Zpravodaj. Udělen titul Tip roku obce Hradištko. Vydává Obecní úřad v Hradištku

Transkript

1 Zpravodaj obce Hradišto Udělen titul Tip rou 2007 Vydává Obecní úřad v Hradištu podzim 2007

2 Ta už máme po oslavách. Pozornému čtenáři jistě neujde, že toto číslo Zpravodaje na mnoha místech informuje o nejrůznějších oslavách. Ja o těch, teré proběhly zahradní slavnost, nihovna, hasiči, ta taé o těch, teré se teprve chystají posvícení, Advent. K čemu vlastně oslavy a s nimi spojené setávání lidí jsou? Vždyť z pohledu organizátora (a do mě zná, ví o čem mluvím) je to soro vždy spojené s neuvěřitelným stresem, množstvím telefonátů, schůze, času a energie, terou člově investuje do něčeho ta pochybného a prchlivého, jao je v podstatě ráté setání usedlíů (v lepším případě i přespolních). Zejména poud pořádáte podni, terý v naší obci má malou nebo žádnou tradici, je to jao řešit rovnici o mnoha neznámých. Především musíte přeonat ostych a svou myšlenu na správných místech nědy i přes odpor prosadit. Pa následuje důležitá fáze, terou lze nazvat jediných slovem TÝM. Musíte se oblopit lidmi, teří jsou nadšeni pro vaši věc a dovedou vaše myšleny tvůrčím způsobem rozvinout. Jsou ochotni část svého volného času investovat ve jménu pořádané oslavy a neočeávají žádné hmotné ocenění. Jaý div v dnešní době! Následuje ratší či delší období příprav tu heticých (to dyž na poslední chvíli zjistíte, že jste na něco důležitého zapomněli), tu příjemných (dyž vám nědo, o om byste to ani nepředpoládali, nabídne nezištně svou pomoc), nědy infartových (den před ací máte pocit, že nejde stihnout ani desetina z toho, co jste chtěli). No a pa přijde chvíle, terá je nejšílenější: to se tahle den dva před plánovanou oslavou (ací, setáním ) v noci probudíte, sednete si na postel a jste si jisti, že: 1. nido nepřijde, protože: bude ošlivé počasí (poud pořádáte aci venu), bude hezy (poud pořádáte aci v budově a všichni budou raději utat na zahrádách), ve stejný čas, jao je vámi organizovaná ace, běží zajímavý pořad v televizi (Starrdance, Liga mistrů), nioho tohle přece nemůže zajímat 2. přijde hodně lidí, de budou sedět, ja to zařídíme s případným občerstvením a celé to vlastně bude jeden velý průšvih. Obvyle se v těchto pocitech smažím až do sončení celé ace. Pa nastává pocit příjemného uspoojení z toho, že vznil prostor tomu, aby se potali ti, teří se neznají, nebo aby se potali ti, teří se znají, ale dlouho se neviděli. Nebo se znají jen od vidění nebo v obci neznají nioho a chtějí se poznat Na aždé zahradní slavnosti, teré pomáhám pořádat, i na všech dalších oslavách, jichž jsem se jao spoluorganizátor účastnila, jsem poznala něoho nového. A nebo se mi nědo, oho jsem znala jen od vidění, přiblížil ve zcela nových a často nečeaných souvislostech. A o tom asi taováto místní neformální setávání jsou: setat se, poznat se, radovat se společně z toho, co bylo nebo bude, omuniovat spolu, pocítit jaousi vnitřní sounáležitost s omunitou lidí, teří žijí v tomto čase, na tomto prostoru. Potřeba společně oslavovat, nejen že v dnešní přetechnizované a industriální době přežila, ale v mnohých z nás je naoli silná, že jsme ochotní jít s ůží na trh a tato společná setání ativně připravovat. A dyž se pa ještě najde dostate lidí ochotných se účastnit a jsou spoojení, pa to opravdu stojí za všechna přeonaná strádání. PS.: Míšo, Leno, Hano, Luco, Hano, Jiro, Láďo, Blano, Věro, Veronio, Štefane a všichni, na teré jsem zapomněla: děuji vám za pomoc při přípravě všech oslav, teré jsem dy vymyslela! Mgr. Miroslava Plívová člena ZO Hradišto WEB obce HRADIŠTKO Webu naší obce se dostalo veliého ocenění byl vybrán nezávislými odborníy mezi šest webů obcí ČR, teré byly 1. října t.r. odměněny udělením titulu TIP ROKU 2007 s právem umístění příslušné iony. Hlavními ritérii pro volbu zajímavých a originálních stráne (a tedy udělení titulu Tip rou) byl rozsah informací o veřejné správě, přehlednost, interativnost, atuálnost i design. Na záladě těchto měříte odborníci nominovali v ategorii obce šest webů, teré byly předloženy odborné porotě výběru nejlepších z nich. Tipy rou 2007 jsou totiž dále hodnoceny odbornou porotou a vítěze, tedy budoucího držitele ocenění Objev rou 2007, zveřejní Ministerstvo vnitra v internetové verzi časopisu Veřejná správa v rubrice Objev rou. Na zveřejnění titulů Objev rou jsou potom navázány další ace onané v rámci veletrhu INVEX v Brně atd. Velice důležitými efety udělení titulu Tip rou 2007 je neobyčejné zvýšení návštěvnosti našeho webu a mimořádný zájem o naši obec ze strany veřejnosti i odborníů z nejrůznějších oblastí, teréžto dopady aždoročně udílení titulů časopisem Veřejná správa provázejí. Web naší obce slouží široé veřejnosti už pár let (onrétně od , dy jsem jej v 08:53:06 hodin spustil). Prošel za ta léta něolia podstatnými změnami ja po stránce grafiy, ta upgrade redačního systému a způsobu zísávání, třídění a zveřejňování informací. Udělení titulu Tip rou 2007 je velice prestižní záležitostí, vždyť se dostává jen šesti obcím z mnoha tisíc. Je tedy pro nás, teří se na jeho aždodenní realizaci podílíme, zavazující dotažení už nějaý čas zamýšlených a ne úplně doončených vylepšení. Pořád je co zlepšovat, ale poud je web oceněn odborníy na tato vysoé úrovni o to více. Děuji všem, teří se na tvorbě a náplni webu obce Hradišto soustavně podílejí, a odborníům časopisu Veřejná správa, že si nás (z tolia tisíc obecních webů) všimli. V Piovicích 3. října 2007 Tomáš Křiváne, webmaster obce Hradišto Zdroje: slaví udělení titulu TIP ROKU 2007 Web obce Hradišto: Web časopisu Veřejná správa h p:// Web časopisu Veřejná správa Tip rou h p:// Přehled udělených titulů Tip rou v soutěži Objev rou h p://

3 Informace Komise pro rozvoj obce 1. Příprava výstavby chodníu Hradišto Rajchardov Brunšov Podána písemná žádost o zanesení chodníu (celé trasy z Brunšova přes Rajchardov až do Hradišta rybníu) do 4. změny územního plánu obce Hradišto. Oslovena proječní ancelář, terá v r projetovala úse Brunšov Rajchardov. Příslib spolupráce na možné dopracování projetu v části Rajchardov Hradišto. K obnovení dříve zísaného stavebního povolení na úse Brunšov Rajchardov je potřeba vyhotovit jednoduchou studii. Průběžně zjišťována možnost financování stavby chodníu (Regionální operační program, Plán investic a Zásobní ací financovaný z úvěrových zdrojů při Krajsém úřadu Středočesého raje a jiné). 2. Zpomalení dopravy a zvýšení bezpečnosti chodců v obci Dodány podlady výběru světelného signalizačního zařízení s radarem (LED technologie) a s archivací dat pro měření rychlosti projíždějících automobilů obcí. Na odboru dopravy Krajsého úřadu Středočesého raje urgována žádost o místní šetření ve věci úpravy dopravního značení (dopravní značy, přechody atd.). 3. Územní plán Písemné podněty e 4. změně územního plánu obce Hradišto jsou evidovány v budově OÚ Hradišto (přízemí) u Rady Svobodové, nejpozději vša do Tel.: stavebni@hradisto.cz Další informace budou průběžně uveřejňovány na webových stránách obce a ve Zpravodaji. Ing. Ladislav Vondráše, místostarosta obce a Pavel Peše, člen omise Obecní úř ad informuje Na obecní úřad nastoupila nová pracovní síla. Místo Dany Švédové nastoupila Věra Kaduchová, terá vyřizuje správní agendu spojenou s evidencí obyvatel, občansé průazy a platby do poladny OÚ. Noční svícení veřejného osvětlení je nyní nově nastaveno ta, aby cestující z posledního autobusu, terý přijíždí do Štěchovic až v jednu hodinu v noci mohli domů dojít při světle. Zpráva o č innosti Komise pro ulturu, cestovní ruch, regionální a evropsou spolupráci za ro 2007 Komise se pravidelně schází ve složení: Mgr. Miroslava Plívová, Mgr. Hana Hradilová, Lucie Hašová, Klára Šimerová 1. Komise pracovala na obnově Zpravodaje obce Hradišto, letos vyjdou tři čísla, do budoucna bychom chtěli vydávat Zpravodaj až čtyřirát ročně. O toto informační médium je mezi obyvateli i vlastníy rereačních objetů v naší obci značný zájem, poslední číslo vyšlo v náladu s a je téměř rozebrané. Poslední výtisy je možné zísat v podatelně OÚ Hradišto. 2. Komise spolupracovala na realizaci informační mapy instalované poblíž budovy zámu. 3. Podařilo se zmodernizovat a zulturnit prostory obecní nihovny v Hradištu, terá se ta stala nejen místem pro půjčování níže, ale taé místem onání omorních ulturních ací a ací pro podporu čtenářství u dětí. Na modernizaci se nám podařilo zísat dotaci v celové výši Kč. O nihovně se dočtete na str Díy ativitě paní Jany Chadimové se v letošním roce podařilo usutečnit tři zájezdy na divadelní představení do Prahy a další se chystá na 11. listopadu 2007 (více na str. 15). 5. Komise iniciovala taé oživení webových stráne obce Hradišto, teré proběhlo v jarních měsících. Blíže se o webu dočtete na str Komise ve spolupráci se šolou a TJ Slovan Hradišto připravuje Hradištsý advent (viz pozvána na str. 14) V příštím roce bychom chtěli obnovit projet na úpravu levé části prostoru před zámecou bránou. Dalším úolem bude pousit se zajistit finanční prostředy z Fondu na ochranu ulturních památe StK. Chtěli bychom zjistit možnosti obnovy naučné stezy Mední a obnovy a úpravy turisticého značení ve všech částech obce. Naše omise se bude ativně podílet na začlenění obce do činnosti místní ační supiny. Pochopitelně, Zpravodaj by měl vycházet i v příštím roce a dále je třeba pracovat taé na zpřehlednění informací umístěných na web. Doufáme, že zbudou síly ještě i na přípravu dalších ulturních ací. Za omisi Mgr. Miroslava Plívová, předsedyně Ja proběhly větnové oslavy Jao aždoročně uspořádala naše obec pietní vzpomínový at uctění památy obětí 2. světové vály a zejména pa obětí, teré zaplatily svým životem v místní odbočce oncentračního tábora Flossenbürg. Na tento vzpomínový at, terý se v letošním roce onal 6. větna, jsou aždoročně zváni zástupci ambasád vítězných mocností 2. světové vály a zemí, jejichž národnostní příslušníci trpěli ve zdejším oncentračním táboře. Konrétně se jednalo o Spojené státy americé, Rusou federaci, Francii, Velou Británii, Belgicé rálovství, Raouso, Itálii, Spolovou republiu Němeco, Španělso, Polso a Urajinu. Naše pozvání přijali a pietního atu s doprovodným programem se zúčastnili: Teri Gilbertová, zástupyně velvyslanectví Spojených států americých, Jean Pierre Biebuyc, rada velvyslanectví Belgicého rálovství, Matěj Huňa, rada velvyslanectví Polsé republiy a rada velvyslanectví Rusé federace. Uvítali jsme rovněž delegaci Česého svazu bojovníů za svobodu, vedenou Bohuslavem Foto: JK Kosem, předsedu Oresního výboru Praha-západ a zástupce oolních obcí Štěchovic, Davle, Slap, Buše a Měchenic. Pietního atu se rovněž zúčastnili i zástupci významných oolních podniů, např. ČEZ Vodní Eletrárny, Povodí Vltavy, ČMSCH, Naturalu a.s. a dalších. Přítomni v hojné míře byli i občané naší obce. Program proběhl obdobně jao v letech minulých zahajovacím uvítáním přítomných hostů ve slavnostní síni budovy obecního úřadu a následným programem u Památníu obětem 2. světové vály. Nejdříve zazněla státní hymna ČR, následoval slavnostní projev starosty obce Antonína Merty a následné zdravice přítomných hostů, z nichž velice rásně zapůsobilo vystoupení Teri Gilbertové. Poté proběhlo ladení věnců a ytic a celý program uončilo ulturní vystoupení žáů naší záladní šoly, pod vedením paní učitely Leny Kostečové. Milan Vála, referent OÚ Hradišto 3

