Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel

Transkript

1 Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Zadavatel: Město Jeseník Masarykovo nám. 167/ Jeseník Ostrava, srpen 2011

2 Obsah: 1. Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu Úvodní informace Charakteristika výběrového souboru Bydlení Infrastruktura a služby Kvalita života Veřejná správa Informace a komunikace Závěrečné shrnutí Návrh komunikační strategie města Jeseník Úvod Metodologie šetření Metody využité v rámci primárního šetření Dotazníkové šetření Expertní rozhovory Mystery calls Metody využité v rámci sekundárního šetření Tištěné materiály prezentující město Jeseník Informační měsíčník Městského úřadu JESINFO Zpravodaj Jeseník město a lázně Prezentační materiály Webové stránky města Kodexy Kodex etiky zaměstnanců Městského úřadu Jeseník Etický kodex Zastupitele města Šetření mezi starosty ORP Jeseník Výsledky analýzy interní a externí komunikace Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení expertních rozhovorů Výsledky mystery calls Periodika a prezentační materiály města Informační měsíčník Městského úřadu Jeseník - JESINFO Zpravodaj Jeseník - město a lázně Prezentační materiály města Hodnocení webových stránek Kodexy Kodex etiky zaměstnanců Městského úřadu Jeseník Etický kodex Zastupitele města Šetření mezi starosty obcí ORP Jeseník Strana 2 (celkem 67)

3 2.4 Mapa informačních toků a procesů Formulace prioritních oblastí komunikační strategie MěÚ Jeseník Definice komunikační strategie Formulace prioritních oblastí komunikace MěÚ Jeseník Strana 3 (celkem 67)

4 1. Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu Výchozím bodem řady dalších kroků byla realizace rozsáhlého průzkumu, mapujícího široké portfolio potřeb a spokojenosti obyvatel. Realizovaný průzkum svou strukturou a charakterem navazuje na šetření realizované před 10 lety (v roce 2001) a dovoluje tedy i určité srovnání, ale zároveň vytváří škálu informací o názorech místních obyvatel na dění ve městě. 1.1 Úvodní informace V rámci projektu CZ.1.04/4.1.01/ Posilování institucionální kapacity a efektivnosti výkonu veřejné správy v ORP Jeseník se realizoval Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku, jehož řešitelem bylo konsorcium společností vybrané ve výběrovém řízení: Enterprise plc, s. r. o. a Vysoká škola podnikání, a. s. Průzkum se uskutečnil v únoru až dubnu 2011 metodou dotazníkového terénního šetření podle následujícího metodického postupu: 1. Příprava zaměření průzkumu, stanovení cílů a pracovních hypotéz projednáno se zadavatelem (oblasti spokojenosti a sledování potřeb, vymezení vazby na strategii města, sledování informačních toků a stanovení vazby na připravovanou komunikační strategii), návrh obsahového vymezení průzkumu a jeho schválení. 2. Zpracování výzkumné techniky dotazníku v předjednané struktuře a rozsahu, vč. projednání a schválení zadavatelem. 3. Stanovení výběrového souboru a klíče pro oslovování respondentů zajištění reprezentativnosti pro dospělé obyvatelstvo města na vzorku minimálně 600 respondentů. 4. Organizační příprava výběr tazatelů z řad studentů Gymnázia Jeseník, jejich instruktáž, zajištění průběhu realizace (stanovení odměny, evidence, kontrola, kvóty, rozpis míst sběru dat, termíny), distribuce dotazníků, příprava personálního zajištění a SW pro následné vkládání dat. 5. Realizace sběru dat v terénu, kontrola správnosti navrácených dotazníků, jejich příprava pro vkládání do počítačového programu. 6. Vkládání dat. 7. Zpracování získaných dat statistické vyhodnocení dat, příprava tabulek, interpretace výsledků a vyhotovení závěrečné zprávy. 8. Projednání závěrů se zadavatelem, vazba na komunikační strategii, prezentace a propagace výstupů. Strana 4 (celkem 67)

