DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST. Ing. Jan TICHÝ, Ph.D.

Transkript

1 DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Ing. Jan TICHÝ, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní ČSAD Praha holding a.s.

2 HISTORIE VEŘEJNÉ DOPRAVY AUTOBUSOVÁ DOPRAVA: 1825 FRANCIE: dostavníková doprava (Nantes Richebourgh).. provozovatel Omnes 1895 NĚMECKO: první motorový autobus (Sket okolní vesnice).. vyrobeno u K. Benze 1901 ČECHY: první veřejná linka Pardubice L. Bohdaneč (zánik).. soukromník 1908 ČECHY: Pardubice Bohdaneč, Pardubice - Holice.. poštovní správa MHD (PRAHA): Malostranské nám. Hradčany (zánik v roce 1909) 1925 obnovení provozu 1909 ČECHY: další linka: Benešov u Prahy Nevyklov.. poštovní správa 1920 MORAVA: Brno Velká Bíteš.. první linka na Moravě 1933 ČSR: první kompletní vydání JŘpro všechny autobusové linky na území ČSR ČSR: výrazné omezení provozu v důsledku nedostatku pohonných hmot 1949 ČSR: vytvoření jednotného podniku ČSAD (dosud byla AD provozována Autostanicemi ČSD a soukromníky) poč. 90. let 20. stol.: postupná privatizace ČSAD (2 stupně) ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA: od 30. září ČeskéBudějovice Linec (koněspřežnátrakce) od 15. prosince Rajhrad Modřice Brno, hl.n. (první nezávislá trakce) od 7. července provoz osobnídopravy

3 DŮVODY PRO EXISTENCI OSOBNÍ HROMADNÉ DOPRAVY (Dopravní politika ČR pro léta ) a) SOCIÁLNÍ ROZMĚR - zajištění základní dopravní obslužnosti (z.č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě) (do škol, úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení a do zaměstnání ap.) -zachovánítrvalého osídlení ve venkovské krajině -zajištění dopravy bez ohledu na její konkurenceschopnost vůči individuální dopravě b) NEDOSTATEČNÁKAPACITA SILNIČNÍ INFRATRUKTURY -individuální doprava klade značné nároky na kapacitu silniční infrastruktury -zvětšováním kapacity infrastruktury se problém nevyřeší - řešením je hromadná doprava hlavně ve špičkových obdobích c) EKOLOGICKÝ ROZMĚR - trvale udržitelný rozvoj - potřeba konkurenceschopné hromadné dopravy

4 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ RÁMEC VEŘEJNÉ DOPRAVY zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách, ve znění pozdějších předpisů vyhláška MD č. 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy nařízení Vlády ČR č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti nařízení EP a R (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě po železnici a silnici ze dne , které vstoupilo v platnost neschválený zákon o veřejných službách vpřepravě cestujících a o změně dalších zákonů

5 ZÁKON O VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH V PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH Tento zákon upravuje postup státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou. Definice dopravní obslužnosti: zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům státní správy a samosprávy, k soudům, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající ktrvale udržitelnému rozvoji územního obvodu OBSAH ZÁKONA O VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH (dále ZVS): -cíle veřejné dopravy a vymezení veřejného zájmu -přesnější vymezení odpovědnosti státu, krajů a obcí (mj. vícestranné smlouvy -preference veřejné dopravy - dopravní plánování vč. kritérií dopravní výkonnosti a kvality - výběr dopravce a uzavírání smluv ve veřejné dopravě -posílení regulovaného konkurenčního prostředí, avšak zároveň udělování zakázek na delší dobu (kvůli investicím - busy 10 let, vlaky 15 let)

6 OBJEDNATELÉ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI STÁT zajišťuje dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou vlaky celostátní dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter. KRAJ zajišťuje dopravní obslužnost (veřejnou drážní a linkovou dopravou) ve svém územním obvodu a se souhlasem jiného kraje v jeho územním obvodu. OBEC zajišťuje dopravní obslužnost (veřejnou drážní a linkovou dopravou) ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje. Stát (zastup. MD) stanoví rozsah dopravní obslužnosti na základě dohody s MFin o max.výši kompenzace. Kraj a obec zajišťují dopravní obslužnost a stanoví její rozsah ve své samostatné působnosti! Kraj stanoví rozsah dopravní obslužnosti podle zákona č. 129 / 2000 Sb., o krajích Obec podle zákona č. 128 / 2000 Sb., o obcích

7 GEOGRAFICKÉ USPOŘÁDÁNÍ KRAJŮ v ČR

8 DOPRAVNÍ PLÁNOVÁNÍ (PLÁN a PROJEKT) PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI se pořizuje na dobu nejméně 5 let a obsahuje: a) popis zajišťovaných veřejných služeb vpřepravě cestujících b) předpokládaný rozsah poskytované kompenzace c) časový harmonogram a postup při uzavírání smluv o veřejných službách d) harmonogram a způsob integrace, pokud se objednatel podílí na integraci e) další údaje podle rozhodnutí pořizovatele plánu PROJEKT DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI území se pořizuje na dobu 1 roku a obsahuje body a d Plánu dopravní obslužnosti, tj. pro konkrétní rok..

