1 ÚVOD CÍL PRÁCE TEORETICKÁ ČÁST SCHÉMA CELÉHO PROJEKTU LNIČKA SETÁ... 5

Transkript

1 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE TEORETICKÁ ČÁST SCHÉMA CELÉHO PROJEKTU LNIČKA SETÁ Vlastnosti lničky seté Vyuţití lničky Technologie pěstování lničky PRAKTICKÁ ČÁST PRŮBĚH VÝROBY LNIČKOVÉHO OLEJE A BIONAFTY Pěstování a sklizeň lničky Zpracování slámy Lisování olejnatých semen Zpracování sekundárního produktu pokrutin Přimíchání oleje do nafty POHON TRAKTORŮ Ovlivnění výkonu a spotřeby motorů traktorů podle mnoţství EKONOMICKÁ STRÁNKA VÝROBY BIONAFTY Závěrečná ekonomická bilance EKOLOGICKÁ STRÁNKY VYUŽÍVÁNÍ BIONAFTY PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ DOTAZNÍK VÝSLEDKY DOTAZNÍKU ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY OBRAZOVÁ PŘÍLOHA Strana 1

2 1 ÚVOD Svůj projekt jsem nazval Vyuţití lničkového oleje jako biosloţky pro naftu pouţitelnou pro zemědělské stroje. Toto téma jsem si vybral hned z několika důvodů. Tím prvním impulsem, který mě k této práci přivedl, byla současná špatná situace v zemědělství. Jelikoţ pocházím z Českomoravské vrchoviny, která je proslulá svou zemědělskou tradicí, s výtkami zemědělců se setkávám velmi často. Ti si neustále stěţují na nízké výkupní ceny nejen plodin, ale i produktů ţivočišné výroby. Dalším předmětem oprávněné stíţnosti zemědělců jsou nízké dotace od státu, které jsou nesrovnatelně niţší v porovnání s dotacemi, které dostávají zemědělci ve Francii, v Německu či Polsku. Z tohoto důvodu naši zemědělci nejsou konkurenceschopní sousedním státům. Problém je ale také v hospodaření našich zemědělců. Ti se vesměs sice snaţí o finanční úspory, většinou je to ale bohuţel na úkor kvality. Ve své práci popisuji moţnost, která můţe zemědělcům výrazně ušetřit náklady na pohonné hmoty, které jsou poté potřebné na provoz veškerých zemědělských strojů. Tím spíš je potřeba vyuţít této moţnosti dnes, kdy je ekologie v dopravě velmi diskutovaným tématem. Hlavním předmětem této práce je tedy popis technologie výroby vlastní bionafty ze směsi oleje lničky seté a běţně dostupné bionafty se současným 6% obsahem metylesteru řepkového oleje (dále jen MEŘO) na Biofarmě Sasov. Navíc je v práci zakomponovaná také ekonomická a ekologická analýza projektu. Strana 2

3 2 CÍL PRÁCE Má závěrečná maturitní práce má za cíl informovat a hlavně motivovat zemědělce k tomu, aby začali relativně snadno a bez vysokých vstupních investic šetřit na pohonných hmotách, jeţ tvoří nemalé procento jejich celkových nákladů. Zároveň poukazuje na výrazné sníţení vypouštěných emisí skleníkových plynů. Strana 3

