Analýza potřeb pedagogických pracovníků ve vztahu k sociokulturně znevýhodněným dětem

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza potřeb pedagogických pracovníků ve vztahu k sociokulturně znevýhodněným dětem"

Transkript

1 Analýza potřeb pedagogických pracovníků ve vztahu k sociokulturně znevýhodněným dětem Zpráva je jedním z výstupů projektu Cesta k rovným příležitostem možnosti a limity vzdělávání sociokulturně znevýhodněných osob. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky prosinec 2010

2 Tereza Zíková, Petra Morvayová, Helena Koubková, Aleš Turnovec, Klára Strohsová Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu, Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni Centrum interkulturního vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 1

3 Obsah Obsah... 2 Seznam tabulek... 4 A. Úvod... 5 B. K tematickému zaměření výzkumu... 8 C. Metodologie a charakteristika respondentů C.1. Část A - kvalitativní rozhovory...17 C.1.1. Metodologie a podmínky výzkumu C.1.2. Charakteristika respondentů, školských zařízení a lokace výzkumu C.2. Část B sondážní šetření...30 C.2.1. Metodologie a charakteristika respondentů D. Výstupy z kvalitativních rozhovorů a analýza dat část A D.1. Recepce a charakteristiky pojmů speciální vzdělávací potřeby a sociální znevýhodnění...34 D.1.1. Pojem speciální vzdělávací potřeby D.1.2. Pojem sociální znevýhodnění D.1.3. Reflexe charakteru sociálního znevýhodnění ze strany respondentů.. 43 D.2. Reflexe multikulturality a multikulturní výchova na školách...63 D.2.1. Pojem multikulturní výchova a multikulturalita D.2.2. Multikulturní výchova na školách D.3. Financování a institucionální podpora škol...73 D.3.1. Vzájemné souvislosti mezi financováním škol a inkluzivním vzděláváním D.3.2. Nefinanční formy podpory pedagogů v kontextu sociálně inkluzivního přístupu 76 D.3.3. Celkové hodnocení podpory ze strany MŠMT D.3.4. Hodnocení podpory ve formě účelových finančních dotací D.4. Návrhy respondentů ke zvýšení úspěšnosti sociálně znevýhodněných dětí ve vzdělávacím procesu

4 D.4.1. Návrhy respondentů ke zlepšení situace ve školství ve vztahu k sociálně znevýhodněným dětem D.4.2. Návrhy respondentů ke zlepšení práce s rodinami sociálně znevýhodněných E. Výstupy ze sondážního šetření a analýza dat část B E.1. Identifikace relevantních kořenů vzdělávacích obtíží žáků E.1.1. Identifikované potřeby pedagogů E.2. Pro-intervenční kompetence pedagoga E.2.1. Kompenzovatelnost obtíží dítěte z pohledu pedagoga a návrhy linie kompenzace E.2.2. Návrhy přímé pedagogické práce respondenta s cílem zmírnit vzdělávací obtíže dítěte E.2.3. Pociťované potřeby pedagoga v této oblasti práce se sociálně znevýhodněným dítětem E.2.4. Identifikované potřeby pedagogů E.3. Integrační a segregační tendence ve směru intervence a navrhovaných postupech pedagoga E.3.1. Kategorie trendů 1 pro-integrační E.3.2. Kategorie trendů 2 pro-segregační E.3.3. Kategorie trendů 3 indiferentní E.3.4. Identifikované potřeby pedagogů E.4. Kategorizace potřeb a problémů dítěte dle stávající legislativy umožňující jeho specifickou podporu E.4.1. Intuitivní volná kategorizace, asociace E.4.2. Identifikované potřeby pedagogů pro tuto oblast práce se sociálně znevýhodněnými dětmi E.5. Diskuse výsledků sondy F. Závěry a doporučení G. Použitá literatura a jiné zdroje H. Přílohy H.1. Příloha 1 - Struktura rozhovoru (část A) H.2. Příloha 2 - Příloha ke struktuře rozhovoru pro tazatele (část A)

5 H.3. Příloha 3 - Modelová situace (část B) H.4. Příloha 4 - Přehled použitých kódů analýza rozhovorů (část A) H.5. Příloha 5 - Přehled použitých kódů - respondenti MŠ (část A) H.6. Příloha 6 - Přehled použitých kódů - respondenti ZŠ (část A) H.7. Příloha 7 - Přehled použitých kódů - respondenti ZŠ S (část A) H.8. Příloha 8 - Přehled použitých kódů - respondenti SŠ SOŠ (část A) H.9. Příloha 9 - Přehled použitých kódů - respondenti SŠ G (část A) Seznam tabulek Tabulka 1: Vybrané charakteristiky Plzeňského kraje ve vztahu ke zkoumanému tématu Tabulka 2: Přehled škol podle typu Plzeňský kraj Tabulka 3: Vybrané charakteristiky Ústeckého kraje ve vztahu ke zkoumanému tématu Tabulka 4: Přehled škol podle typu Ústecký kraj Tabulka 5: Seznam právních subjektů - pracovišť respondentů výzkumu Tabulka 6: Průměrné počty žáků škol a školských zařízení respondentů Tabulka 7: Údaje o průměrném věku a délce praxe respondentů Tabulka 8: Údaje o pohlaví respondentů Tabulka 9: Přehled respondentů a jejich kódů Tabulka 10: Profil zkoumaného vzorku sondážní šetření

