F/2. Infarkt myokardu. A. Identifikační údaje. Standard fyzioterapie doporučený UNIFY ČR F/2 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "F/2. Infarkt myokardu. A. Identifikační údaje. Standard fyzioterapie doporučený UNIFY ČR F/2 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI"

Transkript

1 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 1 Standard fyzioterapie doporučený UNIFY ČR A. Identifikační údaje Autor: Editor: Zpracovatelé: Oponent: Verze provedení: Za zpracování a další aktualizaci doporučeného postupu odpovídá: Autorská doména: Kdo péči poskytuje: Odbornosti (dle číselníku VZP) : 902 Komu je péče poskytována: Poznámka: UNIFY MUDr. Lenka Forýtková, CSc., MUDr. Aleš Bourek, Ph.D. Akutní péče, fáze I: Jana Hromádková, Mgr. Daniela Pořízková Subakutní péče, fáze II IV: Mgr. Leona Mífková, Ph.D. Prof. MUDr. Jarmila Siegelová, DrSc., MUDr. Ivan Karel, MUDr. David Ručka, Šárka Chaloupková CEESTAHC UNIFY ČR CEESTAHC UNIFY ČR UNIFY ČR Fyzioterapeut Pacientům s infarktem myokardu. Standard není v konečné verzi a bude upravován na základě připomínek dalších odborníků a CEESTAHC Central and Eastern European Society of Technology in Health Care.

2 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 2 Fyzioterapie B. Věcný rámec standardu B1. Vymezení věcného rámce standardu Cílem dokumentu je stanovení optimální úrovně kvality fyzioterapie u výše uvedené diagnózy. Fyzioterapie po IM je komplexní přístup, pomocí kterého se u nemocných snažíme navrátit a udržovat optimální fyziologický, psychologický, sociální, pracovní a emoční stav. Číslo diagnózy dle klasifikace chorob: I kardiovaskulární onemocnění I IM podle lokalizace Pojmy a zkratky Použité pojmy a zkratky: AIM akutní infarkt myokardu CABG coronary artery bypass graft DF dechová frekvence CMP centrální mozková příhoda EF ejekční frakce FLUTTER pomůcka pro respirační fyzioterapii ICHS ischemická choroba srdeční JIMP jednotka intermediární péče KJ koronární jednotka LKS levá komora srdeční MET metabolický ekvivalent kyslíková spotřeba v klidu (3,5ml/kg/min) NAP nestabilní angina pectoris ON DEMAND dle potřeby PCI perkutanní koronární intervence PEP positive end expiratory pressure PTCA perkutanní transluminální koronární angioplastika TF tepová frekvence TK tlak krevní TTF tréninková tepová frekvence SPO2 saturace kyslíku WHO World Health Organisation

3 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 3 Definice onemocnění: Podle patofyziologické definice je jako infarkt myokardu (IM) označována akutní ložisková ischemická nekróza srdečního svalu vzniklá na podkladě náhlého uzávěru nebo extrémního zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast./1/ Ve více než 95 % je příčinou koronární ateroskleróza s rupturou intimy a trombózou v místě plátu.v minimu případů může mít infarkt jiný původ (spasmy, artritidy, embolie do věnčitých tepen). /6./ Klasifikace onemocnění: Dle rozsahu postižení myokardiální stěny dělíme IM na: a) Transmurální infarkt (klinicky odpovídá většinou tzv. Q-infarktu) bývá způsoben úplnou a více než 4 hodiny přetrvávající trombózou koronární tepny. Nekróza postihuje povodí příslušné věnčité tepny a celou tloušťku myokardu levé komory. b) Netransmurální (subendokardiální, intramurální, non-q infarkt) je způsoben neúplným či jen krátce trvajícím úplným uzávěrem věnčité tepny a nekróza postihuje převážně oblasti subendokardiální. /6./ Dle postižení levé (vzácněji pravé) komory srdeční, ale spíše dle lokalizace uzávěru koronární tepny dělíme IM na: a) přední stěny postihující přední stěnu a septum LKS a podkladem je většinou postižení v povodí RIA b) boční stěny postihující boční LKS a podkladem je většinou postižení v povodí RC c) spodní stěny postihující spodní stěnu a zadní část septa LKS a podkladem je většinou postižení v povodí ACD d) pravé komory méně častý, postižení v povodí ACD Definice Klasifikace onemocnění B2. Epidemiologické charakteristiky onemocnění Výskyt: Akutní infarkt myokardu, který je součástí onemocnění oběhové soustavy, je ve vyspělých zemích stále hlavní příčinou morbidity i mortality. Dle statistických údajů ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) byly v roce 2003 v České republice sice zaznamenány příznivé ukazatele vývojového trendu, ale přesto zůstává IM nejčastější příčinou úmrtí, a to v 46,7 %. V roce 1995 bylo v ČR registrováno AIM, v roce 2000 bylo registrováno AIM. Pokles incidence provází celosvětový trend a je připisován zlepšování životního stylu a předcházení riziku ICHS. V roce 2000 došlo ve srovnání s rokem 1995 k poklesu celkové mortality v důsledku zavedení reperfúzní terapie o 15 %. V roce 2002 došlo k dalšímu zlepšení, celková mortalita poklesla u mužů o 18 % a činila 11,3 %, u žen pak o 17 % a činila 8,2 %. Výskyt onemocnění

4 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 4 Fyzioterapie Funkční a strukturální změny Funkční a strukturální změny onemocnění Po uzávěru koronární tepny postupně mizí kontrakce ischemické části myokardu. Vzniká lokalizovaná porucha kinetiky levé komory v povodí příslušné koronární tepny. Nejlehčím stupněm poruchy je hypokineza (snížení kontrakcí), těžším je akineza (vymizení kontrakcí), nejtěžším dyskineza (vymizení kontrakcí a pasivní paradoxní systolické vyklenování postižené oblasti). Pokud ostatní věnčité tepny jsou dobře průchodné, vzniká často v jejich povodí kompenzatorní hyperkineza, pomáhající udržet normální srdeční výdej. Čím větší je rozsah infarktu, tím těžší dysfunkce levé komory vzniká, a tím je horší prognóza nemocného. Nejužívanějším parametrem celkové systolické funkce levé komory je ejekční frakce. Její hodnota umenších infarktů může zůstat normální (tj. > 55 %) nebo jen lehce snížena na (45 55 %), u středně těžkých infarktů se snižuje výrazněji (35 45 %). Hodnoty pod 35 % již ukazují na velký rozsah IM a špatnou prognózu. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů dlouhodobé prognózy je kromě ejekční frakce též tzv. remodelace levé komory. Rozumí se tím jednak její ložisková (aneurysma), jednak celková dilatace. Čím větší je dilatace (ložisková i celková) levé komory po IM, tím horší prognóza. /6./ B3. Kvalifikační předpoklady Instituce Instituce poskytující fyzioterapeutickou péči: Viz zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších právních předpisů. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších právních předpisů. Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi. Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR. Akutní péče: Zajišťují nemocniční oddělení s koronární jednotkou a jednotkou intermediární koronární péče. Následná péče: Domácí prostředí Lázeňská zařízení Ambulantní rehabilitační zařízení Rehabilitační centra

5 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 5 Rehabilitační ústavy Odborné léčebné ústavy Odborný personál: Fyzioterapeut Fyzioterapii u pacientů po AIM provádí fyzioterapeut optimálně specialista, dále zaškolený fyzioterapeut pod vedením fyzioterapeuta specialisty. Dle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče aozměně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotních povoláních). Viz vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Technické předpoklady: Odpovídají výše uvedeným institucím. Viz zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů. Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 49/1993 Sb., o technických avěcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších právních předpisů. Personál Technické předpoklady Jiné předpoklady: Nejsou. C. Proces péče (viz vývojový diagram 1 a 2) C1. Vstupní podmínky procesu péče Akutní péče I. fáze nemocniční

6 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 6 Fyzioterapie Subakutní péče II. fáze časná posthospitalizační III. fáze stabilizační IV. fáze udržovací /7/ C2. Vlastní proces péče Vstupní fyzioterapeutické vyšetření Vstupní fyzioterapeutické vyšetření se stanovením cílů Vstupní vyšetření pacienta je v prvém dni omezeno jeho klidovým režimem a kontinuální monitorací vitálních funkcí. Klid na lůžku je obvykle stanoven na hodin. V této době fyzioterapeut zjišťuje podrobné anamnestické údaje, dosavadní léčbu IM (primární PCI bez nebo s implantací stentů pokud byl výkon proveden), farmakoterapii (antiagregační léčbu, betablokátory, nitráty atd.), výsledky echokardiografického vyšetření s EF. Zjišťuje hodnoty TF, TK, DF, SPO2, dysrytmie, stenokardie, dyspnoe. Podrobnější vstupní vyšetření může fyzioterapeut provést až v dalších dnech po vertikalizaci pacienta. Zahájení fyzioterapie určuje ošetřující lékař-kardiolog. Se zahájením fyzioterapie může fyzioterapeut rozšířit vstupní vyšetření o krátkodobý kineziologický rozbor dle možností nemocného s použitím standardních testů k hodnocení aktuálního stavu pohybového aparátu. Od tohoto dne je pacientovi zavedena dokumentace o vstupním vyšetření a také o průběhu a změnách terapie. Dokumentace obsahuje hodnoty TF, TK, SPO2, event. dysrytmie, výskyt stenokardií, dyspnoe. Fyzioterapeut komunikuje s ostatními členy multidisciplinárního týmu k získání a předání potřebných informací. Proces vyšetřování je kontinuální a umožňuje hodnotit efekt použité terapie a následnou změnu terapeutického postupu. Vyšetření hodnotí: 1. funkční stav kardiovaskulárního aparátu 2. aktuální stav nervově-hybného aparátu Analýza výsledků vyšetření a stanovení cílů terapie: Cíl stanoven dle fáze fyzioterapie: I. fáze nemocniční zabránit snížení kondice pacienta, trombembolickým a jiným komplikacím, pomoci překonat strach z fyzické aktivity, napomáhá zvládnout vzniklou stresovou situaci a připravuje pacienta k návratu k běžné denní činnosti.

