5 %) 3 (3,9 %) 102 strana 203 celkem

104 Tabulka 15: Způsob využití duševního vlastnictví firem Používají pouze pro účely své firmy Licencují Prodali (za poslední 3 roky) 1. Patenty 17 (22,4 %) 1 (1,3 %) 1 (1,3 %) 2. Ochranné známky 28 (36,8 %) 3 (3,9 %) 0 3. Průmyslové vzory 22 (28,9 %) 1 (1,3 %) 0 Pokud se firmy duševním vlastnictvím nezabývají, nejčetnějším důvodem nezájmu je skutečnost, že na straně jedné firmy nemají vlastní vývojová centra, případně problematiku řeší globální koncern jednotně, nebo je problematika řešena jiným subjektem. Na druhé straně se vyskytly argumenty opakované kritiky směrem k administrativní náročnosti, zejména pokud se týká registrace průmyslových vzorů. Rovněž je uváděným problémem finanční náročnost a to v souvislosti s nedostatečnou legislativou. Spolupráce firem s nejdůležitějšími vzdělávacími, výzkumnými a vývojovými institucemi Většina firem (54,0 %), která se vyjádřila ke spolupráci se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje 116, řeší vývoj v rámci vlastních kapacit. Více než čtvrtina (28,6 %) firem uvedla, že spolupracuje se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji. Podrobné údaje jsou uvedeny grafem 56. Graf 56: Spolupráce firem či poboček se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje (N=63) 1. Ano 3% 14% 29% 2. Ne, řešíme vývoj v rámci vlastní firmy 54% 3. Přebíráme řešení od vlastnické struktury 4. Jiná možnost (kombinace uvedených, spolupráce v rámvi ČR i soukromých osob) Hodnocení spolupráce s institucemi je uvedeno v tabulce 16. Nejlépe je hodnocena spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v zahraničí i ČR, v úrovni velmi dobrého hodnocení se nacházejí ostatní instituce, tedy vysoké školy v zahraničí i ČR. 116 Dotaz byl směřován firmám a pobočkám ze Zlínského kraje. Spolupráce se týkala výzkumných a vývojových institucí bez omezení lokalitou. Přibližně šestina firem (17,1 %) se k situaci nevyjádřila, zbylý podíl 82,9% firem se k problematice vyjádřil. 103 strana 203 celkem

105 Tabulka 16: Hodnocení spolupráce s nejdůležitějšími vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje (1 =výborná spolupráce,,3= dobrá spolupráce,, 5= špatná spolupráce) Počet Minimumvýborná spolupráce Maximum Index spolupráce 1. Vysoké školy ,05 2. Vysoké školy v zahraničí ,00 3. Výzkumné ústavy a další VaV pracoviště v rámci ČR 4. Výzkumné ústavy a další VaV pracoviště v zahraničí , ,80 Firmy spolupracují nejčastěji s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně 117 (10). Následuje spolupráce s Vysokým učením technickým v Brně (9), Českým vysokým učením technickým v Praze (5), Vysokou školou báňskou - technickou univerzitou v Ostravě (2), Západočeskou univerzitou v Plzni (1) a s Univerzitou obrany v Brně (1). Firmy uvedly i spolupráci s vysokými školami v zahraničí, a to se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě (2), Univerzitou v Hannoveru (Leibniz Universität Hannover), (1) a také byl obecně zmíněn záměr ad hoc spolupracovat se zahraničními univerzitami. Firmy spolupracují i s dalšími výzkumnými ústavy a VaV pracovišti v rámci ČR (11 konkrétních institucí) i se zahraničními pracovišti (3 instituce). Seznam institucí je uveden v příloze v tabulkách 33 a 34. Shrnutí Úroveň technologií používaných ve firmách Zlínského kraje je převážně srovnatelná s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách. Každá sedmá firma používá dle vlastního vyjádření špičkové technologie. Většina firem používá technologie srovnatelné s jinými firmami, bez ohledu na jejich velikost. Co se týká malých firem, u pětiny z nich převažuje používání špičkových technologií, jedná se o firmy se zaměřením na znalostní produkty a nemateriálové služby. Firmy nejčastěji investují do výzkumu a vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb, průměrné procento z podílu tržeb všech firem, které byly investovány v roce 2010 do výzkumu a vývoje technologií, je téměř pět procent. Firmy předpokládají, že minimálně udrží nejčetnější podíl, avšak jejich záměrem je i mírné navýšení investic do výzkumu a vývoje technologií. S ohledem na inovační rozvoj v rámci plánování aktivit RIS je důležité podporovat firmy v jejich záměru navýšení svých investic do vývoje technologií alespoň na dvě procenta ze svých tržeb. Pouze třetina firem má zájem o veřejnou prezentaci svých inovačních aktivit ve Zlínském kraji. Téměř polovina firem výzkumného souboru využívá jako ochranu svého duševního vlastnictví ochranné známky, téměř třetina využívá průmyslové vzory a necelá čtvrtina využívá patenty. 118 Ochranné známky, průmyslové vzory i patenty jsou používané převážně pro vlastní účely firem. Jsou licencovány minimálně, v rozmezí 117 V závorkách jsou uvedeny počty firem. 118 Firmy využívají i užitné vzory, ty byly zahrnuty implicitně do položky průmyslové vzory. 104 strana 203 celkem

106 jednoho až čtyř procent případů. O prodej za poslední tři roky se jednalo pouze u patentů v jednom procentu případů. Firmy tak převážně chrání vlastní know-how a aktivně své duševní vlastnictví nevyužívají. Intenzita spolupráce je nejlépe hodnocena s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v zahraničí v i ČR, intenzita spolupráce s ostatními institucemi, tedy vysokými školami v zahraničí i ČR, je na úrovni velmi dobrého hodnocení. 105 strana 203 celkem

107 II.2.A.7 Lidské zdroje aktuální situace, vývoj, vazba na inovační aktivity Lidské zdroje ve firmách Celkově počet zaměstnanců ve firmách se v roce 2010 pohyboval od osmi až po Předpokládaný nárůst zaměstnanců pro rok 2011 je v rozmezí jednotek až desítek. Jako charakteristika středního počtu pracovníků v institucích byl použit jak medián, tak průměrný počet. Celkově medián nepoukazuje na změnu plánovaného počtu zaměstnanců, nicméně z průměrného počtu lze usoudit, že firmy příliš nehodlají počty zaměstnanců zvyšovat. Necelá desetina firem uvažovala spíše o snížení počtu zaměstnanců (8,5 % validních údajů, jednalo se o šest firem), což odpovídá celkové situaci zaměstnanosti v ČR i ve světě. Tabulka 17: Stav zaměstnanců ve firmách výběrového souboru 2010 medián Odhad pro 2011 medián 2010 Průměrný počet Odhad pro 2011 Průměrný počet Celkový přepočtený stav zaměstnanců Ve výzkumném souboru převažovaly firmy středně velké s počtem v rozmezí 50 až 249 pracovníků, jak je uvedeno v grafu Více než čtvrtina firem měla méně než 50 zaměstnanců a čtvrtina firem byla firmami velkými s více než 250 zaměstnanci. Graf 57: Velikost firem výzkumného souboru 2010 i 2011 (N=71) 25,4 46,5 28,2 malé firmy středně velké firmy velké firmy Získávání kvalifikovaných pracovníků Situace týkající se získávání kvalifikovaných pracovníků ve firmách výzkumného souboru byla zjišťována prostřednictvím pětistupňové škály ve významu školní stupnice (kdy 1= problémy nemáme,, 3= průměrné problémy,,5= velké problémy ). Celkově firmy uvádějí obvyklé problémy (48,6 %). Průměrnému hodnocení odpovídá jak velikost modu (3), mediánu (3) i standardně počítaného váženého průměru (3,11). Histogram grafu 58 však poukazuje na dvě v souboru se vyskytující skupiny firem, z nichž jedna udává problémy 119 Použili jsme třídění odpovídající vymezení ČSÚ. Ve třídění pro rok 2012 se plánovaná změna počtu pracovníků, jak byla uváděna firmami, v uvedených kategoriích neprojevila. 106 strana 203 celkem

108 průměrné a druhá, necelá pětina firem, udává problémy velké (18,6 %). Pokud firmy uvádějí velké problémy, uvádí je více než čtvrtina velkých firem, pětina firem středně velkých a desetina malých firem. Graf 58: Problémy se získávání kvalifikovaných pracovníků (počty firem, celkem N=70 firem) problémy nemáme 7 10 mírné problémy 34 průměrné problémy 6 spíše problémy 13 velké problémy Graf 59: Intenzita problémů se získáváním kvalifikovaných pracovníků podle velikosti firem (N=70) (Intenzita problému = 100 %) velké problémy 10,5% 20,0% 28,60% spíše máme problémy 10,5% 11,4% do 50 průměrné problémy 36,8% 54,3% 50,00% spíše nemáme problémy 26,3% 5,7% 21,40% 250 a více problémy nemáme 15,8% 8,6% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Poptávka po lidských zdrojích Ve firmách je největší poptávka po vysokoškolsky vzdělaných manažerech s praxí, dále po profesích, které jsou spjaty s jednotlivými odvětvími (strojírenské, obchodní, elektrotechnické, informační technologie). Ve strojírenství byly požadovány druhy profesí ve vzdělanostní struktuře od základní, až po vysokoškolské. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 18 a grafu 60. Tabulka 18: : Chybějící profese Profese VŠ SŠ Vyučen/nižší než SŠ 1. plastikářské 5 (6,6 %) 7 (9,2 %) 8 (10,5 %) 2. gumárenské 3 (3,9 %) 2 (2,6 %) 2 (2,6 %) 3. strojírenské 18 (23,7 %) 19 (25 %) 16 (21 %) 4. chemické 2 (2,6 %) 3 (3,9 %) 5. elektrotechnické 12 (15,8 %) 6 (7,9 %) 1 (1,3 %) 6. stavební 1 (1,3 %) 2 (2,6 %) 5 (6,6 %) 7. informační technologie 8 (10,5 %) 2 (2,6 %) 8. kožedělné 1 (1,3 %) 1 (1,3 %) 9. dřevařské 4 (5,3 %) 107 strana 203 celkem

109 10. potravinářské 1 (1,3 %) 1 (1,3 %) 11. obchodní 16 (21,1 %) 5 (6,6 %) 1 (1,3 %) 12. ekonomické 2 (2,6 %) 2 (2,6 %) 4 (5,3 %) 13. manažerské 19 (25 %) 1 (1,3 %) Graf 60: Chybějící profese ve vzdělanostní struktuře (v %) manažerské ekonomické obchodní potravinářské dřevařské kožedělné informační technologie stavební elektrotechnické chemické strojírenské gumárenské plastikářské Vyučen/nižší než SŠ SŠ VŠ Další vzdělávání pracovníků ve firmách Většina firem (81 %), dle výpovědí, nabízí svým zaměstnancům další odborné vzdělávání. 120 Necelá pětina firem se dalším odborným vzděláváním svých zaměstnanců nezabývá, viz graf 61. Graf 61: Odborné vzdělávání zaměstnanců v rámci firem (N=69) 19% 81% ano ne Téměř dvě třetiny firem realizují další profesní vzdělávání, více než čtvrtina firem podporuje vzdělávání i v rámci osobnostního rozvoje jednotlivých pracovníků, viz graf 62. Do podskupiny profesního vzdělávání bylo možno zahrnout odborná školení (např. pro profese lešenáři, vazači, řidiči, svářeči, jeřábníci, elektrikáři apod.), firemní vzdělávací plány, individuální plány školení, autorizace (ČKAIT) techniků nebo školení účetních. Do této skupiny bylo možno zařadit též školení při zavádění nových výrobních procesů, školící 120 Poznamenáváme, že v rámci dalšího vzdělávání byly čtyřmi firmami uvedeny i taková školení, která jsou ze zákona povinná, avšak i tyto firmy uvedly, že realizují školení specializovaná. Necelá pětina firem další odborné vzdělávání zaměstnanců neřeší, viz graf strana 203 celkem

110 programy a kurzy (SAP), zaškolování nových zaměstnanců ve výrobě nebo odborné kurzy například účetnictví, personalistiky, řízení kvality apod. Pro legislativní a manažerskou činnost měla velký význam školení, týkající se obchodních a manažerských dovedností nebo školení legislativní - kvalita EMS. Rámec osobního rozvoje zahrnoval účast na konferencích, mezinárodních stážích a školách, podporu distančního studia na VŠ nebo také jazykové kurzy pro zaměstnance. V poslední z podskupin, kde se uplatňoval komplexní systém odborného vzdělávání, byly uplatňované dotace v rámci různých vzdělávacích projektů ( Vzdělávejte se!, EDUCA). Graf 62: Typy dalšího vzdělávání zaměstnanců ve firmách Zlínského kraje (%) 2% Profesní školení 27% 8% 63% Rámec osobnostního rozvoje Komplexní systém školení (i v rámci dotací) Jiné Úroveň a vývoj mezd Úroveň mezd v podílovém vyjádření platových skupin v roce 2010 a odhad pro rok 2011 je uveden v grafu 63. Vývoj mezd ve smyslu mírného navýšení by mohl být celkově očekáván v platových skupinách od ,- Kč až do ,- Kč, což by bylo kompenzováno mírným snížením počtu zaměstnanců s platem v rozmezí 15000,- Kč až ,- Kč. Graf 63: Úroveň mezd v kategoriích hrubé mzdy za roky 2010 a 2011 (%) 100% 80% 60% 40% 20% 0% 7,4 5,8 více než Kč 14,8 17, Kč Kč 46, ,1 19,2 7,4 7, Kč Kč Kč Kč do Kč Odhady z uváděných průměrných měsíčních hrubých mezd ve firmách ve Zlínském kraji v r variují v rozmezí ,- Kč až ,- Kč pro rok 2010 a v rozmezí ,- Kč ,- pro rok Medián pro rok 2010 je ,- Kč, pro rok 2011 se zvyšuje na ,- Kč. Meziroční průměrná hrubá mzda podle velikostní struktury firem a podle převažující charakteristiky podnikání je uvedena v grafech 64 a 65. Konkrétní číselné údaje jsou dostupné z tabulek 26 a 27 v příloze 1. Malé firmy předpokládají ve výši měsíční hrubé mzdy pro následující rok stagnaci, zatímco střední i velké firmy předpokládají její nárůst. Co se týká trendů ve výši hrubé měsíční mzdy ve firmách podle převažující charakteristiky podnikání, 109 strana 203 celkem