6 A. Úvod Analýza potřeb pedagogických pracovníků ve vztahu k sociokulturně znevýhodněným dětem je součástí projektu s názvem Cesta k rovným příležitostem možnosti a limity vzdělávání sociokulturně znevýhodněných osob 1, který je řešen v Centru aplikované antropologie a terénního výzkumu Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni v letech 2009 až 2011, a to ve spolupráci s Centrem interkulturního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Cílem projektu, jehož jedním z výstupů je i předkládaná analýza, je zvýšit povědomí pedagogických a vedoucích pracovníků škol i školských zařízení různých úrovní v rámci vzdělávacího systému (MŠ, ZŠ a SŠ) o možnostech a limitech dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí ve vzdělávacím procesu. Projekt reaguje na stávající situaci nejednotného a nejasně definovaného postupu ve vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí, žáků a studentů, která omezuje jejich přístup ke vzdělávání v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Hlavní podpořenou cílovou skupinou projektu jsou pedagogičtí pracovníci škol a školských zařízení (MŠ, ZŠ a SŠ), kteří budou podpořeni jako účastníci vzdělávání, jako informátoři v rámci analýzy potřeb pedagogických pracovníků ve vztahu k sociokulturně znevýhodněným dětem a jako experti v pracovní skupině projektu. Mezi hlavní aktivity projektu patří tvorba různých typů analýz (analýza faktorů bránících úspěšnému vstupu sociálně vyloučených osob do vzdělávacího systému, analýza institucionálních podmínek integrace sociálně vyloučených osob do vzdělávacího systému a analýza potřeb pedagogických pracovníků ve vztahu k sociokulturně znevýhodněným dětem), evaluace těchto analýz, tvorba příručky pro pedagogické pracovníky a vzdělávání pedagogických pracovníků. Výstupem projektu jsou výzkumné zprávy z analýzy faktorů bránících úspěšnému vstupu sociálně vyloučených osob do vzdělávacího systému, analýzy institucionálních podmínek integrace sociálně vyloučených osob do vzdělávacího systému, analýzy potřeb pedagogických pracovníků, dále pak workshopy 1 Projekt Cesta k rovným příležitostem - možnosti a limity vzdělávání sociokulturně znevýhodněných osob; projekt Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.2, reg. číslo CZ.1.07/1.2.00/ Více informací viz 5

7 pracovní skupiny, příručka a školení pro pedagogické pracovníky mateřských, základních a středních škol. Analýza potřeb pedagogických pracovníků ve vztahu k sociokulturně znevýhodněným dětem (dále jen Analýza ) je jednou ze tří vzájemně provázaných analýz, které v předmětném projektu slouží jako hlavní podklad pro tvorbu příručky pro pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, sekundárně pak analýzy mohou sloužit zřizovatelům škol a školských zařízení, tvůrcům veřejných politik, jednotlivým ministerským resortům i dalším zájemcům. Předložená analýza je součástí definování charakteristik nastavení tzv. directing systému (ve vztahu k předmětné cílové skupině). Teoretickou inspirací pro konstrukci pojednávaného interpretačního schématu bylo vymezení základních východisek pro konstrukci výzkumu na poli aplikované sociální antropologie, které zahrnuje jednak výzkumné práce v rámci oblasti tzv. directed systému (lokální společenství vymezené specifickou sociální strukturou, které tvoří potenciální cílovou skupinu rozvojových či integračních aktivit), oblast tzv. directing systému (soubor vnějších faktorů, které determinují charakter directed systému modelově se jedná o inovující organizace realizující podpůrné programy směřované vůči directed systému, přičemž tyto organizace jsou chápány jako sociokulturní systémy) a oblast tzv. interaction setting (procesy, ke kterým dochází v souvislosti s interakcí directing a directed systému). 2 Primárním cílem analýzy bylo identifikovat potřeby pedagogů, které se ve vztahu k edukační práci s cílovou skupinou těchto dětí objevují. Sekundárním cílem byla analýza potřeb (potažmo kompetencí) pedagogů v oblasti identifikace kořenů školní neúspěšnosti dětí se sociálním znevýhodněním, zjištění míry jejich vhledu do reálné životní situace dítěte a jeho rodiny, výskytu problémů s učením v souvislosti se sociokulturní diskontinuitou a rozsahu schopností navrhovat adekvátní mechanismy pedagogické a sociálně-pedagogické intervence v oblasti prevence a podpory takto znevýhodněných dětí. 2 FOSTER, G. (1969). Applied Anthropology. Boston. 6

8 V rámci první části analýzy (část A) byly provedeny kvalitativní rozhovory s respondenty z různých typů škol (ZŠ, MŠ, SŠ) z Ústeckého a Plzeňského kraje, které byly zaměřeny na různé oblasti propojené s tématem vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí, žáků a studentů. V rámci druhé části bylo provedeno sondážní šetření využívající tzv. situační metody. Šetření bylo provedeno s využitím popisu situace dítěte se specifickými vzdělávacími potřebami vyplývajícími ze sociálního znevýhodnění. Situační metoda byla zvolena jako doplněk komplementárně navazující a do jisté míry ověřující výstupy stěžejní části výzkumu potřeb pedagogů. * Realizace analýzy by nebyla možná bez spolupráce respondentů/informátorů z řad pedagogických pracovníků různých typů škol a školských zařízení, kterým tímto děkujeme. Dále děkujeme za spolupráci na šetření tazatelům, jmenovitě zejména Gabriele Fatkové, dále pak Ondřeji Hejnalovi, Zuzaně Kalčíkové a Zuzaně Polákové. 7