4 4 Třídění odpadů (2. díl) Seznam odpadů, ja s nimi naložit V předchozím čísle jsme přinesli obsáhlé informace o tom, co, ja a proč třídit. Nyní navazujeme na článe z předchozího čísla a uážeme si na něteré onrétní věci a vysvětlíme si, co s nimi. Autovray určená autovraoviště (informace na pověřené obci), něteré části do ovošrotů C/PAP jedná se o ombinované obaly složené z něolia různých materiálů směsný odpad (v něterých obcích se již separují nápojové artóny, u nás zatím nioliv) CD nosiče směsný odpad, CD plastový obal ontejner na plasty Eletrotechnia ( eletrošrot ) počítače, televize, uchyňsé spotřebiče, telefony, abely prodejce, sběrný dvůr Gumy, zahradní hadice sběrný dvůr Hygienicé potřeby (apesníy, pleny a dámsé hygienicé potřeby) směsný odpad Chemiálie, motorové oleje a barvy sběrný dvůr. Pozor! Jde o NEBEZPEČNÝ ODPAD, je možné odevzdat pouze první čtvrte v měsíci! Plasty, plastové sáčy a tašy ( igelity ) ontejner na plasty Keramia, porcelán, drátěné slo, zrcadlo směsný odpad Kovové obaly, plechovy, hrnce, hliníová víča, alobal sběrný dvůr, nebo sběrné suroviny Léy léárna, nebo sběrný dvůr. Pozor! NEBEZPEČNÝ OD- PAD! Jao chemiálie! Nábyte, podlahové rytiny, sanita sběrný dvůr, veloobjemový ontejner Oblečení ontejnery charitativních společností (napřílad u supermaretu Albert na Zbraslavi), nebo charita (organizuje ji jednou nebo dvarát ročně Obecní úřad, sledujte vývěsy) Papír mastný, znečistěný, uhlový a vosovaný směsný odpad Pneumatiy prodejce, nebo sběrný dvůr Polystyren pěnový ontejner na plasty Potraviny, bio odpad ompost na vlastní zahrádce, v horším případě směsný odpad, v něterých městech mají speciální ontejnery na sběr bioodpadu Průlepová pása směsný odpad PVC novodurové truby, podlahové rytiny, misy (znača 3), něteré hračy objemnější odpady do sběrného dvora, ostatní do směsného odpadu Stavební sutě sláda inertního materiálu Seana (informace o otevření slády podá Obecní úřad Hradišto, uložení je za úplatu Zahradní odpad vlastní zahradní ompost, lze pálit ve vyhrazených dnech a hodinách (středa a sobota hodin) Železný šrot výupny druhotných surovin, ovošroty, v horším případě sběrný dvůr Co se děje s vytříděným odpadem? Dotřídění papíru Papírové odpady, teré odložíte do speciálního modrého ontejneru, jsou z mnoha různých druhů papírů. Z jiného papíru jsou noviny, z úplně jiného je rabice od televize. Každý druh papíru se taé jina zpracovává. Proto je potřeba sběrový papír dotřídit na jednotlivé druhy. Na dotřiďovací lince je pás, po terém se směs papíru pohybuje, a pracovníci podél pásu z něj vybírají jednotlivé druhy papíru, nědy z něj musí vybírat i odpady, teré tam naházejí nezodpovědní občané. Dotříděný papír se lisuje do balíů a odváží e zpracování do papírny. Dotřídění sla Při výrobě bílého sla se nidy nesmí dostat do pece slo barevné. Navíc se tam nesmí dostat žádná jiná nečistota, ov, eramia, porcelán atd. Sleněné odpady ze zelených ontejnerů se nejprve předtřiďují ručně a jsou odstraněny největší usy nečistot. Poté střepy putují na speciální automaticou linu, de vše řídí počítač a zajistí čistotu vytříděného sla. Barevné nebo čiré slo se odváží e zpracování do sláren. Dotřídění plastů I plasty, teré jste odhodili do žlutých ontejnerů, se dotřiďují na dotřiďovací lince. Ze směsi plastů putující na pásu se ručně vybírají PET láhve, fólie a pěnový polystyren, teré mají speciální samostatné zpracování. Pracovníci z pásu vyhazují i nečistoty, teré do plastů nepatří. Dotříděné druhy plastů včetně zbylé směsi plastových odpadů se lisují do balíů a odváží e zpracování na recylační liny. Ja se odpady zpracovávají? Na úvod si zopaujme: Co je to recylace? Při recylaci jsou odpady zpracovány na nové materiály. Každý z nás svým chováním přímo ovlivňuje další život odpadu poud ho správně roztřídíte, umožníte ta jeho recylaci a znovupoužití; poud ho vyhodíte do popelnice, odpad se uloží na sládce nebo se jina bez dalšího využití zlividuje. Recylace papíru Slisovaný sběrový papír poslouží výrobě nového papíru stejně, jao dyž se vyrábí ze dřeva, přidává se do směsi na výrobu papíru. Papír je možné tato recylovat asi pětrát až sedmrát. Výroby z recylovaného papíru: novinový papír, sešity, lepenové rabice, obaly na vajíča, toaletní papír apod. Recylace sla Vytříděné slo se rozdrtí a přidá do výchozí směsi výrobě nového sla. Nejčastěji se tato vyrábí lahve na minerály a na pivo. Ušetří se při tom mnoho energie a surovin, přičemž slo se dá tato používat vlastně doneonečna. Recylace plastů Každý druh plastů je zpracováván jinou technologií, protože mají odlišné složení a vlastnosti. Z PET lahví se vyrábějí vlána, terá se používají jao výplň zimních bund a spacáů nebo se přidávají do tzv. zátěžových oberců. Z fólií (sáčů a taše) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, např. na odpady. Pěnový polystyren slouží výrobě speciálních cihel. Ze směsi plastů lze vyrábět odpadové oše, zahradní nábyte, zatravňovací dlažbu, protihluové stěny u dálnic apod. Recylace ovů Kovové odpady ze sběren druhotných surovin či sběrných dvorů putují do hutí, de se přetaví. Potraviny a barvy, teré

5 v nich zbyly, shoří při teplotě C. Z něterých plechove ta vznine znovu stejný výrobe nebo třeba různé odlity, tyče a desy. Recylace nápojových artonů Nápojové artony je možné recylovat dvěma způsoby: v papírnách papír tvoří většinu tohoto obalu, taže je možné ho zpracovávat stejně jao starý papír. Zbyty hliníu a polyethylenu lze využít přímo v papírně při výrobě páry nebo pro ohřev vody či dále zpracovat na palety apod. Na speciální lince se nápojové artony rozdrtí a drť se za tepla lisuje do dese, teré je možné použít např. jao stavební izolace. Taová lina funguje taé v ČR. Teď o problematice třídění odpadů víte soro vše, máte spoustu důvodů proč tato pravidla dodržovat. Poud ještě váháte, snad to, co bude následovat, onečně způsobí zlom ve vašem dosavadním netřídícím přístupu. Znač y na obalech Každý obal je vyroben z nějaého materiálu a nědy je velmi obtížné poznat z jaého. Proto jsou na obalech různé značy, teré nás informují, ja máme s taovým obalem po použití naložit. Šipy s číslem nebo zratou nás informují o materiálu, z něhož je obal vyroben. Podle nich poznáme, do terého ontejneru (Ja třídit) máme obal později vyhodit. V tabulce jsou nejčastější ódy: BOD, znamená to, že výrobce zaplatil za jeho recylaci. Taže až vypijete limonádu nebo dojíte sušeny, odhoďte jejich obaly do barevného ontejneru! S využitím zdrojů z Internetu sestavil Jaub Just Foto: Petr Holeče, MF Dnes Vlnitá lepena Hladá lepena Papír Bílé slo Zelené slo Hnědé slo Třídit odpad se vyplatí! Ocel Hliní Dřevo Polyethylentereftalát Polyetylén (lineární) Polyetylén (rozvětvený) Polypropylén Polystyrén Kombinovaný obal C/ obal je vyroben z více materiálů, a ten za lomítem převládá Nápojový arton C/PAP 81 a 84 ombinovaný obal, de převládá papír Panáče s ošem znamená, že použitý obal máme hodit do příslušné nádoby na odpad. Poud se jedná o obaly od chemicých výrobů, přečtěte si informace od výrobce, zda obal nevyžaduje specificý způsob naládání. Poud obsahuje nějaé nebezpečné láty, odnáší se do sběrny nebezpečných odpadů nebo na sběrné dvory. Bližší informace se dozvíte na obecním úřadu Hradišto. Zelený bod znamená, že je za obal zaplaceno od systému EKO-KOM, jenž zajišťuje sběr a využití obalových odpadů. Poud si oupíte obal, na terém je znača ZELENÝ Odpad je movitá věc, teré se člově zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Ta zní citace z internetové encylopedie Wiipedie. Mohl bych poračovat a popsat celé strány o tom, ja odpad všeobecně dělíme, ja s ním naládáme, ja jej zpětně využíváme, citovat paragrafy ze Záona o odpadech, opisovat z Obecně závazných vyhláše naší obce, apod. Budu se věnovat pouze číslům. Ostatně další podobné informace najdete na jiném místě tohoto Zpravodaje v článu Jauba Justa. V roce 2006 evidovala naše obec poplatníů (ať řádně platících či neplatících), z toho osob majících trvalý pobyt v obci a vlastníů staveb sloužících individuální rereaci. Přičemž za sutečné výdaje za sběr a svoz netříděného omunálního odpadu se vydala částa Kč a příjmy z poplatů za lividaci omunálního odpadu činily Kč (všechny finanční částy jsou uvedeny v cenách včetně DPH, obec si nemůže daň z přidané hodnoty nároovat). Na ro 2007 je v rozpočtu naší obce alulováno s výdaji na sběr a svoz odpadu ve výši ,00 Kč (15,92 % z celového rozpočtu), oproti tomu příjmy jsou alulovány ve výši ,00 Kč (9,55 % z celového rozpočtu). Teď to důležité! Cena jednoho plného ontejneru směsného odpadu vychází na 249,90 Kč. Za ontejner vytříděného odpadu platíme průměrně 151,60 Kč. Ja je vidět, třídit odpad se finančně opravdu vyplatí! Tříděním odpadu šetříte ja životní prostředí, ta i rozpočet naší obce. Závěrem menší pochvala. Ve Středočesém raji nyní probíhá informační ampaň na podporu třídění odpadu a zpětného odběru eletrozařízení. Ores Praha-západ byl v roce 2006 ve třídění odpadů ve Středočesém raji nejlepší (z celového počtu 12 oresů). Více na V blízé době obec Hradišto plánuje rozšíření ontejnerů na tříděný odpad, především o ontejnery na papír. Budeme Vás dále informovat. Tomáš Pipota člen ZO Hradišto 5