111 nárůst předpokládají firmy zabývající se znalostními službami a službami nemateriálové povahy. Graf 64: Meziroční průměrná hrubá mzda podle velikostní struktury firem (Kč) průměrná hrubá mzda 2010 průměrná hrubá mzda 2011 malé firmy středně velké firmy velké firmy Graf 65: Meziroční průměrná hrubá mzda podle převažující charakteristiky podnikání (Kč) průměrná hrubá mzda 2010 průměrná hrubá mzda 2011 Materiální výroba, včetně stavebnictví Znalostní produkty a služby nemateriálové Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.) Shrnutí Předpokládaný nárůst zaměstnanců pro rok 2011 je v rozmezí jednotek až desítek. Firmy příliš nehodlají počty zaměstnanců zvyšovat. Necelá desetina firem uvažovala spíše o snížení počtu zaměstnanců. K situaci získávání kvalifikovaných pracovníků ve firmách ve Zlínském kraji většinou firmy uvádějí průměrné (obvyklé) problémy. Velké problémy se získáváním kvalifikovaných pracovníků uvádí necelá pětina firem, z nich se jedná o více než čtvrtinu velkých firem, o pětinu firem středně velkých a desetinu malých firem. Ve firmách je největší poptávka po vysokoškolsky vzdělaných manažerech s praxí, dále po profesích, které jsou spjaty s jednotlivými odvětvími (strojírenské, obchodní, elektrotechnické, informační technologie). Ve strojírenství jsou požadovány všechny druhy profesí ve struktuře vzdělání od základního, až po vysokoškolské. Téměř dvě třetiny firem realizují další vzdělávání zaměstnanců, která jsou spojená s profesemi, více než čtvrtina firem nabízí i vzdělávání v rámci osobnostního rozvoje jednotlivých pracovníků. 110 strana 203 celkem

112 Vývoj mezd ve smyslu mírného navýšení by mohl být celkově očekáván v platových skupinách od ,- Kč až do ,- Kč, což by bylo kompenzováno mírným snížením počtu zaměstnanců s platem v rozmezí 15000,- Kč až ,- Kč. Ke třetímu čtvrtletí 2011 byla ve Zlínském kraji průměrná hrubá mzda ,- Kč, v České republice byla koncem roku 2010 průměrná hrubá mzda ,- Kč. 111 strana 203 celkem

113 II.2.A.8 Marketingové aktivity ve vazbě na inovace Úroveň marketingových charakteristik Firmy vyjadřovaly svůj postoj k důležitosti marketingových charakteristik bez ohledu na to, zda mají ve firmě samostatné marketingové oddělení či nikoliv. Firmy se nejvíce orientují na zákazníky, což vyjadřují níže uvedené tabulky a grafy. Jestliže se firmy orientují na zákazníky, snaží se plánovitě a pravidelně sledovat jejich potřeby, vyhodnocují informace o nich a výsledky využívají v marketingu i při tvorbě odpovídající strategie. Při sledování postojů zákazníků k produktům firem je využíván systém pravidelného získávání názorů od zákazníků a tyto informace se promítají do aktivit firem. V hodnocení tržní konkurenční pozice se firmy snaží systematicky sledovat situaci na trhu, což umožňuje firmám znalost konkurenčního prostředí a operativní reagování. Pro způsob přenášení tržních informací by měly firmy mít vhodný informační systém (např. SAP, MS Dynamics aj.) obsahující příslušné moduly (ekonomický, skladový, personální atd.), které se odpovídajícím způsobem snaží využívat. Propojení marketingu a finančního řízení by mělo být řešeno dlouhodobým marketingovým plánem a měly by být vyhodnocovány jednotlivé aktivity a operativně prováděné změny ve finančním a marketingovém plánu. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu by mělo být pečlivě sledováno prostřednictvím marketingového výzkumu, protože získané informace jsou rozhodující pro plánování dlouhodobých marketingových aktivit. Úroveň marketingových charakteristik ve firmách Zlínského kraje se pohybuje v rozmezí nejlepší úrovně, a to v orientaci na zákazníka (2,03), až po úroveň nejhorší, a to sledování aktuálních vývojových trendů na trhu (2,86). Odpovídající indexy úrovně jsou souhrnně uvedeny v tabulce 19. Podrobný popis extrémních hodnot, které marketingovou úroveň polarizují, jsou uvedeny v tabulce 20. Tabulka 19: Specifikace marketingových charakteristik Pozitivní Maximální negativní Index marketingové Počet úroveň znaku úroveň znaku úrovně Orientace na zákazníka ,03 Sledování postojů zákazníků k produktu firmy ,11 Hodnocení tržní konkurenční pozice ,17 Způsob přenášení tržních informací ,31 Propojení marketingu a finančního řízení ,61 Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu ,86 Tabulka 20: Specifikace marketingových charakteristik podrobné vyjádření (Indexy marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,, 5=negativní úroveň znaku, uvnitř tabulky podrobný popis extrémních hodnot) A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu ( Vývojové trendy ) Marketingové aktivity nejsou podloženy výzkumem trhu a neplánují se, na změny na trhu je reagováno podle situace 2,86 Vývoj trhu se pečlivě sleduje prostřednictvím marketingového výzkumu, trendy jsou rozhodující pro plánování dlouhodobých marketingových aktivit 112 strana 203 celkem

114 (hodnocení 5) (hodnocení 1) B. Hodnocení tržní konkurenční pozice ( Hodnocení konkurence ) Trh se sleduje jen tehdy, když se objeví problémy a je třeba zjistit, v jaké je firma skutečně pozici (hodnocení 5) C. Orientace na zákazníka Vlastnosti produktu uspokojují potřeby zákazníka a není proto třeba plýtvat časem na další průzkumy (hodnocení 5) 2,17 2,03 D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy ( Sledování postojů ) Zákaznické postoje se cíleně nesledují, protože negativní odezva se rychle objeví sama (hodnocení 5) 2,11 E. Způsob přenášení tržních informací ( Přenášení informací ) Poznatky z praxe jsou dostatečné a známé všem kompetentním pracovníkům, proto není zapotřebí se dalším získáváním a zpracováváním informací systematicky zabývat (hodnocení 5) 2,31 F. Propojení marketingu a finančního řízení ( Marketing a řízení ) Není třeba, aby marketing byl propojen s finančním plánováním (hodnocení 5) 2,61 Systematické sledování situace na trhu umožňuje firmě, že zná konkurenční prostředí a operativně na něj reaguje (hodnocení 1) Firma plánovitě a pravidelně sleduje potřeby zákazníků, vyhodnocuje informace o nich a výsledky využívá v marketingu i při tvorbě strategie (hodnocení 1) Ve firmě existuje a využívá se systém pravidelného získávání názorů od zákazníků a tyto informace se promítají do aktivit firmy (hodnocení 1) Firma má vhodný informační systém (např. SAP, Microsoft Dynamics, obsahující moduly: ekonomický, skladový, personální atd.), který využívají všichni pracovníci určitým způsobem. (hodnocení 1) Firma má dlouhodobý marketingový plán a vyhodnocuje jednotlivé aktivity, operativně provádí změny ve finančním a marketingovém plánu (hodnocení 1) Doplňkově uvádíme v souhrnném grafu 66 podílové vyjádření jednotlivých položek, které odpovídají sledovaným marketingovým charakteristikám. Názvy marketingových charakteristik jsou v tomto grafu redukované, jejich podílové vyjádření je uvedené jednou barvou a odpovídající číselné symboly 1 až 5 odpovídají stejnému významu jako u indexů marketingové úrovně. 113 strana 203 celkem

115 Graf 66: Postoj firem ke specifikaci marketingových charakteristik (v %) (Význam: 1=pozitivní postoj k charakteristice,, 5= charakteristika je vnímána jako nedůležitá) Marketing 5 Marketing 4 Marketing 3 Marketing 2 Marketing a řízení 1 Přenášení 5 Přenášení 4 Přenášení 3 Přenášení 2 Přenášení informací 1 Sledování 5 Sledování 4 Sledování 3 Sledování 2 Sledování postojů 1 Orientace 5 Orientace 4 Orientace 3 Orientace 2 Orientace na zákazníka 1 Hodnocení 4 Hodnocení 3 Hodnocení 2 Hodnocení konkurence 1 Vývojové 5 Vývojové 4 Vývojové 3 Vývojové 2 Vývojové trendy 1 3,1 1,5 3,1 6,3 5,3 6,6 6,2 6,2 6,3 10,9 12,7 15,6 19,7 25,0 27,6 26,2 27,7 23,1 26,2 27,7 23,1 22,2 23,8 31,3 34,9 35,9 41,5 41,5 43, Nejlepší dosažená úroveň indexu marketingové charakteristiky náleží Orientaci na zákazníka, v podílovém vyjádření se jedná o druhé nejčetnější procento, avšak v první variantě. V grafu 66 odpovídá třetí skupině zdola, červenému vybarvení. V tabulce 19 odpovídá prvnímu řádku. Nejvyšší procento bylo u položky Hodnocení konkurence ve druhé nejlepší variantě. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy, v grafu Sledování postojů, odpovídá tmavomodrému vybarvení. Obdobně můžeme sledovat procentní rozložení ostatních marketingových charakteristik. Pro celkový obraz úrovně marketingové strategie firem je výhodnější použít index marketingové úrovně, který zohledňuje všechny úrovně (1 až 5) zkoumané charakteristiky prostřednictvím jednoho čísla. Třídění marketingových aktivit dle převažujících charakteristik Bylo provedeno třídění marketingových charakteristik podle převažující charakteristiky podnikání, podle velikosti firem i podle toho, zda mají či nemají marketingové oddělení. Marketingové strategie jsou u různých typů firem diferencované. Rozdíly vyplývají z 114 strana 203 celkem

116 porovnání velikosti indexů marketingové úrovně, které jsou uvedeny v grafech 67 až 69. Firmy se diferencují podle převažující charakteristiky podnikání. Firmy, jejichž zaměření bylo na materiální výrobu včetně stavebnictví, považovaly za nejdůležitější sledování postojů zákazníků k produktu firmy a orientaci na zákazníka. Dále se jednalo o hodnocení tržní konkurenční pozice, způsob přenášení tržních informací, propojení marketingu a finančního řízení a sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Firmy se zaměřením na oblast služeb, považovaly za nejdůležitější orientaci na zákazníka, sledování aktuálních vývojových trendů na trhu, propojení marketingu a finančního řízení, sledování postojů zákazníků k produktu firmy, způsob přenášení tržních informací a hodnocení tržní konkurenční pozice. Firmy, jejichž zaměřením byl obchod, nákup a prodej, vnímaly jako nejdůležitější orientaci na zákazníka a způsob přenášení tržních informací, dále hodnocení tržní konkurenční pozice, propojení marketingu a finančního řízení, sledování postojů zákazníků k produktu firmy a sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Firmy, jejichž zaměřením byly znalostní produkty a služby nemateriálové povahy, vnímaly jako nejdůležitější sledování aktuálních vývojových trendů na trhu, hodnocení tržní konkurenční pozice, orientaci na zákazníka a sledování postojů zákazníků k produktu firmy (jako středně důležitou orientaci spatřovaly způsob přenášení tržních informací), viz graf 67. Graf 67: Indexy marketingových charakteristik podle převažující charakteristiky podnikání (Indexy marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,, 5=negativní úroveň znaku) Materiální výroba, včetně stavebnictví Znalostní produkty a služby nemateriálové 2 Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.) 1 A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu B. Hodnocení C. Orientace tržní na zákazníka konkurenční pozice D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy E. Způsob přenášení tržních informací F. Propojení marketingu a finančního řízení Jiné Tabulka 21 : Indexy úrovně marketingových charakteristik podle převažující charakteristiky podnikání Převažující charakteristika podnikání Materiální výroba, včetně stavebnictví Znalostní produkty a služby nemateriálové A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu B. Hodnocení tržní konkurenční pozice C. Orientace na zákazníka D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy E. Způsob přenášení tržních informací F. Propojení marketingu a finančního řízení 2,86 2,16 2,08 2,06 2,41 2,73 1,00 1,00 1,00 1,00 3,00 2, strana 203 celkem

117 Převažující charakteristika podnikání Materiální výroba, včetně stavebnictví Znalostní produkty a služby nemateriálové A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu B. Hodnocení tržní konkurenční pozice C. Orientace na zákazníka D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy E. Způsob přenášení tržních informací F. Propojení marketingu a finančního řízení 2,86 2,16 2,08 2,06 2,41 2,73 1,00 1,00 1,00 1,00 3,00 2,00 Obchod, nákup a prodej 3,22 2,20 1,90 2,30 1,90 2,20 Služby (doprava apod.) 2,00 2,67 2,00 2,33 2,33 2,00 Jiné 4,00 2,00 2,00 3,00 1,00 3,00 Specifikace marketingových charakteristik podle velikosti firem je uvedena v tabulce 22 a grafu 68. Pro všechny firmy je nejdůležitější hodnocení tržní konkurence (s minimálními rozdíly dle velikosti firem), rovněž propojení marketingu a finančního řízení. Rozdíly lze vysledovat u způsobu přenášení tržních informací, sledování postojů zákazníků k produktu firmy a orientace na zákazníka s tím, že malé firmy se na tyto aktivity zaměřují méně. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu je, s ohledem na malé a středně velké firmy, důležitější pro velké firmy. Graf 68: Indexy úrovně marketingových charakteristik podle velikosti firmy (Indexy marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,, 5=negativní úroveň znaku) A index pro malé středně velké firmy v grafu splývá malé firmy středně velké firmy velké firmy 1 A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu B. Hodnocení tržní konkurenční pozice C. Orientace na zákazníka D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy E. Způsob přenášení tržních informací F. Propojení marketingu a finančního řízení 116 strana 203 celkem

118 Tabulka 22: Indexy úrovně marketingových charakteristik podle velikosti firmy Velikost firmy A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu B. Hodnocení tržní konkurenční pozice C. Orientace na zákazníka D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy E. Způsob přenášení tržních informací F. Propojení marketingu a finančního Malé firmy 3,07 2,33 2,47 2,53 2,71 2,21 Středně velké firmy 3,07 2,09 1,84 1,94 2,25 2,72 Velké firmy 2,40 2,07 1,93 2,13 1,93 2,53 Specifikace marketingových charakteristik podle firem se samostatným marketingovým oddělením či bez něho, je uvedena v tabulce 23 a grafu 69. Dá se předpokládat, že firmy, které mají marketingové oddělní, budou na jednotlivé charakteristiky klást větší důraz. Toto se prokázalo grafem 69. Ve všech charakteristikách dosahují firmy s marketingovým oddělením lepší hodnoty indexu marketingové úrovně, avšak v charakteristikách orientace na zákazníka a sledování jeho postojů jsou rozdíly odpovídajících indexů marketingové úrovně velmi malé. 121 Firmy sledují chování zákazníka bez ohledu na skutečnost, zda mají samostatné marketingové oddělení či nikoliv. Graf 69: Indexy úrovně marketingové charakteristiky podle firem se samostatným oddělením marketingu (Indexy marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,, 5=negativní úroveň znaku) 4 řízení 3 2 mají marketingové oddělení nemají marketingové oddělení 1 A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu B. Hodnocení tržní konkurenční pozice C. Orientace na zákazníka D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy E. Způsob přenášení tržních informací F. Propojení marketingu a finančního řízení 121 Statisticky významné rozdíly zvýšeného četnostního výskytu jednotlivých odpovědí firmami, které marketingové oddělení mají a nemají (testované testem Chi-kvadrát na hladině významnosti = 0,05; sig=0,009), byly prokázány pouze u charakteristiky Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu, kdy ty firmy, které mají marketingové oddělení tyto trendy (logicky) sledují významně více než ty, které marketingové oddělení nemají. Dále u marketingové charakteristiky Hodnocení tržní konkurenční pozice (již za hranicí statistické významnosti, sig = 0,053) opět u firem mající marketingové oddělení. Zvýšený výskyt odpovědí u jednotlivých variant ostatních charakteristik nejsou závislé na tom, zda firmy mají nebo nemají marketingové oddělení. Proto pro celkovou analýzu byly použity indexy marketingové úrovně, které využívají intenzitu hodnocení, nikoliv pouze četnostní rozložení. 117 strana 203 celkem

