2/ Žádost o vrácení pojistného

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 18. ROČNÍK 2/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: Činnost Svazu v roce 2009 Žádost o vrácení pojistného Co přinese obcím přechod na účetnictví státu Instituce EU podle Lisabonské smlouvy Volby se blíží, poslaneckých návrhů přibývá S blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako by současní poslanci cítili poslední příležitost prosadit své záměry, a tak produkují nebývalé množství nových a změnových zákonů. Program Poslanecké sněmovny se však zdá tak nabitý, že Sněmovna jen stěží stihne veškeré tyto iniciativy projednat do konce svého funkčního období. Z mnoha desítek takových připravovaných zákonů se pak nejméně pětina dotýká obcí, ať už přímo, nebo nepřímo. Za jednu z mnoha problematických iniciativ v současné době považujeme návrh novely zákona o ochraně ovzduší, který by měl umožnit vstup úředníkům obecních úřadů do domácností fyzických osob za účelem kontroly malých stacionárních zdrojů znečištění. Návrh byl zřejmě předložen s úmyslem postihnout spalování plastů a podobných materiálů v kamnech či krbech. Svaz nicméně považuje tento návrh za problémový a velmi těžko proveditelný v praxi. Prvotně je takové jednání zásahem do ústavně zaručeného práva na domovní svobodu a zároveň obce nemají z hlediska praktického provádění na obdobné činnosti personální kapacity. Dalším kontroverzním legislativním počinem je návrh zákona o zahrádkářské činnosti. Je do jisté míry nadbytečný a také ne příliš legislativně zdařilý. Jelikož návrh stanovuje další podmínky pro podání žádosti o územní rozhodnutí, obsahuje tak nepřímou novelizaci stavebního zákona a vytváří nový specifický druh územního rozhodnutí. Nemluvě o navrhované nepřímé retroaktivi- tě, tj. zpětném působení tohoto navrhovaného zákona. Z těchto důvodů Svaz s předloženým návrhem zásadně nesouhlasí. Stejně negativně se Svaz staví také k návrhu zákona o nájemném z bytů a jeho sjednávání. Návrh fakticky ruší dosavadní postup deregulace nájemného a nastavuje jiný, vlastní způsob, který je ale bohužel oproti stávajícímu pomalejší. Situace by se mohla stát pro majitele bytových domů neúnosnou z důvodu uvažované výše nájemného, která by nestačila ani na prostou reprodukci bytového fondu. Svaz se snaží veškeré sporné návrhy postihnout včas a patřičným způsobem se k nim vyjadřovat. Kancelář Svazu pravidelně sleduje pořad jednání Poslanecké sněmovny, všechny sněmovní tisky a návrhy zákonů, které by mohly mít byť i jen potenciální dopad na obce a města. Vzhledem k velmi vysokému počtu těchto iniciativ v posledním období je to však stále obtížnější a v některých případech je náročné podchytit všechny problémy. Z tohoto důvodu bychom rádi vyzvali všechny, kteří mají zájem a čas sledovat dění ve Sněmovně, aby neváhali kontaktovat Kancelář Svazu s podněty týkajícími se případných dopadů na obce a města. Při včasném podchycení problému je pak jeho případné řešení jednodušší. Zároveň doporučujeme obracet se s podněty také na příslušné poslance, neboť právě oni mají nejlepší možnost v dané chvíli zasáhnout. Mgr. Iva Vejmelková

2 Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU V BRUSELU SE ROZHODOVALO I O PENĚZÍCH PRO ČESKO V Evropském parlamentu se v osobě Rakušana Johannese Hahna rozhodovalo o budoucnosti evropské regionální politiky. Právě za ni má být Hahn v nové Evropské komisi zodpovědný. Hlavním posláním této tak zvané politiky soudržnosti, na kterou jde hned po zemědělství největší objem evropských peněz, je zlepšovat podmínky pro ekonomický růst v nejméně rozvinutých regionech EU. Před čtvrtečním slyšením (14. ledna 2010) jsem se obával, jestli si to pan Hahn dostatečně uvědomuje. Nováček Johannes Hahn ovšem naši skupinu Evropských konzervativců a reformistů (EKR) příjemně překvapil. Jasně například vyslovil přání, aby se využívání evropských fondů podstatně zjednodušilo a aby platila ve všech zemích stejná pravidla. Klíčovou otázkou z hlediska České republiky bylo samozřejmě čerpání prostředků po roce 2013, kdy nám hrozí ztenčení dotací například na rozvoj infrastruktury. Johannes Hahn Evropským konzervativcům a reformistům slíbil, že počítá s přechodným obdobím pro regiony, které se nacházejí v pásmu okolo 75 % průměru HDP na hlavu. Rád připouštím, že Johannes Hahn poněkud rozptýlil mé obavy. Zdá se, že nechce dramaticky měnit kurz, což je pro české regiony určitě dobrá zpráva. Důležitý je také fakt, že založením nové frakce EKR značně vzrostl význam českých europoslanců z ODS. Stali jsme se opravdu silou, s níž je potřeba jednat a počítat. Proto mne také Johannes Hahn, jako koordinátora skupiny EKR pro regionální politiku, ještě před slyšením pozval na schůzku. Mohl jsem mu detailně vysvětlit naše představy a potřeby regionu a dohodli jsme se i na další spolupráci. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu Ministerstvo vnitra mění svoji strukturu Informace nejen pro městské informatiky Ministerstvo vnitra změnilo svoji organizační strukturu tak, že z původních devíti sekcí vzniklo pět nových odborů. Z nového organizačního řádu pro Komisi pro informatiku Svazu plyne, že bude kooperovat s více útvary a odbory než doposud. Problematiku týkající se jednotlivých výzev je nezbytné řešit s útvarem náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví, který řídí RNDr. Richard Nouza, CSc., neboť odbor strukturálních fondů a odbor efektivní veřejná správa náleží k tomuto útvaru. Technické záležitosti, např. vytváření podmínek pro činnost kontaktních míst veřejné správy, řeší útvar náměstka ministra vnitra pro informatiku Ing. Jaroslav Chýlek, MBA, a odbory v jeho podřízenosti např. odbor rozvoje projektů a služeb egovernment, odbor centrálních informačních systémů. Sněm Sdružení obcí Libereckého kraje 21. leden 2010, Liberec V lednu se v budově Krajského úřadu v Liberci sešli starostové obcí a měst na Sněmu Sdružení obcí Libereckého kraje. S informacemi o aktivitách Svazu měst a obcí ČR zde vystoupil výkonný místopředseda Jaromír Jech. Přítomné informoval o problematice herního zákona, zmínil chodníkovou novelu a v neposlední řadě stále aktuální téma rozpočtového určení daní. Zároveň všechny zúčastněné seznámil se záměrem Svazu realizovat systémový projekt, který by měl řešit otázku vzdělávání volených představitelů samospráv. Aktuality ve zkratce Jednání Pracovní skupiny k vypracování návrhu veřejného systému elektronických tržišť 26. leden 2010, Praha K prvnímu jednání se sešla Pracovní skupina zabývající se vypracováním návrhu veřejného systému elektronických tržišť, která je zastřešena ministerstvem pro místní rozvoj. Elektronická tržiště slouží jako prostor pro elektronické zadávání veřejných zakázek převážně malého rozsahu. Veřejnými zakázkami malého rozsahu jsou myšleny u zakázek na dodávky či na služby zakázky v předpokládané hodnotě do dvou milionů korun, a u zakázek na stavební práce do šesti milionů korun. Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se veřejný zadavatel nemusí řídit přesným postupem daným zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pouze je povinen se při zadávání veřejné zakázky držet základních principů stanovených tímto zákonem principů transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. RNDr. Jiří Svoboda, ředitel odboru veřejného investování ministerstva pro místní rozvoj, na začátek pracovní skupině představil průřezový projekt NIPEZ, na kterém momentálně tento odbor pracuje. Jedná se o projekt, který se zabývá tvorbou komplexního systému elektronického zadávání veřejných zakázek, a spadá do něj tedy i problematika elektronických tržišť. Do projektu NIPEZ je zařazena také tvorba Národního elektronického nástroje, který by měl sloužit k zadávání veřejných zakázek podlimitního a nadlimitního rozsahu. Pracovní skupina tedy bude ve spolupráci s odborem veřejného investování pracovat na návrhu systému elektronických tržišť veřejné správy. Tento návrh směřuje k tomu, aby vzrostl počet veřejných zakázek zadávaných přes elektronické tržiště, neboť tento způsob má zadavatelům ušetřit práci a přinést i pozitivní ekonomické efekty. Cílem této pracovní skupiny je vytvoření uceleného návrhu veřejného systému elektronických tržišť, který by měl být koncem dubna předložen ke schválení vládě České republiky. Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. ID datové schránky: 5fkgwn3 Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 2/2010 strana 2

3 Informujeme Činnost Svazu v roce 2009 Rok 2009 byl pro samosprávu značně náročný. Ani městům a obcím se nevyhnula celosvětová ekonomická krize, jejich rozpočty byly zkráceny o miliardy korun. Bylo nutné omezit nejen investice, ale i provozní náklady. Svaz měst a obcí ČR však přesto může hovořit i o jistých úspěších, k nimž rozhodně patří to, že se podařilo prosadit dlouholetý požadavek Svazu na dorovnání příspěvku na výkon státní správy pro obce I. a II. typu. Uskutečnila se také celá řada významných akcí, kterým nebývale velkou pozornost věnovali představitelé vlády i dalších státních institucí. I když vláda ČR nebyla vládou politickou, nýbrž vládou odborníků, a nemohla tudíž přijímat žádná politická rozhodnutí, mnoho důležitých věcí se podařilo projednat a připravit potřebná doporučení pro novou vládní garnituru vzniklou z příštích voleb. V únoru a březnu probíhala obvyklá krajská setkání. Celkem se jich zúčastnilo 1207 představitelů místních samospráv, což svědčí o vzrůstajícím zájmu o podobné akce regionálního charakteru. Setkáním tentokrát dominovalo téma odpady a tzv. chodníková novela. Mnoho dotazů směřovalo pochopitelně také do oblasti egovernmentu a vodohospodářství. Na programu nemohl chybět ani blok věnovaný financování obcí, v rámci něhož odborníci z Kanceláře Svazu podávali přítomným průběžné informace o postupu prací na Analýze financování výkonu státní správy a samosprávy, informovali o novinkách týkajících se daně z nemovitosti, o problematice místních poplatků atd. Diskutovalo se ale i o veřejných zakázkách, novele energetického zákona, o převodu státního majetku do majetku obcí a celé řadě dalších témat, včetně aktivit, kterým se Svaz věnoval v souvislosti s předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie. Z iniciativy předsedy Svazu Oldřicha Vlasáka se v únoru konala konference European Urban Day, jež byla věnována diskusi o městské dimenzi strukturální politiky v současném programovacím období a navržení její žádoucí podoby po roce Na její přípravě spolupracoval Senát, ministerstvo pro místní rozvoj, Hlavní město Praha, Statutární město Kladno, Evropská rada obcí a regionů, institut CEVRO a samozřejmě Svaz měst a obcí. Účastníci konference se zde shodli, že politika soudržnosti se po roce 2013 nemůže soustředit pouze na podporu nejméně rozvinutých regionů a prioritou do budoucna musí zůstat městská dimenze, která je klíčová pro ekonomický růst společnosti. V březnu na zmíněnou akci navázal Evropský summit regionů a měst, jehož účastníci mimo jiné zdůraznili roli místních samospráv při řešení dopadů ekonomické krize. Neradostnou situaci, ve které se díky krizi ocitla i česká města a obce, potvrdil také jeden z hlavních přednášejících na dubnovém kongresu starostů a primátorů v Brně Jan Zikl, ředitel územních rozpočtů ministerstva financí. Ve svém vystoupení se věnoval především predikci daňových příjmů, přičemž všem doporučoval řídit se pesimističtější variantou vývoje. Společně s účastníky kongresu se pak zamýšlel nad možnými změnami v rozpočtovém určení daní. Ve druhé části programu náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček seznamoval přítomné se zaváděním systému elektronizace veřejné správy. I když se zprvu zdálo, že celý systém je poněkud složitý, nakonec, při jeho spuštění, se ukázalo, že obce a města elektronickou komunikaci zvládly bez větších problémů. K velké potěše všech starostů pak jistě přispěl fakt, že se Svazu podařilo prosadit, aby obce a města nemusely vynakládat výdaje na provoz datových schránek. informační servis č. 2/2010 strana 3

