VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB

Transkript

1 VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB WP 3: Vývoj konceptu WP Leader: Innovation in Learning Institute Verze: 1 Datum vytvoření:

2 2 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] OBSAH KONSORCIUM ISMART 3 1. OBECNÉ INFORMACE O PRŮZKUMU A JEHO VÝSLEDKY 4 2. SHRNUTÍ PRŮZKUMU S UČITELI Školní kontext a zkušenosti s dyslexií Obtíže a potřeby související s dyslexií dle názoru učitelů Řešení problémů s dyslexií pomocí Smart technologií 6 3. SHRNUTÍ PRŮZKUMU S RODIČI Osobní informace a zkušenosti s dyslexií Řešení problémů s dyslexií pomocí Smart technologií 7 4. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO ISMART KONCEPT Pozadí znalostí o dyslexii Technický koncept Vzdělávací koncepce 9 #2

3 3 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] Konsorcium ismart Accord International - Česká republika- - koordinátor projektu European Institute for Local Development - Řecko- - teacher training concept and model for European implementation AcrossLimits - Malta koncepce vzdělávání učitelů a vývoj People Help the People - Itálie experti na dyslexii a publicita InterNIT - Švédsko pilotní aktivity ve školách a technický vývoj Innovation in Learning Institute - Německo koncept nástrojů a metodika Primary school Jílové u Prahy - Česká republika pilotní aktivity ve školách Afyonkarahisar Provincial National Education Directorate - Turecko - afyon.meb.gov.tr - pilotní aktivity ve školách #3

4 4 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] 1. Obecné informace o průzkumu a jeho výsledky Tento dokument je souhrnem analýzy potřeb. Analýza potřeb byla provedena v průběhu prvních šesti měsíců trvání projektu ismart. Jeho cílem je poskytnout ucelený přehled o potřebách všech zainteresovaných cílových skupin v oblasti podpory ICT pro žáky s dyslexií ve škole, která je základem pro další práci na projektu. Analýza potřeb byla provedena jako on-line průzkum ve všech sedmi zúčastněných zemí (Česká republika, Německo, Řecko, Itálie, Malta, Švédsko, Turecko) v období leden-březen 2014 s celkem 2356 účastníků (1392 učitelů a 964 rodičů). Velikosti vzorků z každé země se hodně odlišují. Zatímco Turecko dosáhlo mimořádně vysokou velikost vzorku 1285 dotazníků vyplněných učiteli a 778 vyplněných rodiči, mnohem méně účastníků získali pro průzkum v jiných zemích, v rozmezí 3-50 učitelů a 3-74 rodičů. Vzhledem k velmi různým velikostem vzorku, deskriptivní analýza dat byla provedena, a data byla předložena a projednána zvlášť pro každou zemi. V analýze průzkumu s rodiči byly odpovědi rozděleny na ty, kteří mají děti s dyslexií, ty, kteří mají děti s nejasnými příznaky a ty, kteří nemají dyslektické dítě. Mezi rodiči a učiteli ze všech zemí - bez ohledu na rozdílné prostředí a zda učí/mají děti s dyslexií nebo ne - existuje široký konsensus o zavedení nových chytrých technologií ve třídě. Všichni vysoce oceňují možnost poskytování dalších vzdělávacích materiálů a nástrojů na pomoc dyslektickým dětem a uvádí konkrétní návrhy na nástroje a metody. Nicméně, někteří také poukázali na problémy a obavy související s používáním informačních a komunikačních technologií ve třídě, které by měly být vzaty v úvahu. #4