9 ORGANIZÁTOR VEŘEJNÉ DOPRAVY KRAJE a OBCE mohou samostatně nebo společně založit právnickou osobu a pověřit ji plněním úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen ORGANIZÁTOR ). Majetkovou účast v organizátorovi může mít pouze stát, kraj nebo obec. Organizátor nesmí provozovat veřejnou drážní osobní dopravu nebo VLD. Organizátor může být pověřen (jménem kraje nebo obce) uzavírat smlouvy o veřejných službách vpřepravě cestujících na určeném území a u určených druhů dopravy. Zdroj: Česká asociace organizátorů veřejné dopravy

10 UZAVÍRÁNÍ SMLUV MEZI OBJEDNATELEM A DOPRAVCEM Objednatel vsouladu s nařízením EP a R č / 2007 může uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravcem vybraným na základě NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Pokud jsou splněny podmínky nařízení EP a R č / 2007, lze bez nabídkového řízení (tj. PŘÍMÝM ZADÁNÍM) uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravcem, který má zajišťovat: a) veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální b) veřejné služby v mimořádné situaci c) veřejné služby malého rozsahu, u nichž průměrná roční hodnota (1 mil. EUR) nebo počet kilometrů (300 tis.) za rok nepřesáhne hodnoty uvedené vnařízení 1370 / 2007 d) veřejné služby jako vnitřní provozovatel, je-li objednatelem kraj nebo obec Citace z Nařízení EP a R č. 1370/2007: Cílem tohoto nařízení je stanovit právní rámec pro poskytování kompenzací nebo výlučných práv v případě smluv o veřejných službách, a nikoliv další otevírání trhu železničních služeb.. S ohledem na různorodost územní organizace jednotlivých členských států mohou být příslušné orgány v odůvodněných případech oprávněny uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě po železnici přímo. Zdroj:

11 ROZLOŽENÍ RIZIK MEZI OBJEDNATELE A DOPRAVCE ŘÍDÍCÍ smlouva veškerá rizika spojená svýší nákladů a tržeb nese objednatel dopravní služby BRUTTO sml. rizika spojená svýší N nese dopravce, riziko naplnění odhadovaných T přináleží objednateli NETTO sml. veškerá rizika jsou nesena dopravcem Typy smluv dle rozložení rizik Komentář: Zdroj: UITP EMTA Report 2003, s. 13 Výchozí stav na počátku 90. let všechny smlouvy vykazoval prvky řídících smluv, nad dopravci však objednatel nevykonával kontrolu. V MHD smlouvy typu řídících přetrvávají, někde v MHD a v regionální dopravě byly smlouvy změněny na brutto smlouvy a postupně přibývá netto prvků. Netto smlouvy jsou tam, kde jsou dominantní dopravci, kteří mohou plně organizovat dopravu, to platí i o Českých drahách.

12 VÝVOJOVÝ DIAGRAM (MOŽNÝ IDEOVÝ POSTUP) PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLUV VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ Zdroj: Projekt výzkumu a vývoje MD č. CG

13

14

15

16 KRITÉRIA PRO UZAVŘENÍ SMLUV a) EKONOMICKÁ: -motivace dopravce k managementu ovlivnitelných nákladů -motivace dopravce k zvyšování tržeb -ochrana dopravce před riziky neočekávaných změn technických legislativních a cenových (dopravcem neovlivnitelných) podmínek -snaha dopravce maximalizovat obsazenost spojů -snaha objednatele maximalizovat počet uživatelů VD (cestujících) b) KVALITA: -možnost objednatele ovlivnit kvalitu vozového parku -inovativnost dopravce c) ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST A ODBORNOST: -admin. náročnost objednatele a dopravce při uzavírání a kontrole plnění smlouvy -potřebná odbornost objednatele při tvorbě dopravní koncepce a jejím vyhodnocení -odbornost dopravce při tvorbě dopravní nabídky a jejím vyhodnocení a) OSTATNÍ: -vhodnost pro dlouhodobé smluvní období z pohledu objednatele -právní rizikovost uzavření smlouvy a poskytovaní kompenzací dopravcům

17 VÝVOJ MODELOVÝCH SMLUVNÍCH VZTAHŮ Plánování bývalá organizace (okresy) Objednatel Dopravce Provoz Užívání Cestující Kraje (2003) Objednatel Dopravce Cestující