4 K nejvýznamnějším akcím v roce 2009 patřil bezesporu XI. Sněm Svazu, který se konal koncem května v Karlových Varech. Zúčastnilo se ho 586 delegátů z měst a obcí, nechyběli ani čelní představitelé vlády. Pozornost starostů se pochopitelně upínala zejména k premiéru Janu Fischerovi a ministru financí Eduardu Janotovi. Oba potvrdili, že i když jsou členy úřednické vlády s relativně krátkým mandátem, hodlají intenzivně spolupracovat se zástupci Svazu měst a obcí na řešení problémů, které samosprávy trápí. Přednesli také své vize, jak v některých případech postupovat. Hovořili zejména o přípravě státního rozpočtu a o možných změnách v systému přerozdělování sdílených daní. Ministr financí přitom velmi nabádal zástupce samospráv, aby se dohodli mezi sebou a směrem k státním institucím mluvili jedním jazykem. Neshoda mezi představiteli měst a obcí přípravu nového rozpočtového určení daní jenom ztěžuje. Diskutujících k tomuto tématu bylo mnoho a vůle k dohodě se ukázala. Na Sněmu bylo ale otevřeno mnoho dalších témat, jako např. problematika výherních hracích přístrojů a terminálů, čerpání prostředků z dotačních programů, vodohospodářská problematika, otázky z oblasti egovernmentu či příspěvek na výkon přenesené působnosti. Velká rozprava byla vedena s ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny Michaelem Kocábem o problematice sociálního vyloučení. Uvedené podněty k jednotlivým tématům pak byly promítnuty do priorit činnosti Svazu na období příštích dvou let. V červnu se v Praze konala mezinárodní konference o kvalitě sociálních služeb v Evropě. Svaz nebyl hlavním organizátorem akce, ale velkou měrou se na její přípravě podílel. Do Prahy na konferenci přijelo 400 delegátů z 27 zemí. Jednalo se o dosud nejobsáhlejší akci reagující na debatu o tom, co rozumět pod pojmem kvalitní sociální služby a jak zajistit jejich dostupnost pro občany. O roli obcí při rozvoji místních sociálních služeb mluvil hned v úvodu předseda Svazu Oldřich Vlasák. Zdůraznil nezastupitelnou úlohu samosprávy v této oblasti, i když stále dle jeho názoru ne všechny obce k této svojí úloze přistupují stejně zodpovědně. Konference byla mimo jiné součástí oficiálního programu českého předsednictví Radě EU. Pořádala jí nezávislá síť pro rozvoj sociálních služeb v Evropě, jíž je Svaz také členem. Další velmi důležitá akce se konala 27. července, kdy se ve Strakově akademii opět sešli zástupci Svazu s vládou České republiky. Tato pravidelná každoroční setkání vyplývají z Dohody o vzájemné spolupráci, která byla podepsána v roce Na setkání Svaz připravil několik témat, včetně návrhů řešení. Jeho zástupci požádali především dorovnání příspěvku na výkon státní správy pro malé obce, zajištění potřebných prostředků na předfinancování projektů, zjednodušení administrace operačních programů, deklaraci vlády, jakým způsobem bude financován nedostatek prostředků při financování vodohospodářských projektů atd. Podali několik požadavků k přípravě rozpočtového určení daní a apelovali na vládu, aby byly zahájeny práce na přípravě změn právních předpisů umožňujících bezúplatné vydávání státního majetku obcím. Na vládě se jednalo ale i o novém herním zákoně, odpadovém hospodářství či o tom, jak nejúčinněji bojovat s narůstajícím extremismem. Premiér Jan Fischer při této příležitosti podepsal také Memorandum o spolupráci Svazu s vládou při řešení dopadů finanční a hospodářské krize. V říjnu se v Uherském Brodě konalo další společné zasedání předsednictev českého a slovenského svazu. Hlavním tématem jednání byl dopad hospodářské krize na města a obce. Krize se pochopitelně projevila v obou zemích a reakce na ní byly dosti podobné. Určité rozdíly v přístupu vlád však zaznamenány byly a výměna zkušeností obou asociací tak byla nanejvýš cenná. Pro českou stranu byla velmi podnětná zejména informace, že Združenie miest a obcí Slovenska je jedním ze tří zaměstnavatelských organizací na Slovensku a jako sociální partner je tedy přímo členem slovenské Rady pro krizi. Členství v tripartitě mu umožňuje podílet se na řešení všech důležitých otázek nesoucích sociální aspekt. informační servis č. 2/2010 strana 4

5 O tom, zda bude rok 2010 z hlediska financování obcí příznivější než rok 2009, rokovali účastníci XII. celostátní finanční konference, kterou Svaz pořádal koncem listopadu v Praze. Přestože na konferenci zaznělo několik povzbudivých informací od náměstka ministra financí Bohdana Hejduka, starostové optimistickému výhledu příliš nevěřili. Jednoznačně pozitivní bylo ale potvrzení, že ve prospěch menších obcí byl pro rok 2010 navýšen příspěvek na přenesený výkon státní správy o dvě miliardy korun. Za velký úspěch Svazu tento fakt označil jak náměstek Hejduk, tak i další řečník poslanec Vladislav Vilímec. Přítomné delegáty, kterých na konferenci přijelo více než 300, zajímala ale i další témata jaké je být plátcem DPH, daň z nemovitosti, odpadové hospodářství či provozování sázkových her. Protože od ledna roku 2010 vstupuje v účinnost reforma účetnictví, která má výrazný dopad na chod městských a obecních úřadů, zorganizoval Svaz pro své členy v prosinci ještě odborný seminář na téma účetnictví. Přes mnohé problémy, na které Svaz upozorňoval už během roku, se podařilo dosáhnout alespoň slibu, že rok 2010 bude rokem zkušebním a náběhovým a ze strany ministerstva financí nebude docházet k penalizacím. Kancelář Svazu o téma účetnictví rozšířila dočasně i svoji právní poradnu. V průběhu roku se představitelé Svazu účastnili i mnoha dalších akcí pořádaných různými institucemi, kde obhajovali svazová stanoviska. Byly to např. konference Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové, seminář na téma Výkon přenesené působnosti státní správy versus rozpočtové určení daní v Senátu nebo konference věnovaná egovernementu s názvem Quo vadis, elektronizace veřejné správy? v Benešově. Svaz se podílel také na organizaci a přípravě několika soutěží. K nejprestižnějším patří jistě soutěž Vesnice roku, Zlatý erb, Cesty městy, Sprinter roku a další. Každodenní činnost Svazu se soustředila především na oblast legislativy, a to jak na národní, tak evropské úrovni. Přestože vláda neměla politický mandát, a tudíž nemohla přijímat politická rozhodnutí, byla přijímána řada opatření, nařízení i zákonů. V oblasti školství to byl školský zákon, v oblasti životního prostředí zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech a zákon o vodách, dále byla přijímána opatření v oblasti reformy účetnictví veřejných rozpočtů, sázkových her, stavebnictví a územního plánování, egovernmentu, dopravě, sociální oblasti apod. Ve výsledku Svaz obdržel 199 návrhů právních předpisů k připomínkování, z čehož 45 bylo pro obce zásadních. Celkem bylo vzneseno 290 zásadních připomínek k jednotlivým ustanovením připomínkovaných právních předpisů, které byly z větší části akceptovány. O činnosti Svazu na poli legislativy v roce 2009 se více dočtete v příštím čísle INS. Na evropské úrovni se Svaz postupně zapojuje do připomínkování návrhů Evropské komise, pozic, které připravuje Rada evropských obcí a regionů (CEMR) či se angažuje v prosazování zájmů měst a obcí v Evropském parlamentu a Radě EU. V této souvislosti je velkou výhodou Svazu činnost předsedy Svazu Oldřicha Vlasáka v Evropském parlamentu. Obě strany se tak mohou vzájemně informovat o diskutovaných nebo schvalovaných předpisech a jejich dopadech na samosprávy. Jako příklad lze uvést zapojení Svazu do konzultačního procesu kolem přípravy Strategie EU 2020, nástupkyně Lisabonské strategie. Konzultační proces iniciovala Evropská komise a na jeho základě navrhne sdělení, kterým Evropská rada a Evropský parlament přijmou priority EU do roku V Radě evropských obcí a regionů pak Svaz aktivně pracuje v pracovních skupinách. Do pozice CEMR se podařilo prosadit požadavky Svazu k veřejným zakázkám. Aktivní je jeho účast i v pracovních skupinách zabývajících se politikou soudržnosti, sociálními věcmi, životním prostředím, dopravou apod. Zahraniční aktivity Svazu se kromě již zmiňovaných akcí souvisejících s předsednictvím ČR v EU a prací Svazu na evropském poli nesly dále ve znamení návštěv ze zahraničních asociací a organizací, s nimiž Svaz aktivně spolupracuje. Mezi nejvýznamnější události tohoto druhu patřilo bezesporu přijetí delegace zástupců Svazu nizozemských obcí (VNG) na konci října. Šlo o reciproční dvoudenní návštěvu jak volených představitelů, tak zástupců kanceláře i dceřiné společnosti VNG International. Činnost Svazu měst a obcí ČR byla pro zástupce delegace z Nizozemí, dle vyjádření její předsedkyně, v mnoha ohledech velkou inspirací, a to především širokým zapojením starostů a členů zastupitelstev obcí do společné činnosti. V průběhu roku se uskutečnilo setkání s početnou delegací rakouských starostů, partnerskou asociací ze Slovenska (ZMOS) informační servis č. 2/2010 strana 5