6 Z jednání ZO Hradišto dne 27. června Zastupitelstvo obce schvaluje: a) Rozpočtovou změnu č. 2/2007 (rozpočtová změna je nahlédnutí na Obecním úřadě) Hlasování: pro 10, proti 0, zdržel se 0 b) Výup pozemové parcely parc. č. 108/56 ostatní plocha o výměře 274 m 2 v atastrálním území Hradišto pod Medníem ve vlastnictví Jiřího Petráa, bytem Hradišto, Brunšov 184 za celovou cenu Kč do vlastnictví obce. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 1 c) Výup pozemové parcely parc. č. 307 trvalý travní porost o výměře m 2 v atastrálním území Hradišto pod Medníem ve vlastnictví Drahomily Brabcové, bytem Hradišto, Brunšov 250, Mgr. Jaroslava Brabce, bytem Praha 1, Všehrdova 23, a Ing. Dany Machutové, bytem Hradišto, Brunšov 250, za cenu Kč do vlastnictví obce. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 1 d) Směnu pozemu parc. č. 804/2 ostatní plocha o výměře 164 m 2 ve vlastnictví obce a pozemu parc. č. 108/22 o výměře 198 m 2 ostatní plocha ve vlastnictví Jiřího Petráa, bytem Hradišto, Brunšov 184 v atastrálním území Hradišto pod Medníem. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 1 e) Směnu části pozemu parc. č. 812 ostatní plocha, ostatní omuniace o výměře 9 m 2 vedené pod parc. č. 812/2 ve vlastnictví obce a části pozemu parc. č. 205/5 trvalý travní porost o výměře 23 m 2 vedené pod parc. č. 205/71 ve vlastnictví Zdeny a Ladislava Krejčů, bytem Praha 1, Ve Smečách 1767/7 v atastrálním území Hradišto pod Medníem. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 1 f) Převod pozemů ve vlastnictví obce parc. č. st zastavěná plocha o výměře 93 m 2, parc. č. st zastavěná plocha o výměře 264 m 2 a parc. č zastavěná plocha o výměře 140 m 2 v atastrálním území Hradišto pod Medníem do vlastnictví Tělovýchovné jednoty Slovan Hradišto za symbolicou cenu 1 Kč à 1 m 2. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 1 g) Bezúplatný převod pozemu parc. č. 463/7 ostatní plocha, ostatní omuniace o výměře m 2 v atastrálním území Hradišto pod Medníem ve vlastnictví ČR, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetových do vlastnictví obce. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 1 h) Bezúplatný převod pozemu parc. č. 463/44 ostatní plocha, ostatní omuniace o výměře m 2 ve vlastnictví Ředitelství pro stavbu vodních cest Praha do vlastnictví obce v atastrálním území Hradišto pod Medníem. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 1 i) Zřízení práva odpovídající věcnému břemeni užívání části pozemu parc. č. 351/89 ve vlastnictví obce v atastrálním území Hradišto pod Medníem za účelem zřízení a uložení, provozu, údržby a oprav podzemního vedení veřejné teleomuniační sítě na záladě uzavřené smlouvy mezi obcí Hradišto a Telefónicou O2 Czech Republic a.s. za jednorázovou úhradu ve výši Kč. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 1 j) Veřejnoprávní smlouvu uzavřenou mezi městem Jílové u Prahy a obcí Hradišto v souladu s 63 odst. 1 záona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů a v souladu s 159 až 170 záona 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů vyonávání přenesené působnosti orgánů města Jílového u Prahy v rozsahu vymezeném uzavřenou smlouvou. Hlasování: pro 10, proti 0, zdržel se 0 ) V souladu s platnými Zásadami pro posytování dotací z Fondu ultury Středočesého raje schvaluje zastupitelstvo obce Hradišto přidělení posytnuté dotace ve výši Kč z rozpočtu Středočesého raje na vybavení obecní nihovny v obci Hradišto. Hlasování: pro 10, proti 0, zdržel se 0 l) Statut a jednací řád finančního výboru zastupitelstva obce Hradišto a ontrolního výboru zastupitelstva obce Hradišto. Hlasování: pro 10, proti 0, zdržel se 0 2. Zastupitelstvo obce bere na vědomí: a) Informaci o ontrole zápisu a přijatého usnesení ze zasedání zastupitelstva obce ze dne b) Informaci o inspeční zprávě zpracované na záladě provedené inspeční činnosti v Záladní šole Hradišto podle 174 odst. 13 záona 561/2004 Sb., šolsého záona ve znění pozdějších předpisů. c) Informaci o přípravě a organizaci oslav 100 let založení hasičsého sboru Hradišto dne 28. září d) Informaci o reonstruci přidělení pozemů z majetu Pozemového fondu ČR do majetu obce Hradišto v atastrálním území Hradišto pod Medníem. 3. Zastupitelstvo obce uládá do příštího zasedání zastupitelstva: a) Finančnímu výboru podat veřejnosti informaci o jednotlivých položách za sběr, lividaci a naládání s odpady. b) Starostovi obce prověřit a informovat veřejnost o možnostech provedení vodovodních přípoje v místní loalitě Nade vsí, Budáov. c) Místostarostovi obce informovat veřejnost všemi dostupnými prostředy o průběžném stavu příprav výstavby vodovodu a analizace v Piovicích. Z disuze: Dotaz: Ing. Zezula: a) opaovaný dotaz, zda lze ze strany obce řešit zlepšení zásobování potravinami po uzavření prodejny potravin. Odpověď: starosta p. Merta obec nemá v tomto směru praticy žádné možnosti. b) vzhledem současné situaci v lividaci odpadů by byl rád seznámen na příštím zasedání s finančním rozborem příjmů a náladů v obci. c) řešení pozemové záležitosti v místní loalitě Budáov doposud se nic neděje a nemá ani informace, ja bude nadále probíhat. Odpověď: starosta obce prověří a zašle písemnou odpověď. Dotaz: pí. Reichlová v jaém časovém horizontu by mohla být analizace v místní části Hradišto. Odpověď: starosta p. Merta v současném období vrcholí přípravy možnosti zahájení vybudování ČOV a analizace v místní části Piovice, v Hradištu a dalších místních loalitách není doposud vyřešeno umístění ČOV, největší problém je v dořešení majetoprávních vztahů, v současnosti je zadáno zpracování studie odanalizování místních částí Hradišto, Rajchardov, Brunšov, Šlemín, realizace této záležitosti je plně závislá na zísání finančních prostředů z národních grantů, zis finančních prostředů z Fondu EU je velým problémem vzhledem e sutečnosti, že naše obec má méně než obyvatel, což je limitní hranice pro možnost zisu těchto prostředů. Dotaz: p. Křiváne dy se onrétně začne s realizací budování vodovodu a analizace v místní části Piovice. Odpověď: starosta p. Merta v současném období se příprava dostává do onečné fáze s tím, že je nutné dořešit výup posledního sporného pozemu, poté bude ihned požádáno o územní rozhodnutí a podána žádost o finanční dotaci. Návrh, aby na we-

7 bových stránách obce byla zpracována a postupně doplňována informace o současném stavu příprav a následné realizace, lze řešit, bude zapracováno do usnesení. Dotaz: p. Bulajo: a) dotaz, zda by vzhledem e specificé rereační oblasti nebylo do počtu obyvatel možné zařadit i majitele rereačních nemovitostí. Odpověď: starosta p. Merta bude vznesen dotaz na příslušném úřadu. b) dotaz na současný stav přípravy chodníu Hradišto Brunšov, na webových stránách obce rovněž o tomto problému pravidelně informovat, doud nebude realizováno, bylo by možné řešit umístěním patřičných dopravních znače, např. chodci ve vozovce apod. Odpověď: místostarosta Ing. Vondráše v současném období jsou zmapovány majetoprávní vztahy potřebných pozemů, jedná se celem o 34 pozemů, teré bude nutné vyoupit nebo řešit jiným způsobem, umístění dalšího dopravního značení lze řešit pouze ve spolupráci s odborem dopravy Středočesého raje, možnosti budou zjištěny. Z jednání ZO Hradišto dne 1. října Zastupitelstvo obce schvaluje: 1) Rozpočtovou změnu č. 3/2007 rozpočtovou změnu je možné nahlédnout na OÚ Hradišto. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 0 2) Prodej pozemu st. p. č. 530/1 o výměře 309 m 2 ve vlastnictví obce v atastrálním území Hradišto pod Medníem Petru Procházovi, bytem Brunšov 234, Hradišto, za celovou cenu Kč. Hlasování: pro 8, proti 0, zdržel se 1 3) Prodej pozemu p. č. 683/97 zahrada o výměře 66 m 2 ve vlastnictví obce Hradišto vedeném na LV č v atastrálním území Hradišto pod Medníem Petru Jaroschymu, bytem Praha 4, Brechtova 779/6, za celovou cenu Kč. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 0 4) Výup části pozemu p. č. 86/16 zahrada ve vlastnictví Jaroslavy Šíchové, bytem Dražicého náměstí 61/5 Praha 1, vedeném na LV č. 1785, atastrální území Hradišto pod Medníem dle zpracovaného GP č /2007 pod parc. č. 86/24 zahrada o výměře 4 m 2 obci Hradišto v hodnotě 50 Kč à 1 m 2 za celovou cenu 200 Kč. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 0 5) Dar pozemu p. č. 490/2 orná půda o výměře 263 m 2 od vlastníů: Jity Hýnové, bytem Hradišto 15, a Vlasty Trávníčové, bytem Hradišto 14, , vedeném na LV č v atastrálním území Hradišto pod Medníem a obec Hradišto dar přijímá. Hlasování: pro 9, proti 0, zdržel se 0 6) Zřízení práva odpovídající věcnému břemeni na pozemu KN 579/1, KN 579/30, PK 604/8 a PK 841/1 ve vlastnictví obce Hradišto vedeném na LV č , atastrální území Hradišto pod Medníem, za účelem umístění, provozování a údržby iosové trafostanice včetně uzemňovací soustavy, úseového odpojovače a abelového vedení na záladě smlouvy č. IE /1 o uzavření budoucí smlouvy na zřízení věcného břemene mezi obcí Hradišto a ČEZ Distribuce a.s. za jednorázovou úhradu Kč. Hlasování: pro 8, proti 0, zdržel se 1 7) Zřízení práva odpovídající věcnému břemeni na pozemu parc. č. 812 ve vlastnictví obce Hradišto vedeném na LV č , atastrální území Hradišto pod Medníem, za účelem umístění, provozování a údržby abelového vedení NN na záladě smlouvy č. IV /2 o uzavření budoucí smlouvy na zřízení věcného břemene mezi obcí Hradišto a ČEZ Distribuce a.s. za jednorázovou odměnu 500 Kč. Hlasování: pro 8, proti 0, zdržel se 1 8) Zřízení práva odpovídající věcnému břemeni na pozemu parc. č. 61/3 ve vlastnictví obce Hradišto vedeném na LV č , atastrální území Hradišto pod Medníem, za účelem umístění, provozování a údržby abelového vedení NN 0,4 V na záladě smlouvy č. IV o uzavření budoucí smlouvy na zřízení věcného břemene mezi obcí Hradišto a ČEZ Distribuce a.s. Cena je stanovena na 60 Kč za 1 m 2. Celová částa bude vyčíslena dle sutečného rozsahu m 2 ve Smlouvě o zřízení věcného břemene. Hlasování: pro 8, proti 0, zdržel se 1 9) Zřízení práva odpovídající věcnému břemeni na pozemu parc. č. 108/52 ve vlastnictví obce Hradišto vedeném na LV č , atastrální území Hradišto pod Medníem za účelem strpění, umístění, zřízení a provozování abelu NN na záladě smlouvy č. IV o uzavření budoucí smlouvy na zřízení věcného břemene mezi obcí Hradišto a ČEZ Distribuce a.s. za jednorázovou odměnu Kč. Hlasování: pro 8, proti 0, zdržel se 1 Zastupitelstvo obce neschvaluje: 1) Prodej pozemu p. č. 549/7 lesní pozeme o výměře 38 m 2 ve vlastnictví obce Hradišto vedeném na LV č , atastrální území Hradišto pod Medníem Václavu Královi, bytem Piovice 1253 E, Hradišto. 2) Prodej pozemu p. č. 549/8 lesní pozeme o výměře 27 m 2 ve vlastnictví obce Hradišto vedeném na LV č , atastrální území Hradišto pod Medníem Luboši Petlanovi, bytem Vyšehradsá 31/425, Praha 2, ) Prodej pozemu p. č. 463/45 ostatní plocha o výměře 738 m 2 a pozemu st. p. č. 683 o výměře 61 m 2 ve vlastnictví obce Hradišto vedeném na LV č , atastrální území Hradišto pod Medníem za cenu 300 Kč à 1 m 2 Petru Vejmělovi, bytem Tererova 1358, Praha 4, Zastupitelstvo obce bere na vědomí: 1) Informace starosty obce Antonína Merty o ontrole zápisu a přijatého usnesení č. 2/2007 ze zasedání zastupitelstva obce ze dne Z disuze: Dotaz: p. Bulajo a) poděování za dosud provedená opatření výstavbě chodníu, bylo by dobré této problematice zřídit přímý odaz na webových stránách; b) dotaz na umístění požadovaných dopravních znače. Odpověď: p. Peše byl zaslán požadave na odbor dopravy Městsého úřadu Černošice (Čj. 834/07) místnímu šetření a vyjádření, zatím neprovedeno, nutno urgovat. c) dotaz, zda je možné zohlednit zísávání dotací z grantů EU (např. analizace), zveřejnit pobyt majitelů rereačních objetů v obci, jejich počet zdalea přesahuje limit obcí nad obyvatel záon toto zatím neumožňuje, hledají se jiné zdroje pro zabezpečení celé ace. Dotaz: Ing. Zezula: a) poděování za vyřešení pozemového problému v místní části Budáov; b) při řešení problémů odpadů provést omplexní rozbor celoroční tonáže na 1 obyvatele. Dotaz: p. Reichlová a) oli se vyproduuje odpadů za alendářní ro na jednoho obyvatele, na stanovištích ontejnerů by měly být na všechny druhy společně údaj bude zpracován; b) pro lepší informovanost občanů obnovit rozhlas v současnosti se neuvažuje. Dotaz: sl. Rodová ja vysoý byl rozpočet na reonstruci hasičsé zbrojnice. Odpověď: starosta p. Merta onrétní údaje jsou dispozici na obecním úřadu. 7

8 Pár slov o nihovně Knihovna před reonstrucí, foto: JK Čtenářem se nido nerodí, čtenáři musíme uázat cestu. A protože do naší nihovny našel cestu dosud jen málodo, rozhodli jsme se, že se to pousíme změnit. Přes léto, dy byla nihovna dočasně uzavřena, jsme se snažili vylepšit prostředí nihovny ta, aby nepůsobila jen jao ponuré sladiště nih, ale jao útulné místo, teré návštěvníům nabídne více služeb, než jen půjčování nih. 8 Slavnostní znovuotevření nihovny, foto: JK Čtení povíde na slavnostním znovuotevření nihovny, foto: JK Zaměřili jsme se hlavně na dětsé čtenáře, terých dosud navštěvovalo nihovnu posrovnu. Mohli jsme nad tím mávnout ruou a odbýt to tím, že děti dnesa nečtou. V dnešní době raluje dětsé zábavě odosobněný svět počítačů, internetu a televize. My vša chceme dětem uázat i jinou alternativu, ja trávit volný čas. Pravidelné čtení učí dítě jazyu a myšlení, rozvíjí jeho paměť a obrazotvornost, obohacuje ho o vědomosti. Proto je ta důležité, aby děti četly. Musíme jim vša nabídnout nové a zajímavé nihy. Dětsé nihy sice v nihovně jsou, ale ty už pamatují naše rodiče a prarodiče. Dnešní děti vyžadují nihy současné, dějově atuální a napínavé a provedením přitažlivé. Ja moc zastarala naše nihovna tím, že se do ní léta neupovaly žádné nihy! Potěšující je, že se tento žalostný stav letos onečně prolomil. Děti se ta mohou těšit na pravidelnou nabídu nových nih, terá bude zveřejňována na vývěsách a webových stránách obce. Dalším roem tomu, aby nihovnu navštěvovalo více dětsých čtenářů, je pous zaujmout je nejen nabídou nih, ale přimět je, aby v nihovně strávili celé odpoledne, teré jim vyplní hry, soutěže a hlasité předčítání. O chystaných acích budeme s předstihem informovat tatéž na vývěsách a webových stránách. Starší děti a studenti ocení rozšíření počítačového pracoviště o jeden nový počítač s nejnovějším internetovým prohlížečem MS Vista. V současné době jsou veřejnosti dispozici tři počítače s připojením internetu. Pro dospělé jsme připravili vzdělávací urzy práce s počítačem za odborného vedení Jovana Kubíča. Zájemci se mohou předběžně hlásit v otevíracích hodinách nihovny. Po sončení reonstruce nihovny jsme uspořádali slavnostní znovuotevření. V příjemně zaplněné nihovně návštěvníci shlédli rátý ulturní program hru na piano v podání Terezy Náglové a čtení něolia povíde pro zasmání i zamyšlení od žáů hradištsé záladní šoly a paní učitely Leny Kostečové. V předsálí nihovny jsme přichystali občerstvení v duchu poctěte chlebem a solí a domácímu chlebu sutečně nido neodolal. Potěšující bylo, oli příchozích vyslyšelo naši výzvu Daruj nížu pro nihovnu. Záměrem této ace je obnova fondu dětsých nih a byli bychom rádi, dyby se na této obnově podílel aždý z nás. Seznam doporučených nih e oupi je dispozici na webových stránách obce. Byli bychom rádi, dyby aždý, do se rozhodne věnovat nížu, informoval nihovnici Lucii Hašovou na ové adrese nihovny nihovna@hradisto.cz nebo na tel. čísle , aby nedocházelo duplicitám. V budoucnu plánujeme uspořádání výstavy věnovaných nih. Věříme, že naše vize přátelsé nihovny bude podpořena zájmem hradištsých občanů a že naše úsilí bude odměněno Vaší pravidelnou návštěvností. Knihovna je otevřena: Úterý 14:00 17:00 (Mgr. Z. Křivánová) Čtvrte 17:00 19:00 (L. Hašová) Ve stejných hodinách funguje taé veřejný internet. (Mgr. J. Kubíče) Registrační poplate na ro: Studenti 10,- Dospělí 30,- Lucie Hašová, nihovnice

