PRO REALIZACI STAVEBNÍCH PRACÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRO REALIZACI STAVEBNÍCH PRACÍ"

Transkript

1 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky České Budějovice STROJNÍ ZAŘÍZENÍ PRO REALIZACI STAVEBNÍCH PRACÍ Interní učební text Ing. Ivo C e l j a k, CSc. České Budějovice 2009

2 OBSAH SKRIPT 0 Úvod 6 1 Pracovní materiál strojů pro zemní práce horniny Vlastnosti hornin Fyzikální vlastnosti hornin Mechanické vlastnosti hornin Technologické vlastnosti Klasifikace hornin 14 2 Teorie rozpojování hornin Způsoby rozpojování hornin Základní tvary a geometrie pracovních nástrojů Nástroje na řezání Rozpojování hornin horizontálním a vertikálním nožem 21 3 Teorie konstrukce strojů pro zemní práce Silové poměry mezi pracovním zařízením a strojovým spodkem Vymezení hledisek a režimů Pevné spojení pracovního zařízení a strojového spodku Stroj s kolovým strojovým spodkem - analytické řešení 23 4 Přehled strojů pro zemní a meliorační práce Dozery (Dozers) Rozdělení dozerů Pracovní zařízení dozerů Technické požadavky na dozery Základní rozměry a parametry dozerů Pracovní proces dozerů Teoretický výpočet maximálního objemu zeminy hrnutého před radlicí Hodnocení vlastností dozerů Výpočet výkonnosti dozerů Teoretická výkonnost Provozní výkonnost Q p Pracovní výkonnost Q s Výpočet pracovních odporů stroje Konstrukce dozerů Předpokládané využití dozerů Nakladače (Loaders) Rozdělení nakladačů Pracovní zařízení nakladačů Konstrukce strojového spodku nakladačů Určování základních parametrů nakladačů Hodnocení nakladačů Výpočet výkonnosti nakladačů Teoretická výkonnost Provozní výkonnost Q p Pracovní výkonnost Q s Výběr nakladače Předpokládané využití nakladačů Univerzální čelní nakladače smykem řízené (Skid Control Loaders) 45 2

3 4.3.1 Předpokládané využití smykem řízených nakladačů Nejpoužívanější přídavné adaptéry smykem řízených nakladačů Teleskopické nakladače (Telescopic Handlers) Lopatová rýpadla (Hydraulic Excavators) Hlavní části a celky rýpadel Hlavní konstrukční části pásových a kolových podvozků Hlavní parametry rýpadel Technické a technologické požadavky kladené na rýpadla Výkonnost hydraulických lopatových rýpadel Teoretická výkonnost Provozní výkonnost Q p Pracovní výkonnost Q s Výkonnost lopatových rýpadel při hloubení příkopů Předpokládané využití rýpadel Sací rýpadlo využívající k těžení horniny energii vody Sací rýpadlo využívající energii vzduchu Skrejpry (Tractor Scrapers) Hlavní výhody skrejprů Hlavní nevýhody skrejprů Rozdělení skrejprů a jejich použití Problematika pracovního procesu skrejpru Teoretická výkonnost skrejpru Provozní výkonnost Q p Pracovní výkonnost Q s Stanovení pracovních odporů skrepru Předpokládané využití skrejprů Grejdry (Road graders) Technický popis grejdru Pracovní proces grejdru Pracovní výkonnost Q s Potřeba energetického zdroje Předpokládané využití grejdrů Dampry (Dump Trackers) Rozdělení damprů Technický popis dampru Pracovní výkonnost Q s Potřeba energetického zdroje Předpokládané využití damprů Výkonnost damprů a motorových vozidel při přepravě materiálu Teoretická výkonnost dopravy Univerzální zemní stroje (Backhoe Loaders) Výkonnost univerzálního zemního stroje Předpokládané využití univerzálního zemního stroje Technický popis univerzálního zemního stroje Poznámky k pohybu univerzálních zemních strojů na svazích při práci Hutnící mechanizace Válce (Rollers) Výpočet tloušťky zhutnění válci 90 3

4 Stanovení celkového odporu závěsného válce Pracovní výkonnost Q s válců Předpokládané využití válců Zhutňování pneumatikovými válci Vibrační desky (Vibrating Plates) Předpokládané použití vibračních desek Vibrační pěchy (Vibratory Ramers) Předpokládané použití vibračních pěchů Poznámka k hutnění zpětných zásypů rýh v silničním tělese Kompaktory (Landfill and Soil Compators) Technický popis kompaktoru Předpokládané využití kompaktorů Bezvýkopové technologie (Dirt Moving Technology) Přehled hlavních technologií pro realizaci bezvýkopových otvorů Obecné výhody bezvýkopové technologie řízeného horizontálního vrtání se zpětným vtahováním užitného potrubí Nevýhody bezvýkopové technologie řízeného horizontálního vrtání se zpětným vtahováním užitného potrubí Předpokládané využití Technické údaje řízeného vrtání se zpětným zatahováním užitného potrubí Technologie s využitím propichovací neřízené rakety pro přímý směr protlačování potrubí, tvorba otvorů v hornině s využitím materiálu horniny k vytvořením stěn Technické údaje běžně používaných propichovacích raket Stroje pro údržbu staveb k odvodnění pozemků Korečkový rýhovač (Bucket Elevator) Výpočet výkonnosti korečkového rýhovače Řetězový rýhovač s řeznými noži (Chain Elevator) Výpočet výkonnosti řetězového rýhovače Frézový rýhovač s hroty z tvrdokovu (Cutting Ditch Cleaner) Kolesový frézový rýhovač (Wheel Cutter) Zemní vrtací stroje (Drilling Machines) Funkční principy vrtných systémů Rozdělení vrtných souprav podle konstrukční koncepce Rozdělení podle způsobu pohybu Rozdělení podle průměru a hloubky vrtaných otvorů Předpokládané využití zemních vrtacích strojů Stabilizační frézy (Stabilizing Rotary Hoes) Předpokládané využití stabilizační frézy Mechanizace určená k odstraňování nežádoucích nárostů na melioračních a stavebních plochách Rozdělení mechanizace podle způsobu odstranění nežádoucích nárostů Drtiče biomasy (Shredders) Drtič nesený s horizontální osou rotoru Mobilní uzavřené drtiče pro zpracování odpadní dřevní hmoty Předpokládané využití drtičů Předpoklady pro dosažení optimální výkonnosti drtiče Mulčovače (Mulchers) Výkonnost mulčovačů 114 4

5 8.4 Motorové řetězové pily (Chain Saws) Výkon spotřebovaný na řezání Výkonnost při práci s motorovou řetězovou pilou Předpokládané využití motorové řetězové pily Štěpkovače (Chippers) Výpočet výkonnosti štěpkovače Předpokládané využití štěpkovačů Mechanizace pro klučení pařezů (Uprooting mechanizatins) Frézy na pařezy (Stump Cutters) Rotační kladivový rozbíječ (půdní fréza) (Soil Cutters) Potřeba energetického zdroje pro rotační kladivový rozbíječ Křovinořezy (Rotary Shrub Slashers) Řezné orgány křovinořezu Řezné orgány pro vyžínání měkkého bylinného pokryvu Řezné orgány pro vyžínání odrostlého a zdřevnatělého bylinného pokryvu a odstraňování keřové vegetace Řezné kotouče pro kácení dřevinné vegetace Předpokládané využití křovinořezů Manipulační prostředky (Operating of Mechanization) Hydraulické jeřáby jako manipulační prostředky Technologické a technické parametry hydraulických jeřábů (hydraulic cranes) Příklady technických parametrů hydraulických jeřábů Technicky možná výkonnost hydraulického jeřábu Směnová výkonnost hydraulického jeřábu Mechanizace pro odstraňování sněhu z komunálních ploch a vozovek Použitá literatura 5