5 Jako cíl průzkumu bylo stanoveno zmapovat spokojenost a postoje obyvatel města Jeseníku, požadavky na kvalitu veřejných služeb poskytovaných úřadem, identifikovat informační potřeby, a to se zřetelem na navržení komunikační strategie úřadu vůči občanům. Dotazník byl koncipován tak, aby obsahoval převážně uzavřené otázky. Celkem bylo zformulováno 28 otázek, z nichž pouze 2 byly otevřené. V deseti otázkách bylo posuzováno na několikastupňové škále více faktorů, prvních pět otázek bylo identifikačních k demografickému strukturování respondentů. Obsahově byl dotazník rozčleněn do bloků týkajících se: vybraných otázek bydlení, kvality života, infrastruktury a služeb, veřejné správy, informací a komunikace. Terénní sběr dat se uskutečnil v období od 25. února do 6. března 2011 v 11 lokalitách Jeseníku, které byly totožné s volebními okrsky. V každé lokalitě měla dvojice tazatelů za úkol zajistit u zde bydlících obyvatel sběr 55 dotazníků k zajištění stanovené minimální kvóty alespoň 600 respondentů. Celkem 22 studentů zajistilo sběr dat v následujících lokalitách a rozsahu (628 dotazníků): Lokalita č. 1 (58 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Kalvodova (část čp. 172, 182, 195, 201, 265, 283, 290, 305, 310, 313, 315, 316, 326, 358, 369, 375, 376, 389, 390, 400, 403, 422, 432, 448, 454, 495, 510, 511, 513, 543, 549, 1334), Myslbekova, Priessnitzova (část čp. 77, 78, 90, 174, 224, 268, 308, 311, 314, 333, 334, 388, 411, 906, 910, 913, 985, 1033, 1034, 1035), Růžová, V Aleji. Lokalita č. 2 (56 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Alšova, Denisova, Janáčkova, Jaroslava Ježka, Kalvodova (část čp. 189, 297, 298, 300, 301, 323, 368, 391, 392, 426, 430, 441, 463, 467, 472, 473, 530, 582, 607, 608, 1143, 1144, 1145, 1146, 1231, 1290,1324, 1328), Krameriova, Lipovská (vybraná část dle satnovených čp.), Majakovského, Nádražní, Priessnitzova (část čp. 419, 425, 521), Přímá, Purkyňová, Puškinova, Sokola Tůmy, Tyršova (část čp. 242,255, 258, 279, 285, 292, 295, 319, 514, 557, 976, 1216). Lokalita č. 3 (58 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Čechova, Dukelská (část čp. 3, 203, 456, 681, 718, 1248, 1249), Fučíkova, Lipovská (část čp. 69, 91, 94, 95, 99, 100, 117, 119, 122, 129, 131, 169, 277, 321, 325, 413, 447, 523, 1160, 1161, 1162, 1163, 1164, 1165, 1166, 1167, 1168, 1169, 1170, 1171, 1178, 1325), Růžičkova, V Oblouku, Vrchlického, Nám. Hrdinů. Lokalita č. 4 (55 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Gogolova, K. H. Máchy, Komenského, Kostelní, Masarykovo nám., Mašínova, Muzikantská stezka, Na Úbočí, Otakara Březiny, Palackého, Průchodní, Školní, Štefánikova, Tovární, Tyršova (část čp. 248, 280, 289, 303, 1036, 1037, 1038, 1039, 1040, 1041, 1042), Vodní, Zámecké náměstí. Strana 5 (celkem 67)

