VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Denisa Růžičková Střední hotelové školy a trh práce ve vybraném regionu Diplomová práce 2015

2 Střední hotelové školy a trh práce ve vybraném regionu Diplomová práce Bc. Denisa Růžičková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jan Žufan, Ph.D., MBA Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: June ruzickova-denisa@atlas.cz Praha 2015

3 Master`s Dissertation Hotel high schools and labour market in specific region Bc. Denisa Růžičková The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of hospitality Major: Hotel Management Thesis Advisor: RNDr. Jan Žufan, Ph.D., MBA Date of Submission: Date of Thesis Defense: June Prague 2015

4 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Střední hotelové školy a trh práce ve vybraném regionu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektonická podoba práce je shodná V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhladím se zveřejněním své dipolové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.... jméno a přijmení autora V Praze dne

5 Chtěla bych poděkovat panu dokrotu Janu Žufanovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracovávání své diplomové práce. Dále bych velmi ráda vyjádřila svůj dík všem středním hotelovým školám a předevčím ředitelům a učitelům těchto škol, kteří mi s ochotou vyplnili dotazníky, bez kterých by má práce postrádala smysl.

6 Abstrakt RŮŽIČKOVÁ, Denisa. Střední hotelové školy a trh práce ve vybraném regionu. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: s. Diplomová práce je zaměřena na profesi učitele středních hotelových škol v Libereckém kraji. Cílem práce je posoudit personální zabezpečení výuky odborných předmětů na odborných školách se zaměřením na gastronomii a cestovní ruch v Libereckém kraji a stav i zájem těchto učitelů o jejich další vzdělávání jako nezbytnou podminkou udržení kvality a rozvoje uvedených oborů. V teoretické části je podrobně popsán historický vývoj učitelské profese, vývoj školství v meziválečném období a vývoj školství v poválečném Československu až do současnosti. Dále je popsána odbornost a pedagogické dovednosti učitelů, zmíněny jsou i současné formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol. V závěru teoretické části je představen Liberecký kraj. V analytické části jsou porovnávány střední hotelové školy z pohledu učitelů pracujících na těchto školách. Klíčová slova: odborné školství, střední hotelové školy, pedagog, pedagogické vzdělání, další možnosti vzdělávání.

7 Abstract RŮŽIČKOVÁ, Denisa. Hotel high schools and labour market in specific region. [Diploma thesis] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. p 74. The thesis is focused on the teaching profession of secondary schools of hospitality in the region of Liberec. The aim of this thesis is to assess the staffing of teaching vocational subjects in vocational schools focused on gastronomy and tourism in the region of Liberec and the state and the interest of the teachers for their education as a necessary condition to maintain the quality and development of these fields. The theoretical part is described in detail the historical development of the teaching profession, the development of education in the interwar period and the development of education in post-war Czechoslovakia until now. It also describes the expertise and pedagogical skills of teachers, there are discussed contemporary forms of further education of teachers of secondary schools. At the end of the theoretical part is introduced region of Liberec. The secondary schools of hospitality are compared in the analytical part from the view of teachers working in these schools. Keywords: vocational education, secondary school of hospitality, educator, teacher education, further training opportunities.

8 Obsah: Úvod Historický vývoj učitelské profese Počátky profese učitelství Vývoj školství na našem území Reformy Marie Terezie, počátky školského systému na našem území a jeho vývoj do roku Počátky a rozvoj českého školství v 19. Století Vývoj školství v 2. polovině 19. Století Vývoj ostatních druhů škol Vývoj školství v meziválečném období Školství v Československé republice v období Školství v období protektorátu Čechy a Morava Vývoj školství v poválečném Československu do současnosti Školství v Československu v letech 1945 až Období v letech 1953 až Vývoj školství po roce Současný školský systém Teorie školských systémů Vzdělávací soustava a školy Odbornost a pedagogické dovednosti Současné formy a další vzdělávání pedagogických pracovníků středoškolských škol Legislativní rámec dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Formy dalšího vzdělávání Současné trendy v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků Liberecký kraj Charakteristika kraje Obyvatelstvo Libereckého kraje Trh práce v Libereckém kraji Nezaměstnanost v Libereckém kraji Metodologie Cíl výzkumu... 36

9 7.2 Stanovení hypotéz Metoda práce Metoda získávání informací Charakteristika analyzovaných středních škol Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa Střední škola gastronomie a služeb, Liberec Střední škola řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Střední odborná škola, Liberec Euroškola Česká Lípa Střední odborná škola s.r.o Střední škola, Lomnice nad Popelkou Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov Výsledky výzkumného šetření Hodnocení hypotéz a výzkumného šetření Hodnocení hypotéz Hodnocení výzkumného šetření Návrhy na zlepšení Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa Střední škola gastronomie a služeb, Liberec Střední škola řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Střední odborná škola, Liberec Euroškola Česká Lípa střední odborná škola s.r.o Střední škola, Lomnice nad Popelkou Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov Závěr Literatura Internetové zdroje Zákony Seznam tabulek a grafů Přílohy... 85

10 Seznam pojmů a zkratek Odborná škola - odborné školství Odborné školství Souhrnné označení různých druhů škol, které zajišťují odborné vzdělání. V České republice jej naplňují tyto školy: střední odborné školy, střední odborná učiliště, odborná učiliště, učiliště, střediska praktického vyučování, integrované stření školy, vyšší odborné školy. Zřizovatelem istitucí odborného školství je v současné době MŠMT ČR nebo jiný resort (obec, soukromý zřizovatel, církev ). Pedagog Termín má dva výrazy: 1) Učitel, v různých stupních a typech školy, včetně vysokoškolských učitelů, resp. pedagogických pracovníků v širším pojetí. 2) Teoretický pedagog, odborník v pedagogické vědě. Pedagogická fakulta Fakulta připravující učitele a ostatní pedagogické pracovníky různých druhů a stupňů škol, předškolních a školských zařízení. V České republice je devět pedagogických fakult, které nabízí odborné vzdělávání v aprobačních předmětech a také praktické přípravy v podobě pedagogických praxí, odborných kurzů a exkurzí přípravné vzdelávání učitelů. (pregraduální,počáteční) Vzdělávání učitelů se provádí různými formami studia. Záleží na druhu a stupni školy, ne které budou učitelé pracovat. Přípravné vzdělávání učitelů pro střední školy (včetně speciálních škol) probíhá prostřednictvím magisteského studia na pedagogických fakultách. Pro tuto kategorii učitelů se vytváří různé formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Pedagogická praxe- Součást přípravy učitelů a vychovatelů na pedagogických a jiných fakultách. Cílem je propojit teorii s praxí. Pedagogická způsobilost Dle závazného právního předpisu se padagogickou způsobilostí rozumí dovednosti a vědomosti z oblasti pedagogiky, didaktiky a psychologie, nezbytné pro výkon pedagogické činnosti. Střední odborná Přípravné vzdělání škola- Součást středního školství, škola poskytuje vyšší sekundární vzdělávání. Připravuje žáky pro výkon odborných činností. Poskytuje stření odborné vzdělání a úplné střední odborné vzdělání zakončené maturitou.

11 Učiliště - škola poskytující odbornou přípravu pro výkon povolání žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku. Učiliště se ukončuje závěrečnou zkouškou. SŠ stření škola SOŠ střední odborná škola SOU střední odborné učilště MŠMT - Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Např. například

12 Úvod V letošním roce končím magisterské studium a jako téma své diplomové práce jsem si zvolila: Střední hotelové školy a trh práce v Libereckém kraji. Po ukončení školy uvažuji o práci na některé ze středních hotelových škol, a proto mě tedy zajímalo, jaké změny nastaly na středních hotelových školách po uplatnění zákona o pedagogických pracovnících. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy byl proveden průzkum, jestli na školách pracují kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci. Patrik Kubas z tiskového odboru ministerstva řekl: Podle odhadu bylo k v České republice okolo 10 % nekvalifikovaných pedagogických pracovníků." Statistika se vztahuje k učitelům mateřských, základních, středních i vyšších odborných škol. Ministerstvo ale upozorňuje, že řada nekvalifikovaných učitelů již studium zahájila, nebo to má letos v plánu. Navíc povinnost mít požadované vzdělání se nevztahuje na učitele, kterým bude na začátku příštího roku šedesát let a měli k za sebou minimálně 15 let praxe. Dle Kubase tak nyní nelze odhadnout, kolik procent učitelů bude muset k školy opustit. Požadavky na kvalifikaci učitelů zpřísnil zákon o pedagogických pracovnících, který platí od začátku roku Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dalo učitelům delší čas na doplnění vzdělání. Lhůta se nakonec prodloužila až do začátku roku Do této doby měli učitelé zahájit studium. Zákon klade ohledně kvalifikace na učitele rozdílné požadavky. Ve většině případů si ale musí učitelé doplnit vzdělání magisterské. V diplomové práci jsem se tedy zabývala dalším vzděláváním učitelů hotelových škol a jejich uplatněním na trhu práce v Libereckém kraji. Pro výzkumné šetření jsem si vybrala osm středních hotelových škol, které jsem vyhledala v rejstříku středních škol na oficiálních stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V práci jsem zjišťovala, jaké je pracovní zařazení učitelů dle zákona č. 563/2004 Sb., jejich dosažené odborné a pedagogické vzdělání. Prověřovala jsem, zda vedení školy nabízí učitelům možnosti dalšího vzdělávání, jestli jim poskytuje podporu finanční, časovou či jinak motivující. Také jsem se zajímala o to, zda by se učitelé vůbec chtěli ve svém oboru dále 10

13 vzdělávat, jaké formy či metody by chtěli nejčastěji používat pro rozvoj svého vzdělávání, jestli aplikují ve svém oboru poznatky, které získali na školeních, seminářích, konferencích či internetových portálech a jaká témata/oblasti ve svém dalším vzdělávání preferují. Diplomová práce se skládá ze tří částí: teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části porovnávám názory předních odborníků na české školství. Čerpám poznatky u A. Vališové, H. Kasíkové, O. Šimoníka, J. Průchy, B. Lazarové, V. Jůvy, J. Dvořáčka a mnoha dalších. Zabývám se historickým vývojem učitelské profese až do současné doby. Seznamuji se základními pojmy, specifikuji odbornost a pedagogické dovednosti učitelů. Popisuji současné formy a další vzdělávání pedagogických pracovníků středoškolských škol. Rozebírám formy dalšího vzdělávání a současné trendy ve vzdělávání pedagogických pracovníků. V práci také představuji Liberecký kraj. Popisuji jeho charakteristiku, obyvatelstvo, trh práce a nezaměstnanost. V analytické části diplomové práce jsem si stanovila cíl a tři hypotézy. K jejich potvrzení či vyvrácení bylo třeba provést výzkumné šetření. Podklady k němu jsem získala prostřednictvím dotazníků. Respondenty, kteří odpovídali na otázky, byli zvoleni učitelé odborných předmětů osmi analyzovaných středních škol. Výsledky výzkumného šetření byly pro lepší přehlednost zpracovány do sloupcových grafů. Nad grafem je vždy uvedena otázka, pod grafem zpracován krátký komentář k odpovědi. Pro bližší seznámení s jednotlivými školami jsem v této části uvedla i jejich charakteristiku. V návrhové části jsem všechny poznatky vyhodnotila. Vytvořené závěry, jak daný problém zlepšit, jsou podloženy argumenty získanými z teoretické části a obohaceny o informace z provedeného výzkumného šetření. 11