6 0 Úvod Vazba předmětu Stroje pro zemní a meliorační práce na obor Pozemkové úpravy a převody nemovitostí má své hluboké opodstatnění, protože úpravy pozemků zahrnují zejména následující úkoly: 1. Půdoochranná opatření v krajině (protierozní opatření, půdní eroze, větrná eroze, trvale zamokřené pozemky - odvodnění); 2. Ekologická opatření v krajině (biokoridory podél cest, biocentra, parky, lesy); 3. Krajinotvorná opatření (meliorační objekty, polní a lesní cesty, ochranné nádrže, hnízdiště ptáků, úkryt zvěře, podpora biodiverzity) 4. Vybudování a údržba ochranných staveb pro zajištění životního prostředí obyvatel (stavby proti hluku, vodě, větru); 5. Vybudování a údržba staveb sloužících k průmyslovému využití (odkaliště, plavební kanály, recyklační dvory, skládky komunálního odpadu); 6. Výstavba a údržba vodních děl (rybích útulků přechodů, skluzů, umělých tůní, retenčních nádrží); 7. Správné hospodaření a využití pozemků (ne vše je určeno k zemědělskému hospodaření); 8. Obnovení pořádku ve vlastnictví, což někdy vyžaduje úpravu tvarově nevhodných parcel nebo nepřístupných míst; 9. Vybudování a údržba staveb sloužících k využití volného času občanů (parky, golfová hřiště, sportovní areály); 10. Realizace přípravných a dokončovacích staveb složišť komunálního a jiného odpadu (nepropustnost podloží, uzavření vrchní části pro osázení zelení, resp. další využití). Bez využití zemních strojů a mechanizace, při provádění zemních prací a údržby objektů, by realizace výše uvedených úkolů nebyla možná. Domnívám se, že je velmi důležité znát problematiku nasazení zemních strojů. Zejména je důležité orientovat se v nabídce zemních strojů, mít představu kde mohou být nasazeny na práci, za jak dlouho práci provedou a jaké překážky přitom budou muset překonávat. To znamená, že je třeba vědět o možnostech pro překonání překážek, resp. za jakých podmínek a v jakém prostředí mohou stroje pracovat. Do problematiky správného nasazení zemních strojů vstupuje mnoho faktorů. Například to, že povrch Země není tvořen jednou homogenní horninou, ale skládá se z mnoha rozmanitých, střídajících se hornin. Rozpojitelnost hornin může být rozdílná téměř na každém metru stavby. Zemský povrch není plochý, naopak, jsou zde kopce, řečiště, nádrže, ostrožny, údolí a podobně, což vytváří obtíže při pohybu a práci strojů. Důležitou roli také hraje obsah vody v hornině, protože může dojít ke změně vlastností horniny při střídajícím se počasí. Stroj, který jeden den bez problémů pracoval, již druhý den nepracuje, protože dochází ke skluzu nebo prokluzu kol jeho podvozku a jeho pohyb je nemožný, resp. nebezpečný pro operátora i pro okolní prostředí. Existuje mnoho vlivů, které ovlivní výkonnost strojů. V praktickém nasazení zemních strojů totiž nelze uvažovat matematicky na základě technických údajů z katalogu. Je nutné vždy do výpočtů zahrnout určité opravné koeficienty, které výpočty výkonnosti výrazně ovlivní. Opravné koeficienty reagují na konkrétní podmínky při práci strojů. V extrémních případech sníží výkonnost stroje až polovinu! To je zásadní problém v časových a finančních kalkulacích. Většina strojů má možnost realizovat práce s mnoha pracovními nástroji. Umožňuje to hydraulické ovládání pracovních orgánů. Použití strojů je téměř univerzální. I 6

7 mohutný stroj může připravit povrch terénu do podoby, která byla kdysi úkolem pečlivého pracovníka s hráběmi. 1 Pracovní materiál strojů pro zemní práce - horniny 1.1 Vlastnosti hornin Z hlediska zpracovatelnosti se řadí horniny (nerudné) k materiálům nehomogenním a anizotropním. Jejich mechanické vlastnosti jsou do značné míry ovlivněny působením vnějších vlivů (vlhkostí, erozí a podobně), což způsobuje značné potíže při výpočtech odporů, kterými reagují na svojí zpracovatelnost. Proto je nutné se seznámit se základními a vzájemnými závislostmi těchto materiálů. Horniny vznikají v průběhu geologických procesů zvětrávání, transportu a sedimentace z vyvřelých, hlubinných a sedimentárních skalních hornin. Toto zvětrávání může být buď: mechanické - nastává v důsledku atmosférických účinků, vlivem střídání nízkých a vysokých teplot, gravitačními účinky, erozní činností povrchové a prosakující podzemní vody, ledu a větru; chemické - způsobené slabými chemickými roztoky, které se vyskytují v přírodě. V zemské kůře se vyskytují prvky ve sloučeninách, které nazýváme minerály - primární horninotvorné - sekundární Ve skalních horninách je známo asi 200 horninotvorných materiálů primárních (například křemen, živec, uhličitany, slídy). Sekundární minerály se ve sklaních horninách nevyskytují. Vznikají chemickým zvětráváním, které způsobuje rozpad a změny mineralogického složení skalních hornin. Dále bude věnována pozornost zjišťování vzájemných účinků mezi nástrojem a rozpojovanou horninou, vnějšími vlivy při jízdě, při zatížení strojů a jejich částí, při činnosti pracovních orgánů, apod. Vždy půjde o spojení materiál pracovní mechanismus příslušného stroje. Z tohoto hlediska bude nutno se zajímat o takové vlastnosti hornin, které ovlivňují předchozí účinky z hlediska energetické náročnosti, protože vždy je nutné, aby byl pro rozpojování horniny pracovním nástrojem k dispozici potřebný výkon motoru stroje Fyzikální vlastnosti hornin Tyto vlastnosti charakterizují horninu buď trvale (měrná hmotnost) nebo vyjadřují okamžitý stav, který se může vlivem vnějšího prostředí měnit (vlhkost, objemová hmotnost). Fyzikálními (popisnými) vlastnostmi se rozumí takové vlastnosti, které popisují hmotu materiálu ve vztahu k objemu, vztah mezi fázemi horniny nebo si všímají důsledků vzájemného působení těchto fází. Granulometrické složení (zrnitost) Granulometrické složení (zrnitost) patří k základní vyhodnocovací vlastnosti nesoudržných i soudržných hornin, která zpravidla rozhoduje o zařazení horniny. Údaje o zrnitosti jsou uvedeny v následující tabulce. Zrnitost hornin má přímý vliv na jejich zpracovatelnost a jejich další mechanické vlastnosti. 7

8 Tabulka 1 - Označení zrn podle ČSN Velikost zrn (mm) Označení (název) menší než: 0,002 jíl, slín 0,002-0,063 prach 0,063-0,250 jemný 0,250-1 písek střední 1-2 hrubý 2-8 drobný 8-32 štěrk střední hrubý kameny větší než: 256 balvany Pórovitost Pórovitost horniny je určena poměrem objemu pórů V p k celkovému objemu vzorku V, tedy: V p n = -----, nebo vyjádřeno v procentech n = V V Často se používá k hodnocení pórovitosti hornin tzv. číslo pórovitosti e, které udává poměr objemu pórů V p k objemu sušiny (zrn) V s, tedy: V p V p e = -----, kde V s = V - V p V s Z praktického hlediska je pórovitost měřítkem ulehlosti hornin. Čím je hornina více zhutněná, tím je pórovitost menší. Pórovitost má dále vliv na objemovou hmotnost, stabilitu, nasákavost, filtrační schopnosti a mrazuvzdornost hornin. Při těžení hornin dochází k jejich nakypření, čímž se pórovitost zvětšuje. Pórovitost hornin kolísá ve velkém rozsahu a je závislá především na způsobu vzniku horniny, dále na tvaru a velikosti zrn. Sypké horniny usazené v rychle tekoucí vodě mají větší pórovitost než při sedimentaci v pomalu tekoucí, nebo stojaté vodě. Čím je nehomogenita horniny větší, tím je menší pórovitost, neboť menší zrna dobře zaplňují mezery mezi zrny většími. Pórovitost horniny je tím větší, čím větší je poměr povrchu jednotlivých zrn k jejich objemu. Horniny se zrny kulovitého tvaru mají pórovitost menší než horniny se zrny ostrohrannými, nepravidelnými. Maximální pórovitost se určuje zpravidla jako pórovitost vysušené horniny, sypané do odměrné nádoby pomocí násypky z malé výšky. Maximální pórovitosti se dosáhne umělým zhutněním horniny v pevné nádobě za současného účinku zatížení a vibrace nebo úderů. S tímto souvisí i princip hutnění prostřednictvím hutnící mechanizace. 8

9 U soudržných hornin se maximální ani minimální pórovitost nedají zjistit. O jejich mechanickém chování rozhoduje vlhkost a plastické vlastnosti. Podle velikosti se póry dělí kapilární (vlásečnice) s průřezem do 0,2 mm a na póry nekapilární (vzdušné), které mají průřez větší. Zatímco kapilárními póry vzlíná voda k povrchu horniny, nekapilárními póry naopak prosakuje směrem dolů. Nekapilární póry jsou většinou naplněny vzduchem. Propustnost Propustnost závisí ve značné míře na tvaru a velikosti zrn a dále na pórovitosti. Čím obsahuje hornina více kapilárních pórů, tím se propustnost snižuje a naopak. Písčité horniny jsou velmi propustné a proto se s výhodou používají jako horní, krycí vrstvy, neboť nezamrzají. Vzlínavost Představuje pohyb vody v hornině od hladiny spodní vody směrem k povrchu. Závisí na množství a jemnosti kapilárních pórů - čím jsou póry menší, tím více vzrůstá vzlínavost. Horniny hrubozrnné (například hlinitopísčité) mají malou vzlínavost, naopak horniny jemnozrnné, homogenní mají vzlínavost větší. Pórovitost, propustnost a vzlínavost jsou tedy v úzké vzájemné souvislosti. Z praktického hlediska jsou tyto vlastnosti zajímavé zejména z hlediska mrazuvzdornosti hornin. Čím více volné vody hornina obsahuje, tím dochází k většímu promrzání a vzniká nebezpečí vážných poruch staveb. Pro budování násypů jsou nejvhodnější nesoudržné horniny, protože jsou propustné a dobře zhutňují. Namrzající hornina působí vážné problémy při rozpojování. Měrná hmotnost Měrná hmotnost, resp. hustota, je poměr hmotnosti pevných částic horniny vysušené při teplotě C do stálé hmotnosti m s k jejich objemu V s. Voda, která je pevně vázaná k povrchu zrn a zůstane v hornině i po vysušení, se počítá za součást horniny. Objemová hmotnost Objemová hmotnost je hmotnost objemové jednotky horniny, sestávající z pevných částic a pórů, které jsou vyplněné částečně (případně úplně) vodou nebo vzduchem. Pro praktické použití má největší význam objemová hmotnost v přirozeném stavu. Tato hodnota je potřebná při výpočtech výkonnosti zemních strojů a při přepravě horniny. Objemová hmotnost vysušené horniny je měřítkem její ulehlosti, a proto je používána k hodnocení zhutnění hornin. Pokud je možno vyřezat z horniny pravidelné těleso, určuje se objemová hmotnost (ať již v přirozeném nebo vysušeném stavu), jako podíl hmotnosti tělesa k jeho objemu, tedy: m ρ v = ( kg.m 3 ) V kde m - hmotnost vzorku (g) V - objem vzorku (cm 3 ) Takto stanovená objemová hmotnost udává hmotnost horniny v původním, tzv. rostlém stavu. Při těžbě hornin dochází k jejich nakypřování, tedy ke zvyšování původního objemu. To znamená, že objemová hmotnost vytěžené horniny se zmenšuje podle stupně 9