5 5 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] 2. Shrnutí Průzkumu s učiteli 2.1. Školní kontext a zkušenosti s dyslexií Většina respondentů byly ženy, polovina z nich učí všechny předměty / základní vzdělávání, 60% vyučují ve třídách o velikosti mezi 21 až 30 žáky, 84% tvoří učitelé a jen asi 16% ředitelé. Více než polovina učitelů (60%) z celkového vzorku mají zkušenosti s věkovou skupinou 9 až 13 roků, což je věková skupina, na kterou se zaměřuje ismart. Jen asi jedna třetina všech učitelů uvedla, že mají děti ve třídě s konzistentními obtížemi při čtení a psaní. Okolo 40% se domnívá, že nemají žádné studenty s poruchami ve svých třídách. Nicméně, podle literatury lze očekávat, že 2-4% dětí má dyslexii, což znamená, že vysoký podíl učitelů nemuselo poznat známky dyslexie u žáků ve své třídě. Když byli dotázáni na zkušenosti s dyslexií, 60% učitelů z celkového vzorku uvedlo, že dyslexie není tématem vzdělávání učitelů, že v této oblasti neexistují nabídky dalšího vzdělávání a že také nezískali znalosti samostudiem. Ukázalo se však, že jsou velké rozdíly v jednotlivých zemích. Rozdílné a často nepříliš hluboké úrovně znalostí o dyslexii se promítly, i když byli učitelé požádáni o popsání příznaků dyslexie. Z celkového počtu 6 možných příznaků, celkový průměr vybraných byl Většina zjištěných příznaků v celkovém vzorku byly: vizuální, čtení a gramatika (54%), psaní a motorické dovednosti (34%), paměť a porozumění (33%). Tato zjištění jasně ukazují na potřebu dalšího vzdělávání s cílem zvýšit znalosti o dyslexii ve všech jeho aspektech Obtíže a potřeby související s dyslexií dle názoru učitelů I přes to všichni učitelé popsali typické obtíže, se kterými se setkávají učitelé, rodiče a dyslektičtí žáci během školního života. Velká část učitelů byla také schopna poradit, co je potřeba k překonání těchto obtíží: Hlavním problémem pro učitele je, že je obtížné poskytnout individuální podporu každému dítěti, z důvodu nedostatku času, znalostí a konkrétních materiálů. Kromě toho, je pro dyslektické děti obtížné používat texty jako zdroje informací. Učitelé všech zemí vyjádřili své potřeby získání více podpůrných materiálů a nástrojů (včetně informačních a komunikačních technologií), více školení, speciálních kurzů pro dyslektické děti, více podpory ze strany školy a úřadů, lepší spolupráci s odborníky a rodiči. Někteří také uvádějí potřebu zaměstnávání (více) asistentů pedagoga. Podle učitelů v průzkumu ismart, problémy a potřeby rodičů dyslektických dětí jsou velmi podobné: je zde nedostatek znalostí, podpůrných materiálů, času, trpělivosti a podpory odborníků nebo škol, což znamená, že potřebují více informací, více specializovaných učebních materiálů, užitečné nástroje informačních a komunikačních technologií, další podporu škol a odborníků. Navíc, rodiče se někdy potýkají s nedostatkem pochopení ze strany učitelů a někteří se stydí za své děti s poruchami učení, takže by potřebovali více podpory ze strany učitelů a přátel. Jako nejvýznamnější emocionální a sociální problém dyslektických žáků uvedli učitelé ponižování spolužáky a někdy dokonce i učiteli, vyloučení z kolektivu, nízké sebevědomí a pomalé pracovní tempo. Podle učitelů, postižené děti potřebují lepší informovanost a přijetí problému ze strany učitelů a spolužáků, individuální podporu, specifické materiály (včetně nástrojů informačních a komunikačních technologií), uznání jejich silných stránek, pochvalu za snahu i za malé úspěchy. #5