9 B. K tematickému zaměření výzkumu Naše Analýza institucionálních podmínek integrace sociálně vyloučených osob do vzdělávacího systému 3 (dále jen AIP, Zíková et al. 2010) konstatuje, že dlouhodobým problémem, se kterým se potýkají pedagogové a vzdělávací instituce v České republice, je nejednotný a nejasně definovaný systémový rámec týkající se vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí 4 : primární termín sociální znevýhodnění se objevuje ve školských dokumentech poprvé v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (účinnost od 1. ledna 2005 resp. 1. září 2007). Děti, žáky a studenty sociálně znevýhodněné zařazuje do skupiny dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, a to v paragrafu 4, písmeno a c. Ačkoliv se jedná o termín nově zavedený a ačkoliv zahrnuje různé, vcelku odlišné kategorie dětí s různými možnými problémy, není této problematice v materiálech věnována náležitá pozornost. Ani v tzv. školském zákoně, ani v dalších zkoumaných materiálech není tento pojem dostatečně definován, přesněji řečeno není zřejmé, koho a na základě jakých kritérií definovat jako osobu pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením či jako osobu ohroženou sociálně patologickými jevy (paragraf 4, písmeno a výše uvedeného 3 Provedená v předchozí etapě projektu Cesta k rovným příležitostem: možnosti a limity vzdělávání sociokulturně znevýhodněných osob; dostupné z: 4 Dle AIP (dále též Svoboda, Morvayová 2010 či Svoboda et al. 2009) se problematickým jeví již nastavení základních platných školských dokumentů, kde se projevuje neujasněný a nepříliš jednotný přístup k problematice sociálních aspektů vzdělávacích obtíží dětí a jejich možné saturace a kompenzace za pomoci institucí. V obecné rovině lze konstatovat, že jednotlivé dokumenty či jejich terminologie vychází mnohdy dokonce z protichůdných teoretických přístupů, což nejen komplikuje praktickou orientaci v celé problematice, ale také vede k dedukci nejednotných a sobě navzájem i kontraproduktivních praktických postupů a pokusů o řešení komplexní životní situace dětí a jejich rodin. Školský zákon přijatý v roce 2004 definoval určitý kategoriální rámec vzdělávacích potřeb, jednu z kategorií dětí se specifickými potřebami definoval jako skupinu dětí ze sociálním znevýhodněním, ale pro praxi a kompenzaci jejich handicapu a saturaci potřeb nedává žádné zásadní návody, naopak působí určité obtíže. Definice sociálního znevýhodnění pracuje se třemi úrovněmi: 1. rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením a ohrožení sociálně patologickými jevy, 2. nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, 3. postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 561/2004 Sb). Zásady, jak přistupovat k sociální situaci dítěte s nařízenou ústavní výchovou i dítěte v postavení azylanta, jsou rámcově alespoň v základu vymezeny a v přímé praxi je možné se podle tohoto rámce orientovat. Kategorie postulovaná jako rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením a ohrožení sociálně patologickými jevy se naopak jeví jako kategorie nesmírně problematická, s nejasnými konturami a možným různorodým výkladem. K nepřehlednosti celé situace kolem dětí se sociálním znevýhodněním přispívá i diskursivně nejasná a neukotvená terminologie, se kterou operují různé dokumenty, publikace i odborná veřejnost, a termíny se mnohdy libovolně zaměňují, přestože každý kategoriální termín nese poněkud jiný význam a váží se k němu jiné konotace. 8

10 zákona). Zákon blíže specifikuje pouze podporu v podobě zdarma nabízených učebnic (paragraf 27), neuvažuje však o možnosti navýšit škole finanční prostředky za zvýšené nároky spojené se vzděláváním sociálně znevýhodněných osob, jak to umožňuje v případě dětí se zdravotním postižením (paragraf 160). Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných podrobně stanovuje práci s dětmi zdravotně či mentálně postiženými, o dětech sociálně znevýhodněných však nijak nepojednává. Bližší informace o tom, co je sociální znevýhodnění a jak se sociálně znevýhodněnými dětmi pracovat, přinášejí až rámcové vzdělávací programy, které se v zásadě shodují v tom, že je to na prvním místě učitel či výchovný poradce, kdo má rozpoznat speciální vzdělávací potřeby toho kterého dítěte, případně toto dítě směrovat do péče školského poradenského zařízení. Na samotné učitele tak dopadá povinnost primárně diagnostikovat takto znevýhodněné dítě, což zajisté klade zvýšené nároky na jejich kompetence v předmětné oblasti (viz dále). V tomto ohledu však není dostatečná veřejně přístupná, ministerstvem doporučená a učitelům tak běžně dostupná metodická podpora, aby tento úkol (při ostatních povinnostech) mohli zvládnout. Školské dokumenty upozorňují na problémy, se kterými se tyto děti mohou potýkat, a nastiňují optimální stav, kterého je třeba dosáhnout, avšak nenabízejí žádné přesnější nástroje, jak konkrétně postupovat. Pokud už jsou v dokumentech vymezeny jisté přístupy, jak postupovat, není zřejmé, jakému přístupu je dávána přednost zda má učitel přistupovat k žákovi/studentovi na základě jeho individuálních potřeb, nebo na základě toho, že identifikuje žáka/studenta jako člena určité skupiny, z čehož by pak měl vyplývat odlišný přístup zohledňující žákovy/studentovy specifické potřeby. Celá problematika je navíc do značné míry zatížena etnickou optikou (jako dítě sociálně znevýhodněné může být v praxi často definováno tzv. romské dítě, někdy však pouze na základě barvy pleti, nikoliv podle jiných, přesnějších kritérií), což (ne)záměrně podporuje svými zjevnými či skrytými odkazy i pojmosloví závazných a nezávazných školských dokumentů a grantových programů (Zíková et al. 2010, s ). Tento problém tvoří spolu s dalšími poměrně významnou bariéru v přístupu ke kvalitnímu vzdělání u dětí sociálně znevýhodněných a podílí se na fenoménu tzv. sociokulturní diskontinuity, což je nedostatek slučitelnosti mezi domácí praxí a souborem sociokulturních 9