9 Veřejný internet Naše nihovna patří tazvaně registrovaným, a proto (ze záona) umožňuje občanům bezplatný přístup internetu. V provozních hodinách je navíc posytováno poradenství, užitečné starším spoluobčanům, a všem, do potřebné znalosti zatím nemají. Asistovaná pomoc jim zpřístupňuje informace a služby internetu, teré mnohdy nejsou ani jiným způsobem dostupné. Starší děti a studenti uvítají přírůste v podobě nového PC s operačním systémem Windows Chtěla bych poděovat všem, teří vyslyšeli naši výzvu a pomohli při obnově fondu dětsé literatury. Ace Daruj nížu pro nihovnu předčila naše očeávání a už teď, dva měsíce po jejím vyhlášení, se nám sešlo přibližně 70 titulů. Další nihy naupujeme a od je dispozici taé zcela nový výměnný soubor 100 nih převážně pro dospělé, terý zapůjčila příbramsá nihovna. Přijďte se i Vy podívat na bohatou nabídu nových titulů. Pro nejmenší: Z. Svěrá Mám v hlavě myš Lenu J. Werich Fimfárum L. Pechová Nejznámější česá říadla V. Chaloupe Méďové; Vydrýse W. Awdry O mašince Tomášovi panoramaticé pohády Kocour v botách, Cínový vojáče a další Dívčí romány: B. Minte-Königová Ja přičarovat lásu G. Dentová Kluům vstup zaázán C. Goodeová Vymodlená lása Fantasy, dobrodružné a strašidelné romány: C. S. Lewis Letopisy Narnie L. Danielsová Chrt na vřesovišti; Koča v hrobce O. Wilde Strašidlo cantervillsé Vista, pořízený z dotace. Vzniající mediatéa nihovny nabízí i jeden atuální titul: Fotoreporáž z Oslav 100 let dobrovolných hasičů na Hradištu. Cédéčo se tu dá vypůjčit nebo na místě prohlédnout. Možností počítačového outu může aždý využívat zdarma, stačí čtenářsý průaz a zaplacený roční příspěve v symbolicé výši třiceti orun. A ještě poslední informace na své zájemce čeá něoli vzdělávacích urzů o počítačích a o praticém používání informačních technologií. Jejich témata, možné termíny a další upřesnění jsou dispozici v nihovně. Mgr. Jovan Kubíče, správce veřejného internetu Noviny v naší nihovně J. W. Egli Volání vla T. Brezina Kdo uhádne heslo Mistra Leonarda? Beletrie pro dospělé: A. Lustig Tanga z Hamburu K. Suzui Spirála A Štiavnicý Ve stínu smrti čachticé paní I. Devátá Jen jednou mladá E. S. Gardner Případ dvou advoátů J. Harrisová Spi, bledá sestřičo V. Javořicá Můj život Naučná literatura pro dospělé: S. Argov Proč si muži berou potvory Pelé Vlastní životopis H. Holzfoerster Řez ovocných stromů a eřů H. Hacstein Lexion salniče S. Poncová Ovocná hrníčová uchařa Malá šolní zpráviča http: Určitě mnozí z vás začátem šolního rou zaznamenali informace o tom, ja se teď všechno změní, ja se začne učit nově, jina, lépe. Prostě revoluce ve šolství. Co si za tím má ale vlastně člově představit? Budou ty naše děti vůbec něco umět? Co se tím vším vlastně myslí? Celé se to jmenuje Šolní vzdělávací program. Ten si aždá šola vytvořila sama podle svých potřeb a představ. Nový systém umožňuje upravit program vyučování podle zaměření šoly. Tam, de se chtějí zaměřit na sport, přidají si různé pohybové ativity, šoly zaměřené na umění přidají hodiny esteticých výchov, jiné, teré chtějí podporovat výuu jazyů, přidají hodiny jazyů. Taé množství a rozčlenění učiva je na uvážení šoly. Existují určitá pravidla. Je určeno, co musí děti v určitém období umět, ale zase je na šole, ja si učivo rozdělí. My jsme se v naší šole rozhodli podporovat všestranný a harmonicý rozvoj osobnosti, proto jsme dětem přidali do rozvrhu od všeho ouse, ta aby byly schopné bez potíží obstát a přejít na další šolu. Náš program nese název Tvořivá šola místo pro radost. Velý důraz se v nové reformě lade na způsob učení. V podstatě jde o to, nezprostředovávat žáům všechno učivo formou výladu, ale přimět je tomu, aby se naučili potřebné informace sami vyhledávat, třídit a dále s nimi pracovat. Naší hlavní snahou, vedle toho naučit děti to, co potřebují, je neotrávit je. Každé dítě má přirozenou touhu učit se a dozvídat se něco nového. Tato potřeba se může velmi rychle vytratit, dyž se děti nudí a učení je nebaví. Tomu se snažíme zabránit používáním různých metod práce. Jednou z možností je činnostní učení, na teré se lade důraz především na prvním stupni. Žáci si vlastně hrají, poud je to možné, vše si osahají, manipulují s různými předměty. Hrajeme si na obchod, ochutnáváme ovoce, vyrábíme zeleninový salát nebo třeba obří obrázovou abecedu. Jinou možností je supinová práce nebo projetové vyučování. V letošním šolním roce projdeme s dětmi celou naší minulostí. V úterý jsme s dětmi navštívili pravě. Chcete-li vědět víc, navštivte naše internetové strány nebo přijďte rovnou do šoly. Dveře jsou u nás otevřené. Lena Kostečová, učitela ZŠ Hradišto S paní učitelou Janou Chadimovou 9

10 Nový šolní ro v MŠ Kontat: mshradisto@seznam.cz http: S novým šolním roem přišly děti do částečně nově vybavených tříd. Byla vyměněna podlahová rytina a zaoupen něterý nový nábyte. Šola má od září navýšenu apacitu na 50 dětí s reordním počtem předšoláů. Je jich 20. Byla přijata nová paní učitela Zdeňa Buriánová. Všechny paní učitely mají potřebnou valifiaci. Pracujeme podle Rámcového programu pro předšolní vzdělávání. Celoroční téma je S Bertičou do říše poháde. Panena Bertiča nás provází již něoli let. Je naše amaráda, sdílí naše pocity, předává nové poznaty. Snažíme se podněcovat dětsou ativitu, rozšiřovat vědomosti a dovednosti. Máme připraveny nové nápadité projety, výlety, divadelní představení. Šolní ro chceme završit výletem na POHÁDKOVÝ HRAD TOČNÍK. Těšíme se opětovně na silné zážity při zahradní slavnosti, terou pro nás připravují ativní, obětaví rodiče oncem šolního rou. V průběhu rou bychom chtěli vyměnit stávající zastaralé tělovýchovné prvy šolní zahrady, olotoč a něterá houpadla. Naším cílem ve spolupráci s obcí je realizovat připravovaný projet na obnovu celé šolní zahrady. Rádi přijmeme i Vaše sponzorsé dary. Eva Novotná, ředitela MŠ Kámoši ze šoly S Bertičou V červnu se díy úsilí něolia rodičů a paní učitele onala již tradiční zahradní slavnost, tentoráte na motivy čtvera živlů: ohně, vody, vzduchu a země. Převapením pro všechny zúčastněné bylo nafounutí a odlet horovzdušného balónu. Rozloučení s předšoláy 10 V lese, s paní učitelou Jarou Novotnou Jdeme spinat

11 Zpráva o průběhu oslav 100. výročí založení hasičsého sboru v Hradištu V páte dne oslavil Sbor dobrovolných hasičů v Hradištu 100. výročí založení hasičsého sboru v obci Hradišto. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších společensých událostí v naší obci za poslední alendářní roy. Významnosti této události odpovídala i účast pozvaných hostů, za všechny lze jmenovat radu velvyslanectví Belgicého rálovství v Praze Jeana Pierra Biebuyca, člena senátu ČR senátora Jiřího Oberfanzala, bývalého velvyslance ČR v Belgicém rálovství Jiřího Havlía, ředitele odboru rizového řízení Krajsého úřadu Středočesého raje Ing. Luboše Navrátila. Sbor dobrovolných hasičů Hradišto má více ja desetiletou přátelsou spolupráci s hasičsým sborem belgicého města Essen, dy tato spolupráce přerostla v dohodu o vzájemné spolupráci mezi naší obcí a belgicým městem Essen. Proto se těchto oslav zúčastnila i oficiální delegace města Essenu vedená jeho starostou Gastonem Van Ticheltem i oficiální delegace hasičsého sboru tohoto města vedená jeho velitelem Leem Biermansem. Samotný program oslav byl rozdělen do tří časových bloů. V dopoledním blou proběhlo od 9 hodin slavnostní přijetí zúčastněných hostů starostou naší obce Antonínem Mertou. V 11 hodin pa následovalo zahájení slavnostního zasedání, jehož součástí byl i odborný seminář na téma Požární ochrana v malých sídelních útvarech. Po přednesení slavnostního projevu starostou SDH Rudolfem Šindlerem následovalo předání ocenění zasloužilým i ativním členům našeho hasičsého sboru i oolním sborům, teré se našich oslav zúčastnily. Odpolední blo oslav začínal ve 14,30 slavnostním průvodem obcí od areálu ČMSCH areálu u hasičsé zbrojnice. Zde se naplno v 15 hodin rozběhl program odpolední, jehož součástí bylo nejdříve nádherné ulturní vystoupení našich nejmenších členů a následné uhašení maety malého domu, teré naši mladí členové zvládli s perfetní bravurou. V návaznosti na vystoupení dětí následovala Foto: JK uáza činnosti jednoty Záchranného hasičsého sboru z Jílového a Rozto, v němž při názorném vyprošťování osob z vrau vozidla a jeho následném uhašení bylo praticy poznat, ja náročná je jejich činnost. Něteří naši členové si i praticy vyzoušeli své umění na výsuvném třicetimetrovém žebříu. Nezapomněli jsme i na umění zásahu našich zaladatelů a uázou zásahu historicých vozidel jsme si připomněli, že i oni v rámci tehdejších technicých možností zvládali své povinnosti dobrovolných hasičů velice dobře. Ve večerním blou byla uspořádána velice zdařilá taneční zábava, dy byl po delším časovém období opět naplněn sál místní tělocvičny do posledního místeča. Hodnotíme-li celově průběh pořádaných oslav, myslíme si, že jsme obstáli se ctí, a svou spoojenost v tomto směru onstatovali i naši belgičtí hosté i přítomní občané naší i oolních obcí. Oslavám předcházela náročná příprava ze strany výboru SDH i ostatních členů a chtěli bychom touto cestou všem zainteresovaným poděovat. Poděovat bychom chtěli za spolupráci při organizaci oslav obecnímu úřadu a samozřejmě i všem sponzorům, teří pomohli zejména po finanční stránce. Věříme, že svou dobrou práci v tomto směru odvedeme i při dalších acích a můžeme se již těšit na oslavy další. Bohužel jen to počasí nám nepřálo a celodenní déšť nebyl naším pravým přítelem ani sponzorem. Milan Vála, člen SDH Hradišto S olegy z Essenu, foto: JK Přes nepřízeň počasí byla hojná účast, foto: JK 11

