HODNOCENÍ GENERATIVNÍCH FÁZÍ ROSTLINNÝCH DRUHŮ ZASTOUPENÝCH VE SMĚSÍCH PĚSTOVANÝCH V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU

Transkript

1 HODNOCENÍ GENERATIVNÍCH FÁZÍ ROSTLINNÝCH DRUHŮ ZASTOUPENÝCH VE SMĚSÍCH PĚSTOVANÝCH V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU Evaluation of the generative stages of plant species represented in the mixture grown in arid climate Raab S. 1, Lošák M. 2, Janků L. 3, Knotová D. 4, Pelikán J. 4 1 Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., 2 OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., 3 Agrostis Trávníky, s.r.o., 4 Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Abstrakt V rámci projektu,,modelový projekt biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu byly vytipovány, navrženy a sestaveny tři typy jetelotravních směsí: regionální, krajinná a jednoletá. Tyto směsi byly vysety na čtyřech pracovních plochách: Ratíškovice, Troubsko, Zubří a Rousínov. Současně byly na lokalitě v Ratíškovicích do půdy zapraveny pomocné půdní látky pro zlepšení biologických, chemických a fyzikálních vlastností půdy. V letech 2009 a 2010 byly postupně odebírány vzorky z generativních částí rostlin v době zrání jednotlivých druhů. Dále byly u jednotlivých druhů trav a bylin srovnány HTS a celková klíčivost semen na jednotlivých lokalitách. Klíčová slova: jetelotravní směsi, generativní fáze, pomocné půdní látky, HTS, klíčivost Abstract Within the project,,a pilot project of prevention of soil biological degradation under conditions of arid climate were selected, designed and assembled three types of legume-grass mixtures: regional, landscape and annual mixture. These compounds were to be hidden four working areas: Ratíškovice, Troubsko, Zubří and Rousínov. At the same time at the site in Ratiskovice incorporation into soil to improve the biological, chemical and physical properties of soil. Between 2009 and 2010 were successively sampled from the generative parts of plants during the ripening of individual species. Furthermore, in different species of grasses and herbs were compared HTS and total germination of seeds at different locations. Key words: legume-grass mixtures, generative stages, soil conditioners, HTS, germination Úvod Na výsušné lokalitě v Ratíškovicích na Hodonínsku je realizován již čtvrtým rokem pilotní projekt řešící problémová stanoviště s kritickým nedostatkem vody. Nedostatek vody je pro rostliny limitujícím stresovým faktorem. Míra odolnosti rostlin proti vodnímu stresu je v průběhu vegetačního období různá. Vodním stresem trpí rostliny zejména v jarním a letním suchém období. Důsledkem je snížení rychlosti fotosyntézy, respirace a klesá příjem CO2 (Kincl, Krpeš, 2000). Z důvodu zvyšování aridity krajiny, jež je dopadem klimatických změn, je nutno hledat řešení která pomohou tuto situaci zmírnit. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že klimatické změny mají již v současné době podstatný dopad na hospodářství, kvalitu života a na ekosystémy ( Za nejpřirozenější způsob obnovy je možno považovat přirozenou sukcesi. Tento proces je ale dlouhodobý a závislý na zdroji diaspor z okolí. (Straková et al., 2008). 512