11 zkušeností dítěte (sociálním kapitálem získaným v domácím prostředí) a školní praxí založenou na jiných sociokulturních zvyklostech. Jde tedy o bariéru korelující se dvěma proměnnými sociokulturním zázemím dítěte a sociokulturním zázemím vzdělávacích institucí. V případě sociálně znevýhodněných dětí je vždy nutno předpokládat, že výraznější změny nepříznivého stavu, daného například specifickou situací jejich rodiny a problémů, které přináší život v náročných životních podmínkách, nelze dosáhnout bez komplexní intervence a s využitím širšího spektra sociálních a vzdělávacích služeb, než jak je dosud běžné. Situace a vzdělávací problémy dětí se sociálním znevýhodněním jsou nezřídka skutečně složitým konglomerátem vzájemně podmíněných dílčích problémů, jejich příčin a důsledků. Forma a rozsah sociálního znevýhodnění je vždy individuální. Může být tvořeno různou kombinací faktorů a výsledná manifestace ve vzdělávacích obtížích dítěte může mít (a také obvykle má) různou strukturu a podobu. 5 Účinnou intervenci ve škole v jeho prospěch není možné uskutečnit pouze v linii přímé pedagogické praxe, ale vyžaduje vždy komplexní, systémový přístup a multidisciplinární spolupráci mnoha subjektů (více např. Svoboda 2010). 5 V základu může být sociální znevýhodnění vázáno (upraveno dle Nikolai 2010, s. 108) např. na zdravotní problém dítěte a jeho různé formy, náročnou životní situaci rodiny, psychické poruchy (kupříkladu anxieta, fobie atp.), týrání, zanedbávání potřeb dítěte, zneužívání fyzické či psychické. Dále se může vázat na specifické životní podmínky a socioekonomický status, ve kterých dítě a jeho rodina žije, a jejich koreláty. Například život v podmínkách sociálního vyloučení s sebou přináší často problémy s bydlením, pro vzdělávání nevhodné materiální podmínky, se školními povinnostmi nekompatibilní životní rytmus rodiny, špatné stravovací návyky a nevhodnou výživu dítěte, nedostatek kvalitního spánku, nemožnost kvalitní udržitelné hygieny. Na tuto situaci se dále váže např. materiální stigma, symbolické vyloučení, nízká vzdělanost rodičů, sourozenců, vrstevníků, nutná odlišná hodnotová i výchovná orientace, rozdílný jazykový kód a modus rodiny. V situaci dítěte také může hrát významnou roli vliv tradičně předávané kultury nebo jejích reliktů: odlišný vzorec příbuzenských vztahů, rolí a postojů vázaný na jiný kulturní rámec, odlišný mateřský jazyk nebo lokální etnolekt, relikty kastovního systému, uplatňování konceptu rituální čistoty, odlišná hodnotová orientace, odlišné pojetí autority, náboženská pravidla a normy apod. Často je nutné také počítat s přehlíženými dlouhodobými důsledky stigmatizace, izolace, segregace, stereotypního nahlížení a hodnocení, typizace, případně i diskriminace. Dle T. Nikolaie lze za příklady považovat stereotypní vnímání dítěte (romské dítě = problémové dítě), stereotypy ostatních rodičů, vyčlenění z kolektivu na základě barvy pleti, předsudky v oblasti typické osobnosti dítěte ze sociokulturně odlišného prostředí (romské dítě = praktická orientace) aj. (Nikolai 2010, s. 108). Na tomto místě je důležité podotknout, že ve vzdělávacích, pedagogických či diagnostických přístupech je naprosto nezbytné rezignovat na jakýkoliv zobecňující model, kterým by se sociální znevýhodnění a jím postižené dítě či jeho rodina dalo šablonovitě charakterizovat. Rozdíly mezi různými životními situacemi a sociokulturními skupinami jsou do té míry významné, že překrývají význam případných identifikovatelných shod (více viz též Nikolai 2010). 10

12 Efektivita intervencí ve prospěch sociálně znevýhodněných dětí (budeme-li se držet terminologie školského zákona) a pro-integračních procesů v oblasti saturace jejich vzdělávacích potřeb je zcela zásadně spjata s programovou otevřeností profilů škol a připraveností, schopností a možnostmi pedagogů v rámci celého vzdělávacího systému naplňovat požadavek na integračně-inkluzivní vzdělávání. Zároveň je nezbytně nutné počítat při saturaci potřeb sociálně znevýhodněných dětí a kompenzaci jejich handicapu s potřebami, které vznikají právě na straně pedagogického personálu vzdělávacích institucí. Aktuální studie (MŠMT - Svoboda et al. 2009, Zíková et al. 2010, Svoboda, Morvayová 2010) však poukazují v této oblasti na významné limity a bariéry. Ve vztahu k sociálně silně (multifaktoriálně) znevýhodněným dětem (jako jsou např. děti ze sociálně vyloučených lokalit) je nutné konstatovat, že v České republice lze jen ojediněle nalézt vzdělávací instituce s konceptem, který by bylo možno považovat za efektivní nástroj podpory, zahrnující i širší spolupráci a intervenci v domácím prostředí dětí, tedy zajišťující i adekvátní spolupráci s dalšími subjekty a rodinou (viz Svoboda 2010). Děti sociálně silně znevýhodněné jsou v systému školství České republiky též postihovány např. programovými bariérami působícími proti naplňování jejich zájmů a variantám potřeb. Tyto bariéry jsou spjaty se vzděláváním sociálně znevýhodněných dětí zejména v určitých specifických typech škol či tříd. Děti jsou fakticky (fyzicky i symbolicky) vylučovány z možnosti spontánně se učit z běžných sociálních situací, mají přístup k omezenému okruhu sociálních aktivit ve skupině stejně znevýhodněných dětí, škole či lokalitě školy. Pro kompenzaci jejich znevýhodnění je však dlouhodobá rozmanitost sociálních interakcí jedním z nejdůležitějších faktorů. Snížená interakce jejich vzdělávací skupiny s jinými subjekty, omezení aktivit a vazeb směrem ke školám stejného zaměření i obdobného složení žáků 6 a symbolické vyloučení z možnosti sdílet sociální a kulturní kapitál běžné společnosti se dále podepisují na jejich (mnohdy celoživotním) sociálním handicapu. 6 Zejména socioekonomický status dětí, sociální znevýhodnění, typ postižení apod. 11