14 1 Historický vývoj učitelské profese V pedagogice jde o člověka a především o lidskost. O tom, zda v životě člověka bude převažovat lidské chování nad nelidským, rozhoduje do jisté míry výchova a pedagogika. Avšak pojetí lidskostí se v dějinách značně měnilo a sním i pojetí pedagogického působení, které mělo dané lidství formovat. Z toho důvodu je dobré studovat dějiny pedagogiky a zkoumat, jak v minulosti jednotliví lidé i kultury chápali sami sebe a jaké z toho plynuly závěry pro pedagogiku budoucích generací. (Hábl, Janiš, 2010, s. 3) 1.1 Počátky profese učitelství Učitelství patří k povoláním, která jsou spjata s vývojem lidstva od samého jeho počátku.,,obecně lze říci, že učitelství existuje od dob, kdy se vyučování nekoho něčemu stalo činností, na kterou se někteří jedinci specializovali a jiní jedinci nebyli schopni nebo ochotni ji provádět. (Průcha, 2002, s. 9) Bylo tomu tak u nejstarších řemesel mezi která patří např. kovářství, tkalcovství a léčitelství. Nejstarší formy učitelské profese jak je známe dnes jsou spolehlivě doloženy až z doby, kdy v starověkých státech Egypta, Číny, Indie a později Řecka a Říma vznikaly prní školy, tedy účelově organizované instituce pro vzdělávání, které museli zajišťovat specializovaní profesionálové. Rozvoj učitelství souvisel i s vynálezem písma, které umožňovalo učení a vyučování založené na textech než jen prostřednictvím mluveného slova. (Průcha, 2002, s. 9) Po rozpadu Západořímské říše se v Evropě postupně zřizovala feudální společnost. Vznikají rozdíly ve vzdělání a sociální rozdělení této společnosti na jednotlivé stavy ( šlechta, duchovenstvo, měšťané a poddaní). Šlechtická výchova se uskutečňovala na hradech. Tato výchova převážně tělesná a branná měla připravit feudála pro jeho sociální funkce. První středověké školy byly církevní. Od 6. Století se rozvíjejí školy klášterní, v sídlech viskupů vznikají školy katedrální a pro poučení širších vrstev o základech křesťanství jsou zakládány i školy farní. Teprve v pozdním středověku se objevují z iniciativy měšťanů tzv. městské školy, které měly praktičnější zaměření. (Jůva, 2001, s. 27) 12

15 1.2 Vývoj školství na našem území Přelom ve vývoji učitelské profese přinášely univerzity, zakládané v Evropě od 12. století v Praze Univerzity nejen přispívaly k rozvoji celkové vzdělanosti, ale také produkovaly vysokoškolské učitele (univerzitní mistři, tehdy s titulem magister). Absolventi této školy většinou odcházeli na nižší školy (církevní či městské) jako učitelé. To byl vlastně počátek soustavné přípravy učitelských kádrů, jak ji známe dnes. Vývoj učitelské profese byl postupně ovlivňován od 17. Století pedagogickými teoriemi velkých humanistických myslitelů, jakými byli J.A.Komenský, J.J. Rousseau či J.H.Pestalozzi a další. I když se tito pedagogové a filozofové zaměřovali především na teorii školy a vučování v ní, pusobili tím i na změny v charakteru učitelské profese. (Průcha, 2002, s. 10,11) 1.3 Reformy Marie Terezie, počátky školského systému na našem území a jeho vývoj do roku 1869 Důležitým mezníkem se staly v historii českého učitelstva školské reformy za vlády Marie Terezie. Tato habsburská císařovna a česká královna podporovala hodpodářství své říše, k jehož rozvoji reorganizovala i školství. V roce 1774 vstoupil v platnost nový model struktury českého základního školství. Podstata modelu spočívala v zavedení povinné šestileté školní docházky a ustavení tří typů základních škol: školy triviální v obcích i městech, s základní výukou základní gramotnosti (čtení, psaní, počítání a náboženství). školy hlavní zřizované ve velkých městech krajů, v nichž se vyučovalo více předmětů jako např. přírodopis, geometrie, základy hospodářství aj. sloužící k přípravě pozdějších úředníků, řemeslníků a vojáků. školy normální působící pouze v hlavních městech, zemí či provincií, v nichž se vyučovalo pouze německy. (Průcha, 2002, s. 11) V Praze byla v roce 1775 při normální škole zřízena preparanda (učitelská přípravka). Zájemce mohl být po 3 měsích určen pomocníkem na venkovské škole, po 6 měsích na škole městské. A až po roční službě si učitelští uchazeči mohli složit zkoušku učitelské způsobilosti. K výuce sloužila učitelům jako 13

16 pomůcka metodní kniha, v které byla uvedena pravidal výuky. Ve školních reformách pokračoval i syn M. Terezie Josef II.. Rozšířil síť škol na 90 až 100 dětí měla připadat jedna škola. Od roku 1780 byla školní docházka povinná i pro dívky, prováděly se soupisy dětí školou povinných a rodičům hrozila peněžní pokuta i vězení pokud neposlali dítě do školy. Učitelské kurzy se prodloužily na 6 měsíců ve 20. let 19. Století. Dále pak na rok a od poloviny 19. století začaly být dvouleté. Učitelskou reformou prošlo i vyšší školství,na místo jezuitských škol vznikala gymnázia a dále vznikaly i odborné školy. (Juríková, 2011, s. 64) 1.4 Počátky a rozvoj českého školství v 19. Století 19. století je etapou velkých ekonomických, sociálních i politických proměn v Evropě i na ostatních kontinentech. Je charakteristické nebývalým rozvojem podnikání, průmyslu a obchodu. Prudce se zvyšuje počet obyvatelstva. Krok za krokem se prosazují i nové požadavky na výchovu a vzdělání, rozvíjí se síť školských i mimoškolských výchovně-vzdělávacích zařízení. Řeší se otázka všeobecné i odborné přípravy široké vrstvy obyvatelstva. Výchovné koncepce minulých staletí jsou dále rozvíjeny, podrobovány kritice a nahrazovány novým řešením. (Jůva, 2001, s. 33) Jedním z hlavních představitelů českého školství 19. století byl Gustaf Adolf Lindner (pedagog, filozof a psycholog) se stal prvním profesorem pedagogiky na Karlově univerzitě. Mezi jeho nejznámější díla patří Obecné vychovatelství, Všeobecné vyučovatelství a Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním. Lindner vyzdvihoval národní prvek ve výchově, zasazoval se o vyšší vzdělávání dívek a požadoval vysokoškolské vzdělání pro učitele základních škol. (Juríková, 2011, s. 65) 1.5 Vývoj školství v 2. polovině 19. Století Nastaly podmínky pro rozvoj školství po zrušení absolutismu v Rakousku a také se změnilo postavení školy k církvi. Církvi je jenom ponecháno řízení vyučování náboženství. 14

17 Roku 1869 je vydán první základní školský zákon, který určuje osmiletou povinnou školní docházku, rozšiřuje obsah vzdělání, přeorganizuje systém elementárního školství. Od roku 1870 byl platný zákon o zákazu tělesných trestů ve školách. Na našem území se vyskytovaly obecné a městské školy, které byly určeny dětem městské a venkovské chudiny. Po škole odcházely tyto děti do praxe. Dále zde byly střední školy, které navštěvovaly děti ze středních a vyšších společenských vrstev. Vystudování střední školy bylo předpokladem pro studium na vysoké škole. Střední školství se dále rozvíjí ve 2. polovině 19. století a pro hospodářské potřeby vznikají odborné školy jako např. zemědělské, obchodní a průmyslové. 14. května 1869 vznikl školský zákon (Hasnerův zákon), který zavedl školu obecnou, měšťanskou, učitelské ústavy pro vzdělávání učitelů škol obecných a měšťanských, spekuloval o formách učitelského vzdělávání a dále ustanovil ekonomické a sociální zabezpečení učitelů. Preparandy byly nahrazeny čtyřletými učitelskými ústavy, také byl zaveden pravidelný plat, zvýšilo se společenské postavení učitelů a při univerzitách byl možné pedagogické semináře. (Juríková, 2011, s. 66) 1.6 Vývoj ostatních druhů škol Všeobecné střední školy se přidržovaly úpravou zákona z roku Vznikala gymnázia, jejichž vzdělávací obsah se zakládal na učivu klasických jazyků. To ovšem nestačilo a proto byla rozvinuta reálka. V roce 1869 byla nastolení maturita a reálka se stala plnohodnotnou střední školou, jejíž studenti byli schopni studia na vysoké škole. Zavedením reálného gymnázia v roce 1862 došlo ke vzniku nového typu střední školy, která umožňovala studentům výhodu. Během studia se mohli ještě rozhodnout, na jakou vysokou školu by chtěli navázat. Tato možnost nebyla do současné doby možná, jelikož volba střední školy byla zároveň volbou školy vysoké. Vznik reálných gymnázií měl tak velkou výhodu - vstup na vysoké školy obou směrů (univerzitní a technický) bez odlišných zkoušek. To způsobilo, že o studium na reálných gymnáziích byl obrovský zájem, docházelo ke zřizování dalších institucí a počet těchto škol se neustále zvyšoval. Koncem 19. století se začaly v českých zemích zavádět dívčí střední školy. První střední dívčí škola v pravém slova smyslu, byla založena již v roce 1890 zásluhou 15

18 Elišky Krásnohorské, nazvaná Minerva. Tato škola byla počátkem vývoje vyššího dívčího vzdělání ve střední Evropě. Zájem studentek stoupal, a proto byla v roce 1900 zřízena pro dívky šestiletá lycea. (Vališová, Kasíková, 2007, s. 77) Velká změna v oblasti vysokých škol nastala v roce Dosud známá Karlova univerzita se dne rozdělila na dvě - českou a německou. (Vališová, Kasíková, 2007, s. 77) 16

19 2 Vývoj školství v meziválečném období 2.1 Školství v Československé republice v období Vznik samostatného československého státu vyvolal živou diskusi k otázkám koncepce školské soustavy. Ve školství nastala jistá změna a to uvedením Zákona o zrušení celibátu učitelek v roce (MŠMT, 165 let Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) Samotní učitelé se snažili ovlivňovat školskou politiku státu, a proto se roku 1920 uskutečnil první sjezd československého učitelstva pod záštitou prezidenta T. G. Masaryka. Sjezd měl pracovní charakter a usiloval o stanovení kulturního a školského programu. (Jůva, 2001, s. 37) Legislativní úpravu poskytl tzv. Malý školský zákon v roce 1922, který provedl změny školství v národním a demokratickém duchu. Po formální stránce byla přejata struktura školství z posledních desetiletí Rakouska-Uherska. (Jůva, 2001, s. 37) Tento zákon byl účinný od do a nazýval se,,malý protože zavádět jen malé opatření v doposud platném Hasnerově zákoně z roku Nastolil osmiletou školní docházku v celém ČSR. Také zrušil novelu z roku 1883 a tím i úlevy ve školní docházce, a proto byla opět zavedena výuku tělesné výchovy pro dívky. Dále do školní výuky zavedl nové dva předměty občanskou nauku a výchovu a ruční práce pro chlapce. Hlavním úkolem bylo ve školním roce snížit počet žáků na jednoho učitele z původních 80 žáků na 60 žáků. Do školské soustavy byly také zavedeny mateřské školy. (Hledíková, Janák, Dobeš, 2007, s ) Střední všeobecně vzdělávací školy - gymnázium, reálné gymnázium, reformní reálné gymnázium a reálka, si uchovaly rozdělení na nižší a vyšší stupeň a délku studia. Všechny zmiňované školy měly jedno společné, a to výuku cizích jazyků. Reálka byla označena jako škola s nejnižším podílem vyučování cizího jazyka, oproti gymnáziím a reálným gymnáziím kde vyučování cizích jazyků činilo polovinu vyučovací doby. Střední školy byly ukončeny závěrečnou maturitní zkouškou, která představovala vstupenku na vysokou školu odpovídajícího směru bez přijímacích zkoušek. Pokud student střední školy zamýšlel studovat jiný směr vysokoškolského studia, musel složit rozdílové přijímací zkoušky. Student mohl 17