7 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 7 LÉČBA DLE STADIA A ZÁVAŽNOSTI ONEMOCNĚNÍ Akutní stadium I. fáze nemocniční začíná prvním dnem hospitalizace na KJ, přes jednotku intermediární péče, standardní oddělení, končí propuštěním do domácího ošetření. Zahájení fyzioterapie určuje ošetřující lékař pacienta. Kritériem postupu je klinická diagnóza, stratifikace rizika dle projevů ischemie, funkční kapacity a EF./4/ Léčba dle stadia a závažnosti Trvání fyzioterapie na KJ: Je rozděleno dle IM komplikovaného od začátku nebo IM bez komplikací od doby vzniku onemocnění. Fyzioterapie u pacientů s IM nekomplikovaným a současně s provedenou PTCA se stentem je dle stavu nemocného v délce 3 5 dnů. Fyzioterapie u pacientů s IM nekomplikovaným bez PTCA léčených pouze konzervativně je dle stavu nemocného v délce nejméně 5 6 dnů. Fyzioterapie u pacientů s IM komplikovaným se v délce nedá stanovit, je dána stavem nemocného. Trvání fyzioterapie na jednotce intermediární péče: Na jednotku intermediální péče se překládají pacienti, kteří byli přijati pro komplikovaný IM, měli komplikace při PTCA a také po provedení výkonu, dále nemocní, u kterých se předpokládá, že po dalším vyšetření budou mít proveden kardiochirurgický výkon na srdci, a v neposlední řadě také pacienti, kteří současně s IM mají další onemocnění, pro které nejsou schopni propuštění do domácího ošetření (např. CMP). Intenzita fyzioterapie jak na KJ, tak i na JIMP je 2 3x v průběhu dne dle zvyklosti pracoviště. Fyzioterapie se skládá ze tří základních částí: 1. Aktivity za dozoru fyzioterapeuta. 2. Vlastní aktivity nemocného. 3. Edukace nemocného. Nemocniční pohybová terapie je nízké intenzity (1,5 3 MET, W) a zpočátku zahrnuje sebeobslužné aktivity, které progresivně narůstají k aktivnímu cvičení, posazování, chůzi, chůzi do schodů a dalším aktivitám denního života. /7/ Kritéria terapie Základním kritériem terapie je reakce organizmu na zátěž (hodnoty TF, TK, SPO2, výskyty arytmií), subjektivní potíže (stenokardie, dyspnoe). Vzhledem k tomu, že nemocní v akutním stadiu IM nemohou mít provedenu ergometrii se stanoveným funkčním zatížením srdce a s limitem TTF, stanovuje se dle WHO limit vzrůstu TF během a po zátěži o 30 tepů/min. a TKs o 30mmHg. Pacient, který je asymptomatický a má malý pokles TKs (< 10mmHg), může pokračovat, je-li

8 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 8 Fyzioterapie TKs vyšší než 90mmHg. Při poklesu o 20mmHg a více není vhodné v mobilizaci pokračovat do úpravy stavu (úprava léčby, rehydratace)./7/ SPO2 nesmí klesnout pod 94 %. Tyto ukazatele jsou pouze pomocné, rozhodující je vždy klinický stav (stenokardie, dušnost) a subjektivní vnímání námahy. Na základě této reakce je dána intenzita, frekvence, trvání, způsob a progrese zátěže pohybového aparátu nemocného. Fyzioterapie na KJ u pacienta s nekomplikovaným IM, s PTCA a stentem a dle předběžného rozboru s pohybovým aparátem odpovídajícím věku/2/ 1. den je klid na lůžku (po PTCA je ordinován klid po dobu hodin) Fyzioterapeut provede vyšetření mimo kineziologický rozbor, seznámí pacienta s programem fyzioterapie. 2. den pokud je stav nemocného stabilizován, fyzioterapeut provede kineziologický rozbor dle stavu a možností nemocného. Dle kineziologického rozboru s přihlédnutím k věku nemocného provádí fyzioterapeut nácvik aktivního pohybu na lůžku i do vertikalizace je nutné, aby nemocný dle svého stavu od druhého dne po výkonu byl schopen chůze a základních hygienických úkonů. Je velice důležité, aby všechny pohybové úkony na lůžku i mimo lůžko při vertikalizaci prováděl nemocný v koordinaci s dýcháním, nesmí docházet k zadržení dechu, pohyby jsou v pomalém rytmu a jejich rozsah je dán kineziologickým rozborem, který je proveden na začátku fyzioterapie. Fyzioterapeut musí především sledovat adaptaci organizmu na zátěž u hodnot TF, TK, SPO2, výskyt arytmií, subjektivní potíže nemocného, stenokardie, dyspnoe, vnímání námahy. U nemocných po prodělaném AIM se běžně vyskytuje ortostatická hypotenze a reflexní tachykardie, proto je nutné sledovat hodnoty před postavením, vsedě a po postavení. 3. den 5. den fyzioterapeut se zaměří dle kineziologického rozboru na úkony pohybového aparátu, které nemocnému dělají problémy na lůžku, i při vertikalizaci a také běžné denní činnosti. Tento den se provádí výcvik nejen chůze po rovině, ale i po schodech, instruktáž pohybového programu pro domácí doléčení./5/ Stavba a délka pohybového programu je také dána věkem nemocného a jeho psychickým stavem. Fyzioterapie na KJ: 1. u pacienta s nekomplikovaným IM, s PTCA a stentem a dle předběžného rozboru s trvalým postižením pohybového aparátu různého rozsahu, 2. u pacienta s nekomplikovaným IM léčeným konzervativně s nebo bez postižení pohybového aparátu. 1. den 3. den je stejný jako v předchozím doporučení, ale také s přihlédnutím k postižení pohybového aparátu a limitům, které mnohdy nedovolují splnit všechny požadavky pohybového programu, jako je tomu

9 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 9 u pacientů po IM bez postižení pohybového aparátu. Volba facilitačních technik je dána odborností a možnostmi fyzioterapeuta. 4. den 5. den provádí fyzioterapeut pohybovou terapii dle kineziologického rozboru a vždy se zaměřuje na úkony, které pacient nebyl schopen provést v prvních třech dnech. 6. den kontrolní kineziologický rozbor, v případě propuštění do domácího doléčení instruktáž pohybového programu pro fázi časnou posthospitalizační. Fyzioterapie na KJ u nemocného s komplikovaným IM. Velice často jde o pacienty po IM s komplikacemi, např. dýchacích funkcí, kteří jsou přechodně závislí na podpoře dýchání ventilačními přístroji. Pokud je pacient tlumen, relaxován s permanentním připojením k přístroji, který mu zajišťuje dýchací funkce, provádí se rehabilitační ošetřování, respirační fyzioterapie s využitím facilitačních technik. Po skončení tlumení a relaxace je velice nutné, aby fyzioterapeut začal využívat technik aktivní respirační fyzioterapie. Jedná se o techniky drenážní, mezi které se řadí flutter oscilující pozitivní výdechový přetlak PEP, PEP maska a další. Tyto postupy jsou popsány ve standardu fyzioterapie Kriticky nemocný pacient (standard naleznete na CD-ROMu, ve složce Archiv, FBLR/3). Po navození dechových funkcí je program fyzioterapie stejný jako u nekomplikovaného IM. Dále se u pacientů po IM můžeme setkat s přechodnou nebo trvalou kardiostimulací. Pohyb paže na straně zavedení musí konzultovat fyzioterapeut s ošetřujícím lékařem a dle jeho indikace může začít aktivní pohybovou terapii horní končetiny. Sledování reakce na zátěž u nemocných je velice důležité, protože kardiostimulátor pracuje on-demand a je na něm stanovena určitá tepová frekvence. Fyzioterapie na jednotce intermediární péče: Pacient s komplikovaným IM přechází z KJ již plně vertikalizovaný a jeho pohybový program pokračuje a může být součástí přípravy na kardiochirurgický výkon. Délka hospitalizace je dána stavem nemocného. Fyzioterapeut vychází z kineziologického rozboru, provádí dále respirační fyzioterapii, snaží se zajistit nejvyšší možné kondiční schopnosti nemocného pro propuštění nebo pro přípravu k operačnímu výkonu. U pacienta s komplikovaným IM a dalším onemocněním např. neuromuskulárním (CMP) musí fyzioterapeut provést další kineziologické rozbory odpovídající onemocnění a volit správné facilitační techniky pro stanovené klinické onemocnění (Standard po CMP je vypracován Viz CD-ROM, složka Archiv, FBLR/1 Cévní mozková příhoda). Limitace fyzické aktivity v akutní fázi: Při vzniku subjektivních (dušnost, stenokardie, únava) a objektivních obtíží (závažná arytmie, nové ischemické změny na EKG, patologické CD CD