10 nakypření. Při výpočtech výkonnosti zemních strojů a při výpočtech objemu přepravené horniny se používají hodnoty objemových hmotností v rozpojeném stavu. Vlhkost Vlhkostí horniny se rozumí množství vody v ní obsažené, které lze z horniny odstranit vysoušením při teplotě C do stálé hmotnosti (viz. ČSN ). Vyjadřuje se jako poměr hmotnosti vody k hmotnosti vysušené horniny. Nejčastěji se vlhkost udává v procentech podle vztahu: m - m s w = ( % ) m s kde m - hmotnost vlhké horniny m s - hmotnost vysušené horniny (kg) (kg) U písčitých hornin se vyjadřuje vlhkost často podle stupně nasycení S r, který je dán vztahem: V v V v S r = = V - V s V p S r = 1 - vodou nasycený písek V - celkový objem vzorku m3 S r 0,8 - velmi vlhký písek V v - objem vlhké horniny m 3 Sr = 0,25-0,8 - vlhký písek V s - objem sušiny m 3 S r 0,25 - zavlhlý písek V p - objem pórů m3 S r 0,02 - suchý písek Vlhkost má na vlastnosti hornin podstatný vliv, přičemž se u různých hornin projevuje nestejně. Sypké horniny (písky) zvětšují s narůstající vlhkostí svůj objem, ztrácí sypké vlastnosti a hůře se přepravují. Soudržné horniny s přibývající vlhkostí zmenšují svou pevnost, čímž se snižují odpory při rozpojování, avšak zpravidla se současně zvětšuje jejich lepivost. U jílovitých hornin dochází k rozbředání jejich povrchu, což vede ke zhoršování průjezdnosti strojů. Zejména u kolových podvozků dochází k prokluzu kol při překonávání svahu nebo terénních nerovností. Tvrdé horniny snižují na vrstevnatých plochách svou pevnost v tlaku při zvětšování vlhkosti, v důsledku zmenšení tření na plochách. Konzistence Jak je důležitá u nesoudržných hornin jejich ulehlost a stupeň nasycení vodou, tak u hlinitých a jílovitých hornin je rozhodující vlastností jejich soudržnost, která je bezprostředně závislá na konzistenci horniny. 10

11 Konzistence představuje soudržnost mezi jednotlivými částicemi horniny závisející na její vlhkosti. Podle obsahu vody může být hornina v různých konzistenčních stavech. Stav tvrdý a pevný odděluje mez smrštitelnosti w s, stav pevný a plastický mez plasticity (vláčnosti) w p a stav plastický a tekutý mez tekutosti w L. Kvantitativní výraz konzistence hlinitých hornin je udáván tzv. ukazatelem konzistence I C, který je vyjádřen vztahem : w L - w w L - w I C = = w L - w p I P kde I P = w L - w p je index (číslo) plasticity, w = vlhkost horniny Soudržnost hornin je způsobena vnitřními molekulárními silami a silami kapilárními. Soudržnost od kapilárních sil je soudržnost pravá, která nepomíjí při změnách vlhkosti. Soudržnost od nekapilárních sil je soudržnost zdánlivá, která mizí při vysušení horniny.podle hodnot konzistenčních mezí lze usuzovat na pevnost a stlačitelnost hornin. Má-li například určitá hornina vyšší mez tekutosti, pak to znamená, že má menší propustnost a sníženou stlačitelnost, resp. pevnost. Rozpustnost Rozpustnost charakterizuje chování hornin působí-li na ně proudící voda. Rozpouštění a s tím související odplavování hornin nastává při určité rychlosti proudění vody. Tato rychlost je závislá na druhu horniny. U hlinitých hornin se odplavování začne projevovat při rychlostech větších než je 0,1 m.s -1. Rozpustnost a odplavování mají svou důležitost při těžení hornin proudem vody Mechanické vlastnosti hornin K mechanickým vlastnostem patří vlastnosti, k jejichž zjištění je třeba vyvodit sílu, jejíž účinek na přetvárné charakteristiky materiálů se vyžaduje. Mechanické vlastnosti podstatně ovlivňují průběh rozpojovacího procesu a spotřebu energie (požadavek na výkon motoru stroje). Kypřitelnost Při rozpojování hornin dochází vždy ke zvětšování jejich původního objemu. V běžné praxi je zaveden pojem součinitele nakypření k n, který vyjadřuje poměr objemu rozpojené horniny k původnímu objemu horniny v rostlém stavu. Hodnota součinitele nakypření k n závisí na druhu horniny a také na způsobu těžby. Jeho průměrná hodnota se pohybuje v rozmezí 1,1 až 1,5. Ve stejném poměru, v jakém zvětší vytěžená hornina svůj objem, sníží se její objemová hmotnost. Z hlediska spotřeby energie může mít zvětšování objemu těžené horniny v případě, kdy odřezaná tříska nemá možnost volného odsunu k povrchu horniny, za následek zvýšení tření v místě rozpojování, a tedy tomu odpovídající zvýšení spotřeby energie. Smyková pevnost 11

12 Při mechanickém rozpojování horniny, např. působením pracovních nástrojů u strojů pro zemní práce, vzniká v hornině prostorový stav napětí, který se při pronikání pracovního nástroje zvětšuje, až dosáhne mezní hodnoty, odpovídající smykové pevnosti dané horniny. V tom okamžiku dojde k usmýknutí odřezávané třísky. Smyková pevnost je rozdílná u hornin nesoudržných a soudržných. U hornin nesoudržných (písčitých) je hlavním zdrojem jejich pevnosti ve smyku tření mezi zrny, které je dáno úhlem vnitřního tření horniny ϕ 1, viz následující tabulka 2. Tabulka 2 - Průměrné hodnoty úhlů vnitřního tření ϕ 1 nesoudržných hornin Popis horniny Nakypřený stav Ulehlý stav Jemné písky s oblými zrny Písky různorodé Písky různorodé ostrohranné Štěrk Pevnost hornin ve smyku τ se u nesoudržných hornin vyjadřuje pomocí Coulombovy rovnice: τ = σ. tg. ϕ 1 ( Pa ), kde σ - normální zatížení působící na plochu porušení (Pa) ϕ 1 - úhel vnitřního tření horniny Určení smykové pevnosti písčitých hornin laboratorně je obtížné, protože ze sypkých hornin nelze odebírat neporušené vzorky. Proto se jejich smyková pevnost určuje jednoduše podle úhlu přirozeného sklonu, který u sypkých hornin přibližně odpovídá úhlu vnitřního tření a snáze se zjišťuje, viz následující tabulka 3. Tabulka 3 - Úhly přirozených sklonů horniny Druh a stav horniny Úhel přirozeného sklonu ( ) suchý Písek vlhký 40 mokrý 25 Písčito-hlinitá hornina suchá Písčito-hlinitá hornina vlhká Písčito-hlinitá hornina mokrá Štěrk suchý Štěrk mokrý 25 U soudržných hornin je smyková pevnost závislá na součiniteli vnitřního tření f 1 a na soudržnosti - kohezi - horniny c. Závisí tedy, jak na třecí síle mezi částicemi a normálním tlaku, tak na vnitřních silách soudržnosti. Coulombův vztah má v tomto případě tvar : τ = σ. tgϕ 1 + c = σ. f 1 + c ( Pa ) c - koheze - soudržnost horniny Smyková pevnost soudržných hornin se určuje laboratorně na smykových přístrojích. 12

13 Průměrné hodnoty úhlů vnitřního tření a soudržnosti pro soudržné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce 4. Tabulka 4 - Hodnoty úhlů vnitřního tření a soudržnosti pro soudržné horniny Popis horniny Úhel vnitřního tření ϕ 1 ( ) Soudržnost c ( ) Suché spraše ( 0,1-0,3 ) Mokré jíly 1-3 Vlhké jíly méně jak 25 ( 0,2-0,4 ) Suché jíly méně jak 28 ( 1-2 ) Pevné jíly 30 ( 3-5 ) Tření horniny o ocel Toto tření má značný vliv na efektivnost rýpání. Závisí na podmínkách, druhu a stavu obou materiálů a na dalších faktorech, zejména na specifickém tlaku, rychlosti vnikání břitu nástroje do horniny a pod. Vyjadřuje se přibližně součinitelem tření horniny o ocel, resp. o pracovní nástroj, f 2 = tg ϕ 2, nebo třecím úhlem ϕ 2, jak je uvedeno v následující tabulce 5. Tabulka 5 - Průměrné hodnoty součinitele tření horniny o ocel f 2 Ocel, stav povrchu Hornina hlinito-písčitá Křemičitý písek Hornina písčito-hlinitá Humus Stav horniny Leštěná ocel 0,45 0,526 0,63 0,45 vlhká Neopracovaná ocel 0,48 0,559 0,78 0,52 vlhká Leštěná ocel 0,33 0,445 0,36 0,36 suchá Neopracovaná ocel 0,41 0,471 0,50 0,43 suchá Technologické vlastnosti Technologické vlastnosti hornin mají vztah především k provádění zemních a podzemních staveb. Akustická impedance K určení akustické impedance hornin slouží tzv. metody sonické, které zkoumají šíření zvuku ve zkoušeném materiálu. Podle druhu použitého zvuku se používá buď metody ultrazvukové impulsové nebo metody rezonanční. Mrazuvzdornost Mrazuvzdornost je schopnost horniny nasáknuté vodou odolávat střídavému zmrazování a rozmrazování. U pórovitých a nasákavých hornin se vady způsobené mrazem vyskytují tehdy, když vnitřní napětí vzniklé zvětšením objemu zmrzlé vody naruší strukturu horniny. Rozsah změn závisí na velikosti, tvaru, druhu a rozdělení pórů, na množství nasáknuté vody, na maximální a minimální teplotě, rychlosti zmrazování a počtu zmrazovacích a rozmrazovacích cyklů. Sklon horniny 13