6 Lokalita č. 5 (55 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. 28. října, Dittersdorfova, Jiráskova, Karla Čapka, Nábřežní (část čp. 173, 349, 350, 480, 532, 539, 1087), Poštovní, Revoluční, Sadová, Schubertova, Smetanova, Svobodova, Žižkova, nám. Svobody. Lokalita č. 6 (59 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Beskydská, Dukelská (část čp. 558, 730, 459, 807, 937, 938, 939, 940, 941, 942, 943, 944, 945, 946, 981, 982, 1047, 1241, 1242, 1243, 1244, 1269), Mahenova (část čp. 603, 604, 605, , 635, 636, 637, 638), Moravská, Slezská, Tylova, U Bělidla, U Kasáren (část čp. 641, 642, 1021, 1023, 1264, 1265, 1266, 1267, 1268). Lokalita č. 7 (57 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Boženy Němcové, Horská, Klicperova, Křížkovského, Mahenova (část čp. 596, 597, 811), Mánesova, U Kasáren (část čp. 1131, 1132, 1133, 1134, 1135), Vaškova, Wolkerova, Luční. Lokalita č. 8 (55 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Bezručova (část čp. 41, 186, 192, 194, 205, 244, 672, 710, 1326), Dobrovského, Husova, Josefa Hory, Na Svahu, Nerudova, Raisova, Seifertova, Skupova, Zlatá stezka. Lokalita č. 9 (59 dotazníků) Respondenti bydlící na ul Bezručova (část čp. 21, 26, 49, 210, 286, 320, 471, 506, 631, 632, 646, 648, 650, 662, 664, 666, 667, 1215), Halasova, Kaplického, Tkalcovská, U Jatek, Vančurova, Zeyerova. Lokalita č. 10 (60 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Dvořákova, Erbenova, Habrová, Havlíčkova, K Vodě, Krátká, Na Mýtince, Na Stráni, Nábřežní (část čp. 414, 415), Nová, Příčná, Rejvízská, Rudná, Sládkova, Strmá, Úvoz, Vrchovištní, Za Pilou. Lokalita č. 11 (56 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Mlýnská, Na Středisku, Na Zahrádkách, Slunná, Šumperská, U Sokolovny, Zátiší. Průzkum částečně navazuje na sociologické šetření názorů obyvatel města Jeseníku z roku 2001 pro tehdy zpracovávaný Strategický plán rozvoje města Jeseník. Z tohoto průzkumu bylo převzato 8 otázek týkajících se bydlení, zdravotní péče, prostředí a kvality života, práce MěÚ Jeseník a ochoty aktivně se podílet na rozvoji města. V těchto oblastech je možné porovnat výsledky se stavem před 10 lety. 1.2 Charakteristika výběrového souboru Průzkum se uskutečnil na souboru celkem 628 respondentů dospělých obyvatel města Jeseník rovnoměrně rozložených ve všech jeho územních částech. Tento soubor je definován demografickými Strana 6 (celkem 67)

7 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům identifikačními ními znaky, které jsou zároveň základními třídícími proměnnými pro analýzy získaných dat. Ve zprávě budou uváděny pouze statisticky signifikantní závislosti. Ve výběrovém souboru bylo o něco více žen (56 %) než mužů (44 %), nejčastěji ve věku let (37 %), přičemž silná byla také věková kategorie 60+ (27 %). Struktura respondentů dle věku (%) 27,0 17,4 37,1 18,5 do Struktura respondentů dle vzdělání (%) 4,8 37,6 16,4 13,0 28,1 základní SO ÚSO VOŠ, bakalář VŠ magisterské Z pohledu vzdělanostní struktury převažovalo středoškolské vzdělání. Vyšší než maturitní vzdělání měl přibližně každý pátý respondent, každý osmý měl pouze základní vzdělání (mezi ně ovšem patří i dosud studující mládež). Ve věkové kategorii 60+ bylo významně více respondentů s SO vzděláním bez maturity. Rozdíl mezi muži a ženami nebyl statisticky významný. Oproti průzkumu z roku 2001 byli respondenti vzdělanější (v souboru nyní více než dvojnásobek vysokoškoláků). Strana 7 (celkem 67)

8 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Z pohledu ekonomické aktivity zastupují respondenti ve výběrovém souboru téměř z poloviny ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (studenti, důchodci, mateřská/rodičovská ovská dovolená apod.) a nezaměstnané. Nejvíce vysokoškoláků je mezi podnikateli a státními zaměstnanci. Struktura respondentů dle ekonomické aktivity (%) 41,7 7,3 10,2 14,9 26,0 podnikatel zaměstnanec-soukr. zaměstnanec-stát nezaměstnaný neaktivní Dalším kritériem je členění ní respondentů podle subjektivně vnímaného životního standardu. Zhruba každý čtvrtý vnímá své hmotné a finanční zajištění jako podprůměrné, rné, na druhé straně každý desátý jako nadprůměrné. rné. Životní standard roste se vzděláním. Struktura respondentů dle životního standardu (%) 27,3 9,0 63,7 nadprůměrný průměrný podprůměrný Drtivou většinu dotázaných tvoří starousedlíci žijící v Jeseníku déle než 10 let (85 %). 1.3 Bydlení Nejčastěji ji bydlí respondenti ve svých bytech, a to ze 47 %, v nájemních bytech pak dalších 13 %. Ve vlastním domě bydlí 29 % respondentů. Zbytek uvedl podnájem, ubytovnu nebo neodpověděl. Strana 8 (celkem 67)