12 12 Návraty do historie Hradišta (II) MUDr. Eva Stupová Hasičsé jubileum Lasaví čtenáři odpustí, že v dalším článu našeho seriálu přesočíme řadu minulých století a budeme se zabývat vzniem hasičsého sboru spojených obcí v Hradištu, terý právě v tomto roce oslavuje stoleté výročí svého založení. Oheň je dobrý sluha, avša zlý pán toto pořeadlo pramení z trpých zušeností lidí, zísaných za celá staletí. V dobách, dy se lidsé příbyty i jiné budovy stavěly z hořlavého materiálu a porývaly došy či šindelem, bylo neopatrné zacházení s ohněm zvláště nebezpečné. Osoby, teré zavinily vypunutí požáru, byly rutě trestány, doonce i ztrátou života. Ta napřílad z 15. století existuje zápis, ja malá služtiča v Olomouci, terá upustila pánev s rozžhaveným uhlím a způsobila ta požár domu svého pána, byla popravena mečem před branou města. Požáry byly taé zaládány úmyslně buď proto, aby se ve zmatu mohlo loupit, nebo z čiré pomsty. Něteří z vás si vzpomenou na šolní četbu Poselyně starých časů, v níž páter Becovsý líčí, ja teroristé vyslaní Francií zaládali ohně v česých městech, aby ta ničili zázemí znepřáteleného Raousa. Došlo tomu v roce 1689 a tehdy v Praze lehlo popelem na stovy domů a ostelů. Vešerá nařízení, terá byla v různých dobách po celá léta vydávána, měla jen preventivní charater (v domech chovat vědra s vodou, háy, žebře, na návsích hloubit rybníčy apod.). Později se zřizovaly profesionální útvary a začaly se užívat ruční stříačy. Teprve za vlády Marie Terezie v roce 1751 byl vydán první Řád hašení ohně, terý byl obnoven Josefem II. V něm jsou romě jiného uvedeny poyny a způsoby hašení. V padesátých letech 19. století zesílily snahy o úspěšné zdolávání rozpoutaného živlu organizovanou dobrovolnou pomocí obyvatel. V důsledu uvolnění spolčovacího a shromažďovacího práva došlo něolia pousům založit česý hasičsý spole. První česý dobrovolný hasičsý sbor byl založen rou 1864 ve Velvarech a na Moravě rou 1868 ve Velém Meziříčí. V sedmdesátých letech 19. století došlo vydání Řádu policie požárové a hasičsých spolů přibývalo jao hub po dešti. Jednotlivé sbory se spojovaly v hasičsé župy a oresní hasičsé jednoty. Jejich zástupci se rou 1878 sešli a vše se sjednotilo v Ústřední hasičsou jednotu Království česého. Uplynulo ještě mnoho let, nežli došlo i na Hradišto pod Medníem a společné obce Piovice, Brunšov a Šlemín. Dr. Isidor Zahradní, politicý představitel tohoto raje, pozval za tím účelem všechny občany Hradišta do místního hostince, terému lidé středního věu do nedávné doby říali U Guláše. Přišlo jich více než padesát. Po zahájení setání hradištsým starostou byl přítomným vysvětlen význam včasného hašení a lividace různých život ohrožujících nehod vycvičenými dobrovolníy, načež počal následnou disusi zapisovat hradištsý řídící učitel. Výsledem bylo, že se tohoto významného dne 20. ledna 1907 usutečnila ustavující schůze spolu dobrovolných hasičů v Hradištu, jehož členy se stalo 22 mužů a mladíů. Jejich jména na věčnou památu zaznamenáváme. Jao lezec nebo stříační se přihlásili z Hradišta: Václav Bernard hostinsý a řezní, Josef Brabec zemědělec, Josef Fábera zední, Proop Fábera syn rolnía, Antonín Krejčí ovář, Bohumil Matějče pracující v zemědělství, Josef Matějče pracující v hospodářství, Vincenc Matějče hajný, Josef Šaroch zahradní, Rudolf Šmíd revírní, Františe a Josef Tošnarové synové rolnía, Václav Tošnar domář, Jaroslav Votroube dělní a hudební; z Piovic: Bohumil Buriáne rejčí, Stanislav Chadima upecý příručí, Františe Lacina převozní, Františe Lacina ml. tesař, Josef Sýora pracující v hospodářství; ze Šlemína: Josef Ebr zední a Josef Vrňá tesař. V letech 1908 až 1910 přibyli další z Hradišta: Františe Dolejší, Františe Chmela, Vratislav Klimera, ovář Antonín Šťásta, olář Františe Volešá; z Piovic: Antonín Dolejší, Josef Dolejší, Antonín Lacina a Karel Lacina; ze Šlemína: Josef Tošnar a z Brunšova: Emanuel Bradáč a Václav Meruňa. Na zmíněné veřejné schůzi se romě oněch 22 ativních přihlásilo ještě 25 osob jao přispívajících členů. Hned se podala zpráva Hasičsé župě Fr. Riegra v Jílovém a bylo rozhodnuto svolat první řádnou schůzi a valnou hromadu počátem větna Valná hromada se usutečnila 10. větna a bylo na ní oznámeno, že 30. ledna t.r. povolilo C.K. místodržitelství pro Království česé ustavení spolu pod názvem Sbor dobrovolných hasičů v Hradištu. Ještě bylo nutno potvrdit jeho právní existenci a zísat povolení nošení stejnoroje, praporu a odznau. Ve volbách se stal čestným starostou dr. Isidor Zahradní, velitelem sboru soused Dolejší z Piovic a jeho zástupcem Josef Šaroch z Hradišta (po něolia měsících byli vystřídáni Rudolfem Šmídem, lesním z Hradišta, a Františem Lacinou, převozníem z Piovic). Členy výboru se stali Josef Chadima z Piovic, Josef Ebr ze Šlemína, Františe Tošnar z Hradišta a tehdejší řídící hradištsé šoly Václav Dude, současně určený za jednatele. Náhradníy členů výboru se stali Josef Dolejší z Brunšova a Antonín Kovář z Hradišta. Funce poladnía byla svěřena Eduardu Rádlovi, správci hradištsého velostatu a revizorů účtů Josefu Dolejšímu z Piovic a Josefu Pazderovi z Hradišta. Sborovým trubačem byl od této chvíle Josef Brabec z Hradišta. Peněz měl spole posrovnu, přispívající členové platili ročně 2 oruny a 40 rejcarů, ativní zprvu neplatili nic. Proto bylo rozhodnuto, aby čtyřolová stříača pro Hradišto a dvouolová stříača pro Piovice byly zaoupeny na spláty. Od 1. září 1907 nově převzal funci poladnía Josef Chadima z Piovic. Chystala se velá sláva. Dne 28. září 1907 na návsi před apličou sv. Jana byla sloužena polní mše a svěcení stříače vyonal něz dr. Isidor Zahradní. Kmotrou byla paní Růžena Traubová, mlynářa z Piovic, terá věnovala sboru 200 orun. Po slavnostních projevech přítomní zapěli chorál sv. Václavu a zahrála se raousá hymna. Následovalo defilé všech spolů, včetně zástupců hasičsých sborů ze Štěchovic, Davle, Masečína, Slap, Jílového, Krhanic, Vysoého Újezda a Kamenného Přívozu. Byli tu delegáti Hasičsé župy Fr. L. Riegra z Jílového a Živnostensého spolu ze Štěchovic. Vzácní hosté byli pozváni na společný oběd do hostince U Bernardů, onal se oncert v zámecé zahradě a večer taneční zábava. Jen nutno dodat, že dlouho stříačy neměly vlastní střechu nad hlavou a dohlížeč na náčiní, později zvaný zbrojmistr, měl z toho hlavu plnou starostí. Koňsý potah přislíbili tři zdejší sedláci, taže cestu ohni i zpět zajišťovali jejich oně nebo vraníci z velostatu Brzy se tomu nasytla příležitost. Za čtyři neděle po slavnosti vypul oheň na Hra-

13 dištu v domě č. 12 a za další měsíc hořelo na Brunšově v č. 8. Odvážní hasiči se svěle uplatnili ja 26. října, ta 24. listopadu téhož rou. Jen piovičtí hasiči se svými druhy nemohli účinně zasáhnout s dvouolovou stříačou pro neschůdný terén. Jednatel hasičsého sboru pořídil seznam ativních členů, v němž byl uveden ro narození, manžela, děti a bydliště. Zprvu taé poznamenával, u olia požárů se aždý exponoval a oli hlíde absolvoval u spáleniště či nočních pochůze mezi poli. Každým roem přibývalo nových členů, něteří vša sbor opouštěli, napřílad z důvodu odstěhování. Průměrný počet ativních i přispívajících členů byl trvale olem padesáti. Ta se poračovalo v jejich zapisování až do rou 1938 a mnozí současní obyvatelé Hradišta, Piovic, Brunšova a Šlemína v něm mohou nalézt své předy. Sbor dobrovolných hasičů v Hradištu záhy sestavil vlastní apelu a 3. ledna 1910 se onal hasičsý bál. Velmi rušný byl ro Hasičsý bál se onal 8. ledna tentorát v Piovicích. Zde se taé 14. větna usutečnilo svěcení apličy, u níž bylo vybudováno sladiště hasičsého nářadí. Opět se sloužila polní mše. Světitel dr. Zahradní měl taé proslov. Veřejné cvičení bylo uspořádáno 11. června téhož rou za účasti pana Aschermana ze Štěchovic, terý již předtím vyšolil hradištsé lezce a stříačníy Po cvičení se onala v místním hostinci zábava. Došlo výměně něterých členů výboru a v září 1911 abdioval čestný starosta Isidor Zahradní, na nějž útočili lidé z Piovic i z Hradišta, ritizující úředníy velostatu. Život vša ubíhal ve vyjetých olejích a hasiči obětavě onali povinnosti, teré dobrovolně přijali. Lividovali ohnisa požárů ve svém orsu, ale i jinde, napřílad v roce 1912 zasahovali se svou dvouolovou stříačou v Piovicích a pomáhali při hašení požáru v Davli. Mimo protipožární ace se vždy účastnili pohřbů svých členů a jejich rodinných příslušníů. Uniformy se svěly v průvodech o Božím Těle a apela sboru vyhrávala na proslulých hasičsých plesech, teré se aždým roem onaly střídavě buď v piovicém hostinci, nebo na Hradištu uprostřed vsi či u pivovarsého rybnía. Rozsáhlá činnost byla náhle přerušena I. světovou válou. Ještě stačili počátem rou 1914 udělit čestné členství továrníovi Wandlerovi a mlynářce Růženě Traubové z Piovic, teří při té příležitosti věnovali tomuto spolu značné finanční dary, odměnit čestným členstvím řídícího učitele Václava Duda za dlouholetou obětavou práci, a poté už počaly řídnout jejich řady. Do 13. ledna 1915 bylo povoláno na frontu deset jejich mužů. Ještě 2. listopadu 1914 se Hradišto účastnilo hašení požáru u Bohumila Vrňáa na Petrově, pa se hasiči málody scházeli. Zlý osud rutě zasáhl dva z nich, Emanuel Bradáč padl na italsém bojišti raněn granátem do hlavy a Václav Meruňa se navrátil jao válečný invalida Taé Stanislav Chadima byl raněn. Teprve po osvobození a vzniu Česoslovensé republiy rou 1918 se počala řísit bývalá hasičsá sláva. Velým přínosem pro rozvoj ulturní činnosti sboru byl nástup nového řídícího učitele Václava Kletečy, terý byl dříve jednatelem hasičsého spolu v Písnici. Přišel na Hradišto přímo po svém návratu z fronty a byl ubytován v místní šole i se svou rodinou. Sice se stal jen přispívajícím členem hasičsého sboru, ale usiloval o vzdělávání jeho členů i pořádání různých ací. Jao správce obecní nihovny vedl občany tomu, aby si vypůjčovali hodnotnou literaturu, podněcoval slavnostní zasazení lípy svobody (proti Bernardovu hostinci byly zasazeny dva stromy!), zbudování pomníu padlým, zavedl uctívání památy upálení Mistra Jana Husa. Zahajoval ace slavnostním proslovem a docílil toho, že se onala aždoroční veřejná vystoupení hasičů na šolním hřišti. Ro 1920 byl pro členy Sboru dobrovolných hasičů v Hradištu nadmíru riticý. V obci a jejím oolí vypula mezi hovězím dobytem slintava a ulhava. Aby se zamezilo šíření infece, bylo nutno upustit od všech plánovaných ací. Prastará animozita mezi usedlými v Piovicích a Hradištu se vystupňovala natoli, že se vážně narušily vzájemné vztahy mezi členy sboru. Na 9. ledna 1921 svolali hasiči z Piovic schůzi a navrhli odtržení od dosavadního sboru. Ještě 22. ledna 1921 se v hostinci na Hradištu onal společný ples, byla to vša poslední společná ace. Sbor hasičů v Piovicích byl ustanoven 20. února t.r. a přestoupili do něj všichni členové sboru, teří tam bydleli. Rozdělení vša proběhlo přátelsy a Piovice dostaly příslušný díl třetinu peněz, inventáře i prapor. Hasiči z Hradišta pořádají první ples bez pomoci Piovic 8. ledna 1922 v hostinci u Josefa Peša, terý převzal po panu Bernardovi řeznictví i s hospodou a byl členem sboru. Dobrovolní hasiči vyjíždí hasit požár v lese na Medníu a jindy zas vypomáhají zdolat tento nebezpečný živel u Kiliána. Hasičsý sbor se taé účastnil odhalení pomníu padlých na Brunšově, na jehož vybudování se finančně podílel. Dvě ženy a dva muži byli vysláni do samaritánsého urzu v Jílovém. Po onzultaci s nejbližším léařem ve Slapech byla opatřena malá léárniča a ustavena samaritánsá stráž. 26. října 1923 začala sloužit zbrojnice, postavená podle západní stěny zámecého ovčína. Konala se oslava s průvodem a hudbou a pa ja bývalo zvyem následovala tradiční zábava. Sbor dobrovolných hasičů v Hradištu se taé účastnil Všeslovansého sjezdu hasičů v Praze Další léta plná ativní i jiné činnosti utíala ja orály rozsypané ze šnůry času. Snad je jen nutno zaznamenat, že mladý Jan Heřman z Hradišta, terý se přihlásil mezi hasiče v roce 1931, se ujal pravidelného výcviu ativních členů. V letech řídil 35 taových cvičení, z nichž něterá byla doonce poplachová. V lednu 1937 se náhle oteplilo a puající ledové ry zatarasily Vltavu ta nešťastně, že se voda rozlila na obě strany. V Brunšově a ve Šlemíně došlo ohrožení obyvatel níže položených domů a obětaví hasiči se osvědčili při jejich záchraně. Od počátu rou 1937 probíhala horečnatá příprava důstojné oslavy třicátého výročí Sboru dobrovolných hasičů v Hradištu. Naonec bylo vše dohodnuto, doonce byl vyřešen onurenční spor mezi oběma hostinsými panem Pešem a panem Flígrem o taneční zábavu ta, že se závěrečná veselice měla onat v obou hostincích. 8. srpna 1937 nastal dlouho očeávaný den. V čele cvičiště, teré bylo upraveno na pastvisu proti domu č. 50 (tzv. Bartoňova vila), vyrostla vysoá tribuna s praporem. Prapory vlají taé u vstupní brány, de jsou vítáni hosté a de půvabné hradištsé dívy připichují diváům pamětní medaile. Orsového cvičení se po slavnostních projevech účastnily mimo místní sbor vybraná družstva sborů z Davle, Jílového, Krňan, Masečína, Orouhle, Oleša, Petrova a Piovic. Po řadových vystoupení se seyrami, s žebříy a po uázce práce se stříačou následovaly vždy bouřlivé ovace. Koně z velostatu po sončení cvičení stříaču zase odtáhli a účastníci se rozešli do místních hostinců Úspěšná ace měla za následe, že jednatel může 1. ledna 1938 zapsat 75 členů sboru, z toho 28 ativních a 47 přispívajících. Mladý Jan Heřman se ujímá šolení hasičsého dorostu. Hasiči zasahují při požáru staré hájovny č. 9, ale už nastávají těžé chvíle v větnu 1938 povolání záložníů a v září všeobecná mobilizace. Tragédie naší země vrcholí. Česoslovensá republia se mění na protetorát. Ještě není onec sboru, ještě tu jsou poslední řeče. Jen jedenrát se oná hasičsý ples, ale do se na něm mohl bavit. Hasiči si půjčili na zaoupení motorové stříačy, avša už jim nesloužila. Proslýchá se, že usedlíci budou nuceně vystěhováni z obce. A sutečně rou 1942 dochází vysídlení obyvatelstva. Rozptýleni do různých ončin byli i dosavadní členové Sboru dobrovolných hasičů z Hradišta a něteří z nich se osvobození naší republiy ani nedočali. O historii hradištsých hasičů po roce 1945 mohou psát zbylí pamětníci a jejich nástupci. Barvité vylíčení jejich příběhů až do dnešních dob si jistě zaslouží tito hrdinové, teří jsou stále mezi námi. Autora pro zpracování článu čerpala údaje z Masaryova slovníu naučného, O ova slovníu naučného, roniy Sboru dobrovolných hasičů v Hradištu a poznáme řídícího učitele V. Kletečy. 13