4 3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 SCHÉMA CELÉHO PROJEKTU Na začátku je velmi důleţité si uvědomit, jak vůbec celý proces výroby a vyuţití vlastní bionafty funguje. K objasnění tohoto procesu poslouţí jednoduché schéma (viz. obrázek č. 1). Celé schéma se skládá ze tří hlavních procesů. Konkrétně se tedy jedná o vypěstování lničky, výrobu bionafty a konečné vyuţití bionafty. Nejdříve musíme vypěstovat plodinu, v našem případě lničku, která se bude v budoucnu lisovat a získaný olej se vyuţije jako tzv. biosloţka v naftě. Samotné vypěstování lničky se skládá z řady běţných zemědělských postupů. Nejdříve se půda musí podmítat, poté probíhá hnojení organickými hnojivy. Následuje orba a předseťová příprava. Poté uţ probíhá samotné setí. Vegetativní období růstu lničky trvá přibliţně 3,5 měsíce. Po uplynutí tohoto období se lnička sklízí a sláma se zapravuje do půdy za účelem tvorby minerálních látek. Je důleţité zde zmínit, ţe se bavíme o ekologickém zemědělství, ve kterém neprobíhají ţádné postřiky chemickými přípravky, tím myslíme například pesticidy, herbicidy, fungicidy, insekticidy a další. Po sklizni semen lničky navazujeme na druhou velkou etapu samotnou výrobu bionafty. Ta se vyrábí lisováním semen lničky seté na lisu za studena. Vylisovaný olej se čerpadlem přečerpává podle přesně předdefinované hodnoty do tanku s naftou. Při lisování vzniká sekundární produkt pokrutiny. Ty se následně míchají spolu se šrotem do krmných směsí a tyto směsi se posléze zkrmují prasaty a skotem, které jsou chovány na biofarmě. Posledním krokem je uţ samotné vyuţití bionafty. Tato bionafta se vyuţívá logicky jako pohonná hmota pro traktory, které jsou vyuţívány na biofarmě. Jedná se celkem o čtyři traktory, které nemájí ţádný nárok na jakkoliv specifickou úpravu motoru. Problém nastává pouze v zimě, kde se kvůli nízkým teplotám musí motor startovat na čistou naftu. Toto je umoţněno u jednoho traktoru Zetoru 7745, který má upravený motor a je jako jedinný schopný zimniho provozu na bionaftu. Proto se vyuţívá například k odstaňování sněhu na jihlavských komunikacích. Strana 4

5 Obrázek č. 1: Zjednodušené schéma průběhu výroby a využití bionafty 3.2 LNIČKA SETÁ Vlastnosti lničky seté Internetový server Fytomasa.cz informuje o tom, ţe lnička setá (Camelina sativa) (dále jen lnička) je jednoletá brukvovitá olejnatá rostlina vysoká aţ 1,2 m, která u nás není příliš hojně pěstovaná. Její nenáročnost zaručuje moţnost pěstování téměř na všech stanovištích (v níţinách i podhůřích). Problematickými místy jsou pouze těţká, kyselá, zamokřená a zaplevelená stanoviště. Dobře snáší nízké teploty a odolává chorobám a škůdcům. Lnička má velmi krátkou vegetační dobu, asi 3,5 měsíce Využití lničky Lnička setá není příliš vhodnou plodinou pro potravinářský průmysl. Podle internetových stránek je to proto, ţe semena lničky obsahují vysoké mnoţství kyseliny α-linolenové (aţ 40 %), kvůli které snadno podléhá oxidaci. Navíc prý výrazně zapáchá, proto se musí poměrně sloţitě rafinovat. Server Fytomasa.cz zmiňuje, ţe častější způsob vyuţití oleje je ve zpracovatelském průmyslu a v kosmetice, a to díky vysokému obsahu oleje v semenu (33-44%). Lničkový olej tedy slouţí k výrobě barev, fermeţí, laků, olejů, mazadel a mýdel. Sláma se potom nejčastěji Strana 5