13 Saturace potřeb sociálně znevýhodněných dětí ve školách vyžaduje na jedné straně akceptaci specifických pedagogických principů, které jsou založeny na relativizujícím, dynamickém a k situaci jednotlivce senzitivním přístupu, dále vyžaduje změnu v oblasti práce s pedagogickými cíli a změnu v důrazu na strukturální otázky a metodiku, formy i obsah pedagogické práce. Strukturálními otázkami se zde míní neoddělování linie přímé pedagogické praxe a vzdělávání dítěte od jejich kombinace s vhodnými programy včasné péče, důraz na heterogenitu prostředí škol 7, rozvíjející přímou práci s dítětem ve vazbě na (zejména sociální či sociálně-pedagogický) program, který pomáhá celým rodinám či vrstevnickým skupinám dosahovat určitých kompetencí, postojů a návyků, a zároveň pomáhá řešit jejich aktuální sociální a ekonomickou situaci. Intervence ve prospěch dětí ve školách by měla být rámována elastickou prostupností systému vzdělávání, návazností a dlouhodobostí aktivit, tedy též proinkluzivním nastavením systému (forma), a naplněna praktickým, pragmatickým, osobnostním a měkkým přístupem ke konkrétní životní situaci jednotlivce (obsah). Přihlížet ke skutečným vzdělávacím potřebám a možnostem sociálně znevýhodněných dětí by mělo být nadřazeno dosavadním zvyklostem, souvisejícím se zřizováním různých typů vzdělávacích institucí a metodikou pedagogické práce, a dále by se měly prosazovat mechanismy flexibilního integračně/inkluzivního modelu vzdělávání, které jsou s to poskytovat co nejširšímu spektru dětí šanci na vzdělávání v rámci hlavního výchovně vzdělávacího proudu bez vstupní kategorizace a na základě individuální diagnostiky vzdělávacích potřeb. Aktuálně se jako nejvýraznější a (za současných podmínek) nejobtížněji kompenzovatelné jeví sociální znevýhodnění dětí trvale žijících v prostředí tzv. sociálně vyloučených lokalit. 8 Ve 7 Výzkum OECD (PISA 2000) ukázal, že žáci ze zemí s nejméně selektivním systémem školství dosahují také nejlepších vzdělávacích výsledků a socioekonomický status žáků má v těchto zemích nejmenší vliv na jejich dosažení (viz též Matějů, Straková 2003, 2005, 2006) 8 V AIP (Zíková et al. 2010, s ) konstatujeme, že, termínem sociální vyloučení (exkluze) se v současných společenských vědách označuje situace, kdy se určitá skupina obyvatel dostane do jisté formy izolace od ostatních členů společnosti. Koncept sociální exkluze byl zformulován v sedmdesátých letech minulého století ve snaze vytvořit analytický nástroj, který dokáže zkoumat příčiny vyloučení a mechanismy jejich působení. Nejprve byl vztahován k osobám, které byly vyloučeny ze systému sociální podpory, tedy k ekonomickým otázkám, později byl významově rozšířen i na oblast sociálních problémů. Jde o koncept multidimenzionální, který umožňuje popsat různé roviny problémů, s nimiž se musejí sociálně exkludovaní vyrovnávat. V oblasti ekonomické jde především o znevýhodnění či přímo vyloučení z trhu práce, které vede k tomu, že osoby v produktivním věku nezískávají prostředky k obživě legální prací, tedy prací na smluvním základě, ale 12

14 vzdělávacích obtížích a drahách dětí z tohoto prostředí, lze i když s velkou opatrností identifikovat některé společné charakteristiky (více viz Morvayová 2010). Rozdíly mezi jednotlivými rodinami i sociálně vyloučenými lokalitami samotnými jsou však velice významné a nelze na ně nahlížet jako na etnicky či sociokulturně homogenní. U dětí s významným multifaktoriálním znevýhodněním nelze proces dosahování školního úspěchu (a tím i sekundárně úspěchu v širší společnosti) výrazně ovlivnit dílčí změnou v některém ze základních faktorů (více viz např. Morvayová 2010, nebo Svoboda, Morvayová 2010), které se podílejí na jejich (často celoživotním) handicapu. Je nutné rozvíjet současně nejen jejich schopnosti, ale i možnosti; obě tyto položky lze ovlivňovat zároveň, a to za stávají se klienty systému sociálního zabezpečení a podobných institucí. To na jedné straně zatěžuje státní rozpočet, na druhé straně způsobuje výhrady těch, kdo do tohoto systému přispívají, protože získávají dojem, je určitá část občanů státu žije na jejich účet. Tyto výhrady jsou častější a adresnější zejména tehdy, jsou-li (byť i domnělí) klienti tohoto systému identifikovatelní podle vizuálních znaků (u nás například u tzv. romské populace). Pro okolí se tak příživníky stávají všichni, kdo takové vizuální znaky nesou, bez ohledu na to, zda jsou ve skutečnosti nezaměstnaní, či nikoliv. (Nevýhodná ekonomická situace pak omezuje osoby, které jsou jí postiženy, mimo jiné i na trhu s byty, takže se tito lidé soustřeďují (popř. jsou příslušnými institucemi soustřeďováni) do specifických oblastí s nízkou kvalitou života, a rovněž postihuje ekonomiku v místě, kde je vyšší koncentrace nezaměstnaných (chybí prostředky, které by bylo možno investovat do zlepšování bydlení, služeb, nákupu dražšího zboží, ale také do pojištění či spoření). Tyto oblasti se následně stávají pro majoritní obyvatelstvo neatraktivními, proto je opouští, a dochází ke vzniku jakýchsi novodobých ghett s vlastními životními normami, pravidly a etikou. Nechodí sem často ani ti, kdo by měli (např. pracovníci sociálních odborů apod., ale někdy sem dokonce odmítají jezdit i vozy lékařské záchranné služby). V exkludovaných enklávách dochází v důsledku jejich uzavřenosti vůči okolí k nárůstu sociálně patologických jevů a kriminality (lichva, zneužívání alkoholu a omamných látek, obchod s drogami i lidmi, prostituce jako jediné možné řešení finanční situace apod.), což zpětně může ohrožovat i většinovou společnost. To dále prohlubuje obecné kulturní vyloučení, které vzniká nedostatkem komunikačních možností mezi majoritní společností a exkludovanou skupinou. Jedinci, kteří zde vyrůstají, nemají příležitost osvojit si normy chování či životní strategie většinové společnosti a osvojují si pouze kulturní návyky svého okolí, které je ovšem v očích majority handicapují (děti například neumí pozdravit, požádat, poděkovat, jistým handicapem může být i svébytný vokální projev, čímž v příslušnících okolní společnosti posilují jejich dojem, že jedinci z tohoto prostředí jsou nepřijatelní či nepřizpůsobiví již od samého dětství). Ruku v ruce s kulturním vyloučením jde i vyloučení sociální v užším slova smyslu. Tím máme na mysli to, že jsou-li od sebe lidé (podle jakéhokoliv klíče) oddělováni již od raného dětství a neobjeví-li se ani v době dospívání či v dospělosti dostatek prostoru, kde by se mohli bez problémů setkávat, poznávat a navazovat spolu kontakty, potom ti z nich, kteří jsou odsouváním z veřejného prostoru postiženi, nemají dostatek vztahů (sociálních vazeb), které by procházely napříč celou společností. Pokud jsou příležitosti k navazování takovýchto vazeb omezeny, nezbývá, než se orientovat na své nejbližší okolí, to znamená na osoby, které jsou od většinové společnosti izolovány podobně jako oni sami. Dochází i k určité formě politického vyloučení exkludované osoby absentují v demokratických procesech, v krajních případech jsou úplně vyloučeny z participace na občanských, politických a lidských právech. Neúčastní se ani veřejného života v širším slova smyslu, nejsou členy žádných sdružení či organizací, sami většinou takovéto instituce nezakládají. Je to dáno částečně tím, že o podobné aktivity nemají zájem, částečně i tím, že nemívají důvěru v jejich smysl. Účinným řešením může být snaha o zařazení sociálně vyloučených osob zpět do většinové společnosti. Celou problematiku sociálně vyloučených lokalit v České republice dále komplikuje fakt, že drtivá většina obyvatel těchto enkláv je zároveň osobami, které bývají svým okolím (bez ohledu na reálně deklarovanou národní či etnickou příslušnost) označovány jako příslušníci romské populace. 13