14 Obec Hradišto Komise pro ulturu, cestovní ruch, regionální a evropsou spolupráci, TJ Slovan Hradišto, Obecní nihovna, Záladní šola Hradišto zvou děti, rodiče a prarodiče, a taé všechny, do nechtějí být v předvánočním čase sami, na Hradištsý advent Předběžný program: r První adventní víend (sobota a neděle 1. a 2. prosince 2007) Slavnostní rozsvě cení vánoč ního stromu u budovy zámu na Hradištu Vstupné: vánoční ozdoba (nejlépe vlastní výroby, a to taová, terá by na stromě přečala do Tří rálů bez úhony) Pracovní setání spojené s výuou a uázami výroby vánočních svíče Vyučuje: Mgr. Hana Maříová (sdružení lidových řemesel) Koná se v budově záladní šoly na Hradištu. r Druhý adventní víend (sobota a neděle 8. a 9. prosince 2007) Vánoč ní inspirace Přehlída aranží, úpravy svátečního stolu, zdobení vánočního stromu, perníčů a jiných deorací spojených s Vánocemi. Vystavovat může aždý. Stačí se přihlásit prostřednictvím níže uvedených ontatů. Příjem předmětů zapůjčených na přehlídu bude probíhat v týdnu od 3. prosince do soboty 8. prosince do 12 hodin v nihovně. Přehlída bude zpřístupněna v obecní nihovně Hradišto a v přilehlých prostorách tentýž den od 14 hodin a potrvá do neděle 9. prosince do 16 hodin. Adventní divadelní př edstavení V sobotu 8. prosince od h. bude v tělocvičně TJ Slovan Hradišto uvedena hra W. Shaespeara Mnoho povyu pro nic Vyniající představení plné humoru a nadsázy hraje divadelní soubor HROBESO. Režie: Ludě Horý. Inscenace byla oceněna na přehlídce amatérsých divadel Jirásův Hronov. Mládeži přístupno. r Třetí adventní víend (sobota a neděle 15. a 16. prosince 2007) Slavnostní oncert a zaonč ení Hradištsého adventu v obř adní síni OÚ Hradišto. Zpívá: Farní sbor při ostele v Jílovém. Těšíme se na Vaši hojnou a ativní účast a věříme, že se nám společně podaří vytvořit novou tradici předvánočních setání. Nebojte se v heticém čase svátečních příprav trochu zastavit a poznat něco nového Bližší informace a přihlášení na Vánoční inspiraci 2007 podají: Obecní úřad Věra Kaduchová, tel.: , obec@hradisto.cz, Miroslava Plívová tel.: , plivovam@tiscali.cz, Obecní nihovna Lucie Hašová aždý čtvrte h., nihovna@hradisto.cz, Záladní šola Lena Kostečová tel.: Uvedený program je pouze předběžný, změna programu vyhrazena.

15 Kultura Na počátu června navštívily naše děti s rodiči derniéru představení Čtyřlíste v divadle Minor. Před představením něteří stihli zmrzlinu v blízé italsé curárně a pa už jsme spěchali sledovat velmi zábavné příhody čtyř nerozlučných přátel Fifiny, Bobía, Pindi a Myšpulína. Na onci představení jsme měli s vedením divadla domluvenou prohlídu všech prostor divadla, teré jsou za normálních oolností veřejnosti nepřístupné. Mohli jsme si ta ve supinách prohlédnout záulisí, šatny, slad ulis apod. Ace se setala s velým úspěchem nejen u dětí, ale i u nás dospělých, teří s původními příběhy Čtyřlístu vyrůstali. V úterý jsme využili mimořádně výhodné slevové nabídy divadla Bez zábradlí a vydali jsme se na úspěšnou hudební baladu Ciáni jdou do nebe. Přes malé zdržení autobusu všechno dobře dopadlo a i toto představení všichni účastníci hodnotili velmi vysoo. Naše další plány směřují do Švandova divadla v neděli P OZOR tentorát na odpolední představení!!! Hostuje zde Milan Lasica, terý spolu s Danou Kolářovou v úsměvné omedii Půldruhé hodiny zpoždění předvede malou sexuální revoluci po třiceti letech manželství. Poud máte o tyto vstupeny zájem, raději neváhejte a zajděte si je zaoupit na Obecní úřad, v Piovicích pí. Papáčové nebo pí. Chadimové. O minulý zájezd byl taový zájem, že váhavější zájemce jsme už nemohli uspoojit, ačoliv jsme původním vstupenám ještě dvarát(!) přiobjednávali další. Ne vždy nám vša v divadle mohou vyjít tato vstříc a ani apacita autobusu není neomezená. Představení JE ÚCHVATNÁ v divadle Kalich, teré jsme vůli omylu prodejního oddělení nemohli navštívit v plánovaném čase, určitě navštívíme v jiném termínu, pravděpodobně po Novém roce. Jana Chadimová D Ě T S K Ý D E N 2007 V sobotu 2. června 2007 jsme navázali na úspěšné ace z minulých let a opět jsme připravili pro děti z Hradišta a oolí oslavu jejich svátu. Dětsý den se onal v areálu fotbalového hřiště TJ Slovan Hradišto. Jao aždý ro, i letos se fotbalové hřiště zaplnilo spoustou dětí. Každý soutěžící musel obejít 16 stanovišť, de plnil jednotlivé úoly, od jízdy zručnosti na oloběžce, až po střelbu ze vzduchovy. Rozhodčí na stanovištích byli neompromisní, i dyž po pravdě nad výony těch nejmenších často přimhouřili oči. Cílem prošlo 162 registrovaných soutěžících. Každý si za svůj výon, díy štědrým sponzorům, odnesl malý dáre. Celou sváteční atmosféru umocnily stovy barevných nafuovacích balónů od již tradičního sponzora, firmy Linde Technoplyn. Celé odpoledne proběhlo v příjemné atmosféře a z rozzářených dětsých očí bylo možné vyčíst radost a nadšení. Na závěr byl jao aždý ro připraven táborá, na terém měly děti možnost opéct si buřta či páre. Díy country supině UTEČ si dospělí i děti společně mohli zazpívat a zatancovat při trampsých písničách a užít si svůj sváte podle svých představ. V tuto chvíli vša nemohu nepřipomenout jednu sutečnost, terá se nám stává při oslavách Dětsého dne na Hradištu již něoli let po sobě nepříjemným pravidlem. Touto tradicí je déšť, terý navštěvuje oslavy svátu dětí. Naštěstí se letos spustil až po doončení soutěží, taže si děti mohly při plnění svých úolů užít jarního sluníča. Na závěr mi dovolte poděovat všem sponzorům, teří věnovali ceny a občerstvení pro soutěžící děti, a všem členům i nečlenům TJ Slovan Hradišto, teří pomohli buď jao rozhodčí na jednotlivých stanovištích, nebo jao orgánizátoři této ace, terá zísala ohlas daleo za hranicemi naší obce. Jiří Svoboda, člen výboru TJ Slovan Hradišto Ze života našich spolů Atuality z TJ Slovan Hradišto O činnosti fotbalového oddílu TJ Slovan Hradišto se můžete atuálně informovat na nově zřízených webových stránách h p:// V sobotu se usuteční Posvícensá zábava, po loňsé úspěšné premiéře se Vám opět představí Jara Hrunová, tentorát s apelou SONET. Poud se opět rozhodnete pomoci nám se zajištěním tomboly, terá loni byla i díy Vašim darům na velmi vysoé úrovni, případně s přípravou a úlidem sálu, prosím zavolejte, popř. pošlete SMS na tel nebo Za jaouoliv pomoc předem děujeme. Nejdůležitější vždy je ale Vaše ativní účast, čímž nejvíce oceníte naši práci s přípravou aždé zábavy, tedy nejen posvícensé. Ing. Ladislav Vondráše předseda TJ Slovan Hradišto Sbor dobrovolných hasičů Podzimní závody Naše družstvo žen SDH Hradišto se letos 1. září 2007 již tradičně zúčastnilo Soutěže o pohár starosty OSH v Davli. Zde jsme obsadily úžasné druhé místo, čímž jsme oproti minulému rou postoupily o jednu příču. O čtrnáct dní později, dne jsme na soutěži v požárním útou v Klínci obsadily pěné třetí místo. Naší největší podzimní soutěží byla samozřejmě soutěž dětí PLAMEN. Její podzimní olo letos proběhlo již a tentoráte poprvé na Hradištu. I přes řadu onemocnění a podzimně sychravé počasí se naonec dostavilo 25 našich dětí a mohli jsme vytvořit 5 družstev. Dvě družstva v ategorii mladších a tři družstva v ategorii starších. Všechny naše děti byly úžasné a snažily se ze všech sil. Mladší pa obsadili rásné čtvrté a páté místo, a ti starší čtvrté, osmé a dvanácté místo. Zároveň se nám během soutěže podařilo zajistit různé dětsé soutěže, při terých děti mohly vyhrát spoustu sladostí. Naonec tedy všichni odcházeli domů spoojeni, protože si užili hezý hasičsý den plný zážitů. Veronia Jírová, člena SDH Hradišto Úspěšné družstvo žen SDH Hradišto, foto: Dan Jíra 15