6 lisuje a vyuţívá se ke spalování, přičemţ výhřevnost této slámy je přibliţně 18, 84 MJ / kg. Sláma se ale dá vyuţít také k výrobě kartáčů, košťat či buničiny. Obrázek č. 2: Lnička setá na poli před sklizní ( Technologie pěstování lničky Portál Fytomasa.czupozorňuje na to, jak pěstovat lničku pro co nejvyšší výnosy. Jako předplodiny lničky je moţno tedy pouţít téměř všechny druhy předplodin vyjíma rostlin brukvovitých. Jelikoţ je lnička velice nenáročnou plodinou, postačí pro její hnojení i menší mnoţství organických hnojiv. Hnojení je vhodné provádět, vzhledem ke krátké vegetační době, ještě před setím. Proto, abychom dosáhli kýţeného výnosu, je třeba provádět setí co nejdříve. Na stránkách Zemědělské fakulty JU se píše, ţe se lnička seje do běţných obilních řádků, v případě setí do širokých řádků je moţné ji později plečkovat. Norma výsevu se pohybuje mezi 8 12 kg / ha, coţ odpovídá přibliţně 400 rostlinám / m 2. Seje se do hloubky 1 2 cm. Minimální prostorová izolace certifikovaného osiva lničky je 200 m. Časový odstup mezi pěstováním lničky by měl pro jednotlivé pozemky činit 4 roky. Při intenzivním typu zemědělství se pouţívá běţná ochrana proti jednoletým dvouděloţním a trávovitým plevelům, jeţ se pouţívá i pro řepku. Pouţívá se tedy nejčastěji přípravek Devrinol 45 F, jehoţ účinnou látkou je napropamid. Jelikoţ je ale tato účinná látka velmi citlivá na UV záření, musí se do 4 hodin od zasetí zapravit do půdy vláčením. Jedinný problém po pouţití tohoto přípravku je to, ţe působí velmi slabě na svízel přítulnou, té se dá Strana 6

7 jednoduše zbavit vytvořením směsi se Syfloranem 48 EC v poměru: 1,5 2 l Devrinolu 45 F a 1,5 l Syfloranu 48 EC. Nejčastějšími chorobami, které lničku postihují jsou například tyto: plísně zelná, šedá, bělostná. Mezi nejčastější škůdce pak patří třeba dřepčík olejkový, blýskáček řepkový či krytonosec lničkový. Ranně zasetá lnička se sklízí ještě před ozimou řepkou v plné zralosti ţacími mlátičkami. Sklizeň lničky nevyţaduje ţádnou adaptaci ani přidatná zařízení ke kombajnu. Pokud jsou semena vlhká, je třeba je dosoušet. Obrázek č. 3: Sklizeň lničky ( Strana 7

8 4 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části jsem komplexně zpracovával ekonomická a ekologická data projektu výroby vlastní bionafty na Biofarmě Sasov. Čísla, která jsou uvedená v projektu, platí pro rok PRŮBĚH VÝROBY LNIČKOVÉHO OLEJE A BIONAFTY Výroba lničkového oleje je rozdělena do několika kroků od vlastního zasetí aţ po lisování oleje z lničkových semen za studena Pěstování a sklizeň lničky Na Biofarmě Sasov byla letos lnička zaseta na 10 hektarech. Setí probíhalo v květnu. Hustota setí byla 9 kg semene na hektar, přičemţ celková cena osevu na 10 hektarů činila Kč. Na počátku září se sklidilo kg semene a zbylých 28 tun slámy bylo zapraveno do půdy. Do budoucna se však zvaţuje výhodnější vyuţití této slámy. Buď jako spalovací materiál nebo k výrobě stavebních eko-panelů. V následující tabulce jsou vyčísleny některé další zajímavé informace ohledně pěstování a sklizně lničky (viz. tabulka č. 1). Podrobnému rozepsání celého průběhu pěstování a sklizni lničky se věnovat ve své práci nebudu, jelikoţ toto není v mé práci stěţejní a ani to není jejím předmětem Zpracování slámy Sláma, která po sklizni lničky na poli zůstala, se zapravila do půdy za účelem jejího obohacení o minerální látky. Sláma lničky má ale také další moţnosti vyuţití. Tou první moţností je výroba stavebních eko panelů, jejichţ vlastnosti jsou v řadě směru lepší, neţ u dalších, běţně vyuţívaných, stavebních materiálů. Druhou moţností je spalování. Sláma lničky má výhřevnost 18, 84 MJ / kg. Se spalováním je ale problém, jelikoţ v blízkosti Jihlavy neexistuje podnik, který by tento organický materiál spaloval. Strana 8