119 Tabulka 23: Indexy úrovně marketingových charakteristik podle firem se samostatným marketingovým oddělením, či bez něho (Index marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,, 5=negativní úroveň znaku) Mají samostatné marketingové oddělení A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu B. Hodnocení tržní konkurenční pozice C. Orientace na zákazníka D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy E. Způsob přenášení tržních informací F. Propojení marketingu a finančního ano 2,56 2,03 2,00 2,09 2,15 2,33 ne 3,16 2,31 2,06 2,13 2,48 2,90 řízení Shrnutí Marketingová strategie firem je orientovaná na charakteristiky v pořadí důležitosti: orientace na zákazníka; sledování postojů zákazníků k produktu firmy; hodnocení tržní konkurenční pozice; způsob přenášení tržních informací; propojení marketingu a finančního řízení; sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Firmy se zaměřením na materiální výrobu včetně stavebnictví považovaly za nejdůležitější sledování postojů zákazníků k produktu firmy a orientaci na zákazníka. Dále se jednalo o hodnocení tržní konkurenční pozice, způsob přenášení tržních informací, propojení marketingu a finančního řízení a sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Firmy, jejichž zaměření bylo na oblast služeb, považovaly za nejdůležitější orientaci na zákazníka, sledování aktuálních vývojových trendů na trhu, propojení marketingu a finančního řízení, sledování postojů zákazníků k produktu firmy, způsob přenášení tržních informací a hodnocení tržní konkurenční pozice. Firmy, jejichž zaměřením byl obchod, nákup a prodej, vnímaly jako nejdůležitější orientaci na zákazníka a způsob přenášení tržních informací, dále hodnocení tržní konkurenční pozice, propojení marketingu a finančního řízení, sledování postojů zákazníků k produktu firmy a sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Pro všechny firmy s minimálními rozdíly dle velikosti firem je nejdůležitější hodnocení tržní konkurence, rovněž propojení marketingu a finančního řízení. Rozdíly lze vysledovat u způsobu přenášení tržních informací, sledování postojů zákazníků k produktu firmy a orientace na zákazníka s tím, že malé firmy se na tyto aktivity zaměřují méně. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu je, s ohledem na malé a středně velké firmy, důležitější pro velké firmy. Firmy sledují chování zákazníka bez ohledu na skutečnost, zda mají samostatné marketingové oddělení či nikoliv. Pokud firmy mají samostatné marketingové oddělení, je úroveň marketingových charakteristik vyšší než u firem bez tohoto oddělení. 118 strana 203 celkem

120 II.2.A.9 Účast v podnikatelských sdruženích, využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU Zájmová sdružení a platformy, podpůrné organizace Účast firem v profesně zájmových sdruženích, platformách a obdobných organizacích a spolupráce s podpůrnými organizacemi, na niž byli respondenti dotazováni, je uvedena tabulce 24. Cílem dotazu na účast firem v profesně zájmových sdruženích a spokojenost se spoluprací s podpůrnými a jinými organizacemi nebylo hodnotit práci organizací jako takových, ale způsob vnímání těchto organizací jednotlivými dotazovanými. Proto níže uváděná hodnocení mají pouze orientační charakter týkající se pohledu posuzovatelů, nikoli kontrolu uvedených organizací. Cílem bylo vyhledat tendence spojené spíše se spokojeností v komunikaci s organizacemi, ať už se jedná o např. Okresní hospodářskou komoru Vsetín nebo klastr, který se teprve rozjíždí. Proto i interpretace výsledných zjištění logicky nemohou mít roli, a ani nemají, konečného verdiktu: dobře/špatně. Jistá nespokojenost posuzovatele může být zakotvena v systémových možnostech vycházejících z nepochopení role konkrétní posuzované organizace. Proto i negativní hodnocení je informačně důležité v tom smyslu, že je potřeba zdůrazňovat roli té které organizace, ať se jedná o podpůrnou organizaci, nebo pouze zájmovou skupinu. Index spokojenosti s jednotlivými sdruženími, platformami, či podpůrnými organizacemi apod. prostřednictvím hodnocení na školní stupnici (1 až 5) je uveden v posledním sloupci tabulky 24. Ačkoliv hodnocení má pouze orientační charakter, poukazuje na tendenci k pozitivnímu či méně pozitivnímu náhledu na dané sdružení či platformu. Jednotlivé organizace jsou uspořádány podle pozitivního indexu spokojenosti a podle počtu posuzovatelů prostřednictvím uvedení jejich podílu na celkovém výzkumném souboru. Nejlépe je nazíráno na Plastikářský klastr jako na sdružení s výbornou spoluprací (hodnoceno 9 % posuzovatelů). 122 Velmi dobrá spolupráce je spojována s organizacemi, které byly hodnoceny více než 10 % posuzovatelů: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Okresní hospodářská komora ve Zlíně Krajský úřad práce s okresními pobočkami Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Technologické inovační centrum s.r.o. Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Velmi dobrá spolupráce je spojována i s organizacemi: Okresní hospodářská komora Kroměříž, která byla hodnocena 4 % posuzovatelů AVDZP - Asociace Výrobců a Dodavatelů Zdravotnických Prostředků, exportní skupiny Ministerstva práce a obchodu ČR - MPOČR, hodnocena 5 % posuzovatelů Dobrá spolupráce je spojována s Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov), hodnocena 8 % posuzovatelů. 122 Spolupráci chápeme jako výbornou v rozmezí hodnocení 1,0 až 1,9, velmi dobrou v rozmezí velikosti indexu 2,0 až 2,99, jako dobrou v rozmezí velikosti indexu 3 až 3,99, uspokojivou v rozmezí velikosti indexu 4 až 4,99 a jako neuspokojivou s velikostí indexu strana 203 celkem

121 Dostatečná spolupráce je spojována s organizacemi: Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava) Dřevařsko - nábytkářský klastr ABC WOOD, o.s. Kontaktní centrum pro východní trhy Okresní hospodářská komora Vsetín Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. Energetická agentura Zlínského kraje Nedostatečná spolupráce je spojována s organizacemi, hodnocena však velmi malým počtem respondentů: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s.r.o. Regionální centrum kooperace, a.s. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Obuvnický klastr Letecký klastr Tabulka 24: Účast firem v profesně zájmových sdruženích, platformách a spolupráce s podpůrnými organizacemi a jejich hodnocení Počet hodnocení % (Počet respondentů=76) Index spokojenosti se spoluprací Hodnotilo více než 10 % posuzovatelů výzkumného souboru Spolupráce velmi dobrá Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest 37 48,7 % 2,03 Okresní hospodářská komora ve Zlíně 18 23,7 % 2,28 Krajský úřad práce s okresními pobočkami 25 32,9 % 2,4 Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště 12 15,8 % 2,42 Krajská hospodářská komora Zlínského kraje 32 42,1 % 2,56 Technologické inovační centrum s.r.o ,4 % 2,64 Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 15 19,7 % 2,73 Hodnotilo 5 až 10 % posuzovatelů výzkumného souboru Spolupráce výborná až uspokojující Plastikářský klastr 7 9,2 % 1,86 AVDZP - Asociace Výrobců a Dodavatelů Zdravotnických Prostředků, exportní skupiny Ministerstva práce a obchodu 4 5,3 % 2,25 ČR- MPOČR Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov) 6 7,9 % 3,67 Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava) 4 5,3 % 4 Kontaktní centrum pro východní trhy 6 7,9 % 4, strana 203 celkem

122 Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. 4 5,3 % 4,5 Energetická agentura Zlínského kraje 4 5,3 % 4,75 Hodnotilo méně než 5 % posuzovatelů výzkumného souboru Spolupráce dobrá až neuspokojující Okresní hospodářská komora Kroměříž 3 3,9 % 2,67 Dřevařsko - nábytkářský klastr ABC WOOD, o.s. 2 2,6 % 4 Okresní hospodářská komora Vsetín 3 3,9 % 4,33 Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. 3 3,9 % 5 Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s. r. o 3 3,9 % 5 Regionální centrum kooperace, a.s. 3 3,9 % 5 Regionální rozvojová agentura Východní Moravy 3 3,9 % 5 Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. 3 3,9 % 5 Letecký klastr 2 2,6 % 5 Obuvnický klastr 1 1,3 % 5 Doplňkové vyjádření některých firem ke členství ve sdruženích anebo platformách, případně ke spolupráci s podpůrnými organizacemi, slouží k poukázání na ty okolnosti, které firmy považovaly za důležité zmínit, ať se jedná o pozitivní či negativní sdělení. Sdělení by měla být chápána pouze jako podněty pro případné zlepšení aktivit vedoucích k projasňování vazeb mezi firmami a dalšími subjekty. Přínos spolupráce s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest byl některými firmami upřesněn jako dobrý, zejména co se týká zajišťování investic nebo podpory při podávání žádosti o dotace z EU. Vyskytla se však i kritika týkající se údajné nedostatečné koordinace komunikace s některými firmami a absence informací plynoucí z neznalostí místních souvislostí. Spolupráce firem s Okresní hospodářskou komorou ve Zlíně byla vyzdvihována zejména v oblasti vzdělávání. Celkově jsou vzdělávací aktivity pozitivně hodnoceny i co do jejich zajišťování např. krajským úřadem práce včetně okresních poboček. Zdůraznění pozitivního hodnocení šlo na vrub i Okresním hospodářským komorám v Kroměříži a Vsetíně. Kritické vyjádření se dotklo činnosti Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov) z důvodů údajného poskytnutí nedostatečných či zmatečných informací, přičemž byla zmíněna i údajná nedůvěra veřejnosti k tomuto subjektu. Letecký klastr byl zmíněn jako fungující spíše formálně. Služby využívané k podpoře podnikání Služby využívané k podpoře podnikání a hodnocení jejich důležitosti a vyžadované služby s hodnocením důležitosti jsou uvedeny v tabulkách 25 a 26. Největší důležitost je přikládána službě Projektový a dotační servis. Co se týká četnosti jejich využívání, nejčastěji jsou využívané vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.), následované službami projektového a dotačního servisu. Jak dalece jsou jednotlivé služby firmami poptávané, ukazuje tabulka strana 203 celkem

123 Tabulka 25: Služby používané k podpoře podnikání a jejich důležitost (Důležitost služby s významem: 1 = velmi důležitá,, 5 =nedůležitá) Důležitost používané služby % používané služby Projektový a dotační servis 2 28,9 % Podpora pro ochranu duševního vlastnictví 2 17,1 % Marketing 2,11 25,0 % Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) 2,2 59,2 % Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních) 2,26 25,0 % Informační e-bulletin v oblasti inovací 2,43 9,2 % Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací, odborného působení firmy apod. 2,44 21,1 % Soutěže oceňující a zviditelňující firmu např.: Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. 2,47 25,0 % Inovační portál Zlínského kraje 2,71 9,2 % Služby na podporu exportu 2,75 15,8 % Technologické parky 3 3,9 % Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém měřítku na inovační aktivity) 3 3,9 % Technologické a kooperační burzy 3,67 3,9 % Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny, nevyužívané areály) 3,00 3,9 % Dotace v malém měřítku na inovační aktivity inovační vouchery 3,00 3,9 % Tabulka 26: Služby poptávané k podpoře podnikání a hodnocení jejich důležitosti (Důležitost služby s významem: 1 = velmi důležitá,, 5 =nedůležitá) Důležitost poptávané služby % poptávané služby Dotace v malém měřítku na inovační aktivity (např. inovační vouchery) 2,27 19,7% Inovační portál Zlínského kraje 2,92 15,8% Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny, nevyužívané areály) 2,36 14,5% Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací 2,9 13,2% Informační e-bulletin v oblasti inovací 3,1 13,2% Technologické parky 2,44 11,8% Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací, odborného působení firmy apod. 3,22 11,8% Technologické a kooperační burzy 3,22 11,8% Marketing 2,38 10,5% Soutěže oceňující a zviditelňující firmu např.: Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. 2,88 10,5% Služby na podporu exportu 2,43 9,2% Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém měřítku na inovační aktivity) 1,67 7,9% Podpora pro ochranu duševního vlastnictví 3,5 7,9% Podnikatelské inkubátory 2,4 6,6% Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních) 2,8 6,6% 122 strana 203 celkem

124 Projektový a dotační servis 3 5,3% Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) 1 1,3% Jiné - Vouchery pro univerzitu 1 1,3% Typy služeb, které některé firmy nepotřebují, jsou uvedeny podle pořadí v tabulce 27 včetně podílů firem, které tyto služby nepotřebují. Tabulka 27: Služby, které nejsou z hlediska firem k podpoře podnikání potřebné (uspořádáno) Počet firem % (Počet =76) Podnikatelské inkubátory 18 23,7 Technologické parky 15 19,7 Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém měřítku na inovační aktivity) 13 17,1 Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny, nevyužívané areály) 13 17,1 Informační e-bulletin v oblasti inovací 10 13,2 Podpora pro ochranu duševního vlastnictví 10 13,2 Technologické a kooperační burzy 10 13,2 Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních) 8 10,5 Dotace v malém měřítku na inovační aktivity (např. inovační vouchery) 8 10,5 Soutěže oceňující a zviditelňující firmu např.: Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. 8 10,5 Služby na podporu exportu 7 9,2 Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací, odborného působení firmy apod. 7 9,2 Marketing 7 9,2 Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací 6 7,9 Projektový a dotační servis 6 7,9 Inovační portál Zlínského kraje 5 6,6 Jiné 2 2,6 Některé firmy nepoptávají služby, které podpůrné instituce nabízejí, protože mají pro tyto aktivity své vlastní zdroje. Jednotlivé služby a odpovídající počty firem jsou uvedeny v tabulce 28. Tabulka 28: Firmy nepoptávající externí podpůrné služby (vzhledem k vlastním zdrojům) Druhy aktivit Počet firem Marketing 8 Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací 8 Služby na podporu exportu 7 Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém měřítku na inovační aktivity) 5 Podpora pro ochranu duševního vlastnictví strana 203 celkem