20 opustit střední školu už po ukončení nižšího stupně a dále pokračovat na obchodní akademii, učitelském ústavu nebo vyšší průmyslové či hospodářské škole. Student měl ještě další možnost a to tzv. abiturientský kurz, jenž probíhal na středních odborných školách, byl určen pro ty studenty, kteří absolvovali střední školu a postrádali zájem studovat na škole vysoké. Kurz jim umožnil hladký přestup a rychlé zapracování v praxi. Ve zmíněném období byl zaznamenán velký nárůst počtu vysokých škol. Vedle první české univerzity Karlovy byla v roce 1919 založena druhá česká univerzita a to Masarykova univerzita v Brně. V tomto roce vznikla první škola v hlavním městě na Slovensku Univerzita Jana Amose Komenského. Díky Marešovým zákonem, vydaným v roce 1920, byla Univerzita Karlova označena za pokračovatelku staroslovanského Karlova vysokého učení. Bohužel trvalo dlouhých 16 let, než byl tento zákon realizován a Univerzitě Karlově byly odevzdány insignie, archiv, knihovna a Karolinum. (Vališová, Kasíková, a kol, 2010, s ) Z uvedených skutečností je zřejmé, že období první republiky se neslo v neustálé snaze o realizaci školské reformy. Ve skutečnosti žádné podstatné změny od doby Rakouska Uherska nenastaly. (Vališová, Kasíková, a kol, 2010, s ) 2.2 Školství v období protektorátu Čechy a Morava Území protektorátu se skládalo ze dvou zemí - Čech a Moravy. Celá oblast byla okupovaná nacistickým Německem, a to od 15. března 1939 do 9. května 1945, kdy Německo kapitulovalo. Protektorát vznikl 16. března 1939 na území českých zemí důsledkem Mnichovské dohody. (Gerhart, Kuklík, 1996, s. 315) Potom co byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava došlo k velkému otřesu ve školské správě. Otázky školství, které do této doby byly v pravomoci české vlády, získala do své kompetence Velkoněmecká říše. Protektorátní Ministerstvo školství a národní osvěty začalo uplatňovat politiku Velkoněmecké říše, která přispěla k pozvolné likvidaci českého školství. Následkem tohoto jednání byl rapidní pokles počtu českých středních škol, gymnázií i reálek, na druhou stranu bylo zaznamenáno prudké navýšení počtu německých škol. Později přišly na řadu 18

21 i české vysoké školy, které se uzavřely nejprve na dobu určitou trvající tři roky, a poté bylo toto rozhodnutí pozměněno na dobu neurčitou. (Bianchi, 1973, s. 476) Významnou osobností této doby se stal Emanuel Moravec. Od roku 1942 zastával funkci ministra na Ministerstvu školství a národní osvěty a později stanul v čele Ministerstva lidové osvěty. Bylo to nově zřízené ministerstvo, které dříve působilo pod názvem Úřad pro lidovou osvětu. Ujmulo se otázky kultury a umění, které patřily do kompetence Ministerstva školství a národní osvěty. Rok 1942 je spjat s výraznou změnou ve školství. V tomto roce došlo k rozpuštění zemských školních rad. Veškerá pravomoc a rozhodování v oblasti školství, které do této doby spravovaly zemské školní rady, přešly do kompetence ministerstva. Zrušení okresních školních výborů, místních školních rad a místních výborů v roce 1943 byla pravomoc nad těmito úřady svěřena do rukou nově zřízeného školského oddělení na úrovni okresů a starostům na úseku obcí. (MŠMT, 165 let Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) V rámci exilové vlády Československé republiky uznávané demokratickými státy, byla od roku 1942 správa záležitostí patřících do oblasti Ministerstva školství a národní osvěty předána do kompetence ministra vnitra Juraje Slávika. (MŠMT, 165 let Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) 19

22 3 Vývoj školství v poválečném Československu do současnosti 3.1 Školství v Československu v letech 1945 až 1953 Jako období s velmi napjatou atmosférou v otázkách budoucího vývoje školství se zapsalo do historie poválečné období Československa v letech Tehdejších politici a pedagogové se prosazovaly o to, aby školství pokračovalo v duchu předválečného demokratického období. Špatná ekonomická situace státu zapříčiněná nacistickou okupací způsobila, že navázání školské správy na předválečnou by bylo značně složité. Jediným řešením jak postavit opět školskou správu v Československu na nohy, je její reforma, a to vytvoření jednotné školské soustavy. (Vališová, Kasíková a kol, 2007, s. 84) Za hlavního představitele reformátorů školské správy byl označován Zdeněk Nejedlý, který od května roku 1945 zastával funkci ministra na nově obnoveném Ministerstvu školství a osvěty. Nejedlý a ostatní příznivci jeho reformy měly v úmyslu prosadit tzv. uniformní, pro všechny stejnou, jednotnou školu. V letech se do otázek prosazování reformy připojovaly politické strany, církve, ministerstva atd. Prezident republiky E. Beneš přijal v dubnu roku 1947 delegaci Svazu zaměstnanců školství a osvěty (Revolučního odborového hnutí), a rozhodl se pro souhlas s provedením jednotné školy a realizaci svěřil do rukou odborníkům. (Vališová, Kasíková a kol., 2007, s. 84) Zákonem č. 100/1946 Sb. byly v roce 1946 založeny pedagogické fakulty při univerzitách v Praze, Brně, Olomouci a Bratislavě. Sloužit především pro vzdělání učitelů. Vysokoškolské studium se členilo dle zařazení studujícího učitele. Roční studium bylo stanoveno pro učitelky mateřských škol, dva roky pro učitele obecných škol a tři roky pro učitele měšťanských škol. Převrat v únoru roku 1948 měl velký význam pro historii Československa. V čele republiky se ocitl Klement Gotvald, dosavadní předseda komunistické strany Československa a vlády se zmocnili komunisté. Stejného roku byl vydán zákon č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství. Každý konkurenční studijní ústav byl označen za zbytečný a byl zrušen. Netrvalo dlouho a veškeré školství bylo zcela zestátněno. Zákon umožňoval všem dětem jednotné vzdělání a výchovu. Do školské soustavy byly začleněny mateřské školy, které navštěvovali děti předškolního věku od tří do 20

23 šesti let, dále sem patřily školy národní, střední a školy tří stupňů, které se rozdělovaly na povinné základní odborné školy a výběrová gymnázia a vyšší odborné školy. Zákon také zapojoval odborné školství do školského systému. (Zákon č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství) 3.2 Období v letech 1953 až 1989 Nemalé změny pro rozvoj školství v československé republice vyvolal rok Nařízením vlády byl přejmenován ústřední školský orgán na Ministerstvo školství a osvěty a dále také došlo ke sloučení Ministerstva vysokých škol a Ministerstva školství a osvěty ve společné Ministerstvo školství. Současně bylo zřízeno Ministerstvo kultury, které převzalo úkoly ministerstva školství a osvěty. V roce 1953 byla povinná školní docházka snížena na osm let a zavedena jedenáctiletá střední škola. Zkrácení druhého stupně o jeden rok vedlo k navýšení učiva v prvním stupni. Následkem toho bylo to, že postup ze čtvrtého ročníku do pátého představovalo pro velkou část dětí velký problém. Tato situace se dávala za vinu učitelům, kterým se zvýšilo procento neúspěšných žáků, kteří propadali. V roce 1958 se 11. sjezd KSČ mimo jiné zabýval nevyhovujícím stavem ve školství. Všichni souhlasili s prodloužením základního vzdělání a stanovily nové cíle a směr vzdělání. Žák si měl ze školy odnést nejen všeobecné znalosti, ale i základy zručnosti, pro případ zařazení do skupiny manuálně pracujících lidí. (Vališová, Kasíková a kol., 2007, s. 85) Tyto změny byly zajištěny zákonem č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání. Jedná se již o třetí školský zákon v pořadí, kterým se zásadně mění školská správa. Byly zřízeny základní devítileté školy, na kterých se realizovala povinná školní docházka. Ministerstvo školství a kultury převzalo kontrolu škol i mimoškolních výchovných zařízeních. V oblasti středního školství se začaly objevovat odborná učiliště, učňovské školy a střední odborné školy. Nově byla zřízena škola pro pracující lid, který si chtěl doplnit vyšší vzdělání. Během jednoho roku mohl třídně uvědomělý dělník dosáhnout úplného středního vzdělání. Politické myšlení státu směřovalo k pracovním principům. Tento systém se zaváděl do učebních osnov už na základní devítileté škole, byl vytvořen nový předmět nazvaný pracovní výuka. Ani Střední všeobecně vzdělávací školy neunikly tomuto směru. Studenti vedle teoretické výuky museli zvládnout praxi ve 21

24 výrobě. Praxe se absolvovala jeden den v týdnu ve školním roce a tři týdny o letních prázdninách. Maturant měl pak získat jak maturitní vysvědčení, tak i výuční list. Tato myšlenka však neměla budoucnost. Výrobní podniky nedokázaly vytvořit potřebná místa pro vykonávání odborné praxe studentů a studenti tak byli často na praxi úkolováni nekvalifikovanými pracemi např. úklidem apod. Zanedlouho byla nevyhnutelná změna přístupu výuky na školách. (Vališová, Kasíková a kol, 2007, s. 86) Školská správa zaznamenala podstatnou přeměnu nejen v obsahu, ale i ve struktuře začátkem 70. let. Vychází zákon č. 168/1968 Sb., o gymnáziích, který se navrátil ke čtyřletému všeobecnému vzdělání ukončeným maturitou. Název byl ponechán. (Chmelík, 2010, s. 28) Další školský zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol vyšel v roce Byla zavedena desetiletá povinná školní docházka. Jednalo se o integraci osmileté základní školy a dvou let na jakémkoliv typu střední školy. Tímto způsobem studia žák dosáhl středního vzdělání. (Zákon č. 63/1978Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol) Střední odborné učiliště bylo nově vytvořeným typem střední školy, který se zaměřoval na čtyřletý studijní program - učňovské studium. Studium na takové škole bylo ukončeno po čtyřech letech maturitní zkouškou a žák mohl uvažovat o vysokoškolském studiu. Díky tomu se stal tento typ škol rovnocenným s ostatními středními školami. Bylo zavedeno tzv. následné, večerní nebo dálkové studium, které dalo možnost studentům získat maturitní vysvědčení za kratší dobu, dříve než u čtyřletých oborů. Studium na střední škole nebylo jednoduché, ovšem dostat se na tuto školu, bylo ještě složitější. Pro vstup na střední školu musel mít žák doporučení ze základní školy. Nejvíce však záleželo na tom, jaké měl uchazeč politické předpoklady. (Vališová, Kasíková, a kol, 2007, s. 87) 3.3 Vývoj školství po roce 1989 Změnou společenských poměrů nastala nutnost přehodnocení a úpravy stávajících učebních osnov. Česká pedagogická teorie navázala na tradice školství hlavně z předmnichovské republiky a navázala kontakty se západní pedagogikou. Pro rozvoj českého školství bylo významné i umožnění vzniku alternativního školství. Vznikala řada alternativních škol jako např. školy církevní, 22