9 Strana 9

10 Práce Finanční náklady (Kč) Podmítka Hnojení org. hnojivy Orba Předseťová příprava Setí (cena osevu + nafta) ( ) Sklizeň zrna + odvoz Zapravení slámy CELKEM un lničkového semene (údaje jsou pouze orientační) * údaje jsou pouze orientační Lisování olejnatých semen Z hlediska rentability tohoto projektu má hlavní význam pro Biofarmu Sasov lisování olejnatých semen, která mají obsah oleje přibliţně 40 %. K tomuto účelu si majitel sasovské biofarmy zakoupil jednoduchý tuzemský lis Farmer 10. Jeho pořizovací cena byla Kč. Tabulka č. 2 znázorňuje další informace o tomto lisu. Parametr Rozměry Hmotnost Napětí Příkon Výkonnost Pořizovací cena Hodnota 590 x x 720 mm 140 kg 230 V 2,5 kw 10 kg semen / hodinu Kč Tabulka č. 2: Vlastnosti tuzemského lisu Farmer 10 Strana 10

11 Jedná se o jednostupňové lisování, coţ znamená, ţe pokrutiny, které při lisování vznikají jako sekundární produkt, se jiţ dále nevyuţívají k dolisování, ale ke krmným účelům. Zařízení Farmer 10 je tvořeno lisem olejnin Farmet UNO, nad nímţ je osazena násypka, do které se sypou olejnatá semena. Semena jsou tedy lisována a pod lisem jsou umístěny sedimentační nadrţe. Jedna z těchto nádrţí je pak opatřena čerpadlem. Toto čerpadlo pak přepravuje olej ze sedimentačních nádrţí přes vinné síto, které zachytí nejhrubější nečistoty a poté ještě přes svíčkový filtr, který nepropustí částečky větší neţ 1 mikron. Olej, který se dostane přes síto a filtr, nakonec skapává do nádrţe na přefiltrovaný olej. Z této nádrţe jiţ je moţné olej stáčet a dále ho přimíchávat do nafty. Pokud by Farmer 10 neobsahoval svíčkový filtr, mohlo by dojít k ucpání vstřikovacího zařízení traktoru. Práce Náklady (Kč) Lisování + přečerpání oleje do tanku s naftou CELKEM Tabulka č. 3: Náklady na vylisování litrů oleje množství oleje z 12ti tun semen Obrázek č. 4: Lisovací zařízení Farmer 10 ( Strana 11

12 4.2.4 Zpracování sekundárního produktu pokrutin Lničkové pokrutiny obsahují velmi výţivné a vhodné látky pro dobytek či prasata. Výzkumný ústav rostlinné výroby ve své práci uvádí, ţe jsou to například metionin, cystein, threonin a mnoho dalších. Tyto pokrutiny se přimíchávají do krmných směsí pro dobytek a prasata spolu se šrotem Přimíchání oleje do nafty Způsob přimíchání lničkového oleje do běţné nafty je snadnější, neţ by se na první pohled mohlo zdát. Jednoduše se do tanku s naftou přečerpá takové mnoţství lničkového oleje, aby jeho podíl činil určitě mnoţství. K tomu je na tanku určen digitální přístroj, na kterém si snadno člověk můţe nastavit procentuelní zastoupení oleje v naftě. Hlavním faktorem, na kterém závisí mnoţství biosloţky v naftě, je teplota. Kvůli tomu, ţe se lničkový neesterifikuje, nastává u něj problém se vznícením při niţších teplotách. Tudíţ v zimě musí obsahovat větší podil nafty, naopak v létě můţe převaţovat podíl oleje. V létě obsahuje tato bionafta aţ 70 % lničkového oleje, v zimě pak 40 %. S klesající teplotou se tedy logicky mnoţství oleje v naftě sniţuje. Samozřejmě by bylo moţné olej ještě esterifikovat pro niţší teplotu vznícení, případně jen zahřívat pro sníţení viskozity oleje. U paliva určeného pro traktory je to ale poměrně zbytečný krok, který by pouze negativně ovlivnil prosperitu projektu. Vstřikovací zařízení motorů traktorů totiţ není tolik náchylné na ucpání vstřikovací zařízení motorů různých osobních automobilů. 4.3 POHON TRAKTORŮ Na Biofarmě Sasov jsou v současné době v provozu 4 traktory, které jako svou pohonnou hmotu vyuţívají bionaftu ze směsi oleje lničky seté a běţně dostupné nafty. Z těchto 4 traktorů podlehl pouze jeden úpravě motoru. Jedná se konkrétně o Zetor 7745, který funguje na principu dvou nádrţí. V jedné z nich je běţně dostupná nafta, v té druhé pak lničkový olej. Traktorista si poté automaticky zvolí přednastavený reţim a podle něj se míchá nafta s olejem. Dále Biofarma Sasov vyuţívá tyto traktory: Zetor 6340, Zetor 7211 a Zetor Strana 12