9 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Typ bydlení vlastní dům vlastní nebo družstevní byt nájemní byt v podnájmu ubytovna neodpověděli abs rel. 39,3 46,8 13,4 9,7 0,2 0,6 Převážná většina pokládá své bydlení za plně nebo spíše vyhovující. Pouze 12 % je méně spokojeno s úrovní svého bydlení, v čemž je 13 respondentů hodnotící své bydlení jako zcela nevyhovující. Méně spokojení jsou dle očekávání zejména mladší, nezaměstnaní a celkově ě ti, kteří hodnotí svůj životní standard jako podprůměrný. Od průzkumu před 10 lety se zvýšil podíl respondentů hodnotících bydlení jako plně vyhovující z 38 % na současných 45 %. Podíl méně spokojených zůstal nezměněn. Hodnocení úrovně bydlení (%) 2,1 42,3 10,4 45,3 plně vyhovující spíše vyhovující spíše nevyhovující zcela nevyhovující Přes relativní spokojenost s bydlením zhruba třetina dotazovaných občanů uvažuje o zlepšení své bytové situace, přičemž za nejčastější řešení považují výstavbu nebo koupi vlastního domu (pětina ze všech dotázaných). Méně uvažují o koupi či výměně bytu (někteří ale uváděli rekonstrukci či modernizaci bytu). Upřednostňovaná řešení zlepšení bytové situace abs. výstavba nebo koupě vlastního domu 127 koupě obecního bytu 13 koupě jiného bytu 34 žádost o přidělení obecního bytu 9 výměna bytu 9 jiná možnost (rekonstrukce atd.) 13 rel. 20,2 2,1 5,4 1,4 1,4 2,1 Strana 9 (celkem 67)

10 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům aktuálně o tom neuvažují neuvedli ,0 6,4 Od posuzování své bytové situace před 10 lety se zvýšil počet těch, kteří o zásadním zlepšení neuvažují (o 11 %). Způsob předpokládaného řešení bytové situace však zůstal obdobný (převažující řešení výstavbou nebo koupí vlastního domu). Významně méně frekventované je řešení podáním žádosti o přidělení obecního bytu Pokles z 5 % v r na současných 1,4 %). Preference řešit bytovou situaci výstavbou nebo koupí domu strmě klesá s věkem. Ve věku do 24 let je to přání více než třetiny respondentů, v další věkové kategorii do 39 let stále ještě více než čtvrtiny, u starších pak podstatně méně. Významně podprůměrně jsou na tuto možnost orientovaní vysokoškoláci. Na ekonomickém statusu přitom mnoho nezáleží. Ostatní možnosti nejsou z pohledu bytové politiky města nijak zásadní, neboť se týkají malého podílu obyvatel. 1.4 Infrastruktura a služby Respondenti posuzovali nejrůznější faktory charakterizující město a život v něm. V první otázce věnované tomuto bloku se vyjadřovali k prostředí ve městě z těchto hledisek: Hodnocení vybraných aspektů prostředí ve městě Veřejné ejné osvětlení Znečištění ní ovzduší Vzhled veřejných ejných prostranství Udržovaná zeleň ve městě Udržování čistoty ve městě Vzhled městské zástavby (budov) Kvalita cest a chodníků ů v ulicích 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Index Z uvedených aspektů jsou na čtyřstupňové škále (vyjádřeno indexem průměrného rného hodnocení) nejlépe posuzovány veřejné osvětlení a znečištění ovzduší exhalacemi a prachem. Před 10 lety bylo nejlépe hodnoceno udržování zeleně ě ve městě. Obdobně jako tehdy zůstala zdaleka nejhůře hodnoceným faktorem kvalita cest a chodníků v ulicích, avšak s mírně lepším průměrným rným hodnocením (zlepšení z 3,1 na 2,8). Převažují spíše a zcela špatná hodnocení (přesahující průměr 2,5), a to u všech kategorií obyvatel. Strana 10 (celkem 67)