6 i zástupci dalších zahraničních asociací z Norska, Turecka, Běloruska, Bulharska, Rumunska a Srbska, kteří se zajímali o činnost Svazu a vyjádřili zájem o spolupráci v oblasti rozvoje místních samospráv. Co se týká partnerské spolupráce měst (town twinning), velmi inspirativní byla návštěva zástupce amerického města Berwyn, který prostřednictvím Svazu navázal kontakt s městem Hradec Králové. Z projektové činnosti Svazu je nutno zmínit realizaci projektu Moderní přístupy ke vzdělávání volených představitelů samospráv (NATLC), jehož cílem je vytvořit metodiku vzdělávání zastupitelů a vyškolit lektory z řad již zkušených volených představitelů s využitím letitých norských zkušeností. Projekt je spolufinancován z prostředků Finančního mechanismu EHP/Norsko. Partnery Svazu jsou Norská asociace místních a regionálních samospráv KS a Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s. Na projektu se podílí i Mepco, s. r. o. O všech svazových aktivitách byli členové Svazu průběžně informováni prostřednictvím webových stránek, měsíčníku Informační servis a koncem roku pak i nově prostřednictvím elektronického zpravodaje. připravila Lenka Zgrajová Žádost o vrácení pojistného je třeba zvážit Obce a města v současné době zvažují, zda podat žádost o vrácení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti uhrazeného v roce Předsednictvo Svazu vyzývá k uvážlivému přístupu. Ministr práce a sociálních věcí JUDr. Petr Šimerka oslovil předsedu Svazu Oldřicha Vlasáka ve věci žádostí obcí a měst o vrácení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti uhrazeného v roce Upozorňuje v něm na širší souvislosti a dopady do financování samosprávy. Obce jakožto zaměstnavatelé jednají na základě dosud neukončeného soudního řízení s jedním podnikatelským subjektem, který pojistné za své zaměstnance záměrně neodváděl. Situace obcí a jimi zřizovaných organizací, které pojistné uhradily, je z právního hlediska jiná. Pokud by se navíc na již uhrazené pojistné nahlíželo jako na přeplatek, ze zákona vyplývá, že o vrácení lze požádat ve lhůtě 5 kalendářních let, tedy až do roku Pro vrácení přeplatků není však v současné době žádný právní podklad, a pojistné odvedené za I. pololetí 2007 není proto možné vracet. Žádosti o vrácení tohoto pojistného jsou tudíž předčasné a navíc, kdyby jejich počet neúměrně narůstal, by začaly ohrožovat i činnost správ sociálního zabezpečení, což by mělo jistě dopady též na pojištěnce, uvádí se v dopise ministra práce a sociálních věcí, který byl doručen předsedovi Svazu. Současná situace souvisí se skutečností, že v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nebyl v období leden až červen 2007 stanoven vyměřovací základ pro organizace a malé organizace, tedy zaměstnavatele. Zákon v I. pololetí 2007 neobsahoval původní ustanovení v 5 odst. 1 písm. b), které platilo do konce roku Až novelou č. 153/2007 Sb. došlo k znovuzavedení naprosto totožné definice tentokrát jako 5 odst. 6. Záměrem ministerstva ani poslanců samozřejmě nebylo zrušení podstatné části pojistného, které se hradilo od roku Snahou o nápravu představovalo nařízení vlády č. 39/2007 Sb., o způsobu určení vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Vážený pane předsedo, jsem přesvědčen, že i v I. pololetí 2007 trvala zákonná povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění a že zde nejsou dostatečné právní důvody pro to, aby odvedené pojistné bylo nyní vraceno, zdůrazňuje ministr práce a sociálních věcí. Rozhodnutí krajského či následně Nejvyššího správního soudu je třeba respektovat. Obce a města se nyní nacházejí v situaci omezených finančních zdrojů, a proto lze chápat jejich snahu o získání dodatečných finančních prostředků. Jednorázový prospěch však může mít i negativní dopady. Vrácení tohoto pojistného, které lze vyčíslit částkou nejméně 100 mld. Kč, by mělo též vážné ekonomické a rozpočtové dopady na celou sféru veřejných financí a muselo by být kompenzováno jinými způsoby. Obce a města tvoří nedílnou součást veřejných rozpočtů s výraznou závislostí na dotacích ze státního a jiných rozpočtů. V současné době, kdy se téměř nekontrolovaně prohlubuje deficit státního rozpočtu, a to zejména v důsledku rostoucích výdajů v sociální oblasti, by dva roky staré přeplatky musely vést ke krácení všech ostatních (nemandatorních) výdajů. Svaz měst a obcí České republiky hájí dlouhodobé zájmy samosprávy, a proto doporučuje starostům a zastupitelům vyčkat s podáváním žádostí o přeplatky a nadále v této záležitosti společně jednat s vládou České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že veškeré žádosti o vrácení zaplaceného pojistného bude zamítat. Oprávněnost žádosti může potvrdit až soud na základě žaloby podané žadatelem. Případný soudní spor samozřejmě povede ke zvýšenému zájmu správy sociálního zabezpečení a finančního úřadu o hospodaření žadatele. Obce by tedy před podáním žádosti měly zvážit všechny klady i rizika. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Předsednictvo Svazu měst a obcí České republiky nedoporučuje členským obcím žádat o vrácení pojistného na sociální zabezpečení uhrazeného v I. pololetí roku Z úzce právního pohledu a zatímního soudního rozhodnutí lze dovozovat, že tehdy platná legislativa neobsahovala povinnost pojistné odvádět, avšak je zřejmé, že šlo pouze o chybu technického charakteru. Předsednictvo rovněž upozorňuje, že jednorázový finanční prospěch se může z dlouhodobého hlediska ukázat (i finančně) jako ztráta. informační servis č. 2/2010 strana 6

7 Silná mlčenlivost u daně z nemovitostí V návaznosti na závěry XII. celostátní finanční konference byl ministr financí požádán o rozšíření okruhu informací, které obce získávají o úhradě daně z nemovitostí. Postoj ministerstva však zůstává negativní. Obce a města jsou jedinými příjemci výnosu daně z nemovitostí, z nemalé části rovněž ovlivňují její výši, avšak v případě správy disponují jen omezenými prostředky, jak zajistit plnění daňové povinnosti. Svaz měst a obcí respektuje zásady daňového řízení a chápe, že samospráva se zde nachází v pozici tzv. třetí osoby. Zároveň však existuje všeobecné přesvědčení, že užší spolupráce obcí a měst s finančními úřady může zvýšit efektivnost správy daně z nemovitostí. Jde také o daň, u níž v letošním roce dojde k významnému zvýšení daňové povinnosti pro jednotlivé poplatníky. Se zvyšováním celkového výnosu souvisí rovněž posilování významu správy této daně. Z diskuze a závěrů XII. celostátní finanční konference vyplynul návrh, jak v zákonem daných limitech zvýšit informovanost obcí a měst o dani z nemovitostí (viz INS č. 12/2009). V dopise předsedy Svazu z prosince loňského roku se navrhuje, že by obce mohly požádat místně příslušný finanční úřad o soupis všech katastrálních čísel, za které byla daň uhrazena v plné výši, doplněný o výčet osvobozených nemovitostí. Následným srovnáním by bylo možné tedy zcela jednoduše zjistit, kde daň odvedena nebyla. Cílem návrhu není získat informace o jednotlivých poplatnících, ale o skutečnosti, zda za nemovitost byla daň uhrazena. Obce by tak nedisponovaly žádnými osobními údaji ani konkrétními částkami daně. Snaha Svazu směřuje také ke zvýšení spravedlnosti v daňovém systému. Možnost neplacení daně plynoucí z omezeného rozsahu správy jistě oslabuje celkovou ochotu poplatníků plnit zákonem dané povinnosti. Má-li se daň z nemovitostí stát fiskálně významnějším zdrojem obecních rozpočtů, pak posílení spolupráce mezi příjemcem daňového výnosu a správcem představuje nedílnou součást takového postupu. Protiargumenty ze strany ministerstva Odpověď ze strany ministerstva není příliš povzbuzující. Především se zde zpochybňuje samotný důvod, proč by obce měly mít podrobnější informace, když správu daně nevykonávají. Lze uvažovat o tom, že by správce daně mohl sdělovat obcím některé informace nad rámec současného stavu, ale pouze v případě, že bude zákonem stanoven účel, k jakému mají tyto informace sloužit. Musí se jednat o konkrétní kompetenci obce stanovenou zákonem. Nestačí pouze obecná proklamace o spolupráci. Ministerstvo se také odvolává na ustanovení 257 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, který od příštího roku nahrazuje zákon o správě daní a poplatků. Dle textu správce daně, který převádí výnos některé daně v souladu s jejím rozpočtovým určením, sděluje příjemci výnosu pouze informace o celkovém výnosu této daně, o celkovém stavu nedoplatků, včetně souhrnné částky daní, jejichž úhrada je posečkána, informace o skutečné výši převedených částek této daně a dni, v němž došlo k převodu. Upozornění na náklady spojené s vytvořením sestav, s jejichž pomocí by se z centrálního daňového informačního systému získávala data, lze považovat spíše za nerelevantní. Důsledná správa daně z nemovitostí s sebou jistě přináší práci s údaji z daňových přiznání a jejich filtrování. Ministerstvo rovněž upozorňuje, že samotný subjekt může zprostit správce daně povinnosti mlčenlivosti. Toho lze využít např. v situaci, kdy určitá osoba žádá obec o nějaké povolení, nebo např. poskytnutí dotace. V takovém případě může být zákonem stanoveno, že podmínkou pro vydání povolení, event. poskytnutí dotace, je zproštění povinnosti mlčenlivosti správce daně ze strany daňového subjektu tak, aby orgány obce měly k dispozici informaci o tom, jak žádající plní povinnosti vůči obci. Jaké informace obce mohou získat Obce, jako třetí osoby v daňovém řízení mezi finančním úřadem a poplatníkem, nemají tedy nárok znát individuální daňovou povinnost a její úhradu. Finanční úřady však na základě žádosti poskytují informace o struktuře předepsané daně. Řada členských obcí Svazu již takového přehledu využívá. Ilustrace Monika Raisová Podle sdělení Ústředního a finančního ředitelství Ministerstva financí ČR jsou z informačního systému ADIS obcím předávány tyto výstupní sestavy za zadané zdaňovací období: 1. výpis předpokládaných příjmů obcí z daně z nemovitostí: celkové částky předepsané daně za zdaňovací období k jednotlivým termínům splatnosti + součet za rok, informační servis č. 2/2010 strana 7

