ZMNA SOCIÁLNÍHO PROSTEDÍ V OBCÍCH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZMNA SOCIÁLNÍHO PROSTEDÍ V OBCÍCH"

Transkript

1 Univerzita Karlova Pírodovdecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Petra Puldová ZMNA SOCIÁLNÍHO PROSTEDÍ V OBCÍCH V ZÁZEMÍ PRAHY Roníková práce Praha 2005 Vedoucí roníkové práce: RNDr. Martin Ouedníek, PhD.

2 Dkuji RNDr. Martinu Ouedníkovi, PhD. za cenné rady, pipomínky a trplivost pi vedení práce. Za ochotu pi poskytování dležitých informací a materiál patí podkování také pracovníkm obecního úadu v Zeleni, zejména pak Jan Peštové. 2

3 OBSAH 1. ÚVOD TEORETICKÝ VSTUP DO PROBLEMATIKY KONCEPT GEMEINSCHAFT A GESSELSCHAFT URBANISMUS JAKO ZBSOB ŽIVOTA REAKCE HERBERTA GANSE CHARAKTERISTIKY OBYVATEL ZÁZEMÍ SOCIÁLNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA STRUKTURA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTÍ DOPAD REZIDENNÍ SUBURBANIZACE NA SOCIÁLNÍ PROSTEDÍ V ZELENI CHARAKTERISTIKA OBCE ROZVOJ REZIDENNÍ SUBURBANIZACE METODIKA VÝZKUMU DOCHÁZÍ V ZELENI K SOCIÁLNÍ POLARIZACI? ZAPOJENÍ NOVÝCH REZIDENT DO ŽIVOTA OBCE ZÁVR LITERATURA PÍLOHY 3

4 Seznam tabulek, map, graf a obrázk Tabulka 1 Populaní vývoj Zelene v porevoluním období Mapa 1 Vývoj potu obyvatel v zázemí Prahy mezi lety 1991 a Mapa 2 Vybavení domácností mobilním telefonem v katastrech Prahy a v obcích v zázemí 24 Mapa 3 Vybavení domácností osobním poítaem v katastrech Prahy a v obcích v zázemí. 25 Mapa 4 Pístup domácností k internetu v katastrech Prahy a v obcích v zázemí Mapa 5 Poloha Zelene v rámci okresu Praha východ Mapa 6 Vymezení rozvojových lokalit v Zeleni Graf 1 Vková struktura obyvatelstva Zelene v roce 1991 a Graf 2 Vková struktura respondent Graf 3 Vzdlanostní struktura respondent Obrázek 1 Obraz odlišného sociální statusu starých a nových rezident Seznam píloh Píloha 1 Letecké snímky Zelene Píloha 2 Letecké snímky nové zástavby Píloha 3 Stará zástavba v Zeleni Píloha 4 Nová zástavba v Zeleni Píloha 5 Prvodní dopis k dotazníku Píloha 6 Dotazník 4

5 1. ÚVOD V posledních patnácti letech se v okolí našich nejvtších mst zaal projevovat proces suburbanizace, který zvlášt v nkolika posledních letech nabral (v esku) nebývalé rychlosti. Výsledkem jsou stovky nov postavených rodinných dom v obcích v zázemí tchto mst. Nemní se jen fyzické prostedí tchto obcí, které je výrazn ovlivnno rozsahem nové výstavby a její architektonickou koncepcí, promnu též zaznamenává prostedí sociální. Do obcí se sthují pedevším obyvatelé mst a pinášejí si s sebou svj zpsob života. Pestože jsou pvodní obyvatelé tchto obcí již po dlouhou dobu ovlivováni mstem a mstským prostedím, uchovávají si ve svém chování venkovské prvky. Jelikož poídit si nový dm v zázemí Prahy je pomrn finann nároné, mají nov pisthovalí obyvatelé obvykle vyšší sociální status - tedy vyšší píjmy a úrove vzdlání. Pímstské oblasti komunistických mst naopak obývalo obyvatelstvo s nižším sociálním statusem. Životní styl i sociální status tchto dvou skupin obyvatel se tedy znan liší (Sýkora 1999, 2000, 2001b). Rozdíly mezi dvmi skupinami obyvatel obcí v zázemí velkých mst zstávají velké, pestože se možnost získat rodinný dm v atraktivní lokalit pibližuje stále vtšímu podílu obyvatelstva a do zázemí se již nesthují pouze obyvatelé s nejvyššími píjmy. Studovaná problematika se ocitá na pomezí dvou vdních obor, a to sociální geografie msta a urbánní sociologie. Tyto dva vdní obory mají spolený objekt studia (a do jisté míry i pedmt) a proto je nejen nezbytné, ale i žádoucí, aby se vzájemn prolínaly. Propojení sociální geografie a sociologie pi studiu msta dokládá i následující tvrzení Jiího Musila, že sociologie msta je samostatný obor (uvnit sociologie pozn. autorky) z jednoduchého dvodu: velice siln se zabývá prostorem, prostorovými dimensemi, uspoádáním spolenosti v prostoru (Daníková 2002, neíslováno). Podle Musila toto pibližuje urbánní sociology k pírodním vdám a to z dvodu, že pracují s mitelnými elementy. Musil tvrdí, že v souasné dob je dobe patrná vlna píklonu zpt k prostorovému chápání spolenosti (Daníková 2002, neíslováno). Cílem práce je zhodnotit zmnu sociálního prostedí v zázemí Prahy, které je ovlivnno rezidenní suburbanizací a jejím selektivním charakterem. Sociální prostedí mžeme studovat pomocí zkoumání sociální struktury obyvatelstva (Ouedníek 2002), podle nkterých autor je to dokonce nezbytné (Gans 1968). V ásti této práci se proto zamím na hodnocení sociální struktury obyvatelstva a vybavení domácností zejména v zázemí Prahy, 5

