Vliv domácího prostředí na vztah sociálního pracovníka a klienta při sociálním šetření pro účely rozhodování o příspěvku na péči

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv domácího prostředí na vztah sociálního pracovníka a klienta při sociálním šetření pro účely rozhodování o příspěvku na péči"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Vliv domácího prostředí na vztah sociálního pracovníka a klienta při sociálním šetření pro účely rozhodování o příspěvku na péči Bakalářská diplomová práce Markéta Lenikusová, DiS. Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Pavel Navrátil, PhD. Brno

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité zdroje uvedla v seznamu pouţité literatury. V Brně dne Markéta Lenikusová 2

3 Děkuji docentovi Pavlovi Navrátilovi za odborné vedení mé práce, za jeho vstřícnost, čas a cenné připomínky. Děkuji rovněţ všem respondentům za jejich ochotu účastnit se výzkumu. 3

4 Obsah 1 Úvod Sociální pracovník Vymezení sociálního pracovníka dle Banksové Sociální pracovník jako úředník první linie Vnímání Klient Přirozené sociální prostředí klienta Domácí prostředí klienta Vliv prostředí na sociální šetření Příspěvek na péči Současná právní úprava Podmínky nároku příspěvku na péči a výše příspěvku Postup řízení pro účely rozhodnutí o příspěvku na péči Povinnosti ţadatele a příjemce příspěvku na péči a kontrola vyuţívání příspěvku Sociální šetření jako posouzení životní situace Modely posuzování Proces posouzení Příprava na setkání s uţivatelem sluţby Setkání s uţivatelem sluţby s cílem vytvořit vztah a získat relevantní informace Reflexe a analýza získaných informací k určení vhodné intervence Vlastní provedení intervence Vztah sociálního pracovníka a klienta Principy vztahu sociálního pracovníka a klienta dle Fellixe Biesteka Různé pojetí vztahu sociálního pracovníka a klienta Vztah jako základní terapeutický prostředek Vztah jako prostředek k dosaţení cíle Hranice vztahu sociálního pracovníka a klienta Splývání hranic Netečnost Ochrana hranice Základní komunikační dovednosti sociálních pracovníků Poslech a porozumění klientovi verbální komunikace Čtení klientova neverbálního chování Vnímání kontextu celé osoby Průběh rozhovoru Moc ve vztahu sociálního pracovníka a klienta Aktivita nebo pasivita v rozhovoru Metodická část

5 7.1 Volba výzkumné strategie Kvalitativní výzkum Technika zjišťování Zkoumaná a datová jednotka Operacionalizace Interpretace, analýza dat DVO1: Jak vymezuje sociální pracovník svůj přístup v praxi? DVO2: Jak se sociální pracovník cítí v domácím prostředí klienta? DVO3: Poskytuje zákonné vymezení příspěvku na péči a postup sociálního šetření prostor pro vytvoření profesionálního vztahu v domácím prostředí? DVO 4 Jakou metodu sběru dat preferují sociální pracovníci v domácím prostředí klientů? DVO 5: Jaký vliv má dle názoru sociálních pracovníků domácí prostředí na hranice vztahu? DVO 6: Jak vnímají sociální pracovníci průběh rozhovoru v domácím prostředí a na úřadě? Jaká je odlišnost dle sociálních pracovníků mezi nároky na jejich komunikační schopnosti na úřadech a v domácnosti? DVO8: Jaký je rozdíl dle sociálních pracovníků mezi mírou výkonu moci na úřadě a v domácnosti? Závěr Anotace Jmenný a věcný rejstřík Přílohy Příloha č. 1: Záznam k sociálnímu šetření v rámci systému příspěvku na péči dle doporučeného postupu č. 5/ Příloha č. 2: Záznam o kontrole vyuţívání příspěvku na péči pro potřeby obecního úřadu obce s rozšířenou působností dle doporučeného postupu č. 5/ Příloha č. 3: Tabulka k operacionalizaci