6 6 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] Na otázku, zda a jaká opatření existují v jednotlivých zemích týkající se dyslektických studentů, je zarážející, že ve většině zemí učitelé dávají různé a částečně protichůdné odpovědi. Většina opatření, která učitelé uvádějí, se vztahují na pomoc při zkoušení a upravené hodnocení. Velké rozdíly v odpovědích se ukázaly v otázce o možnostech nápravy pro dyslektické děti. V zemích, kde učitelé věděli o možnostech nápravy, bylo často zmíněno, že tato terapie musí být financována ze soukromých zdrojů, nebo že existují značné rozdíly v kvalitě. Pokud jde o učební pomůcky pro dyslektické studenty, jejich použití se také nezdá být velmi rozšířené (opět s velkými rozdíly v jednotlivých zemích). Ti učitelé, kteří využívají učební pomůcky, zmínili: vizuální pomoc jako zařízení pro zvýraznění textu, informační a komunikační technologie jako interaktivní tabule nebo syntézy řeči, PC programy a speciální učebnice Řešení problémů s dyslexií pomocí Smart technologií Vzhledem k tomu co výše uvedené výsledky naznačují, většina učitelů by uvítala chytrá technologická řešení pro podporu výuky dyslektických dětí, jak je navrženo konsorciem ismart. Otázka obecné ochoty využívat inteligentní technologie byla následována popisem různých scénářů využití a vyhodnocení: využití interaktivní tabule pro nahrávání a sdílení zápisů a/nebo pedagogického materiálu z tabule, použití dotykových zařízení žáky během vyučování pro okamžité přijímání pedagogického materiálu a náčrtků z interaktivní tabule, a/nebo pro fotografování materiálů a práce žáka s cílem zaznamenávat jejich postupy, a použití softwaru pro hlasité čtení textů a překládání mluvené řeči do psaného textu. Všechna řešení jsou určena pro děti s/bez dyslexie a byla by oceněna učiteli, protože dyslektické děti by nebyly vyčleněny. Následující výhody chytrých technických řešení případně používaných ve třídě byly zmíněny nejčastěji: Individuální podpora by byla jednodušší, nevýhody dyslektických dětí by byly sníženy, je to moderní a motivující a přináší možnosti různých stylů učení. Kromě toho, nástroje ICT by usnadnily ukládání, sdílení a opětovné použití materiálů, a šetřily by čas. Pokud by každý žák měl dotykový přístroj, mohl by pracovat samostatně. Software pro hlasité čtení textů by mohl dyslektickým studentům pomoci s porozuměním textu. Nicméně byly vyjádřeny obavy z vysokých nákladů, nedostatku znalostí o informačních a komunikačních technologiích a vyšší roztěkanosti studentů kvůli novým médiím. Existují také obavy z dopadů na zdraví dětí a ze ztráty v sociální interakci. Někteří učitelé se obávají technických problémů nebo poškození. Kromě toho, pokud si žáci nemusí dělat poznámky, mohli by se stát příliš pasivními, a nemuseli by se naučit, jak psát správně rukou. Dyslektické děti by se mohly příliš spoléhat na technické zařízení, místo aby se snažily vlastním úsilím o překonání svých obtíží. Někteří učitelé z Německa také zmínili obavy o autorská práva a ochraně soukromí, a že trvalé nahrávání materiálů může snížit spontánnost. Učitelé nakonec měli příležitost, dát další návrhy na to, jak by technologická řešení mohla pomoci studentům s dyslexií. Bylo uvedeno několik návrhů, např. použití tabletů se sluchátky, vzdělávací program pro rozpoznávání zvuků u dětí s aditivní percepční poruchou, nástroje pro procvičování znalosti čtení, lepší konverzi z naskenovaných dokumentů do editovatelných listů. Kromě toho, technologie by mohla být použita pro gamification, mohla by podpořit opakování hodiny doma, podporovat a poskytovat cvičení, která obsahují audio a/nebo vizuální materiál pro procvičování pozornosti nebo čtení. Nicméně, učitelé zdůraznili, že ICT by neměly být používány výhradně, ale jen jako doplněk k běžným metodám výuky. #6