10 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 10 Fyzioterapie změny TF a TK) zátěž přerušíme, podle závažnosti obtíží nebo zjištěných parametrů informujeme lékaře. Pokud stav nevyžaduje lékařskou intervenci, po 5 min. zkontrolujeme překročené parametry a snížíme zátěž o 30 %. Vše musí být zaznamenáno v dokumentaci. Kontraindikace Je třeba zvážit absolutní i relativní kontraindikace fyzioterapie v akutním stadiu onemocnění po IM. Za absolutní se obecně pokládají NAP, manifestní srdeční selhání, dissekující aneurysma aorty, komorová tachykardie nebo jiné život ohrožující arytmie, sinusová tachykardie > 120/min., těžká aortální stenóza, podezření na plicní embolii, akutní infekční onemocnění, systolický TK > 200 mmhg a diastolický tlak > 115 mmhg, symptomatická hypotenze /7/. Plánování propuštění Během posledních dnů hospitalizace by měl být nemocný připraven pokračovat ve fyzioterapii po propuštění. Pro určení pohybového režimu je vhodné provedení ergometrického vyšetření. Optimální je navázat organizovaným programem, zvláště u nemocných se středním a vyšším rizikem. Doporučení by mělo obsahovat popis vhodných cviků, informaci o intenzitě chůze, chůzi do schodů a ostatních aktivitách denního života /7/. Pacient by měl být poučen o měření TF a subjektivním vnímání zátěže a motivován ke změně životního stylu. Subakutní stadium Subakutní stadium: ČASNÁ POSTHOSPITALIZAČNÍ REHABILITACE (II. FÁZE) Posthospitalizační rehabilitace by měla na nemocniční rehabilitaci navázat co nejčasněji od propuštění (do 3 týdnů). Cílem posthospitalizační rehabilitace je zlepšení tolerance fyzické i psychické zátěže, zvýšení aerobní kapacity a svalové síly, změna životního stylu, začlenění do plnohodnotného aktivního života a celkové zlepšení kvality života. Kontraindikace provádění fyzického tréninku platí nejen pro I. fázi, ale i pro II., III. a IV. fázi kardiovaskulární rehabilitace a byly již zmíněny výše. Časná posthospitalizační rehabilitace může probíhat jako: 1. ambulantní řízený program, 2. lázeňská léčba, 3. individuální domácí program. Časná posthospitalizační rehabilitace ambulantní řízený program Ambulantní řízený kardiorehabilitační program bývá organizován ve větších nemocnicích s dostupností koronární jednotky. Programy trvají zpravidla 2 3 měsíce (v zahraničí až 6 měsíců), probíhají 2 3x týdně a jedna tréninková jednotka trvá minut. Doporučovány jsou ošetřujícím kardiologem, internistou nebo praktickým lékařem. Výhodou ambulantních rehabilitačních programů je cvičení pod stálým zdravotnickým dozorem; byla prokázána bezpečnost řízených rehabilitačních programů výskyt kardiovaskulárních komplikací

11 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 11 byl 1/ až 1/ pacientohodin s pouze dvěma fatálními příhodami na 1,5 milion pacientohodin cvičení (10). V neposlední řadě se nabízí možnost setkat se s lidmi se stejnými potížemi, čemuž se přisuzuje významný psychologický efekt. Před zahájením rehabilitačního programu je vždy nutné provést zátěžový test (spiroergometrie, ergometrie) ke stanovení bezpečných limitů zatížení. Vytrvalostní trénink, který je základem tréninkové jednotky rehabilitačních programů, by měl probíhat v aerobním režimu, tedy pod úrovní anaerobního prahu (dále ANP). Při překročení ANP vede již nadměrná tvorba laktátu v pracujících svalech k metabolické acidóze a zvyšuje se riziko případných komplikací. ANP lze stanovit spiroergometrickým vyšetřením. Spiroergometrie je stupňované zatížení do subjektivního maxima (většinou na bicyklovém ergometru) za současné analýzy respiračních plynů. Z velkého množství parametrů poskytovaných spiroergometrií je nejdůležitější příjem kyslíku VO2, výdej oxidu uhličitého VCO 2, minutová ventilace VE a z nich odvozené parametry (např. ventilační ekvivalent pro kyslík VEO 2 a poměr respirační výměny RER). Současně jsou zaznamenávány stupně zátěže ve wattech, srdeční frekvence, krevní tlak a EKG. Hodnotí se jednak maximální dosažené parametry (tzv. peak = vrcholové) a jednak parametry na úrovni ANP. Anaerobní práh se stanovuje neinvazivně ze změn ventilačně respiračních parametrů při stupňovaném zatížení. Pro vytrvalostní trénink mají zásadní význam hodnoty zátěže (W ANP ) a srdeční frekvence (SF ANP ) na úrovni ANP, které představují bezpečné limity zatížení. Vrcholové parametry ukazují hranici maximální krátkodobé zátěže, jsou důležitými prognostickými ukazateli a při nestanovitelnosti ANP jsou východiskem k výpočtu tréninkových hodnot. Toto však platí za předpokladu, že byl vyšetřovaný plně metabolicky vytížen, a jeho vrcholové hodnoty jsou tedy validní. Kromě toho je třeba vědět, zda se během stupňované zátěže objevily nějaké potíže (nutno vědět, při jaké zátěži a srdeční frekvenci, a zohlednit tyto okolnosti při stanovování bezpečných limitů zatížení), jaké maximální hodnoty příjmu kyslíku vyšetřovaný dosáhl, z jakého důvodu byl zátěžový test ukončen a při jaké hodnotě RER jako míry metabolického vytížení. V řadě případů totiž bývá zátěžové vyšetření ukončeno předčasně (pro dušnost, stenokardie, projevy ischémie myokardu na EKG, hypertenzní reakci TK, arytmie, pokles TK, klaudikace DK, bronchopulmonální potíže, projevy cerebrální insuficience, ortopedické problémy aj.) bez toho, aby vyšetřovaný dosáhl svého maxima. V případě, že spiroergometrie není k dispozici, nezbývá než provést - ergometrii a tréninkové parametry určit výpočtem (Příloha 1). Je však třeba vzít v úvahu, že takto vypočtené tréninkové parametry mohou být zatíženy významnou chybou a nemusí vždy odpovídat anaerobnímu prahu stanovenému spiroergometrickým vyšetřením. Při ergometrickém vyšetření totiž nelze určit, zda byl pacient plně metabolicky vytížen, a proto není možné spolehlivě říct, že jeho maximální dosažené hodnoty (ze kterých pak vycházejí všechny výpočty) při ukončení testu jsou validní. Trénink v rámci ambulantního řízeného rehabilitačního programu probíhá formou skupinového cvičení; do skupin jsou pacienti zařazováni dle

12 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 12 Fyzioterapie klinického stavu, funkce levé komory srdeční a výsledku zátěžového testu. Existují tedy pacienti s nízkým, středním a vysokým rizikem (Příloha 2). Během celé tréninkové jednotky (na začátku, v průběhu a po ukončení) je monitorována srdeční frekvence, krevní tlak a u rizikových pacientů i EKG. Zdravotnický personál kardiovaskulární rehabilitace (lékař, fyzioterapeut, zdravotní sestra) se také dotazuje na případné subjektivní potíže (stenokardie, dušnost, palpitace) a během tréninku na subjektivní vnímání namáhavosti zátěže pomocí Borgovy škály (10). Subjektivní vnímání namáhavosti tréninku je nutno brát jen orientačně, protože je kladně i záporně ovlivňováno motivací cvičícího. Lepší pomůckou ke sledování správné intenzity zátěže během tréninku je test zpívat, mluvit, těžce dýchat (12). Je-li zátěž přiměřená, měl by cvičící být schopen i přes rychlejší dýchání volně mluvit. Při nadměrné zátěži je dušný a naopak při nedostatečné zátěži může i zpívat. Proto je někdy vhodné s cvičícím (zejména během tréninku na rotopedu) mluvit. Krátkodobé překročení úrovně anaerobního prahu (překročení tréninkové srdeční frekvence) nemusí mít nepříznivý dopad (i během habituální činnosti k tomu občas dochází), nicméně dlouhodobá zátěž v rámci tréninku (20 30 min. a déle) by měla probíhat na úrovni nebo pod anaerobním prahem jinak dochází k metabolické acidóze. Následující symptomy jsou známkou špatné tolerance zátěže a mohou být důvodem k dočasnému snížení zátěže nebo úplnému ukončení tréninku: Významné a dlouhodobější překročení limitní srdeční frekvence nebo náhlý pokles srdeční frekvence. Vzestup krevního tlaku nad 200/115 mmhg nebo náhlý pokles krevního tlaku provázený symptomy (bledost, závratě, poruchy vědomí). Vznik dušnosti, stenokardie, arytmií. Nadměrná únava, špatná koordinace pohybů, subjektivní vnímání namáhavosti dle Borgovy škály dosahuje úrovně velmi namáhavá. Tréninková jednotka se skládá zpravidla ze zahřívací fáze, aerobní fáze, posilování a relaxační fáze. 1. Zahřívací fáze (doba trvání: minut) Cílem zahřívací fáze je zvýšením teploty ve svalech optimálně připravit organismus na výkon a zabránit případným svalovým zraněním. Zahřívací fáze by měla mít vytrvalostní, dynamický charakter. Náplní jsou jednoduchá prostná cvičení, cvičení s různým náčiním. Součástí zahřívací fáze je i strečink svalů zatěžovaných v dalších fázích tréninkové jednotky. 2. Aerobní fáze (doba trvání: minut) Aerobní fáze tvoří hlavní část tréninkové jednotky a probíhá nejčastěji na bicyklových ergometrech. Je možno použít několik modifikací aerobního tréninku trénink s konstantní zátěží nebo intervalový trénink, případně trénink s konstantní srdeční frekvencí s proměnlivou zátěží (na poslední dvě jmenované modifikace je ale třeba speciálního systému bicyklových ergometrů řízených softwarem). Intervalový trénink spočívá ve střídání