6 vymezeném okresy Praha-východ a Praha-západ. Velká pozornost bude dále vnována pípadové studii obce Zelene. Prostednictvím dotazníkového šetení bych chtla zjistit, jakým zpsobem ovlivuje píchod nových obyvatel s odlišnou sociální strukturou sociální prostedí v obci. Pokusím se identifikovat faktory, které pispívají k integraci nových rezident do života obce (i jejich segregaci) a obecn mní sociální prostedí. Na poátku práce stanovuji tyto hypotézy: 1. Struktura obyvatelstva v zázemí Prahy se od zaátku 90. let mní. Dochází k posilování sociálního statusu obyvatelstva, což se promítá i do vybavení jejich domácností. Ob charakteristiky obecn rostly v celých 90. letech. V rzných ástech Pražského mstského regionu je však odlišná dynamika tohoto nárstu a poátení stav. Vyšší úrove byla v hlavním mst, naopak tomu bylo ve venkovských oblastech Prahy-východ a Prahy-západ. Mezi Prahou a venkovskými okresy by se tedy mly projevit velké rozdíly, které se však ve vybraných lokalitách vlivem suburbanizace stírají. 2. Vlivem suburbanizaního procesu dochází k výrazné sociáln prostorové polarizaci v rozvíjejících se obcích (Ouedníek 2001). Pedpokládám, že sociální status nových rezident je vyšší než je tomu u starousedlík. Vtšina nov píchozích obyvatel bude z Prahy, ale oekávám i migranty ze zázemí. Zdrojová oblast migrant bude mít vliv na jejich sociální status. Noví obyvatelé s sebou také pinášejí jiný životní styl (Gondová 2004). Rozdílnost v životních stylech starousedlík a nov pisthovalých obyvatel je do velké míry umocnna jejich sociálním statusem. Vztahy mezi starousedlíky a novousedlíky budou ovlivnny práv jejich odlišným sociálním statusem a životním stylem. 3. Integrace nov píchozích rezident do nové lokality je pozvolný proces. Zapojení do bžného života obce bude intenzivnjší u starousedlík, oekávám u nich také vyšší využívání místních služeb a znalost obce a jejího okolí. Pedpokládám, že k vtší integraci došlo u rezident, kteí pobývají v lokalit relativn delší dobu. Zárove budou patrné rozdíly mezi rezidenty, kteí bydlí v zástavb typových dom a tmi, kteí svj dm stavli podle individuálních projekt. Tento rozdíl bude ovlivovat i ochotu k participaci na ízení obce. Pedpokládám, že bude vyšší u obyvatel lokalit s výstavbou realizovanou jednotlivci, jelikož již v pi koupi pozemku (vtšinou prodej 6

7 organizovala obec) a prbhu výstavby svého domu museli komunikovat s vedením obce. Mají tak k ízení chodu obce užší vztah než obyvatelé zástavby typovými domy. Text roníkové práce jsem rozdlila do 5 ástí. Po úvodu pichází druhá kapitola zabývající se teoretickým vstupem do práce, zejména teoretickými koncepty zmny sociálního prostedí. Vycházím pedevším z prací Ferdinanda Tönniese, Louise Wirtha a Herberta Ganse. Tetí kapitola ukazuje zmnu sociálního prostedí prostednictvím hodnocení charakteristik obyvatel zázemí Prahy. Je popisována sociální struktura obyvatelstva a vybavení jejich domácností. Ve tvrté kapitole se dostávám na mítkov nižší úrove na úrove rozvíjené lokality. Pípadová studie obce Zelene na severovýchod od Prahy dovoluje hodnotit sociální prostedí až na úrovni ástí obce. Je diskutována zmna sociálního prostedí v nkolika posledních letech, kdy v obci dochází k objemné výstavb. V závru práce shrnuji nejdležitjší poznatky a hodnotím platnost položených hypotéz. 7

8 2. TEORETICKÝ VSTUP DO PROBLEMATIKY Jevy, jež jsou v této práci studovány mají jasné prostorové umístní. Jsou jím obce v zázemí Prahy, které jsou v posledních letech výrazným zpsobem ovlivovány procesem suburbanizace. Do tchto obcí se sthuje nezanedbatelné množství nových obyvatel a mní jak fyzické, tak sociální prostedí cílových lokalit. Proto pokládám za dležité uvést alespo dv její definice, které vycházejí z pohled Martina Ouedníka a Luka Sýkory. Ouedníek vnímá proces suburbanizace jako na jeden z druh urbanizaních proces, pi kterém se obyvatelstvo a nkteré jeho aktivity sthují z jádra msta do jeho zázemí (Ouedníek 2003, s. 236). Pohlíží na nj nejenom jako na rst potu obyvatel v obcích v zázemí velkých mst, ale i jako na zmnu funkního využití území, promnu architektury a infrastruktury a výraznou zmnu sociální struktury obyvatelstva (Ouedníek 2002, s. 39). Poukazuje pitom na dležitost rozlišování zdrojových oblastí nov pisthovalého obyvatelstva. Jako aktéry suburbanizace považuje pouze obyvatele s mstským zpsobem života, kteí se sthují vtšinou za lepším životním (pírodním a sociálním) prostedím (Ouedníek 2002, s. 44). Pokud jsou nov píchozí obyvatelé venkovského pvodu, jejichž motivace pro sthování je pevážn ekonomického pvodu, považuje jejich imigraci za projev urbanizace. Proces suburbanizace definuje Sýkora jako rst msta prostorovým rozpínáním do okolní venkovské a pírodní krajiny (Sýkora 2002, s. 10; Sýkora 2003, s. 219). Dochází k tomu píchodem nových lidských aktivit do lokalit ležících mimo kompaktní zástavbu msta a pitom v rámci metropolitního území (Sýkora 2002, s. 10). Zárove zdrazuje, že rozvoj v okolí mst je rozvolnný, rozptýlený nebo roztroušený. Za suburbanizaci lze považovat pouze rozvoj v oblastech, které jsou oddleny od msta neurbanizovaným prostorem. V eských (a evropských) podmínkách dochází k výstavb nových budov a novému využití území již v rámci existujících sídelních struktur (Sýkora 2003). K suburbanizaci dochází nejen novou pítomností lovka a jeho aktivit, ale i výstavbou nových budov, kde se jeho aktivity uskuteují (Sýkora 2003). Jevem, který je v práci studován, je zmna sociálního prostedí. Proto považuji za nutné pojem sociální prostedí definovat. Podle Velkého sociologického slovníku (1996) se sociální prostedí chápe jako souhrn všech sociálních, resp. spoleenských aspekt životního prostedí. 8