125 Projektový a dotační servis 4 Podnikatelské inkubátory 3 Technologické parky 3 Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny, nevyužívané areály) 3 Informační e-bulletin v oblasti inovací 3 Technologické a kooperační burzy 3 Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací, odborného působení firmy apod. 2 Inovační portál Zlínského kraje 2 Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních) 1 Dotace v malém měřítku na inovační aktivity (např. inovační vouchery) 1 Soutěže oceňující a zviditelňující firmu např.: Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. 1 Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) 1 Čerpání dotačních programů Třetina firem (32,9 %) uvedla, že čerpala prostřednictvím jednotlivých programů finanční dotace jak z EU, tak z národních zdrojů. Upřesnění druhů finanční veřejné podpory pro rozvoj inovací (mimo daňové odpočty), které firmy získaly ve Zlínském kraji v posledních pěti letech, je uvedeno v tabulce 28 v příloze. Firmy předpokládají, že budou mít možnost čerpat dotace i v následujících letech. Plánují využívat dotace jednak z konkrétních programů, např. OPPI (Inovace, Marketing - veletrhy, Nemovitosti apod.), Technologické agentury ČR, (např. ALFA), Resortního programu výzkumu a vývoje TIP, jednak konkrétní programy ještě upřesněny nemají. Firmy by rády získaly dotace (bez ohledu na konkrétní dotační programy) na realizaci svých záměrů, jako např. vytvořit projekční oddělení a oddělení vývoje a konstrukce, zlepšit technologické vybavení firmy, podpořit výzkum apod. Shrnutí Spolupráce firem s profesně zájmovými sdruženími, platformami, obdobnými organizacemi a s podpůrnými subjekty byla hodnocena nejlépe pro následující subjekty: Plastikářský klastr Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Okresní hospodářská komora ve Zlíně Krajský úřad práce s okresními pobočkami Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Technologické inovační centrum s.r.o. Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Ze služeb využívaných k podpoře podnikání je největší důležitost přikládána službě Projektový a dotační servis. Dále aktivitám: podpora pro ochranu duševního vlastnictví; marketing; vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné); služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních); informační e-bulletin v oblasti inovací a služby na podporu exportu. Co se týká četnosti jejich využívání, nejčastěji jsou 124 strana 203 celkem

126 využívané vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné), následované službami projektového a dotačního servisu. Třetina firem uvedla, že čerpala finanční dotace prostřednictvím jednotlivých dotačních programů jak z EU, tak z národních zdrojů a předpokládají, že budou mít možnost čerpání finančních dotací i v následujících letech. II.2.A.10 Potenciál pro rozvoj podnikatelského prostředí ve Zlínském kraji Mezioborová platforma Potenciál pro vytvoření inovační platformy Zlínského kraje byl zjišťován dotazem na intenzitu zájmu o případnou účast v mezioborové platformě (Inovační platforma Zlínského kraje). Ta by měla za cíl řešit specifické problémy podnikání s využitím odborníků firem z jiných oborů s podporou Zlínského kraje (např. řešení využitelnosti odpadů v jiných oborech). Souhlasně se vyjádřila třetina dotázaných. Více než pětina (21,1 %) uvedla nezájem. Největší podíl se přikláněl k variantě spíše nezájem, nicméně předpokládáme, že se právě v této skupině mohou vyskytovat nevyhranění v tom smyslu, že při vhodné komunikaci a pragmatických vizích účelnosti této platformy by o ni zájem mít mohli. Podílové upřesnění jednotlivých odpovědí je uvedeno grafem 70. Graf 70: Zájem o účast v mezioborové platformě (N=76) 5,3% 21,1% 10,5% 21,1% ano spíše ano spíše ne 42,1% ne bez odpovědi Pokud odpovědi týkající se zájmu subjektů o účast v mezioborové platformě Zlínského kraje budeme pojímat jako pseudokvantifikovaný znak, můžeme vypočítat index souhlasu s významem: 1 = zájem,, 4 = nezájem. Zájem o účast v této platformě podle převažující charakteristiky podnikání je uveden podle pořadí v tabulce 29. Relativně největší zájem o platformu je u oborů s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba, včetně stavebnictví, následuje Obchod, nákup a prodej. Firmy s převažující charakteristikou podnikání: Znalostní produkty a služby nemateriálové a Služby o tuto platformu spíše zájem nemají, zatím váhají. Skupina Jiné projevila nezájem. Pokud bereme v úvahu velikost podniků, zájem se pohybuje od firem velkých až po malé (viz tabulka 30). 125 strana 203 celkem

127 Tabulka 29: Index zájmu o účast v mezioborové platformě podle převažující charakteristiky podnikání (Význam škály: 1 = zájem, 2 = spíše zájem, 3 = spíše nezájem, 4 = nezájem) Převažující charakteristika podnikání Počet subjektů Index Materiální výroba, včetně stavebnictví 53 2,72 Obchod, nákup a prodej 11 2,82 Služby 5 3,00 Znalostní produkty a služby nemateriálové 1 3,00 Jiné 2 3,50 Celkem 72 2,78 Tabulka 30: Index zájmu o účast v mezioborové platformě podle velikosti podniku (Význam škály: 1 = zájem, 2 = spíše zájem, 3 = spíše nezájem, 4 = nezájem) Převažující charakteristika podnikání Počet subjektů Index velké firmy 15 2,60 středně velké firmy 36 2,67 malé firmy 21 3,10 Celkem 72 2,76 Potenciální účast firem v soutěži Motivací pro případnou účast firem v soutěži Inovační firma Zlínského kraje, případně obdobné regionální soutěže, je bezpochyby finanční odměna (požadavek zazněl od firem zaměřených na obchod a služby), nebo mediální zviditelnění firmy. Vhodná je například průhlednost vyhodnocení a pravidel soutěže, což zdůraznily firmy zaměřené na oblast služeb a materiální výroby, včetně stavebnictví. Další pozitivní motivací je sdílení znalostí, snadnější přístup k finančním zdrojům na rozvoj obchodních aktivit nebo srovnání s jinými firmami. Některé firmy uvedly, že by měly zájem účastnit se soutěže, ale vyžadovaly by vyšší informovanost o podmínkách soutěže. Jiné firmy odrazuje od účasti v soutěžích (dle jejich vyjádření) fakt, že charakter inovací realizovaných v jedné firmě je jen velmi obtížně porovnatelný s ostatními soutěžícími firmami. Diskutabilní jsou i názory, že je důležitější zaměření firem na své vlastní inovace a zvýšení konkurenceschopnosti, ne na vyhrávání soutěží. Co předchází mezioborové spolupráci a vzájemnému předávání zkušeností, jsou kulturní a hodnotové předpoklady a ty charakterizují region. Například se projevují ve výrocích typu: Nejde nám o slávu a nehlásíme se do soutěží, víme, že jsme nejlepší, ale chtěli bychom vybudovat síť vzájemně se učících nejlepších firem; motivovala by nás účast na vzájemných návštěvách v podnicích třeba s Tescomou a Slováckými strojírnami 126 strana 203 celkem

128 Pozitiva pro podnikání ve Zlínském kraji Pozitiva pro podnikání ve Zlínském kraji jsou z pohledu respondentů výzkumného souboru spatřována ve třech oblastech: v pozitivních ekonomických faktorech, neekonomických faktorech a v dobrém umístění lokality. Ve výpovědích dotázaných převažovaly jako pozitiva ekonomické faktory. Byla zdůrazněna především dostupná kvalifikovaná pracovní síla, také místní dlouhodobá tradice podnikatelských aktivit, podporovaná významem Univerzity Tomáše Bati nejen na regionální, ale i nadnárodní úrovni. Neekonomické faktory se promítaly do určitého patriotismu, nicméně často zmiňované jsme tady doma, nemusí mít nutně toto ladění. Může se jednat o postoj relativního pohodlí dotazovaných či preferenci stereotypů. Dobré umístění lokality bylo spojováno s možností dobrých zahraničních kontaktů, zejména se Slovenskem a Rakouskem. Omezení pro podnikání ve Zlínském kraji Omezení pro podnikání ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR byla z výpovědí dotázaných seskupena do strukturované podoby a celkově je lze shrnout do témat: Doprava Ekonomické faktory (malý trh, málo zakázek apod.) Absence vhodných faktorů rozvoje (chybějící studijní obor, prostory apod.) Ve výpovědích upřesňujících omezení podnikání převažovala problematika dopravy, byla zmíněna více než čtvrtinou respondentů (28,9 %). Vyskytla se i přání Zprovoznit letiště v Kunovicích (Hannover Kunovice Vídeň Temešvár), či Dostavět dálnici přes Zlín na Slovensko. Dalším omezením podnikání byly ekonomické faktory, např. relativně malý trh či malá přitažlivost kraje pro odborníky z jiných regionů. Toto se promítlo i do kritického postoje údajné velmi nízké míry investic, malého počtu veřejných zakázek a v neposlední řadě byl zmíněn i útlum průmyslu. Omezení způsobená nedostatkem vhodných faktorů rozvoje regionu se projevila kritickým postojem jak ke vzdělání (upřesněno absencí vysoké školy strojírenského oboru), tak k průmyslu, a to absencí průmyslových prostor pro menší firmy v centru Zlína (Holešov je daleko a zaměstnanci nechtějí dojíždět). Očekávané aktivity pro rozvoj podnikání a spolupráci s výzkumnými institucemi Propojení výzkumu a vývoje s podnikáním bylo zjišťováno dotazem, jaké aktivity, podporující rozvoj podnikání a spolupráci s výzkumnými institucemi, by subjekt na regionální úrovni uvítal. Témata lze shrnout do celků: Orientace na praktickou využitelnost výsledků výzkumů Motivace obecně (všech účastníků procesu) Podpora oborů (podniků, klastrů apod.) Jiné 127 strana 203 celkem

129 Ve výpovědích převažovala problematika orientace na praktickou využitelnost výsledků výzkumů (7 %). Bylo požadováno, aby byly aplikovatelné v průmyslové výrobě, aby byla odborná veřejnost dle oboru podnikání seznámena s možnostmi výzkumných institucí, jaké služby mohou podnikatelům nabídnout. Motivační pobídky byly upřesněny požadavkem, aby se výzkumné instituce naučily poznat, kde vytvářejí hodnotu, aby měly důvod ke spolupráci s aplikační sférou. Motivační pobídky by měly být zaměřeny i na zahraniční investory. Měly by být specificky podporovány obory strojírenské výroby. Zazněl požadavek podpory plastikářského klastru. Zazněl i zcela konkrétní požadavek na vytvoření vlastní regionální měny Zlínského kraje, případně na poskytování voucherů s pragmatickým zacílením. Např. pro podporu aktivity Univerzity Tomáše Bati by měl Zlínský kraj prodávat podnikům 1000 Kč vouchery za 300 Kč. Na druhé straně zazněl i velmi obecný požadavek na podporu jakýchkoliv aktivit, které povedou k vytvoření nových pracovních míst. Příspěvky k diskusi o podpoře inovačního potenciálu firem ve Zlínském kraji další komentáře Zkoumané subjekty byly požádány, aby uvedly jakýkoliv další komentář k podpoře inovačního potenciálu firem ve Zlínském kraji. K této problematice byla získána od firem více než třetina vyjádření (34 %). Témata, která byla uváděna pro podporu inovačního potenciálu v kraji jako nosná, byla 123 : - Odchod odborníků mimo kraj kvůli nízké efektivitě výroby - Vztahy důvěry, pochopení napříč firmami, výzkumnými institucemi, úřady - Rozvoj vzdělávání ve specifických oborech, propojenost vzdělávání s praxí - Informovanost vhodným způsobem (o probíhajících projektech, o situaci podpory podnikání v jiných krajích ČR, apod.) - Řešení specifických limitů pro žadatele o dotace - Podpora developerských projektů Jejich podílové vyjádření vzhledem k počtu získaných odpovědí je uvedené v grafu Témata i komentáře jsou zpracované, nejsou uváděny doslova. 128 strana 203 celkem

130 Graf 71: Podílové vyjádření témat pro podporu inovačního potenciálu ve ZK (Počet N=26) Informovanost vhodným způsobem 15,4 7,7 3,8 26,9 Rozvoj vzdělávání ve specifických oborech, propojování s praxí Řešení specifických limitů pro žadatele o dotace 23,1 23,1 Podpora developerských projektů Rozvíjet vztahy důvěry, pochopení, vzájemné pomoci Odchod odborníků mimo kraj Co se týká informovanosti vhodným způsobem (o probíhajících projektech, o situaci podpory podnikání v jiných krajích ČR apod.), bylo požadováno jak zpřístupnění různých zdrojů informací o již realizovaných podpořených projektech, tak bylo poukázáno na okolnost, že by bylo dobré mít možnost vidět nějaké srovnání podmínek pro podnikání ve Zlínském kraji s jinými kraji ČR. Byla navržena i soutěž mezi úředníky a politiky, která by údajně pomohla víc než soutěže mezi firmami. Požadavek na informovanost vhodným způsobem naznačuje, že ačkoliv jsou v současnosti vydávané informační bulletiny, existuje webový portál jak Zlínského kraje, tak Inovační portál Zlínského kraje, nabízí se oblast osobních kontaktů, která by umožnila informovanost vhodným způsobem pro ty, kteří by měli zájem o osobní setkávání. Den otevřených informací, v němž by se mohly jednotlivé subjekty vzájemně setkávat, osobně se informovat apod. Tento model by měl vzniknout (pokud vůbec) induktivním postupem, aktivitami firem samotných. Krajský úřad by mohl poskytnout jak prostor v určenou dobu, tak pracovníka, který by informace poskytoval. Obdobný návrh byl ve výzkumu řešen mezioborovou platformou s tím, že více než polovina firem tento návrh nepodpořila. Pokud by mělo být řešeno vzájemné setkávání či spolupráce, bylo možné výše uvedený model akceptovat za podmínek, které byly shora navrženy. Opakovaně bylo zmíněno téma podpory propojení vzdělávací sféry s výrobními podniky. 124 Byl uveden i požadavek, který by byl vhodným námětem na diskusi s odbory zaměřenými na rozvoj vzdělávání. Pro stavební průmysl by bylo přínosem nově specializovat vysoké školství s ohledem na rozvoj ekologických stavebních materiálů, které by vycházely z místních zdrojů, rovněž na regionální výrobu zařízení pro alternativní zdroje energie. Posunutí hranice pro hodnocení středních firem do pracovníků by umožnilo v rámci inovací využít různé dotační tituly. Podpora developerských projektů byla upřesněna návrhem na např. spoluúčast ve financování infrastruktury. Argumentací může být, že opravené silnice, chodníky, veřejné 124 V době Baťovského vzdělávacího systému se, dle autentických výpovědí těch, kteří ještě tento systém vzdělávání osobně zažili, jednalo o důsledné vzdělávání mládeže v souladu s praxí, tedy polovina vyučování ve škole, druhá polovina výuky v továrně, na strojích ve výrobě apod. Navíc v nultém středoškolském ročníku byli zapojeni do výroby všichni studenti. Takto si přirozeně získávali vztah ke konkrétní továrně. Výuka byla studentům placena. Byl sledován prospěch studentů a nejlepší z nich (výborné hodnocení), měli zajištěno další vzdělávání v oborech, které je zajímaly (chemie, strojírenství apod.). Placení dalšího vzdělání bylo zárukou propojení výroby a tvůrčích mozků firem, které v továrnách zůstávaly, přesněji po absolvování škol se do mateřských podniků vracely. 129 strana 203 celkem