25 waldorfské, daltonské, Montessori, Zdravá škola aj. Kromě toho se také rozšiřovala síť vysokých škol a vznikaly odborné školy. Dále proběhla změna kurikula uvolnění povinnosti učebních plánů a osnov např. svobodná volba učebnic, možnost vytvořit vlastní vzdělávací program a možnost vlastní úpravy obsahu. Formální rámec školské reformy je dán přechodem od jednotných osnov pro všechny školy k zhotovování rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých si školy vytváří své vlastní jedinečné školní vzdělávací programy (ŠVP). Zavádění vlastních ŠVP a tvorba a schvalování RVP se uskutečňuje postupně. (Juríková, 2011, s. 74) 3.4 Současný školský systém Školský systém formují školské instituce a školy, který patří k nejorganizovanější části výchovně- vzdělávací soustavy společnosti, která má zabezpečit reprodukci společnosti, připravit mladou generaci pro práci a život ve společnosti, umožnit reprodukci na vyšší úrovni, která vy umožnila individuální i společenský rozvoj. Škola a školský systém nejsou pouze vzdělávací instituce, ale i instituce sociálního ovlivňování. (Jůva, 2001, s. 105) Mezi funkce školy patří: vzdělávací, výchovná, ochranná, kvalifikační, selekční a integrační. (Juríková, 2011, s. 75) Teorie školských systémů,,pojem školský systém (vzdělávací soustava). Soubor všech škol, školských zařízení a jiných vzdělávacích institucí, jejich pracovníci, materiální a finanční prostředky, legislativní úpravy, který jako celek zajišťuje ve státě realizaci vzdělávání. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 298) Stupně škol se týkají určitých věkových úrovní žáků, označují se jako preprimární, primární, sekundární a terciální. Školy se dále rozlišují podle zřizovatele, kurikula a zaměření např. hotelové, pedagogické, zdravotní aj. (Juríková, 2011, s. 75) 23

26 3.5 Vzdělávací soustava a školy Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiné vzdělávání č. 561/2004 Školský zákon. (Juríková, 2011, s. 78) Typy škol: Mateřská škola Základní škola Střední škola,,soustava škol poskytujících středoškolské vzdělávání, následující po ukončení vzdělání základního. V ČR ji tvoří: gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště a to včetně speciálních středních škol. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 232) Po roce 1989 se u nás soustava středního školství výrazně proměňovala. Značně se zvýšil celkový počet středních odborných škol a počet žáků v nich a dále byly zřizovány soukromé střední školy. Novým typem škol se stávají střední integrované školy. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 233) Konzervatoř Vyšší odborná škola Základní umělecká škola Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky (Juríková, 2011, s. 78) 24

27 4 Odbornost a pedagogické dovednosti 4.1 Odbornost Odborné vzdělání Odborné vzdělání je pro učitele odborných předmětů nezbytné. Díky odbornosti učitel takzvaně,,ví co učit. Základy získá na střední odborné škole nebo na odborném učilišti, popřípadě v odborně zaměřeném programu na vysoké škole. Samotné vzdělání však často nestačí a proto je nutný další odborný rozvoj. Avšak v některých odvětvích jsou možnosti dalšího odborného rozvoje velmi omezené. V České republice není mnoho univerzit s programem zaměřeným na učitelství odborných předmětů. Vzhledem k povinnosti všech učitelů odborných předmětu doplnit si vysokoškolské vzdělání je o takové programy v poslední době velký zájem. Pedagogické fakulty, kde je možné získat vzdělání denní nebo kombinované formy nalezneme například v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové nebo Liberci. Fakulty by se měly zaměřit především na profesionalitu budoucího učitele. Ti, kdo připravují budoucí učitele na jejich profesi, si musí nutně klást otázku: Jakou osobností má být učitel, který se bude podílet na rozvoji dítěte během jeho školní docházky, učitel, který má položit základy jeho perspektivního celoživotního vzdělávání? (Dytrtová, Krhutová, 2009, s. 16) Učitel by měl stále inovovat svoji odbornou kvalifikaci, jelikož se stále rozvíjí nové výrobky, pomůcky i postupy. K tomu by mu měly sloužit návštěvy školení, hledání informací na internetu a čtení odborných časopisů a knih. Aby si učitel udržel odbornost, je pro něho proto velmi důležité neustálé sebevzdělávání Odborná praxe Odborná praxe se výrazně podílí na kvalitě předávaných znalosti.,,důležitým momentem pedagoga odborného vzdělání je i jeho široká praktická zkušenost v daném oboru, stále obohacována aktivní účastí na vědeckém, technickém a kulturním životě společnosti. (Jůva, 2001, s. 57) Pokud je učitel schopen žákům zprostředkovat vlastní zkušenosti, žáci látku lépe pochopí a snáze 25

28 si ji osvojí.,,od mladého učitele očekávají zpravidla žáci, rodiče i spolupracovníci nové a netradiční přístupy k problémům výchovně vzdělávací práce, nové prvky, změnu,,,oživení v ustálené hladině školy. (Šimoník, 1995, s. 15) Zde Šimoník poukazuje na to, že jsou na učitele kladeny velké nároky na inovaci přístupů a řešení problémů avšak dle mého názoru je může získat především dostatečnou praxí v oboru. Učitel odborného předmětu musí být v kontaktu s aktuálními trendy, pokud by tomu tak nebylo, velmi by ztížil nástup jeho absolventů do praxe. 4.2 Pedagogické dovednosti Pedagogické vzdělání,,učitel by měl být především odborníkem v procesech výchovy a vzdělávání, měl by být schopen fundovaně a citlivě napomáhat rozvoji osobnosti žáka. (Šimoník, 1995, s. 3) Aby učitel odborných předmětů dovedl své odborné zkušenosti a znalosti předat, potřebuje, a to je dáno i zákonem, pedagogické vzdělání. Některé obory odborného zaměření jsou ukončeny maturitní zkouškou a jiné zkouškou závěrečnou. Pokud chce absolvent školy vyučovat, je zapotřebí si maturitní zkoušku doplnit. Dále je jeho povinností doplnit si i pedagogické vzdělání. Učiteli odborného výcviku stačí i získání pedagogického minima, ale v případě učitele teorie odborných předmětů je jeho povinností vystudovat úplné vysokoškolské studium. Je jasné, že kvalita učitelských kádrů je určována tím, kdo si tuto profesi vybírá jako budoucí povolání a kdo a jak se na ni připravuje studiem. (Průcha, 2002, s. 24) Pedagogické fakulty připravují budoucí učitele odborných předmětů hlavně z pedagogického a didaktického hlediska. Učí je důležité dovednosti jako např. správný přístup k žákům, k výuce a práci s pomůckami. K hlavním předmětům pedagogické výuky patří především pedagogika, psychologie, didaktika a odborná praxe. Studenti se v těchto předmětech učí základním pedagogickým vědomostem a modelovým situacím, které jim přibližují reálnou výuku. Pedagogické vzdělání je tedy pro učitele nepostradatelné jelikož mu předává návod, jak vyučovat, jak se chovat při výuce, k žákům a jak využívat pomůcky. Pokud učitel nemá toto 26

29 vzdělání, chybí mu základní předpoklady pro výuku a není schopen předvést požadovaný výkon ve vyučování. Kvalifikace učitele se formuje vzděláním, ale především následnou praxí ve školství. Průchově knize se dočteme, že kvalifikace je něco jiného než pedagogická způsobilost. Lze to vyjádřit tak, že ten, kdo dosáhl kvalifikace učitele, ještě nemusí mít způsobilost k výkonu povolání. (Průcha, 2002, s. 31) S tímto názorem se shoduje i s Dvořáčkem Samotné, byt sebelepší vzdělání v oboru, však úspěch v učitelské práci nezaručuje. (Dvořáček, 2005, s. 174) Studium učitele nekončí vysokoškolským vzděláním, vzdělávat by se měl celý život, aby si zajistil kvalifikaci pedagoga a udržel krok s měnící se společností. Šimoník ve své knize Začínající učitel zdůrazňuje fakt, že pokud učitel nastoupí po studiu do pedagogického procesu, musí ihned ovládat všechny povinnosti náležící učiteli. Zatímco jiné profese, jako jsou např. stavební inženýři, právníci či jiní, postupně zvyšují náročnost svých úkolů. I proto je činnost začínajících učitelů provázená řadou chyb a nedostatků. Problémy nastupujících absolventů jsou v učitelské profesi umocněny složitostí výchovně vzdělávacího procesu, nutností okamžitého a samostatného ˇřešení často nepředvídatelných situací a také plnou osobní odpovědností za dosažené výsledky. (Šimoník, 1995, s. 8) Pedagogická praxe Pro budoucí učitele je nezbytně nutné setkání s realitou výuky. S tou se mohou setkat v rámci pedagogických studií během odborné praxe na sjednaných školách. Učiteli je na těchto školách umožněn kontakt s žáky a výukou. Díky těmto praxím si mohou studenti vyzkoušet své dosud nabyté teoretické dovednosti. Studenti učitelství by měli být vedeni k hlubšímu poznání pedagogických situací a dospět k jejich porozumění na základě sebereflexe své praxe na školách. (Dytrtová, Krhutová, 2009, s. 11) Tato praxe je však krátká a nabídne budoucímu učiteli ve většině případech pouze neúplnou představu o výuce. Na tuto situaci ve své knize Klíčové dovednosti učitele, Cesty k lepšímu vyučování reaguje Kyriacou. Je paradoxní, že sledováním práce úspěšných a zkušených učitelů začínající učitelé obvykle nezískají příliš konkrétních informací o řídících (manažerských) dovednostech potřebných k úspěšnému vedení hodiny. (Kyriacou, 2012, s. 63) A 27

30 proto je absolvent pedagogické vysoké školy připraven na svou profesi jen částečně. Po ukončení studia je tedy učitel odkázán na své nabyté dovednosti a omezené zkušenosti. Musí proto sám poznávat a uvědomovat si, kdy a jak jednotlivé postupy a metody použít. Je tedy na jednotlivcích jak si s touto situací poradí, někteří řeší situace intuitivně, dalším pomůže delší kontakt s praxí. Tato praxe představuje pro každého jinou náročnost na vlastní fyzické i psychické nasazení právě kvůli individuálnímu přístupu. 28

31 5 Současné formy a další vzdělávání pedagogických pracovníků středoškolských škol 5.1 Legislativní rámec dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Další vzdělává pedagogických pracovníků je ošetřeno legislativně zákony a vyhláškami. Mezi tyto zákony a vyhlášky patří: Zákon č. 561/2004 Sb., ze dne září o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (pozdější úprava) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Zákon č.179/2006 Sb. ze dne 1. srpna 2007 o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) Převážná část tohoto zákona nabývá účinnosti 1 srpna Vyhláška 317/2005 Sb. MŠMT, o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, která nabývá účinnosti dnem 1. září 2005 Vyhláška 317/2005 Sb. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. září (MŠMT, Legislativní normy a související informace.) V českém školství je pojem dalšího vzdělávání učitelů nejčastěji spojován s mimoškolními a školními vzdělávacími akcemi ve formě přednášek, školení, kurzů, seminářů, výcviku nebo dílen. (Lazarová, 2006, s. 20) Celoživotní vzdělávání V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis (Zákon č. 111/1999Sb. 60 odst. 1) Doplňujícím pedagogickým studiem ke splnění kvalifikačních předpokladů se zabývá vyhláška č. 317/2005 Sb. - získání kvalifikace učitele a zákon č.563/2004 Sb. (MŠMT, vyhláška č. 317/2005 Sb., 2011) 29