2 Základním kritériem kvality osiva je procento klíčivosti. Klíčivost osiva se hodnotí za standardních, optimálních laboratorních podmínek. Polní podmínky však pouze zřídka odpovídají podmínkám laboratorním. Přestože k nejdůležitějším semenářským znakům kvality osiva patří vysoká klíčivost, pro pěstitele jsou rozhodujícími kritérii polní vzcházivost a vyrovnanost vzcházení. (Hosnedl 2003). Polní vzcházivost je dána celým souborem vlastností semen jako je stáří semen, dormance, zdravotní stav, anatomická stavba, tvrdosemennost, energetický obsah semen, obsah zásobních látek v semeni a jejich poměr, podmínky prostředí, v němž semena klíčí, což jsou mikrobiologické, půdní, klimatické, příprava půdy před setím atd. (Bláha 2005). Materiál a metodika Byly navrženy a sestaveny tři druhy jetelotravních směsí (Knotová et. al. 2010): krajinná směs s přídavkem jetelovin (výsevek 200 kg.ha -1 ), regionální směs (100 kg.ha -1 ) a jednoletá směs (70 kg.ha -1 ). Tyto směsi byly vysety na čtyřech agroekologicky odlišných pokusných lokalitách v Ratíškovicích, Troubsku, Rousínově a Zubří. Kontrolní variantou byla plocha ponechána bez výsevu. Tab. 1 uvádí složení jednotlivých směsí vysetých na všech lokalitách. Jako krajinné směsi bylo použito osivo komerční směsí VV17 pro sadové mezipásy do níž byly přidány jeteloviny a směs regionální a jednoletá byla navržena pro konkrétní podmínky daného stanoviště v Ratíškovicích. Na všech lokalitách byly postupně odebírány vzorky z generativních částí rostlin v době zrání jednotlivých druhů (na každé lokalitě v jiném termínu v závislosti na podmínkách prostředí) a do seče porostu. Odběr probíhal následovně: na jednotlivých lokalitách bylo v každém pokusu ze všech opakování odebráno stébel (lodyh), případně hlávek (u jetelovin) ve fázi plné zralosti (89 fáze BBCH) u druhů, které pokrývaly nad 20% plochy pokusu na rozbor osiva, klíčivost a HTS. Kromě toho bylo zjišťováno množství fertilních stébel (lodyh) jednotlivých druhů z plochy 1 m 2. Na všech lokalitách byl také proveden odběr fertilních částí zralých druhů z jednotlivých směsí na hodnocení hmotnosti tisíce semen (HTS) a klíčivost. Výsledky a diskuze Dosažené výsledky jsou soustředěny v tabulkách a grafech. Tab. 1 podává přehled o výnosových charakteristikách druhů společných pro všechny lokality v roce Jednalo se o druh Lolium multiflorum v jednoleté směsi a druh Arrhenatherum elatius v regionální směsi. U počtu fertilních stébel na 1 m 2 byly u druhu Arrhenatherum elatius počty poměrně vyrovnané s výjimkou lokality Ratíškovice. Výnosy semen u tohoto druhu byly nejvyšší v Zubří a v Rousínově. U druhu Lolium multiflorum byly nejvyšší počty fertilních stébel na lokalitě Troubsko a dále následovaly lokality Ratíškovice a Zubří. Výnosy semen u tohoto druhu byly nejvyšší v Troubsku a Rousínově. Tab. 2 uvádí výnosové charakteristik dalších sklizených druhů (Festuca rubra, Festuca ovina, Trifolium repens a Plantago lanceolata) na lokalitách Troubsko, Rousínov a Zubří. Druh Plantago lanceolata vykazoval na lokalitě v Zubří větší počet lodyh z 1 m 2 než v Rousínově, avšak v Rousínově měl vyšší výnos semen z 1 m 2. Druh Festuca sp. na lokalitě v Troubsku měl v krajinné směsi značně větší počet stébel na 1 m 2 i větší výnos semen z 1 m 2 než ve směsi regionální. Trifolium repens odebraný z krajinné a regionální směsi na lokalitě v Zubří měl větší počet stébel z 1 m 2 u regionální směsi, ale větší výnos semen z 1 m 2 u krajinné směsi. 513

3 Tabulka 1 - Složení vysetých směsí Jednoletá Krajinná Regionální Druh % Druh % Druh % Phalaris canariensis 15,0 Festuca rubra - výběžkatá 38,3 Agrostis capillaris 2,0 Lolium multiflorum 19,0 25,5 Anthoxanthum odoratum 6,5 var. westerwoldicum Festuca rubra - trsnatá Panicum miliaceum 6,0 Festuca ovina 12,8 Arrhenatherum elatius 5,0 Bromus sp. 10,0 Poa pratensis 7,7 Cynodon dactylon 6,0 Agrostis tenuis 0,9 Festuca ovina 19,9 Festuca rubra 6,0 Festuca rupicola 4,8 Festuca valesiaca 2,1 Koeleria macrantha 9,4 Phleum pholeoides 1,9 Poa angustifolia 0,2 Poa pratensis 6,0 Trávy celkem 50,0 85,1 69,5 Medicago lupulina 23,0 Trifolium repens 3,0 Achilea millefolium 0,5 Cicer arietinum 1,0 Lotus corniculatus 3,0 Anthyllis vulneraria 4,7 Trifolium campestre 6,0 Securigera varia 3,0 Artemisia 0,5 Melilotus albus 4,0 Onobrychis viciifolia 3,0 Astragalus cicer 0,2 Lupinus albus 7,0 Anthyllis vulneraria 3,0 Astragalus lasiopetalus 1,4 Phacelia tanacetifolia 1,0 Coronilla varia 6,0 Carthamus tinctorius 8,0 Dianthus carthusianorum 0,1 Hypericum perforatum 0,5 Lathyrus sylvestris 1,2 Lotus cornicullatus 0,5 Lupinus polyphyllus 0,4 Medicago falcata 0,0 Onobrychis viciifolia 7,6 Plantago lanceolata 1,9 Plantago media 0,1 Silene vulgaris 0,2 Trifolium alpestre 0,2 Trifolium medium 0,0 Trifolium repens 3,3 Trifolium rubens 0,4 Veronica teucrium 0,1 Vicia pisiformis 0,7 Vicia villosa 0,1 Netrávy celkem 50,0 14,9 30,4 Směs celkem 100,0 100,0 100,0 514