131 osvětlení znamenají nižší náklady na výstavbu, což implikuje nižší ceny nového bydlení, toto znamená, že není důvod k odchodu lékařů, učitelů, VŠ manažerů do Prahy, Brna a zahraničí. Firmy by ocenily rozvíjení regionální sítě vztahů, důvěry, pochopení, vzájemné pomoci a inovací formou osobních setkávání v rámci pracovních skupin ap. K migraci odborníků mimo Zlínský kraj lze shrnout, že by mělo být vytvořeno ve ZK prostředí, aby podnikatelé nemuseli odcházet jinam např. kvůli nižší efektivitě výroby v kraji. Údajně nejsou potřeba soutěže ani informační bulletiny. Je potřeba ošetřit a usnadnit budování nových továren, zajistit kvalifikovanou pracovní sílu, podpořit mobilitu, praktický výzkum a zejména snížit administrativní zátěž. Témata vyslovená v závěrečném komentáři firem k podpoře inovačního potenciálu firem byla převedena do strukturované podoby a jsou uvedena v tabulkách 31 a 32 přílohy. Shrnutí Zájem o případnou účast v mezioborové platformě (Inovační platforma Zlínského kraje) má přibližně třetina dotázaných. Největší zájem o platformu mají obory s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba, včetně stavebnictví. Pozitiva pro podnikání ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR jsou: ekonomické faktory (dostupná kvalifikovaná pracovní síla, místní dlouhodobá tradice podnikatelských aktivit), neekonomické faktory (bydliště a dobré umístění lokality). Omezení pro podnikání ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR jsou: doprava, absence vhodných faktorů rozvoje (chybějící studijní obory, prostory apod.) a ekonomické faktory (malý trh, málo zakázek apod.). Pro rozvoj podnikání je firmami od výzkumných institucí očekávaná praktická využitelnost výsledků výzkumů, motivační pobídky ke vzájemné spolupráci, rovněž specifická podpora strojírenských oborů a plastikářského klastru. Témata uváděna pro podporu inovačního potenciálu v kraji jako vhodná pro další rozpracování, byla: informovanost vhodným způsobem (o probíhajících projektech, o situaci podpory podnikání v jiných krajích ČR, apod.), rozvoj vzdělávání ve specifických oborech, propojenost vzdělávání s praxí, řešení specifických limitů pro žadatele o dotace, podpora developerských projektů, vztahy důvěry a pochopení napříč firmami, výzkumnými institucemi a úřady. Tato témata by měla být zařazena do diskuse nad připravovaným inovovaným dokumentem RIS. 130 strana 203 celkem

132 II.2.B VÝZKUMNÁ A VÝVOJOVÁ ZÁKLADNA VE ZLÍNSKÉM KRAJI A JEJÍ PROPOJENÍ S FIRMAMI Ve Zlínském kraji bylo, dle údajů ČSÚ z roku 2009, zjištěno celkem 140 VaV pracovišť, z nichž 11 bylo uvedeno jako výzkumných dle číselníku CZ NACE-72. Seznam výzkumných pracovišť Zlínského kraje byl, dle dokumentu RIS (2008), doplněn o další pracoviště Zlínského kraje, která se zabývají zkušebnictvím, certifikací či kalibrací. Tato rozšířená databáze byla zadavatelem vymezena jako základní soubor 25 VaV pracovišť Zlínského kraje. VaV pracoviště spolupracují s inovačními firmami a představují určitý potenciál podporující inovace ve firmách. Pro aktualizaci analýzy výzkumné a vývojové základny ve Zlínském kraji bylo třeba, dle zadávací dokumentace, zajistit výběrový soubor obsahující minimálně 15 pracovišť. Všechna pracoviště z výše uvedeného seznamu byla oslovena s žádostí o spolupráci. 125 Následně byl získán výzkumný soubor 16 výzkumných jednotek, VaV pracovišť, což je 64 % podíl z celkového souboru všech 25 pracovišť, která byla oslovena. Aktualizovaná analýza výzkumné a vývojové základny ve Zlínském kraji je metodologicky založena na zpracování a analýze údajů získaných integrovaným výzkumným přístupem s převahou kvantitativní strategie. Podává přehled o VaV základně Zlínského kraje jako celku, ačkoliv jejími prvky jsou organizace s velmi diferencovaným zaměřením. Nejedná se o popis kazuistik jednotlivých organizací. 126 II.2.B.1 Charakteristika výzkumného souboru institucí VaV Souhrnné údaje byly získány od 16 pracovišť VaV. Vznik organizací VaV zahrnutých do výzkumného souboru se datuje rokem Jejich nárůst co do jejich počtu je velmi diferencovaný. Čtyři organizace byly založeny v období do r. 1989, dalších sedm pracovišť vzniklo v letech 1991 až Zahájení výzkumných aktivit některých pracovišť se datuje rokem Právní forma institucí VaV je především společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Další formy jsou uvedeny v grafu 1. Graf 2 uvádí rozložení dotázaných pracovišť v rámci jednotlivých ORP Zlínského kraje. Nejčastěji se jednalo o instituce z ORP Zlín, Luhačovice a Uherské Hradiště. 125 Některá oslovená pracoviště spolupráci odmítla s odůvodněním nedostatku zájmu, časových omezení apod. Nešlo o vyčerpávající výzkumné šetření, ani o mapování všech výzkumných pracovišť UTB, ani o kazuistiky, jak jsou uvedeny ve zprávě Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje z r Zadávací dokumentace odpovídá obsahu témat, která byla řešena a schválena v průběhu realizace projektu zadavatelem. 126 Analýzou potřeb, příležitostí a nabídek výzkumně-vývojových kapacit ve Zlínském kraji byly od oslovených subjektů získány zejména následující údaje: (1) historie, organizační členění a rozhodování v rámci pracoviště/instituce; (2) poskytované služby; (3) strategické směřování pracoviště/instituce, nejvýznamnější výsledky, úspěchy; (4) aktuální rozvojové bariéry; (5) zázemí, spolupráce s dalšími výzkumně-vývojovými institucemi a firmami - národní a mezinárodní úroveň; (6) lidské zdroje - aktuální situace; (7) šíře nabídky a možnosti navázání další spolupráce s inovačními firmami; (8) spolupráce se sdruženími či platformami umožňujícími využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU; (9) doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy. 131 strana 203 celkem

133 Graf 1: Právní forma výzkumných pracovišť akciová společnost fyzická osoba s.r.o. státní podnik v.v.i veřejná VŠ - fakulta Graf 2. Výzkumná pracoviště VaV institucí podle ORP Zlínského kraje Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Valašské Meziříčí Zlín Základní a aplikovaný výzkum se odehrává v oblastech, na něž se VaV specializují. Volnými dotazy byly získány specifikace týkající se oblastí zaměření. Mezi pracovišti institucí VaV byly zastoupeny obory: plastikářství, gumárenství ekologie a životní prostředí chemický, potravinářský informatika stavebnictví (znalectví a odhady ceny, certifikace bezpečnostní techniky a revize) zemědělství a lesnictví zbrojařství (obranný a bezpečnostní průmysl) kožedělný a textilní strojírenství Hlavní oblasti zaměření a konkrétní specifikace jsou uvedeny v tabulce strana 203 celkem

134 Tabulka 1. Hlavní zaměření VaV aktivit v institucích Úroveň zaměření Oblasti zaměření Oblasti základního výzkumu Kalibrace měřidel, metody kalibrace Navrhování designu pro nové produkty - průmyslové vzory Výzkum senzorů tlaku Obory, které jednotlivé instituce explicitně uvedly Stavebnictví Zbrojařský Zemědělský a lesnický Oblasti aplikovaného výzkumu Oblast měření, testování, certifikace Chemie ICT Lesní hospodářství Oblast marketingového výzkum Stavebnictví, výroba stavebních hmot a konstrukcí Vývoj nových zkušebních metod a zařízení Výzkum senzorů tlaku Zbraně, munice, optika a optoelektronika Zemědělství Elektrické veličiny, frekvence a čas, teploty, průmyslové služby Kožedělné a textilní odvětví Lesní hospodářství Stavebnictví, výroba stavebních hmot a konstrukcí Testování, analýzy, certifikace, provozování středisek kalibračních služeb Tlakoměrná technika Vodní hospodářství Zbraně, munice, výbušniny, ochranné prostředky (balisticky), optika a optoelektronika Zemědělství Certifikace bezpečnostní techniky a revize zdvihacích zařízení Znalectví a odhady ceny Ekologie Automobilový průmysl Lehký průmysl Kožedělný a textilní Stavebnictví Chemický Plastikářský Zemědělský Zbrojařský Informatika Zemědělský a lesnický Kožedělný a textilní Chemický Plastikářský Stavebnictví Strojírenský Zemědělský a lesnický Ekologie a životní prostředí 133 strana 203 celkem

135 Revizní technika zdvihacích zařízení Jiné Životní prostředí Zemědělský a lesnický Hlavní zaměření VaV aktivit v institucích ve výzkumném souboru uvedla tři pracoviště na aplikovaný výzkum. Základní výzkum je realizován v kombinaci s aplikovaným výzkumem (jedno pracoviště) a v kombinaci s aplikovaným výzkumem a s měřením a certifikací (dvě pracoviště). Základní výzkum v kombinaci s měřením a certifikací uvedlo jedno pracoviště. Pouze měření a certifikaci uvedla čtyři pracoviště. Aplikovaný výzkum v kombinaci s měřením a certifikací uvedla tři pracoviště. Aplikovaný výzkum, měření a certifikaci a znalectví uvedla dvě pracoviště, viz tabulka 2. Tabulka 2. Hlavní zaměření VaV aktivit v institucích Počet % Pouze aplikovaný výzkum 3 18,8 Základní a aplikovaným výzkum, měřením a certifikace 2 12,5 Základní a aplikovaný výzkum 1 6,3 Aplikovaný výzkum a měření a certifikace 3 18,8 Aplikovaný výzkum, měření a certifikace, znalectví 2 12,5 Základní výzkum, měření a certifikace 1 6,3 Jen měření a certifikace 4 25,0 Celkem ,0 Odpovídající podílové vyjádření hlavního zaměření výzkumného souboru je uvedeno v grafu 3. Čtvrtina pracovišť institucí výzkumného souboru se zabývala měřením a certifikací u další pětiny pracovišť se jednalo o aplikovaný výzkum. Zaměření ostatních pracovišť VaV institucí výzkumného souboru jsou orientována na více než jednu oblast. Jednalo se o kombinace typů aktivit, např. další pětinou se jednalo o kombinaci aplikovaného výzkumu a měření a certifikaci apod. 134 strana 203 celkem

136 Graf 3: Podílové vyjádření zaměření VaV aktivit v institucích výzkumného souboru Pouze aplikovaný výzkum 6,3% 12,5% 25,0% 18,8% 12,5% 6,3% Základní a aplikovaným výzkum, měření a certifikace Základní a aplikovaný výzkum Aplikovaný výzkum, měření a certifikace 18,8% Aplikovaný výzkum, měření a certifikace, znalectví Základní výzkum, měření a certifikace Pouze měření a certifikace Vlastnictví institucí a úroveň autonomie při rozhodování v institucích Všechny instituce náležely vlastníkům z ČR. Úroveň autonomie při rozhodování na pracovištích byla zjišťována na stupnicí 1 až 3, (kdy 1= Rozhodujeme zcela samostatně a 3= Vůbec nerozhodujeme) a byla očekávána jako vysoká, což se potvrdilo. Největší úroveň autonomie na pracovištích při rozhodování v institucích se týká rozhodování o výzkumu a vývoji, nižší úroveň autonomie je o spolupráci s firmami a nejnižší úroveň autonomie byla zaznamenána při rozhodování o oblasti spolupráce se zahraničím. Podrobněji viz index rozhodování v tabulce 3. Tabulka 3: Autonomie při rozhodování v institucích Autonomie Počet Minimum Maximum Index rozhodování Výzkumu a vývoje ,21 Spolupráce s firmami v ČR ,27 Spolupráce se zahraničím ,33 Důležitost rozhodování na pracovištích o oblastech výzkumu a vývoje, o spolupráci s firmami a o spolupráci se zahraničím v institucích je dána pořadím v tabulce 4. Zde se však mění úroveň (ve smyslu pořadí) důležitosti autonomie při rozhodování s dosaženou (aktuální) úrovní autonomie při rozhodování v institucích. Na prvním místě je uvedena důležitost autonomie při rozhodování v oblasti spolupráce s firmami v ČR. Odtud je zřejmé, že pracoviště institucí VaV spatřují spolupráci s firmami jako zásadní. 135 strana 203 celkem

137 Tabulka 4: Důležitost autonomie při rozhodování v institucích Důležitost Počet Minimum Maximum Index důležitosti Spolupráce s firmami v ČR ,20 Výzkumu a vývoje ,38 Spolupráce se zahraničím ,47 Shrnutí Oblastmi základního výzkumu byly obory stavebnictví, zbrojařský, zemědělský a lesnický. Oblastmi aplikovaného výzkumu byly obory kožedělný a textilní, stavebnictví, chemický, plastikářský, zemědělský, zbrojařský, informatika, zemědělský a lesnický. Oblastmi měření, testování, certifikace byly obory kožedělný a textilní, chemický, plastikářský, stavebnictví, strojírenský, zemědělský a lesnický, ekologie a životní prostředí. Pro VaV pracoviště je nejdůležitější autonomie při rozhodování o oblasti spolupráce s firmami v ČR, dále o oblastech výzkumu a vývoje a o spolupráci se zahraničím. Úroveň rozhodování o spolupráci s firmami je pracovišti VaV vnímána jako nejdůležitější. II.2.B.2 Poskytované služby Služby, které pracoviště institucí výzkumného souboru poskytují, jsou velmi rozmanité a jsou závislé na zaměření dané instituce. Rozmanitost služeb tak, jak byla jednotlivými pracovišti uvedena, je zřejmá z tabulky 5. Typologie jednotlivých služeb v každé položce (aplikovaném výzkumu, zkušebnictví apod.) odpovídá charakteru pracoviště instituce 127. Služby v oblasti aplikovaného výzkumu jsou prováděny subjekty v oborech zemědělství, chemie, stavebnictví. Zkušebnictví je prováděno v zásadě všemi obory. 128 Tabulka 5: Typy poskytovaných služeb Upřesnění (služby pro jakou oblast a jaký typ subjektů) Aplikovaný výzkum Chemie Chemická výroba např. zpracování černouhelného dehtu a surového benzolu, polymerní systémy Marketing 127 Nejedná se o databázi aktivit, šlo o témata, která byla jednotlivými pracovišti realizována a sdělována. 128 Tabulka 5 koresponduje s tabulkou 1, služby odpovídají oblastem zaměření, mohou být však jak širší, tak i užší. 136 strana 203 celkem