32 Z výše uvedených zákonů a vyhlášek vyplývá v zásadě toto: Učitel odborných předmětů střední školy nabývá odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu. Člověk, který se tedy chce stát učitelem odborných předmětů, má možnost zvolit si ze tří oblastí studia. Může si vybrat studium pedagogických věd orientované na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy nebo studium pedagogických věd orientované na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy studijního oboru, který splňuje odpovídající charakter vyučovaného odborného předmětu. Další možností může být i studium pedagogických věd orientované na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu. 5.2 Formy dalšího vzdělávání Učitelské profesní vzdělání má dvě složky, které jsou v těsné souvislosti a oboustranné podmíněnosti: profesní příprava - učitelské studium profesní příprava praxe, samostudium a další vzdělávání učitelů Další vzdělávání je vázáno úrovní a charakterem přípravného vzdělávání, navazuje na toto vzdělání, rozvíjí a doplňuje toto vzdělání, ale v žádném případě ho nemůže nahradit. Další vzdělávání je součástí profesního rozvoje jedince. (Kohnová, 2004, s. 59) Formy používané učiteli: Přednáška patří k nejčastějším způsobům dalšího vzdělání - z časového hlediska se jedná o krátkodobou akci s cílem rozšíření vědomostí a nabytí nových informací. Kurz podle náročnosti obsahu mohou být kurzy krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé či jednorázové akce. Bývá vymezován velmi nejednotně. Tento pojem je obvykle spojován se vzděláváním v oblasti výpočetní techniky, jazyků ale i se získáváním jiných specifických dovedností. Jde tedy o nácvik konkrétně vymezených dovedností. Cílem bývá rozšíření znalostí, získání nových dovedností nebo naučení se novým postupům. Kurzy podle typu bývají ukončeny zkouškou a vydáním certifikátu o absolvování kurzu. 30

33 Seminář čas vymezený pro seminář se může pohybovat od několika málo hodin, po dobu několika dní a to i opakovaně s tematickými návaznostmi. Cílem semináře bývá zvýšení znalostí, získání informací či zkušeností. Jako obvyklý prostředek se zde uplatňuje diskuse a reflexe. Výcvik jedná se o dlouhodobou akci zakončenou zkouškou a bývá zaměřen na osobní rozvoj, který je obvykle spojen s psychologickou tematikou. Cílem výcviku bývá získat širší definovanou dovednost a znalost. Dílna ve spojitosti s dalším vzděláváním učitelů se hovoří tehdy, jede-li o krátkodobý nácvik psychomotorické dovednosti nebo určitých postupů s ukázkami konkrétní praxe. Samostudium je zcela individuální záležitostí každého jednotlivce dle jeho aprobace. Vzhledem k neustálým novinkám a změnám ve všech oblastech je jedinec, který nechce být pozadu, nucen se neustále vzdělávat. Nemá-li jiné možnosti, je mu nejbližší forma samostudia. K této činnosti každému postačí využít odbornou literaturu, knihovní fondy, odborné časopisy a periodika vydávaná specialisty v daném oboru a informační zprávy. (Lazarová, 2006, s. 22) Tento výčet není jistě úplný, ale zaměřuje se pouze na ty formy vzdělávacích akcí, se kterými se v nabídkách organizátorů dalšího vzdělávání učitelů nejčastěji setkáváme. Všechny tyto výše zmínění formy vzdělávání jsou typické častěji jako mimoškolní akce, mohou se však odehrávat i ve školním prostředí. Učitelé se během své profesní kariéry setkávají s řadou různých aktivit, které podporují jejich profesionální růst. Často je berou jako samozřejmou součást své praxe a neuvědomují si jejich přínos pro vlastní práci. Nepovažují je tedy za aktivity dalšího vzdělávání. Mezi tyto formy patří: např. schůze, předmětové komise, různá školení, konzultace s kolegy, kolegiální hospitace aj. (Lazarová, 2006, s. 23) Po vyhodnocení dotazníků zjistíme, jakou formu dalšího vzdělávání učitelé upřednostňují. Mezi mé vzorky budou patřit odborné a hotelové školy v Libereckém kraji - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, Euroškola Česká Lípa střední odborná škola s.r.o., Střední škola řemesel a služeb Jablonec nad Nisou, Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant, Střední škola gastronomie a služeb Liberec, Střední odborná škola Liberec, Střední škola 31

34 Lomnice nad Popelkou, Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola Turnov Současné trendy v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků Internet - je ryze samostatný informační kanál, poskytující další vzdělávání. Internetové portály nabízí cenné zdroje informací ve všech oborech. Jakýkoliv učitel střední školy najde na internetovém portálu důležité informace pro svůj obor. Je samozřejmě jasné, že né každému učiteli vyhovuje elektronická podoba textu.(gajdoš, 2011, s. 18) E-learnig - díky možnostem výpočetní techniky a internetu je učitelům nabízena nejmodernější forma studia metodou e-learnigových kurzů podle jejich aprobace a typu školy. Tato metoda je velice oblíbená. Z pohledu učitele-žáka je e-learnigový kurz velmi výhodný. Není nutné, aby byli v určitou dobu v učebně, není nezbytné cestování do místa studia, časová náročnost, náklady na cestovné a nemusí řešit uvolňování ze zaměstnání, nebo hlídání dětí u učitelek matek. Před přihlášením do kurzu se doporučuje prověření, zda je zvolený kurz akreditován. Pro absolvobání kurzu postačuje běžná výpočetní technika, nejsou nutné žádné speciální aplikace, ovládání programu je více méně interaktivní záležitostí. Účastník kurzu si smí zvolit kurz s lektorem nebo bez něj. Po výběru kurzu uhradí poplatek a dle svých časových možností studuje z domova. Poplatek za e-learnigový kurz lze v některých případech uhradit z fondu dalšího vzdělávání pedagogického pracovníka. Jediné omezení, které musí učitel-žák e- learningového kurzu dostát, je jeho časový rozsah.(gajdoš, 2011, s. 19) Učitelům středních škol se v současné době nabízí uspokojivě široká škála možností dalšího vzdělávání. Vše závisí pouze na jejich osobní angažovanosti a motivaci se dále vzdělávat. 32

35 6 Liberecký kraj 6.1 Charakteristika kraje Liberecký kraj zaujímá geografickou polohu při hranici se SRN (v délce 20 km Svobodný stát Sasko okres Löbau-Zittau) a Polskem (130 km Dolnoslezské vojvodství). Kraj se nachází v blízkosti nejvýznamnějších dopravních uzlů střední Evropy. Krajské město Liberec se nalézá přibližně v centru kraje severně od hlavního města ČR Prahy. Území Libereckého kraje představuje pouze čtyři procenta rozlohy ČR a člení se do čtyř okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. (Asociace krajů České republiky, Charakteristika kraje) Z přírodovědeckého hlediska patří Liberecký kraj k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. V kraji lze nalézt 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko), dále také 8 národních přírodních rezervací, 9 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací, 68 přírodních památek. (Český statistický úřad, Charakteristika kraje) 6.2 Obyvatelstvo Libereckého kraje Ke konci roku 2013 měl Liberecký kraj celkem obyvatel (4,2 % z České republiky) na základě tohoto ukazatele je tak druhý nejmenší. Průměrná hustota 138,6 obyvatel na km2 přesahuje republikový průměr (133,3 obyvatel na km2). Nejvyšší počet obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou (223,8 obyvatel na km2) a Liberec (173,3 obyvatel na km2). K bylo na území kraje 215 obcí a průměrná rozloha obce dosahovala 14,7 km2. Podíl městského obyvatelstva činil 77,6 %. Pouze okres Semily je méně urbanizován. Ve městech bydlelo jen 57,5 % obyvatel. Hlavním centrem kraje je se obyvateli město Liberec. Druhým největším městem je Jablonec nad Nisou se obyvateli. Populační vývoj Libereckého kraje se výrazně nevychyluje od vývoje v ostatních krajích České republiky. Obyvatelstvo má proti republikovému průměru mizivou mladší věkovou strukturu. (Český statistický úřad, Charakteristika kraje) 33

36 6.3 Trh práce v Libereckém kraji Liberecký kraj má z velké části průmyslový charakter. Tradiční textilní průmysl ztratil v průběhu dvaceti let své dominantní postavení. V posledních letech se projevila hospodářská recese i v průmyslu skla a bižuterie. Zpracovatelský průmysl je zaměřen na výrobu automobilů a výrobu pryžových a plastových výrobků. Významnou součástí ekonomiky Libereckého kraje je cestovní ruch. Zemědělství je pouze doplňkovým odvětvím. (Český statistický úřad, Charakteristika kraje) Liberecký kraj se v roce 2013 podílel 3,3 % na celkovém HDP České republiky a hrubý domácí produkt na obyvatele kraje představoval 64,2 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky. (Regionální informační servis, Hospodářské prostředí Libereckého kraje) Území Libereckého kraje je také známou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Neobyčejná krajina, přírodní útvary a pozoruhodnosti, kulturně historické památky regionu se stávají cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků. V kraji je několik specifických území (Krkonoše - západní část, Jizerské hory, Turnovsko - Český Ráj, Doksy a okolí, Lužické hory, Podkrkonoší), které jsou propojeny s aktivitami spojenými s cestovním ruchem. (Oficiální portál pro podnikání a export, Charakteristika kraje) K historicky cenným objektům s vysokou návštěvností patří hrady a zámky (Bezděz, Zákupy, Lemberk, Frýdlant, Sychrov, Hrubý Rohozec, Valdštejn) a řada církevních objektů. Krajinu obohacují mnohé vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero. (Český statistický úřad, Charakteristika kraje) 6.4 Nezaměstnanost v Libereckém kraji Z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k vyplývá, že podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu v Libereckém kraji dosáhl hodnoty 7,73 %. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu byl v Libereckém kraji v porovnání s ostatními kraji České republiky 6. nejvyšší a republikový. Nejnižší hodnotu ukazatele nadále vykazuje Hlavní město Praha (5,20 %), nejvyšší Ústecký kraj (10,63 %). 34

37 Na celkovém počtu nezaměstnaných se ženy podílely 54,4 %. Osoby se zdravotním postižením tvořily 11,7 % uchazečů a jejich počet se meziměsíčně snížil o 1,4 % na osob. Absolventi a mladiství představovali 6,1 % uchazečů, ale na konci srpna zaznamenal jejich počet nárůst ve výši 30,8 % na osob. Do skupiny dosažitelných ve věku let patřilo uchazečů a podporu v nezaměstnanosti pobíralo uchazečů (18,9 %). V Libereckém kraji se v průběhu září nahlásilo na úřady práce nově 3 089, uchazečům byla ukončena evidence nebo z ní byli vyřazeni. Uplatnění na trhu práce našlo uchazečů, z toho 412 prostřednictvím úřadu práce. (Český statistický úřad, Nezaměstnanost, 2014) 35