8 2. relativní výnosy jednotlivých katastrálních území v obcích: vyjádřeno procentem z výnosu daně z nemovitostí pro obec, 3. relativní výnosy druhů nemovitostí: vyjádřeno procentuálně ve vztahu k celkovému výnosu za obec nebo (volitelně) za katastrální území. U jednotlivých druhů nemovitostí je uvedeno procento před osvobozením, po osvobození a procento osvobození, 4. seznam počtů osvobození daně z nemovitostí v obci za zdaňovací období: počty případů osvobození v obci v členění podle jednotlivých druhů osvobození, 5. výpisy nedoplatků obcím: jednotlivé částky nedoplatků za jednotlivé druhy nemovitostí v obci k zadanému datu (bez údajů o poplatnících, tomu brání 24 zákona o správě daní a poplatků). Finanční komise Svazu se v současné době aktivně podílí na přípravě nového způsobu zdaňování nemovitostí. Jedním z cílů má být také zlepšení informovanosti obcí o zdaňovaných nemovitostech bez porušení mlčenlivosti o majetkových a finančních poměrech poplatníků. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Nové účetní standardy pro obce Ve Finančním zpravodaji č. 7/2009 byly zveřejněny čtyři nové standardy, které se vztahují na účetnictví obcí a jejich příspěvkových organizací. Upravuje se zde způsob otevírání účetních knih, transfery, účtování fondů a také nově operace na podrozvahových účtech. Standardy jsou nově označovány čísly 701 až 704, v některých částech vycházejí z původních (značených 5xx), které byly ke konci roku 2009 zrušeny. Nově dochází k úpravě účtování na podrozvahových účtech a v této souvislosti by si účetní jednotka měla stanovit významnost potenciálně podrozvahových operací. Součástí standardu zabývajícím se otevíráním účetních knih je rovněž převodový můstek mezi minulou a novou směrnou účtovou osnovou. K podstatné změně došlo u účtování transferů, neboť od letošního roku se již nepoužívají příjmové a výdajové okruhy. Obdobně účtování fondů se velmi změnilo, navíc standard obsahuje pouze příklady základních fondů, chybí zde např. bytový fond nebo sociální fond. Odkaz na elektronickou verzi Finančního zpravodaje a metodickou příručku najdete na webových stránkách Svazu. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Co přinese obcím a dalším subjektům přechod na účetnictví státu? Nový rok bývá tradičně časem změn, proto před koncem roku musejí odborní pracovníci obvykle nastudovat menší či větší změny v legislativních předpisech. Pro oblast účtování a vykazování subjektů veřejné správy je rok 2010 klíčový: od 1. ledna přechází územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, organizační složky státu a řada dalších subjektů na tzv. účetnictví státu. Oslovili jsme proto tým specialistů ze společnosti KPMG Česká republika, který se v souvislosti s přechodem na účetnictví státu zaměřuje na projektovou přípravu podpůrných aktivit Ministerstva financí ČR a ve spolupráci s Institutem certifikace účetních také na školení subjektů veřejné správy. Na naše otázky odpovídali Ing. Milan Bláha, (foto vlevo) Partner, a Ing. Pavel Kliment, Senior Manager, oba z oddělení auditu společnosti KPMG Česká republika. Proč podle vás dochází k přechodu na účetnictví státu? Cílem je reformovat způsob, jakým subjekty veřejné správy účtují a vykazují, a přispět tak k zajištění úplných, správných a včasných informací jak na individuální, tak na konsolidované úrovni. Reforma přibližuje postupy účtování subjektů veřejné správy postupům používaným podnikatelskými subjekty. Co reforma přinese pozitivního? Reforma by měla přinést přehlednější, rychlejší a průhlednější informace o hospodaření státu a také více podkladů pro operativní řízení subjektů veřejné správy. Jednotlivé účetní subjekty by měly být snáze porovnatelné. V neposlední řadě by měly být díky použití reálné hodnoty majetku určeného k prodeji lépe viditelné transakce se státním majetkem. Bude změna účetnictví tradičně řešena novelou vyhlášky č. 505/2002 Sb.? V tomto případě se nejedná pouze o kosmetickou změnu, ale o skutečnou reformu, která vyžaduje širší legislativní úpravu, než je pouhá novelizace jedné vyhlášky. Základní změny byly vyřešeny vydáním vyhlášky č. 410/2009 Sb. k doplněnému zákonu o účetnictví. Do konce roku 2010 očekáváme vydání nových Českých účetních standardů, inventarizační vyhlášky a konsolidační vyhlášky. Můžete nám prozradit některé důležité změny? Porovnání s původním stavem závisí na pohledu konkrétního subjektu. Vzhledem k tomu, že přechod na účetnictví státu sbližuje různé druhy subjektů, dotknou se jich změny v různé míře podle toho, jak se jejich účetnictví lišilo od nového stavu. informační servis č. 2/2010 strana 8

9 Konkrétně ale můžeme uvést například: - nový formát rozvahy a výkazu zisku a ztráty, - zařazení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, - změna účtování kurzových rozdílů, - změny v účtování majetku odepisování, přecenění na reálnou hodnotu (ve vybraných případech), - účtování časového rozlišení, - zrušení příjmových a výdajových okruhů, - podrozvahové informace. Je ale nutné upozornit na skutečnost, že vyhlášky obsahují řadu odkladných ustanovení, která se pro různé zapojené subjekty opět liší. Zákony a vyhlášky je tedy potřeba číst v kontextu těchto přechodných ustanovení, chceme však zdůraznit, že smyslem odkladu vybraných ustanovení není poskytnout oddychový čas, ale spíše nejnutnější prostor pro přípravu a aplikaci hlavních změn. Jak bude účetnictví státu zajištěno technicky? Všechny vyžadované informace se budou předávat správci Centrálního systému účetních informací státu podle pravidel stanovených prováděcími vyhláškami k zákonu o účetnictví. Nejdůležitější informace, jako např. formát, struktura, přenos účetních záznamů, šifrování a přístupové kódy, je možné najít v technické vyhlášce č. 383/2009 Sb. a v tzv. technickém manuálu. V čem vidíte největší úskalí přechodu na účetnictví státu? Jak vyplývá z výše uvedeného, největším problémem je stav a komplexnost legislativního procesu. Vzhledem k obsáhlosti a závažnosti obsahu reformy byly stěžejní vyhlášky, tedy vyhláška č. 410/2009 Sb. a technická vyhláška, vydány krátce před jejím praktickým zahájením. Kompletní soubor Českých účetních standardů a další prováděcí vyhlášky budou dokončeny až v průběhu reformy. Je tedy důležité neustále sledovat vývoj legislativy. Kde mohou zájemci relevantní informace získat? V každém případě najdou řadu užitečných informací na webových stránkách Ministerstva financí ČR. Mohou se také obrátit na krajské metodiky. Ministerstvo financí určilo jako svého významného partnera Institut certifikace účetních, který pověřilo zabezpečením rozsáhlého cyklu vzdělávacích akcí. Ty mají podpořit rychlou implementaci změn v účetnictví do praxe dotčených subjektů. V průběhu prvního pololetí roku 2010 se uskuteční tři etapy tematicky navazujících jednodenních kurzů a seminářů. Kurzy a semináře budou probíhat ve všech regionech České republiky, prioritně v krajských městech a regionálních centrech, a zaměří se zvláště na problematiku organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací. V neposlední řadě mohou jednotlivé subjekty využít elektronické poradny provozované Svazem měst a obcí ČR za spolupráce s námi. Na závěr se zeptám, co by měl být první krok dotčených organizací, např. obcí? Domníváme se, že v této fázi je nejdůležitější informovat o projektu reformy účetnictví státu všechny spolupracovníky a požádat je o součinnost a aktivní podporu. Závěrem bychom rádi zopakovali, že kvalitní účetnictví je zrcadlem kvalitních vstupů od všech spolupracovníků. Děkujeme za rozhovor. Jak využívají Chytřejší města moderní technologie? V souvislosti s implementací egovernmentu jsou otevírány otázky, jak města a obce mohou využít moderní informační a komunikační technologie ke svému prospěchu. V současné praxi převládají témata podle vládní koncepce zvané Smart Administration, tedy efektivní úřadování. Samosprávy mají však odpovědnost také za řadu dalších činností, kde technologie a data mohou pomoci. Platí, že čím větší obec či město, tím více problémů k řešení, tím větší potřeba integrovaného přístupu, tím spíše se vyplatí inspirace u jiných, doma i v zahraničí. Jedním z nápadů, kterými se můžeme inspirovat, je koncept Chytřejší města (Smarter Cities). Integrovaný přístup samospráv, osvědčené postupy Odpovědné samosprávy pohlížejí na své území, infrastrukturu a zajištění podmínek pro život či hospodářský rozvoj jako na jeden celek. Kromě administrativních činností se zabývají otázkami péče o území a jeho rozvoj, dopravou, vzděláváním, sociální a zdravotní péčí, kulturou, životním prostředím, rozvojem turistiky, bezpečností, krizovým řízením aj. Je třeba se dobře rozhlížet, analyzovat problémy a příležitosti, stanovit vize a priority, vytvářet rozvojové plány (například Integrované plány rozvoje měst), ale také hledat finance na jejich realizaci. Všemi oblastmi pronikají moderní technologie, které mohou v realizaci některých plánů hodně pomoci. Ostatně i definice egovernmentu podle EU hovoří o podpoře tematickým politikám veřejné správy. Že je to moc složité? Nebojme se! Jsou zde zajímavé a za hranicemi ČR osvědčené koncepty a postupy pro samosprávy, symbolizované názvy jako Chytřejší města (Smarter Cities), Digitální lokální agenda (Digital Local Agenda), Inteligentní obce (Intelligent Communities) apod. Pojďme si je postupně představit. Čím se vyznačují Chytřejší města? Koncept Chytřejší města (Smarter Cities) je dílčím tématem celosvětové iniciativy resp. kampaně společnosti IBM nazvané Chytřejší Planeta (Smarter Planet), viz Idea se opírá o skutečnost, že města jsou stále významnějším faktorem vývoje planety (měst přibývá, rozrůstají se, žije v nich stále větší podíl populace). Města řeší otázky zajištění kvality života pro své obyvatele, infrastrukturu, udržitelnost, konkurenceschopnost apod. Nové problémy a výzvy přináší hospodářská krize, nedostatek financí. Je správná informační servis č. 2/2010 strana 9

10 rových systémů, dopravní telematika, systémy v problematice životního prostředí, ochrana před povodněmi, digitální mapy a územní plánování, metropolitní sítě, komunikace s občany, podpora turistiky, školství aj. Jen ještě více uplatnit integrovaný přístup, dobrou znalost výchozí situace a možností! Jak na to? S dobrou strategií! chvíle zamyslet se, zda věci nejdou dělat jinak, lépe, zejména v době informační společnosti. To se týká všech oblastí správy města a příslušných subsystémů. Některé z nich jsou i samostatnými tématy kampaně (zdravotní péče, doprava, vodohospodářství, bezpečnost, vzdělávání, IT infrastruktura, veřejné správa, práce a další). Hledání řešení je společnou výzvou pro orgány samospráv, ale i další subjekty městské organizace, utility spolupracující s městem, školy, zdravotnická zařízení, občanské instituce, podniky působících na území města aj. Proč informační a komunikační technologie? Moderní informační a komunikační technologie (neboli ICT) pronikly již všude a jsou stále sofistikovanější. Vytvářejí se různé infrastruktury, např. datové sítě (např. metropolitní), sítě pro mobilní komunikaci a přístup k datům (od satelitů, mobilní sítě operátorů, lokální či metropolitní bezdrátové sítě), narůstá počet a rozšíření nejrůznějších koncových zařízení (mobilní telefony/pda, notebooky, RFID čipy, elektronické karty apod.). Velmi rychle vzniká řada různých systémů, množství dat a způsobů práce s nimi. Ani komerční sektor, ani města si nemohou dovolit neefektivní nasazování nových technologií. Technologie musí být dobrým sluhou, nikoliv zlým pánem. Je třeba dbát na vzájemné propojování systémů, odstraňování duplicit, vytěžení správných a včasných informací, usnadnit komunikaci s klienty (občany), ale i hledat nové nápady, inspirovat se od druhých. Příklady k inspiraci a poučení (best practices) V rámci kampaně Chytřejší města jsou mj. soustřeďovány a propagovány příklady zajímavých, inteligentních řešení měst ze všech koutů světa a z nejrůznějších tematických oblastí. Např.: Doprava a životní prostředí Singapur, Brisbane, Stockholm (plynulost dopravy a snížení znečištění ovzduší) Bezpečnost, ochrana před přírodními pohromami Chicago, New York, Rotterdam (kamerové systémy, monitoring a predikce) Komunikace s městem - Parma (terminály) Veřejná správa Albuquerque (sdílení informací) Turismus Benátky, Salerno (mobilní elektronický průvodce) Výstavba - Masdar (nové moderní město na zelené louce ve Spojených arabských emirátech) Jistě bychom našli řadu inspirativních příkladů a aplikací i mezi našimi městy (případně kraji). Například využití kame- Praktické uplatnění konceptu Chytřejší města se opírá o osvědčený přístup strategického plánování, kdy je třeba nejprve na základě analýzy situace určit cíle (strategie, rozvojový plán), definovat priority a vytipovat klíčové projekty (i s ohledem na ekonomické a sociální dopady a na rychlé a viditelné výsledky), dále zajistit integraci systémů (!), optimalizovat a hledat nové příležitosti ke zlepšování a efektivitě. To vše v určitém průběžném či cyklickém režimu. Jsou zdůrazňovány tři klíčové prvky, které jsou předpokladem úspěchu města: Spolupráce Standardy Otevřenost a inovace Koncept Chytřejší města vyzdvihuje, obdobně jako jiné podobné koncepty, potřebu nahlížet na problematiku správy města v celkovém pohledu a uplatňovat nástroje strategického plánování. Dále zdůrazňuje nutnost spolupráce veřejné a privátní sféry (včetně vzdělávacích a výzkumných institucí), otevřenost a komunikace s veřejností (sdílení informací a výsledků). Důležité je uplatňování standardů pro zajištění integrace a vazeb mezi systémy (interoperabilita), stejně jako inovativní přístup a inspirace od druhých. Bez kvalitní práce s informacemi to prostě nejde! Jenom tak Chytřejší města obstojí v budoucnosti a přispějí k Chytřejší planetě! Moc smělý cíl? Ne, chce to jen zamyslet se, rozhlédnout a pak najít odvahu, tým a zdroje. Kéž by do začátku pomohl i stát nebo fondy EU! Jde to jinde, proč ne i u nás? Jaroslav Šolc člen Komise pro informatiku informační servis č. 2/2010 strana 10