138 Zkušebnictví (akreditované) Oblast marketingového výzkumu Stavebnictví Výroba stavebních prvků, materiálů pro stavby Zemědělství Polní pokusnictví, laboratorní služby, poradenství, informační služby Šlechtění a záchrana listnatých dřevin, pěstování rychlerostoucích dřevin k energetickému využití, lesní semenářství / vlastníci lesa, dodavatelé reprodukčního materiálu, lesní školky a ostatní subjekty hospodařící v lese Výživa rostlin, výživa zvířat Zemědělská produkce Kožedělný, textilní Testování kožedělných a textilních výrobků, akreditovaná laboratoř Vodní hospodářství Vodní a odpadové hospodářství Stavebnictví Výroba a testování stavebních prvků, materiálů pro stavby Zemědělství Zkoušky kvality semenného materiálu lesních dřevin / dodavatelé semenného materiálu Zbrojařství Zkušebna výbušnin, munice a muničních obalů; Zkušebna malorážových zbraní a ochranných prostředků Různé Zkoušky mechanické, fyzikální, analytické, tepelné, požární, optické, elektrické, defektoskopie, mikrobiologické; Pro průmysl gumárenský, plastikářský, automobilový, kožedělný, obuvnický, textilní, potravinářský, elektrotechnický, chemický, pohonných hmot, paliv a maziv, stavební, strojírenský; (cca 1000 akreditovaných metod) Analýzy v oblasti pracovního ovzduší Akreditovaná laboratoř; autorizovaný systém správné pokusnické praxe (GEP) Měření, analýzy (neakreditované) Certifikace, kalibrace Analýzy půd, rostlin, krmiv, nápojů, hnojiv Chemické a fyzikální analýzy koksochemických surovin, frakcí a výrobků Měření, analýzy, kontroly - pro zakázky výzkumu, poradenství Testování a hodnocení rychlerostoucích dřevin pro záměrné pěstování biomasy k energetickému využití (energetické plantáže) / vlastníci lesa Vodní a odpadové hospodářství Výroba stavebních prvků, materiálů pro stavby Zkoušení částečně geotextilií a plastů - jako neakreditované Zkušebna optiky a optoelektroniky, balistická zkušebna, zkušebna zbraňových systémů Certifikace a osvědčení o zkoušení Certifikace bezpečnostních techniků a revizních techniků zdvihacích zařízení Certifikace pro obor elektrotechnika (teplota, tlak, relativní vlhkost) 137 strana 203 celkem

139 Pro průmysl gumárenský, plastikářský, automobilový, kožedělný, obuvnický, textilní, potravinářský, elektrotechnický, chemický, pohonných hmot, paliv a maziv, stavební, strojírenský Certifikace stavebních prvků, materiálů pro stavby Vývoj na zakázku Vzdělávání Jiné Návrhy designu pro nové či inovované produkty podle zadání zadavatele V oblasti zbraní, muničních prvků, optiky, optoelektroniky a zbraňových systémů Pro zahraniční partnery - výkonové zkoušky pícnin Konzultace pro výrobce a projekci Nabídka školení pro vývoj na zakázku Marketing, reklama, strategické plánování, reklamní průmysl - reklamní foto, grafický design, 3D design, audiovizuální výstupy Provádíme vzdělávání a semináře pro pracovníky automobilového a jiného kožedělného průmyslu Semináře a kurzy zaměřené na šlechtění a záchranu listnatých dřevin, pěstování rychlerostoucích dřevin k energetickému využití, lesní semenářství / vlastníci lesa, dodavatelé reprodukčního materiálu, lesní školky a ostatní subjekty hospodařící v lese Semináře pro kalibrační techniky Školení BOZP a PO, semináře BOZP a PO, kurzy svařování, kurzy CNC Technické požadavky na výrobky, volný pohyb zboží, reklamace Výuka, konference a vzdělávání uživatelů výsledků výzkumu Informatizace, licence-informační služby pro zemědělství - RV (SW-produkty, modely, metodiky, expertní systémy; licence na odrůdy a právně chráněné výsledky Znalecká a expertizní činnost Významní obchodní partneři Odhady podílů institucí, odkud pocházejí jejich významní obchodní partneři, jsou uvedeny v tabulce 6. Dvě třetiny pracovišť (62,5 %, viz poslední sloupec tabulky 5) výzkumného souboru institucí VaV mají alespoň jednoho z obchodních partnerů ze Zlínského kraje. Jedno pracoviště VaV má všechny partnery ze Zlínského kraje (100 %), podrobné údaje jsou uvedeny v prvním řádku tabulky. Více než tři čtvrtiny (87,5 %) pracovišť VaV mají obchodní partnery z celé ČR. Například čtyři pracoviště VaV mají tyto partnery v podílu do 50 % včetně. Podrobně viz druhý řádek tabulky 6. Obdobné platí i pro partnery ze zemí EU. Více než tři čtvrtiny (81,2 %) pracovišť VaV mají obchodní partnery ze zemí EU. 138 strana 203 celkem

140 Tabulka 6: Podíly významných obchodních partnerů v regionech a pracovištích institucí x) Region Podíly obchodních partnerů 1-9% 10-19% 20-39% 40-59% 60-79% 80-99% 100% Celkem % (N=16) Ze Zlínského kraje ,5 Z ČR ,5 Ze zemí EU ,25 x ) V polích tabulky jsou uvedeny počty pracovišť Graf 4: Podíly významných obchodních partnerů v regionech a pracovištích institucí Ze zemí EU Z ČR Ze Zlínského kraje % 20% 40% 60% 80% 100% 1-9% 10-19% 20-39% 40-59% 60-79% 80-99% 100% Graf 5: Podíl významných obchodních partnerů podle všech regionů uvedených pracovišti institucí (N=37 obchodních partnerů) 35% 38% 27% Ze Zlínského kraje Z ČR Ze zemí EU Významní zahraniční obchodní partneři pocházejí především z Polska, Slovenska (uvedly 2 instituce), z Blízkého východu a USA (uvedly 2 instituce). Jedna instituce uvedla celý svět. Stav technologií, technického zázemí v institucích Technické zázemí na pracovištích institucí výzkumného souboru je převážně srovnatelné se stavem technologie v jiných institucích. Stav vyvažují shodně pracoviště institucí používající jednak zastaralé technologie a jednak unikátní, špičkové technologie, jak je uvedené v grafu strana 203 celkem

141 Graf 6: Technický stav převažujícího pracovního zařízení (N=15) 13,3% 13,3% Zastaralá technologie Srovnatelné s jinými 73,3% Špičkové (unikátní) technologie Příklady technického stavu v institucích Špičkové technologie jsou používané např. v oboru informatika Srovnatelné technologie jsou používané např. v oblasti výzkumu, vývoje a výroby senzorů tlaku Z části zastaralé technologie jsou používané např. v zemědělské prvovýrobě Špičkové technologie v institucích a největší dosavadní úspěchy Dotazované výzkumné instituce jsou charakteristické špičkovými technologiemi, které jsou upřesněny jak jejich výčtem, tak případným upřesněním jedinečnosti uvedených technologií: Molekulárně-biologické metody ve výzkumu genetiky a metod šlechtění obilnin, metodiky pěstování polních plodin, metody integrované ochrany polních plodin, komplexní hodnocení technologické a hygienické kvality zrna obilovin. Jedinečnost spočívá ve spojení know-how z výzkumné činnosti s praxí umožňují poskytovat jedinečné produkty Testování hygienických vlastností obuvi a jiných textilních výrobků pro děti do 3 let, testy hořlavosti automobilových interiérových materiálů, jedinečnost je v tom, že postupy zkoušení jsou akreditované, zahrnují oblasti denního použití výrobků Zkoušení zdravotní nezávadnosti, zkoušení pro automobilový průmysl, jedinečnost je v komplexnosti zkoušek, v unikátních zkušebních sestavách CT tomografie, 3D souřadnicové měřící přístroje Datové centrum s optickou konektivitou, jedinečnost je v možnosti nasazení cloudcomputingu. Sdílení zdrojů ICT, virtualizace serverů, zálohování, autonomní napájení Používání špičkových chemických technologií na zpracování dehtu a benzolu, jedinečnost je v unikátnosti, technologické vyspělosti, řízení procesů Kalibrátory a měřicí přístroje Akreditované laboratorní postupy Užívání špičkového 3D scanneru 140 strana 203 celkem

142 Instituce uvádějí jako své nejvýznamnější úspěchy: Projekty Úspěšnost s projekty u Grantové agentury ČR, výborně hodnocená spolupráce s MŠMT na výzkumném záměru Konkrétní produkty Kalibrace měřidel vysokých střídavých proudů (do 2500A přímou metodou); kalibrace radiačních pyrometrů Nové odrůdy trav, pohanky pro specifické účely, technologické postupy v semenářství trav a jejich ochraně Nové senzory Realizace virtuální telefonní ústředny, realizace virtuálního serveru CCTV Vývoj minometných systémů 60mm NATO standard (různé druhy) Vývoj katalyzátoru pro oxidaci anthracenu, technologie výroby AQ-disperze, zavedení výroby vyšších ftalátů Vývoj průmyslových vzorů určených k realizaci Zavedení testů hořlavosti automobilových materiálů Duševní vlastnictví Indikátorem pro zjištění ochrany duševního vlastnictví byl výběr alespoň jedné z nabídnutých možností způsobu ochrany. Byla použita kategorizace na patenty, ochranné známky a průmyslové vzory, do které byla zahrnuta i specifikace užitných vzorů. Ochranné známky uvádí pět institucí, průmyslové a užitné vzory uvádí dvě instituce, patenty uvádí jedna organizace. Upřesnění duševního vlastnictví v rámci ČR a mimo ni je uvedeno v tabulkách 7 a 8. Tabulka 7: Způsob ochrany duševního vlastnictví V rámci ČR V rámci EU Mimo EU Získané patenty Ochranné známky Průmyslové a užitné vzory Tabulka 8: Způsob využití duševního vlastnictví Používají pouze pro vlastní účely Licencují Prodej (za poslední 3 roky) Získané patenty Ochranné známky Průmyslové a užitné vzory V případě, že se instituce nezabývají ochranou duševního vlastnictví, důvodem bývá skutečnost, že hlavní činností firmy je zkušebnictví a certifikace. Rovněž se jedná například o irelevantnost této problematiky a také spolupráci s výrobci při vývoji inovovaných produktů, nejedná se o provádění základního výzkumu. 141 strana 203 celkem

143 Shrnutí Služby, které pracoviště institucí poskytují, jsou velmi rozmanité a jsou závislé na zaměření dané instituce. Služby v oblasti aplikovaného výzkumu jsou prováděny subjekty v oborech zemědělství, chemie, stavebnictví. Zkušebnictví je prováděno v zásadě všemi obory. Dotazované výzkumné instituce jsou charakteristické celou řadou špičkových technologií, např. molekulárně-biologické metody ve výzkumu genetiky a metody šlechtění obilnin, polymerní systémy, používání špičkových chemických technologií na zpracování dehtu a benzolu. Pokud se instituce nezabývají ochranou duševního vlastnictví, důvodem bývá skutečnost, že jejich hlavní činností je zkušebnictví a certifikace, rovněž okolnost, že spolupracují s výrobci na vývoji inovovaných produktů a základní výzkum neprovádějí. II.2.B.3 Nasměrování rozvoje ve střednědobém horizontu Rozvoj pracovišť VaV institucí výzkumného souboru je v horizontu dalších let nasměrován zejména do oblasti spolupráce a to nejvíce s místními firmami. Následuje spolupráce se zahraničím, se vzdělávacími institucemi a rozvíjení vzdělávacích aktivit pro firmy. Nejmenší prioritou pracovišť VaV je rozšiřovat personální obsazení instituce, viz poslední sloupec tabulky 9. Tabulka 9: Směrování rozvoje výzkumné instituce (Priorita hodnocena na školní stupnici 1 = maximální priorita,, 5 není prioritou) Stávající priority Počet Minimum Maximum Index priority Rozvoj spolupráce s místními firmami ,33 Rozvoj spolupráce se zahraničím ,08 Rozvoj spolupráce se vzdělávacími institucemi ,42 Rozvíjení vzdělávacích aktivit pro firmy ,62 Rozšiřování personálního obsazení instituce ,83 Pracoviště VaV institucí výzkumného souboru hodlají pro svůj další rozvoj v následujících letech čerpat dotace na celou řadu aktivit. Například na inovaci zkušebních zařízení, na rozvoj centra pro transfer technologií, vědeckotechnických parků, na šlechtění či bioenergetiku. Dotace budou použity i na vzdělávání a marketing, také na zajištění analýzy inovačního potenciálu, realizaci rekvalifikačních kurzů apod. Instituce plánují účast na projektech podpořených programy Potenciál a Inovace a dalšími programy, vyhlašovanými např. Národní grantovou agenturou pro zemědělský výzkum. 142 strana 203 celkem

144 II.2.B.4 Bariéry inovací ve výzkumných institucích Pracoviště VaV byla dotazována na případný výskyt bariér při zavádění inovací v jejich organizacích a také na opatření, které by byla vhodná na překonání jejich vlivu. Pokud se pracoviště institucí VaV potýkaly s bariérami zavádění inovací, odpovědi bylo možno rozčlenit do následujících tematických celků. Konkurence Jednou z častých bariér byla uváděna konkurence. Jako způsob jejího překonání bylo uváděno systematické vytváření kvalitních produktů a nabízení kvalitních služeb všemi VaV pracovišti, včetně univerzitních. Nestabilita trhu Nestabilita trhu byla další bariérou při zavádění inovací v institucích VaV. Za vhodné opatření na překonání této bariéry bylo považováno vytvoření portfolia služeb, které nestabilita trhu neohrožuje. Byla zmíněna důležitost zajištění většího objemu finančních zdrojů jak pro všechny, tak i pro specifické obory. Nestabilita trhu jako bariéra byla dávána do vztahu s vyjasněním koncepcí rozvoje ministerstev (např. Ministerstva obrany ČR nebo Ministerstva vnitra ČR), neboť nevyjasněná koncepce rozvoje těchto ministerstev je největší překážkou inovací. Do této bariéry byla zařazena skutečnost, že v EU chemický obor není aktuálně podporován. Odstranění této bariéry bylo vnímáno jako velmi složité. Trh a inovace Vztah mezi trhem a inovacemi ve smyslu vyžadování či nepotřebnosti inovací samotným tržním prostředím byl další bariérou, jejíž řešení bylo opětovně závislé na finančních prostředcích. Problém se týkal upřesnění, že firmy sice vyžadují inovace, ale za co nejnižší cenu, která nemusí vždy odpovídat nákladům na inovace. Jako řešení této bariéry bylo navrhováno zvýšení tržního potenciálu firem. Finanční náročnost inovačních projektů Finanční náročnost inovačních projektů jako bariéra inovací by měla být řešena snižováním legislativních požadavků a regulačních opatření, neboť v současnosti neúměrně zvyšují finanční náročnost inovací a snižují konkurenceschopnost. Měl by být kladen i větší důraz na návratnost vynaložených investic. Toho by se dalo dosáhnout analýzou návratnosti, marketingovou podporou, projekty s finanční spoluúčastní klientů apod. Avšak specificky tato řešení jsou rovněž finančně náročná, čímž by řešení se nakonec stalo definicí kruhem, tj. finanční náročnost by se měla řešit finanční náročností. Nedostatek informací Poslední typ bariéry, nedostatek informací, by mohl být řešen vytvořením expertního týmu, který by zjišťovat potřebu inovací a vytvořil podmínky pro jejich transfer. Důraz by měl být kladen i na rozvíjení externí spolupráce. Bariéry inovací ve firmách Dotaz na odhad, jaký vliv mají níže uvedené bariéry (viz tabulka 10) z pohledu výzkumných institucí výzkumného souboru na zavádění inovačních aktivit ve firmách, byl položen z toho důvodu, že takto lze bariéry inovací porovnat z úhlu pohledu několika systémových struktur. Jednak firem, jednak VaV a jednak z pohledu podpůrných organizací. Tato komparace je realizována v závěru zprávy. 143 strana 203 celkem