14 Hodnota přirozeného sklonu horniny závisí na druhu horniny, její zrnitosti a vlhkosti. Je podmíněna hodnotami úhlů vnitřního tření a kohezí. Jedná-li se o sypkou horninu, pak se uvažuje tzv. sypný úhel, jehož velikost bude záviset na součiniteli vnitřního tření, na zrnitosti a vlhkosti. Objemová tíha elementu horniny je ρ. g = γ. Tato síla se rozloží do směru rovnoběžného se svahem a do směru kolmého. Proti posunutí elementu působí tření o povrch svahu. Z podmínky rovnováhy vyplývá : a po úpravě : ρ. g. sinβ = ρ. g. cosβ. tgϕ 1 tgβ = tgϕ 1 tedy β = ϕ 1 Při vytvoření násypu ze sypaniny s dodržením určité bezpečnosti svahu, je nutno zvolit sklon menší než je sypný úhel dané horniny. Pokud by se jednalo o stavbu násypu ze soudržných hornin (při současném zhutňování), pak v podmínce rovnováhy elementu horniny je třeba uvažovat též soudržnost horniny. Soudržné horniny jsou schopné se udržet na určitou výšku jako svislá stěna. Dojde-li k sesunutí svahu, vytváří se u těchto hornin samovolná kluzná plocha zakřiveného tvaru. Většina teorií i výpočtových metod k řešení stability svahů vychází z předpokladu, že kluzná plocha má v řezu tvar kruhový. Tabulka 6 - Typické vlastnosti některých hornin v oblasti zemních prací Hornina Objemová hmotnost rozpojené horniny ρ n (kg.m -3 ) Objemová hmotnost rostlé horniny ρ r (kg.m -3 ) Koeficient nakypření k n Koeficient zhutnění k z Vlhkost horniny v rostlém stavu (%) Čedič ,47 0,7 Hlína ,2 0,8 22 Jíl ,15 0,9 Písek vlhký ,14 0,95 40 Suchý písek ,14 20 Pískovec ,6 18 Štěrk ,34 0,6 Žula ,65 Vápenec , Klasifikace hornin Při praktickém nasazení strojů pro zemní práce je otázka určení charakteristiky příslušné horniny, zejména z hlediska vzájemného působení pracovního nástroje a podvozku s půdou, zcela zásadní. Je zřejmé, že jiné specifické vlastnosti hornin budou důležité při provádění zemních prací, jiné při sondovacích pracích a jiné při podzemních stavbách či zakládání staveb. Z hlediska působení pracovních nástrojů strojů pro zemní práce na horninu při těžení horniny bude důležitá klasifikace hornin podle obtížnosti jejich rozpojování. 14

15 Klasifikace hornin pro zemní práce - podle rozpojitelnosti Klasifikace hornin podle jejich rozpojitelnosti je stanovena normou ČSN Zemní práce. Tato norma zatřiďuje horniny podle charakteristických vlastností a podle obtížnosti rozpojitelnosti do sedmi tříd. Na rozpojitelnost mají vliv petrografické vlastnosti hornin, úložné poměry, mocnost vrstev, jejich směr a sklon vzhledem ke hloubení, hustota a rozpukání, odlučnost a stupeň zvětrání horniny. Pro posouzení rozpojitelnosti je nutné brát v úvahu i vlivy klimatu, zvláště v případech, kdy se posuzuje rozpojitelnost horniny dodatečně, po delším časovém období nebo v období mrazů. Rozpojitelnost hornin je třeba určit již předběžně pro účely projektu a volbu strojního zařízení. 1. Třída Horniny sypké až kypré, rozpojitelné lopatou a) Lehce rozpojitelné soudržné, měkké konzistence I C = 0,05-0,75 (ukazatel konzistence), I P menší než 17 (číslo plasticity). Patří sem například : Ornice, hlína, písčitá hlína, hlinitý písek b) Nesoudržné kypré, popř. se štěrkovými zrny do 5 cm, I P menší než 0,33. Patří sem například: Písek, písek se štěrkem, písčitý štěrk a drobný štěrk se zrny do 2 cm bez omezení a se štěrkovými zrny od 2 do 5 cm v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 1. třídy c) Stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 1. třídy. 2. Třída Horniny lehce rozpojitelné, které lze rýpat zahradním rýčem. a) Lehce rozpojitelné soudržné, tuhé konzistence, I C = 0,75, I P = menší než 17. Patří sem například: Ornice, hlína, prachová hlína, písčitá hlína, hlinitý písek b) Nesoudržné, středně ulehlé, I P = 0,33 až 0,67, popřípadě se štěrkovými zrny do 10 cm. Patří sem například: Písčitý štěrk a střední štěrk se zrny do 5 cm bez omezení a štěrkovými zrny od 5 do 10 cm v množství menším než 10% z celkového objemu rozpojované horniny 2. třídy. c) Stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 2. třídy. 3. Třída Horniny rozpojitelné kopáním krumpáčem plochým koncem. a) Středně rozpojitelné - soudržné, pevné a tvrdé konzistence, I C = větší než 1,00, I P = menší než soudržné, měkké a tuhé konzistence, I C = 0,05 až 1,00, I P = menší než 17. Patří sem například : Hlína, spraš, jílovitá hlína, písčitý jíl a jíl. b) Nesoudržné ulehlé, I P = větší než 0,67, popřípadě s kameny největšího rozměru 25 cm. Patří sem například: Hrubý písčitý štěrk a hrubý štěrk se zrny do 10 cm bez omezení a s kameny největšího rozměru 10 až 25 cm v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 3. třídy. c) Nesoudržné, zařazené do 2. a 3. třídy se soudržným tmelem měkké a tuhé konzistence, I C = 0,05 až 1,00, nesoudržné, zařazené do 2. a 3. třídy se soudržným tmelem pevné a tvrdé konzistence, I C = větší než 1,00, I P = menší než

16 d) Skalní a poloskalní silně zvětralé, s velmi oslabenou strukturní vazbou, technicky hodnocené jako jílovito-písčité a skeletové horniny, popř. zvětraliny. Patří sem například: Eluvia, tektonicky porušené zóny, hydrotermální rozložené horniny. e) Stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 3. třídy. 4. Třída Horniny těžce rozpojitelné kopáním, resp. ostrým koncem krumpáče s vylamováním, snadno rozpojitelné mechanicky. a) Těžce rozpojitelné soudržné, pevné a tvrdé konzistence, I C = větší než 1,00, I P = větší než 17. Patří sem například: Jíl, písčitý jíl, jílovitá hlína, písčitá hlína, prachovitá hlína. b) Nesoudržné, popř. s balvany do objemu 0,1 m 3 jednotlivě. Patří sem například: Hrubý štěrk se zrny do 10 cm bez omezení, s kameny největšího rozměru 10 až 25 cm v množství 10-50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 4. třídy a s balvany nad rozměr 25 cm do objemu 0,1 m 3 jednotlivě v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 4. třídy. c) Nesoudržné, zařazené do 2, a 3. třídy se soudržným tmelem pevné a tvrdé konzistence, I C = větší než 1,00, I P = větší než 17. Patří sem například: Drobný a střední štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem. d) Poloskalní středně zpevněné, navětralé poloskalní zpevněné, zvětralé s oslabenou strukturní vazbou. Patří sem například: Navětralé jílovce, slínovce, prachovce, vulkanické tufy, tufity, zvětralé pískovce a břidlice, zvětralé měkké vápence, zvětralá opuka. e) Skalní rozrušené, zvětralé se silně oslabenou strukturní vazbou, středně a značně rozpukané, hornina je podél puklin porušená a při jejím rozpojování se uvolnění šíří do okolí záběru, jednotlivé kusy odpovídají zrnitostí nesoudržným horninám 4. třídy. Patří sem například: Rozrušená žula, rozrušená rula, rozrušený andezit, rozrušený vápenec, rozrušený křemenec. f) Kašovité a tekuté konzistence, I C = menší než 0,05. Patří sem například: Bahnité náplavy, tekutý písek. g) Stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 4. třídy. 5. Třída Horniny obtížně rozpojitelné mechanicky, snadno rozpojitelné trhacími pracemi. a) Nesoudržné balvany do objemu 0,1 m 3. Patří sem například: Hrubý štěrk s kameny do 25 cm bez omezení a s balvany od 25 cm do objemu 0,1 m 3 jednotlivě v množství 10 až 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 5. třídy. b) Nesoudržné zařazené do 4. třídy se soudržným tmelem pevné a tvrdé konzistence, I C = větší než 1,00, I P = menší než 17. Patří sem například: Střední a hrubý štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem. c) Poloskalní zpevněné, zdravé, ve vrstvách o mocnosti do 15 cm. Patří sem například: Slepenec s jílovitým tmelem, jílovec, jílovité břidlice, písčité břidlice, travertin, pískovce s jílovitým nebo slinitým tmelem, fylit, chloritické břidlice, opuka. d) Skalní vyvřelé, přeměněné a usazené, porušené, navětralé, rozpukané s plochami dělitelnosti ( vrstevnatost, pukliny ) vzdálenými méně než 15 cm. Patří sem například: Navětralá žula, navětralá rula, navětralý andezit, navětralý vápenec, navětralý křemenec, navětralý pískovec. e) Navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 5. třídy 16