11 INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE PODLE NOVÉ LISABONSKÉ SMLOUVY JEJICH VLIV NA OBCE A OBČANY EU Lisabonská smlouva vstoupila po dlouhých diskuzích v platnost ve všech členských státech EU 1. prosince Jedná se o významný reformní dokument s dosahem do mnoha sfér veřejného života. Je jisté, že bude ovlivňovat chod Unie na dlouhé roky dopředu, a to nejen jejích členských států, ale i regionálních a místních samospráv. Pokusme se alespoň v nástinu dotknout toho, jaké změny Lisabonská smlouva přináší. Snahou tohoto článku je představit vám smysl a úlohu Lisabonské smlouvy (LS) jako takové. Co to vlastně Lisabonská smlouva je? Co konkrétního přináší? Jaké změny z ní pro nás, běžné občany, vyplývají? A jaká práva nám umožní lépe se na chodu Unie podílet? Alespoň v kostce zmíňme to nejdůležitější. Co je Lisabonská smlouva Oficiální vyjádření na stránkách EU hovoří o Lisabonské smlouvě jako o smlouvě pro Evropu 21. století. Jako o smlouvě, která má Unii zajistit moderní instituce a optimalizované pracovní postupy, aby mohla efektivně čelit výzvám, před kterými v současné době stojí. Těmi výzvami jsou globalizace, změny klimatu, demografické změny, bezpečnost nebo zajištění zdrojů energie. Názory odborníků i politiků na roli, důležitost i dopad Lisabonské smlouvy se v souvislosti s jejich vlastním vnímáním Unie a přesvědčením o jejím směřování mohou do značné míry lišit. Jisté však je, že instituce čítající 27 členských států potřebovala novější způsob řízení, který dosavadní smlouvy neumožňovaly. Tak velký mezinárodní subjekt, jakým současná Unie je, se již nerozhoduje stejně hladce, jako ten, který v roce 1952 čítal států šest. Něco málo o historii Snaha o zjednodušení procesu rozhodování, racionalizaci a modernizaci institucí EU a zvýšení akceschopnosti EU stála za několikaletým úsilím přijmout novou smlouvu. Možná si ještě vzpomínáte na diskuze, které se objevovaly v tisku o Konventu o budoucnosti EU. Tento orgán pracoval od roku 2002 na vzniku jakési evropské ústavy, tzv. Smlouvy o ústavě pro Evropu, předchůdkyni Lisabonské smlouvy. Smlouva o ústavě pro EU byla v říjnu 2004 přijata představiteli všech členských států, avšak následný ratifikační proces nebyl úspěšný v Nizozemí a ve Francii. Proto nakonec skončila v propadlišti dějin. Další osud smlouvy byl spjat s německým předsednictvím v roce Po úpravě a změnách některých sporných pasáží včetně odstranění kontroverzního názvu ústava byla smlouva znovu přijata všemi členskými státy jako smlouva Lisabonská, a to 13. prosince 2007 v Lisabonu. Ani Lisabonská smlouva však neprocházela ratifikačním procesem členských států EU hladce vzpomeňme např. Irsko, kde musela proběhnout dvě referenda o přijetí Lisabonské smlouvy, nebo Německo, které se stejně jako Česko dotazovalo svého Ústavního soudu na soulad smlouvy s ústavou Německa. Také Polsku se nevyhnuly problémy s ratifikací prezident Lech Kaczyński, stejně jako český prezident Václav Klaus, čekal s podpisem Lisabonské smlouvy na výsledky irského referenda. Smlouva nakonec vstoupila v platnost 1. prosince 2009, měsíc poté, co byl podpisem prezidenta České republiky Václava Klause ukončen ratifikační proces v celé EU. Podívejme se nyní na některé aspekty Lisabonské smlouvy ve vztahu k institucím EU. Pro přehlednost krátce shrnujeme roli každé z institucí EU a uvádíme změny, které u nich přináší Lisabonská smlouva. Zároveň se snažíme provázat abstraktní pojmy unijní hantýrky s politickou realitou a rolí samospráv, resp. Svazu. EVROPSKÁ RADA Evropská rada je nejvyšším orgánem Evropské unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo vlád členských států EU. Funguje jako strategický orgán, který rozhoduje o základních politických rozhodnutích EU. Rada rozhoduje jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se Evropská rada stala jedním z orgánů Unie, což dříve tak nebylo. LS také omezila počet oblastí, kde je nutné hlasovat jednomyslně a rozšířila hlasování kvalifikovanou většinou. Jednomyslné hlasování sice vyžadovalo přijmout řešení kompromisní a přijatelná pro všechny členské státy, a to za všech okolností, ta však byla často vágní a znemožňovala dosažení větších závazků než jen těch, kde se protínaly zájmy všech 27 členských států. U kvalifikované většiny musí být dosaženo tzv. dvojí většiny souhlas s návrhem musí vyslovit 55 % členských států, které představují nejméně 65 % obyvatel EU. Rozšíření možnosti hlasovat v Evropské radě kvalifikovanou většinou bude klást mnohem větší požadavky na českou diplomacii. Zatímco u jednomyslného hlasování stačilo, aby pouze Česká republika s návrhem nesouhlasila, u kvalifikované většiny bude Česko muset mnohem častěji hledat partnery, kteří jeho návrhy podpoří. Rada zasedá minimálně 4x ročně. Zasedání Evropské rady se účastní také předseda Evropské komise a nově jí předsedá stálý předseda Evropské rady, který je volen kvalifikovanou většinou v Radě na dobu 2,5 roku a jehož mandát může být prodloužen znovu na 2,5 roku. Stálý předseda Evropské rady Dle Lisabonské smlouvy je nově jmenován stálý předseda Evropské rady. Ten zajišťuje vnější zastupování Unie v záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky. informační servis č. 2/2010 strana 11

12 Pokud bychom měli přirovnat tento post k některé z vnitrostátních funkcí, jednalo by se o post jakéhosi prezidenta EU. Před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost předsedaly Evropské radě hlavy států nebo předsedové vlád předsedající země (v případě Česka v první polovině roku 2009 to byl nejprve v březnu Mirek Topolánek a v červnu pak Jan Fischer). Vznikem postu stálého předsedy se role původních předsedů předsedajících zemí poněkud omezila. Historicky prvním předsedou Rady byl 19. listopadu 2009 zvolen belgický premiér Herman Van Rompuy, který získáním postu musel rezignovat na své vnitrostátní funkce. RADA EVROPSKÉ UNIE Radu EU tvoří ministři jednotlivých členských zemí reprezentující příslušné oblasti. Dle Lisabonské smlouvy existuje celkem deset Rad, mezi nimi např. Rada EU pro životní prostředí, Rada EU pro hospodářství a finance (tzv. ECOFIN) apod. (viz rámeček). Pro každé jednání Rady potřebují čeští ministři (nebo jiní určení představitelé) zplnomocnění jednat jménem své vlády, takže podpis jednoho ministra je zároveň podpisem celé vlády. Rada schvaluje evropské právní předpisy, povětšinou spolu s Evropským parlamentem v tzv. postupu spolurozhodování (role Rady i Evropského parlamentu je v tomto procesu rovnocenná). Spolu s Evropským parlamentem schvaluje Rada i evropský rozpočet, koordinuje postup v oblasti hospodářství a vystupuje navenek při jednáních EU s třetími stranami (řeší otázky společné zahraniční a bezpečnostní politiky anebo uzavírá mezinárodní smlouvy). Pro hladké fungování Rady EU pracuje v Bruselu stálá skupina delegátů za jednotlivé členské státy, tzv. stálé zastoupení. Jedná se o velvyslance, kteří se pravidelně jednou týdně setkávají ve Výboru stálých zástupců, jinak také COREPER. Ti mají na starosti přípravu práce Rady a koordinaci činností s vnitrostátními úředníky, resp. pracovními skupinami, které připravují podklady pro jednání Rady. Vedoucí stálého zastoupení je Milena Vicenová, která působí jako velvyslankyně a stálá představitelka ČR při EU. Informace o stálém zastoupení České republiky při EU naleznete na webových stránkách Aby Česká republika efektivně zastupovala své zájmy jak v Evropské radě, tak v Radě EU, vznikl při Úřadu vlády Výbor EU. Ten má dvě úrovně vládní, které předsedá premiér, nyní Jan Fischer, a pracovní, který vede ministr pro evropské záležitosti, v současnosti Jan Kohout. Vládní výbor EU formuluje zájmy Česka v Evropské unii nebo schvaluje mandáty pro zastupování v Radě EU. Výbor EU na pracovní úrovni projednává podklady procházející Výborem stálých zástupců (COREPER). Ve výboru EU na pracovní úrovni má svého zástupce i Svaz, takže může ve fázi projednávání a schvalování dokumentů v Evropské radě ovlivňovat názory českých zástupců. Radu EU Lisabonská smlouva ovlivnila v tom smyslu, že rozšířila dosavadních 9 rad na deset Rada EU pro obecné záležitosti a vnější vztahy byla rozdělena na dvě samostatné rady (viz tabulka). Rady EU: - Obecné záležitosti - Zahraniční věci - Hospodářství a finance (ECOFIN) - Spravedlnost a vnitřní věci - Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele - Konkurenceschopnost - Doprava, telekomunikace a energie - Zemědělství a rybolov - Životní prostředí - Vzdělávání, mládež a kultura Zdroj: EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament je vedle Evropské rady, Rady EU a Evropské komise dalším z orgánů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že poslanci Evropského parlamentu (dále jen EP) jsou přímo voleni občany EU, jsou jeho pravomoci neustále posilovány. Zatímco v roce 1979, kdy začal fungovat, měl EP minimální možnosti ovlivňovat připravované legislativní i nelegislativní návrhy, dnes, a zejména po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, podléhá většina právních předpisů, stejně jako rozpočet či nově navrhované pravomoci jednotlivých institucí EU postupu spolurozhodování. Na předložený návrh má tak stejný vliv jak rozhodnutí Rady EU, tak EP. Postup spolurozhodování se tím stává řádným a standardním legislativním postupem a Evropský parlament se dostává na úroveň rovnocenného partnera Rady EU. Zákonodárná a tím i kontrolní pravomoc EP se tak posiluje. Na druhou stranu Evropský parlament nemá dodnes legislativní pravomoci; ty má jen Evropská komise. informační servis č. 2/2010 strana 12