9 Jako synonymum se používá i termín sociální svt, který je oznaením pro úhrn spoleenských struktur, institucí, vztah, proces a jev. Zkoumáním sociálního prostedí, které se mní v zázemí Prahy se zabývá Sýkora (2001b, 2002) a pedevším Ouedníek. Ouedníek se zabývá jednak sociální strukturou obyvatelstva v zázemí Prahy (Ouedníek 2001, 2006), tak i dopady suburbanizace na zmny sociálního prostedí (Ouedníek 2002a, 2003, 2005). Tato problematika bývá také tématem magisterských prací. Šnejdová (2005) se zabývá zmnami ve vzdlanostní struktue obyvatelstva Pražského mstského regionu. Studiu životního stylu obyvatel zázemí se vnovali Gondová (2004) a Novák (2004). V mé práci, zamené na zmnu sociálního prostedí v oblastech ovlivnných procesem suburbanizace, se budu nejvíce zamovat na ty aspekty sociálního prostedí, které se píchodem nových obyvatel zmnily. Zkoumáním sociálního prostedí se zabývalo již mnoho významných osobností. ada prací byla ovlivnna pracemi F. Tönniese. Ferdinand Tönnies ( ) zavedl do sociálních vd koncept Gemeinschaft a Gesselschaft. Jeho klasická stejnojmenná studie byla prvn zveejnna v roce 1887 a znovu publikována v roce 1931 s novou pedmluvou. Ferdinand Tönnies je považován spolen s E. Durkheimem a K. Marxem za jednoho z význaných myslitel 19. století, kteí se zabývali upadáním hodnot tradiní spolenosti (Hudgins, Richards 2000). Tönnies popsal vývoj západní civilizace jako pechod od Gemeinschaft ke Gesselschaft. V podstat íká, že s pesunem od preindustriální k industriální spolenosti se pospolitostní (Gemeinschaft) zpsob života pemnil na spoleenský (Gesselschaft). Zmnami ve zpsobu života, které s sebou pináší pechod z venkovského do mstského prostedí, se o pl století pozdji intenzivn zabýval Louis Wirth ( ). Jako len slavné Chicagské školy ovlivnil výzkum v oblasti sociálních vd tak, jako málokdo ped ním. Jeho zásadní esejí je Urbanism as a Way of Life, která vyšla v roce 1938 v American Journal of Sociology. Rozebírá zde specifika mstského zpsobu života a vyzdvihuje ti hlavní faktory, které ho ovlivují poet obyvatel, (sociální) heterogenitu obyvatel a hustotu zalidnní. O revizi Wirthových myšlenek se v roce 1968 pokusil Herbert Gans ve své stati Urbanism and Suburbanism as Ways of Life. Kriticky posuzuje jednotlivé faktory mstského života, 9

10 které Wirth popsal, a ukazuje jejich omezenou platnost. Zárove uvádí svj vlastní koncept charakteristik, který má sloužit pro lepší poznání zpsobu života ve mst a jeho okolí. 1.1 KONCEPT GEMEINSCHAFT A GESSELSCHAFT Tönnies ve své práci analyzuje základní píiny spoleenských vztah, které tvoí základ všech spoleenství. Tyto spoleenské vztahy vidí ve vztazích mezi lidskými vlemi. Východiskem pro definování Gesselschaft a Gemeinschaft jsou proto 2 druhy lidské vle, které se projevují ve dvou velmi odlišných, protikladných formách: Wesenwille a Kürwille (Rocher 1968). Nejvhodnjším eským pekladem Wesenwille je pirozená, resp. organická vle, v pípad Kürwille je to arbitrární vle (Velký sociologický slovník 1996). Wesenwille nevyluuje myšlení, ale integruje ho do souboru motivací a mechanism lidského jednání, je tak nerozlun spjato se životem, s city a celkem lidské zkušenosti, je vrozená a ddiná (Rocher 1968). Kürwille je naopak dominována myšlením, je jeho samotným výtvorem (Rocher 1968). Tento typ vle je výsledkem úvahy, kalkulace a osamostatnného myšlení a ve svém dsledku je tedy nepirozená (Rocher 1968). Tyto Tönniesovy koncepty vle formují dv odlišné - v zásad protichdné - formy lidského jednání. J. Leif (1946, citováno v Rocher 1968, s. 33) shrnuje protikladnost obou vlí následujícími slovy: Wesenwille a Kürwille vle jsou od pírody protichdné. Jedna vyjaduje impulsy srdcem, druhá je vyjádením innosti hlavy. První je oblast psobení vlastního organismu a cit, druhá je ist intelektuální a abstraktní. Ob vle jsou považovány za píiny lidského jednání a jejich protilehlost se projevuje v rozdílnosti chování, jež podncují (Rocher 1968). Ve skutenosti však nemohou být tyto dva typy vle od sebe úpln oddleny. V každém lovku se tyto dva typy vle stetávají a my mžeme sledovat pevládající tendence v mezilidském jednání (Rocher 1968). Ve výsledku vyhrává u nkterých lidí Wessenwille, u jiných Kürwille. Mžeme pedpokládat, že protilehlé vle odlišují a porovnávají dva typy mezilidských vztah. Typ vztah, které jsou založeny na Wesenwille, nazývá Tönnies Gemeinschaft, naopak vztahy založené na Kürwille se jmenují Gesselschaft (Velký sociologický slovník 1996). Tato dvojice pojm se obvykle nepekládá a používá se jako specifický odborný termín. Tyto dv formy spoleenských vztah pedstavují pro Tönniese základní kategorie celé sociální reality (Rocher 1968). V konkrétních spoleenstvích se vztahy bezpochyby nikdy 10