6 1 Úvod Sociální práce patří svou povahou mezi povolání, jejichţ náplní je pomáhat lidem. Jak uvádí Kopřiva (1997), na rozdíl od jiných povolání hraje v těchto profesích významnou roli lidský vztah mezi pomáhajícím a jeho klientem. Sociální pracovníci 1 se často setkávají s lidmi v tíţivé situaci. Tito lidé potřebují od sociálního pracovníka něco víc neţ jen slušnost, jak je tomu v jiných profesích při kontaktu s klientem. Potřebují cítit pocit přijetí, spoluúčasti, vnímat, ţe nejsou sociálnímu pracovníkovi na obtíţ. Tyto impulzy lze nalézt při kaţdém setkání v drobných verbálních i neverbálních projevech sociálního pracovníka. Jak dále Kopřiva uvádí, toto chování vytváří atmosféru, která klienta posiluje nebo naopak sráţí. Vztah je tedy velmi podstatnou součástí sociální práce a má zásadní vliv na výsledek intervence. V názoru na vliv vztahu sociálního pracovníka a klienta na výsledek působení se ale různé přístupy k sociální práci rozcházejí. Pro účely mé bakalářské práce se věnuji pojetí, které je zahrnuto v poradenských nebo systemických přístupech, kde je vztah vnímán jako instrument, který je podřízen výslednému cíli. Při své studijní praxi jsem měla moţnost spolupracovat se sociálními pracovníky městského úřadu s rozšířenou kompetencí, kteří vyřizují příspěvek na péči. Jedná se tedy o sociální pracovníky první linie (Musil, 2004, Horák 2008), kteří jsou zaměstnanci organizace veřejné zprávy. Tyto organizace jsou někdy označované pojmem byrokracie 2. Pracovníci v těchto organizacích se dle některých kritiků (V. A. Thompson, in Keller 1996, str. 151) mohou vyznačovat lhostejností, sklony k ritualismu, jejich lpění na zvláštním statusu ve společnosti a odporem vůči změnám. Thomson hovoří v této souvislosti o tzv. byrokratickém chování. Podobné kritiky byrokracie, jak uvádí Keller (1996), povaţují skutečné byrokratické projevy organizací za něco, co je zaviněno osobními charakterovými nedostatky jednotlivých úředníků. Takový pohled je ale mylný. Nikdo by nemohl v příslušných úředních funkcích jednat o mnoho jinak, neţ jak jednají ti, kdoţ jsou předmětem této kritiky. Skutečnou příčinou 1 V bakalářské práce pouţívám muţský rod sociální pracovník. Toto označení se vztahuje na ţeny i muţe, kteří pracují v této profesi. Vyhýbám se tím pouze komplikovanému označení sociální pracovník a pracovnice. 2 Termín byrokracie je dle Kellera (1996, str. 13) mnohoznačný. Můţe nehodnotícím způsobem označovat organizaci veřejné správy. Můţe být však také označením pro nemoc organizací způsobující jejich neúčinnost. Můţe také označovat státní zásahy do sociálního a hospodářského ţivota. Krom toho můţe být i označením pro mechanismus ohroţující a potlačující svobodu. 6

7 jejich jednání je dle Horáka (2008) specifičnost podmínek, ve kterých řadoví pracovníci pracují a na základě kterých se rozhodují. Pravidla přístupu ke klientům jsou, dle Musila (2004), vyjádřeny uznávanými představami, jak je moţné zvládat běţné pracovní podmínky. Z jejich nesourodosti vyplývají všední dilemata práce s klientem 3. Mimo to je způsob práce s klienty ovlivňován také psanými a hlavně nepsanými pravidly, které vymezují tzv. uznávané metodické postupy. Stanovení těchto pravidel jednání do značné míry určuje struktura moci v organizaci. Tato moc tvoří představy o tom, kdo případně s kým má rozhodovat o cílech, stanovovat pracovní postupy, atd. Sociální pracovníci jsou tak vystaveni tlakům, které je nutí upřednostňovat zájmy politiky a organizace ve formě dodrţování předem stanovených přepisů a nařízení před sledováním specifických potřeb klientů. Z uvedeného vyplývá, ţe vztah klienta a sociální pracovníka na úřadě je spíše neosobní. Jak uvádí Musil (2004), přístup těchto pracovníků bývá někdy nazýván administrativní. Tento přístup se pojí s představou úředníka, který si plete člověka se spisem nebo s kolonkou ve formuláři. Veřejnost tuto neosobnost nebo neprofesionálnost v přístupu řadových pracovníků státních organizací vůči jejich uţivatelům často vytýká (Horák, 2008). Při své studijní praxi jsem se často v rámci řízení příspěvku na péči zúčastnila šetření v přirozeném prostředí klienta. Přirozené prostředí klienta můţe být rozličné. Od různých pobytových poskytovatelů sociálních sluţeb aţ po domácnosti klientů. Pokud sociální pracovník vykonává sociální šetření v domácnosti, opouští kancelář a vchází do teritoria klienta. Při tomto kontaktu je prostor pro navázání bliţšího vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem. Sociální pracovník nahlíţí do soukromí klienta a sám je také nucen vystupovat civilněji, neţli na úřadu. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na vztah sociálního pracovníka a klienta při sociálním šetření v domácím prostředí klienta. Zajímá mne, jestli dle sociálních pracovníků dochází ke změnám ve vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem oproti kontaktu na úřadě. Zda má změna prostředí (intimnější prostředí, prostředí, které je vlastní klientovi, nikoliv sociálnímu pracovníku) na tento vztah vliv a jak jej sociální pracovník vnímá. Při výběru datové jednotky jsem zvolila případovou studii vybraného městského úřadu. 3 Problematiku dilemat úředníků první linie zpracovává podrobně Musil (2004) ve své knize Ráda bych Vám pomohla, ale, : dilemata práce s klienty v organizacích. 7

8 Poznávacím cílem mé bakalářské práce je tedy: Jak vnímají sociální pracovníci vybraného městského úřadu, zpracovávající agendu příspěvku na péči, vliv domácího prostředí klienta při sociálním šetření na jejich vzájemný vztah? K zodpovězení této otázky se snaţím v teoretické části v druhé kapitole vymezit pojem sociální pracovník, dále pak v třetí kapitole pojem klient a jeho přirozené (domácí) prostředí. Ve čtvrté kapitole se věnuji příspěvku na péči, jehoţ vyřízení je hlavním účelem sociálního šetření. Pátá kapitola se věnuje pojmu sociální šetření, které popisuji jako posouzení ţivotní situace. V šesté kapitole popisuji samotný vztah sociálního pracovníka a klienta. Ve výzkumné části oslovím sociální pracovníky vybraného městského úřadu, kteří vyřizují příspěvek na péči a formou strukturovaného polostandardizovaného rozhovoru se budu snaţit zjistit jejich názor na vztah klienta a sociálního pracovníka při sociálním šetření v domácím prostředí klienta. 8