13 Celkový počet poslanců Evropského parlamentu bude na základě Lisabonské smlouvy 751; Česká republika má 22 poslanců. Pro období stanovila smlouva z Nice počet poslanců na 736, takže rozdíl mezi počtem zvolených poslanců v červnu 2009 a počtem 751 by měl být letos možná doplněn o poslance z těch členských zemí EU, které by podle LS měly nárok na více křesel (jedná se vesměs o velké státy EU). Změny v postavení Evropského parlamentu znamenají větší požadavky na diplomatickou práci českých zástupců při EU, protože při schvalování příslušných předpisů bude změny navrhovat i Evropský parlament. Z hlediska Svazu to znamená, že těžiště ovlivňování evropské legislativy se rozšiřuje z prostoru, kde působí zejména Evropská komise a Evropská rada, i na pole Evropského parlamentu. V postupu spolurozhodování existuje relativně široká škála možností, jak dostat vlastní problém na stůl našich, a prostřednictvím výborů Evropského parlamentu i dalších, europoslanců. Velkou výhodou a příležitostí Svazu při ovlivňování evropské politiky a legislativy v Evropském parlamentu je, že jedním z českých europoslanců je předseda Svazu Oldřich Vlasák. Seznam českých poslanců EP Jméno poslance Strana Člen výboru EP Náhradník výboru EP BŘEZINA Jan KDU-ČSL Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Výbor pro regionální rozvoj BRZOBOHATÁ Zuzana ČSSD Výbor pro regionální rozvoj Výbor pro rozpočtovou kontrolu CABRNOCH Milan ODS Výbor pro zaměstnanost a sociální věci --- DUŠEK Robert ČSSD Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova ČEŠKOVÁ Andrea ODS Výbor pro rozpočtovou kontrolu Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci FAJMON Hynek ODS Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova --- FALBR Richard ČSSD Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Výbor pro regionální rozvoj HAVEL Jiří ČSSD Rozpočtový výbor Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku KOHLÍČEK Jaromír KSČM Výbor pro dopravu a cestovní ruch Výbor pro zahraniční věci KOŽUŠNÍK Edvard ODS Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů MAŠTÁLKA Jiří KSČM Výbor pro právní záležitosti OUZKÝ Miroslav ODS Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POC Pavel ČSSD Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin --- RANSDORF Miloslav KSČM Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Výbor pro mezinárodní obchod REMEK Vladimír KSČM Rozpočtový výbor Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku ROITHOVÁ Zuzana KDU-ČSL Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ROUČEK Libor ČSSD Výbor pro zahraniční věci --- Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Podvýbor pro bezpečnost a obranu Výbor pro mezinárodní obchod Podvýbor pro bezpečnost a obranu SEHNALOVÁ Olga ČSSD Výbor pro dopravu a cestovní ruch Výbor pro kulturu a vzdělávání Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů STREJČEK Ivo ODS Hospodářský a měnový výbor --- TOŠENOVSKÝ Evžen ODS Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku --- VLASÁK Oldřich ODS Výbor pro regionální rozvoj Výbor pro dopravu a cestovní ruch ZAHRADIL Jan ODS Výbor pro mezinárodní obchod --- Zdroj: informační servis č. 2/2010 strana 13

14 EVROPSKÁ KOMISE Tento orgán EU funguje podobně jako vláda na úrovni vnitrostátní jednak má jako jediná legislativní pravomoci a zároveň disponuje řadou úředníků sdružených v tzv. generálních ředitelstvích (obdoba ministerstev). Kromě legislativní funkce má Evropská komise také funkci výkonnou a kontrolní. Čítá 27 členů; komisaře má každá členská země EU. Nová Komise, která bude pracovat do roku 2014, bude mít dle Lisabonské smlouvy stále jednoho člena z každého členského státu. Po 1. listopadu 2014 se měla situace změnit a komisařů mělo ubýt tak, aby jich bylo dvě třetiny počtu členských států (při počtu 27 členských států se mělo jednat o 18 komisařů). Mezi dohodami, které byly uzavřeny v rámci ratifikačního procesu s Irskem, však byla i ta, že bude přijato rozhodnutí v tom smyslu, že každý členský stát bude mít v Komisi i nadále svého státního příslušníka. Jakým způsobem bude uvedená dohoda realizována, není dosud jasné. Funkční období současné Evropské komise mělo skončit již k 31. říjnu 2009, ovšem se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost rozhodly členské státy o dočasném prodloužení funkčního období dosavadní Komise tak, aby nová Komise mohla fungovat již podle pravidel Lisabonské smlouvy. Evropskou komisi schvaluje jako celek na návrh předsedy Evropské komise Evropský parlament. Nevyjadřuje se k jednotlivým komisařům, takže jeho jedinou možností, jak vyjádřit nesouhlas s navrhovaným kandidátem, je zamítnout schválení celé Komise. Kvůli tomu členské státy preferují v případě, že navrhovaný kandidát propadne při úvodním slyšení před europoslanci, stažení svého kandidáta a jeho nahrazení přijatelnější osobou. Při sestavování současné Komise se to stalo např. Bulharsku, které bylo nuceno stáhnout kandidaturu Rujany Želevové na post komisařky mezinárodní spolupráce, humanitární pomoci a řešení krizí proto, že neobstála při slyšení v Evropském parlamentu mimo jiné nebyla schopna vysvětlit některé své údajné sporné finanční záležitosti. Tato adeptka byla nahrazena Kristalinou Georgievou. Co se týká českého komisaře, někteří politici a europoslanci upozorňovali na komunistickou minulost Štefana Füleho. Při lednovém tříhodinovém slyšení v Evropském parlamentu však Füle obstál téměř na výbornou. Očekává se, že nová Komise bude schválena Evropským parlamentem 9. února Hlavou Evropské komise je její předseda, který je ustaven na základě společné shody všech členských států EU a schvalován Evropským parlamentem. Staronovým předsedou Evropské komise se v září loňského roku stal ekonomický liberál Jossé Manuel Barroso, pro kterého zvedlo ruku 382 europoslanců ze 718 přítomných. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Jedná se o novou diplomatickou funkci vytvořenou Lisabonskou smlouvou, která kumuluje několik dosavadních funkcí z oblasti vnějších vztahů a bezpečnostní politiky. Vznikem tohoto postu se EU snaží o větší soudržnost, viditelnost a účinek svých aktivit navenek, mimo EU. Člověk na této pozici je jmenován Evropskou radou a s jeho jmenováním musí souhlasit i předseda Evropské komise. Jelikož funguje i jako místopředseda Komise, musí projít schvalováním v Evropském parlamentu. Pokud bychom měli tento post přirovnat k některé z vnitrostátních funkcí, jednalo by se o místo ministra zahraničí. Nově jmenovanou na pozici vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je poněkud kontroverzní britská baronka Catherine Ashtonová. Ta čelí podezření, že v minulosti pracovala jako levicová aktivistka v organizaci bojující proti jaderným zbraním, jejíž činnost financovala ruská KGB. Navíc si na obou setkáních s europoslanci v prosinci a v lednu, tzv. grilování, což je tříhodinový výslech před poslanci Evropského parlamentu s mnoha kladenými a často záludnými otázkami, nedokázala dostatečně poradit. Na druhé straně zatím neměla mnoho času se s novou funkcí sžít. Baronka Catherine Ashtonová začne pracovat společně s novou Evropskou komisí, tj. během února letošního roku. K ruce bude mít nový sbor úředníků, tzv. Evropskou službu vnější činnosti, což je svým způsobem jakási diplomatická služba EU. informační servis č. 2/2010 strana 14

15 Předpokládaní členové nové Komise (pozn. aut. v době, kdy se vám do rukou dostává toto číslo INS, je složení Komise již schváleno Evropským parlamentem) Catherine Ashtonová, místopředsedkyně EK, vnější vztahy (Spojené království) Viviane Redingová, místopředsedkyně EK, spravedlnost, základní práva a občanství (Lucembursko) Joaquín Almunia, místopředseda EK, hospodářská soutěž (Španělsko) Siim Kallas, místopředseda EK, doprava (Estonsko) Neelie Kroesová, místopředsedkyně EK, digitální agenda (Nizozemsko) Antonio Tajani, místopředseda EK, průmysl a podnikání (Itálie) Maroš Šefčovič, místopředseda EK, vztahy mezi institucemi a administrativa (Slovensko) László Andor, zaměstnanost, sociální věci a začlenění (Maďarsko) Michel Barnier, vnitřní trh a služby (Francie) Dacian Cioloş, zemědělství a rozvoj venkova (Rumunsko) John Dalli, zdraví a spotřebitelská politika (Malta) Maria Damanakiová, námořní záležitosti a rybolov (Řecko) Karel De Gucht, obchod (Belgie) Štefan Füle, rozšíření a politika sousedství (ČR) Kristalina Georgieva, mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí (Bulharsko) Johannes Hahn, regionální politika (Rakousko) Connie Hedegaardová, změna klimatu (Dánsko) Janusz Lewandowski, rozpočet a finanční plánování (Polsko) Cecilia Malströmová, vnitřní záležitosti (Švédsko) Günter H. Oettinger, energetika (Německo) Andris Piebalgs, rozvoj (Lotyšsko) Janez Potočnik, životní prostředí (Slovinsko) Máire Geoghegan-Quinnová, výzkum, inovace a věda (Irsko) Olli Rehn, hospodářské a měnové záležitosti (Finsko) Algirdas Šemeta, daně a celní unie, audit a boj proti podvodům (Litva) Androulla Vassiliouová, výchova, kultura, mnohojazyčnost a mládež (Kypr) VÝBOR REGIONŮ Výbor regionů je shromáždění čítající zástupce regionálních a místních orgánů ze všech 27 členských států EU. Evropská komise, Evropský parlament a Evropská rada jsou povinni Výbor regionů konzultovat v těch oblastech, ve kterých se týkají regionů a měst. Výbor má 344 členů. Své zástupce má i ČR (viz tabulka níže). Za místní samosprávy navrhuje své zástupce do delegace ve Výboru regionů i Svaz měst a obcí ČR, za kraje tak činí Asociace krajů. Všechny zástupce pak jmenuje vláda. Díky Lisabonské smlouvě se Výbor regionů může nově obrátit na Evropský soudní dvůr v případě, že má za to, že byla porušena jeho práva, nebo pokud je přesvědčen, že některý zákon EU je v rozporu se zásadou principu subsidiarity (má podobné pravomoci, jako sněmovny členských států). Za města a obce Členové Pavel Bém, primátor, Praha Jiří Bytel, starosta, Velká Hleďsebe Petr Osvald, zastupitel, Plzeň Helena Langšádlová, místostarostka, Černošice Juraj Thoma, primátor, České Budějovice Jan Kubata, primátor, Ústí nad Labem Náhradníci Sylva Kováčiková, starostka, Bílovec Tomáš Chalupa, starosta, Městská část Praha 6 Jana Čermáková, místostarostka, Proboštov Tomáš Úlehla, radní, Zlín Ivana Červinková, starostka, Kostelec nad Orlicí Za kraje Členové Stanislav Eichler, hejtman, Liberecký kraj Milada Emmerová, hejtmanka, Plzeňský kraj Roman Línek, náměstek hejtmana, Pardubický kraj Josef Novotný, hejtman, Karlovarský kraj Jaroslav Palas, hejtman, Moravskoslezský kraj Jana Vaňhová, hejtmanka, Ústecký kraj Jiří Zimola, hejtman, Jihočeský kraj Náhradníci Jiří Běhounek, hejtman, Vysočina Lubomír Franc, hejtman, Královehradecký kraj Radko Martínek, hejtman, Pardubický kraj Stanislav Mišák, hejtman, Zlínský kraj David Rath, hejtman, Středočeský kraj Martin Tesařík, hejtman, Olomoucký kraj informační servis č. 2/2010 strana 15