7 7 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] 3. Shrnutí Průzkumu s rodiči 3.1. Osobní informace a zkušenosti s dyslexií 43% rodičů, kteří se zúčastnili průzkumu ismart mají 2 děti. Tři ze čtyř rodičů nemají dyslektické dítě. Většina dětí zúčastněných rodičů mají mezi devíti a třinácti lety, což je cílová věková skupina projektu. Rodiče, kteří mají dyslektické dítě, zjistili tuto diagnózu ve věku mezi 7 a 9 lety dítěte. Ve většině zemí je procento dívek a chlapců, jejichž rodiče se zúčastnili průzkumu stejné, i když chlapci mírně převyšují dívky. Mezi dyslektickými dětmi a dětmi s nejasnými příznaky je téměř 60% chlapců. Na otázku týkající se zkušenosti s dyslexií, 63% rodičů z celkového průzkumu uvedlo, že nemají žádné znalosti nebo zkušenosti v oblasti dyslexie. Většina z nich pochází z Turecka, kde je nejvyšší počet lidí, kteří se zúčastnili průzkumu, a většina z nich má děti bez dyslexie nebo s nejasnými příznaky. Rozdílná a často nepříliš hluboká úroveň znalostí o dyslexii se také projevila, když byli rodiče požádáni o vyjmenování příznaků dyslexie. Ze šesti možných symptomů, tak pouze rodiče z Velké Británie zaškrtli 5 oblastí. Další odpovědi byli v rozmezí v průměru 1,00 až 3,07 na jednoho respondenta. Oblast, která byla v celkovém vzorku identifikována nejčastěji, byl "zrak, čtení a psaní" (70%). Jako typické příznaky, stejně jako typické obtíže dětí s dyslexií, kterým musí čelit ve škole, většina rodičů zmínila problémy spojené se čtením a psaním. V důsledku těchto poruch učení, většina dyslektických dětí má problémy držet krok se svými spolužáky a dostávají špatné známky v testech. Rodiče vzorku ismart také zmínili problematiku sociálního vyloučení, frustrace, a v některých případech nedostatek uznání a pochopení ze strany učitelů Řešení problémů s dyslexií pomocí Smart technologií Třetina rodičů dyslektických dětí uvedla, že ve škole nejsou žádné metody a nástroje, které pomáhají dětem s dyslexií v učení, třetina neví. Uváděný způsob podpory se pohybuje od využití zařízení ICT až po "běžné" nástroje, jako jsou fólie a větší kopie nebo úlevy v průběhu zkoušek a hodnocení. Několik rodičů zmínilo, že existují asistenti pedagoga nebo speciální třídy pro děti s dyslexií. Na otázku ohledně použití chytrých technologií ve třídě na pomoc žákům s dyslexií, se většině rodičů tato představa líbila a vysvětlili proč. Mezi rodiči s dyslektickým dítětem byla míra souhlasu 79%; nicméně vyjádřili i obavy (9%). Rodiče především schválili myšlenku technologií používaných v celé třídě, aby dyslektické děti nebyly vyčleněny. Mnozí rodiče tvrdili, že nové technologie by měly podpořit spíše než nahradit tradiční vyučovací metody a asistenty pedagoga. Otázka ochoty využívat chytré technologie je stejná jako v průzkumu učitelů. Odpovědi na individuální řešení odpovídají výše zmíněné tendenci: většina rodičů schvaluje návrhy, ale o něco vyšší přijetí bylo mezi rodiči, kteří mají děti s dyslexií, než mezi ostatními. Následující výhody chytrých technických řešení používaných ve třídě byly zmíněny nejčastěji: interaktivní tabule a dotykové zařízení, která by umožnila získávání správného a možná individuálního materiálu rychleji a snadněji, což by umožnilo opakování doma a samostatné učení. Text-to-Speech software (software na čtení textu) by pomohl dyslektickým dětem pochopit texty. Obecně platí, že chytráí technologická řešení jsou aktuální a mohla by zvýšit #7

8 8 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] motivaci všech dětí. Kromě toho se mohou kompenzovat poruchy učení, což by vedlo ke zlepšení známky, jakož i k lepšímu uznání ze strany učitelů a spolužáků, a tím by se zvýšilo sebevědomí a sebeúcta dyslektických dětí. Nicméně, existují obavy, že psaní rukou a pravopis by nebyly dostatečně procvičovány, a že informace by byly přijímány pouze pasivně. Navíc, někteří rodiče se obávají, že příliš mnoho času před monitory by mohlo poškodit oči, snížit koncentraci nebo dokonce zvýšit agresivitu dětí. Další kritikou jsou vysoké náklady a možnost technických problémů. Bylo také hodně obav týkajících se ochrany osobních údajů a práv na soukromí, a to zejména v případě pořizování fotografií. Co se týče zařízení s dotykovým displejem pro každé dítě, rodiče zmiňují vysoké riziko zneužití a rozptýlení. Rodiče měli také možnost uvést další návrhy, jak by technologická řešení mohla pomoci studentům s dyslexií. Rodiče dyslektických dětí se vyjadřovali nejčastěji, s návrhy od doporučení konkrétního existujícího softwaru až po přání většího množství didaktických her a cvičení, nebo lepších a více nástrojů informačních a komunikačních technologií, jako je speech2text/text2speech (převádění mluveného slova do psaného textu a naopak) programů. Otázka, zda dítě má vlastní dotykový přístroj přinesla různé odpovědi v jednotlivých zemích, ale i u dětí s dyslexií i bez. Většina dětí s dyslexií (59%) má vlastní dotykové zařízení, zatímco u dětí s nejasnými příznaky to bylo 40%. Z těch rodičů, kteří uvádějí, že nemají dyslektické dítě, 28% dětí vlastní dotykové zařízení. Většina rodičů by umožnila, aby jejich dítě používalo ve škole vlastní zařízení. V případě, že je mobilní přístroj poskytován školou, většina rodičů - zejména těch s dyslektickým dítětem - by bylo ochotno podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti. #8