9 2 Sociální pracovník V této kapitole vymezuji pojem sociálního pracovníka. Pojem sociální pracovník je obecně vymezen přímo v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních sluţbách), který řeší i problematiku příspěvku na péči 4. Uvádím zde vymezení sociálního pracovníka dle Banks a doplňuji ho o bliţší vymezení sociálního pracovníka jako úředníka první linie. 2.1 Vymezení sociálního pracovníka dle Banksové Nečasová (2001) uvádí typologii přístupů sociálních pracovníků k praxi dle Banks. Ta definovala čtyři ideální typy způsobů přístupů k praxi. Tyto přístupy se v realitě prolínají. Prvním typem je přesvědčený sociální pracovník, který ve své práci uplatňuje osobní morální hodnoty. Při práci s klienty vyuţívá zejména empatii a respekt. Sám sebe chápe především jako osobu a aţ potom jako sociálního pracovníka. V praxi hrozí moţnost zneuţití ze strany sociálního pracovníka i klienta nebo vyhoření u sociálního pracovníka. Druhým typem je radikální sociální pracovník, který také vkládá do práce své osobní hodnoty. Jde mu ale primárně o změnu zákonů, oblastí sociální politiky nebo praxe, které povaţuje za nespravedlivé. Dalším typem je byrokratický sociální pracovník, který je nejčastěji zastoupen právě v byrokratických institucích. Tento model tedy nejblíţe odpovídá pojetí sociálního pracovníka v mé bakalářské práci. Zde se doporučuje oddělení osobních hodnot, profesních hodnot a hodnot zaměstnavatele. Toto rozdělení je nutné proto, aby se sociální pracovníci necítili vinní, ţe uţívají vztah s klientem způsobem, který by v osobním ţivotě nepovaţovali za čestný. Cílem sociální práce v tomto pojetí je manipulace s lidmi v zájmu jejich změny. Sociální pracovník je podřízen zejména pravidlům zaměstnavatele neţ normám dané profese. V určitých případech vystupuje jako normalizátor klienta. Posledním typem je profesionální pracovník, který je autonomním profesionálem. Je vzdělán v oboru a je veden etickým kodexem. Prioritou jsou zejména práva a zájem klientů. 4 Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících sluţby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících sluţby sociální prevence, depistáţní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace ( 109, zákon č. 108/2006 Sb.). 9

10 Velmi důleţitým je vztah s klientem, který je chápán jako aktivní spolupracovník. 2.2 Sociální pracovník jako úředník první linie Typ byrokratického úředníka dle Banks, je podle některých autorů (například Musil, 2004 nebo Horák, 2008) označován jako street-level byrokraté neboli úředníci první linie. Horák (2008) uvádí, ţe sociální pracovníci ve státních organizacích zastávají často konfliktní role. Důvodem je jejich rozporuplné postavení v organizaci. Profesionální snahy řadových pracovníků maximálně uspokojovat potřeby klientů, je mnohdy tlumena konfliktním pracovním prostředím a tlaky. Ty vycházejí mimo jiné z vedení organizace, které nutí pracovníky upřednostňovat zájmy politiky a organizace ve formě dodrţování předem stanovených přepisů a nařízení před sledováním specifických potřeb klientů. Také rostoucí počet uţivatelů sluţeb nutí sociální pracovníky vymýšlet rutinní aktivity, které umoţňují klienty zpracovat v masovém měřítku. Horák (2008) dále uvádí Lipskyho koncept street-level byrokratů, z kterého vyplývá, ţe existence neurčitých pracovních podmínek vyvolává u liniových pracovníků dilemata, která se snaţí řešit uplatněním vlastních strategií interakce s klienty. I kdyţ tito pracovníci vykazují naprogramované a rutinní chování, mají moţnost zvolit vedle neosobního, rutinního přístupu ke klientům více osobní ne-rutinní přístup. V této souvislosti lze odlišit dva způsoby chování street-level byrokratů, které mají bezprostřední vliv na jednání s klienty. Prvním typem je byrokratické, neosobní chování, které se vyznačuje dodrţování předem stanovených pravidel a norem. Druhý typ lze označit jako profesionální, na ţivotní situaci klienta zaměřené individuální chování. Tento model spočívá v dodrţování norem dané profese, které mohou být vůči pravidlům organizace v protikladu. Řadoví pracovníci často tyto způsoby chování kombinují. 5 V podobném smyslu se vyjadřují také Horák a Horáková (2009), kdyţ uvádí, ţe se v praxi jiţ neobjevuje čistý byrokratický model, ale dochází k příklonu k profesionálním principům. Jedná se o tzv. byroprofesionalismus 6. Veřejnost bývá k úředníkům první linie kritická. Konflikt do vztahu s veřejností vnáší dle Mertona (2000) dva významné rysy byrokratické struktury. Je to důraz na odosobnění, kdy úředník ignoruje zvláštnost individuálních případů. Úředník pouţívá neosobní přístup 5 Musil (2004) výběr přístupu sociálních pracovníků řeší v popisu dilematu procedurální nebo situační přístup. 6 Kombinace byrokratického a profesionálního stylu jednání s klienty. Je zaloţen na racionální administrativě byrokratických systémů a současně na profesionální expertize poskytovaných sluţeb (Horák, Horáková, 2009). 10