145 Vliv níže uvedených bariér z pohledu výzkumných institucí výzkumného souboru na zavádění inovačních aktivit ve firmách je uveden v pořadí podle indexu vlivu uvedeném tabulkou (pro hodnocení byla použita školní stupnice na škále 1 až 5, kdy 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra). Za nejvyšší bariéry jsou považovány zejména: vysoké výrobní náklady, administrativa, byrokratická zátěž, vysoké náklady na mzdy a všeobecně nestabilita ekonomická i politická. Ostatní možnosti jsou zřejmé z tabulky 10. Tabulka 10: Bariéry inovací ve firmách Zlínského kraje Počet Minimum (Nízká bariéra) Maximum (Vysoká bariéra) Index vlivu (pořadí od nejvyššího vlivu po nejnižší) 6. Vysoké výrobní náklady , Administrativa, byrokratická zátěž ,75 7. Vysoké náklady na mzdy , Ekonomická nestabilita v ČR , Politická nestabilita v ČR ,67 8. Nízká dostupnost finančních prostředků , Nedostatečná legislativa, normy , Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků ,25 4. Cenová strategie řetězců firem , Nedostatečná podpora exportu ,9 12. Nízký stav kvalifikovaných pracovníků , Nízká úroveň technologií ,82 1. Zahraniční konkurence , Nedostatek manažerských dovedností 11. Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie , , Nedostatek znalostí o dotacích ,64 3. Nízká informace o trzích ,55 2. Domácí konkurence ,5 5. Nízký zájem zákazníků o nové produkty 9. Nedostatek informací o nových technologiích 22. Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů 10. Nedostatečné prostory - budovy a pozemky , , , , strana 203 celkem

146 Eliminace bariér Problém administrativy Dotazované subjekty se potýkají s neefektivní administrativou (týkající se požadavků na formu, duplicitní údaje ve výkaznictví, příprava grantových žádostí apod.) Pro eliminaci nejzávažnějších bariér by mohlo mít účelné zastupování firem před orgány, což by mohlo vést ke snížení četnosti regulačních opatření, omezení byrokratické zátěže a k odstranění nadbytečných požadavků. Ekonomika regionu by byla posílena novými vizemi a koncepčním řízením jednotlivých resortů. Shrnutí Bariérami inovací ve výzkumných institucích byly oslovenými subjekty formulovány konkurence, nestabilita trhu, vztahy mezi trhem a inovacemi, finanční náročnost inovačních projektů a nedostatek informací. Za nejvyšší bariéry inovací ve firmách jsou považovány zejména vysoké výrobní náklady, administrativa, byrokratická zátěž, vysoké náklady na mzdy a všeobecně nestabilita ekonomická i politická. Pro eliminaci nejzávažnějších bariér jsou uváděny aktivity směřující k ochraně zájmů firem proti nadbytečným administrativním požadavkům a neefektivnímu výkaznictví. II.2.B.5 Spolupráce výzkumných institucí na rozvojových projektech Výzkumné instituce výzkumného souboru spolupracují jak vzájemně mezi sebou, tak i s různými firmami. Upřesnění této spolupráce a její hodnocení je obsaženo v tabulkách 11 a 12. (Hodnocení spolupráce je uvedeno pomocí školní stupnice: 1= výborná spolupráce,,3= dobrá spolupráce,,5= špatná spolupráce.) Celkově je však spolupráce hodnocena jako velmi dobrá, nikdo z dotazovaných institucí spolupráci nehodnotil jako špatnou. Dobré hodnocení bylo uděleno spolupráci s vysokými školami (7 institucí) a s výzkumnými ústavy (2 instituce). Tabulka 11: Spolupráce institucí na rozvojových projektech s různými typy partnerů Typ Počet spolupracujících institucí Příklady oblastí spolupráce (oborové zaměření) Hodnocení spolupráce (školní stupnice) 1. Vysoké školy 13 (81,3 %) Bioenergetika, agrodiverzita Chemie, strojírenství ICT Optika, elektronika Polymery, textil, chemie Výživa rostlin a zvířat 2,33 2. Výzkumné ústavy 15 (93 %) Chemie, strojírenství 1, strana 203 celkem

147 Lesnictví / lesní semenářství Metrologie Polymery, textil, chemie Údržba krajiny Výživa rostlin a zvířat Společné programy mezilaboratorních zkoušek 3. Národní špičková vývojová pracoviště 4. Zahraniční špičková vývojová pracoviště 15 (93 %) Genetické zdroje neuvedeno 16 (100 %) Revitalizace krajiny 1,50 Pracoviště VaV upřesňovala spolupráci s firmami Zlínského kraje. Jednalo se o tři volby v rámci sektorové příp. oborové spolupráce s firmami, které byly realizovány podle důležitosti přikládané jednotlivým druhům spolupráce. Téměř všechna pracoviště (93 %) VaV spolupráci s firmami upřesnila. V rámci první volby VaV pracoviště uváděla obory strojírenské a zbrojařské (kovoobrábění, zbraňové a průzkumné systémy apod.), informačních technologií, zemědělské, rostlinné výroby, firmy vyrábějící sklo atd., přičemž spolupráce byla hodnocena výborně, viz tabulka 12. Spolupráce v rámci druhé volby byla hodnocena velmi dobře a týká se zemědělství, biotechnologie, zaměření na izolační materiály, zbrojařství, kožedělný obor a marketing. V rámci třetí volby se jednalo se o obory informační technologie, zemědělství a biotechnologie (viz tabulka 12). Tabulka 12: Spolupráce institucí na rozvojových projektech s firmami Typ Počet spolupracu jících institucí Příklady oblastí spolupráce (oborové zaměření) Hodnocení spolupráce (školní stupnice) Oblast první volby 15 (93 %) ICT Lesnictví / lesní školka Reklama a marketing Sektor agrochemikálií (ve spolupráci Textilní; automobilový průmysl -čalounění interiérů Ochrana vody, výživa rostlin Spolupráce s institucí Výzkumný ústav rostlinné výroby Ruzyně 1, strana 203 celkem

148 Výroba izolačních skel, výroba oken Zbraňové a průzkumné systémy Kovoobrábění Oblast druhé volby 15 (93 %) Design produktů Muniční systémy Testování dětské obuvi Strojírenství VŠB - bioenergetika Výroba izolačních materiálů, dřevostavby Zemědělská prvovýroba Oblast třetí volby 7 (43,8 %) Audiovizuální výstupy Biotechnika Organické zemědělství Výroba protihlukových stěn 1,71 1,17 Hodnocení spolupráce pracovišť institucí VaV s různými typy partnerů je zřejmé grafu 7. Všechna pracoviště spolupracují se zahraničními špičkovými pracovišti a spolupráce je hodnocena v oblasti výborného hodnocení (známkou 1,5). Graf 7: Hodnocení spolupráce pracovišť institucí VaV s různými typy partnerů (Použita školní stupnice: 1= výborná spolupráce,, 5= nedostačující spolupráce) 2,5 2 1,5 1 Vysoké školy Výzkumné ústavy Zahraniční špičková Oblast prvního voleného odvětví Oblast druhého voleného odvětví Oblast třrtího voleného odvětví Shrnutí Výzkumné instituce spolupracují jak vzájemně mezi sebou, tak i s různými firmami. Celkově je spolupráce hodnocena jako velmi dobrá, nikdo spolupráci nehodnotil jako špatnou. Dobré hodnocení bylo uděleno spolupráci s vysokými školami (7 subjektů) a s výzkumnými ústavy (2subjeky). 147 strana 203 celkem

149 II.2.B.6 Lidské zdroje ve výzkumných institucích výzkumného souboru Počet zaměstnanců v institucích výzkumného souboru variuje od tří zaměstnanců až po počet odpovídající počtu zaměstnanců celé instituce (963 zaměstnanců). 129 Z tohoto důvodu byl pro celkovou charakteristiku počtu pracovníků v institucích použit medián. Rozvrstvení počtu pracovníků v institucích je uvedeno v grafech 8 a 9. Instituce vesměs neplánují navyšování počtu zaměstnanců. Tabulka 13: Stav zaměstnanců v dotazovaných institucích 2010 medián Odhad pro 2011 medián 1. Celkový přepočtený stav zaměstnanců Počet výzkumníků či pracovníků pracujících přímo ve vývoji, testování, certifikacích atd Zahraniční zaměstnanci, příp. stážisté 4 4 Zahraniční zaměstnanci se v pracovních pozicích (běžného pracovního úvazku) téměř nevyskytují. Pouze jedna instituce uvádí 4 zahraniční zaměstnance. Graf 8: Počet zaměstnanců ve skupinách (N=15) pro rok 2010 a ,7% 20,0% 13,3% 40,0% do 20 zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců více než 100 zaměstnanců Graf 9: Počet výzkumníků či pracovníků pracujících přímo ve vývoji, testování, certifikacích pro rok 2010 a % 23% 69% do 20 zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců 129 Vzhledem k dohodnutému rozsahu výzkumného souboru, který byl získán dle metodiky a odsouhlaseného způsobu dotazníkového šetření, jsou uváděna taková data, jaká byla získána od respondentů a nemusí mít reprezentativní charakter. Např. počet zaměstnanců UTB ve Zlíně byl v době šetření, dle dostupných informací, 895 zaměstnanců a ačkoliv je zároveň největší VaV institucí v regionu, nebylo legitimní tyto hodnoty započítat do výzkumné zprávy. Ani nebylo možné do celkové zprávy ze stejného důvodu započítat další počet zahraničních pracovníků. 148 strana 203 celkem

150 Získávání kvalifikovaných pracovníků pro oblast VaV je celkově různorodé a instituce jsou konfrontovány nejčastěji s problémy průměrnými (obvyklými), případně problémy se získáváním pracovníků instituce nemají. Konkretizace je zřejmá z grafu 10. Graf 10: Problémy se získáváním kvalifikovaných pracovníků pro oblast VaV (%, N=15) problémy nemáme 20,0% 13,3% 26,7% 6,7% spíše problémy nemáme průměrné problémy 33,3% spíše máme problémy máme velké problémy Pracoviště VaV institucí by však pro své specializace uvítala odborníky s vysokoškolským vzděláním, jako balistiky, chemiky, konstruktéry, programátory (i středoškolské), analytiky, projektanty, specialisty v oboru tepelné techniky, specialisty v oboru měření a vývoje zkušebních metod, i pracovníka laboratoře s manažerskými schopnostmi apod. Další vzdělávání zaměstnanců je nutnou součástí všech VaV institucí. Formy vzdělávání jsou uváděny v širokém rozmezí, a to od běžných kurzů, např. povinných školení bezpečnosti práce (BOZP), až po zahraniční stáže. 130 Bariéry zaměstnávání ve VaV Největší bariéry při zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků jsou nízké mzdové prostředky a nedostatek odborníků s praxí, na tom se shodly téměř všechny oslovené instituce. Angažovanost institucí na vzdělávání kvalifikované pracovní síly V oblasti výuky na vysokých a středních školách pět institucí uvádí spolupráci s vysokými školami formou pravidelné výuky. Jedna instituce uvádí, že více než polovina zaměstnanců vyučuje na vysokých školách. Tři instituce uvádějí, že přibližně čtvrtina zaměstnanců vyučuje na vysokých školách. Čtyři instituce uvádějí méně než čtvrtinu zaměstnanců. Ostatní instituce (celkem osm) uvádí, že zaměstnanci nevyučují, protože nemají na výuku čas. Na výuce na středních školách se podílí ještě méně zaměstnanců institucí. Jedna instituce uvádí, že přibližně čtvrtina zaměstnanců vyučuje na středních školách, jedna instituce, že 130 V současnosti probíhají např.: vzdělávací semináře pořádané ČIA (Českým institutem pro akreditaci), dálkové vzdělávání ve smyslu distančního studia na VŠ, jazykové kurzy, postgraduální studia, semináře, konference, specializované semináře Českého kalibračního sdružení, České metrologické společnosti, výrobců měřící techniky, Českého metrologického institutu, vzdělávání v oblasti zkušebnictví, certifikace, metrologie, zahraniční stáže, školení u subdodavatelských společností, apod. 149 strana 203 celkem

151 se jedná o méně než čtvrtinu zaměstnanců. Časová zaneprázdněnost je uvedena u zaměstnanců deseti institucí. Shrnutí Největší bariéry při zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků jsou nízké mzdové prostředky a nedostatek odborníků s praxí V oblasti výuky na vysokých a středních školách instituce uvádí spolupráci s vysokými školami formou pravidelné výuky, kterou poskytují jejich zaměstnanci. Na výuce na středních školách se podílí málo zaměstnanců institucí. Uváděným důvodem absence výuky na školách je časová zaneprázdněnost. II.2.B.7 Způsob navazování spolupráce s odbornými subjekty, inovačními firmami K transferu znalostí a technologií mezi pracovišti VaV institucí a dalšími subjekty dochází nejčastěji poptávkou výzkumu ze strany subjektů. Jinou možností je prodej duševního vlastnictví pracovišť institucí VaV. Důležitou roli má přenos znalostí díky osobním kontaktům. Způsob navazování spolupráce s dalšími odbornými subjekty a inovačními firmami zahrnuje využívání již dříve vybudovaných vazeb a aktivní komunikaci mezi subjekty více než polovinou všech odpovědí. Na druhém místě se jedná o přímé oslovení druhým subjektem. Poslední možností je aktivní vyhledání subjektů a jejich následné oslovení. Co se týká pracovišť (16) jednotlivých institucí, všechna pracoviště institucí používají dříve vybudované aktivní vazby. Více než třetina pracovišť (38 %) své potenciální partnery aktivně vyhledává, aktivní vyhledávání neuvedlo pouze pracoviště s hlavní činností základní výzkum v kombinaci s aplikovaným výzkumem. Téměř dvě třetiny pracovišť (61,5 %) jsou oslovovány inovačními firmami, viz tabulka 14. Tabulka 14: Způsob navazování spolupráce s inovačními firmami Vícenásobné výběrové odpovědi Počet % (N=26) % z validních případů (N=16) Oslovování ke spolupráci ze strany druhých subjektů 8 30,8 % 61,5% Využívají dříve vybudovaných vazeb a aktivně komunikují 13 50,0 % 100,0% Aktivně vyhledávají potenciální partnery pro spolupráci 5 19,2 % 38,5% Celkem ,0 % 200,0 % Navazování spolupráce s inovačními firmami prostřednictvím dříve vybudovaných vazeb bylo nejčetnější pro pracoviště, jejichž hlavní zaměření bylo měření a certifikace a aplikovaný výzkum. Všechna pracoviště uvedla spolupráci na základě již dříve vybudovaných vztahů a na základě oslovení jinými subjekty. Aktivní vyhledávání spolupracujících subjektů nebylo 150 strana 203 celkem