11 nevyskytují ve své isté podob: žádná skupina není založena jen na pospolitostních (Gemeinschaft) i spoleenských (Gesselschaft) vztazích (Rocher 1968). Nicmén pozorování konkrétní sociální reality umožuje analyticky izolovat dv formy sociálních vztah a v každém pípad urovat, která pevažuje (Rocher 1968). Gemeinschaft je tvoen lidmi, které spojují pirozená i samovolná pouta, tak jako spolené cíle, které pevyšují soukromé zájmy každého jedince. Pocit píslušnosti ke spoleenství pevládá v myšlení a jednání lidí a zaruuje tak jednotu spoleenství. Uvnit spoleenství se život a zájem len ztotožuje s životem a zájmem celku. Pro jednotu pospolitosti je velmi dležitý fakt spoleného bydlišt. Nástrojem kontroly jsou zvyky a tradice. (Rocher 1968) Gesselschaft je naopak sociální organizace chladných vztah, ve kterých dominují rozmanité zájmy. Pro Gesselschaft jsou typické mezilidské vztahy založené na individuálních zájmech, jsou to tedy vztahy soutžní a konkurenní (Rocher 1968). Píslušníci pospolitosti jsou vzájemn spojeni, i když žijí v odlouení, píslušníci spolenosti zstávají odloueni, i když žijí ve vzájemném styku. (Velký sociologický slovník 1996, s. 338) Mezi lidmi vládnou smluvní vazby, vztahy smny materiálních statk a vztahy kalkulace. Role lidí jsou odlišné pro každou jejich funkci a jejich jednání se ídí pedevším s ohledem na veejné mínní. Z ekonomického hlediska je pro Gesselschaft charakteristický obchod, prmysl, peníze a soukromé vlastnictví. Nejtypitjšími místy výskytu vztah typu Gesselschaft jsou velkomsta. Nejtypitjším píkladem spoleenských vztah je smnný obchod; jeho úastníci se snaží získat nejvtší možný profit. (Velký sociologický slovník 1996) Hlavní (rozdílné) znaky Gemeinschaft a Gesselschaft jsou pehledn znázornny v tabulce 1. Ve svém posledním díle Duch novovku (Geist der Neuzeit, 1935) se Tönnies snažil aplikovat svj koncept Gemeinschaft a Gesselschaft na historický vývoj moderní Západní civilizace (Rocher 1968). Dv základní kategorie isté sociologie se tak staly dvma typy konkrétních a historických spoleností, které mžeme srovnávat a mžeme sledovat jejich vývoj jak v ase, tak i v prostoru. Jeho základní tvrzením bylo, že probhla zmna lidské spolenosti z forem založených na Gemeinschaft na ty založené na Gesselschaft. Hlavní píinu této zmny vidí v rozšíení obchodu a rozvoji kapitalismu. (Rocher 1968) Další píinou je zajisté proces urbanizace. Tönnies nastiuje základní vývoj spoleenské zmny a ve svém uvažování se také snaží diskutovat o budoucnosti. Návrat k organizaci spolenosti typu Gemeinschaft nevidí jako reálný, pesto moderní spolenost založenou na vztazích Gesselschaft nechápe jako nutn konené stádium. Tönnies uvažuje jinou pokroilejší 11

12 formu uspoádání lidských vztah, která by nebyla nezbytn spojena s nepátelstvím a individuálním odcizením. (Rocher 1968) Tabulka 1 Hlavní znaky Gemeinschaft a Gesselschaft Gemeinschaft Gesselschaft geografická izolace x geografická mobilita podobnost len spoleeství x heterogenita uchovávání vážnosti tradice x upadání tradice draz na široká píbuzenská pouta x draz na manželská pouta minimální dlba práce x dlba práce ustící v hyper-individualitu draz na získané postavení x draz na dosažené postavení primární vztahy x sekundární vztahy draz na náboženské, duchovní hodnoty x sekularismus Zdroj: upraveno podle Hudgins, Richards (2000) V neposlední ad je nutno vyzdvihnout skutenost, že Tönniesova teorie je také základní prací pro sociální geografii. Tönnies považuje Gemeinschaft a Gesselschaft nejen za krajní kategorie asového kontinua, ale jsou také krajními kategoriemi kontinua prostorového (Saunders 1981). Gemeinschaft, je lokalizován v dom, venkovské obci i malém mst, naopak tomu Gesselschaft je typický pro velkomsto: Rodinný život a venkovská komunita jsou nahrazeny mstským individualismem a státní mocí. (Saunders 1981, s. 88) Tönniesova teorie mla úspch zejména proto, že pedstavuje první pokus o zpracování praktického modelu, který vyzdvihuje základní teorii; modelu, jehož použitelnost Tönnies ukázal na konkrétní a historické spolenosti. S ohledem na budoucí vývoj sociálních vd zabývajících se problematikou msta je velmi dležitá skutenost, že se Tönniesovi podailo zahrnout do jednoho konceptu dv dimense asovou a prostorovou, kdy zmny v ase nevyhnuteln znamenaly zmny v prostoru a tím vytvoit prostor pro vývoj dalších teorií (Sauders 1981). Dílo Gemeinschaft und Gesselschaft znamená podle Rocher (1968) zaátek všeobecné sociologické teorie. 12

13 1.2 URBANISMUS 1 JAKO ZBSOB ŽIVOTA Ve své dob byl Wirth fascinován mstem a procesy, které se zde odehrávají a které ovlivují nejen msto samotné. Za dobu své existence se lidstvo neodchýlilo tak mnoho od své tradiní povahy, jak je tomu v období rozkvtu velkých mst. Podle Wirtha (1938) má msto vliv na spoleenský život lidí sahající daleko za jeho hranice díky tomu, že msto je nejenom místem bydlišt, ale i pracovišt pro obyvatele z pilehlých sídel, kteí jsou dennodenn vystaveni a ovlivováni mstem a jeho zpsobem života. Mimo dojížky za prací jsou msta také centrem ekonomického, politického i kulturního života, jehož psobnost dosahuje ješt dále za hranice msta. Wirth si všiml, že s pechodem na (v tu dobu již pevládající) mstský styl života je doprovázen hlubokými zmnami ve všech oblastech spoleenského života. Pochopení tchto zmn a jejich dsledk a obecn odlišností mezi venkovským a mstským zpsobem života považoval Wirth za nezbytné pro dokonalé porozumní kritických oblastí spoleenského života. Wirth (1938) uvádí, ze msto je spíše produktem rstu než okamžitého vzniku, proto bychom nemli oekávat, že nalezneme ostrou a nespojitou hranici mezi mstem a venkovem. Na msto a venkov mže být proto nahlíženo jako na dva póly uspoádání lidských sídel (Wirth 1938). Mstská prmyslová a venkovská tradiní spolenost pedstavují dva ideální krajní typy dnešní lidské spolenosti (Wirth 1938). Wirth (1938) tak pipouští závislost mezi velikostí sídla a intenzitou jev souvisejících s urbanismem. Definice msta a teorie urbanismu Pro sestavení sociologicky významné definice se Wirth (1938) snažil nalézt takové prvky urbanismu, které by ho vymezovaly jako zvláštní zpsob lidského života. Urbanizace podle Wirtha (1938) neoznauje jen proces, kterým jsou lidé pitahováni do mst a vlenni do systému jeho života. Poukazuje také na zdraznní zvláštních charakteristik stylu života, který je spojen s rstem mst. 1 Na zaátku této kapitoly je nutné zdraznit, že v eských zemích se pojem urbanismus vtšinou chápe jako oznaení souboru názor, metod a postup uplatovaných pi zámrném vytváení jednotlivých složek osídlení, zejména mst (Sociologický slovník 1992). V této práci má však význam jiný, který se v eských podmínkách neujal. V sociologickém pojetí, spojeném se studií L. Wirtha, oznauje urbanismus sociální organizaci a zpsob života mst. (Sociologický slovník 1992). 13