11 k věcem, které mají pro klienta někdy velký význam. To můţe být důvodem k osočování byrokratů z arogance a povýšenosti. Druhým zdrojem konfliktu je moc. Ve své oficiální roli je úředník obdařen určitou autoritou. Coţ často vede ke skutečně nebo zdánlivě panovačnému postoji. Dochází k rozporu mezi ideologií a skutečností, kdy úředníci mají být sluţebníky lidu, ale ve skutečnosti jsou často nadřazeni. 2.3 Vnímání Vnímání vymezují Hartl, Hartlová (2004), jako proces přijímání nejjednodušších izolovaných prvků a současné chápání odráţení reality prostřednictvím smyslových orgánů. Na procesu se podílejí téţ postoje, emoce, zájmy, soustava hodnot, očekávání, dosavadní zkušenosti. Ve své práci se zabývám vnímání vztahu sociálního pracovníka a klienta. Je tedy nezbytné definovat také sociální poznávání. Sociální poznávání, nebo-li sociální percepce, se vyznačuje tím, ţe se jedná o vnímání sociálního objektu, tedy jiné osoby, skupiny osob, ale také situací nebo jiných sociálních jevů (Výrost, Slaměník, 2008). Dle Hartla a Hartlové (2004) je sociální vnímání poplatné dosavadní sociální zkušenosti jedince. Spíše neţ psychologicky pojatým výzkumem zabývajícím se vnímáním, věnuji se ve své bakalářské práci pohledu sociálních pracovníků na vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem. Ten můţe být, podle typologie sociálních pracovníků dle Banks, velmi rozdílný. Konkrétně se zaměřuji na vnímání vlivu domácího prostředí na tento vztah. Dílčí výzkumná otázka: DVO1 Jak vymezuje sociální pracovník svůj přístup k praxi? 11

12 3 Klient V této kapitole označuji pojem klienta pro účely této bakalářské práce a upozorňuji na specifika, která jsou spojena s domácím prostředím klienta. Klientem můţe být pro sociální pracovníky pracujících na úřadech v podstatě kdokoliv, kdo se na ně obrátí s ţádostí o pomoc nebo radu, nebo koho musejí pro nějaké důvody kontaktovat sami. Pro účely řízení příspěvku na péči, povaţuji za klienta osobu, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti a současně si o přiznání příspěvku zaţádá. Tato skupina je velmi široká. Zahrnuje osoby od 1 roku ţivota, je zde pokryto široké spektrum pracovišť a typů klientů. To samozřejmě klade veliké nároky na osobu sociálního pracovníka. 3.1 Přirozené sociální prostředí klienta Přirozené sociální prostředí je opět vymezeno přímo v zákoně o sociálních sluţbách 7. Prakticky se sociální pracovník pohybuje buď přímo v domácnostech klientů nebo jejich pečujících osob nebo v zařízeních sociálních sluţeb jako jsou například domovy důchodců, hospice, domovy pro osoby se zdravotním postiţením, domovy se zvláštním reţimem (Chloupková, 2008). Protoţe je toto vymezení velmi široké a zahrnuje spoustu souvisejících aspektů, budu se ve své práci dále podrobněji zabývat pouze domácím prostředím klienta. 3.2 Domácí prostředí klienta Domácí prostředí klienta je nutno chápat, jako klientovo vlastní teritorium. Významným znakem bydlení je dle některých autorů (Krebs a kol., 2002, Potůček, 1995), ţe determinuje uspokojování řadu významných potřeb člověka. Počínaje potřebami základními, jako je hygiena, spánek, aţ po potřeby sociální, jako je prostor pro rozvíjení rodinného ţivota, prostor pro aktivní i pasivní odpočinek, moţnost uchovat si soukromí nebo udrţovat společenské vztahy. Domácí prostředí je tedy jedním z charakteristických znaků stylu ţivota lidí a jeho 7 Přirozeným sociálním prostředím se pro účely zákona o sociálních sluţbách rozumí rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost a sociální vazby k osobám, se kterými domácnost sdílí a dále pak jako místa, kde lidé pracují, vzdělávají se a realizují běţné sociální aktivity. ( 3, písmeno d, zákon č. 108/2006 Sb.) 12