13 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 13 krátkých pracovních fází (30 60 sekund) s dvojnásobně dlouhými fázemi zotavení s minimální zátěží. Intervalový trénink se osvědčil u pacientů s nízkou tolerancí zátěže (11). Další modifikací aerobního tréninku je tzv. cirkulující trénink, kdy se střídají různé typy trenažérů (po 8 15 minutách) kolo, vesla, běhátko, simulátory chůze apod. Cirkulující trénink je náročnější, zatíženo je i svalstvo trupu a pletence ramenního, proto je vhodný zejména u pacientů s nízkým rizikem. 3. Posilování (doba trvání: cca 15 minut) Od roku 1990 zahrnula American Heart Association posilovací trénink do svých doporučených postupů pro sestavování rehabilitačních programů pro pacienty s ICHS. U nás je posilování u pacientů s dobrou funkcí levé komory zahrnuto do doporučených postupů České kardiologické společnosti od roku 1998 (7) a u pacientů s chronickým srdečním selháním od roku 2006 (10). Použití silových prvků se dlouhou dobu nedoporučovalo pro obavy z provokace ischémie a možného arytmogenního efektu při výraznějším zvýšení krevního tlaku a také pro možný nepříznivý efekt na remodelaci levé komory (Jugdutt, B.I., 1988, cit. 8). Četné studie však tyto obavy vyvrátily a naopak poukázaly na prospěšnost a bezpečnost posilovacího tréninku. Navíc svalová síla je potřebná pro mnoho denních aktivit. Kontraindikace zařazení posilovacího tréninku jsou prakticky shodné s kontraindikacemi zařazení do rehabilitace vůbec. Posilovací trénink představuje věší zátěž pro krevní tlak, proto je vhodné před zařazením posilovacího tréninku otestovat reakci krevního tlaku na izometrickou zátěž tzv. handgrip testem (12). Obecně se doporučuje zahájit kardiorehabilitační cvičební program dvěma až čtyřmi týdny aerobního tréninku a teprve potom přidat posilování (8, 13, 14). Intenzita posilovacího tréninku se většinou stanovuje metodou 1-RM (one repetition maximum). 1-RM je definováno jako jedno opakování daného cviku provedené v plném rozsahu pohybu s maximální zátěží. Tréninkové zátěže pak představují určitá procenta z dosaženého 1-RM. Z literatury je známo, že se tréninková intenzita pohybuje v různých kardiorehabilitačních programech v rozmezí od 25 % 1-RM až do 80 % 1- RM (13). Na pracovišti FN u sv. Anny v Brně jsou aplikovány tréninkové zátěže na úrovni 30 %, 40 %, 50 % a 60 % 1-RM (9). Rovněž počet cviků se v různých programech liší provádí se 4 10 posilovacích cviků. Jednotlivé cviky jsou prováděny v 1 5 sériích po 8 15 opakováních. Mezi jednotlivými sériemi se doporučuje zachovávat 30 60sekundová přestávka. Všechny studie zdůrazňují nutnost správného a pravidelného dýchání při posilovacím cvičením a upozorňují na nutnost vyhnout se zadržování dechu. I během posilování je žádoucí měřit krevní tlak a srdeční frekvenci (měří se na horní končetině v průběhu cvičení dolními končetinami), u rizikových pacientů (zejména s chronickým srdečním selháním) je vhodné i telemetrické sledování EKG. Pokud byla u pacienta reakce krevního tlaku při úvodním handgrip testu nad 180/120 mmhg, doporučuje se neprovádět test 1-RM. Mělo by se začít posilovat s nízkými zátěžemi a za pečlivé kontroly krevního tlaku postupně zátěž zvyšovat.

14 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 14 Fyzioterapie 4. Relaxační fáze (doba trvání: minut) Relaxační fáze by v tréninkové jednotce neměla chybět, protože jejím cílem je návrat cirkulačních poměrů na předtréninkovou úroveň, snížení výskytu arytmií, ischemie myokardu a pozátěžové hypotenze. V relaxační části lze použít strečink, pomalejší chůzi nebo různé relaxační techniky (Schultzův autogenní trénink nebo Jacobsonova svalová relaxace). Dlouhodobějším cílem je také odbourávání úzkostných stavů a dosažení pocitu dobré pohody, zejména při používání speciálních relaxačních technik (15). Celosvětový trend naznačuje, že centra kardiovaskulární rehabilitace by měla být dostupná ve všech větších aglomeracích a měla by být založena na týmové spolupráci kardiologů, zdravotních sester, fyzioterapeutů, dietologů, psychologů (psychiatrů) a sociálních pracovníků. Cílem je poskytovat komplexní péči pomáhající lidem po prodělaném infarktu myokardu změnit svůj životní styl a přijmout zdravý způsob života jako přirozený. Časná posthospitalizační rehabilitace lázeňská léčba Slouží k vytvoření návyků správného životního stylu, eliminaci existujících rizikových faktorů ischemické choroby srdeční a potlačení stresových psychických vlivů. Lázeňská léčba může navazovat přímo na hospitalizaci, kdy se jedná vlastně o překlad z lůžka na lůžko obvykle v prvním pooperačním týdnu v této souvislosti byl zaveden nový termín časná rehabilitace po operaci srdce nebo infarktu myokardu (10). Nebo lázeňská léčba navazuje až na ambulantní řízený rehabilitační program, popřípadě se s ním prolíná. Náplní lázeňské léčby je řízená pohybová aktivita, balneologická a fyziatrická léčba, dietetická opatření, protikuřácká intervence, psychoterapie a zdravotní výchova. Řízená pohybová aktivita zahrnuje skupinový tělocvik (30 min. minimálně 4x týdně), aerobní trénink na bicyklových ergometrech (30 min. denně), chůzi v terénu s kardiotachometrem (60 min. denně), nordic-walking, rehabilitaci v bazénu včetně plavání (obden střídáno se skupinovým tělocvikem) (10). Do skupin jsou pacienti zařazováni podle výsledku zátěžového testu a v průběhu všech složek řízené pohybové aktivity je monitorována srdeční frekvence, u rizikových pacientů i EKG. Základní balneologickou léčebnou procedurou v kardiologických lázních jsou uhličité koupele, které příznivě ovlivňují srdeční frekvenci, krevní tlak a spotřebu kyslíku myokardem. Kromě toho jsou samozřejmě využívány i další procedury fyzikální terapie s ohledem na kontraindikace u stimulačních a defibrilačních systémů. Podávána je nízkocholesterová racionální strava s omezením živočišných tuků, jednoduchých cukrů a soli. U obézních pacientů je kladen důraz na redukci hmotnosti (správnou výživou, pohybovou aktivitou a edukací). Existuje také možnost současného lázeňského léčení rodinných příslušníků. Velmi důležitou součástí léčebných zařízení jsou poradny pro odvykání kouření, možnost zúčastnit se individuální nebo skupinové psychoterapie a zdravotní výchovy (přednášky o anatomii, fyziologii a patofyziologii