14 Pro Wirtha není nejdležitjším kritériem pro definování msta pro nj pouhá koncentrace obyvatelstva, stejn tak jako velikost území, fyzické hranice nebo profesní složení obyvatel. Pro sociologické poteby je podle Wirtha (1938) možno msto definovat jako relativn velké sídlo s vysokou hustotou zalidnní a trvale bydlícími sociáln heterogenními obyvateli. S potem obyvatel, hustotou zalidnní a heterogenitou (sociální rznorodostí) obyvatel pak ješt dává do souvislosti spoleenské vztahy. Populaní velikost Vyšší poet obyvatel vede k vtším rozdílm mezi jedinci a je vytvoen vyšší potenciál pro diferenciaci mezi obyvateli (Wirth 1938). Lze tedy oekávat, že osobnostní rysy, zamstnání, kulturní život a názory len mstské komunity budou rozrznnjší než je tomu u venkovského obyvatelstva. Takové odlišnosti však mohou zpsobit prostorovou segregaci jedinc podle barvy pleti, etnického pvodu, ekonomického a sociálního statusu, zálib nebo priorit. Píbuzenská, sousedská a pátelská pouta, která vznikají pi soužití mnoha generací, jsou ve mstech relativn slabá i vbec neexistují. V tchto podmínkách pouta solidarity, na které se v tradiních spolenostech spoléhá v udržení národní spolenosti, nahrazují formální kontrolní mechanismy. Zvýšení potu obyvatel obce nad nkolik stovek znemožuje, že se budou všichni obyvatelé osobn znát. Navýšení potu obyvatel tak zapíiuje segmentaci lidských vztah. To však neznamená, že obyvatelé msta navazují menší poet vztah než venkované, opak mže být pravdou. Znamená to, že vztah k lidem, se kterými se vidí bhem dne, je mén intenzivní a znají mén z jejich osobností. Jsou závislí na širším okruhu lidí a pitom mén odkázáni na konkrétního jedince (na venkov je tomu pesn naopak). Proto mžeme tvrdit, že msto je charakteristické spíše sekundárními z než primárními kontakty. Hustota Pro mstské prostedí je typické, že pestože jsou naše fyzické kontakty blízké, tak jsou sociální vztahy zdrženlivjší (Wirth 1938). Mstský svt klade draz na vizuální posouzení jedince, lidé se identifikují z hlediska svých úloh a funkcí, nikoliv už podle svých vlastností (Wirth 1938). Wirth se zamýšlí nad rozmístním jednotlivých aktivit v prostoru. Díky vysoké konkurenci má každé místo ve mst takovou funkci, jež mu vynáší nejvyšší ekonomický zisk. Proto dochází k oddlování bydliš a pracoviš (bydlení v blízkosti prmyslové zóny se stalo pro mnoho lidí nežádoucí) a ve mstech také vznikají místa, která mají specializovanou funkci. Msto se proto stává mozaikou sociálních svt a pechod z jednoho do druhého je ostrý 14

15 (Wirth 1938). Wirthovými symboly základu spoleenského poádku ve mst jsou hodiny a semafor. Heterogenita Wirth (1938) soudí, že asté sociální interakce mezi velmi rznorodými osobnostními typy vede ke stírání hranic mezi jednotlivými spoleenskými tídami. Díky svým rozmanitým zájmm se lidé stávají leny v mnoha sociálních skupinách, každá z nich se však vztahuje práv jen k jedné ásti osobnosti (Wirth 1938). Pro jedince potom není složité mnit místo uspokojování svých zájm, k emuž v porovnání s venkovským prostedím dochází pomrn asto (Wirth 1938). K pijímání urité nestability a nejistoty ve svt jako normy podle Wirtha pispívá práv zvýšená mobilita jedinc (a to jak horizontální, tak i vertikální). Wirth (1938) tvrdí, že msto má tzv. vyrovnávací vliv. Pi fungování rzných institucí totiž není možné brát ohledy na jednotlivé lidi a jejich specifické zájmy (Wirth 1938). Tyto zájmy se nahrazují univerzálnjšími, které vyhovují co nejvtšímu potu obyvatel msta. Služby veejných institucí (vzdlávacích, kulturních aj.) musí být pizpsobeny masové klientele. Vztah mezi teorií urbanismu a sociologickým výzkumem Sociologické pojetí msta nabývá podle Wirtha (1938) díky uvedeným faktm nezbytné jednoty a souvislosti. Ukazuje se, že na základ tí promnných (poet obyvatel, hustota zalidnní a heterogenita obyvatel) je možné vysvtlit charakteristiky mstského zpsobu života a vysvtlit odlišnosti mezi msty rzných velikostí a typ (Wirth 1938). Na charakteristiky mstského zpsobu života mže být nahlíženo ze tech rzných vzájemn propojených perspektiv. 1. jako na fyzickou strukturu zahrnující obyvatelstvo, technologie a ekologický (vývojový) ád 2. jako na systém sociální organizace s charakteristickou sociální strukturou, adou spoleenských institucí a typickým vzorem spoleenských vztah 3. jako na sadu postoj a názor a konstelaci osobností spojených v typických formách kolektivního jednání a pedmtu charakteristických mechanism sociální kontroly. (Wirth 1938) Mstskost z ekologické perspektivy V tomto pípad, kdy se Wirth (1938) zabývá fyzickou strukturou msta a ekologickými procesy, které zde probíhají, používá urité objektivní 15