13 standardu. Z uvedeného vyplývá, ţe je klientem tento prostor vnímán velmi intenzivně. Cítí se v něm bezpečně. Má moţnost se v tomto prostoru seberealizovat. Samozřejmě pouze v takové míře, aby nedocházelo k omezení práv ostatních osob. Sociální pracovník je povinen toto právo kaţdého jednotlivce respektovat. (Etický kodex sociálních pracovníků ČR, 1995) Pokud se jedná o rodinu, která pečuje o svého člena (ať se jiţ jedná o dítě, rodiče nebo prarodiče), je vţdy nutné brát v potaz vliv celého tohoto rodinného systému (Sobotková, 2001). Individuálnímu chování lze porozumět lépe v kontextu celku. Problémy klienta mohou souviset i s fungováním celého rodinného systému. 3.3 Vliv prostředí na sociální šetření Úlehla (2005) se zmiňuje o významu prostředí. Uvádí pět aspektů, které mají vliv na hodnocení klienta. Jedním z nich je právě místo kontaktu 8. Dle Musila (2004) je třeba dodat, ţe uvedené faktory vţdy působí v určitém kulturním rámci. To znamená, ţe umístění hranice mezi přijatelným a nepřijatelným je v různých organizacích jiné. Je běţné, ţe pracovníci jedné organizace bývají zvyklí hodnotit chování klientů podobným způsobem, a ţe od této zvyklosti se jednotlivci odchylují pouze do určité, ostatními spolupracovníky tolerované míry. Z tohoto důvodu jsem také vybrala do výběru pouze jednu organizaci, aby nedocházelo k ovlivnění těmito vlivy. Na úřadech se někdy vyskytuje tzv. byrokratické chování (V. A. Thompson, in Keller, 1996). To se vyznačuje neosobním chováním, lhostejností, sklony k ritualismu, jehoţ projevem můţe být tzv. trénovaná neschopnost úředníků, tj. tendence rutinně opakovat jednou osvojené úkony, bez ohledu na měnící se situaci. Veřejnost tuto neosobnost v přístupu řadových pracovníků státních organizací vůči jejich uţivatelům často vytýká (Horák, 2008). Návštěva v domácnosti je oproti tomu, dle Matouška (2003), výrazným průnikem do soukromí a vyvolává nevyhnutelně obranné reakce jak na straně návštěvníka, tak na straně klienta a jeho rodiny. Sociální pracovník zde ztrácí oporu své instituce, svého stolu. Stává se mnohem čitelnější jako civilní osoba. Můţe mít strach ze ztráty profesionality. Sociální pracovník se můţe uchýlit do příliš suverénního postoje, nebo můţe svou nejistotu dát natolik najevo, ţe nebude vnímán jako kompetentní profesionál. 8 Mezi další aspekty, které dle Úlehly (2005) ovlivňují hodnocení klienta, patří momentální rozpoloţení pracovníka, sympatie mezi ním a klientem, fáze spolupráce s klientem, profesionalita pracovníka a změny jeho přístupu. 13

14 Nicméně je třeba poznamenat, ţe nejistota můţe mít v souvislosti s procesem posouzení ţivotní situace klienta i své přednosti. Jak uvádí Navrátil (2009), je nutno pochopit, ţe posouzení není odkrývání objektivní pravdy. Nýbrţ odkrývání mnoha paralelních, soupeřících či doplňujících se pravd. Přijmutí této skutečnosti, vystavuje sociálního pracovníka akceptovat nejistotu. Nejistota můţe být tedy v této souvislosti zdrojem citlivé pokory i ochoty podrobovat své poznání otevřené sebekritice a kritice. Dílčí výzkumná otázka: DVO2 Jak se sociální pracovník cítí v domácím prostředí klienta? 14

15 4 Příspěvek na péči V této kapitole vymezuji nejzákladnější aspekty týkající se příspěvku na péči, jakoţto hlavním důvodem návštěvy sociálního pracovníka v domácnosti klienta. 4.1 Současná právní úprava Současná podoba příspěvku na péči byla uvedena v platnost zákonem o sociálních sluţbách a vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen vyhláška č. 505/2006 Sb.). Jedná se o adresnou dávku, která je určena k zajištění potřebné sociální sluţby. Příspěvek na péči je hrazen ze státního rozpočtu bez ohledu na příjem nebo majetek ţadatele (Květenská, 2006). Jak uvádí Ráţová (2008), zákon o sociálních sluţbách byl průlomový v mnoha ohledech a svým vlivem se dotýká širokého spektra sociální práce. Jedním z důleţitých aspektů příspěvku na péči je, dle zákona o sociálních sluţbách, jeho vliv na zachování lidské důstojnosti, posílení sociálního začleňování nebo podpora k rozvoji samostatnosti. Z praxe je to například moţnost osob, které jsou závislé na pomoci jiných fyzických osob, zaplatit si sociální sluţbu, která bude prováděna přímo v jeho domácnosti (ať jiţ rodinou nebo poskytovatelem sociálních sluţeb). Pokud se soběstačnost ţadatele sníţí natolik, ţe jiţ potřebuje celodenní odbornou péči, můţe vyuţít všech dostupných typů pobytových zařízení sociální péče (Chloupková, 2008) Podmínky nároku příspěvku na péči a výše příspěvku Nárok na příspěvek na péči má osoba, která z důvodu nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby, za účelem zajištění potřebné pomoci ( 7, zákon č. 108/2006 Sb.). Dávka se stanovuje na základě určení stupně závislosti dle 9 zákona o sociálních sluţbách. Stupeň závislosti se zjišťuje zhodnocením 36 úkonů (18 úkonů péče o vlastní osobu, 18 úkonů soběstačnosti) 9. Tímto způsobem posuzuje zdravotní stav ţadatele od pouze lékař okresní správy sociálního zabezpečení Podrobně jsou uvedeny ve vyhlášce 505/2006 Sb. 10 Tento postup je nově upraven zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti 15