15 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 15 srdce a cév, přednášky o správné výživě, o hlavních rizikových faktorech ICHS apod.). Lázněmi poskytujícími léčbu osobám s kardiovaskulárním onemocněním jsou Teplice nad Bečvou, Poděbrady, Konstantinovy Lázně a Františkovy Lázně. Časná posthospitalizační rehabilitace individuální domácí trénink Individuální domácí trénink je určen pro pacienty, kteří se nemohou nebo nechtějí zúčastnit ambulantního řízeného programu nebo lázeňské léčby. Jako doplněk se individuální domácí trénink také doporučuje pacientům zařazeným do řízeného rehabilitačního programu (ve dnech, kdy nenavštěvují ambulantní zařízení). I zde platí, že před zahájením pohybového programu by měl být proveden zátěžový test a na jeho základě stanoveny bezpečné limity zatížení (tréninková srdeční frekvence a tréninková zátěž). Pacient by pak měl být lékařem a fyzioterapeutem poučen o vhodném druhu, intenzitě a frekvenci zátěže. Základem jsou aktivity vytrvalostního charakteru. Často je doporučována chůze, jízda na kole nebo bicyklovém ergometru. Tyto aktivity však nemusí být zábavné pro každého pacienta; někteří preferují své oblíbené sporty např. plavání, volejbal, fotbal, basketbal, tenis aj. Pohybová aktivita musí člověka bavit; jedině tak se dá předpokládat, že ji bude provozovat pravidelně. Proto není důvod nějakou pohybovou aktivitu zakazovat, spíše v případě potřeby vhodným způsobem upravit individuálně pro konkrétního pacienta na základě jeho funkčního postižení levé komory i dalších orgánových systémů (17). V každém případě se doporučuje provozovat ji rekreační formou a vyvarovat se výkonnostního sportu a jakéhokoliv soutěžení (i na úrovni rekreačního sportu), protože to představuje vyšší emoční zátěž spojenou s rizikem komplikací. Intenzita pohybové aktivity by měla být stanovena ze zátěžového testu (příjem kyslíku na úrovni ANP a tomu odpovídající zátěž ve wattech, srdeční frekvence a hodnota MET určující energetickou náročnost činnosti) (Příloha 3, 4). Jednoduchou a v domácích podmínkách snadno použitelnou metodou ke kontrolování vhodné intenzity zátěže je již výše zmiňovaný test zpívat, mluvit, těžce dýchat (12). Vybranou pohybovou aktivitu se doporučuje provádět minut minimálně 2x týdně, optimálně 3 5x týdně. Pacient by měl být poučen o fyziologické i patologické reakci organismu na zátěž (tj. měl by vědět, kdy trénink přerušit). Při provozování fyzické aktivity je třeba mít na paměti, že vliv počasí se sčítá s ostatními druhy zátěže. Zvláštnosti kardiovaskulární rehabilitace u specifických skupin pacientů 1. Pacienti s dočasnou nebo trvalou kardiostimulací (10) Nelze stanovit jednotné doporučení pohybové aktivity u pacientů s kardiostimulátorem (dále PM) pro velké interindividuální rozdíly v závažnosti a druhu arytmie, ve způsobu stimulace, ve významnosti kardiálního one-

16 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 16 Fyzioterapie mocnění a přidružených chorob. Pohybovou aktivitu by měl doporučovat akontrolovat jen erudovaný personál ve spolupráci s kardiostimulačním centrem, aby funkce PM nebyla ohrožena nevhodnou pohybovou aktivitou. Obecně platí, že až do zhojení kapsy (tj. minimálně prvních dnů po implantaci PM) by se neměly provádět prudké pohyby a maximální flexe či extenze v ramenním kloubu na straně PM. Zhruba 2 3 měsíce by se měly vyloučit činnosti s rázy přes horní končetinu na straně PM (tenis), popř. s rázy celého těla (skoky, doskoky). Tedy po zhojení kapsy (za 10 dní až měsíc) lze provádět habituální a pracovní aktivity podle zvyklostí, zahájit řízený ambulantní rehabilitační program (dynamické posilování jako součást kombinovaného tréninku lze zařadit po 14 dnech dle stavu zhojení kapsy), lze provozovat vhodné rekreační a sportovní aktivity (např. turistiku lze provozovat už za 10 dní po implantaci). Až do konce života by se měly vyloučit tyto činnosti: Extrémní rázy přes horní končetinu (práce se sbíječkou, těžkou sekerou) nebo extrémní rázy celého těla (seskoky z výšky). Nárazy na oblast implantovaného PM a hrudníku vůbec (kontaktní sporty, aktivity s nebezpečím pádů). Extrémní silové či rychlostní zatížení svalstva především trupu a HK. Pobyt a činnosti v prostředí s možným ovlivněním PM elektromagnetickou interferencí (nejvíce zdrojů je v nemocničním prostředí). 2. Pacienti s chronotropní inkompetencí Jde o pacienty s nedostatečným zrychlením srdeční frekvence při námaze. U této skupiny pacientů tedy není srdeční frekvence dostatečným markerem kontroly přiměřenosti pohybové aktivity. V tomto případě je třeba kontrolovat přiměřenost zátěže jinými metodami (test mluvení, Borgova škála, reakce krevního tlaku, celkový stav pacienta atd.). 3. Pacienti s fibrilací síní Vzhledem k nepravidelné srdeční frekvenci při fibrilaci síní, nelze srdeční frekvenci použít jako bezpečného limitu zatížení, a tedy ani jako kontroly přiměřenosti aktuální zátěže. I v tomto případě je třeba kontrolovat přiměřenost zátěže jinými metodami podobně jako u předchozí skupiny. U těchto pacientů je třeba měřit srdeční frekvenci delší dobu (30 60 s), aby se zamezilo špatné interpretaci při kolísání srdeční frekvence. OBDOBÍ STABILIZACE (III. FÁZE) A UDRŽOVACÍ OBDOBÍ (IV. FÁZE) Cílem je pokračovat ve změnách životního stylu; přijmout zdravý životní styl založený na trvalém zanechání kouření, pravidelné fyzické aktivitě, správné výživě a duševní pohodě. Po ukončení II. fáze kardiovaskulární rehabilitace by měl být pacient s tréninkem dostatečně seznámen a měl by si umět tréninkové dávky sám regulovat. Protože dosavadní zkušenosti jednoznačně potvrzují příznivý vývoj výkonnosti osob, které pravidelně trénují, je všem pacientům do-

17 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 17 poručováno pokračovat ve fyzickém tréninku ať už individuálně nebo další organizovanou rehabilitací. Pracoviště, která provozují ambulantní řízené rehabilitační programy u nás i v zahraničí, většinou pořádají tzv. udržovací rehabilitační programy, kterých mají pacienti možnost se účastnit. Složení tréninkové jednotky je obdobné jako v ambulantním řízeném rehabilitačním programu (zahřívací fáze, aerobní fáze, posilování, relaxační fáze). V případě delší časové prodlevy (tj. více než 3 měsíce) od ukončení ambulantního rehabilitačního programu do začátku udržovacího rehabilitačního programu je vhodné provést nový zátěžový test k určení bezpečných limitů zatížení. Je známo, že vysazení pravidelného tréninku vede rychle ke ztrátě tréninkového efektu, proto udržovací trénink by měl být trvalý, měl by se tedy stát součástí životního stylu. Kontrolní a výstupní fyzioterapeutická vyšetření: V nemocniční fázi: Kontrolní fyzioterapeutická vyšetření se provádějí na KJ, jednotce intermediární péče a standardních odděleních nemocnic v pravidelných intervalech dle délky pobytu a stavu nemocného a navazují na výstupní fyzioterapeutické vyšetření. Kontrolní a výstupní vyšetření V posthospitalizační, stabilizační a udržovací fázi: Kontrolní vyšetření se provádějí při pohybových programech v nemocnici, ambulantních zařízeních, lázních a ostatních doléčovacích zařízeních. Zátěžové testy (spiroergometrie, ergometrie) se provádějí dle zvyklostí pracoviště většinou v polovině programu a po ukončení programu. Při kineziologickém rozboru se používají standardní testy přiměřené aktuálnímu stavu pacienta. Terapie se řídí klinickým obrazem, výsledky vyšetření a výsledky vyšetření jiných odborných členů multidisciplinárního týmu, zohledňuje aktuální stav a potřeby nemocného. Fyzioterapeut respektuje hygienické i etické normy. Výstupní fyzioterapeutické vyšetření zhodnotí komplexně stav pacienta po ukončení terapie a srovná zjištěné skutečnosti se stavem před započetím terapie. Specifika a rizika fyzioterapie: Riziko fyzioterapie u stavů po IM je dáno projevy ischemie, mírou postižení funkce levé komory srdeční (systolická nebo diastolická dysfunkce) a funkční kapacitou. Funkční postižení určí echokardiografické vyšetření, které má být provedeno u každého pacienta po IM. Zbytkovou (reziduální ischemii) zjistí zátěžová elektrokardiografie nebo echokardiografie, která je provedena v posledním týdnu hospitalizace nebo po skončení pobytu v nemocnici. Rozdělení pacientů dle rizika uvádí Příloha 2. Specifika a rizika fyzioterapie