13 4.3.1 Ovlivnění výkonu a spotřeby motorů traktorů podle množství biosložky v naftě Mnoţství lničkového oleje přimíchaného do nafty logicky ovlivňuje vlastnosti motoru. Konkrétně sniţuje výkon a mírně zvyšuje spotřebu. K tomu, abych mohl stanovit rentabilitu projektu, musel jsem zpracovat studii o tom, jak konkrétně se výkon a spotřeba motoru s přibývajícím mnoţstvím bionafty mění. Toto jsem prováděl ve spolupráci s majitelem biofarmy panem Josefem Sklenářem na jihlavské STK. Test probíhal na konkrétním traktoru Zetor Získané výsledky jsem zpracoval do grafů. Graf č. 1 ukazuje pokles výkonu s přibývajícím mnoţstvím bionafty, graf č. 2 pak znázorňuje zvýšení spotřeby paliva podle mnoţství oleje obsaţeného v naftě. 150% Výkon 100% 50% 0% Graf č. 1: Ovlivnění výkonu motoru s přibývajícím množstvím biosložky 120% Spotřeba 100% 80% 60% 40% 20% 0% 0% biosložky 20% biosložky 40% biosložky 60% biosložky 80% biosložky 100% biosložky Graf č. 2: Ovlivnění spotřeby motoru s přibývajícím množstvím biosložky Strana 13

14 4.4 EKONOMICKÁ STRÁNKA VÝROBY BIONAFTY V této části práce se jiţ budu zabývat ekonomickou stránkou celého projektu, coţ je spolu s ekologickou stránkou jeden z důvodů, kvůli kterému má technologie výroby vlastní bionafty v ekologickém zemědělství smysl. Nejdříve zde uvádím celkové náklady na výrobu vlastní bionafty s 40% obsahem biosloţky (viz. tabulka č. 4). Položka Náklady (Kč) Vypěstování + sklizeň lničky (12 tun) Vylisování lničkového oleje (4 800 litrů) + přečerpání do tanku s naftou Celkové finanční náklady na 1 litr lničkového oleje Celkové finanční náklady na litrů lničkového oleje Tabulka č. 4: Celkové náklady na lničkový olej V další části ekonomické analýzy jsem chtěl srovnat náklady na běţně dostupnou naftu a na vyrobenou bionaftu s 40% obsahem biosloţky. Data jsem zapsal do tabulky (viz. tabulka č. 5). Palivo Náklady na 1 litr paliva (Kč) Motorová nafta (6 % MEŘO) 30 Lničkový olej 16 Bionafta (40 % lničkového oleje) 24 Finanční úspora na bionaftě (40% biosložky) oproti běžně dostupné naftě 6 (20 %) Tabulka č. 5: Srovnání nákladů na běžně dostupnou naftu a na bionaftu s 40% obsahem oleje Jelikoţ má ale motor při spalování běţně dostupné nafty jinou spotřebu neţ motor při spalování bionafty s lničkovým olejem, musel jsem z důvodu relevantnosti údajů pouţít výkonnovou jednotku 1 motohodina. Server wikipedia.org definuje 1 motohodinu takto: Jedna hodina práce motoru při jmenovitých otáčkách = jedna motohodina. (cs.wikipedia.org) 1. Konkrétně u traktoru Zetor 7745 je jedna motohodina rovna výkonu 1 Wikipedia, ( Strana 14