9 9 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] 4. Závěry a doporučení pro koncept ismart Průzkum ukázal, že současná úroveň odborných znalostí v oblasti dyslexie a možnosti pro efektivní podporu a pomoc dyslektických žáků ve školním životě není dostačující. Byly formulovány četné problémy a potřeby. Tváří v tvář nedostatku účinných měření a nástrojů, většina učitelů i rodičů vyjádřila kladné stanovisko a očekávání ve vztahu k využívání nových technologií. Rodiče bez dyslektických dětí jsou lhostejní, ale spíše pozitivní a otevření vůči myšlence. Navrhované scénáře s použitím chytrých technologických řešení byly hodnoceny konstruktivně rodiči a učiteli a odpovědi poskytují mnoho užitečných rad pro další vývoj pro technické a didaktické koncepce ismart. Výsledky z průzkumů s učiteli a rodiči vedou k následujícím doporučením týkajících se dalšího vývoje konceptu ismart: 4.1. Pozadí znalostí o dyslexii ismart by měl poskytnout učitelům i rodičům povědomí o dyslexii, a to jak obecně, tak i ve vztahu k symptomům. Dále by měl poskytnout informace o právních předpisech, politikách, možnostech financování, vhodných kontaktních osobách a dostupnosti učebních materiálů specifických pro danou zemi. To by mělo také přispět ke snížení pocitu studu s ohledem na dyslektické dítě, a k poskytování nepřetržité podpory Technický koncept Technická koncepce ismartu... musí poskytovat podporu jak pro porozumění textům tak pro výcvik čtení a psaní. musí umožnit čtení textů nahlas. musí podporovat hlasový režim komunikace s učitelem. musí organizovat digitální učební materiály přinejmenším stejně snadno (pro učitele) jako alternativy. by měla podporovat i ruční psaní a psaní pomocí klávesnice. by měla podporovat umožnění připojení a používání velkých monitorů by měla umožnit testování (a re-testování) čtení a psaní - silné a slabé stránky. by měla být užitečná i pro ne-dyslektické děti, aby se zabránilo závisti a přetrvávající odlišnosti. musí používat tradiční hardware, aby se snížila finanční rizika, pokud se rozbijí nebo odcizí Vzdělávací koncepce Vzdělávací koncepce ismart by měla vzít v úvahu otázky, jak by učitelé mohli povzbudit studenty s dyslexií. Na školeních by se také měla věnovat pozornost silný stránkám dětí s dyslexií a toto téma by mělo být diskutováno a procvičováno. by mohla poskytovat informace o tom, jak by učitelé mohli řešit problém dyslexie v celé třídě, čímž by se ne-dyslektičtí spolužáci naučili lépe porozumět dyslektickým spolužákům a naučili by se k nim také chovat s úctou. by měla obsahovat doporučení pro povzbuzování studentů během výuky tak, aby neupadali do pasivity, a dále jak procvičovat ruční psaní a jak by měly být vyškoleni v používání chytrých zařízení. by měla projednávat možnosti, jak se vyhnout zneužití zařízení během vyučování. #9

10 10 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] by měla řešit otázky týkající se soukromí a měla by stimulovat nápady vedoucí ke zvýšení povědomí žáků o ochraně osobních údajů. Tato otázka by měla být projednána i s rodiči. by měla poskytnout jasná doporučení o tom, kdy a jak mohou studenti nabíjet svá zařízení, aby byla vždy k dispozici a správně pracovala. by měla zohledňovat dotazy rodičů ohledně zdravého způsobu používání nových médií (např. odpověď na otázku, jaká je vhodná doba soustředěného sledování monitoru/obrazovky). #10

11 11 [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ PROJEKTOVÉHO VÝSTUPU D 3.1. ANALÝZA POTŘEB] Projektový web: Stránka na Facebooku: Kontakt: info@ismart-project.com #11