18 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 18 Fyzioterapie Nemocní po IM mají farmakologickou terapii, jejíž součástí jsou mimo jiné betablokátory a ACE inhibitory. Obojí mají hemodynamické účinky, které se projevují především snížením krevního tlaku, u betablokátorů též snížením srdeční frekvence v klidu i při zátěži. Je tedy důležité mít na zřeteli, že hodnoty srdeční frekvence a krevního tlaku mohou být během pohybové terapie těmito léky ovlivněny (19). Ivdobě reperfúzních terapií jsou pacienti po IM, byť v podstatně menší míře, ohroženi závažnými kardiovaskulárními komplikacemi. Tyto mohou být ve zvýšené míře provokovány jak psychickou, tak fyzickou aktivitou (obojí způsobuje vyplavení katecholaminů), tedy i fyzioterapií. Proto je nezbytná úzká spolupráce s ošetřujícím lékařem a zvýšená kontrola fyzioterapeutem, zvláště v akutní fázi. C3. Podmínky ukončení procesu péče Proces péče o pacienty po IM není nikdy ukončen, důraz je kladen na sekundární a často i terciární prevenci. Výstupní kritéria pacienta Prognóza Primární prevence Sekundární prevence Výstupní kritéria pacienta: Plná úprava pacientova stavu, zlepšení klinického stavu s neměnným reziduem deficitu, trvalé odmítání spolupráce pacientem. Prognóza pacientů: Je závislá na funkčním postižení srdeční svaloviny na rozsahu postižení koronárních tepen na přítomnosti reziduální ischemie, elektrické nestabilitě myokardu a na celkové toleranci zátěže. Dále prognózu ovlivňuje věk, pohlaví, četnost IM, výskyt DM a hypertenze a dalších onemocnění. Primární prevence je z hlediska fyzioterapie i organizmu člověka nejdůležitější. Nekuřáctví. Udržování přiměřené tělesné hmotnosti (dle BMI či obvodu pasu). Pravidelná a dostatečně intenzivní pohybová aktivita. Správná výživa s nízkým obsahem tuků a volných cukrů. Prevence aktivit pracovních i mimopracovních, které zvyšují negativní emoce a stres. Pravidelné preventivní prohlídky při výskytu ICHS v rodinné anamnéze (kontrola TK, kontrola cholesterolu). Sekundární prevence je důležitá pro prognózu onemocnění a měla by mít trvalý charakter (tedy do konce života). Stop kouření. Kontrola a léčba rizikových onemocnění, jako je DM i hypertenze.

19 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI Fyzioterapie str. 19 Snížení tělesné hmotnosti u obezity, kde BMI je vyšší než Pohybová aktivita správně indikovaná, pravidelně prováděná a kontrolovaná lékařem a fyzioterapeutem. Dietní opatření nízkocholesterolová dieta. Hypolipidemická léčba. Správná famakoterapie po IM. Terciární prevence je vhodná tam, kde současně s IM je i další onemocnění pohybového aparátu s určitým deficitem k udržení míry deficitu. Správná volba facilitačních technik. Rekvalifikace pracovní. Ergoterapie. Výcvik soběstačnosti. Terciární prevence Doporučení další péče je vhodné: Poradny ke stop kuřáctví. Poradny pro snižování hmotnosti (endokrinologie, obezitologie). Psychoterapie (ke snížení stresu). Ošetřovatelská péče a sociální pomoc v případě nesoběstačnosti. Kluby kardiaků. Sociálně-právní poradenství. D. Výsledky kritéria a indikátory kvality péče Tabulka 1: Výsledky kritéria a indikátory kvality péče T Část standardu Kontrolní kritéria Způsob kontroly Podmínky zahájení péče Vstupní fyzioterapeutické vyšetření: Záznam v dokumentaci. indikace lékařem, stav TF, DF, TK, SPO2, arytmie, nemocného, stupeň rizika stenokardie, dyspnoe, kineziologický rozbor.

20 STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI str. 20 Fyzioterapie Část standardu Kontrolní kritéria Způsob kontroly Proces dle fáze fyzioterapie: Vlastní proces terapie: Záznam v dokumentaci. I. fáze fyzioterap. Dle fáze fyzioterapie a stavu nemocniční pacienta II. fáze fyzioterap. Postupy dle kineziolog. rozboru posthospitalizační a stupně rizika III. fáze stabilizační Facilitační techniky. IV. fáze udržovací Fyzikální terapie s přihlédnutím k postižení pohybového aparátu. Indikované kompenzační pomůcky při kombinovaném onemocnění s IM na pohybovém systému. Frekvence péče každodenní permanentní. Kontrolní fyzioterapeutické vyšetření dle nutnosti. Průběžné hodnocení zvolených kritérii v průběhu týdne v akutním stadiu. V průběhu měsíce v subakutním stadiu. Podmínky ukončení péče: Výstupní fyzioterapeutické vyšetření Záznam v dokumentaci. stabilizace stavu pacienta, doplněné dle možností testy návrat ke stavu před se závěrem: onemocněním 1. plné úpravy, 2. zlepšením klinického stavu s neměnným reziduem deficitu, 3. doporučením dalšího postupu. E. Odkazy na literaturu 1. Ascherman, M. aj.: Kardiologie 2. díl. Praha: Galén, s Hromádková, J. aj.: Fyzioterapie. Praha: H+H, s Chaloupka, V.: Nemocný po infarktu myokardu/doporučený postup pro praktické lékaře. s Chaloupka, V.: Zátěžové testy v kardiologii. Zátěžová elektrokardiografie. Cor Vasa 2000, 42 (3): Chaloupka, V.: Rehabilitace po infarktu myokardu (II): způsoby zátěže. Kardiol rev 2005, 7 (2): Widimský, P. aj.: Doporučení pro diagnostiku a léčbu akutního infarktu myokardu (Q typ //s elevacemi ST// s raménkovým blokem). Cor Vasa 2002, 44 (7 8):

Pravidelnou fyzickou aktivitou ke kardiovaskulárnímu zdraví

Pravidelnou fyzickou aktivitou ke kardiovaskulárnímu zdraví Pravidelnou fyzickou aktivitou ke kardiovaskulárnímu zdraví aneb stačí i málo MUDr. Ivo Horák Kardiologie, Městská nemocnice Ostrava, p.o. Základní pojmy Fyzická aktivita tělesný pohyb vyvolaný kosterním

Více

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého SPIROERGOMETRIE = zátěžové vyšetření (velmi podobné ergometrii) posouzení funkční rezervy kardiovaskulárního systému objektivizace závažnosti onemocnění (přesně změří tělesnou výkonnost), efekt intervenčních

Více

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM 18.12.2012 ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM 18.12.2012 ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE Charakteristika onemocnění AIM Akutní infarkt myokardu patří mezi akutní formy ischemické choroby srdeční.

Více

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů Akutní koronární syndromy Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené Definice pojmů Akutní koronární syndromy nestabilní angina pectoris (NAP) minimální léze myokardu - mikroinfarkt

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kasuistika č. 7, bolest mezi lopatkami a v zádech (vertebrogenní syndrom, infarkt myokardu, aneurysma aorty) J.K,muž, 55 let Popis případu a základní anamnesa 55 letý pacient hypertonik přivezen RZP po

Více

Kardiovaskulární rehabilitace

Kardiovaskulární rehabilitace Kardiovaskulární rehabilitace MUDr.Vladimír Tuka, Ph.D. Centrum kardiovaskulární rehabilitace 3. interní klinika VFN a 1.LF UK Změna paradigmatu způsobu uvažování Epizodická péče léčíme akutní choroby

Více

Fyzioterapeut,viz.zákon č.96/2004 Sb.(v týmu s lékařem v rámci komprehenzivní rehabilitace)

Fyzioterapeut,viz.zákon č.96/2004 Sb.(v týmu s lékařem v rámci komprehenzivní rehabilitace) 4.1.10 FYZIO/10 Kardiovaskulární rehabilitace UNIFY ČR 1. 6. 2016 Standard fyzioterapie doporučený UNIFY ČR A. Identifikační údaje Autor: Editor: Zpracovatelé: Oponent: Verze provedení: Za zpracování a

Více

Tréninková srdeční frekvence odpovídá 70 80 % maximální srdeční frekvence.

Tréninková srdeční frekvence odpovídá 70 80 % maximální srdeční frekvence. STANDARDY LÉČEBNÝCH POSTUPŮ A KVALITA VE ZDRAVOTNÍ PÉČI F/2 Fyzioterapie 1 Infarkt myokardu str. 1 Výpočet tréninkové srdeční frekvence SF trén. (Chaloupka V. aj., 2006 upraveno, cit. 10) 1) Výpočet SF

Více

Atestační otázky z oboru kardiologie

Atestační otázky z oboru kardiologie Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru kardiologie 1. Aortální stenóza CT a magnetická rezonance v kardiologii Antikoagulační léčba

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Funkční zátěžové testování

Funkční zátěžové testování Funkční zátěžové testování MUDr. Kryštof Slabý Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2.LF a FN Motol Skupiny pacientů Sportovci sportovní prohlídky vč. letců, automoto, potápění Zdraví redukce

Více

Vytrvalostní schopnosti

Vytrvalostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující

Více

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

Hemodynamický efekt komorové tachykardie Hemodynamický efekt komorové tachykardie Autor: Kristýna Michalčíková Výskyt Lidé s vadami srdce, kteří během svého života prodělali srdeční infarkt, trpí zúženými věnčitými tepnami zásobujícími srdce

Více

Infarkt myokardu: Epidemiologie a vliv pohybové aktivity v terciární prevenci. Vendula Rybičková