16 OSOBNOST HRADIŠTKA Ladislav a Volešá Sromný mladí s milým úsměvem na tváři žije od narození na Hradištu. Svůj život zasvětil fotbalu a teď, více než dy jindy, se potvrzuje, že jeho volba byla správná. Mnohým z nás není potřeba ho představovat, ale třeba se o něm rádi dozvědí něco ti, terým jeho jméno zatím nic neříá. Největší hodnotu pro něj má rodina. Tátovi vstřelil padesátinám gól a to, že to vyšlo zrovna v 50. minutě, je podle něj magie čísel. Když mu padne nějaá díva do oa, nerad se chlubí s tím, co dělá. Nejlepší by bylo, dyby vůbec nevěděla, že hraju fotbal. Rád vzpomíná na své začáty na hradištsém trávníu a jednou by tu chtěl zaončit svou ariéru. 16 Doázal sis ještě v dresu Sparty představit, že bys mohl nědy hrát za Slavii? Ty i tvůj táta jste rodilí sparťani, ja proběhlo vaše přeorientování? Jao malý jsem si to neuměl představit, ale teď dyž jsem starší, jsem rád, že jsem do Slavie přestoupil. Sice ještě nejsem úplně slávista, ale pomalu se do toho dostávám. Co říáš na činnost místního fanclubu Slavie? Je pěné, že tu funguje. Říá se, že česý národ je rozdělen na sparťany a slávisty, ale podle toho, oli je po republice fanclubů Slavie, je slávistů mnohem víc. Nesmál ses nědy v minulosti fanoušům Slavie, že jsou uplaánci, že jsou věčně druzí a nemají ani vlastní stadion? Určitě jsem se jim smál. Ale teď, dyž se s nimi postupně seznamuji, musím říct, že jsou lepší než fanoušci Sparty. Přestoupil jsi do Slavie ve chvíli, dy vypadá, že se blýsá na lepší časy výstavba nového stadionu, historicý úspěch postup do Ligy mistrů. Už hodně lidí mi řelo, že jsem si přestupu uměl vybrat správnou chvíli a já to musím jen potvrdit a jsem rád, že nám teď všechno lape. Nejen ty, ale i ostatní hráči odehrávají své životní zápasy. Když nastupuješ do tato důležitých zápasů, jsi nervózní nebo se nemůžeš dočat? Docela často hned po příchodu na hřiště dostaneš žlutou artu. Pracují nervy, nebo jde o taticý tah? Musím být něja vidět (usmívá se). Jina jsem docela velý nervá, ale dyž vlezu na hřiště, ta už nervózní nejsem. Kdo je Ladislav Volešá? Ve supině máte za soupeře Steauu Buurešť, FC Sevillu a Arsenal Londýn. Koho sis přál před losem? Ptám se proto, že mi připadá, že si hráči vždycy přejí ty nejsilnější soupeře. Je to proto, že všichni fotbalisti sní o tom, že si zahrají proti Realu nebo mají opravdu pocit, že se mohou rovnat s taovými giganty a věří, že by je mohli doonce porazit? Když nám vylosovali naši supinu, ta jsem byl docela zlamaný, protože jsem si přál úplně jiné manča y. Ale při zápase se Steauou byl plný stadion, taže diváci o to mají zájem a to nás těší. Já jsem si přál Barcelonu, Celtic Glasgow a Inter Milán. Těmto lubům fandím a líbí se mi. Snem aždého fotbalisty je hrát v nějaém taovém lubu, a proto si přejí aspoň jednou proti nim nastoupit, i dyž se jim nemůžou vyrovnat. Odchovanec pražsé Sparty si prožil to, co spousta talentovaných mladých fotbalistů před ním od svého lubu nedostal pořádnou šanci. Teprve na hostování v Česých Budějovicích mohl uázat, že česou nejvyšší fotbalovou soutěž nehraje náhodou stal se jedním z nejlepších střelců loňsého ligového podzimu a novináři ho přirovnávali taovým hvězdám, jaými jsou David Becham nebo Ronaldino. Když ho Sparta po sezóně z hostování stáhla, jeho budoucnost byla nejistá. Pa vša přišla nabída ze Slavie. Uázalo se, že Láďa nemohl udělat šťastnější ro. Pravidelně nastupuje, pomalu si zísává pevné místo v sestavě a hlavně prožívá to, co nezažil nido v sešívaném dresu před ním jeho tým se poprvé ve své historii probojoval do záladní supiny prestižní Ligy mistrů. Zatímco Sparta řeší jeden sandál za druhým a ztrácí své dominantní postavení v lize, Slavia upevňuje svou pozici, jao jediný česý zástupce hraje Ligu mistrů, staví nový stadion a po 14 letech zvítězila v derby nad Spartou. Vstup do Ligy mistrů se vám rásně povedl výhrou nad Steauou Buurešť 2:0. Ja jste prožívali tento úspěch? Nedělá vám problém najít po taovém zápase motivaci na ligová utání? Narážím na prohru s Bohemians :0. A jaá prohra mrzí víc? Po výhře nad Steauou byla euforie veliá, ale trenér nás hned rotil, taže jsme to nemohli ani oslavit. Víc jsme slavili po výhře nad Ajaxem, dy jsme postoupili do záladní supiny Ligy mistrů. Najít motivaci nám problém nedělá, ale na Bohemce nám to nevyšlo, tam nás suverénně přehráli. Hráli víc bojovně a my jsme se s tím nedoázali vyrovnat. Každá poráža nás mrzí, ale Bohema je soro největší rival, ta to mrzelo ještě víc. Máš štěstí, že sis zahrál po bou taových osobností, jao je Vladimír Šmicer nebo Karel Poborsý, což je v naší lize soro vzácnost. Jaé to je, hrát po jejich bou? Taoví hráči předávají mladým zušenosti. Šoda, že je Šmíca teď pořád zraněný, ale i ta má v abině velé slovo a aždý si od něj něco bereme. Karel Poborsý mi zase hodně pomohl v Budějovicích tím, že si mě vůbec vybral a vzal mě tam. Jsem za to rád.

17 Jaé byly tvé fotbalové začáty na Hradištu a pa ve Spartě? Hradišto mi dalo moc, to nemělo chybu. Parta je tu svělá, pořád se s luama scházíme a máme si co říct. Rád se sem vracím a přeju si, abych svou ariéru zaončil na Hradištu. Ve Spartě jsem hrál od osmi let, dy jsem šel na nábor a vybrali mě. Nejtěžší bylo vydržet. Nědy jsem měl nálady, že bych se na to nejraději vyašlal. Kamarádi mohli chodit, am chtěli, zatímco já jsem jel ráno v sedm do šoly a po tréninu jsem se v sedm večer vrátil. A to bylo aždý den, sedm osm let. Rodiče a babiča s dědou se střídali a vozili mě na tréniny a za to bych jim chtěl poděovat. Dřív si rodiče mysleli, že se za ně stydím. Jezdili na aždý zápas a ostatní se nám smáli, že jsme ja Hujerovi. Ale mně to vůbec nevadilo, naopa mi to pomáhá a jsem za to rád. Rodiče ostatních hráčů tohle nedělali. Mohl bys srovnat svá působení v jednotlivých lubech? Budějovice mi daly velou šanci, že si mě tam vůbec vzaly, protože ve Spartě už mě nebrali za talent, jao tomu bylo od mých 17 do 20 let. Pa jsem měl dva roy fotbalově horší, přeřadili mě do béča, de jsem tay hrál málo a už jsem nedostal šanci. Když se pa ozvaly Budějovice, bral jsem to všema deseti. Nejvíc vzpomínám na trenéra Cipra, terý mi dal první šanci. I dyž se mi v zápase nedařilo, ta mě v dalším podržel, nechal mě znovu hrát a já jsem se mu za to odvděčil gólem. Tam se mi povedla podzimní část sezóny a od toho se teď odvíjí to, že jdu zase fotbalově nahoru. Potom mě oupila Slavia a teď je to, jaé to je pěné. Neměl jsi nědy strach, že se ve fotbale neprosadíš a budeš si muset najít obyčejnou práci? Když jsem byl v béču Sparty a nešlo mi to, ta jsem měl myšleny, že bych jezdil u táty s nálaďáem, a proto jsem si udělal řidičá. Jaý je tvůj sen a čeho bys chtěl ve fotbale dosáhnout? Sen aždého fotbalisty je zísat titul a potom hrát něde venu. Myslím si, že titulu máme našlápnuto dobře, že by to letos mohlo vyjít. A další můj sen je dostat se do jaéhooli lubu ve Španělsu. Rozhovor s Ladislavem Volešáem zaznamenala Lucie Hašová Soutěžte s Ladislavem Volešáem o 2 lísty na jarní derby Slavia : Sparta Odboča přátel Slavie v Hradištu Od rou 1998 funguje v naší obci Odboča přátel Slavie v Hradištu. Je nás přibližně padesát členů. Členové našeho spolu jsou nejen z Hradišta, ale i Piovic, Štěchovic, Slap, Vraného, Kostelce nad Černými lesy a rereanti z Prahy, teří zde mají chaty. Od zrodu jsme udělali 21 besed, pořádali jsme fotbále hoejistů Slavie s místními fotbalisty a dvarát jsme byli v Neratovicích u Jendy Maia v jeho červenobílém světě. Pro zajímavost u nás na besedách byli: funcionáři Ročeň, Dobiáš; archivář Zuza, Leša, Hřebí; ustod Petrá a hráči Rada, Ulich, Horváth, Sedláče, Kalivoda. Na návštěvu zavítali i něteří bývalí hráči: Řehá, Kua, Beráne, Klusáče, Kozel, Pešice, Zlámal, bratři Herdové. Z nejstarších hráčů to byli tito pánové: Hemele, Bican, Hlaváče,Veselý, Moráve, Peše. Všechny naše besedy a fotografie najdete na stránách naší obce h p:// v odazu spoly. Z našich posledních ací: dne jsme uspořádali výroční setání. Programem byla beseda s našimi hosty: s asistentem trenéra Slavie Pavlem Řeháem a současným hráčem A mužstva Slavie Michalem Švecem. Pavel Řehá jezdí na svou chatu v Piovicích a poud má volno, ope 1.B třídu ve fotbalovém lubu ve Štěchovicích. Michal Švec vyprávěl o své ariéře a trenérech. Pavel Řehá přidal veselé history z Japonsa. Předseda Václav Rouča probral dění ve Slavii ja fotbalové, ta hoejové. Minutou ticha jsme uctili památu zesnulého amaráda Františa Kříže. Celem se zúčastnilo 17 členů, 7 nečlenů a jedno dítě. Zatím poslední besedu jsme uspořádali s naším spoluobčanem a hráčem A týmu Slavie Ládíem Volešáem. Pohovořili jsme o letošní premiérové účasti v Lize mistrů, probrala se ariéra Ládi, dále se mluvilo o hráčích, teré potal, i o výstavbě stadionu. Minutou ticha jsme uctili památu zesnulého amaráda Vendy Buriána. Na besedu dorazil taé místopředseda OP Slavie Michal Dobiáš a člen seretariátu Jan Čape. Michal je výborný vypravěč a hlavní redator v našem časopisu Červenobílé listy. Přidal pár vtipných a zajímavých poznatů a histore. Pan Čape přinesl pro naše členy nové legitimace fanlubu a plaáty a pozdravy od ostatních odboče. Celem přišlo 18 členů, tři nečlenové a dvě děti. Závěrem chci poděovat naší obci, že přispívá na chod naší odbočy. Václav Rouča předseda Odbočy Slavie v Hradištu Soutěžní otáza: Jaé číslo nosí Láďa na dresu v pražsé Slavii? Své odpovědi zasílejte em na aresu: redace@hradisto.cz do 30. listopadu Nezapomeňte připsat své jméno a telefon. Výherce vylosujeme př i rozsvě cení vánoč - ního stromu na Hradištu. Dalších 10 výherců dostane fotu něterého z hráčů Slavie s originálním podpisem. Beseda s Ladislavem Volešáem 17

18 Pár slov historii dolování zlata v oolí naší obce Richard Hons Zlato znali lidé v Čechách už v pozdní době amenné, asi před 4000 lety. O rozsáhlejší produci se ale postarali až Keltové (5. až 1. století př. n. l.). Z této doby pocházejí rozsáhlá rýžovisa v jižních a středních Čechách. Keltové razili zlaté mince, známé sleněny. Pozůstaty jedné z mincoven se našly na nedaleém hradišti Závist u Zbraslavi. Těžba zlata se táhla celou česou historií až do zcela nedávné minulosti, a dá se očeávat, že bude poračovat, protože potenciál česého masívu je v tomto ohledu značný. V nejstarších dobách se zlato rýžovalo z náplavů, a teprve později nastoupila podzemní těžba, jejíž největší rozmach spadá do období panování Lucemburů v 13. a 14. století. Pěně zachovalá štola nad Vltavou Rýžovisa neboli sejpy na severním svahu Medníu 18 Z geologicého hledisa je nejvýchodnější část atastru obce Hradišto budována jílovsým pásmem, teré prochází v úzém pásu od Psár, asi 60 m jihozápadu, Hudčicům u Blatné a je tvořeno metamorfovanými vyvřelinami. S jílovsým pásmem je svázána řada významných ložise zlata: Jílové, Štěchovice, Nový Knín, Čelina, Morso, Smolotely a další. I v oblasti Hradišta je řada pozůstatů staré hornicé činnosti. Ty blíže Vltavě bývají přiřazovány štěchovicému revíru, u Sázavy zase jílovsému. Při procházách můžeme na dvou místech narazit na dost rozsáhlé supiny rýžovnicých opečů sejpů. Připomínají výslede práce giganticého rta. Prvního si všimneme na severním úbočí Medníu třeba při cestě za vetoucím andíem. Druhá se rozprostírá za chatou místních myslivců. Na rýžovnicou činnost upomínají i něteré místní názvy. Šlemín je od slova šlemit = rýžovat a Brunšov od Brunnensifen = rýžoviště. Na prudých stráních nad Sázavou je něoli pozůstatů po starém utání. Většinou jsou těžo přístupné. Blíže e Kamennému Přívozu, téměř na úrovni řey se nachází dědičná štola Sv. Barbory. Je uvedena v seznamu hor a cechů v obvodu Královsého horního úřadu v Jílovém z rou Podchycuje jižní část Kocoursého pásma. V letech 1791 až 1794 z ní bylo odvedeno 0,707 hřivny zlata. Štolu Sv. Barbory jsem navštívil asi před dvaceti lety a už tehdy bylo její ústí i větrací omíny téměř zasypány odpady. Svým rozsahem i významem jsou u nás asi nejdůležitější po= zůstaty poblíž Vltavy, respetive štěchovicé přehradní nádrže. Jedná se především o důl na Dušně, de můžeme dodnes nalézt Kámen z bývalého zlatorudního mlýna na Dušně