11 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Dále bylo respondenty posuzováno zabezpečení zdravotní péče a poskytování sociálních služeb. Hodnocení různých druhů zdravotní péče (opět na čtyřstupňové škále) vykázalo následující průměrné výsledky: Hodnocení zabezpečení zdravotní péče Lékárny Dětský lékař Lázeňství Praktický lékař Ženský lékař Zubní lékař Veterinární služba Záchranná služba Nemocniční péče 1,0 1,5 2,0 2,5 Index 3,0 Zeleně jsou označeny oblasti zdravotní péče, kde vždy převažovalo nejvyšší hodnocení (velmi dobré). Převaha kladného hodnocení nad záporným platí i u služby první pomoci a veterinární služby (u veterinární služby se na rozdíl od všech ostatních druhů péče vyskytly občasné výhrady k dostupnosti 5 % uvedlo, že jim chybí). Zcela nejhůře, s převahou záporného hodnocení spíše špatné a špatné, je posuzována nemocniční péče. Jedná se o stejné rozložení jako u výsledků ů získaných analogickým průzkumem před 10 lety, včetně ě zachování téměř identického pořadí. Situace v oblasti zdravotní péče je tedy stabilní, s přetrvávající silnou nespokojeností s nemocniční péčí. Rozdíly mezi respondenty podle pohlaví (muži jsou kritičtější) čější) a věku (mladší jsou kritičtější) ukazuje tento graf: Strana 11 (celkem 67)

12 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Hodnocení zabezpečení zdravotní péče Lékárny Dětský lékař ženy nad 60 let celkem Lázeňství Praktický lékař Ženský lékař Zubní lékař Veterinární služba Záchranná služba Nemocniční péče 1,0 1,5 2,0 2,5 Index 3,0 Spokojenost s poskytováním různých druhů sociálních služeb je následující: Spokojenost s poskytováním sociálních služeb Pečovatelská služba Péče o děti Péče o seniory Péče o zdrav. postižené Sociální poradenství Krizová pomoc (v nouzi) Práce se soc. vyloučenými Péče o bezdomovce 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Index Na tuto otázku odpovídalo méně respondentů, protože přibližně z poloviny neuměli sociální služby ve městě posoudit. Výjimkou je pouze péče o děti, ke které se vyjádřily téměř tři čtvrtiny respondentů. Sociální služby jsou hodnoceny hůře než zdravotní péče, nicméně s výjimkou práce s osobami bez přístřeší vždy převažuje spíše kladné hodnocení nad záporným. U pečovatelské služby, která je nejlépe posuzována, uvedlo plnou spokojenost 15 % respondentů (jinde to bylo vždy méně než 10 %) Strana 12 (celkem 67)

13 a nespokojených bylo jen 16 %. U péče o děti a péče o seniory byla částečná nebo úplná nespokojenost už u více než čtvrtiny respondentů (z těch, kteří se vyjádřili). Některé další faktory infrastruktury a služeb jsou podchyceny i v následující části, která analyzuje různé další aspekty kvality života ve městě. 1.5 Kvalita života Různé aspekty kvality života byly sledovány blokem dalších otázek, vč. dotazu na oblasti, které by měly být strategicky nejdůležitější. Při hodnocení různých faktorů nebo jejich důležitosti byla opět použita čtyřstupňová škála (1 - nejlepší, 4 - nejhorší), přičemž výsledkem pro analýzu byl index vypočtený jako vážený průměr. Hodnota indexu nad 2,5 znamená převahu negativních hodnocení. Pro všeobecné posouzení situace v Jeseníku byli respondenti požádání, aby podle svých zkušeností zhodnotili 17 různých faktorů kvality života, od životního prostředí, přes respektování práva až po mezilidské vztahy. Samostatně se mohli vyjádřit k otázce bezpečnostní situace. Dále byla sledována důležitost různých faktorů kvality života v jejich očích, z čehož lze vyvodit i jejich význam pro strategické záměry města. Přímo pak byli respondenti požádáni, aby uvedli, na co by měl být do budoucna kladen při zlepšování života v Jeseníku největší důraz. Strana 13 (celkem 67)