15 motoru při ot. / minutu. Díky tomuto údaji jsem snadno vypočítal výkon motoru. Konečný vzorec pro výpočet výkonu po odvození je tedy: P = 2π * M * o / 60. M v tomto vzorci udává točivý moment při ot. / minutu. Při takovémto počtu otáček je točivý moment roven 243 Nm. Výkon je tedy při ot. / minutu přibliţně 38 kw. Na STK v Jihlavě bylo naměřeno, ţe spotřeba při takovémto výkonu motoru je u běţné nafty asi 11, 5 litrů paliva. U bionafty s 40% příměsí lničkového oleje je spotřeba motoru při stejném výkonu o něco vyšší, konkrétně něco málo přes 12 litrů paliva. Poté, co jsem takto porovnal oba typy paliv, jsem schopen určit finanční úsporu nákladů na 1 motohodinu (viz. tabulka č. 6). Palivo Náklady na 1 motohodinu (Kč) Motorová nafta (6 % MEŘO) 345 Bionafta (40 % lničkového oleje) 290 Finanční úspora na 1 motohodinu bionafty (40% biosložky) oproti běžně dostupné naftě Celkové finanční úspory na litrů bionafty = motohodin (4 800 l oleje = 40 %) Tabulka č. 6: Srovnání nákladů na 1 motohodinu 55 (15 %) Závěrečná ekonomická bilance Na závěr ekonomické stránky projektu ještě shrnu jeho celkovou ekonomickou bilanci. Do poloţky náklady musíme zapojit náklady na vypěstování lničky seté, na její sklizeň a samozřejmě také náklady na vylisování a přečerpání lničkového oleje do tanku s naftou. Při sečtení těchto poloţek se dostáváme na celkové náklady projektu Kč. S poloţkou výnosy to jiţ není tak jednoduché. Přímé výnosy jako takové zde totiţ nejsou ţádné. Nicméně se podívejme, v jaké formě se nám náklady na projekt vracejí. Tou nejdůleţitější poloţkou je samozřejmě sníţení nákladů na pohonné hmoty. V tomto konkrétním příkladu je tato poloţka celkem Kč. Dále nesmíme opomenout hodnotu zkrmovaných pokrutin. Odhadovaná cena 1 tuny lničkových pokrutin má minimální hodnotu Kč. Jelikoţ z vylisování zbyde 7, 2 tuny pokrutin, jejich hodnota je minimálně Kč. Jelikoţ je pan Sklenář sám zkrmuje, můţeme povaţovat pokrutiny za poloţku sníţení nákladů na krmivo. Celá ekonomická bilance je patrná z následujícího grafu (viz. graf č. 3). Strana 15

16 Graf č. 3: Ekonomická bilance projektu 4.5 EKOLOGICKÁ STRÁNKY VYUŽÍVÁNÍ BIONAFTY Kromě finančních úspor se v tomto projektu jedná samozřejmě také o úspory emisí. U emisních norem pro traktory (tzv. TIER) se měří emise čtyř hlavních polutantů, coţ jsou látky, které kontaminují ţivotní prostředí. Mezi ně patří NO x, CO, PM (pevné částice) a HC (uhlovodíky). Proto jsem ve spolupráci s panem Sklenářem nechal změřit mnoţství emisí těchto látek při spalování běţné nafty a posléze probíhalo měření emisí stejných látek ovšem při 40% obsahu biosloţky v naftě. Tato měření probíhala na STK v Jihlavě. Získaná data jsem zpracoval do následujícího grafu, který poukazuje na úsporu emisí většiny z výše uvedených polutantů (viz. graf č. 4). Strana 16