16 Zákon o sociálních sluţbách. 8 počítá při posuzování rozsahu závislosti se 4. kategoriemi 11. Do těchto stupňů se ţadatelé rozdělí podle počtu posuzovaných úkonů o vlastní osobu a soběstačnosti, které nezvládají. U osob od jednoho roku 12 do 18 let se nepřihlíţí k péči o jejich osobu, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu biopsychosociálnímu vývoji (Králová, Ráţová, 2009). Finanční rozpětí příspěvku se člení podle 11 zákona o sociálních sluţbách dle stupně závislosti a věku ţadatele. Výše příspěvku činní u lehké závislosti 800 Kč (u osob do 18 let 3000 Kč), u středně těţké závislosti 4000 Kč (u osob do 18 let 5000 Kč), c) u těţké závislosti 8000 Kč (u osob do 18 let 9000 Kč) a u úplné závislosti Kč (u obou kategorií je stejná výše příspěvku). Nárok na příspěvek vznikne dle 13 zákona o sociálních sluţbách dnem splnění uvedených podmínek. Nárok na výplatu, ale vzniká dnem podání ţádosti o přiznání příspěvku na péči. Příspěvek vyplácí obecní úřad obce s rozšířenou působností v kalendářním měsíci, za který náleţí Postup řízení pro účely rozhodnutí o příspěvku na péči Na začátku celého procesu musí podat ţadatel, nebo jeho zástupce, ţádost o příspěvek na péči. Tato ţádost se podává u místně příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností (Hloušová, 2006). Na základě této ţádosti provede sociální pracovník obecního úřadu s rozšířenou působností sociální šetření 13 v přirozeném prostředí ţadatele, při kterém zjistí schopnost samostatného ţivota v přirozeném prostředí. Toto sociální šetření se provádí pro účely posuzování stupně závislosti. Sociální pracovník je povinen vyhotovit z tohoto sociálního šetření písemný záznam. Ten zašle společně s kopií ţádosti okresní správě sociálního zabezpečení, která prostřednictvím posudkového lékaře posoudí stupeň závislosti ( 25, zákon č. 108/2006 Sb.). Lékař okresní správy sociálního zabezpečení hodnotí funkční dopady zdravotního stavu na schopnost ţadatele pečovat o sebe a být soběstačným a vychází přitom s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Dříve byl podkladem pro rozhodnutí o příspěvku na péči posudek lékaře a sociální šetření v přirozeném prostředí klienta. Při sociálním šetření v přirozeném prostředí klienta se hodnotilo zdravotní postiţení dle 36 úkonů, uvedených ve vyhlášce 505/2006 Sb. Od slouţí sociální šetření pouze pro účely posuzování stupně závislosti. Je jedním z podkladů, dle kterých okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby. Sociální pracovníci se od při sociálním šetření řídí doporučeným postupem č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních sluţbách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 a upřesnění postupu k 29 (dále jen doporučené postupy č. 5/2010), kde jsou uvedeny okruhy, na které by se měl sociální pracovník během rozhovoru s klientem zaměřit. 11 Jedná se o stupeň I (lehká závislost), stupeň II (středně těţká závislost), stupeň III (těţká závislost) a stupeň IV (úplná závislost) 12 Dítě do 1 roku nemá na příspěvek na péči nárok. 13 O sociálním šetření bude podrobněji pojednáno v kapitole 5. 16

17 ze zdravotního stavu osoby doloţeného nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby případně z výsledků funkčních vyšetření a z výsledků vlastního vyšetření (Wernerová, 2007). O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Podkladem pro rozhodnutí o příspěvku je od pouze stejnopis posudku z okresní správy sociálního zabezpečení Povinnosti žadatele a příjemce příspěvku na péči a kontrola využívání příspěvku Ţadateli i příjemci plynou v tomto procesu povinnosti ( 21, zákon č. 108/2006 Sb.), jejichţ nedodrţení můţe mít za následek zastavení řízení, příspěvek můţe být odňat nebo nepřiznán 14. Sociální pracovníci obecních úřadů s rozšířenou působností kontrolují vyuţívání příspěvku na péči ( 29, zákon č. 108/2006 Sb.). Kontrola původního posouzení zdravotního stavu osoby se provádí také na vyţádání okresní správy sociálního zabezpečení. Při tomto šetření se musí zaměřit zejména na to, zda je příspěvek vyuţit k zajištění pomoci. Zda slouţí skutečně k nákupu sluţby. Zjišťují, zda souhlasí údaje, které jsou uvedeny v příspěvku na péči. Zda se nezměnil poskytovatel a případně zda uvedenou sluţbu skutečně vykonává v rozsahu, v jakém byla sjednána (Doporučené postupy č. 5/2010). Sociální pracovník také sleduje, není-li péče poskytována ve vyšší míře, neţ je potřebné, a nevzniká tak závislost na sluţbě nebo tato závislost reálně nehrozí. V případě zjištění nedostatků učiní sociální pracovník neodkladně taková opatření, která povedou k zajištění nápravy nevyhovujícího stavu (Králová, Ráţová, 2009). Dílčí výzkumná otázka: DVO3 Jak podmínky, které jsou dané zákonem, ovlivní parametry vztahu sociálního pracovníka a klienta. 14 Mezi nejzákladnější povinnosti ţadatele patří zejména splnit povinnosti směřující k opatření důkazních prostředků, které jsou podkladem pro rozhodnutí o příspěvku. Tedy podrobit se sociálnímu šetření a vyšetření zdravotního stavu lékařem na ţádost okresní správy sociálního zabezpečení. Neméně důleţitá je také povinnost ohlásit do 8 dnů změny, které nastaly v průběhu řízení. Nejdůleţitější povinnosti příjemce dávky je opět povinnost nahlásit do 8 dnů změny týkající se zajištění pomoci ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu. Patří sem například přijetí do nemocnice nebo jiného odborného léčebného ústavu po dobu celého kalendářního měsíce nebo změna poskytovatele sociálních sluţeb (Králová, Ráţová, 2009). 17