15 pomoci institucionalizované edukace. Klíčová role v základní intervenci ve prospěch dítěte připadá pedagogům. Jestliže pedagog neakceptuje a nereflektuje různé kontexty akvizice zkušeností, nezřídka selhává i propracovaný koncept práce s dítětem. Pokud nové normy a společenské požadavky, které jsou učitelem vyžadovány, nezapadají do dosavadních poznávacích schémat dítěte, jen velmi těžko se jim může bez problémů přizpůsobit. Normy a požadavky vázané na školní prostředí a jeho sociokulturní kontexty a významy jsou často pro dítě zcela skrytým nárokem, který nekoresponduje s jeho domácími vysvětlovacími rámci a životní praxí. Aby se mohlo dítě s konfliktem praxí vyrovnat, je mu třeba dostatku předchozích zkušeností, schopností, vnitřní i vnější motivace a vůle. Při významných rozdílech mezi domácím prostředím a novým prostředím je ke zvládnutí adaptace naprosto nezbytná systematická pomoc pedagoga a dalších zainteresovaných osob. Tato pomoc však pravděpodobně nebude účinná, pokud bude spočívat pouze v instrukcích formálního charakteru, jak se má dítě či jeho rodiče chovat, jak má (mají) jednat, co má (mají) říkat a jak má (mají) postupovat. Je nutné, aby se nové propojilo a opřelo o to, co již dítě (a jeho rodina) zná, a mělo tak souvislost s jeho každodenní realitou, způsobem myšlení, logikou prožívání světa, které se naučilo v domácím prostředí. Žitá realita domácího prostředí dítěte však musí být pedagogovi známa, jenom tak může propojit požadavky na dítě s jeho reálnými možnostmi a schopnostmi a jejich vzájemnou kombinací. Cíle, kterých má dítě dosáhnout, by měly být viditelné a dosažitelné a měly by mít pro jeho reálný život skutečný a pochopitelný význam. Teprve potom může měnit svá dosavadní vysvětlovací schémata, osvojovat si nové poznatky a následně se úspěšně adaptovat na určité situace. Zároveň musí být asistence pedagoga tímto směrem opřena o podporu a saturaci potřeb toho, kdo asistuje, tedy zde pedagoga samotného. I u něj je třeba navazovat na jeho znalosti, možnosti, schopnosti a vůli dítěti asistovat. Potřeby pedagogů vzhledem k okruhu práce se sociálně znevýhodněnými dětmi mohou být saturovány (viz též MŠMT 2009 Analýza individuálního přístupu Svoboda, et al.): 14

16 kvalitou a existencí podpůrného systému (např. pro oblast práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, kde jde zejména o kvalitu diagnostiky a poradenství a dalších služeb pro daný typ speciálních vzdělávacích potřeb); mírou funkčnosti takového systému, která je dána zejména kapacitou, rozsahem a efektivitou poskytovaných služeb; dostupností kvalitních informačních zdrojů; existencí prověřených postupů práce s cílovou skupinou, které lze generalizovat a ve formě např. příkladů dobré praxe prezentovat a šířit; kvalitou pregraduální přípravy, potažmo kvalitou nabídky v oblasti dalšího vzdělávání zaměřeného nejen na rozvoj odborných (kognitivních a instrumentálních), ale zejména osobnostních (afektivních) kompetencí; dostupností zajištění potřebného materiálně technického zázemí. Pokud jsou tyto podpůrné faktory naplněny v nízké míře (viz závěry předchozích výzkumů a jejich reflexe, např. Svoboda, Morvayová, 2008; Hajská, 2008, 2009; Nikolai, 2008; Brtnová- Čepičková, 2008, a zejména MŠMT, 2009 Analýza individuálního přístupu - Svoboda et al., Svoboda, Smolík 2009, Svoboda, Smolík, Laurenčíková 2009), klade požadavek na efektivní intervenci ve vztahu k sociálně znevýhodněným dětem mnohem vyšší nároky na osobnostní kompetence, kreativitu a aktivitu jednotlivých pedagogů, ale také jsou pak vzdělávací (a tím i společenské) dráhy dětí na nich mnohem více závislé a ohrožené jejich případným selháváním. Pokud schází i osobnostní kompetence a schopnost adekvátní intervence a reakce na potřeby sociálně znevýhodněných dětí, je šance, že jejich potřeby budou adekvátně kompenzovány prostřednictvím vzdělávacích institucí, prakticky nulová (viz předchozí výzkumy Svoboda-Morvayová, 2008; Moree, 2008; Brtnová-Čepičková, 2008; MŠMT, 2009 Analýza individuálního přístupu - Svoboda et al). * 15

17 Efektivita intervencí směřovaných k sociálně znevýhodněným dětem spočívá významně v kvalitativní rovině praxe a jejím kontextu. Pokud by byly vhodně nastaveny podmínky pro inkluzivní vzdělávání, mohly by se sociálně hendikepované děti stávat součástí hlavního vzdělávacího proudu a měly by větší šanci získat kvalifikaci, která by jim umožňovala stát se ekonomicky soběstačnými a aktivními občany. To by v důsledku mělo vliv nejen na rekonfiguraci jejich životních postojů, hodnot a norem (v souladu s obecně uznávanými trendy), ale i na úsporu veřejných zdrojů, které dnes slouží k sanaci jejich nekvalifikace, ekonomické nesoběstačnosti a neaktivnosti. 16