38 7 Metodologie 7.1 Cíl výzkumu 7.2 Stanovení hypotéz Před začátkem vypracování diplomové práce jsem si stanovila tři hypotézy, které jsem ověřovala na středních školách v Libereckém kraji. Hypotéze č. 1: Úplné kvalifikace ve smyslu zákona dosáhne více absolventů středních škol než absolventů vysokých škol. Hypotéze č. 2: Je více učitelů, kteří mají zájem dále se vzdělávat ve svém oboru než těch, kteří o další vzdělávání zájem nemají. Hypotéze č. 3: Je více učitelů, kteří odpoví, že jim vedení školy nabízí další možnost vzdělávání než těch, kteří odpoví, že tomu tak není. 7.3 Metoda práce K potvrzení či naopak vyvrácení stanovených hypotéz je třeba provést výzkumné šetření. To bude uděláno metodou dotazníkového šetření. Dotazník bude sestaven z 12 otázek, z nichž u 11 otázek bude mít respondent za úkol vybrat vždy jen jednu nejvhodnější odpověď. U otázky č. 9 bude možnost vybrání více odpovědí. 7.4 Metoda získávání informací Informace použité v teoretické části jsem získala analýzou pedagogické dokumentace se zaměřením na střední školství. Knihy a časopisy jsem si zapůjčila v knihovnách a také jsem čerpala z dokumentů na oficiálních stránkách ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Výzkumné šetření jsem prováděla metodu dotazníkového šetření. Dotazníky jsem rozdala na sekretariátech vybraných škol. Výběr středních škol byl cílený osm hotelových škol v Libereckém kraji. Školy jsem si vyhledala v rejstříku 36

39 středních škol pro rok 2014 na oficiálních stránkách ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zvolila jsem si tedy: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa, příspěvková organizace, Euroškola Česká Lípa Střední odborná škola s.r.o., Střední škola řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace, Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, příspěvková organizace, Střední škola gastronomie a služeb, Liberec, příspěvková organizace, Střední odborná škola, Liberec, příspěvková organizace, Střední škola, Lomnice nad Popelkou, příspěvková organizace a Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov. Dotazníky byly tvořeny pro vyučující odborných předmětů. V každé škole jsem rozdala takové množství dotazníků, které odpovídalo počtu učitelů na výše uvedených školách. Rozdala jsem tedy 69 dotazníků a vyplněných se mi jich vrátilo

40 8 Charakteristika analyzovaných středních škol 8.1 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa vznikla sloučením třech českolipských středních škol: Střední odborné učiliště, Česká Lípa, 28. října 2707 Integrovaná střední škola technických řemesel a Učiliště Česká Lípa, Tovární 2713 Integrovaná střední škola, Česká Lípa, Svojsíkova Pro mou diplomovou práci je nejdůležitější Střední odborné učiliště 28. října, nejmodernější z těchto sloučených škol bylo učňovským zařízením uranového průmyslu. Střední odborné učiliště uranového průmyslu fungovalo od roku 1985 v nově vybudovaném rozsáhlém areálu. Vyučovaly se zde především kovoobory a učební i studijní obory související s těžbou uranu (např. studijní obor Horník, učební obory Elektrikář důlních strojů a zařízení, Vrtař a jiné). Začátkem devadesátých let, s útlumem uranového průmyslu na Českolipsku, nastala velká restrukturalizace v oborové nabídce. Obory spojené s těžbou uranu byly postupně nahrazovány převážně obory potravinářskými, gastronomickými a obory služeb Provoz služeb domácnosti, Cukrář, Pekař, Kuchař a Číšník. V letech 2004, 2007 a 2011 se výrazným způsobem školy dotkly další procesy optimalizace. V současné době je SOŠ a SOU, Česká Lípa největší školou v Libereckém kraji s průměrným počtem žáků, 130 pedagogů a s nabídkou 30 oborů. Škola má rozvinutou doplňkovou činnost včetně dalšího vzdělávání dospělých. Snaží se tak naplnit svoji dlouhodobou vizi:,,koncipovat školu jako moderní regionální vzdělávací centrum s dostatečnou prostupností počátečního a dalšího vzdělávání tak, aby odpovídala potřebám klientů školy. (SOŠ a SOU Česká Lípa, Historie školy) Z celkového počtu žáků studuje 4-letý obor hotelnictví: 37 žáků a 3-leté obory (cukrář, pekař a kuchař-číšník) 246 žáků. Tyto obory vyučuje celkem 11 učitelů odborného výcviku. Obor hotelnictví učí 2 učitelé, obor cukrář také 2 učitelé, obor pekař 1 učitel a obor kuchař-číšník 6 učitelů. (SOŠ a SOU Česká Lípa, Výroční zpráva) 38

41 8.2 Střední škola gastronomie a služeb, Liberec Střední škola gastronomie a služeb je státní školou v Liberci, která pokračuje v dlouholeté tradici výchovy žáků ve veřejném stravování. Již v roce 1898 byla libereckým Společenstvím hostinských a pohostinských živností zřízena první třída pro číšníky a kuchaře. Od té doby i po celou první Československou republiku připravovala kvalitní pracovníky pro liberecké hotely, restaurace a kavárny. Po osvobození v roce 1945 pokračovala příprava číšníků a kuchařů, řezníků a cukrářů v učňovských školách a později ve Středním odborném učilišti Restaurací Liberec, které v roce 1990 získalo právní subjektivitu. Odborný výcvik byl zajišťován v učňovských střediscích hotelů a restaurací v Liberci i Jablonci nad Nisou. Výuka oborů pánský a dámský krejčí a kadeřník navazuje na tradici České průmyslové školy pokračovací, založené roku 1887 obětavou činností průkopníka českého školství v Liberci MUDr. Václava Šamánka v budově tehdejší české Matiční školy v Liberci na Svahu 8. Dnešní Střední škola gastronomie a služeb navazuje na dřívější předválečnou výchovu učňů a žáků, ale vytvořila si již vlastní novou tradici v době, kdy nesla ještě název Střední odborné učiliště. Představují ji především gastrodny, pořádané každoročně na jaře v libereckém Babylonu a v posledních letech v restauraci Centrum. Nejlepší žáci školy zde předvádějí nejen umění ve stavbě slavnostních tabulí, ale i výrobky specialit studené kuchyně a cukrářských výrobků. Neodmyslitelnou součástí gastrodnů jsou módní přehlídky modelů žáků oborů pánský a dámský krejčí a samozřejmě i módní účesy našich kadeřnic. Kromě této hlavní přehlídky připravují naši mladí kuchaři a číšníci již od druhého ročníku rauty a slavnostní hostiny při různých příležitostech pro podnikatele, kulturní instituce, školy. Krejčí a kadeřnice předvádějí svou dovednost každoročně na mnoha módních přehlídkách a odborných soutěžích. Od došlo ke sloučení školy se Střední školou a středním odborným učilištěm v Jablonci nad Nisou, Poštovní 10, kde se vyučují obory 39

42 zaměřené na obchod - prodavač, obchodník, atd. Škola má kontakty i se zahraničím. (SŠ gastronomie a služeb, Liberec, Historie školy) V současné době chodí na školu celkem 727 žáků, z nichž na Střední školu 297 a na Středním odborném učiliště 430. Na obou subjektech vyučuje dohromady 59 učitelů. Mě zajímaly obory hotelnictví, gastronomie, gastronomienástavba, kuchař, číšník a cukrář. Tyto obory navštěvuje 380 žáků a vyučuje je 7 učitelů teoretického vyučování a 12 učitelů odborného výcviku. (Šlaich, 2013, s. 2-11) 8.3 Střední škola řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou Na Střední škole řemesel a služeb se začalo vyučovat v 50 letech minulého století. V této době vedl školu dělnický ředitel, a proto škola patřila pod Jabloneckou bižuterii. Vyučovala se zde pouze teorie, praktický výcvik probíhal na jednotlivých pracovištích Generálního ředitelství Jablonecké bižuterie. V roce 1989 se škola osamostatnila a vznikl tak samostatný právní subjekt - státní příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem bylo Ministerstvo průmyslu. Dále mělo odloučená pracoviště, kde byly dílny odborného výcviku oboru brusič skla a pracoviště, na kterých se vyučovaly obory výroby umělých květin a dekorace. Zde probíhal pouze odborný výcvik. Střední škola řemesel a služeb v této době provozovala svá odborná pracoviště. Měla také své zázemí technické a ekonomické. Od roku 1989 prošla škola řadou proměn. Byl zkolaudován nový areál, ve kterém probíhá praktický výcvik. A dále se škola rozšířila o nové obory. V dnešní době má škola 9 oborů. V roce 2013/2014 ve škole studovalo 377 žáků v 17 třídách a vyučovalo na škole 23 učitelů v pracovním poměru. Odborný výcvik vedlo 7 učitelů odborného výcviku, 1 vedoucí učitel odborného výcviku a 2 učitelé odborného výcviku byli na poloviční úvazek. (SŠ řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou. Historie a současnost školy) Ovšem mě nejvíce zajímal 3-letý obor Kuchař číšník, který ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo 83 žáků, tyto žáky má na starost pouze jedna 40

43 učitelka odborného výcviku, která má za úkol především kontrolu praxí ve kterých mají žáci odborný výcvik. (Lufinka, 2013, s. 2-11) 8.4 Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant vznikla dne sloučením Střední školy hospodářské Frýdlant a Střední školy lesnické Hejnice. Škola je právnickou osobou. Škola zajišťuje vzdělávání absolventů ZŠ ve tříletých učebních oborech s výučním listem (zemědělské, lesnické, technické, potravinářské a obory služeb), vzdělávání žáků speciálních škol v učebních oborech speciálního školství (technické, potravinářské a obory služeb), vzdělávání žáků ve čtyřletých studijních oborech s maturitou (zemědělské a ekologické, sociální, ekonomické), vzdělávání absolventů učebních oborů v nástavbovém studiu zakončeném maturitní zkouškou, odborný výcvik, odbornou praxi a zahraniční stáže žáků. A dále také zabezpečuje certifikované programy celoživotního vzdělání pro veřejnost s možností uznání kvalifikace po úspěšném vykonání zkoušky, vzdělávací programy pro úřady práce, veřejnou správu a neziskové organizace. Teoretická výuka probíhá v modernizovaných třídách vybavených multimediální didaktickou technikou a v odborných učebnách, které přispívají k vyšší efektivitě vyučování i k užšímu propojení s budoucím povoláním. Ve školních dílnách a provozovnách, v autoškole a svářečské škole najdou žáci dostatečné zázemí pro svůj odborný růst. V současné době je škola zapojena do řady projektů, které jsou zaměřeny zejména na tyto oblasti: modernizace a inovace výuky, podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, rozvoj technického a přírodovědného vzdělávání, budování technického zázemí pro odborný výcvik a odbornou praxi, pořádání odborných exkurzí a zahraničních praxí, podpora volnočasových aktivit žáků zaměřených přírodovědně a technicky. Škola má dlouholetou zkušenost se vzděláváním žáků i dospělých a díky dlouholeté dobré spolupráci se samosprávami kraje i obcí, výrobními podniky a profesními komorami, s ministerstvy zemědělství a školství, úřady práce a neziskovými organizacemi není odtržená od reality trhu práce. Dokáže pružně reagovat na změny podmínek i aktuální situaci tak, aby poskytla absolventům 41