17 Graf č. 4: Vliv podílu biosložky na emise z motoru Zetor 7745 Z grafu je patrné, ţe kromě emisí NO x, u kterých nastalo pouze nepatrné zvýšení, došlo k rapidnímu sníţení emisí ostatních zmíněných polutantů. V následující tabulce uvádím ještě konkrétní naměřená data polutantů. V tabulce č. 7 jsou hodnoty pro běţnou naftu, v tabulce č. 8 pro bionaftu s 40% obsahem oleje lničky seté. Tabulka č. 9 ještě srovnává emise z nafty oproti emisím z bionafty s 40% obsahem biosloţky. Polutant Emise polutantu na 1 motohodinu (g) NO x 50 HC 110 PM 200 CO 72 Celkové množství emisí při spalování běžné nafty 432 g (100 %) Tabulka č. 7: Emise jednotlivých polutantů na 1 motohodinu při spalování běžné nafty Strana 17

18 Polutant Emise polutantu na 1 motohodinu (g) NO x 52 HC 71,5 PM 156 CO 56,1 Celkové množství emisí při spalování bionafty s 40% obsahem lničkového oleje 335, 6 g (78 %) Tabulka č. 8: Emise jednotlivých polutantů na 1 motohodinu při spalování bionafty (40 % oleje) Palivo Motorová nafta (6% MEŘO) Emise skleníkových plynů / 1 motohodinu 432 g Bionafta (40% lničkový olej, 60 % 335,6 g motorová nafta) Celková úspora emisí díky bionaftě 96, 4 g (22 %) Tabulka č. 9: Úspora emisí polutantů na 1 motohodinu díky bionaftě s 40% obsahem biosložky Strana 18

19 5 PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Důleţité pro mne bylo také to, jaký názor má na výrobu vlastního biopaliva široká veřejnost. Proto jsem zpracoval tento krátký dotazník, který jsem předloţil náhodně vybraným 20ti lidem. Tito lidé byli zastoupeni v poměru 75% muţi a 25% ţeny, přičemţ 60% dotázaných byli lidé ve věku od 15ti do 25ti let. Po 20 % se jednalo o lidi od 25ti do 40ti let a o lidi starší 40ti let. 10% z dotázaných byli zemědělci. 5.1 DOTAZNÍK Vážený dotázaný, Vážená dotázaná Jsem studentem SŠOS v Jihlavě. Tento dotazník je vytvořen proto, aby zjistil, jaké názory mají lidé na výrobu vlastní bionafty v zemědělství. Dotazník je anonymní, proto se nikam nepodepisujte. Prosím Vás o pravdivé informace. Jsem: žena muž (označte prosím kříţkem) Můj věk:... Vzdělání: (označte prosím kříţkem) Základní Středoškolské s maturitou Středoškolské s výučním listem Vysokoškolské Datum vyplnění: (dd.mm.rrrr)... Jsem zapojen do zemědělství : (označte prosím kříţkem) Ano Ne Dále se věnujte samotnému dotazníku. Postup při vyplňování dotazníku je jednoduchý. Zakrouţkujte vţdy jen jednu odpověď. Strana 19

20 Děkuji za vyplnění 1. Víte, co je to bionafta? a. ano b. ne c. něco jsem o tom slyšel František Dolský 2. Považujete současnou politiku s biopalivy za správnou? a. rozhodně ano b. spíše ano c. nevím d. spíše ne e. rozhodně ne 3. Pokud byste měl / měla přístup k olejnatým rostlinám, pokusil / pokusila byste se o výrobu vlastního biopaliva, pokud by se Vám to ekonomicky vyplatilo? a. rozhodně ano b. spíše ano c. nevím d. spíše ne e. rozhodně ne 4. Setkal / setkala jste se někdy s člověkem, který si vyráběl vlastní bionaftu? a. ano b. ne Strana 20