16 Předsednictví EU Předsednictví znamená odpovědnost dané země za jednání Evropských rad a Rad EU v daném půlroce, odpovědnost za politický chod Unie v daném období, za program a za celkové výsledky EU. Předsednická země se dostává na výsluní zájmu politiků, médií a veřejnosti, protože mnohá jednání probíhají na území daného členského státu. Lisabonská smlouva významně mění systém předsednictví, jak jej známe dosud. Rotační předsednictví, kdy se každého půl roku členské země v předsedání EU střídaly, zůstane zachováno, avšak došlo k institucionálnímu zakotvení kolektivního předsednictví skupiny tří členských států po dobu osmnácti měsíců (tzv. předsednické trio). Vlastní předsednictví v Radě bude vykonávat postupně každý členský stát z daného předsednického tria po dobu šesti měsíců, přičemž ostatní dvě země mu mají být nápomocny. Současnou předsednickou zemí (leden až červen 2010) je Španělsko; dalšími dvěma zeměmi, které tvoří již zmiňované trio a převezmou předsednictví po Španělsku, jsou Belgie a Maďarsko. Některé další důležité aspekty Lisabonské smlouvy Role národních parlamentů Využitím principu subsidiarity, ještě více zakotveném v Lisabonské smlouvě, mohou nově i národní státy, resp. jejich sněmovny, ovlivnit, zda daný zákon bude či nebude v EU platit. O tomto tématu jsme psali již v minulém čísle INS (článek s názvem Několik poznámek o Lisabonské smlouvě). V tomto čísle INS se k tématu ještě vracíme v článku Několik poznámek o nové pravomoci Poslanecké sněmovny. Evropská občanská iniciativa Tento nově zakotvený institut má za cíl více zahrnout občany členských států EU do rozhodování, a pomoci jim tak lépe si uvědomit své evropanství. Dle něj mohou občané EU vyzvat Evropskou komisi, aby k určité oblasti předložila své návrhy na změny. Iniciativu musí podepsat nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států (celkový počet obyvatel všech 27 zemí EU je 495 milionů). Nad konkrétním počtem členských států a minimálním počtem občanů z každého státu, stejně jako nad dalšími detaily této iniciativy (věk, forma apod.), se v současnosti vedou debaty v Evropské radě. Evropská komise vydala k tomuto tématu Zelenou knihu o evropské občanské iniciativě, informační servis č. 2/2010 strana 16 ke které získáte informace na tomto odkaze: Princip otevřenosti a právo na informace Unie stojí na principu otevřenosti. Lisabonská smlouva přináší nové prohloubení tohoto principu v tom smyslu, že ukládá členským státům jednat otevřeně a za účasti veřejnosti. Přijímání legislativních aktů Radou nebo Evropským parlamentem má být veřejné a veřejnost má mít také přístup k těmto dokumentům. Role územních samospráv Územním samosprávám je ve smlouvě dán výslovný prostor a uznává se a deklaruje jejich smysluplnost a úloha jako součást národních identit jednotlivých členských států. Dříve nebyla role samospráv takto explicitně v primárním právu EU zakotvena. Centralizace vs decentralizace Lisabonská smlouva přináší nové pojetí některých kompetencí orgánů EU. Zatímco u sektorových politik EU (např. doprava, životní prostředí apod.) bude Unie více dbát na to, aby realizace rozhodnutí probíhala co nejblíže občanům, aby byla více subsidiární, flexibilní a méně centralistická, u zahraniční politiky je tomu spíše naopak. Vznikem některých nových funkcí, jako je např. vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se tyto oblasti spíše centralizují. Pravomoci Unie se také centralizují, co se týče koordinace hospodářských politik a rozpočtového dohledu. Pokud se státy odchýlí od hlavních směrů hospodářských politik přijímaných Evropskou radou nebo ohrožují hladké fungování Hospodářské a měnové unie, bude Evropská komise nově vydávat členským státům přímo svá varování včetně doporučení pro jejich hospodářské politiky. Na druhé straně tato doporučení a varování nemají legislativní povahu, a tudíž Unie nemá výslovné pravomoci zasáhnout. Protokol o službách jako součást Lisabonské smlouvy Zcela samostatnou kapitolu by si zasloužilo téma služeb v obecném hospodářském zájmu, ke kterým se pojí veřejné zakázky a omezení možností poskytovat veřejnou podporu. U služeb v obecném hospodářském zájmu se výslovně hovoří o zásadní úloze a širokých rozhodovacích pravomocích státních, regionálních a místních orgánů při poskytování, pořizování a organizování těchto služeb, jejich rozmanitost a požadavky na kvalitu, bezpečnost, dostupnost, rovné zacházení a univerzální přístup. Zahrnutím protokolu do Lisabonské smlouvy se Unie snaží řešit nepříliš utěšenou situaci, která panuje v oblasti zadávání veřejných zakázek a poskytování veřejné podpory. Organizace služby poskytující, stejně jako jejich zadavatelé, si dlouhodobě stěžují na právní nejistotu, v níž tyto služby poskytují, nemluvě o problémech, které způsobují pravidla veřejných zakázek např. ve srovnání s pravidly strukturálních fondů (více viz článek Rada evropských obcí a regionů připravila pozici k zadávání veřejných zakázek, Svaz se vyjádřil). Protože se jedná o široké téma, které má významný dopad i na fungování obcí, bude se mu Svaz více věnovat ještě v dalších číslech INS. Závěr Je třeba říci, že se v tomto článku nesnažíme o právnický pohled na Lisabonskou smlouvu a její vliv. Spíše chceme přinést ty nejdůležitější aspekty s důrazem na praktický dopad na samosprávy nebo na občany této země. Snažili jsme se zároveň převést abstraktní pojmy smlouvy do reálií Evropské unie či České republiky, srovnat unijní a národní systémy nebo zmínit konkrétní osoby, o nichž se v souvislosti s určitou funkcí hovoří. Hovořit o úloze Lisabonské smlouvy v souvislosti s místními samosprávami a s důrazem na vás, jako občany EU, je důležité z toho důvodu, že se díky LS podstatně zvyšují nároky na koordinaci aktivit. A to jak na úrovni státu, tak na úrovni zájmové organizace, jakou je Svaz. Potřebná je intenzivnější komunikace mezi všemi úrovněmi vládnutí na evropské, národní i krajské či místní scéně. Nutná je kompetentní příprava na jednání i schopnost koordinace. Pokud chceme být aktivním hráčem, musíme jednotlivým oblastem lépe rozumět, s ohledem na to, že většina z nich je průřezových. Z hlediska programového jsou například rozhodující ta jednání Evropských rad, kde se projednávají horizontální témata. Těmi jsou třeba revize rozpočtu EU, strategie EU 2020 (více viz toto číslo INS) nebo změny v politice soudržnosti (strukturální fondy). Pro vyjednávání musíme jasně formulovat naše priority a zájmy. Jen tak je možné dosáhnout změn tam, kde dopad rozhodnutí Unie je nejen na její jednotlivé členské státy, ale zejména na samosprávy a jejich fungování a finance. Použité zdroje: Mgr. Eva Srnová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

17 Z jednání komor a komisí vybráno ze zápisů Legislativní komise, 7. ledna 2010, Praha Komise se zabývala otázkou požadavků vlastníků bytových domů na vydávání bezdůvodného obohacení od obcí, které využívají (pečují) o veřejná prostranství ve vlastnictví těchto osob. V takovém případě lze doporučit, aby obce buď uzavřely smlouvy s vlastníky pozemků o bezplatné výpůjčce za to, že je budou udržovat, nebo aby se dohodly na odprodeji těchto pozemků obci. Dle stávající soudní judikatury je situace jasná, jakékoliv užívání cizího vlastnictví nad rámec obecného užívání veřejného prostranství (které je z podstaty věci bezúplatné), je možné jen se souhlasem vlastníka. Samozřejmě i ten je povinen udržovat na svém pozemku čistotu a pořádek tak, aby nenarušoval vzhled obce ( 58 zákona o obcích nebo 47b zákona o přestupcích). V případě požadavků fyzických osob na vydání majetku z vlastnictví obcí, který na ně přešel v souladu se zákonem č. 172/1991 Sb., ačkoliv nemohou jasně prokázat, že v době přechodu fakticky majetek užívaly (obhospodařovaly), doporučuje komise uplatnit námitku vydržení nemovitosti v souladu s 134 odst. 1 občanského zákoníku po dobu 10 let, jelikož obce v dobré víře tento pozemek užívaly a měly jej napsaný na svém listu vlastnictví. Další téma komise loterní zákon má v současnosti navrženy 4 novelizace v Poslanecké sněmovně a je připravována další, vládní, Lukáš Váňa, Pavel Němec, Josef Bezdíček, František Lukl, Pavel Drahovzal a vedle toho je vládou připravován věcný záměr nového zákona o provozování sázkových her, což svědčí o tom, že tato problematika je velmi aktuální. Komise vyjádřila podporu jakýmkoliv návrhům, které umožňují obcím lépe spravovat své území v oblasti hazardních her a co nejvíce omezit nejasná místa legislativy, zejména oprávnění ministerstva financí povolovat hazardní hry bez souhlasu obce. Sociální komise a Komise pro postižené občany, 13. ledna 2010, Praha Hlavním bodem jednání byla otázka provázání zdravotnické a sociální péče. Jako hosté vystoupily zástupkyně ministerstva zdravotnictví PhDr. Ludmila Vostřáková, ředitelka odboru zdravotně sociálních služeb, a Ing. Ivana Jenšovská, ředitelka odboru dohledu nad zdravotními pojišťovnami. Z bohaté diskuse vzešlo mnoho námětů, z nichž některé mají formu doporučení pro Předsednictvo Svazu. Za nejdůležitější pokládáme to, aby se Předsednictvo zabývalo dotační metodikou MPSV. Druhým bodem jednání byla ochrana dětí v ČR. V rámci tohoto bodu vystoupila zástupkyně ministerstva práce a sociálních věcí Mgr. Klára Vítková Rulíková, ředitelka odboru rodiny a dávkových systémů. Toto téma přineslo opět plodnou a zajímavou diskusi, z níž nejdůležitějším závěrem je budoucí účast Svazu v odborných pracovních orgánech týkajících se této oblasti. Komise pro informatiku, 15. ledna 2010, Praha V úvodu vrchní ředitel sekce rozvoje a projektového řízení ICT ministerstva vnitra Ing. Jindřich Kolář seznámil členy komise s novým organizačním uspořádáním jejich ministerstva a s tím, kteří pracovníci budou zodpovídat za oblast egovernmentu viz aktuality. Informoval také, že ministerstvo nyní upravuje stávající evidenci obyvatel pro komunikaci se základními registry. Na základě zpracovaného seznamu si pak obce vyčistí svoji evidenci. Poté byla s ředitelem Kolářem diskutována problematika doručování poštovních zásilek na adresu ohlašovny. Aktuální rozhraní elektronické spisové služby je zveřejněno na webu ministerstva vnitra. informační servis č. 2/2010 strana 17