44 všech vzdělávacích programů co nejlepší podmínky pro uplatnění v jejich budoucích povoláních. (SŠ hospodářská a lesnická, Frýdlant, Charakteristika) Školu navštěvuje celkem 685 žáků, které vyučuje 75 učitelů. Mne nejvíce zajímalo pracoviště školy v Bělíkově ulici, kde se vyučují obory: kuchař číšník, stravovací a ubytovací služby a pekař, řezník uzenář, potravinářská výroba. Tyto obory studuje celkem 135 žáků a vyučuje je 7 učitelů. Obor kuchař-číšník - 2, stravovací a ubytovací služby - 2, řezník-uzenář - 1,5 a potravinářskou výrobu - 1,5. Učitelé mají rozdílné úvazky. Poloviční úvazky vznikly kombinací sudého a lichého týdne jednotlivých oborů. (Dvořáková, 2013, s. 5-17) 8.5 Střední odborná škola, Liberec Škola byla založena k jako Zvláštní učňovská škola v Liberci Růžodole pro další vzdělávání žáků/žákyň zvláštních škol jako první zařízení tohoto typu v libereckém regionu. Z původních oborů zedník, tkadlena, dámská krejčová a zahradník je dnes nabídka širší o další specializace mezi, které patří i obor stravovací a ubytovací služby. Novodobá historie školy se počíná listopadem 1996, kdy byla uvedena do provozu první část nového areálu učiliště hlavní budova školy pro teoretickou výuku na adrese Jablonecká ulice. Odborné učiliště se v průběhu let profilovalo z původně regionálního školského zařízení na spádovou speciální školu pro zdravotně znevýhodněné žáky/žákyně i ze vzdálenějších okresů a jiných krajů republiky. Nyní rozvoj školy směřuje k zajištění kvalitního individuálně uzpůsobeného výchovně vzdělávacího procesu na základě nově připravovaných školních vzdělávacích programů. Výrazná pozornost je věnována poradenské činnosti a prevenci sociálně patologických jevů, která prostupuje celkovým působením školy. (SOŠ Liberec, Historie školy) Zaměřila jsem se na obor stravovací a ubytovací služby a zjistila jsem, že tento obor studuje 85 žáků a vyučuje ho 5 učitelů odborného výcviku. (Adamec a kol., 2013, s. 4-17) 42

45 8.6 Euroškola Česká Lípa Střední odborná škola s.r.o. Důležitá data z historie českolipské Euroškoly, která byla první soukromou střední školou otevřenou v České Lípě. Euroškola Česká Lípa byla založena a v této době probíhala výuka v 5 budovách na ulici Mariánská, Havlíčkova, Bendlova, Hálkova a 28. října. Ve školním roce 1992/1993 se otevřela třída dvouletého pomaturitního studia s 19 studenty studijního oboru Podnikové hospodaření. Školní rok 1993/1994 zahájil denní čtyřleté maturitní studium, a to ve 2 studijních oborech: Hotelová škola a Podnikové hospodaření, s prvními maturanty v červnu vzniklo na Euroškole Česká Lípa regionální rekvalifikační a vzdělávací centrum. O dva roky později bylo zahájeno tříleté nástavbové dálkové maturitní studium. V roce 1998 škola získala Certifikát kvality soukromých škol a také se zde realizovalo 10 běhů speciálního 6 měsíčního rekvalifikačního kurzu pro absolventy středních škol s názvem EURO, organizovaného ve spolupráci s Úřadem práce v České Lípě. Rok 2002 přinesl škole certifikát systému DIN EN ISO 9001 pro řízení kvality v oblasti vzdělávání a o dva roky později přidělilo MŠMT škole Statut informačního centra SIPVZ (státní informační politika ve vzdělávání). Euroškola za přítomnosti prezidenta republiky Václava Klause v roce 2006 zahájila činnost konzultačního střediska kombinované výuky Hospodářské fakulty Technické univerzity v Liberci, od akademického roku 2006/2007 probíhá v tomto středisku výuka kombinované formy bakalářského studijního programu B 6208 Ekonomika a management studijního oboru 6208R085 Podniková ekonomika. Také byla škola akreditovaným centrem britské instituce City&Guilds s oprávněním organizovat mezinárodní zkoušky z anglického jazyka - International ESOL (písemné zkoušky), International Spoken ESOL (ústní zkoušky) a dále získala certifikát systému DIN ISO 29990:2010 pro řízení kvality v oblasti vzdělávání, touto normou je vytvořen první platný vzdělávací standard, který je použitelný pro všechny typy vzdělávacích institucí. A od roku 2012 do současnosti je každým rokem škola oceněna Českou studentkou unií jako střední škola roku. (Euroškola Česká Lípa Střední odborná škola s.r.o., Historie školy) 43

46 Ve školním roce 2013/2014 se vzdělávalo na Euroškole celkem 201 žáků ve 12 třídách denního studia a 47 žáků ve 3 třídách dálkového nástavbového studia. A pracovalo zde 19 stálých a 9 externích pedagogických pracovníků a 2 administrativní pracovnice. Z toho počtu vyučuje předměty hotelnictví a cestovní ruch pouze jeden učitel. (Kašparová, 2013, s. 3-15) 8.7 Střední škola, Lomnice nad Popelkou Střední škola je nástupcem Střední odborné školy, Středního odborného učiliště, Odborného učiliště, Učiliště a Praktické školy v Lomnici nad Popelkou a navazuje na tradici rodinné školy a učňovského školství, zaměřeného převážně na potravinářské učební obory. Rodinná škola, později dívčí odborná škola ukončila výuku v 70.letech, učňovské školství bylo rozděleno na dvě části. První část se zaměřila na učební obory pekař, kuchař, cukrář a další. Pozdějším rozhodnutím KNV Hradec Králové byla výuka ukončena a objekt předán zdravotnictví (bývalá nemocnice). Druhá část má zaměření na učební obor pečivář, později cukrovinkář, byl vyučován od roku 1950 v Učňovském středisku Průmyslu trvanlivého pečiva, později Čokoládoven v Lomnici nad Popelkou. Byli zde připravováni odborníci pro výrobu trvanlivého pečiva pro Čechy, Moravu i Slovensko. Učňovské středisko bylo po stránce teoretického vyučování součástí Učňovské školy Turnov, později to bylo odloučené pracoviště SOU Nová Paka. V roce 2003 došlo ke sloučení lesnického učiliště a výuka byla rozšířena o obor Mechanizátor lesní výroby. Výuka tohoto oboru byla však o dva roky později ukončena. Od roku 2006 škola mění svůj název podle nového školského zákona na název pod, kterým ji známe dnes.v současnosti škola sdružuje: střední školu (studijní i učební obory) s kap acitou 500 žáků, domov mládeže a školní jídelnu. Vzdělávací koncepce školy vychází z orientace na výuku potravinářských a jim příbuzných oborů. Škola rozšířila vzdělávací nabídku o obory služeb. Vyučování probíhá v učebnách pro teoretickou výuku a v odborných učebnách (jazykové, počítačové, administrativní, odborné laboratoři), zde najdete i 44

47 část dílen pro učební obory kuchařského zaměření. Výuka odborného výcviku všech učebních oborů probíhá v moderních dílnách. Všichni žáci mají možnost realizovat své zájmy a schopnosti při akcích, které pořádá škola (např. soutěže dovednosti, výstavky výrobků, odborné exkurze, aj.). (SŠ Lomnice nad Popelkou, Historie a současnost školy) V současné době navtěvuje školu 312 žáků, z nichž 90 žáků studuje obor Cestovní ruch, gastonomii (učební bor s maturitou) studuje také 90 žáků dále 90 žáků studuje obory cukrář a kuřach číšník a 57 žáků naštěvuje obory stravovacíubytovací služby a potravinářská výroba. Tyto žáky vyučuje 13 učitelů odborného výcviku. (Rajmová, 2013, s. 3-16) 8.8 Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov Škola vznikla dne sloučením dvou turnovských škol Obchodní akademie a hotelová škola, Integrovaná střední škola. Po sloučení získala škola nový název pod, kterým ji můžete znát dnes. Jelikož jsem na této škole studovala, musím říct, že toto sloučení škole velmi uškodilo. Dříve prestižní Hotelová škola a dnes škola s velkým poklesem žáků. Řízení školy je náročné, neboť vedle hlavní budovy školy ve Zborovské ulici, která je v majetku Libereckého kraje, má škola další budovu školy v Alešově ulici, která je v majetku města Turnova kde probíhá teoretická i praktická výuka, a to zejména oborů středního vzdělání s výučním listem. Další odloučené pracoviště se nachází v areálu firmy Sklostroj Turnov, kde jsou dílny pro strojírenské obory. Z výše uvedeného vyplývá, že řízení je náročné a pro jednotlivé výchovně vzdělávací činnosti jsou delegovány pravomoci. Je obrovská škoda, že tato škola ztratila svou dřívější prestiž, jelikož vedle kvalitního studia škola nabízí svým žákům velkou škálu kurzů, jako např. základní barmanský kurz, kurz studené kuchyně, Flair barmanský kurz, kurz sommelier kadet, kurz cukrářských technologií a mnoho dalších. Škola je také místním centrem celoživotního vzdělávání v rámci Centra vzdělanosti Libereckého kraje a je zákládajícím členem Vzdělávacího centra Turnov o.p.s. Dále škola spolupracuje s Úřadem práce v Semilech, Úřadem práce v Liberci a s Okresní hospodářskou komorou Liberec. Celoživotní vzdělávání zahrnuje různé typy a formy vzdělávání. Škola poskytuje celoživotní vzdělávání ve 45

48 formě kurzů rekvalifikačních i zájmových. Umožňuje dospělým zájemcům získat stupeň vzdělání, a to v zejména v oboru Kuchař - číšník. Dále škola nabízí svým žákům exkurze, praxe v Českých podnicích a také v zahraničí (Německu a Řecku). Díky škole mohou její absolventi pokračovat ve studiu na vyšší odborné škole Banff and Buchan College ve skotském Fraserburghu. Jedná se o státní školu, studenti ze zemí EU neplatí školné. Vyučující anglického jazyka je v pravidelném kontaktu se studijním oddělením této školy. Několik absolventů Obchodní akademie a Hotelnictví již tuto školu studuje. Kapacita školy je 1380 žáků. V současné době navštěvuje tuto školu 646 žáků. Na hlavní budovu škole, která sídlí ve Zborovské ulici, chodí 340 žáků. A na druhou budovu v Alešově ulici chodí 306 žáků. Z celkového počtu 646 žáků studuje 115 žáků obor Cestovní ruch, 119 žáků obor Hotelnictví a obor Kuchař-číšník 96 žáků. Na této škole vyučuje 69 učitelů, z nichž 12 učí odborný výcvik. (Vaňátková, Kohoutová, 2013, s. 7-16) 46

49 Tabulka 1: Přehled analyzovaných škol (rok 2013/2014) Název školy Obor Počet žáků Počet učitelů (vybrané obory) (vybrané obory) Hotelnictví Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa Střední škola gastronomie a služeb, Liberec Střední škola řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Střední odborná škola, Liberec Euroškola Česká Lípa střední odborná škola s.r.o. Střední škola, Lomnice nad Popelkou Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov Zdroj: Vlastní zpracování 47 Cukrář Pekař Kuchař-číšník Hotelnictví Gastronomie Gastronomienástavba Kuchař Číšník Cukrář Kuchař-číšník 83 1 Kuchař číšník Stravovací a ubytovací služby Pekař Řezník uzenář Potravinářská výroba Stravovací a ubytovací služby 85 5 Hotelnictví a cestovní ruch 28 1 Gastronomie Cestovní ruch Gastonomii Cukrář Kuchař-číšník Stravovacíubytovací služby Potravinářská výroba Cestovní ruch Hotelnictví Kuchař-číšník