4 Tabulka 2: Výnosové charakteristiky druhů společných pro všechny lokality v roce 2009 Lokalita Druh Směs Zubří Troubsko Rousínov Ratíškovice Počet fertilních stébel na 1 m² Výnos semen v g z 1 stébla Výnos semen v g z 1 m² Lolium multiflorum jednoletá 706,60 0,1 70,66 Arrhenatherum elatius regionální 226,66 0,04 80,5 Lolium multiflorum jednoletá 1231,66 0,32 393,39 Arrhenatherum elatius regionální 285,00 0,08 23,26 Lolium multiflorum jednoletá 454,20 0,47 213,93 Arrhenatherum elatius regionální 240,00 0,26 61,2 Lolium multiflorum jednoletá 971,10 0,13 121,39 Arrhenatherum elatius regionální 82,22 0,07 5,51 Tabulka 3: Výnosové charakteristiky všech sklizených druhů na všech lokalitách v roce 2009 Lokalita Druh Směs Rousínov Zubří Troubsko Počet stébel/lodyh na 1 m² Výnos semen v g z 1 stébla Výnos semen v g z 1 m² Festuca rubra krajinná 108,88 0,1 11,0 Festuca ovina krajinná 85,76 0,1 8,15 Plantago lanceolata regionální 89,32 0,72 64,31 Trifolium repens krajinná 135,54 0,03 6,34 Trifolium repens regionální 160,00 0,03 4,89 Plantago lanceolata regionální 144,44 0,35 51,19 Festuca sp. krajinná 1685,00 0,09 156,03 Festuca sp. regionální 177,78 0,09 15,41 V gr. 1 je provedeno srovnání celkové klíčivosti na jednotlivých lokalitách v roce 2009 v %. Na těchto lokalitách nebyly aplikovány pomocné půdní látky. Nejvyšší klíčivosti byly zaznamenány u většiny hodnocených druhů na lokalitách Troubsko a Rousínov. Na těchto lokalitách byly hodnoty klíčivosti prakticky vyrovnané ve všech typech směsí. Výjimku tvořil druh Trifolium repens (výrazně vyšší v Troubsku) a Anthyllis vulneraria (vyšší v Rousínově) v krajinné směsi. Stejně se tento druh projevil v Rousínově také v regionální směsi. Na lokalitě Zubří vykazovala sklizená semena mnohem menší klíčivost s výjimkou druhů Plantago lanceolata a Lolium multiflorum. 515

5 Graf 1: Srovnání celkové klíčivosti na jednotlivých lokalitách v roce 2009 [%] Porovnáním HTS na třech lokalitách Troubsko, Rousínov a Zubří v gr. 2 bylo zjištěno, že nejvyšší HTS byly zaznamenány na lokalitách Troubsko a Rousínov. Největší rozdíl byl zaznamenán u druhu Onobrychis vicifolia na lokalitách v Troubsku a Rousínově a téměř žádné rozdíly u druhu Lolium multiflorum na všech třech lokalitách. Graf 2: Srovnání HTS na jednotlivých lokalitách v roce 2009 V gr. 3 je provedeno srovnání HTS u jednotlivých odebraných druhů v roce 2009 a 2010 na lokalitě v Ratíškovicích. Zde byly použity pomocné půdní látky (A agrisorb, L lignit, Z zeolit, K kontrola). Větší HTS byly zaznamenány u většiny odebraných druhů v roce

6 kromě druhu Arrhenatherum elatius v regionální směsi při dodání zeolitu a druhu Lolium multiflorum v kontrolní variantě jednoleté směsi. Graf 3: Porovnání HTS u jednotlivých druhů v letech 2009 a 2010 Závěr U druhů Lolium multiflorum a Arrhenatherum elatius pěstovaných v různých agroekologických podmínkách se projevil vliv stanoviště na počet fertilních stébel a výnos semen. U klíčivosti sklizených semen se výrazný vliv stanoviště projevil pouze u druhů Trifolium repens a Anthyllis vulneraria (zde pouze v regionální směsi). U ostatních druhů a typů směsí nebyly výrazné rozdíly mezi lokalitami. Taktéž u hmotnosti tisíce semen se výrazné rozdíly mezi lokalitami neprojevily. U druhů Arrhenatherum elatius, Lolium multiflorum a u Festuca sp. byl ve většině případů prokázán vliv ročníku na hmotnost tisíce semen. Literatura Bláha, L. 2005: Důvody rozdílů mezi laboratorní klíčivostí a polní vzcházivostí. Sborník referátů ze semináře Osivo a sadba : ISBN Hosnedl, J. 2003: Klíčivost a vzcházivost osiva. Sborník referátů ze semináře Osivo a sadba : ISBN Kincl, M., Krpeš, V.: Základy fyziologie rostlin. 2. vyd. Ostrava, Montanex, 2000, 221 s. ISBN Straková, M., Straka, J., Michalíková, L. a Hartman I., 2008: Praktické zkušenosti s půdními kondicionéry při zatravňování extrémních stanovišť. Trávníky 2008: ISBN URL:

7 Poděkování: Příspěvek vznikl při řešení výzkumného projektu financovaného MŠMT ČR č. 2B08020 Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu a při řešení výzkumného záměru financovaného MŠMT ČR č. MSM Kontaktní adresa: Ing. Simona Raab, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Zahradní 1, Troubsko, raab@vupt.cz 518