18 C. Metodologie a charakteristika respondentů C.1. Část A - kvalitativní rozhovory C.1.1. Metodologie a podmínky výzkumu V rámci první části výzkumu byly za techniku vytváření kvalitativních dat zvoleny zaměřované rozhovory. 9 Tento postup byl vybrán se zřetelem na cíle výzkumu a povahu cílové populace, kterou byli pedagogičtí pracovníci škol a školských zařízení. S ohledem na heterogenitu, obtížné vymezení a ohraničení cílové populace a zvolenou metodologii nebyl proveden systematický výběr vzorku pravděpodobnostním či nepravděpodobnostním kvótním způsobem, ale účelovým výběrem, který byl založen na výsledcích již provedených výzkumných šetření projektu a na cíli výzkumu (v návaznosti na kritéria definovaná v rámci projektu). 10 S ohledem na zacílení komplementárních analýz uskutečněných v rámci projektu i s ohledem na celkové nastavení projektu byly vybrány subjekty pouze z Plzeňského a Ústeckého kraje. 11 Celkem bylo elektronickou cestou kontaktováno 300 různých typů škol a školských zařízení, přičemž zprávu se nepodařilo doručit (z důvodu neplatného mailu, plné schránky apod.) 40 školám. Na nabídku na účast ve výzkumu neodpovědělo/nereagovalo cca 150 škol. Ze zbývajících oslovených subjektů souhlasilo s rozhovorem 50 pedagogických pracovníků z celkem 26 školských subjektů, s nimiž byl následně proveden rozhovor. 9 Merton, R. K, M. F Lowenthal, and P. L Kendall The Focused Interview: A Manual of Problems and Procedures. Free Press. 10 Výběr respondentů ovlivňovalo několik faktorů: jednak lokalita (do vzorku byli zahrnuti učitelé působící ve zkoumaných lokalitách), jednak přímá profesionální zkušenost s dětmi ze sociálně vyloučených rodin (na základě předvýzkumu byli vytipováni učitelé se zkušenostmi s těmito dětmi), a v neposlední řadě pak ochota dotyčných výzkumu se účastnit. Jsme si vědomi toho, že tento výběr neodpovídá nárokům reprezentativnosti, nicméně v takto specificky zaměřeném výzkumu toho ani není možné dosáhnout. Kromě toho se nejedná o kvantitativní šetření s cílem číselně vyjádřit a popsat nějaký problém, ale šlo nám spíše o zachycení specifické zkušenosti s prací s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí, často ovlivněné dalšími faktory (pozn. autorů). 11 Ke komplementárním analýzám blíže viz 17

19 Rozhovory, jejichž průměrná délka se pohybovala kolem 64 minut, byly prováděny s pracovníkem/pracovnicí školy, který buď stál/a v čele jejího vedení, nebo zastával/a pozici výchovného poradce na škole či byl/a pedagogickým pracovníkem/pracovnicí dané školy. Scénář rozhovoru pokrýval tato konverzační témata: o základní informace o školském subjektu a respondentovi; o informace o situaci ve škole (zde bylo cílem zjistit, dle jakého RVP škola učí, kolik dětí se speciálními vzdělávacími potřebami či přímo sociálně znevýhodněných dětí na škole je, popř. zda je škola vykazuje ve školských dokumentech); o zkušenosti a praxe se sociálně znevýhodněnými dětmi (cílem zde bylo zjistit potřeby samotných učitelů ve vztahu k dětem se SVP a úžeji k sociálně znevýhodněným žákům); o multikulturní výchova (zde bylo cílem zjistit, zda je MKV vnímána jako možný nástroj řešení situace dětí se SVP, úžeji pak sociálně znevýhodněných dětí); o volná témata směrovaná k navrhovaným opatřením respondenta ve vztahu ke vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí, žáků a studentů. 12 Ze všech provedených rozhovoru (s výjimkou jednoho) 13 byl proveden audiozáznam, který byl následně přepsán v programu F4, přičemž souhrn záznamů všech přepisovaných rozhovorů činil cca 54 hodin. Od všech respondentů byl vyžádán osobní souhlas s pořízením rozhovoru. V rámci rozhovorů nebyla od respondentů požadována žádná osobní data, která by mohla být definována dle zákona č. 10/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, přičemž během přepisů byly navíc rozhovory následně anonymizovány. Digitální audiozáznamy byly skartovány prostřednictvím datového anihilátoru. Jednotlivé přepisy byly analyzovány prostřednictvím programu pro analýzu kvalitativních dat MAXQDA S ohledem na zvolenou techniku zaměřovaného rozhovoru, týmové zpracování dat a vzájemnou návaznost sondážního šetření bylo zvoleno deduktivní 12 Podrobná struktura interview viz příloha č Informátorka si nepřála nahrávání rozhovoru na diktafon; v tomto případě byly součástí analýzy poznámky tazatele vytvořené v průběhu rozhovoru (pozn. autorů). 14 Pro bližší charakteristiku programu viz 18