50 9 Výsledky výzkumného šetření Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost zpracovány do sloupcových grafů. Nad grafem je vždy uvedena otázka, pod grafem je zpracován krátký komentář k odpovědi. 1. Pohlaví 2. Věk První dvě otázky výzkumného šetření se zaměřovaly na zjištění, jestli na středních hotelových školách převažují muži či ženy na pozicích odborných pracovníků a jaká věková skupina se zde nejčastěji vyskytuje. Měla jsem určitou představu a dotazníkové šetření mi ji potvrdilo. Z rozdaných dotazníků se mi vrátil pouze jeden od muže, protože odpovídaly především ženy. Nejvíce respondentů se zařadilo do věkové kategorie let. Na školách tedy pracují převážně starší učitelé. Z výročních zpráv analyzovaných škol jsem také zjistila, že v posledních letech pouze jedna škola přijmula absolventa vysoké školy. Tyto fakta mi potvrzuje i Zieleniecová Pavla z Univerzity Karlovy v Praze ve své přednášce na téma - Legislativní zakotvení učitele, požadavky na kvalifikaci, přípravné a další vzdělávání. Udává v ní, že stejně jako ve většině zemí má i Česká republika problémy se stárnutím učitelského sboru. V nižším sekundárním vzdělávání bylo v roce 2010 celkem 37 % učitelů starších 50 let a ve vyšším sekundárním vzdělávání se jednalo o 40 % učitelů. Avšak z daleka více šokující je nízký podíl učitelů ve věku do 40 let na českých školách jde o 32 % v nižším sekundárním a 23% ve vyšším sekundárním vzdělávání. (Zieleniecová, 2014, s. 18) Podobně jako v ostatních zemích je i u nás školství doménou žen, i když jejich podíl klesá spolu s výší vzdělávacího stupně, na kterém učí. V nižším sekundárním vzdělání se jedná o 73,9% žen a ve vyšším sekundárním vzdělání je to 58 % žen. 48

51 3. Vaše pracovní zařazení dle zákona č. 563/2004 Sb. Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu je zřejmé, že nejvíce odpovědí jsem získala od učitelů odborných předmětů. Hotelové školy jsou zaměřeny na odbornou výuku, a proto je důležité, aby na těchto školách byl dostatek kvalifikovaných pracovníků. 49

52 4. Vaše dosažené odborné vzdělání Vaše dosažené odborné vzdělání střední odborná škola 12 vyšší dborná škola vysoká škola - bakalářský stupeň 8 vysoká škola - magisterský stupeň SOŠ a SOU, Česká Lípa SŠ gastronomie a služeb, Liberec SŠ řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou SŠ hospodářská a lesnická, Frýdlant SOŠ, Liberec Euroškola Česká Lípa a SOŠ SŠ, Lomnice nad Popelkou OAHŠ a Střední odborná škola, Turnov Zdroj: Vlastní zpracování Tento graf nám podává informace o tom, že v krajském městě Liberci vyučují na hotelových školách učitelé, kteří vystudovali vysokou školu magisterský stupeň, zatímco na školách v menších městech jsou to učitelé, kteří vystudovali školy odborné. 50

53 5. Vaše dosažené pedagogické vzdělání Zdroj: Vlastní zpracování Na tomto grafu je patrné, že učitelé v krajském městě Liberci dosáhli spíše pedagogického vzdělání, zatímco na školách v menších městech si učitelé ke svému odbornému vzdělání dodělávali pedagogické minimum. 51

54 6. Chtěl(a) byste se ve svém oboru dále vzdělávat? Zdroj: Vlastní zpracování Oslovení učitelé (až na dvě výjimky) mají zájem o další vzdělávání. Jak Zieleniecová uvedla, pravděpodobně je to dáno i tím, že v dnešní době mají pedagogičtí pracovníci po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost se dále vzdělávat. Tím si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pouze dva učitelé zájem o vzdělávání nemají. Jsou to ženy ve věkových kategoriích let a 56- a více let. Tyto ženy už zřejmě nemají chuť ani sílu se něčemu novému učit. (Zieleniecová, s. 10) 52

55 7. Poskytuje Vám škola podporu (finanční, časovou či jinak motivující) pro Vaše další vzdělávání? Zdroj: Vlastní zpracování Tento graf nám ukazuje, že většina škol poskytuje učitelům možnost se dále vzdělávat. Výjimkou ovšem je Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola v Turnově. Respondenti této školy uvádějí, že na jejich škole tomu tak není. Tato informace mě zarazila, jelikož jsem na této škole studovala a myslela jsem si, že je zde situace úplně jiná. Pokud by se tedy učitelé z této školy, chtěli dále vzdělávat, mohou se odvolat na Zákoník práce z roku V Zákoníku práce uvádí 232, že nejsou-li dohodnuta či stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. (Portál veřejné správy, 2015) 53

56 8. Nabízí Vám vedení školy možnosti dalšího vzdělávání? Zdroj: Vlastní zpracování Tento graf ukazuje, že učitelé z jednotlivých škol se rozcházejí v odpovědích na otázku, zda jim vedení školy nabízí možnosti dalšího vzdělávání. Na školách v krajském městě Liberci, dále ve Frýdlantu a na Euroškole v České Lípě tvrdí, že jim vedení školy možnosti dalšího vzdělávání nabízí buď přímo, nebo jim je poskytuje prostřednictvím předmětové komise. Na školách v Jablonci nad Nisou, Lomnici nad Popelkou, Turnově a na SOŠ a SOU v České Lípě učitelé odpovídali, že vyhledání dalšího vzdělávání je výhradně na jejich vlastní aktivitě. Dle mého názoru je špatné, když se vedení školy nezajímá o další vzdělávání svých pracovníků a nechává vyhledávání dalšího vzdělávání pouze na učitelích. Škola by měla minimálně jednou ročně nabídnout svým zaměstnancům možnost dalšího vzdělávání, které se uskutečňuje buď na vysokých školách, nebo 54

57 v zařízeních určených pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Učitelům by také mělo být umožněno i samostudium. Na samostudium přísluší pedagogickým pracovníkům volno v rozsahu 12-ti pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na jiném dalším vzdělávání např. na univerzitě nebo ve vzdělávací instituci. Délku volna určuje ředitel školy. Za tuto dobu přísluší učiteli náhrada platu. (Zieleniecová, s. 10) 9. Jaké formy či metody nejčastěji používáte pro rozvoj svého vzdělávání? SOŠ a SOU, Česká Lípa Jaké formy či metody nejčastěji používáte pro rozvoj svého vzdělávání? SŠ gastronomie a služeb, Liberec SŠ řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou SŠ SOŠ, Liberec hospodářská a lesnická, Frýdlant Euroškola Česká Lípa a SOŠ přednáška seminář výcvik samostudium E-learning SŠ, Lomnice nad Popelkou školení kurz dílna internet OAHŠ a Střední odborná škola, Turnov Zdroj: Vlastní zpracování Na otázku, jaké formy či metody nejčastěji pro rozvoj svého vzdělávání používáte, odpovídali respondenti nejčastěji internet, seminář a školení. Nejméně respondenti využívají výcvik, dílny a přednášky. U této otázky mě překvapilo, že jen 8 respondentů si za metodu vzdělávání vybralo přednášku. Myslím si, že by učitelé právě odborné přednášky navštěvovat měli, aby získali nové informace pro svůj obor. 55

58 10. Aplikujete ve svém oboru poznatky, které jste získal(a) na školení, semináři, konferenci či internetovém portálu? Zdroj: Vlastní zpracování Všichni respondenti se shodli na tom, že poznatky získané na školeních, seminářích, konferencích či internetových portálech dále využívají ve výuce. Z těchto odpovědí lze tedy usuzovat, že školy vybírají vhodné formy dalšího vzdělávání pro své pracovníky. 56

59 11. Jaké téma/oblast ve svém dalším vzdělávání preferujete? Zdroj: Vlastní zpracování Z tohoto grafu je patrné, že by učitelé nejvíce preferovali jako oblast dalšího vzdělávání rozšíření jazykových dovedností, dále pak psychologii a pedagogiku a poté nové trendy v hotelnictví a cestovním ruchu. Nejméně by měli učitelé zájem o novinky v IT. Odpověď učitelů ohledně nových trendů v IT mě zarazila. V dnešní době jde technika opravdu rychle dopředu a nabízí mnoho možností, jak ji využít ve výuce. Myslím si, že by tím výuka byla pro žáky více zábavná. Na druhou stranu je pravda, že řada starších učitelů asi trochu bojuje s využitím IT ve výuce a má z počítačů strach. 57

60 12. Myslíte si, že Vám vyšší pedagogické vzdělání pomůže v profesní kariéře? 7 Myslíte si, že Vám vyšší pedagogické vzdělání pomůže v profesní kariéře? ano ne nevím SOŠ a SOU, Česká Lípa SŠ gastronomie a služeb, Liberec SŠ řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou SŠ hospodářská a lesnická, Frýdlant SOŠ, Liberec Euroškola Česká Lípa a SOŠ SŠ, Lomnice nad Popelkou OAHŠ a Střední odborná škola, Turnov Zdroj: Vlastní zpracování Tuto otázku jsem do dotazníku dala proto, že mě osobně zajímalo, zda jsou učitelé ochotni se dále vzdělávat a zda si myslí, že jim další vdělávání pomůže v profesní kariéře. Většina učitelů odpověděla ano. To je podle mého názoru velice dobře, protože v dnešní době je další vzdělávání velmi důležité. Obor hotelnictví se stále vyvíjí a je nutné, aby novinky z tohto oboru učitelé předávali dál svým studentům. 58

61 10 Hodnocení hypotéz a výzkumného šetření 10.1 Hodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Úplné kvalifikace ve smyslu zákona dosáhne více absolventů středních škol než absolventů vysokých škol. absolventi vysokých škol absolventi středních škol Zdroj: Vlastní zpracování Hypotéza č. 1 se výzkumným šetřením nepotvrdila. Úplné kvalifikace ve smyslu zákona dosáhlo méně absolventů středních škol než absolventů vysokých škol. Z celkového počtu 30 učitelů odpovědělo 19, že mají vysokou školu magisterský stupeň a 2 odpověděli, že mají vysokou školu bakalářský stupeň. Jen 9 učitelů zvolilo odpověď střední odborná škola. 59

62 Hypotéza č. 2: Je více učitelů, kteří mají zájem dále se vzdělávat ve svém oboru než těch, kteří o další vzdělávání zájem nemají. Zdroj: Vlastní zpracování Hypotéza č. 2 se výzkumným šetřením potvrdila. Je více učitelů, kteří mají zájem dále se vzdělávat ve svém oboru než těch, kteří o další vzdělávání zájem nemají. Z celkového počtu 30 učitelů odpovědělo 28, že mají o další vzdělávání zájem. 60

63 Hypotéza č. 3: Je více učitelů, kteří odpoví, že jim vedení školy nabízí další možnost vzdělávání než těch, kteří odpoví, že tomu tak není. ano, buď přímo nebo prostřednictvím předmětové komise ne, hledání aktivit dalšího vzdělávání je výhradně na mém vlastním zájmu Zdroj: Vlastní zpracování Hypotéza č. 3 se výzkumným šetřením potvrdila. Je více učitelů, kteří odpověděli, že jim vedení školy nabízí další možnost vzdělávání než těch, kteří odpověděli, že tomu tak není. Z celkového počtu 30 učitelů odpovědělo 20 ano. Těmto učitelům nabízí škola buď přímo, nebo prostřednictvím předmětové komise možnosti dalšího vzdělávání Hodnocení výzkumného šetření Do výzkumného šetření bylo zařazeno osm středních hotelových škol z Libereckého kraje. Hodnocení tohoto šetření je založeno na odpovědích učitelů analyzovaných středních hotelových škol. První dvě otázky výzkumného šetření se zaměřovaly na zjištění, jestli na středních hotelových školách převažují muži či ženy na pozicích odborných pracovníků a jaká věková skupina se zde nejčastěji vyskytuje. Jelikož se mi vrátil pouze 1 dotazník od muže, je zřejmé, že ženy na analyzovaných školách vévodí. S touto informací jsem počítala. Ovšem odpovědi na otázku věku mě překvapily. Z 30 učitelů se pouze 1 učitel zařadil do věkové skupiny let. Kategorii let zvolilo 10 učitelů, let 11 učitelů a 56- a více let 8 učitelů. Z toho tedy 61