14 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Hodnocení vybraných aspektů kvality života životní prostředí celkově tolerance k různým náboženstvím sousedské vztahy bezpečnostní situace ve městě starostlivost o seniory (starší občany) respektování zákonů ů úřady města vztah lidí ke svému městu (patriotismus) respektování zákonů občany města vstřícnost úřadů vůči občanům možnosti dalšího vzdělávání ocenění vzdělání a kvalifikace rovné možnosti a příležitosti pro všechny zájem lidí o věci veřejné boj s korupcí šance dovolat se spravedlnosti soužití s Romy perspektivy pro mladou generaci 1 1,5 2 2,5 3 3,5 Tyto hodnotové postoje občanů bylo možné porovnat s výsledky průzkumu v r Celkově lze konstatovat, že názory obyvatel jsou vcelku stabilní, protože v pořadí hodnocených aspektů kvality života nedošlo k zásadním přesunům. Velmi dobře zůstává hodnoceno životní prostředí, ale také náboženská tolerance či i sousedské vztahy. U sedmi sledovaných aspektů kvality života převažuje kladné hodnocení nad záporným (index menší než 2,5), u zbývajících deseti však celkově převažuje záporné hodnocení, což ukazuje spíše na nízkou celkovou kvalitu života v Jeseníku. Zdaleka největším problémem zůstává bezperspektivnost města pro mladou generaci, kterou považuje za špatnou plných 90 % respondentů. Z grafu je také patrné, že ve většině případů došlo v posledních deseti letech spíše ke zlepšení než ke zhoršení (většinou ale tyto posuny nejsou statisticky signifikantní). Potěšitelné je, že se zlepšily možnosti dalšího vzdělávání, či že se v očích občanů zlepšila bezpečnostní situace, vstřícnost úřadů vůči občanům a některé další. K největšímu posunu došlo u Strana 14 (celkem 67)

15 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům faktoru soužití s Romy, který se posunul v žebříčku sledovaných aspektů o 6 míst na předposlední pozici. Ne všechny touto otázkou sledované oblasti ovšem každého zajímají, k některým se část respondentů neuměla vyjádřit, případně je některé oblasti nezajímaly. Více než 20 % respondentů (maximálně 38 %) neumělo posoudit boj s korupcí, respektování zákonů, náboženskou toleranci, šanci na dosažení spravedlnosti, péči o seniory a ocenění vzdělání či kvalifikace. Při prováděné analýze nejde jen o značnou nespokojenost s mnoha faktory života obyvatel, ale též o to, do jaké míry fakticky ovlivňují jejich každodenní bytí, jak jsou důležité. Analýza dalších faktorů z pohledu jejich důležitosti pro život ve městě indikuje zároveň východiska pro obsahové zaměření strategií města. Důležitost vybraných faktorů kvality života bezpečnost občanů dobré životní prostředí zabezpečení ení zdravotní péče dobré možnosti pracovního uplatnění kvalitní práce městského zastupitelstva rozvoj škol a vzdělávacích zařízení mezilidské, sousedské vztahy dopravní dostupnost města možnost realizovat své zájmy a záliby zajišťování akcí a činností pro děti kvalitní síť obchodů a služeb možnosti sportovního vyžití možnosti kulturního vyžití městská a příměstská hromadná dopravy parkování vozidel ve městě vydávání bezpl. periodika MěÚ Jeseník 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Strana 15 (celkem 67)