152 uvedeno pouze u pracovišť se zaměřením na základní a aplikovaný výzkum. Podrobně viz graf 11. Graf 11: Způsob navazování spolupráce s inovačními firmami podle hlavního zaměření VaV aktivit pracovišť výzkumného souboru (N=16) (Počty pracovišť) Jen měření a certifikace Aplikovaný výzkum, měření a certifikace, znalectví Aplikovaný výzkum a měření Základní a aplikovaný výzkum Základní a aplikovaným výzkum, měřením a certifikace aktiví vyhledávání, pak oslovení dříve vybudované vazby, aktivní jsou oslovováni subjekty Pouze aplikovaný výzkum Shrnutí Způsob navazování spolupráce s dalšími odbornými subjekty, zejména inovačními firmami, je realizován využíváním již dříve vybudovaných vazeb a aktivní komunikací mezi subjekty, přímým oslovením druhého subjektu a aktivním vyhledáním subjektů a jejich následným oslovením. II.2.B.8 Zájmová sdružení, platformy a podpůrné subjekty Spolupráce institucí s profesně zájmovými sdruženími, platformami, podpůrnými subjekty a obdobnými organizacemi a hodnocení případné spolupráce s těmito institucemi je uvedeno v tabulce 15 (pomocí školní stupnice: 1= výborná spolupráce,, 3= dobrá spolupráce,, 5= špatná spolupráce). Hodnotící index je uveden v posledním sloupci. Poznamenáváme, že z důvodu počtu hodnotitelů (uvádíme hodnocení, kde jsou odpovědi alespoň od 10 % subjektů) má hodnocení pouze orientační charakter. 151 strana 203 celkem

153 Tabulka 15: Spolupráce VaV institucí s profesně zájmovými sdruženími, platformami, podpůrnými subjekty a obdobnými organizacemi 131 Instituce hodnocené více než 10% subjektů Přínos členství či spolupráce, případné problémy týkající se spolupráce - upřesnění Index spokojenosti se spoluprací Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Běžná spolupráce při dotacích 1 Poradenská spolupráce při tvorbě podkladů pro žádosti o dotace; Spolupráce na projektu Spolupráce na vývoji; Znalecká činnost, získávání informací Technologické inovační centrum s.r.o. Informační spolupráce 2 Spolupráce VaV institucí s dalšími organizacemi hodnocenými méně než 10 % subjektů je uvedena podle pořadí: Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s. r. o., Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Regionální podpůrný zdroj, s.r.o., Regionální rozvojová agentura Východní Moravy (jako přínos spolupráce byla zdůrazněna dobrá informovanost a projektový servis), Kontaktní centrum pro východní trhy, Obuvnický klastr, Okresní hospodářská komora ve Zlíně, Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava), Enterprise Europe Network (se zdůrazněným transferem technologií), Okresní hospodářská komora Kroměříž (s významnou informační a vzdělávací spoluprací), Dřevařsko - nábytkářský klastr ABC WOOD, o. s., Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o., Inovační infrastruktura ZK, Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště, Plastikářský klastr, Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov), Regionální centrum kooperace, a.s. Aktivita pracovišť VaV institucí je dokumentována jejich zapojením či spoluprací s celou řadou dalších institucí. Jednalo se o instituce: Regionální centrum kooperace, a.s., Energetická agentura Zlínského kraje, Sdružení VTP v ČR, Okresní hospodářská komora Vsetín, Letecký klastr, Platforma rostlinných biotechnologií, Svaz zkušeben pro výstavbu (SZV), Asociace akreditovaných a autorizovaných organizací (AAAO), Sdružení pro certifikaci systémů jakosti (CQS), Asociace výzkumných organizací ČR (s členstvím v předsednictvu), Asociace textilního oděvního kožedělného průmyslu (ATOK), Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace. 1,5 1,67 Pozitiva a omezení působení ve Zlínském kraji Mezi největší pozitiva působení ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR patří, podle výpovědí dotazovaných, cena pracovní síly a pracovitost, zdravé životní prostředí. Naopak omezení působení ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR lze spatřovat v nepříznivé dopravní situaci, např. velké vzdálenosti od Prahy či v dopravní infrastruktuře spojené se vzdáleností od letiště. Dále v odchodu pracovní síly za kvalifikovanou prací do 131 Opakovaně poznamenáváme, že zejména nepříznivé hodnocení jednotlivými subjekty může být dáno aktuálním kontextem, nesouhlasem s činností, jinou představou posuzovatele o způsobu provádění činnosti apod. Hodnocení má především charakter postoje subjektu ke sdružení jako takovému 152 strana 203 celkem

154 jiných krajů. Vyskytl se i názor, že je omezující i nízká koncentrace reklamních a marketingových regionálních aktivit. Dalším limitem je údajně nízká podpora aktivit, zaměřených na výrobu. Shrnutí Spolupráce pracovišť VaV institucí s profesně zájmovými sdruženími, platformami, podpůrnými subjekty a obdobnými organizacemi byla hodnocena nejlépe s institucemi: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Technologické inovační centrum s.r.o. Přínosem byla spolupráce při získávání dotací, poradenská spolupráce při tvorbě podkladů pro žádosti o dotace, spolupráce na projektech, spolupráce na vývoji, znalecká činnost apod. II.2.B.9 Doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy - shrnutí Pracoviště institucí VaV výzkumného soubory doporučovaly realizovat na regionální úrovni následující aktivity podporující propojení výzkumu a vývoje s podnikáním: Více se zaměřit na skutečné potřeby podnikatelského prostředí. Podporován by měl být pouze výzkum vyplývající z reálných požadavků průmyslu. Jinými slovy jednalo by se o podporu spolupráce s firmami a podporu výzkumných aktivit směřovaných ke spotřebitelskému trhu. Oba sektory by měly být vzájemně provázány a měly by o sobě dobře vědět. Veškeré aktivity, které k tomuto přispějí, budou prospěšné. Organizovat a propagovat takové aktivity, kde se potkávají reprezentanti obou sfér, popularizovat úspěchy významných podniků regionu, podněcovat zájem o technické studijní obory, zvyšovat motivaci škol k zavádění technických oborů. Pokračovat ve všech aktivitách poskytujících nejrůznější informace nejen o podnikatelském, ale i o prostředí VaV. Rozvíjet vzájemné kontakty výzkumných a vývojových institucí. Více zapojit studenty UTB Zlín do praxe. Pokračovat v dotační politice, např. prostřednictvím inovačních voucherů. Pro rozvoj své organizace by dotázané instituce od Zlínského kraje uvítaly jak podporu pro materiálovou základnu, zejména ve formě dotací, např. na pořízení nových technologií, na přístrojové vybavení laboratoří, na zajištění pozemku, tak i další aktivity, jako revitalizace brownfields. Specifickým požadavkem byla podpora chemického odvětví. 153 strana 203 celkem

155 II.2.C PODPŮRNÉ SUBJEKTY V OBLASTI INOVACÍ A JEJICH POTŘEBY A NABÍDKA PODNIKATELSKÉMU A VÝZKUMNĚ-VÝVOJOVÉMU SEKTORU V KRAJI Analýza Podpůrných subjektů (PS) byla provedena dotazníkovým šetřením u níže uvedených subjektů zaměřených na inovační podnikání ve Zlínském kraji. Podnikatelský inkubátor Kunovice Panský Dvůr, s. r. o., Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest regionální kancelář Zlín Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Okresní hospodářská komora Vsetín Okresní hospodářská komora Zlín Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Regionální centrum kooperace, a.s., Slavičín Okresní hospodářská komora Kroměříž Technologické inovační centrum Zlín Tyto subjekty nabízejí inovačním firmám služby, které jim mohou pomoci při řešení různých problémů vyskytujících se v rámci rozvoje podnikání. Analýza podpůrných subjektů Zlínského kraje je metodologicky založena na analýze údajů získaných integrovaným výzkumným přístupem s převahou kvantitativní strategie. Podává přehled o tomto výzkumném souboru jako celku, ačkoliv jejími prvky jsou organizace s velmi různorodou orientací. Nejedná se o popis kazuistik jednotlivých organizací. II.2.C.1 Charakteristika podpůrných subjektů Podpůrné subjekty mají velký vliv na úroveň podnikatelského prostředí díky zajišťování odborného poradenství, zprostředkování informací, kontaktů v podnikatelském prostředí apod. Zahájení činnosti nejstarší oslovené organizace se datuje od roku Nejmladší vznikla v roce Počet podpůrných subjektů byl významně zvýšen v roce 2004, v současnosti je stabilizován. Mezi právní formy podpůrných subjektů patří zejména regionální hospodářské komory, dále příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti, sdružení, společnosti s ručením omezeným a akciová společnost, viz graf 1. Nejvíce podpůrných subjektů bylo zastoupeno hospodářskými komorami. 154 strana 203 celkem

156 Graf 1: Právní forma podpůrných subjektů (v %) a.s. hospodářská komora obecně prospěšná společnost příspěvková organizace s.r.o. zájmové sdružení právnických osob Oslovené podpůrné subjekty sídlí nejčastěji ve Zlíně. Geografické uspořádání podpůrných subjektů v ORP Zlínského kraje je znázorněno níže, viz kartogram 1. Až na malé výjimky toto geografické uspořádání odpovídá okresnímu uspořádání Zlínského kraje. Podnikatelům z obcí, jejichž spádovými ORP jsou např. Uherský Brod, Vizovice, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm a některých dalších, tato podpora zajištěna není. Kartogram 1: Podpůrné subjekty ZK 155 strana 203 celkem

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání

Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání www.kredo.reformy-msmt.cz Obsah prezentace: Konkurenceschopnost chemického

Více

IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010

IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010 IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010 Graf č. 1 Souhrnný inovační index (SSI Summary Innovation Index) 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 TR PL RO CY LV EL SK HU LT

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 2 :

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 2 : Souhrn programu Cílem této výzvy programu Technologie pro mikropodniky je podpora zvyšování počtu realizovaných nových podnikatelských záměrů začínajících mikropodniků přispívajících k rozvoji regionů

Více

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 1 :

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 1 : Souhrn programu Program Marketing podporuje pořízení služeb pro malé a střední podniky zaměřených na mezinárodní konkurenceschopnost usnadňující vstup na zahraniční trhy. Podporované aktivity Usnadnění

Více

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Potenciál SEKCE C Zpracovatelský průmysl 19 10 Výroba potravinářských výrobků 20 13 Výroba textilií 2 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových,

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ Martin Mana Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ; 22. dubna 2015 Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6 ČESKÝ

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE

KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha - 5. 12. 2006 Nová dělba práce v globální ekonomice Rychlé zvyšování

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ Výzkum, vývoj a inovace - klíčové faktory růstu konkurenceschopnosti ČR Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6; 18. březen 2011 Statistiky v oblasti vědy,

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE Marek Štampach Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, 22. dubna 2015, Technologické centrum AV ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha

Více

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Česká republika Tab.0.1 Hlavní makroekonomické ukazatele národního hospodářství České republiky Mezinárodní srovnání Tab.0.2 HDP na 1

Více

KONKURENCESCHOPNOST ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ. Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz

KONKURENCESCHOPNOST ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ. Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz KONKURENCESCHOPNOST ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Liberec - 10. 4. 2006 I. RŮSTOVÁ VÝKONNOST A MAKROEKONOMICKÁ STAILITA Růstová výkonnost ČR

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3 ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3 Pokorný Ondřej Vladislav Čadil Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 STRUKTURA PREZENTACE 1. Vymezení předmětu analýzy 2. Dostupnost

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Pavel Šubrt Smart Specialization Strategy S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji státu/regionu (hospodářská strategie) prostřednictvím

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

Podpora inovací v elektronické výrobě

Podpora inovací v elektronické výrobě Podpora inovací v elektronické výrobě Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 13. března 2012 Český elektrotechnický průmysl: Jak jsme na tom? Agenda 1. Operační program Podnikání

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 MONITORING STAVEBNÍHO TRHU Veřejné stavební zakázky I. pololetí 2010 Červenec 2010 1 OBSAH ÚVOD ČERVEN 2010 I. POLOLETÍ 2010

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Analýza průmyslových odvětví. Anna Kadeřábková, Centre for Economic Studies, o.p.s.

Analýza průmyslových odvětví. Anna Kadeřábková, Centre for Economic Studies, o.p.s. Analýza průmyslových odvětví Anna Kadeřábková, Centre for Economic Studies, o.p.s. 1 Zdroje a fáze konkurenceschopnosti INOVACE FAKTORY KVALITA INOVACE CENA EFEKTIVNOST IMITACE Faktory růstu tažený produktivitou

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo první výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurence schopnost (OPPIK) Již od 1. 6. 2015 je možno podat žádost o dotace na projekty podporující

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Programy podpory podnikáníaktuální výzvy OPPI Agentura CzechInvest 1. 11. 2011 Ing. Lenka Menzelová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření

Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Jan Pavel Květen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí,

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013

Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Růst konkurenceschopnosti ČR, podpora schopnosti českých podniků vyrábět špičkové

Více

STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s. SRPEN 2013 Financováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Obsah Úvod a metodika zpracování...

Více

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované

Více

Veřejné zakázky a novela ZVZ

Veřejné zakázky a novela ZVZ Veřejné zakázky a novela ZVZ Jan Pavel Březen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí, ve kterých působí. Osnova Makroekonomický význam veřejných

Více

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Lékaři

Více

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem listopad 2009 Téma příspěvku: Rok 2013. a co dál? Ing. Lucie Bučinová Příprava kohezní politiky na období 2014 2020 Evropská úroveň Barcova zpráva Program pro

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační společnost z pohledu statistiky Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Více

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST Ing. Petr Porák, Ministerstvo průmyslu a obchodu PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014-2020 MPO je Řídícím orgánem

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více

KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU

KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU Ing. Tomáš Lafek EC CONSULTING A.S. Národní obrany 45 160 00 Praha 6 tomas.lafek@ecconsulting.cz www.ecconsulting.cz

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory:

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory: Souhrn programu Program je zaměřen na projekty, jejichž realizací dojde k rekonstrukci brownfieldu na podnikatelský objekt (revitalizace plochy pro vlastní podnikání, rekonstrukce objektu). Žadateli jsou

Více

Elektrotechnický průmysl a CzechInvest. Amper, Brno, 2014 Aleš Stavjaňa, Sektorový Manažer pro Elektroniku

Elektrotechnický průmysl a CzechInvest. Amper, Brno, 2014 Aleš Stavjaňa, Sektorový Manažer pro Elektroniku Elektrotechnický průmysl a CzechInvest Amper, Brno, 2014 Aleš Stavjaňa, Sektorový Manažer pro Elektroniku Elektrotechnický průmysl z pohledu CI Tradiční odvětví, přestože neplní titulní stránky Má svou

Více

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 16.12.2013, Praha Nová struktura ROZBORU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 1.Hlavní zjištění 2.Státní rozpočet (2006-2012) 3.Rozpočty krajů a hl. m. Prahy

Více