16 ukazatele a mžeme tak dojít ke kvantitativním výsledkm. Podle Wirtha (1938) ukazuje složení mstského obyvatelstva psobení selektivních a diferencujících faktor. ím vtší je pozorované msto, tím mžeme oekávat specifitjší charakteristiky mstskosti (vyšší podíl obyvatel v produktivním vku, menšin aj.). Ve mstech mžeme najít pestré složení lidí a kultur, které se výrazn odlišují svými životními styly. Fyzické uspoádání msta (land use, nájmy, vlastnictví, bydlení, doprava) není izolované od jeho sociální struktury a je ovlivnno a ovlivuje mstský zpsob života. Mstskost jako forma sociální organizace Typický prvek mstského životního stylu je nahrazení primárních kontakt sekundárními, oslabení píbuzenských pout, snížení spoleenského významu rodiny, vymizení úzkých sousedských vztah a podrývání tradiních základ spoleenské solidarity (Wirth 1938). Wirth (1938) tvrzení dokumentuje pesunem aktivit, které díve náležely rodin, do specializovaných institucí - nap. vzdlávání (výchova). Všechny jevy lze podle Wirtha ovit pomocí objektivních ukazatel. Lidé ve mstech také dávají mnohem vyšší ást svých píjm na financování vlastního zotavení a využití volného asu. Vznikají tak rzné organizace, v nichž se sdružují lidé s podobnými zájmy. Zatímco ve venkovské spolenosti je obecn možné pedpovídat na základ znalosti nkolika fakt, kdo bude patit kam a s kým se bude sdružovat, ve mst mžeme pouze formulovat obecné modely skupinového sdružování (Wirth 1938). Mstská osobnost a kolektivní jednání Osobnost jednotlivce je ve mst formována skrze aktivity organizací, v nichž se obyvatelé sdružují a pedevším skrze mstské prostedí, které tyto organizace vytváejí (Wirth 1938). Jednotlivci je tak piazen uritý sociální status. Wirth (1938) dokumentuje, že mstská spolenost je charakterizována vyšší mírou sebevražednosti, kriminality a delikvence, korupce a výtržností, nicmén piznává, že pro nalezení mechanism vedoucích k tmto jevm je poteba další analýza. Msto se rozdluje na série omezených vztah navrstvených na teritoriální základn (s jasným centrem, ale nejednoznanou periferií) a dlb práce, která pesahuje bezprostední lokalitu (Wirth 1938). ím vyšší je poet lidí v interakci s jinými, tím nižší je míra komunikace a vyšší tendence pro komunikaci na základní úrovni (Wirth 1938). 1.3 REAKCE HERBERTA GANSE Gans (1968) pedevším podotýká, že od dob, kdy Wirth své dílo psal nastalo mnoho zmn. Pedevším vyzdvihuje exodus bílého obyvatelstva z centra do levných až stedn drahých 16

17 dom v suburbiích a decentralizaci prmyslu. Gans (1968) kritizuje Wirtha, že pes svj zámr (a název lánku) nepojednává o mstskosti, ale spíše o mstsko-industriální spolenosti. Podle Ganse (1968) postavil svou analýzu na porovnání typ sídel a nevnoval se srovnání msto-venkov, nýbrž kontrastu msta a tradice a tím porovnával typy osídlení preindustriální a industriální spolenosti. Mnoho Wirthových závr pesto mže být relevantních k pochopení zpsobu života v moderní spolenosti (Gans 1968). Nicmén Gans (1968) tvrdí, že analýza v žádném pípad nerozlišuje mstský a venkovský zpsob života. Ve svém píspvku se Gans (1968) snaží pispt k pochopení odlišných zpsob života v ist mstském a suburbánním prostedí. Ve mst rozlišuje dv zóny vnitní a vnjší. Vnitní zónou rozumí pechodné rezidenní oblasti, které obvykle obklopují CBD (central business district). Vnjší zóna je tvoena stabilními rezidenními lokalitami, z nichž nejvzdálenjší prstenec je tvoen suburbii. Gans uvádí i vlastní rozlišení životních styl ve mst a v suburbiu. Vnitní msto Po shrnutí základních tezí Wirthovy práce dochází Gans (1968) k závru, že spoleenský systém msta (ve Wirthov pojetí) se podobá Tönniesov Gesselschaft zpsobu života, který sám Wirth považoval za nežádoucí (Gans 1968). Problém tkví v tom, že Wirth se na problematiku díval ze špatné strany. Jednak vidl msto jako model masové spolenosti a také porovnával msto s tradiní spoleností (Gans 1968). Wirth navíc stavl svou teorii na výzkumných pracích sociolog Chicagské školy, kteí však svj výzkum provádli nejintenzivnji v oblastech vnitního msta. Wirthovo pojetí msta jako Gesselschaft má podle Ganse (1968) ti hlavní nedostatky. Za prvé nemohou být soudy vyvozené ze studia vnitního msta generalizovány na celou mstskou oblast. Za druhé neexistují dkazy, které by potvrdily i vyvrátily, že poet, hustota a heterogenita obyvatel mají takové dsledky pro spolenost, jak je Wirth popsal. A za tetí kdyby tento kauzální vztah byl pece jenom potvrzen, existuje urité procento lidí, kteí tím ovlivnni nejsou (Gans 1968). Wirthova tvrzení navíc pomíjejí skutenosti, že se populace skládá se skupin relativn homogenních jedinc, jejichž spolené sociální a kulturní charakteristiky je docela dobe ochraují ped naznaenými následky potu, hustoty a heterogenity obyvatel, tato skutenost ješt více platí pro obyvatele vnjšího msta (Gans 1968). Wirthv popis mstského zpsobu života se podle Ganse (1968) nevíce shoduje s pechodnou zónou vnitního msta. V takových oblastech typicky žije heterogenní populace. V podmínkách pechodného charakteru lokality a vysoké heterogenity obyvatel mezi sebou 17

18 lidé jednají pouze v rámci uritých rolí a jen pi využívání místních služeb (Gans 1968). Gans (1968) podotýká, že charakter spolenosti je spíše výsledkem rezidenní nestability než potu, hustoty a heterogenity obyvatel. Vnjší msto a suburbium Dalším dopadem, který Wirth (1938) pipsal potu obyvatel, jejich hustot a heterogenit, je segregace homogenních skupin lidí do jasn odlišených tvrtí (ástí msta). Nicmén oblasti vnjšího msta Wirth vnoval málo pozornosti (Gans 1968). Je evidentní, že životní styl obyvatel tchto oblastí se velmi málo podobá Wirthovu urbanismu (Gans 1968). Podle Ganse (1968) lze spolený prvek životního stylu v tchto tvrtích nejlépe popsat jako kvazi-primární vztahy. Tento termín používá pro charakteristiku vztah mezi sousedy. A už je intenzita nebo frekvence tchto vztah jakákoliv, vzájemný kontakt je dvrnjší než v pípad sekundárních vztah, ale zdrženlivjší (opatrnjší, rezervovanjší) než vztahy primární (Gans 1968). Ve skutenosti zde Gans (1968) nachází sekundárních vztah málo, a to díky izolaci rezidenních tvrtí od ekonomických institucí a pracoviš. Americké poválené suburbium pedstavuje podle Ganse (v dob publikování knihy) nejmodernjší verzi kvazi-primárních vztah. Gans (1968) konstatuje, že suburbia rozhodn nejsou místy výskytu anonymity, neosobnosti a samoty. Gans (1968) uvádí, že v dob publikování jeho píspvku literatura popisuje nová suburbia jako komunity, ve kterých jsou konformita, homogenita a pílišná omezenost konvencemi výrazné. Logickým závrem tchto studií je tvrzení, že pesthování z msta do suburbia iniciuje vznik nového životního stylu, který zpsobuje znanou zmnu osobnosti a chování. Nicmén podle výsledk výzkum, které Gans provádl, pesun z msta na jeho okraj nevede k výrazným zmnám v chování (Gans 1968). Krom toho zmny, které probíhají, reflektují pesun ze spoleenské izolace v pechodné zón msta k životnímu stylu charakterizovanému kvazi-primárními vztahy (Gans 1968). Mnoho lidí, u kterých ke zmnám došlo piznávají, že takové zmny také oekávali (Gans 1968). Gans (1968) vše shrnuje konstatováním, že suburbium zpsobuje samo o sob málo zmn v životním stylu. Na základ uvedených skuteností vyslovuje Gans (1968) ti základní teze: 1. Podle životního stylu musíme ve mst odlišovat vnitní msto od vnjšího msta a suburbia; poslední dva se liší od toho, co popisuje Wirthv urbanismus. 2. Dokonce i ve vnitním mst se životní styl obyvatel podobá Wirthov popisu jen v omezené míe. Krom toho životní styl vysvtlují ekonomické podmínky, kulturní 18