18 Samostatným tématem jednání byla časová razítka. Jimi se dosud označuje pouze zpráva jako celek, nikoli už přílohy. Až první soud zřejmě rozhodne, zda jsou úkony správné a zda není nutné časovým razítkem označovat také přílohy. Ředitel Kolář však deklaroval, že pokud vzejde podnět na úpravu vyhlášky z komise tak, aby použití vyhovovalo úřadu, bude se jím ministerstvo zabývat a může jej zapracovat do uvažované novely vyhlášky. Jednalo se i o projektu Digitální mapa veřejné správy, tomuto tématu bude věnován samostatný příspěvek v některém z příštích INS. Závěrem přijali členové komise usnesení, ve kterém navrhli 1) písemně oslovit ministerstvo vnitra ve věci postupu u tzv. černých duší, které se objevují v evidenci obyvatel, 2) písemně oslovit náměstka ministra Nouzu ve věci postupu a osvěty vedení spisu v elektronické podobě a 3) zpracovat připomínky k užívání časových razítek a ty následně zaslat na ministerstvo vnitra. Energetická komise, 20. ledna 2010, Praha Příprava aktualizace Státní energetické politiky, která byla prvním projednávaným bodem, vzbuzuje mnoho pochybností, zejména v otázkách bezpečnosti zajištění dodávek energie v době krize (např. nedostatek plynu z Ruska) nebo živelních pohrom (povodně, požáry, sucho), a to nejen občanům samotným, ale zejména v případě integrovaného záchranného systému. Komise proto doporučila, aby se tato otázka stala prioritní při zpracování aktuální verze SEK. Dále komise vyslovila nesouhlas s předloženou novelou zákona o ochraně ovzduší ze strany zastupitelstva Moravskoslezského kraje, která by měla umožnit obecním úřadům, aby vstupovaly do domácností za účelem kontroly spalovacích zdrojů, a to zejména z důvodu porušení ústavně zaručeného práva na domovní svobodu, dále neefektivností tohoto opatření v praxi (provoz kotlů je dosti individuální, kontrolní protokoly jsou složité, stejně tak i kontrola přijatých opatření). Efektivnějším řešením by Pavla Jedličková, Jan Bochňák, Ivan Truksa bylo podporovat výstavbu energeticky šetrných opatření včetně zdrojů méně škodlivých ovzduší. Komise životního prostředí, 21. ledna 2010, Praha Komise nejprve podpořila pozměňovací návrhy na změnu v novele vodního zákona, konkrétně aby byla podporována opatření, která zajistí zásobování obyvatelstva pitnou vodou i v období mimořádných situacích (povodně, sucho, ekologická havárie). Dále se zabývala problematikou přípravy tzv. euronovely zákona o odpadech, kterou doporučuje jen v nezbytně nutném rozsahu dle nové směrnice o odpadech (98/2008/ES). Komise rovněž vyjádřila nesouhlas s předloženou novelou zákona o ochraně ovzduší ze strany zastupitelstva Moravskoslezského kraje (sněmovní tisk č. 1009) z obdobných důvodů jako Energetická komise, přičemž doporučila, aby zpoplatnění méně ekologického vytápění na tuhá paliva ponechal stát na samosprávách jakožto součást komunální daně. Na programu jednání byla i příprava jednání ke změně využití prostředků z programu Zelená úsporám, která by umožnila jej využít na úsporná opatření na veřejných budovách, např. školy, zdravotnická zařízení, kulturní centra.

19 Napsali jste nám Úspěšný krok v integraci vietnamské komunity žijící v městské části Praha-Libuš Areál bývalého masokombinátu v městské části Praha-Libuš (dnes SAPA) má v současné době v pronájmu společnosti Sapária, náležející vietnamské komunitě. Zpočátku přinášelo soužití s majoritou problémy, avšak postupná integrace této komunity může být nyní příkladem dobré praxe pro ostatní obce, které se s problémem cizinců potýkají. Uběhl rok a dva měsíce od velkého požáru v areálu Sapa, který na několik dní paralyzoval život v MČ Praha-Libuš a omezil dopravu v celé Praze. Část občanů zde psala petici proti Sapě, po požáru následovala v areálu velká policejní razie, sama vietnamská komunita s MČ, a naopak, příliš můžeme řešit problémy, které z každého společného soužití vznikají. díky mé úzké spolupráci s policií a vstřícnosti Sapy. V areálu Sapa vznikla hasičská jednotka, která nyní prochází výcvikem u HZS v Praze 4, v Sapě byly opraveny a zprovozněny hydranty a vše uvedeno do souladu s protipožárními předpisy. Pražská a městská policie posílily hlídky v naší MČ. Velmi často je můžete vidět právě před Sapou, kde kontrolují auta a doklady. Sapě a celé MČ věnují zvýšenou pozornost i Cizinecká policie, Česká obchodní inspekce a Hygienická stanice hl. m. Prahy. Saparia, a. s., majitel a provozovatel Sapy a Xaverova, začíná přísně regulovat podmínky v těchto areálech. Jedná se např. o zákaz prodeje padělků či pohyb osob bez dokladů. Díky úzké součinnosti s policií a také komunikaci ze strany Sapy se daří ve větší míře odhalovat i trestnou činnost na našem území. Mluvím např. o listopadovém zásahu Cizinecké policie v bytovém areálu Zbudovská, při kterém byly v několika bytech nalezeny důkazy o páchání závažné trestné činnosti a zadržena celostátně hledaná osoba. Podnět k tomu mi dali přímo obyvatelé tohoto bytového domu, který jsem policii předala. V současné době se i ve spolupráci se Saparia, a. s., začínáme zaměřovat na herny a kasina. nekomunikovala. Občané této MČ neměli moc příležitostí jak poznat vietnamské obyvatele Sapy, Vietnamci na ně působili jako uzavřená komunita, v níž se děje bůhvíco. Od té doby se situace velmi zlepšila. ZMČ zřídilo Výbor pro multikulturní soužití a její předsedkyni pověřilo komunikací a jednáním jak s vietnamskou komunitou, tak s orgány veřejné správy. Výbor, v němž je i zástupce vietnamské komunity, se od počátku zaměřil na otázky spojené s bezpečností a s dodržováním požárních, hygienických, stavebních a jiných předpisů. Jedním slovem, kladl důraz na integraci. A integrace cizinců je možná jedině tehdy, když všichni, kteří žijí v jednom státě, dodržují jeho zákony. Jak cizinci, tak Češi. Být ochotní ke komunikaci a vzájemně se poznat ale zároveň musí obě strany, protože jedině tak zde Jsem velmi ráda, že valná většina obyvatel Libuše a Písnice náš Výbor přivítala jako prostředníka mezi nimi a Sapou. Podle našich odhadů žije v bytech a domech u nás zhruba 10 % Vietnamců. Jejich největší problém je neznalost češtiny a předpisů. Čím dál tím častěji se na mě občané obracejí s tím, že se potřebují domluvit se svými vietnamskými sousedy, a prosí o zprostředkování překladu (domovního řádu, oznámení pro nájemníky atd.) do vietnamštiny či přímo o to, aby zástupci Sapy přišli osobně a s nájemníky si promluvili. Sapa v tomto vždycky vyhověla. Také bezpečnostní situace se u nás výrazně zlepšila, a to Situací v MČ Praha-Libuš se ve vztahu k vietnamské komunitě věnuje i pražský magistrát. Přímo pod náměstkem Blažkem funguje koordinační skupina, v níž se vedle bezpečnosti zabýváme především stavební situací v Sapě a Xaverově. Sama Sapa se již několika schůzek se zástupci pražského magistrátu a městské policie zúčastnila informační servis č. 2/2010 strana 19

20 a snahou je uvést oba areály postupně do souladu se stavebním zákonem. Nápomocen v integračních snahách MČ Praha-Libuš je i Odbor pro azylovou a migrační politiku ministerstva vnitra. Příkladem může být i právě skončený integrační projekt ze státního rozpočtu. Zapojily se do něho se svými aktivitami ZŠ Meteorologická, L. Coňka a MŠ Ke Kašně. MČ zorganizovala v jeho rámci kurzy češtiny pro Vietnamce a zdravotní monitoring, který zmapoval oblast poskytování lékařské péče pro tuto komunitu. Spolupráce s ministerstvem vnitra je ale širší a dotýká se právě bezpečnostních aspektů v naší MČ. Jednalo se např. o společné řešení situace ze září loňského roku, kdy k nám na noc doputovala skupinka vietnamských běženců, kteří neměli kde spát a co jíst. Výbor pro multikulturní soužití rovněž pořádá ve spolupráci s humanitním odborem ÚMČ řadu akcí, kterých se účastní Češi i Vietnamci a mají tak prostor vzájemně se poznat, vejít do kontaktu a vyříkat si problémy z očí do očí. Protože to je dle mého názoru jediná cesta, jak v MČ Praha-Libuš klidně a bezpečně spolužít. Velmi si cením rozumného a konstruktivního přístupu čím dál tím většího počtu obyvatel Písnice a Libuše, kteří, když mají problém s vietnamskými spoluobčany, nepíší anonymy, nenadávají, neházejí všechny Vietnamce do jednoho pytle, ale prostě a jednoduše mě zkontaktují a snaží se problém v součinnosti se mnou, se Sapou a se státními orgány vyřešit. Je to běh na dlouhou trať, chce to trpělivost a vstřícnost z obou stran, ale, jak je vidět, má výsledky. PhDr. Pavla Jedličková členka Bezpečnostní komise Svazu předsedkyně Výboru pro multikulturní soužití ZMČ Praha-Libuš Vy se ptáte, my odpovídáme Pravomoci obce ovlivnit umístění některých objektů ze strany vlastníků na veřejných prostranstvích v soukromém vlastnictví Dotaz: Jakým způsobem může město ovlivnit vzhled městských ploch ve vlastnictví soukromých vlastníků, které ale jinak splňují podmínku pro veřejné prostranství ve smyslu ust. 34 zákona o obcích? Jedná se např. o podloubí v domech na náměstí, které jsou ve vlastnictví soukromých osob. Je tedy obec oprávněna nějakým způsobem se vyjadřovat nebo upravovat vyhláškami, co může vlastník umístit na toto veřejné prostranství? 1) Může vlastník umístit pod podloubí židle a posezení pro soukromé účely, ale i například pro restauraci? Pokud ano, je povinen se domlouvat s městem o tom, jestli musí zajistit pro osoby průchod? 2) Může si prodejna bez projednání s městem umístit na svém podloubí zboží, které prodává? Musí zabezpečit, aby podloubí bylo průchozí? 3) Které činnosti může vlastník na svém podloubí vykonávat? Samozřejmě víme, že nesmí narušovat vzhled obce. Odpověď: Obecným nástrojem, kterým může být regulován vzhled obce, je možnost, daná zákonem o obcích, uložit pokutu právnické nebo fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce. Obec pak dále může v přenesené působnosti vydat nařízení obce tržní řád, ve kterém upraví podmínky pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu. Obecným nástrojem, kterým může obec regulovat vzhled obce, je možnost, daná jí ustanovením 58 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, uložit pokutu právnické nebo fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce. Pokuta pak v tomto případě může dosáhnout výše až korun. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, ve svém ustanovení 18 opravňuje obec vydat v přenesené působnosti tržní řád formou nařízení obce. V tomto tržním řádu tak může obec stanovit podmínky pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomu účelu kolaudačním rozhodnutím dle zvláštního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů). V tomto tržním řádu obec zejména může vymezit místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště, kapacitu a vybavenost tržišť, dobu prodeje na tržištích, pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržištích a pravidla, která musí provozovatel dodržet pro zajištění řádného provozu. Obec může dále tímto tržním řádem stanovit, že se předmětný řád nevztahuje na některé druhy prodeje zboží a poskytování služeb mimo provozovnu, a také stanovit, že některé druhy informační servis č. 2/2010 strana 20