17 f) Zmrzlé horniny 6. Třída Horniny těžce rozpojitelné trhacími pracemi. a) Nesoudržné s balvany do objemu 0,1 m 3. Patří sem například: Balvany do objemu 0,1 m 3 bez omezení, balvany nad 0,1 m 3 v množství do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 6. třídy. b) Skalní vyvřelé a přeměněné, zdravé, s plochami dělitelnosti vzdálenými do 1,0 m v lavicovité, kvádrovité odlučnosti, vzdálenost ostatních puklin je menší než 25 cm. Patří sem například: Žula, rula, andezit, čedič, křemité břidlice, svor, svorová žula, porézní čedič, fylitická břidlice. c) Skalní usazené, zdravé, s mocností vrstvy do 1 m (hrubě lavicovité) se vzdáleností ostatních puklin do 25 cm. Patří sem například: Hrubě úlomkovité až balvanité slepence a aglomeráty s vápnitým a slinitým tmelem, vápence, droby, pískovce s vápnitým a křemitovápnitým tmelem, dolomit. 7. Třída Horniny velmi těžko rozpojitelné. Skalní, zdravé, masívní nebo s odlučností polyedrickou, kulovitou, sloupcovitou a pod. s jednotlivými zaklíněnými hranami, s plochami dělitelnosti sevřenými ve vzdálenosti větší než 25 cm. Patří sem například: Křemence, křemité žuly, diority, diabasy, čediče s hrubě sloupcovitou odlučností, spility, buližníky, rohovce, gabra, andezity, amfibolity, granulity, grandiority, slepence s křemitým tmelem, rohovcové vápence, žilné křemeny, znělce. 2 Teorie rozpojování hornin Rozpojování hornin je ovlivněno třemi základními faktory: a) Druhem a vlastnostmi horniny b) Základními parametry nástroje c) Technologií práce 2.1 Způsoby rozpojování hornin V současné době jsou používány následující způsoby primárního rozpojování hornin: a) Mechanický - pracovní nástroj působí bezprostředně na horninu b) Hydraulický - k rozrušování horniny využívá kinetické energie proudu vody c) Explozivní - k rozrušení horniny využívá přetlaku plynu vzniklého explozivním prohořením třaskavin d) Fyzikální - využívá se účinků ultrazvuku e) Chemický - těžený materiál se převádí do tekutého nebo plynného stavu. Všechny horniny nelze rozpojovat pracovními nástroji zemních strojů. Bez vážnějších problémů lze rozpojovat horniny 1. třídy rozpojitelnosti všemi stroji, naopak horniny 7. třídy rozpojitelnosti nelze rozpojovat vůbec. Pro zemní stroje je určení třídy rozpojitelnosti důležité, zejména z hlediska vzájemného působení pracovního nástroje a horniny, se kterou 17

18 přichází v průběhu pracovního procesu do bezprostředního styku. V následující tabulce je přehled zemních strojů ve vazbě na třídy rozpojitelnosti hornin. Tabulka 7 - Nasazení zemních strojů při rozpojování horniny příslušné třídy rozpojitelnosti Třída horniny Zemní stroj vhodný pro rozpojování 1. Nakladače Univerzální zemní stroje Skrejpry Rýpadla Dozery Grejdry Rotační rozbíječ 2. Nakladače Univerzální zemní stroje Skrejpry Rýpadla Dozery Grejdry Rotační rozbíječ Rozrývače (nesené grejdry nebo dozery) 3. Univerzální zemní stroje pouze s rýpacím zařízením Skrejpry Rýpadla s vyšším výkonem motoru Dozery Rotační rozbíječ Rozrývače nesené dozery Zemní vrtací stroje 4. Rýpadla s vyšším výkonem motoru Dozery s rozrývači Rotační rozbíječ (STC) Zemní vrtací stroje 5. Rýpadla velmi výkonná Dozery s rozrývači Rotační rozbíječ (STC) Zemní vrtací stroje 6. Rozpojování explozivním způsobem Zemní vrtací stroje 7. Rozpojování explozivním způsobem Zemní vrtací stroje Mechanický způsob rozpojování Z hlediska měrné spotřeby energie na vytěžení 1 m 3 horniny je mechanický způsob nejvýhodnější s 0,05 až 0,3 kwh.m -3. Tento způsob je nejrozšířenější. U těžkých hornin bez předchozího nakypření je nutno použít vyšších pracovních tlaků a spotřeba vzroste na 3,0 až 4,0 kwh.m -3. Mechanickým způsobem je těženo 80-85% hornin (podíl hydraulického těžení je 7-8%, podíl explozivního těžení je 1-3%). Mechanický způsob rozpojování lze rozdělit podle způsobu technologie na: 18

19 1. Řezání - tříska horniny je odřezávána od horninového masívu elementárním nožem 2. Vrtání - k rozpojování hornin dochází v důsledku otáčení stroje. Princip řezání je využíván u strojů pro zemní práce, proces vrtání tvoří zpravidla přípravnou část k rozpojování odstřelem. Hydraulický způsob rozpojování Tento způsob využívá účinku proudu tlakové vody. Zpravidla se vody využívá i k dopravě a ukládání vytěžené horniny - tzv. hydromechanizační způsob těžby. Vlastním těžícím nástrojem je zde hydromonitor, kterým se přivádí k místu těžení usměrněný proud tlakové vody o vysoké rychlosti, při těžbě z vody se používá sacích rypadel. Způsob hydraulický pracuje s tlaky 0,6-1,0 MPa a má spotřebu energie 0,2-2,0 kwh.m -3. Výhodou tohoto způsobu těžby je poměrně malá hmotnost i pořizovací cena strojního zařízení přepočtená na jednotku výkonnosti. Nevýhodou je vysoká spotřeba vody a poměrně rychlé opotřebování kalových čerpadel a potrubí a dále velká závislost efektivnosti tohoto způsobu těžení na fyzikálně-mechanických vlastnostech hornin. Explozivní způsob rozpojování Explozivní způsob rozpojování využívá energii výbuchu třaskavin, přičemž dochází k vývinu vysoké teploty a k tvoření velkého objemu horkých plynů, které způsobují při svém rozpínání mechanickou práci. Jednotlivé nálože se umísťují do vyvrtaných otvorů situovaných podle požadované technologie těžby. Tento způsob rozpojování se používá u skalních masívů. Vlastní rozpojovací proces je časově krátký, ovšem množství přípravné práce a manipulace s trhavinami jsou náročné a spojené s dodržováním přísných bezpečnostních předpisů. Spotřeba energie k nakypření 1 m 3 horniny s využitím explozivního způsobu je 0,8-1,1 kwh.m -3. Fyzikální a chemické rozpojování Tyto a další způsoby rozpojování jsou v oblasti zemních prací ve stádiu zkoušek. Jedná se například o využití ultrazvuku, vysokých teplot a vibrací k rozpraskání povrchové vrstvy na drobné částice, které se pak odstraňují proudem vody nebo vzduchu. 2.2 Základní tvary a geometrie pracovních nástrojů Znalost silových účinků působících v procesu rozpojování mezi horninou a nástrojem je nutná z hlediska optimální konstrukce pracovního nástroje a dimenzování jednotlivých částí stroje. Pracovním nástrojem se nazývá ta část stroje pro zemní práce, která bezprostředně působí na horninu prostřednictvím břitů a způsobuje její rozpojování, případně současné těžení. Vlastní tvar pracovního nástroje je závislý na koncepci stroje pro zemní práce a na jeho provozním určení. Pracovní nástroje mohou mít různě tvarované břity. Pracovní nástroj je součástí, radlice, lopaty, korečku, rotoru frézy, korby skrejpru, rozrývače a podobně. Jejich společným znakem je odebírání třísky horniny, přičemž působí na masív rypnou silou vyvíjenou zdrojem energie. 19