16 Tato otázka v průzkumu z roku 2001 nebyla zařazena, není tudíž možné porovnání. Lze konstatovat, že obyvatelstvu je posuzování důležitosti faktorů kvality života bližší než vyjadřování hodnotících soudů jako v předchozí otázce. Počet odpovědí neumím posoudit totiž ani v jednom případě nepřesáhl 10 %. Též lze konstatovat, že všem vyjmenovaným faktorům přikládají obyvatelé města vysokou důležitost, kromě několika posledních faktorů vždy převažovala odpověď velmi důležité. Za nejdůležitější jsou pokládány faktory bezpečnosti, životního prostředí a zdravotnictví, které jsou, jak je uvedeno výše, hodnoceny jako jedny z nejlepších. Jejich důležitost neakcentovalo jen 3 až 5 % respondentů. Znamená to, že obyvatelé si přejí nedopustit snížení jejich dosavadní úrovně. Na posledních místech žebříčku jsou jako relativně nejméně důležité uvedeny vydávání bezplatného periodika MěÚ Jeseník (i zde je ovšem četnost odpovědí velmi a spíše důležité 68 %) a parkování ve městě (velmi a spíše důležité pro 72 % respondentů). Důraz kladený obyvatelstvem na bezpečnost umožňuje rozvést analýza dalších výpovědí. Bezpečnostní situace ve městě sice vykazuje od předchozího zjišťování zlepšení a je hodnocena jako čtvrtá nejlepší, nicméně třetina respondentů ji pokládá za špatnou nebo spíše špatnou a jen desetina ji hodnotí jako velmi dobrou. Svou roli zde sehrává jistě i to, že tři čtvrtiny respondentů hodnotily jako špatné soužití s Romy, více než polovina také pokládá za špatné nerespektování zákonů občany města (a také jen pětina si myslí, že je možné dovolat se spravedlnosti). Zjišťována proto byla i subjektivně pociťovaná míra ohrožení kriminální činností (respondenti měli možnost vyjádřit se k 9 druhům kriminality). Strana 16 (celkem 67)

17 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Pociťované ohrožení občanů kriminalitou vloupání do bytu či domu výtržnictví, obtěžování, ohrožování okradení (kapesní krádeže apod.) přepadení a oloupení ublížení na zdraví podvodné jednání vykradení nebo krádež automobilu sexuální napadení vydírání (%) Pozn.: Součet procent přesahuje 100, neboť respondenti měli možnost až tří odpovědí. Největší obavu mají občané z vloupání (více než polovina dotazovaných) a drobné kriminality. Kriminalitou se cítí ohroženi stejně muži i ženy (s výjimkou sexuálního napadení), významně nezáleží ani na vzdělání či i ekonomickém statusu. S věkem roste obava z vloupání a starší lidé se více bojí přepadení a oloupení. Na které oblasti zlepšování kvality života by tedy měl být kladen největší důraz? Obecně musí město zajišťovat bezpečnost svých občanů, dbát o dobré životní prostředí, usilovat o rozvoj infrastruktury, trhu práce, vzdělávacích příležitostí, zdravotní a sociální péče, volnočasových aktivit, možností vyžití a ostatní, které občané považují za důležité. Konkrétně byli respondenti dotazováni na preference 12 různých okruhů ů aktivit města. Tato otázka byla ve stejné podobě ě položena obyvatelům Jeseníku i před 10 lety při zjišťování jejich názorů v roce Výsledky porovnání jsou následující: Strana 17 (celkem 67)

18 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Oblasti zlepšování života ve městě vytváření nových pracovních míst podpora rozvoje MSP ve městě zlepšování služeb pro občany péče o bezpečnost a pořádek ve městě podpora vzdělávání zlepšení dopravní infrastruktury zlepšení práce úřadů ve vztahu k občanům péče o pěkný vzhled města řešení bytové otázky rozvoj cestovního ruchu péče o památky a pamětihodnosti využívání alternativních zdrojů energie (%) Pozn.: Součet procent přesahuje 100, neboť respondenti měli možnost až tří odpovědí. V názorech na to, co je zapotřebí prosazovat došlo k výraznému posunu. Na prvním místě zůstává jako absolutně prioritní otázka vytváření pracovních míst, a to pro ještě větší podíl respondentů než před 10 lety. Druhou příčku už ale neobsazuje řešení bytové otázky, protože situace v této oblasti nepředstavuje pro většinu lidí vážný problém, jak bylo ukázáno výše (tuto oblast zdůrazňuje jen 15 % respondentů). Místo toho se zvýšil požadavek na podporu rozvoje podnikání (v souladu s potřebou rozvoje pracovních příležitostí). Paradoxně k tomu ale poklesl důraz na rozvoj cestovního ruchu, byť právě ten by mohl být výrazným zdrojem rozvoje podnikání i zaměstnanosti (patrně vyžaduje tato oblast větší propagaci i vůči místnímu obyvatelstvu). Rovněž se snížil i důraz na rozvoj vzdělávání. Strana 18 (celkem 67)