19 rozsáhlé zbyty staré důlní činnosti. Zdejší doly jsou zmiňovány v písemnostech z první poloviny 16. století, ale lze předpoládat báňsé podniání ještě staršího data. Uvažme, že v celém štěchovicém revíru jsou doloženy dva rudní mlýny. Zatímco jeden ležel na Kocábě, druhý byl situován na naší straně, právě v oblasti Dušna, u potoa teoucího od Závisti. O tomto mlýně se zmiňuje listina z rou Hmotným doladem jsou nálezy dvou mlýnsých amenů používaných pro rozemílání rudy. V 16. století se taé dolovalo na Kunštově loužu strži jižně až jihozápadně od Třebsína. Byl zde důl Sv. Pavla s dědičnou štolou o jedné míře. Koncem 16. století dochází úpadu štěchovicých dolů. Přesto je rou 1578 prohlédl nejvyšší hormistr Lazaril Ercer a výslede shrnul ve dvou zprávách. Štěchovicé doly popisuje jao rozsáhlé a hluboé, s velými haldami. Neúspěchy podniání vidí v chudobě obecních náladníů, ledabylé práci a špatném vyplácení havířů. Ercer navrhl císaři Rudolfu II. obnovení štěchovicých dolů. K tomu ale již vlivem třicetileté vály nedošlo. Údaje v horní nize nínsé pro štěchovicé doly ončí roem Další zmínu máme z rou Listina informuje o zpracování 8 centů štěchovicého řemene v Jílovém. Žílovina s největší pravděpodobností pocházela z rudního pásma na Dušně, teré bylo otevřeno horní a dolní štolou z údolí Vltavy. Horní štola byla v 18. století známa jao štola Sv. Františa Xaversého. Dnes jsou obě štoly pod úrovní štěchovicého přehradního jezera. x g h j l q w e r z u i f t b n m p a s d o y c v Policie Č esé republiy radí dě tem Děti, dodržujte následující rady! Chovej se slušně e svým vrstevníům a pomáhej starším spoluobčanům! Otevírej byt jen známým lidem využívej uáto a dveřní řetíze! Nenos líče od bytu viditelně a nezapomínej vždy řádně uzamnout dveře při odchodu z bytu či domu! Nesděluj do telefonu, že rodiče nejsou právě doma! Všímej si neznámých a podezřelých lidí v domě, nevstupuj s nimi do výtahu jdi raději pěšy! Choď do šoly vždy bezpečnou cestou, i dyž je delší! Dávej pozor na své jízdní olo a neodládej ho, de se ti zlíbí vždy ho připevni pevnému a stabilnímu objetu řetězem nebo lanem se zámem! Neber si nic od cizích lidí, ani bonbóny nebo pamlsy a niam s nimi nechoď! Nesbírej a vůbec se nedotýej použitých inječních stříače! Nidy ani z legrace nezoušej žádnou drogu, jaáoliv závislost (drogy, cigarety, alohol, hrací automaty, sprayování) znamená onec svobody! Nesedej si nidy do cizího auta neznámým lidem! Važ si svého zdraví a rodinného majetu! Informuj rodiče, de jsi, co děláš a sým se stýáš! Povídej si s rodiči o svých starostech a problémech! Oznam neprodleně rodičům, ve šole či na policii, dyž tobě anebo tvým amarádům nědo ubližuje! Snaž se při setání s agresivní osobou udržet bezpečnou vzdálenost, osobu nija neprovouj, v případě nouze použij něterý z individuálních ochranných prostředů (osobní alarm, spray) a dostaň se co nejrychleji pryč, do bezpečí! Buď opatrný, dyž se pohybuješ v silničním provozu a nidy si nehraj na ulici! Důležité telefony: Policie ČR 158 Obecní policie 156 Záchranná služba 155 Hasiči 150 Staneš-li se obětí či svědem trestného činu, vyhledej ihned pomoc (Policie ČR, obecní policie, hasiči, záchranná služba)! p q w e r t z u i o p a s d f g h j l y x c v b n m

20 20 Policie informuje Obvodní oddělení Policie Česé republiy Hradišto pod Medníem Potřeba zefetivnit práci policie, snaha přiblížit policii občanům, více policistů na ulici, lépe dosažitelné služby policie pro veřejnost, to jsou jen něteré z důvodů vedoucích e spojení Oresního ředitelství Policie Česé republiy Praha-východ a Praha-západ v jeden cele. Dne 1. ledna 2007 vzniá Oresní ředitelství Policie Česé republiy Praha-venov, jehož ředitelem byl ustanoven rada pluovní Mgr. Bc. Milan Komáre. Sídlo ředitelství najdou občané na adrese Zborovsá 13, Praha 5-Smíchov. V případě zájmu o další informace se s důvěrou obracejte na policisty Preventivně informační supiny Oresního ředitelství Praha-venov (tel , fax ). Oresní ředitelství Policie Česé republiy Praha-venov zajišťuje plnění záladních úolů policie v určeném teritoriu prostřednictvním Obvodních oddělení. Městys Štěchovice spolu s obcemi Hradišto, Bojanovice, Bratřínov, Buš, Davle, Hvozdnice, Masečín, Měchenice, Piovice, Přestavly, Sázava, Slapy, Sloup a Třebenice patří do územní odpovědnosti Obvodního oddělení Policie Česé republiy Hradišto pod Medníem. Oddělení najdete na adrese Rajchardov 75, Hradišto pod Medníem, tel , fax Vedoucím oddělení je ustanoven policejní omisař nadporučí Mgr. Miroslav Lerch, zastupuje jej policejní omisař nadporučí Josef Bercha. Policisté obvodního oddělení jsou připraveni za přispění občanů a ve spolupráci s občany plnit své úoly na úseu ochrany veřejného pořádu, boje s riminalitou, bezpečnosti silničního provozu a dalších. Stalo se Babiča s vnuem se před zlodějem uryli v uchyni Davle/ Babiča s vnuem se schovali v uchyni, souseda z ona sledovala zloděje při činu. To vše za bílého dne minulý týden ve středu ráno. Kradli za bílého dne Bez jaýcholiv srupulí si třicetiletý chmatá otevřel vráta, vešel na zahradu a uradl jízdní olo za pět tisíc. Sledovala jsem ho z ona, radši jsem s vnoučem odešla do uchyně. Bála jsem se, co vy víte, co taový mužsý může udělat, řela Deníu pošozená Zdena Locmanová. To ráno to nebyl jediný cíl dvojice drzých lapů. Ob dvě chaty vedle se vloupali do tentorát prázdného objetu, odnesli různé drobnosti a celově způsobili desetitisícovou šodu. Viděla jsem je ometat se olem naší brany, ale nám se neodvážili, vyprávěla majitela jedné z dalších chate D. Hořejší. Policii informovaly oamžitě o podezřelých individuích a dispečer ihned poslal do éteru popis pachatelů a místa. Byli jsme nedaleo, dyž jsme dostali echo o dvou zlodějích v Davli, popisoval události středečního rána policista Tomáš Tůma. Spatřili jsme podezřelý vůz, řidič, jamile nás zpozoroval, se snažil ujet. Začali jsme ho pronásledovat s majáem na střeše, to na něj bylo moc a vzdal to, poračoval Tůma. Řidič odpovídal popisu, terý jsme dostali nahlášený, taže šel hned do lepet. Přivolaný expert se psem navíc našel v jeho voze zbyty drog. Zatloual, že to není jeho auto, prostě zušený recidivista, vyprávěl dál s úsměvem policista. Druhého pachatele dopadla nedaleo místa činu druhá přivolaná hlída. Kolegové nás zavolali, že je tam něde ještě jeden výteční. Našli jsme pár desíte metrů v řoví nějaé věci připravené odvozu a ouse dál jsme vyplašili i dotyčného, popisoval zásah policista z druhé zasahující hlídy Jan Nohejl. Oba zadržení si ta lup příliš dlouho neužili. Jednalo se o dva muže ve věu olem třiceti let, jeden z nich je už trestně stíhaný pro majetovou trestnou činnost, jeho umpán byl pravděpodobně zfetovaný, informoval šéf hradištsého policejního oddělení Miroslav Lerch, terý byl členem jedné z hlíde. Pachatele policisté ubytovali v cele předběžného zadržení, předali je riminálce, během ráté doby spis obdržel státní zástupce a předložil soudu návrh na uvalení vazby. Jsem rád, že i všechny následující náležitosti šly velmi rychle a podezřelí muži už sedí ve vazbě, dodal Lerch. (Pražsý dení 27. června 2007) Automobilová honiča: zloději motoru dopadeni Davle/ Blesová ace přerušila zlodějsou ariéru trojice mladých mužů v nedělní noci 3. června. Mladíci uradli lodní motor, a přitom vzbudili jeho majitele hluem svého bavoráu. Během zběsilé honičy lapové nezvládli řízení a policisté je na místě zadrželi. Přistihl je majitel Nejprve se je pousili zastavit otec a syn Schönovi. Zastavili u našeho mola a uradli motor Honda za 70 tisíc orun, vypráví Martin Schön, syn majitele obchodu s loděmi v povltavsé Davli. Tátu vzbudili, ja se otáčeli, pousili jsme se jim zabloovat jednu z cest autem chvíli civěli a pa se pustili směrem na Štěchovice, poračuje Martin. Jenže na jejich BMW jsme neměli a ujeli nám, dodal. Podezřelý automobil vzbudil pozornost policejní hlídy ještě dříve, než se nim éterem dostala zpráva o rádeži v jejich rajonu. Ve Štěchovicích se proti nám řítili možná dvěstěilometrovou rychlostí, popisuje noční operaci policista Tomáš Tůma. Obrátili jsme to a začali je pronásledovat, sončili ve štěchovicém opci, de nevybrali zatáču a sončili naštorc přes silnici, přecenili svoje řidičsé schopnosti, omentoval onec honičy Tůma. Po chvíli na místo dorazili i Schönovi a policisty upozornili, že se jedná nejen o piráty silnic, ale i drzé zloděje. Policisté prohledali auto mladých výtečníů a sutečně lodní motor objevili. Následovala scéna jao z filmu. Přestože byla tma a policisté měli jen batery, zlodějům nařídili lehnout si na zem, nasadili jim pouta a čeali na posilu, vypráví Martin Schön. Ty chlapi byli pěně vyulený, asi nečeali, že je ta rychle chytneme, řel spoojeně druhý člen hlídy Martin Kalaš. Přijela posila, doprava vůli autu a zloděje jsme odvezli na služebnu do Hradišta, popsal závěr honičy. Z trojice mladíů zatím dva nezaznamenali potíže se záonem, jeden z nich už vša s majetovou trestnou činností zušenosti podle policejních záznamů měl. Pachatelé jsou vyšetřováni na svobodě, spis už byl předán státnímu zástupci a očeávám, že ve zráceném trestním řízení by mohli být odsouzeni samosoudcem velmi brzo, informoval vedoucí hradištsého oddělení Miroslav Lerch. Mám podstav, ale všech osm lidí jsou naštěstí profíci, teří podobné lumpy s chutí loví, pochválil policisty jejich šéf. (Pražsý dení 13. června 2007) Spolupráce s občany aneb lumpové třeste se Ja uazuje dvojice článů o naší práci otištěných v rubrice Stalo se, je nezbytnou součástí úspěchu policejní práce valitní spolupráce s občany. Bez informací, teré dostaneme od občanů, jen velmi těžce pochytáme pachatele, obtěžující nás všechny pácháním trestné činnosti. Nejmarantnější v naší loalitě jsou rádeže vloupáním do rereačních chat, domů, ůlen a garaží. V těchto případech pachatelé svým jednáním zpravidla narušují integritu vašich domovů a zmocňují se vašich věcí. O podstatných fatech týajících se pátrání po osobách podezřelých z riminální činnosti a po odcizených věcech vás budeme informovat v této nové rubrice. Vešeré informace týající se uveřejněných případů můžete předávat osobně, telefonicy, nebo em na naše uvedené ontatní adresy. V žádném případě se nebráníme i anonymním informacím, teré budou prověřovány se stejnou péčí jao všechny ostatní. Dnes bychom vás chtěli požádat o spolupráci při pátrání po osobách, teré zneužívají důvěřivosti starších spoluobčanů a pod různými záminami vninou do bytu či domu. Zde pa zpravidla jedna z osob upoutá pozornost pošozeného a další osoba či osoby odcizují peníze či jiné předměty. Jeden z taových případů byl zaznamenán v Davli. Dne 4. září olem 8:20 hodin dva pachatelé muži pod záminou podpisu dohody o vrácení přeplatu za eletricou energii vnili do domu pošozené. V domě pa jeden z pachatelů pošozenou zabavil a druhý pachatel jí odcizil z vedlejší místnosti peněženu a dále uložené hotové peníze. Pachatelé pa z místa odjeli osobním vozidlem nezjištěné tovární značy světlé barvy. Provedeným šetřením se podařilo zísat následující popisy pachatelů: první muž stáří let tmavé barvy pleti, pravděpodobně Rom, hubenější obličej, výšy 185 cm, střední postava, bezvousý obličej, romsý přízvu řeči, oblečen do alhot a bundy černé barvy, černé šiltovy, druhý muž stáří let světlejší barvy pleti, pravděpodobně Rom, ulatý obličej, výšy 165 cm, silnější postava, nír, romsý přízvu řeči, oblečen do světlé bundy a světlé šiltovy.