20 Základním požadavkem na konstrukci pracovních nástrojů je dosažení jejich optimálních parametrů, což lze charakterizovat: 1. Minimální spotřebou měrné energie pro proces rýpání 2. Dostatečnou tuhostí a pevností pracovního nástroje 3. Co největší životností jeho aktivní části S těmito problémy souvisí i případná vyměnitelnost opotřebovaného nástroje, tedy způsob upevnění řezné části na základní těleso pracovního nástroje Nástroje na řezání Většina strojů pro zemní práce má pracovní nástroj vybaven základními řeznými prvky, zubem, nebo nožem nebo kombinací obou. Na proces rozpojování má největší vliv úhel řezu δ. Mezi jeho hodnotami a odporem rozpojování F r existuje závislost dosahující za určitých podmínek minima. Je-li jako základ nůž s řezným úhlem 90 (kolmý k povrchu rozrušování horniny), pak při zmenšování úhlu a zachování ostatních podmínek řezání potřebná rýpací síla klesá. Konstrukční důvody obyčejně nedávají možnost použití optimálních úhlů. Úhel hřbetu musí být vždy větší než nula, aby se vyloučilo tření horniny o hřbet pracovního nástroje i při jeho zahlubování. Jeho hodnota bývá Také úhel ostří musí zajistit dostatečnou tuhost a odolnost proti opotřebení pracovního nástroje a pohybuje se v mezích a neměl by přesahovat hodnotu 30. Z uvedeného vyplývá, že úhly řezu mohou být minimálně 25, běžně je to 30 a více. Jejich velikost závisí na ostatních funkcích pracovního nástroje. Řezná hrana u většiny pracovních nástrojů má tvar přímky. Většinou je tento břit nazýván jako obdélníkový. Břit pracovního nástroje ve tvaru prostorové křivky, kde břit vystupuje obloukovitě vpřed a je přitom oblý i v rovině kolmé k pohybu stroje (oblý břit). Vlivem vystupujícího břitu probíhá šikmé řezání a pracovní nástroj s tímto břitem vyžaduje o 15-20% menší tažnou sílu do řezu než u ostří obdélníkového. Pracovní nástroje s oblou hranou však zanechávají oblou stopu, což brání jejich většímu rozšíření. Řezných hran se zuby se používá u pracovních nástrojů s obdélníkovými řeznými hranami určených do různorodých, kamenitých, těžce rozpojitelných hornin. Základní předností pracovních nástrojů vybavených zuby je snazší pronikání do tvrdých hornin v důsledku větší koncentrace rypné síly na břitech zubů. Zuby zvyšují až dvojnásobně hodnotu měrné rypné síly (síly vyvozené na délkové jednotce břitu) a navíc chrání řeznou hranu pracovního nástroje před poškozením. Rypný odpor u těžce rozpojitelných hornin se při použití řezné hrany se zuby sníží až o 10%. Na hodnotu řezného odporu má značný vliv tvar odebírané třísky, daný poměrem tloušťky třísky (hloubka řezání) h k její šířce b. Hodnota řezného odporu prudce narůstá při zvětšování hloubky řezu vzhledem k šířce Rozpojování hornin horizontálním a vertikálním nožem Při čelním řezání pomocí horizontálního nože (úhel nastavení nože vzhledem k podélné ose stroje je 90 ) probíhají následující procesy: 20

Pracovní list č. 4: Stavební stroje STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE. Lopatová rypadla. předmět GZS

Pracovní list č. 4: Stavební stroje STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE. Lopatová rypadla. předmět GZS STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE Rypadla, dozery a rozrývače Skrejpry Grejdry Meliorační stroje Zhutňovací technika Kompaktory 1 Lopatová rypadla rozpojování, nabírání a nakládání horniny, hloubení stavebních jam,

Více

ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:

ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory: ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN Zhutnitelnost zeminy závisí na granulometrickém složení, na tvaru zrn, na podílu a vlastnostech výplně z jemných částic, ale zejména na vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:

Více

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici. Mechanika hornin a zemin Cvičení Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 (59 732 1362) marek.mohyla@vsb.cz homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Podmínky udělení zápočtu: docházka do cvičení 75% (3 neúčasti), docházka

Více

Zakládání staveb. 06. Vlastnosti hornin, vytýčení objektu

Zakládání staveb. 06. Vlastnosti hornin, vytýčení objektu S třední škola stavební Jihlava Zakládání staveb 06. Vlastnosti hornin, vytýčení objektu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony Ing. Jaroslava Lorencová 2012 Projekt je spolufinancován

Více

ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN. Stanovení vlhkosti zemin

ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN. Stanovení vlhkosti zemin ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN Stanovení vlhkosti zemin ČSN ISO/TS 17892-1 Vlhkost zeminy Základní zkouška pro zatřídění, pojmenování a popis Příklady dalšího použití: stanovení

Více

Popis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy)

Popis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy) Klasifikace zemin Popis zeminy 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy) kyprá, hutná 2. Struktura (laminární) 3. Barva 4. Velikost částic frakc 5. Geologická

Více

Zakládání staveb Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz

Zakládání staveb Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Zakládání staveb Cvičení Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 (59 732 1362) marek.mohyla@vsb.cz homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Podmínky udělení zápočtu: docházka do cvičení 75% (3 neúčasti), včasné odevzdání

Více

Materiál zemních konstrukcí

Materiál zemních konstrukcí Materiál zemních konstrukcí Kombinace powerpointu a informací na papíře Materiál zemních konstrukcí: zemina kamenitá sypanina druhotné suroviny lehké materiály ostatní materiály Materiál zemních konstrukcí:

Více

Proudění podzemní vody

Proudění podzemní vody Podpovrchová voda krystalická a strukturní voda vázaná fyzikálně-chemicky adsorpční vázaná molekulárními silami na povrchu částic hygroskopická (pevně vázaná) obalová (volně vázaná) volná voda kapilární

Více

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY Přednáška č.6 6. Přednáška Trhací práce na stavbách Jsou ve většině případů originální v projektu i provedení, protože vycházejí z konkrétních místních podmínek co do

Více

Smyková pevnost zemin

Smyková pevnost zemin Smyková pevnost zemin Pevnost materiálu je dána největším napětím, který materiál vydrží. Proto se napětí a pevnost udává ve stejných jednotkách nejčastěji kpa). Zeminy se nejčastěji porušují snykem. Se

Více

ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH

ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH ZAKLÁDÁNÍ NA NÁSYPECH Skladba násypů jako: zeminy, odpad z těžby nerostů nebo průmyslový odpad. Důležité: ukládání jako hutněný nebo nehutněný materiál. Nejnebezpečnější

Více

Pilotové základy úvod

Pilotové základy úvod Inženýrský manuál č. 12 Aktualizace: 04/2016 Pilotové základy úvod Program: Pilota, Pilota CPT, Skupina pilot Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit praktické použití programů GEO 5 pro výpočet

Více

135MZA - Mechanika zemin a zakládání staveb. Příklad 1 a 2 Stanovení zrnitosti, parametry zeminy a zatřídění

135MZA - Mechanika zemin a zakládání staveb. Příklad 1 a 2 Stanovení zrnitosti, parametry zeminy a zatřídění ČUT v Praze - Fakulta stavební Centrum experimentální geotechniky (K220) 135MZA - Mechanika zemin a zakládání staveb Příklad 1 a 2 Stanovení zrnitosti, parametry zeminy a zatřídění Jde o obecné studijní

Více

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Základní vlastnosti zemin a klasifikace zemin cvičení doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento projekt

Více

Pomocné a zabezpečovací práce:

Pomocné a zabezpečovací práce: ČSN 73 30 50 Přípravné práce: vytyčení objektů, odstranění porostů a starých objektů, sejmutí ornice, vyznačení inženýrských sítí, památkově chráněných stromů Vykopávky: rozpojování, nakládání či odhoz

Více

STABILITA SVAHŮ staveb. inženýr optimální návrh sklonu

STABILITA SVAHŮ staveb. inženýr optimální návrh sklonu IG staveb. inženýr STABILITA SVAHŮ - přirozené svahy - rotační, translační, creepové - svahy vzniklé inženýrskou činností (násypy, zemní hráze, sklon stavební jámy) Cílem stability svahů je řešit optimální

Více

ZEMINY. Silniční stavby 2

ZEMINY. Silniční stavby 2 ZEMINY Silniční stavby 2 HORNINY (ZEMINY) Hornina je pevná nebo sypká směs zrn jednoho anebo více materiálů, směsí minerálů a úlomků starších hornin. jsou minerální zrna různého původu, které vznikají

Více

6. Stavební stroje. Klíčová slova: Stavba, stavební stroj, stavební práce, strojní zařízení, výroba, doprava, manipulace

6. Stavební stroje. Klíčová slova: Stavba, stavební stroj, stavební práce, strojní zařízení, výroba, doprava, manipulace 6. Stavební stroje Klíčová slova: Stavba, stavební stroj, stavební práce, strojní zařízení, výroba, doprava, manipulace Anotace textu: Stavební stroje zasahují do všech odvětví stavebních činností v rámci

Více

ZEMINY HORNINY (ZEMINY) ZEMINY VÝSKYT

ZEMINY HORNINY (ZEMINY) ZEMINY VÝSKYT ZEMINY Silniční stavby 2 HORNINY (ZEMINY) Hornina je pevná nebo sypká směs zrn jednoho anebo více materiálů, směsí minerálů a úlomků starších hornin. jsou minerální zrna různého původu, které vznikají

Více

Typy zlepšování zeminy. Hloubkové Mělké - povrchové

Typy zlepšování zeminy. Hloubkové Mělké - povrchové Zlepšování zemin Zlepšování základové půdy se týká především zvětšení smykové pevnosti, zmenšení deformací nebo i zmenšení propustnosti. Změnu vlastností základové půdy lze dosáhnout například jejím nahrazováním

Více

1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927)

1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927) Teorie K sesuvu svahu dochází často podél tenké smykové plochy, která odděluje sesouvající se těleso sesuvu nad smykovou plochou od nepohybujícího se podkladu. Obecně lze říct, že v nesoudržných zeminách

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Teorie frézování

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Teorie frézování Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Teorie frézování Geometrie břitu frézy Aby břit mohl odebírat třísky, musí k tomu být náležitě upraven. Každý

Více

Konstrukce železničního svršku

Konstrukce železničního svršku Konstrukce železničního svršku Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 4. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce

Více

Základní vlastnosti stavebních materiálů

Základní vlastnosti stavebních materiálů Základní vlastnosti stavebních materiálů Měrná hmotnost (hustota) hmotnost objemové jednotky látky bez dutin a pórů m V h g / cm 3 kg/m 3 V h objem tuhé fáze Objemová hmotnost hmotnost objemové jednotky

Více

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html

Více

1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy.