21 Děkuji vám za trpělivost při vyplnění dotazníku a přeji příjemný zbytek dne! 5.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKU U první otázky jsem se přesvědčil, ţe naprostá většina dotázaných ví, co to bionafta je. Pouze 5 lidí odpovědělo na tuto otázku, ţe neví. Druhá otázka naráţela na politickou situaci biopaliv v ČR. Zde se ukázalo, ţe lidé vesměs nesouhlasí s dosavadní politikou biopaliv. Na odpověď rozhodně ano odpovědělo 10% dotázaných. Naopak na odpověď rozhodně ne odpovědělo 50% lidí a odpověď spíše ne zakrouţkovalo 40% dotázaných. Velmi příjemně mne překvapil fakt, ţe celých 60% lidí by se pokusilo o výrobu vlastní bionafty. Zklamáním pro mě naopak bylo, ţe se pouhých 15% lidí setkalo s někým, kdo si vlastní bionaftu vyrábí. Graf č. 5: Struktura odpovědí na první otázku 2. Považujete současnou politiku s biopalivy za správnou? 50% 10% 40% 0% 0% Rozhodně ano Spíše ano Nevím Spíše ne Rozhodně ne Graf č. 6: Struktura odpovědí na druhou otázku Strana 21

22 Graf č. 7: Struktura odpovědí na třetí otázku Graf č. 8: Struktura odpovědí na čtvrtou otázku Strana 22

23 6 ZÁVĚR Závěrem bych chtěl podotknout, ţe lničkový olej si pan Sklenář nemůţe vynachválit. Díky finanční i emisní úspoře je spokojen jak on, tak i ţivotní prostředí. Předně bych tento projekt doporučil ekozemědělcům, kteří by díky tomuto mohli sníţit svou uhlíkovou stopu. Třeba se někdy dočkáme toho, ţe stát začne podporovat zemědělství podle toho, jak vysokou uhlíkovou stopu budou mít, coţ by mohlo pomoci k většímu rozšíření vyuţívání lničkového oleje v praxi. Nic ale nebrání tomu, aby si biopaliva s obsahem lničkového oleje vyráběli i intenzivní zemědělci. Hlavní výhoda lničky ale přeci jen spočívá ve své nenáročnosti, coţ nahrává spíše ekologickým zemědělcům. Díky tomu, ţe jsem byl s tímto projektem jiţ v řadě soutěţí oceněn, povaţuji ho za relativně snadno realizovatelný, ale hlavně smysluplný. A to nejen pro drobné zemědělce, ale také pro velké zemědělské podniky. Díky tomu, ţe jsem se vrhnul do této tématiky, nasbíral jsem velké mnoţství velmi důleţitých informací a udělal si vlastní názor na vyuţívání bionafty v osobní dopravě a v zemědělství. Po dokončení své práce jsem naprosto přesvědčen, ţe se bionafta začne v zemědělství vyuţívat daleko hojněji. Strana 23

24 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] STRAŠIL, Z.: Základy pěstování a možnosti využití lničky seté. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, s. ISBN [2] BENDA, V., BABŮREK, I., ŢĎÁRSKÝ, J.: Biologie II nauka o potravinářských surovinách. Praha: VŠCHT, s. [3] Charakteristika vybraných meziplodin dle nařízení vlády 242/2004 Sb. [online]. Dostupný z WWW: < 220&ids=3253>. [4] KOVÁŘOVÁ M., ABRHAM Z., JEVIČ P., ŠEDIVÁ Z.: Pěstování a využití energetických a prům. plodin. [online]. Dostupný z WWW: < [5] Lnička setá pravá. [online]. Dostupný z WWW: < shop.cz/index.php/sk/hlavni-%20stranka?page=shop.product_details&flypage=trh_ flypage.tpl&product_id=633&category_id=61&vmcchk=1>. [6] Motohodina. [online]. Dostupný z WWW: < [7] Využití lničky seté. [online]. Dostupný z WWW: < [8] Lnička setá (Camelina sativa (L.) Crantz). [online]. Dostupný z WWW: < [9] KODÍČEK, M.: Kyselina palmitová. Biochemické pojmy: výkladový slovník. [online] VŠCHT Praha, Dostupný z WWW: < Strana 24

25 [10] Captivating Camelina. [online]. Dostupný z WWW: < 7 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA [1] Obrázek č. 1: autor [2] Obrázek č. 2: [3] Obrázek č. 3: [4] Obrázek č. 4: -olejnin/zoom.htm?picture =farmer10 Strana 25