Infarkt myokardu: Epidemiologie a vliv pohybové aktivity v terciární prevenci. Vendula Rybičková Infarkt myokardu: Epidemiologie a vliv pohybové aktivity v terciární prevenci Vendula Rybičková Obsah Epidemiologie Faktory vzniku IM u mladých lidí Pohybová doporučení Akutní fáze IM Postakutní fáze Epidemiologie

Více

Nabídka vyšetření a zdravotního zabezpečení pro mládežnické oddíly HC Rytíři Kladno

Nabídka vyšetření a zdravotního zabezpečení pro mládežnické oddíly HC Rytíři Kladno Nabídka vyšetření a zdravotního zabezpečení pro mládežnické oddíly HC Rytíři Kladno Kdo jsme Jsme specializovaným zdravotnickým zařízením zaměřeným na sportovce a fyzicky aktivní osoby. Našim cílem je

Více

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016 APKIN Veronika Kulyková Duben 2016 ATEROSKLERÓZA Ateroskleróza = dlouhodobě probíhající onemocnění cévní stěny, jejíţ struktura je narušována tvorbou plátů (ateromů). Hlavní příčina KVO. Etiopatogeneze

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE MUDr. Michal Král 2. Výskyt kardioselektivního troponinu T u pacientů v akutní fázi ischemické cévní mozkové

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

SPORTOVNÍ LÉKAŘSTVÍ NEMOCNICE S POLIKLINIKOU PRAHA ITALSKÁ

SPORTOVNÍ LÉKAŘSTVÍ NEMOCNICE S POLIKLINIKOU PRAHA ITALSKÁ SPORTOVNÍ LÉKAŘSTVÍ NEMOCNICE S POLIKLINIKOU PRAHA ITALSKÁ 1. PROČ SPORTOVNÍ LÉKAŘSTVÍ Každý sportovec by měl už od mládežnických kategorií absolvovat jednou ročně sportovní prohlídku. Sportovní činnosti

Více

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc. Ischemická choroba dolních končetin MUDr. Miroslav Chochola, CSc. Definice ICHDK Onemocnění, kdy tkáně DK trpí akutním nebo chron. nedostatkem kyslíku a živin potřebných pro jejích správnou funkci. ACC/AHA

Více

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu V. Pořízka, M. Želízko, R. Kočková, Klinika kardiologie IKEM XXIV. výroční sjezd ČKS, Brno 6.5.06

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha Výuka pomocí kasuistiky: 78-letá žena s 5 let trvajícími netypickými bolestmi na prsou a s akutní

Více

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza Projevy aterosklerózy podle postižení určitého orgánu ischemická choroba srdeční srdeční angína (angina pectoris), srdeční infarkt (infarkt

Více

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Akutní formy ischemické choroby srdeční Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Ischemická choroba srdeční Akutní (nestabilní) formy nestabilní angina pectoris akutní infarkt myokardu s vývojem

Více

Standard komplexní plicní rehabilitace u nemocných s CHOPN

Standard komplexní plicní rehabilitace u nemocných s CHOPN Standard komplexní plicní rehabilitace u nemocných s CHOPN Mgr. K. Neumannová, Ph.D. Katedra fyzioterapie a katedra přírodních věd v kinantropologii, FTK UP Plicní rehabilitace: definice ATS/ERS 2006 Plicní

Více

ICHS 29.3.2011 ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

ICHS 29.3.2011 ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu ICHS Nejčastější příčina mortality dospělé populace, více než ½ všech hospitalizovaných na interních odděleních ICHS Ischemie myokardu - klidová, nebo při zvýšených nárocích na dodávku kyslíku, vznikající

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kasuistika č.28a, systolický šelest, aortální stenóza D.Z., žena, 49 let Popis případu a základní anamnéza: Pacientka odeslána do poradny pro srdeční vady k echokardiografickému vyšetření pro poslechový

Více

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie? Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie? MUDr. David Šipula kardiovaskulární oddělení FNO Fibrilace síní Nejčastější setrvalá porucha srdečního rytmu odpovědná za podstatné zvýšení mortality

Více

Nefarmakologická léčba u starších pacientů s CHOPN. Turčáni P., Skřičková J. Klinika nemocí plicních a TBC, LF MU a FN Brno-Bohunice

Nefarmakologická léčba u starších pacientů s CHOPN. Turčáni P., Skřičková J. Klinika nemocí plicních a TBC, LF MU a FN Brno-Bohunice Nefarmakologická léčba u starších pacientů s CHOPN Turčáni P., Skřičková J. Klinika nemocí plicních a TBC, LF MU a FN Brno-Bohunice Léčba CHOPN Odvykání kouřen ení Bronchodilatancia (mimo theofyllinu)

Více

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE Zdravotnická péče, diagnostika a léčba je na interním oddělení poskytována ve třech úrovních, tzv. diferencovaná péče: na lůžkách jednotky intenzívní péče pro interní a neurologické pacienty na lůžkách

Více

Fitness for anaesthesia

Fitness for anaesthesia Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity

Více

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00 Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00 Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program 14.00 Zahájení 14.05 Proslovy hostů a prezentace projektu

Více

Péče o pacienta po direktní PCI se zaměřením na ošetřovatelské problémy FNO Kardiologie Koronární jednotka Vypracovala: Pavlína Holá, DiS. Indikace k direktní PCI: používá se jako základní léčba AIM zpravidla

Více

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT Simona Janíčková Bc. Hana Javorková MUDr. Milan Sepši Ph.D. Proč lidé náhle umírají? Definice NSS: Přirozené úmrtí z kardiální příčiny do 1 hodiny od rozvoje symptomů u osob s nebo bez

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

PŘÍLOHA Č. 1. Kineziologické vyšetření pacienta na JIP, ARO, JIMP, OCHRIP. PŘ. FBLR/3 str. 1. Příloha 1a

PŘÍLOHA Č. 1. Kineziologické vyšetření pacienta na JIP, ARO, JIMP, OCHRIP. PŘ. FBLR/3 str. 1. Příloha 1a Programy kvality a standardy léčebných postupů Fyzioterapie Kriticky nemocný pacient PŘ. FBLR/3 str. 1 PŘÍLOHA Č. 1 Kineziologické vyšetření pacienta na JIP, ARO, JIMP, OCHRIP Příloha 1a PŘ. FBLR/3 Programy

Více

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM Co je to ambulantní katetrizace? Jednodenní vyšetření a ošetření bez hospitalizace

Více

Nemocniční, posthospitalizační a lázeňská rehabilitace u. nemocných s ICHS Václav Chaloupka, Pavel Vaněk, František Juráň, Jiří Leisser

Nemocniční, posthospitalizační a lázeňská rehabilitace u. nemocných s ICHS Václav Chaloupka, Pavel Vaněk, František Juráň, Jiří Leisser Nemocniční, posthospitalizační a lázeňská rehabilitace u nemocných s ICHS Václav Chaloupka, Pavel Vaněk, František Juráň, Jiří Leisser Kardiovaskulární rehabilitace je proces, pomocí kterého se u nemocných

Více

Rekondice a regenerace

Rekondice a regenerace Rekondice a regenerace VY_32_INOVACE_166 AUTOR: Mgr. Andrea Továrková ANOTACE: Prezentace slouží jako didaktická pomůcka při výuce tématického celku reedukace pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pohybový režim, pohybový

Více

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE zpracovala: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. 1 ZÁKLADNÍ UKAZATELE Základní ukazatele 2004 Tab 1 ukazatel Geriatrická

Více

PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE

PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE IČO 2 6 7 5 2 0 5 1 IČZ smluvního ZZ 2 1 0 0 1 0 0 0 Číslo smlouvy 2 S 2 1 N 1 0 3 Název IČO JESSENIA a.s. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / 7.07.07 / 4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ

Více

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 2. Epidemiologie 3. Jak se mozková příhoda projevuje? 4. Co dělat při podezření na mozkovou mrtvici? 5. Jak CMP diagnostikujeme? 6. Léčba 7. Následky

Více

ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY

ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY Zákonná úprava Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách (ZSZS) upravuje poskytování SZS a s tím spojený výkon státní správy, práva a povinnosti

Více

Fyziologie sportovních disciplín

Fyziologie sportovních disciplín snímek 1 Fyziologie sportovních disciplín MUDr.Kateřina Kapounková snímek 2 Krevní oběh a zátěž Složka : Centrální / srdce / Periferní / krevní oběh / Změny Reaktivní adaptační snímek 3 Centrální část

Více

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu? Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu? Hynek Říha Klinika anesteziologie a resuscitace, Kardiocentrum IKEM, Praha Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní

Více

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak Onemocnění charakterizované zvýšeným tepenným tlakem ve velkém krevním oběhu je hypertenze arteriální. Jedno z nejčastějších onemocnění, jehož příčina není známa.