1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy. 1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy. ÚČEL ŘÍZENÍ natočením kol do rejdu udržovat nebo měnit směr jízdy, umožnit rozdílný úhel rejdu rejdových kol při

Více

Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky

Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia Zemní tlaky Rozdělení, aktivizace Výpočet pro soudržné i nesoudržné zeminy Tlaky zemin a vody na pažení Katedra geotechniky a podzemního

Více

Zdroje. Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel

Zdroje.  Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel Zdroje www.fsv.cvut.cz Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel Fáze v zemině Pevná fáze (zrna) Kapalná a plynná (voda a vzduch v pórech) Vzájemné poměry fází

Více

Výpočet konsolidace pod silničním náspem

Výpočet konsolidace pod silničním náspem Inženýrský manuál č. 11 Aktualizace: 02/2016 Výpočet konsolidace pod silničním náspem Program: Soubor: Sedání Demo_manual_11.gpo V tomto inženýrském manuálu je vysvětlen výpočet časového průběhu sedání

Více

Základní vlastnosti stavebních materiálů

Základní vlastnosti stavebních materiálů Základní vlastnosti stavebních materiálů Základní vlastnosti stavebních materiálů chemické závisejí na chemickém složení materiálu zjišťuje se působení na jiné hmoty zkoumá se vliv na životní prostředí

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Využití speciálních traktorů při zemních prací Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Jan Červinka,

Více

Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy

Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy Sedání Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy vytěsnění vody z pórů přemístění zrn zeminy deformace zrn zeminy Zakládání

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Katedra geotechniky

Více

T6/3 - Konstrukce strojů pro zemní a skalní práce

T6/3 - Konstrukce strojů pro zemní a skalní práce Všeobecná ženijní podpora T6/3 - Konstrukce strojů pro zemní a skalní práce Cvičení 2 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

1 Geotechnický průzkum

1 Geotechnický průzkum 1 Geotechnický průzkum Geotechnický průzkum musí poskytnout dostatečné údaje o základové půdě a podzemní vodě na staveništi a v jeho okolí pro sestavení prostorového modelu geologických a hydrogeologických

Více

CENÍK M 46 ZEMNÍ PRÁCE PROVÁDĚNÉ PŘI MONTÁŽNÍCH PRACÍCH

CENÍK M 46 ZEMNÍ PRÁCE PROVÁDĚNÉ PŘI MONTÁŽNÍCH PRACÍCH CENOVÉ PODMÍNKY 2015/ I. CENÍK M 46 ZEMNÍ PRÁCE PROVÁDĚNÉ PŘI MONTÁŽNÍCH PRACÍCH I. Rozsah platnosti ceníku 1) Platnost ceníku 1. Ceník M 46 je určen pro tuzemské zemní a ostatní v něm uvedené práce prováděné

Více

Zakládání staveb. 08. Zemní práce přehled stavebních strojů 2. Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony

Zakládání staveb. 08. Zemní práce přehled stavebních strojů 2. Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony S třední škola stavební Jihlava Zakládání staveb 08. Zemní práce přehled stavebních strojů 2 Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony Ing. Jaroslava Lorencová 2012 Projekt je spolufinancován

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 2.1 OBECNÉ ZÁKLADY EL. POHONŮ 2. ELEKTRICKÉ POHONY Pod pojmem elektrický pohon rozumíme soubor elektromechanických vazeb a vztahů mezi elektromechanickou

Více

6. Geometrie břitu, řezné podmínky. Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami:

6. Geometrie břitu, řezné podmínky. Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami: 6. Geometrie břitu, řezné podmínky Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami: Základní rovina Z je rovina rovnoběžná nebo totožná s

Více

Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb

Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb Stavební fakulta ČVUT Praha Katedra geotechniky Rok 2004/2005 Obor, ročník: Posluchač/ka: Stud.skupina: Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb Příklad 1 30g vysušené zeminy bylo podrobeno

Více

PŘEHRÁŽKY. Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže.

PŘEHRÁŽKY. Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže. PŘEHRÁŽKY Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže. KONSOLIDAČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zamezit dalšímu prohlubování koryta.

Více

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 1. Návrhové hodnoty účinků zatížení Účinky zatížení v mezním stavu porušení ((STR) a (GEO) jsou dány návrhovou kombinací

Více

+ voda = Jednoduchý způsob zlepšení vlastností zeminy, kdy se pomocí. působením vnější hutnící síly zemina stlačuje ( lisuje ) Hutnící síly SIVA

+ voda = Jednoduchý způsob zlepšení vlastností zeminy, kdy se pomocí. působením vnější hutnící síly zemina stlačuje ( lisuje ) Hutnící síly SIVA Zhutňování Co je zhutňování? Jednoduchý způsob zlepšení vlastností zeminy, kdy se pomocí působením vnější hutnící síly zemina stlačuje ( lisuje ) Hutnící síly + voda = Hmotnost vysušené zeminy (ρd) ρ d,

Více

KONSOLIDACE ZEMIN. Pod pojmem konsolidace se rozumí deformace zeminy v čase pod účinkem vnějšího zatížení.

KONSOLIDACE ZEMIN. Pod pojmem konsolidace se rozumí deformace zeminy v čase pod účinkem vnějšího zatížení. KONSOLIDACE ZEMIN Pod pojmem konsolidace se rozumí deformace zeminy v čase pod účinkem vnějšího zatížení. Konsolidace je reologický proces postupného zmenšování objemu póru zeminy a změny struktury zeminy

Více

Co můžeme zakládat. Základy budov patky pasy. Mostní pilíře. Přehrady. desky

Co můžeme zakládat. Základy budov patky pasy. Mostní pilíře. Přehrady. desky Zakládání na skále Co můžeme zakládat Základy budov patky pasy desky Mostní pilíře Přehrady Příklady VD Mšeno Návrh základu ovlivňuje cenu a chování konstrukce Na čem se zakládá -ukázky Stálá rovinná

Více

S = VODA V ZEMINĚ. w = m. Obsah vody v zemině. Zinženýrského hlediska voda při 105 o C. m w. hmotnost vody m d. hmotnost sušiny. V w.

S = VODA V ZEMINĚ. w = m. Obsah vody v zemině. Zinženýrského hlediska voda při 105 o C. m w. hmotnost vody m d. hmotnost sušiny. V w. VODA V ZEMINĚ Obsah vody v zemině Zinženýrského hlediska voda při 105 o C vlhkost w = m m w d.100[%] m w hmotnost vody m d hmotnost sušiny stupeň nasycení S = r V V w p V w objem vody V p objem pórů Druhy

Více

Technika pro arboristy

Technika pro arboristy 28. 2. 2013, Brno Připravil: prof. Ing. Jindřich Neruda, CSc. Ústav lesnické a dřevařské techniky Technika pro arboristy Stroje a technologie pro zemní a stavební práce strana 2 Systematika zemních a stavebních

Více

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnický monitoring učební texty, přednášky Monitoring přehradních hrází doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009.

Více

Zakládání staveb 11. ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE PŘEDPOKLAD NÁVRHU

Zakládání staveb 11. ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE PŘEDPOKLAD NÁVRHU S třední škola stavební Jihlava Zakládání staveb 11. ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE PŘEDPOKLAD NÁVRHU Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony Ing. Jaroslava Lorencová 2012 Projekt je spolufinancován

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Konsolidace zemin

Více

MECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1

MECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1 MECHANIKA HORNIN Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: matous.hilar@fsv.cvut.cz Mechanika hornin - přednáška 1 1 Doporučená literatura: Pruška, J. (2002): Geomechanika Mechanika hornin. ČVUT

Více

γ [kn/m 3 ] [ ] [kpa] 1 Výplň gabionů kamenivem Únosnost čelního spoje R s [kn/m] 1 Výplň gabionů kamenivem

γ [kn/m 3 ] [ ] [kpa] 1 Výplň gabionů kamenivem Únosnost čelního spoje R s [kn/m] 1 Výplň gabionů kamenivem Výpočet gabionu Vstupní data Projekt Datum :..00 Materiály bloků výplň γ φ c [ ] [ ] [] 7.00 Materiály bloků pletivo Pevnost sítě R t [] Vzdálenost svislých sítí b [m] Únosnost čelního spoje R s [] 4.00

Více

TŘENÍ A PASIVNÍ ODPORY

TŘENÍ A PASIVNÍ ODPORY Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MECHANIKA PRVNÍ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 3. BŘEZNA 2013 Název zpracovaného celku: TŘENÍ A PASIVNÍ ODPORY A) TŘENÍ SMYKOVÉ PO NAKLONĚNÉ ROVINĚ Pohyb po nakloněné rovině bez

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy PŮDNÍ STRUKTURA Základy pedologie a ochrana půdy 4. přednáška prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace

Více

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování

Více

Hydromechanické procesy Hydrostatika

Hydromechanické procesy Hydrostatika Hydromechanické procesy Hydrostatika M. Jahoda Hydrostatika 2 Hydrostatika se zabývá chováním tekutin, které se vzhledem k ohraničujícímu prostoru nepohybují - objem tekutiny bude v klidu, pokud výslednice

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice RADON - CHARAKTERISTIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Věc: IG průzkum pro akci Velká Bíteš - rekonstrukce náměstí

Věc: IG průzkum pro akci Velká Bíteš - rekonstrukce náměstí Sídlo: Kainarova 54 616 00 BRNO Kancelář: Gromešova 3 621 00 BRNO Tel.: 541218478 Mobil: 603 427413 E-mail: dbalun@balun.cz Internet: www.balun.cz Město Velká Bíteš V Brně dne 9. ledna 2012 Věc: IG průzkum

Více

USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_260 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 VZNIK USAZENÝCH

Více

ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ

ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ Charakteristiky zatížení a jejich stanovení Charakteristikami zatížení jsou: a) normová zatížení (obecně F n ), b) součinitele zatížení (obecně y ), c) výpočtová zatížení

Více

+ voda = Jednoduchý způsob zlepšení vlastností zeminy, kdy se pomocí. působením vnější hutnící síly zemina stlačuje ( lisuje ) Hutnící síly SIVA

+ voda = Jednoduchý způsob zlepšení vlastností zeminy, kdy se pomocí. působením vnější hutnící síly zemina stlačuje ( lisuje ) Hutnící síly SIVA Zhutňování Co je zhutňování? Jednoduchý způsob zlepšení vlastností zeminy, kdy se pomocí působením vnější hutnící síly zemina stlačuje ( lisuje ) Hutnící síly + voda = Zatřídění zemin podle zhutnitelnosti

Více

Zhutňovací technika. Co je to hutnění?