18 5 Sociální šetření jako posouzení životní situace Potřeba sociálního šetření v procesu přiznání příspěvku na péči je uvedena v zákoně o sociálních sluţbách v 25. Na rozdíl od předchozí právní úpravy jiţ sociální pracovník, dle doporučeného postupu č. 5/2010, neprovádí v rámci tohoto šetření hodnocení situace ţadatele, ale vyuţívá odbornosti sociální práce pro rozpoznání důleţitých detailů této situace. Pro tento nelehký úkol je, jak uvádějí někteří autoři (Musil, 2007), potřeba komplexního posouzení ţivotní situace. Jen tak lze kompetentně stanovit, které z částí klientova ţivota jsou pro jeho situaci klíčové. Barker (cit. dle Navrátila, 2007) povaţuje posouzení za proces určování povahy, příčiny, vývoje a prognózy problému, osobnosti a situace, kterou se zabývá. Dále přikládá posouzení funkci, která slouţí k chápání problému, co ho způsobuje a co můţe být změněno, aby se problém minimalizoval nebo vyřešil. 5.1 Modely posuzování Watson a West ve své knize (2006) uvádějí rozlišení 3 modelů posuzování, které přinesl Smale, et al. Jedná se o model dotazování, model procedurální a model výměnný. Model dotazování provádí sociální pracovník, který má dostatečné odborné znalosti. Je zde povaţován za experta. Pracuje se standardizovanými otázkami, které podává více méně pasivnímu uţivateli. Moc je zde na straně sociálního pracovníka, který definuje problém klienta. Dle Milner a O'Byrne (1998) jsou získané údaje zpracovány tak, aby se vešly do předem určených teorií sociálních pracovníků o povaze lidí. Sběr informací zde není jediným účelem posouzení nebo sociální práce. V procedurálním modelu plní sociální pracovník funkci organizace, která spočívá ve shromáţdění informací. Tyto informace se sbírají na základně předem daných kontrolních seznamů, formulářů. Expertem je v tomto modelu tvůrce dotazníků a formulářů. Osobě klienta se zde nevěnuje dostatečný prostor pro vyjádření postojů, pocitů. Podstata výměnného modelu tkví v tom, ţe expertem na problém je klient. Vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem lze označit jako partnerství. Sociální pracovník by měl najít způsob, jak zmobilizovat vnitřní i vnější zdroje klienta, aby bylo dosaţeno jimi definované cíle a poţadavky. 18

19 5.2 Proces posouzení Watson a West (2006) uvádějí, ţe posouzení je proces, který se skládá z několika fází. Kaţdá z těchto fází má svůj specifický průběh, vyvolává různé otázky a dilemata, se kterými se musí sociální pracovník vyrovnat. Pokusím se tyto fáze popsat a uvést konkrétní poznatky, které se vztahují k sociálnímu šetření pro přiznání (kontrolu) příspěvku na péči Příprava na setkání s uživatelem služby Navrátil (2007) uvádí, ţe v tomto stádiu by si měl sociální pracovník připravit plán posouzení. Jeho součástí by mělo být zejména, co bude cílem posouzení, uváţení vhodných témat a otázek, jaké budou zdroje informací a jaké metody posouzení bude vyuţívat. Cílem šetření je co nejobjektivněji zjistit schopnost samostatného ţivota osoby v přirozeném prostředí. Ověřuje, zda byl příspěvek vyuţit na zajištění péče nebo není péče poskytována ve vyšší míře. Konkrétní témata sociálního šetření jsou uvedena v doporučeném postupu č. 5/2010. Jsou zde uvedeny okruhy, na které by se měl sociální pracovník během rozhovoru s klientem, případně jeho pečující osobou, ptát. Při popisu situace ţadatele se sociální pracovník zaměřuje na tyto potřeby - schopnost pečovat o vlastní osobu, výdělečnou činnost/školní povinnosti, rodinné vztahy, sociální vztahový rámec (mimo rodinu), domácnost, prostředí 15. Existuje široká škála metod a technik, které lze při posuzování pouţít. Jak uvádí Navrátil (2007), jedná se nejčastěji o rozhovor a pozorování 16. Také v procesu posouzení schopnosti samostatného ţivota osoby v přirozeném prostředí vyuţívá sociální pracovník nejčastěji metod rozhovorů 17 s klientem a dalšími osobami a z pozorování prostředí, ve kterém klient ţije, a chování klienta a dalších osob v době šetření (Doporučený postup MPSV, 2007). Pozorování provádí sociální pracovník během celého posouzení. Dle Chloupkové (2008) se soustředí na prostředí, ve kterém klient ţije (čistota, vhodnost vybavení). Hodnotí, ale také spokojenost klienta, protoţe se můţe stát, ţe klient je zvyklý např. na nepořádek, nepravidelnou hygienu a to mu můţe na rozdíl od sociálního pracovníka vyhovovat. Zaměřuje se také na chování klienta, vztahy v rodině, s pečující osobou. Poznatky z pozorování je nutné uvést do komentáře pro posudkového lékaře (Doporučený postup MPSV, 2007). 15 Jak by měl formulář záznamu ze sociálního šetření a záznamu o kontrole vyuţívání příspěvku pro péči dle doporučeného postupu č. 5/2010 vypadat je uvedeno v příloze. 16 Lze pouţít ale také například různých technik her a malování, vyuţití rozličných škál a dotazníků, analýza dokumentů (Navrátil, 2007). 17 Podrobněji se zabývám komunikačními dovednostmi v kapitole