Více

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Miroslav Solař Oddělení akutní kardiologie I. interní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Chronická arteriální hypertenze Hypertenze u akutních

Více

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM 6.4.2013 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý komorový rytmus,

Více

NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM

NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM MUDr. Hana Skalická, CSc. NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE zásady odhadu perioperačního rizika klinické rizikové faktory závažnost výkonu zohlednění

Více

SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH PO CHIRURGICKÝCH VÝKONECH

SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH PO CHIRURGICKÝCH VÝKONECH SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH PO CHIRURGICKÝCH VÝKONECH Mgr. Kožešníková Lucie MUDr. Eduard Havel, Ph.D. Rehabilitační klinika FN a LF UK Hradec Králové, přednostka doc. MUDr. E. Vaňásková,

Více

Nukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční

Nukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční Nukleární kardiologie Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční Zátěžové testy Fyzická zátěž farmakologická zátěž Dipyridamol Adenosin Regadenoson

Více

Střední zdravotnická škola Kroměříž www.szskm.cz

Střední zdravotnická škola Kroměříž www.szskm.cz Infarkt myokardu intervence dle NANDA taxonomie Střední zdravotnická škola Kroměříž www.szskm.cz Obsah Charakteristika Rozdělení Příznaky choroby Komplikace Příčiny Vyšetřovací metody Léčba Ošetřovatelský

Více

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti základní definice ZATÍŽENÍ záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností, schopností

Více

Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření

Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření Kapitola 3 Výkony klinických Výkony klinických jsou základními výkony, kterými zdravotnická zařízení vykazují zdravotním pojišťovnám zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Výkony klinických se dělí na

Více

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické

Více

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kazuistika č. 5, bolesti zhoršovaná nádechem ( perikarditida) P.K., muž, 51 let Popis případu a základní anamnesa 51 letý muž, kuřák, s anamnesou hypertenzní nemoci diagnostikované cca před 5 lety, tehdy

Více

Tisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012

Tisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012 Tisková konference k realizaci projektu Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního kardiovaskulárního k centra FN Olomouc Olomouc, 9. listopadu 2012 Fakultní nemocnice Olomouc je součástí

Více

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Organizace péče o nemocné s chronickým srdečním selháním. Praktický lékař Ambulance pro srdeční selhání, domácí péče

Více

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D. zástupce ředitele pro LPP, Nemocnice Znojmo MUDr. Vladislav Kopecký, MUDr.

Více

REHABILITACE U NEMOCNÝCH S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM.

REHABILITACE U NEMOCNÝCH S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM. REHABILITACE U NEMOCNÝCH S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM. V. Chaloupka, J. Siegelová, L. Špinarová, H. Skalická, I. Karel, J. Leisser V poslední době se věnuje kardiovaskulární rehabilitaci zvýšená pozornost.

Více

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR Mezinárodní konference,,sociální služby jako výzva 21.století Sociální dialog v sociálních službách 13. a 14. května 2010 Hustopeče Praktické zkušenosti

Více

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA Definice rehabilitace Dle WHO: RHB zahrnuje všechny prostředky, směřující ke zmírnění tíže omezujících a znevýhodňujících stavů a umožňuje

Více

Standardní katalog NSUZS

Standardní katalog NSUZS Standardní katalog NSUZS Generováno: 09.01.2013 13:26:56 QV0284xD1 Míra centralizace pacientů hospitalizovaných s CMP a ischemickou cévní mozkovou příhodou Ischemická CMP je závažné cévní onemocnění mozku,

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Epidemiologie srdečního selhání v ČR 250 000 pacientů s CHSS 125 000 pacientů se systolickou

Více

Obecná metodika fyzioterapie Kondiční cvičení

Obecná metodika fyzioterapie Kondiční cvičení Obecná metodika fyzioterapie Kondiční cvičení PaedDr. Libuše Smolíková, Ph.D. Klinika rehabilitace Univerzita Karlova Praha, 2.LF a FN Motol libuse.smolikova@lfmotol.cuni.cz Kondiční cvičení - dechová

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM ODBORNÝCH ČINNOSTÍ Odbor podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, Oddělení podpory zdraví dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ Termín pořádání

Více

Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou. Mgr. Pavla Erbenová

Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou. Mgr. Pavla Erbenová Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou Mgr. Pavla Erbenová Obezita je stále narůstající břemeno dnešní doby. Epidemie obezity, někdy nazývaná také jako mor třetího tisíciletí, však

Více

Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Klíčová stadia Embryonální vývoj ovlivnění pohybem matky (přetěžování x úrazy), stresové situace Novorozenec pohybové automatismy

Více

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00

Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00 Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00 Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program 14.00 Zahájení 14.05 Proslovy hostů a prezentace projektu

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Zadání VŠKP STAG (AR 2016/17)

Zadání VŠKP STAG (AR 2016/17) Zadání VŠKP STAG (AR 2016/17) 1. Fyzioterapie jako součást primární a sekundární prevence u ischemické choroby srdeční a) Teoretická analýza odborné literatury shrnující problematiku využití fyzioterapie

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc. Tranzitorní ischemická ataka pohled neurologické sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava Bc. Kamila Carbolová Cévní mozková příhoda 2. - 3. místo v počtu č úmrtí (umírá 12 35% CMP) 1. místo

Více

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI MUDr. Robin Šín ZZS Plzeňského kraje ZZS Libereckého kraje ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Úvod nekróza části myokardu

Více

Kapitola 2. Obecná pravidla pro vykazování výkonů. x x x

Kapitola 2. Obecná pravidla pro vykazování výkonů. x x x Platné znění částí vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn (vypouštěný text je přeškrtnut,

Více

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012

Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012 Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý

Více

Ischemická choroba srdeční a její detekce

Ischemická choroba srdeční a její detekce Ischemická choroba srdeční a její detekce Autor: Petřková Z. Ischemická choroba srdeční (dále ICHS) je nejčastější příčinou smrti nejen v české republice, ale v celém rozvinutém světě. Stres, kouření,

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. p ř e d m ě t : v y b r a n é k a p i t o l y c h i r u r g i e Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á

Více

Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence

Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence Doc. MUDr.Tomáš Kára,PhD, Prim. MUDr. Pavel Homolka, PhD, Prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc., Prim. MUDr. Ladislav Groch, As. MUDr. Ota Hlinomaz,PhD,

Více

Vývoj a výzkum v oblasti biomedicínských a průmyslových aplikací na Elektrotechnické fakultě ZČU v Plzni

Vývoj a výzkum v oblasti biomedicínských a průmyslových aplikací na Elektrotechnické fakultě ZČU v Plzni Vývoj a výzkum v oblasti biomedicínských a průmyslových aplikací na Elektrotechnické fakultě ZČU v Plzni Milan Štork Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeská univerzita, Plzeň, CZ 1.

Více

Týká se i mě srdeční selhání?

Týká se i mě srdeční selhání? Týká se i mě srdeční selhání? Tato brožura vám může pomoci si uvědomit některé časné příznaky srdečního selhání. Co je to srdeční selhání? Srdeční selhání sice může znít hrozivě, ale vlastně to znamená,

Více

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? INFORMACE EFEKTIVITA BEZPEČNÝ POHYB MOTIVACE Měřič srdeční frekvence vám napomáhá porozumět fungování vašeho organismu a přináší tak mnoho nových informací, které lze dlouhodobě

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1. Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1. LF UK Praha Fatální koronární trombóza spontánní Koronární trombóza při vysazení

Více

Výklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu

Výklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu Výklad ČAS k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu (schválený předsednictvem ČAS dne 2. prosince 2014) 1. Úvod a) Vyhláška Ministerstva

Více

Jak využíváme E health u ZZS Plzeňského kraje

Jak využíváme E health u ZZS Plzeňského kraje Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje Jak využíváme E health u ZZS Plzeňského kraje Sviták R. 1, Jáchim P. 1, Pečenková E. 2, Sloup P. 2, Karásek J. 3 1 ZZS Plzeňského kraje, 2 OIT KÚPK, 3 OZDR

Více

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči Miroslav Solař I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Lékařská fakulta UK v Hradci Králové Arytmie v anestezii Poruchy srdečního

Více

Vzdělání a/versus kompetence fyzioterapeutů. Mgr. Petr Pospíšil, Ph. D. Katedra podpory zdraví Fakulta sportovních studií MU

Vzdělání a/versus kompetence fyzioterapeutů. Mgr. Petr Pospíšil, Ph. D. Katedra podpory zdraví Fakulta sportovních studií MU Vzdělání a/versus kompetence fyzioterapeutů Mgr. Petr Pospíšil, Ph. D. Katedra podpory zdraví Fakulta sportovních studií MU VZDĚLÁNÍ V OBORU FYZIOTERAPIE Český fyzioterapeut: absolvent 2 leté nástavbové

Více

Výuková jednotka z pohledu koordinátorky teoretické sekce. Prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.

Výuková jednotka z pohledu koordinátorky teoretické sekce. Prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. Výuková jednotka z pohledu koordinátorky teoretické sekce Prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. Kurzy v sekcích Teoretické vědy; 33 Diagnostické obory a neurovědy; 16 Chirurgické vědy; 17 Interní lékařství; 35

Více

SAMOSTATNÉ PŘÍLOHY K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ

SAMOSTATNÉ PŘÍLOHY K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ SAMOSTATNÉ PŘÍLOHY K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ 1. Celkový počet absolventů v jednotlivých oborech (kvalifikační studium) a celkový počet sester a asistentů v praxi 2. Srovnání činností všeobecné sestry a zdravotnického

Více