19 charakteristiky, stádium životního cyklu a residenní nestabilita uspokojivji než poet obyvatel, jejich hustota a heterogenita. 3. Fyzické a jiné odlišnosti mezi mstem a suburbiem jsou asto neopodstatnné nebo s malým významem pro utváení životního stylu. Gans (1968) tak shledává poet obyvatel, jejich hustotu a heterogenitu ekologickými koncepty, které nejsou dostaující pro vysvtlení spoleenských jev. Ekologické vysvtlení spoleenského života je vhodné, jestliže studované objekty postrádají možnost volby (Gans 1968). Avšak pokud je dostaten poetná a široká nabídka vhodného bydlení, lidé si ho budou moci zvolit, budou tak moci uspokojit svoje poteby (Gans 1968).. Volby a poteby se nevyvíjejí nezávisle i náhodn, jsou funkcí rolí, které lidé hrají v rámci spoleenského systému (Gans 1968). Role mžeme chápat (pozorovat) prostednictvím charakteristik zúastnných lidí; to znamená, že charakteristiky mohou být použity jako indikátory voleb a poteb, které jsou vytváeny v jednotlivých rolích a které utváejí spolenost (Gans 1968). Pestože existuje mnoho charakteristik, které ovlivují volby a poteby, které lidé dlají a které mají souvislost s bydlením, nejdležitjšími se zdá být spoleenská tída (ve všech svých ekonomických, spoleenských a kulturních dsledcích) a stádium životního cyklu (Gans 1968). Gans (1968) tedy tvrdí, že pokud mají lidé možnost volby, pak tyto dv charakteristiky nám velmi dobe napoví, jaké bydlení a na jakém míst si vyberou a jak bude vypadat jejich životní styl. Jak Gans (1968) dále uvádí, jeho koncept charakteristik pochopiteln nemže vysvtlit všechny aspekty životního stylu. Nkteré musí být vysvtleny pomocí koncept sociální organizace, jež nejsou na charakteristikách závislé. Uvádí napíklad, že nkteré prvky kvaziprimárních vztah nejsou závislé na tíd ani vku, nebo se vyvíjejí z postavení a situací vytvoených spoleným obýváním prostoru (Gans 1968). Dále konstatuje, že ím vtší bude možnost výbru, tím dležitjší je koncept charakteristik pro pochopení chování lidí (Gans 1968). Z tohoto dvodu musí každé studium životního stylu komunity zaínat analýzou charakteristik jejích obyvatel (Gans 1968). Jak Gans (1968) nakonec piznává, platnost mnoha popisných tvrzení je omezena stejn tak, jak tomu je u Wirthovy práce. Zmny v národní ekonomice a vládní bytové politice mohou ovlivnit nabídku i poptávku po bydlení. Gans (1968) doufá, že zájem o urbánní sociologii a studia komunit a zájem sociolog o mstské plánování, pinese možnost formulovat vhodnjší teorii, která by objasovala vztah mezi typem sídla a životním zpsobem. 19

20 Na závr je možno íci, že každý ze tí uvedených koncept, má v souasné dob jen omezenou platnost. Jejich autoi vždy byli ovlivnny dobou, ve které žili a tvoili, což nakonec Gans piznává. Tönniesv koncept je založen na vztazích uvnit komunity. Rozeznává vztahy Gemeinschaft, které jsou založeny na emotivním jednání a lze je nalézt pedevším v tradiní vesnické spolenosti. Gesselschaft je podle Tönniese založen na individuálních (rozumových) zájmech a vyskytuje se pedevším ve velkomstech. Ve 30. letech Wirth pedkládá svoji teorii urbanismu jako zpsobu života. Pro vysvtlení specifického mstského zpsobu života jsou dležité tyto promnné: poet obyvatel, hustota zalidnní a heterogenita obyvatel. Gans však poznamenává, že se Wirth spíše zamil na porovnávání msta a tradice. Ve své práci Gans shledává, že poet obyvatel, hustota zalidnní a heterogenita obyvatel nevysvtlují dostaten zpsob života ve mstech. Proto zavádí svj vlastní koncept charakteristik. Tvrdí, že na základ charakteristik obyvatel žijících v daném území lze poznat sociální prostedí, které se v nm vytváí. Podle mého názoru lze íci, že se vlivem rozvoje moderních technologií rozdíly mezi venkovským a mstským zpsobem života znateln zmenšily. Sféra vlivu msta je širší než kdykoliv pedtím. Nicmén lze poád vystopovat odlišnosti mezi venkovským a mstským prostedím. Pomocí Gansova konceptu charakteristik se v následující kapitole pokusím vysvtlit zmny, které probíhají v zázemí Prahy v posledních 15ti letech. 20

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6 Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení

Více

SUBURBÁNNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA V ZÁZEMÍ ESKÝCH BUDJOVIC

SUBURBÁNNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA V ZÁZEMÍ ESKÝCH BUDJOVIC UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Pírodovdecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje SUBURBÁNNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA V ZÁZEMÍ ESKÝCH BUDJOVIC Bakaláská práce Eva ejková Praha 2007 Vedoucí bakaláské

Více

Suburbanizace Prahy. * Adresa pracovišt autora: RNDr. Martin Ouedníek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Suburbanizace Prahy. * Adresa pracovišt autora: RNDr. Martin Ouedníek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Suburbanizace Prahy MARTIN OUEDNÍEK * Pírodovdecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha Abstract: In the 1990s, suburban areas of post-socialist cities were transformed dramatically. Prague could be presented

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 3.zasedání Zastupitelstva M-Praha-Kunratice 26.2.2003 U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 Zastupitelstvo M návrhovou komisi ve složení: Ovovatele zápisu

Více

ZNALECKÝ POSUDEK .7670/110/13

ZNALECKÝ POSUDEK .7670/110/13 íslo vyhotovení: ZNALECKÝ POSUDEK.7670/110/13 O cen stavby p.1807 (dle zápis v katastru nemovitostí objektu bydlení) s píslušenstvím a pozemkem.parc.4321 v katastrálním území a obci Ústí nad Labem, okres

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce.