Zhutňovací technika. Co je to hutnění? Co je to hutnění? Zhutňováním uměle zvyšujeme objemovou hmotnost zeminy nebo násypu. Můžeme působit statickou nebo dynamickou silou. Nasypaný materiál pak nepodléhá dalšímu sedání. Čím se násypy hutní?

Více

Sylabus 5. Základní vlastnosti zemin

Sylabus 5. Základní vlastnosti zemin Sylabus 5 Základní vlastnosti zemin zeminy jsou složeny ze 3 fází: zrna, voda a vzduch geotechnické vlastnosti ovlivňuje: - velikost zrn - cementace zrn (koheze) - kapilarita základní fyzikální vlastnosti

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Klasifikace zemin

Více

Zdroje. osobní stránky Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel

Zdroje.  osobní stránky Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel Zdroje www.fsv.cvut.cz osobní stránky Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel Mechanika zemin 1. Vznik zemin, fáze zeminy, půdně mechanické vlastnosti, obsah

Více

STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO 22.2.2012. TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN

STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO 22.2.2012. TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE Kámen a kamenivo pro stavební účely Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. Video: A TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR A Přírodní kámen se již v dávných dobách

Více

RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník

RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník Zemina jako trojfázové prostedí Pevná fáze zeminy 1. Vznik zemin (zvtrávání, transport, sedimentace) 2. Zeminy normáln konsolidované a pekonsolidované

Více

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2 OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2 DESIGN BY ing.arch. Stojan D. PROJEKT - SERVIS Ing.Stojan STAVEBNÍ PROJEKCE INVESTOR MÍSTO STAVBY

Více

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky) Spoje pery a klíny Charakteristika (konstrukční znaky) Jednoduše rozebíratelná spojení pomocí per, příp. klínů hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) vložených do podélných vybrání nebo

Více

DRUHY A UTVÁŘENÍ TŘÍSEK

DRUHY A UTVÁŘENÍ TŘÍSEK EduCom Tento materiál vznikl jako součást projektu EduCom, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. DRUHY A UTVÁŘENÍ TŘÍSEK Jan Jersák Technická univerzita v Liberci

Více

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil Souřadný systém, v rovině i prostoru Síla bodová: vektorová veličina (kluzný, vázaný vektor - využití),

Více

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i Opěrné zd i 4 Opěrné zdi 4.1 Druhy opěrných zdí Podle kapitoly 9 Opěrné konstrukce evropské normy ČSN EN 1997-1 se z hlediska návrhu opěrných konstrukcí rozlišují následující 3 typy: a) gravitační zdi,

Více

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Sedimentární horniny Pavlína Pancová

Více

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při

Více

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ 7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní

Více

Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny

Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny Název projektu: Věda pro život, život pro vědu Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 V

Více

Volba vhodného typu mísiče může být ovlivněna následujícími podmínkami

Volba vhodného typu mísiče může být ovlivněna následujícími podmínkami MÍSENÍ ZRNITÝCH LÁTEK Mísení zrnitých látek je zvláštním případem míchání. Zrnité látky mohou být konglomerátem několika chemických látek. Z tohoto důvodu obvykle bývá za složku směsí považován soubor

Více

b) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti

b) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti 1. Podmínka max τ a MOS v Mohrově rovině a) Plasticity ϭ K = ϭ 1 + ϭ 3 b) Křehké pevnosti (ϭ 1 κ R * ϭ 3 ) = ϭ Rt Ϭ red = max (ϭ 1, ϭ 1 - κ R * ϭ 3 ) MOS : max (ϭ 1, ϭ 1 - κ R * ϭ 3 ) = ϭ Rt a) Plasticita

Více

PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ Nakládací plošiny z hliníkové slitiny Typ 6005A UNI EN 573

PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ Nakládací plošiny z hliníkové slitiny Typ 6005A UNI EN 573 PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ Nakládací plošiny z hliníkové slitiny Typ 6005A UNI EN 573 NOSNOST Prosím respektujte zatížení udávané na štítku na boku nájezdu, viz. foto. V prvním řádku je udaná nosnost jednoho kusu

Více

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný

Více

141 HYA (Hydraulika)

141 HYA (Hydraulika) ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hdraulik a hdrologie (K141) Přednáškové slid předmětu 141 (Hdraulika) verze: 9/28 K141 FSv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pdf souborů složených

Více

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,

Více

PROPUSTKY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. Michal Radimský

PROPUSTKY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. Michal Radimský PROPUSTKY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Michal Radimský PROPUSTKY NA PK propustky jsou mostní objekty s kolmou světlostí do 2 m (včetně) setkáme se s nimi jak v extravilánu, tak i v intravilánu trubní propustky

Více

Výpočet svislé únosnosti a sedání skupiny pilot

Výpočet svislé únosnosti a sedání skupiny pilot Inženýrský manuál č. 17 Aktualizace: 04/2016 Výpočet svislé únosnosti a sedání skupiny pilot Proram: Soubor: Skupina pilot Demo_manual_17.sp Úvod Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití

Více

Vlastnosti zemin a jejich uplatňování při stavbě aktivní zóny

Vlastnosti zemin a jejich uplatňování při stavbě aktivní zóny Vlastnosti zemin a jejich uplatňování při stavbě aktivní zóny Ing. Jan Zajíček SENS 10 Zrnitost Představuje vzájemné zastoupení velikosti jednotlivých zrn v zemině. 2 Zrnitost Materiály obsahující převážně

Více

T6/1 - Základy teorie zemních strojů, určení a podmínky použití

T6/1 - Základy teorie zemních strojů, určení a podmínky použití Všeobecná ženijní podpora T6/1 - Základy teorie zemních strojů, určení a podmínky použití Přednáška Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE

ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II. DOC. ING. MILOSLAV PAVLÍK, CSC. Základové konstrukce Hlavní funkce: přenos zatížení do základové půdy ochrana před negativními účinky základové půdy ornice

Více

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

ZEMNÍ PRÁCE + průzkumy

ZEMNÍ PRÁCE + průzkumy ZEMNÍ PRÁCE + průzkumy ROZDĚLENÍ HORNIN Horniny je možné dělit z mnoha hledisek. Pro základní představu je však nejvýhodnější členění na základě geologického prostředí a podmínek, ve kterých horniny vznikaly.

Více

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika 7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné

Více

Bratislava Rača Trnava

Bratislava Rača Trnava MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ TRATĚ Bratislava Rača Trnava UČS S 06 Pezinok Šenkvice ŠENKVICKÁ PRELOŽKA Kristina Nachtneblová LOKALIZACE STAVBY PEZINOK-ŠENKVICE SITUACE GEOLOGICKÉ POMĚRY Kvartér (horní část)

Více

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Strana: 1 /8 Výtisk č.:.../... ZKV s.r.o. Zkušebna kolejových vozidel a strojů Wolkerova 2766, 272 01 Kladno ZPRÁVA č. : Z11-065-12 Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Vypracoval:

Více

Sypaná hráz výpočet ustáleného proudění

Sypaná hráz výpočet ustáleného proudění Inženýrský manuál č. 32 Aktualizace: 3/2016 Sypaná hráz výpočet ustáleného proudění Program: MKP Proudění Soubor: Demo_manual_32.gmk Úvod Tento příklad ilustruje použití modulu GEO5 MKP Proudění při analýze

Více

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY Přednáška č.4 Inovace studijního oboru Geotechnika 4. Přednáška Nátřasný odstřel Nátřasné odstřely patří počtem řad vrtů (>3) mezi odstřely plošné. Typické plošné (kobercové)

Více

Rozměr síta , , , , , ,

Rozměr síta , , , , , , Příklad 1 Při geotechnickém průzkumu byl z hloubky 10,0m pod terénem z vrtného jádra průzkumné vrtné soupravy odebrán vzorek plně nasycené jílové zeminy do ocelového odběrného válce. Odebraný vzorek byl

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: B4131Zemědělství Studijní obor: Zemědělská technika: obchod, servis a služby Katedra: Katedra zemědělské dopravní a manipulační

Více

HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ

HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ 1 HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ Hoblování je obrábění jednobřitým nástrojem, hlavní pohyb přímočarý vratný koná obvykle obrobek. Vedlejší pohyb (posuv) přerušovaný a kolmý na hlavní pohyb koná nástroj. Obrážení

Více