19 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Opět se ukázalo, že občanům města stále více záleží na bezpečnosti (nárůst o více než 10 %). Potvrdily se tím výše zmíněné né závěry o prioritách v oblasti kvality života. K dalšímu zvýšení nároků na zlepšení došlo v oblastech péče o vzhled města (téměř na dvojnásobek), dopravní infrastruktury a rozvoje služeb pro občany. Malý zájem občanů zůstává u péče o památky a pamětihodnosti. Celkově průzkum poukázal na to, že kvalita života ve městě je dána řadou rozličných faktorů, z nichž mnohé jsou zdrojem nespokojenosti lidí a vyžadují koncepční úsilí k jejich nápravě. Dle očekávání spatřují obyvatelé priority v zásadním řešení růstu zaměstnanosti, péči o bezpečnost a v komplexním zajišťování služeb občanům. 1.6 Veřejná správa Posilování výkonu veřejné ejné správy je samozřejmou podmínkou celkového rozvoje města a spokojenosti jeho občanů. Některé aspekty výkonu veřejné ejné správy byly implicitně obsaženy v analýze kvality života výše. Ukázalo se, že práce úřadů ve vztahu k občanům se v jejich očích spíše zlepšuje než zhoršuje a jako oblast důrazu na zlepšení ji vidí pouze 15 % občanů. Kvalitní práce městského zastupitelstva je velmi důležitá pro více než polovinu občanů a jen každý desátý její roli neakcentuje (v žebříčku důležitosti je na 5. místě z celkového počtu 16 analyzovaných faktorů). Na druhé straně je zájem lidí o věci veřejné ejné hodnocen dosti podprůměrně, až na 13. místě z celkového počtu 17 hodnocených oblastí (špatně hodnotí v tomto směru své spoluobčany 80 % respondentů). Proto byly do této oblasti směrovány v průzkumu další otázky. Občané tak byli přímo dotázáni na svůj osobní názor týkající se práce Městského úřadu v Jeseníku: 3,8 19,2 Názor na práci městského úřadu (%) 4,0 14,9 58,1 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví Mezní hodnocení jako velmi dobré nebo špatné využili respondenti jen sporadicky. Převaha spíše dobrého nad spíše špatným hodnocením však byla trojnásobná, což vyznívá pro úřad příznivě (zvlášť, když se k tomu bylo ochotno vyjádřit vysoké procento dotazovaných). Jedná se o otázku, kterou lze porovnat s toutéž otázkou v průzkumu z r Tehdy bylo rozložení odpovědí obdobné (nevyjádřilo se identických 14,8 % respondentů a rovněž nevyužili krajních stupňů hodnocení), ale převaha spíše dobrého nad spíše špatným hodnocením byla pouze dvojnásobná. Došlo tedy ke zlepšení: Strana 19 (celkem 67)

20 Město Jeseník: Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel regionu a návrh komunikační ní strategie úřadu vůči občanům Názor na práci městského úřadu v čase % ,1 50, ,0 velmi dobrá 4,9 spíše dobrá spíše špatná 24,3 19,2 3,8 velmi špatná 5,6 14,9 14,8 neví, nezajímá Názory mužů či žen a více či i méně vzdělaných se významně neliší. Pouze mezi mladými do 24 let a respondenty se základním vzděláním je statisticky významně více těch, které to nezajímá (až 30 %). Nejmladší jsou také kritičtější než nejstarší: Názor na práci městského úřadu dle věku % celý soubor do 24 let nad 60 let 10 0 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, nezajímá Obyvatelé Jeseníku pochopitelně vyžadují dobrou práci radnice a zdá se, že moc nechtějí tolerovat omezení péče města o své občany v důsledku objektivně zhoršené ekonomické situace. Dopad ekonomické krize na péči města o občany byla ochotna uznat necelá třetina respondentů, Téměř polovina respondentů to uznat nemíní a zbytek se k této otázce nedokázal vyjádřit. Ve větší míře to chápou jen vysokoškoláci s nadprůměrným rným životním standardem. Mladí do 24 let vykázali výrazně nejnižší toleranci k této situaci (pokud je to vůbec zajímalo a odpověděli, ěli, pak nevím zatrhlo Strana 20 (celkem 67)