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce. SVALOVÁ SOUSTAVA Jedním ze základních projev života je pohyb, který je umožnn rznými zpsoby. U lovka ho realizují ve spolupráci s oprnou a nervovou soustavou svaly. Svaly však nezajišují lovku pouze pohyb

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE. Téma přednášky: Stručný úvod do Regionalistiky, Základní pojmy, Vymezení Venkova, Území ČR, Rozvojové přístupy, Urbanizace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE. Téma přednášky: Stručný úvod do Regionalistiky, Základní pojmy, Vymezení Venkova, Území ČR, Rozvojové přístupy, Urbanizace Téma přednášky: Stručný úvod do Regionalistiky, Základní pojmy, Vymezení Venkova, Území ČR, Rozvojové přístupy, Urbanizace Letní semestr 2014/2015 PEF ČZU Doktorand: Ing. Jakub Petr E-mail: petr@pef.czu.cz

Více

5. Rodinné domy. Rodinné domy 1/56

5. Rodinné domy. Rodinné domy 1/56 5. Rodinné domy 5.1 Charakteristika, výhody, nevýhody, tídní 5.2 Odstupové vzdálenosti RD 5.3 Domovní vybavení RD 5.4 Zástavba rodinnými domy izolovaná sdružená skupinová Rodinné domy 1/56 5.1 Charakteristika,

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Vyhodnocování udržitelného využití území

Vyhodnocování udržitelného využití území Vyhodnocování udržitelného využití území Vladimíra Šilhánková, Michael Pondlíek Nový stavební zákon pinesl adu novinek nejen v územn plánovacím procesu, ale i v nástrojích územního plánování. Zcela nov

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

KUSOVNÍK Zásady vyplování

KUSOVNÍK Zásady vyplování KUSOVNÍK Zásady vyplování Kusovník je základním dokumentem ve výrob nábytku a je souástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svj kusovník. Je prvotním dokladem ke zpracování THN, objednávek, ceny,

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou. Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Praktické využití datové schránky

Praktické využití datové schránky Praktické využití datové schránky v ordinaci lékae Patrik Šolc 15.9.2009 Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Obsah Práce s datovou schránkou v ordinaci Jaké výhody lékai pináší datové

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija inkluzija.hr Podle Zákona o sociáln lní péi dti bez rodiovsk ovské pée mají právo na péi p i poskytovanou mimo vlastní rodinu, která zahrnuje

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO PODLIMITNÍ VEEJNOU ZAKÁZKU TVORBA TELEVIZNÍHO CYKLU ZAMENÉHO NA PROPAGACI ROVNOSTI ŠANCÍ ŽEN A MUŽ DATUM: 20.PROSINEC 2005 ZADAVATEL Šance

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze

Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze FEL, VUT X16EPD Ekonomika Podnikání vypracoval Tomáš Jukl Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze 1. Profil firmy Ve stánku se bude prodávat rychlé oberstvení

Více

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické TRVALE UDRŽITELN ITELNÉ ÚZEMNÍ PLÁNOV NOVÁNÍ Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc. duben 2009 Územní plánov nování Územní plánování Promny poátky plánování pedmt plánování obsah plánování Plánovitá promna prostedí

Více

1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST

1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST 1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST Kombinatorické pravidlo o souinu Poet všech uspoádaných k-tic, jejichž první len lze vybrat n 1 zpsoby, druhý len po výbru prvního lenu n 2 zpsoby atd. až k-tý

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

ZNALECKÝ POSUDEK .7149/055/11. íslo vyhotovení: O cen pozemkové parcely.4327/1 v katastrálním území a obci Most, okres Most.

ZNALECKÝ POSUDEK .7149/055/11. íslo vyhotovení: O cen pozemkové parcely.4327/1 v katastrálním území a obci Most, okres Most. íslo vyhotovení: ZNALECKÝ POSUDEK.7149/055/11 O cen pozemkové parcely.4327/1 v katastrálním území a obci Most, okres Most. Objednatel : Top Credit, a.s. Na Valích 641 440 01 Louny Úel posudku : Návrh obvyklé

Více

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek 1. Veejná zakázka Název zakázky: [_Operativní leasing užitkového vozu_] Registraní íslo projektu: [_CZ.1.04/3.4.04/26.00348_] Název projektu: [Flexibiln pro odlehovací

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY

ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY ORACLE ENTERPRISE ASSET MANAGEMENT ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE ENTERPRISE ASSET MANAGEMENT Definice hierarchického a liniového majetku/zaízení Kusovníky majetku/zaízení Pracovní postupy

Více

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku Sbor dobrovolných hasi Pustkovec, 708 00 Ostrava-Pustkovec Soutž O putovní pohár starostky mstského obvodu Pustkovec v požárním útoku zaazena do Extraligy R v požárním útoku Moravskoslezského poháru v

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . ZP-5047

ZNALECKÝ POSUDEK . ZP-5047 ZNALECKÝ POSUDEK. ZP-5047 o cen obvyklé nemovitosti - bytové jednotky. 1745/3 v dom.p. 1745, ul. Pražská, Cheb, vetn podílu o velikosti 5785/43313 na spolených ástech domu a na pozemku parc..st. 2028,

Více

JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH Zem d lská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Jan Kálal

JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH Zem d lská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Jan Kálal JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH Zemdlská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Jan Kálal JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH Zemdlská fakulta Studijní program: M4101 Zemdlské inženýrství Studijní

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003 1 Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl Praha, Olomouc 2003 Jedním z nejbolavjších míst v našem systému sociální pée je zajištní

Více