20 hierarchické kódování, založené na předem daném seznamu kódů. Tento seznam vycházel ze struktury scénáře rozhovoru a odrážel jednotlivá konverzační témata. V několika případech následně došlo k modifikaci a zařazení kódů nových, mimo rámec předem dané osnovy. 15 Co se týká podmínek, za kterých byly rozhovory uskutečněny, pak celkem 95 % rozhovorů se uskutečnilo v budově školy (ve třídě, v kabinetu, ve sborovně), několik rozhovorů bylo provedeno v kavárně v blízkosti školy. Rozhovory většinou probíhaly bez komplikací, v minimálním množstvím případů byli respondenti rušeni telefonáty nebo byl rozhovor ovlivněn časovou tísní respondenta, v pěti případech vedl výzkumník rozhovor se 2 respondenty zároveň. Všech 50 rozhovorů bylo provedeno v období od 27. května do 24. září C.1.2. Charakteristika respondentů, školských zařízení a lokace výzkumu 1A Charakteristiky krajů ve vztahu ke zkoumanému tématu lokace výzkumu Výběr respondentů výzkumu, resp. výběr jednotlivých školských zařízení, korespondoval s výběrem zkoumaných lokalit v rámci analýzy č. 1 předmětného projektu 16 ; zároveň zahrnoval extrémní region z hlediska existence sociálně vyloučených lokalit ( a (pod)průměrný region z hlediska existence sociálně vyloučených lokalit (. Oba kraje jsou rovněž součástí různých regionů dle evropské klasifikace NUTS Plzeňský kraj je součástí regionu Jihozápad (NUTS2), Ústecký kraj je součástí regionu Severozápad (NUTS2). 17 Co se týká výskytu sociálně vyloučených lokalit, u kterých lze předpokládat, že děti zde žijící budou častěji spadat do kategorie dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, zdaleka nejvyšší počet takových míst je v Ústeckém kraji (63 lokalit ve třiceti obcích a městech) a dle kvalifikovaných odhadů žije v těchto oblastech lidí. 18 Naproti 15 Seznam jednotlivých použitých kódů viz příloha č Viz Jakoubková Budilová, L. Jakoubek, M. a kol. (2010): Analýza faktorů bránících úspěšnému vstupu sociálně vyloučených osob do vzdělávacího systému. Zpráva v rámci projektu Cesta k rovným příležitostem možnosti a limity vzdělávání sociokulturně znevýhodněných osob, projekt OP VpK, oblast podpory 1.2, reg. čislo CZ.1.07/1.2.00/ [online]. Dostupné z: 17 Srovnej a zároveň více viz např. 18 GAC spol. s r. o., Nová škola o. p. s., Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit v České republice, dostupné z navštíveno

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Katalog podpůrných opatření. Kontext sociálního znevýhodnění. Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015

Katalog podpůrných opatření. Kontext sociálního znevýhodnění. Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015 Katalog podpůrných opatření Kontext sociálního znevýhodnění Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015 1 Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR červenec 2013 - červen 2015 Nositel projektu: Univerzita Palackého

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce Plán hlavních úkolů ČŠI Čj.: ČŠIG-2499/14-G2 na školní rok 2014/2015 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 1. Inspekční činnost ve školách a školských

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 095/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ŘÍDÍCÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Síťování klíčových aktérů v oblasti vzdělávání žáků s OMJ

Síťování klíčových aktérů v oblasti vzdělávání žáků s OMJ Síťování klíčových aktérů v oblasti vzdělávání žáků s OMJ Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VI je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Loket, okres Sokolov T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket Identifikátor školy: 600 073 041 Termín konání inspekce: 20. 22. března

Více

Aktuální trendy v řízení mateřské školy

Aktuální trendy v řízení mateřské školy Aktuální trendy v řízení mateřské školy Centrum školského managementu Pedagogická fakulta UK v Praze Úvodní brainstorming Co očekáváte od tohoto semináře? Na co bychom neměli zapomenout? Jak nejlépe využít

Více

Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK. Praha, 17.září 2013. MŠMT, Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8 - Karlín. www.vzdelavanipedagogu.

Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK. Praha, 17.září 2013. MŠMT, Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8 - Karlín. www.vzdelavanipedagogu. Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK MŠMT, Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8 - Karlín Praha, 17.září 2013 www.vzdelavanipedagogu.cz 1 Projekt Vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro pedagogy základních

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Číslo rozhodnutí 5515 066 11 Poskytovatel dotace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113

Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáteční vzdělávání 1.2. Rovné příležitosti

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Zvyšování kvality ve vzdělávání Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 V souladu s Plánem hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 a v rámci zákonem definovaných úkolů získávat a analyzovat informace

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi

Více

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. CO JE DNESKA ŠIKK? UČÍME NADACE SE A OPEN ROSTEME SOCIETY VŠICHNI FUND SPOLEČNĚ PRAHA Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. Patří mezi 5 největších českých nadací. Má více

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

Řešené a aktuálně ukončené významné projekty

Řešené a aktuálně ukončené významné projekty UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o. Přehled výzkumných, vývojových a rozvojových projektů červenec 2013 Řešené a aktuálně ukončené významné projekty Česká šlechta v proměnách 20. století Modernizace

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac.

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac. SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY Prezentace výsledků www.gac.cz TENTO PROJEKT BYL PODPOŘEN Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT NA PODPORU

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE Ivana Švecová Setkáníředitelů středních škol Seč 28. 11. 2014 Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami na UPa se zdravotním

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a mateřská škola Dobrovice, okres Mladá Boleslav Komenského 46, 294 41 Dobrovice Identifikátor školy: 600 049 132 Vedoucí týmu:

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství

Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ.1.07/1.3.00/08.0181 Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 096/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY ŠTERNBERK

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY ŠTERNBERK ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY ŠTERNBERK zpracovaný podle RVP ZV a přílohy ZV_LMP č.j. 15523/2007-22 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠTERNBERK, OLOMOUCKÁ 76, ŠTERNBERK 785 01 Motto: Každé poznání vychází ze srdce,

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Příloha č. 1 výzvy. k předkládání žádostí o podporu individuálních projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Příloha č. 1 výzvy. k předkládání žádostí o podporu individuálních projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Příloha č. 1 výzvy k předkládání žádostí o podporu individuálních projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Prioritní osy 2 Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj Investiční

Více

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Praha, Centrum současného umění DOX, 21. 4. 2015 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.:

Více

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam zkratek 1/5 Příloha č. 1 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek,

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo Název projektu Příjemce Datum zahájení realizace 1. 5. 2013 Datum ukončení realizace 31.

Více

Návrh projektů do OP VVV pro FHS:

Návrh projektů do OP VVV pro FHS: Návrh projektů do OP VVV pro FHS: o Název projektu: Excelence v humanitních vědách (cca 15 mil. Kč) o Relevantní výzva: P. 11 ESF výzva pro VŠ (PO2 pro SC1-5), vyhlášení 18. 12. 2015 o Popis projektu:

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Projekt LdV EPANIL a projekty UNIV

Projekt LdV EPANIL a projekty UNIV www.epanil.net Projekt LdV EPANIL a projekty UNIV Ing. Hana Čiháková hana.cihakova@nuov.cz Nebušice 3. 11. 2009 www.epanil.net EPANIL - European Common Principles for the Accreditation of Non-formal and

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více