20 5.2.2 Setkání s uživatelem služby s cílem vytvořit vztah a získat relevantní informace V této fázi jiţ dochází k přímému kontaktu, na který se sociální pracovník připravil. Důleţitou sloţkou této fáze je vytvoření vztahu s klientem. Jak uvádí Kopřiva (1997) vztah mezi pomáhajícím a klientem hraje v sociální práci velkou roli. 18 Chloupková (2008) upozorňuje, ţe sociální šetření by mělo být provedeno s individuálním přístupem ke klientovi a prostředí. Můţe se jednat o různé formy zdravotního znevýhodnění u lidí různého věku. Sociální pracovník by neměl toto znevýhodnění hodnotit dle svého pohledu, ale měl by zjistit, do jaké míry klient sám svůj stav za znevýhodnění povaţuje Reflexe a analýza získaných informací k určení vhodné intervence Hodnota posouzení záleţí na schopnosti sociálního pracovníka analyzovat informace, aby bylo moţno získat obraz situace klienta a navrhnout intervenci. Milner a O'Byrne (1998) upozorňují, ţe sociální pracovníci musí čelit výzvě a vyhnout se zaujatosti, stereotypnosti nebo příliš velké formálnosti Vlastní provedení intervence V této fázi se dle Navrátila (2007) jiţ nejedná přímo o proces posouzení. Jsou to ale činnosti, které z posouzení přímo vycházejí. Konkrétně sociální pracovník zašle sepsanou zprávu ze sociálního šetření s dalšími dokumenty na okresní správu sociálního zabezpečení a proces přiznání nebo změny příspěvku na péči můţe pokračovat (viz. kapitola 4.1.2). DVO 4 Jakou metodu sběru dat preferují sociální pracovníci v domácím prostředí klientů? 18 Vztahu sociálního pracovníka a klienta je v této práci věnována samostatná kapitola 6. 20

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s.

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Obsah směrnice: I. Smysl směrnice II. Veřejný závazek III. Ochrana osob před předsudky a negativním hodnocením

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA 1. Co je invalidní důchod, kdo, kdy a kde o něj může žádat Invalidní důchod (ID) je jedním z důchodů poskytovaných státem z důchodového pojištění

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

2 Profil absolventa. 2.1 Identifikační údaje. 2.2 Uplatnění absolventa v praxi. 2.3 Očekávané výsledky ve vzdělávaní

2 Profil absolventa. 2.1 Identifikační údaje. 2.2 Uplatnění absolventa v praxi. 2.3 Očekávané výsledky ve vzdělávaní 2 Profil absolventa 2.1 Identifikační údaje Název ŠVP: Kód a název oboru vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělání: Platnost ŠVP: Sociální činnost Most 75-41-M/01, Sociální činnost

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program (dle metod. pokynu MŠMT č. 145 14/2000-51) Školní rok 2011/2012 V Chlebovicích dne 30.8.2011 Vypracovala: Mgr. Alena Glembková, Aktualizace: Mgr. Lucie Brusová, ŠMP Obsah:

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Úvaha o etice: Je etické aby zaměstnanci hráli v pracovní době hry nebo prohlíželi zábavné stránky? Je efektivní zamezit tomuto jevu omezením přístupu na určité stránky? Je

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu

Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Olga Čadilová ASERTIVITA III. Základní asertivní techniky 1. Pokažená

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání

Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání Setkání interních auditorů při příležitosti oslav 20 let od založení ČIIA Jihlava 10. 6. 2015 Vývoj role interního auditu Vznik IA Pol. 19. stol. Současnost

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE Etický kodex stanoví základní standardy chování a přístupy zaměstnanců organizace k zájemcům o sociální službu, ke klientům služby i k jejich příbuzným, ke

Více

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Příloha č.1 SPECIFIKACE A ROZSAH PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Předmět veřejné zakázky Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Předpokládaný začátek a konec: 1. 3. 2014 31. 5. 2015 Maximální

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

shine. light of change.

shine. light of change. shine. light of change. Jak rozpoznat, je-li člověk vhodný jako projektový manažer? Michael Motal Záměr Ukázat Iniciovat Jak podpořit rozhodování Jak zvážit smysluplnost investice do člověka Výměnu názorů

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalita v ošetřovatelské péči Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalitní péče? Jak se společnost dokáže postarat o seniory a osoby se zdravotním postižením,

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice. Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.cz STANDARD 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Domov pro seniory

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016

Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016 Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1- Malá strana tel.: +420

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza Základní škola praktická Bochov, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace PROJEKT k průřezovému tématu Osobnostní a sociální výchova ) Příloha školního vzdělávacího programu Oáza Autor projektu: Mgr.

Více

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Marketingové aplikace Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Struktura předmětu 4. okruh: Marketingový výzkum - vymezení podstaty a účelu marketingového výzkumu - požadavky na informace výzkumu - proces

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více