18 Kraje s organizátorem (cca 2005) Objednatel Dopravce Cestující Kraje (po 2010 / 2019) Objednatel Dopravce Cestující

19 Výhled I (20XY) Objednatel Dopravce Cestující Výhled II (20XZ) Objednatel Dopravce Cestující

20 VÝVOJ SMLUV (přehled)

21 DOPRAVCE KALKULACE NÁKLADŮ DOPRAVNÍ VÝKONY PŘEPRAVNÍ VÝKONY Výsledek kalkulace nákladů = zjištění nákladů na kalkulační jednici: tarif za ujetý km [Kč / km]. tarif za osobokilometr [Kč / oskm] příp. ložený km [Kč / ložkm] tarif za hod. stání [Kč / hod]

22 ZÁKON O CENÁCH, Cenový věstník Funkce: 1. podílí se na řízení cenové politiky státu v oblasti dopravy, mj. schvaluje Cenový věstník navržený MD A - Ceny smluvní volné ( zákon č. 526 / 1990 Sb., o cenách ) regulované (Cenový věstník MF ČR) úředně věcně časově cenovým moratoriem B - Ceny zjištěné podle zvláštního předpisu ceny majetku nemovitosti věci movité ( zákon č. 151 / 1997 Sb., o oceňování majetku) majetek finanční (prováděcí vyhl. č. 540 / 2002 Sb. ) majetek ostatní ceny služeb Zdroj: (odkaz Legislativa, Cenový věstník)

23

24 REGULACE CEN V DOPRAVĚ P D P přebytek spotřebitele přebytek provozovatele S T r D DOTACE AC 0 0 Q (km, oskm) Q (km, oskm) P cena Q objem dopravy S nabídka D poptávka Tr bod tržnírovnováhy AC průměrné náklady dopravce na jednotku produkce (average cost)

25 STRUKTURA NÁKLADŮ A TRŽEB DOPRAVCE A: NEDOTOVANÉ SPOJE (dálkové) TRŽBY PŘÍMÉ NÁKLADY REŽIJNÍ NÁKLADY MATERIÁL MZDY OPN VÝROBNÍ SPRÁVNÍ ZISK B: DOTOVANÉ SPOJE (v rámci kraje) složitější diference veřejné a soukromé služby ( základní a ostatní dopravní obslužnost ) zisk regulován MD a MF, cílem veřejná služba TRŽBY DOTACE EKONOMICKY OPRÁVNĚNÉ NÁKLADY UPZ PŘÍMÉ NÁKLADY REŽIJNÍ NÁKLADY MATERIÁL MZDY OPN PROVOZNÍ SPRÁVNÍ

26 VÝVOJ VÝDAJŮ NA ZÁKLADNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST A DOPRAVNÍ POTŘEBY STÁTU Dotace do pravidelné veřejné přepravy osob (mil. Kč) Obce Kraje Stát Celkem Výše dotací Linková autobusová doprava (mil. Kč) Obce Kraje Stát Celkem Rok Výše dotací Rok Železniční osobní doprava (mil. Kč) Kraje Stát Celkem Zdroj: Ministerstvo dopravy Výše dotací Rok

27 PŘEPRAVNÍ VÝKONY DOPRAVY I Přepravní výkon (mil. oskm) 6% 8% 9% železniční 0% autobusová letecká vnitrovodní 63% 14% MHD IAD

28 PŘEPRAVNÍ VÝKONY DOPRAVY II Přeprava cestujících (mil.) 44% 3% 8% 0% 0% železniční autobusová letecká vnitrovodní MHD 45% IAD

29 KONKURENCE V DOPRAVĚ, SOUBĚŽNÁ DOPRAVA Jelikož nelze v podmínkách trhu veřejné osobní dopravy zabezpečit klasická pravidla trhu vplné míře, je úkolem veřejných orgánů zajistit za veřejné peníze maximální funkčnost a efektivnost systému. Veřejné orgány svým centrálním plánováním v podstatě řídí a kontrolují 3 druhy konkurenčního vztahu: -mezi hromadnou a IAD -v hromadné dopravě mezi jednotlivými druhy dopravy -mezi dopravci v rámci jednoho druhu dopravy Ztohoto hlediska je zcela nepřípustné, aby si konkurovaly 2 dotované spoje. Úloha dopravních úřadů je navíc ztížena snahou eliminovat souběžnou veřejnou osobní dopravu. Pro upřesnění dodejme, že souběžnou rozumíme takovou veřejnou osobní dopravu, která je vzhledem k jiné veřejné osobní dopravě provozována srovnatelným počtem spojů vedených vtýchž časových polohách a obě pak mají tyto společné znaky: -identické směrové vedení linek nebo spojů -srovnatelná hustota stanic (zastávek) -srovnatelná docházková vzdálenost k zastávkám -totožné přepravní vztahy pro stejné skupiny cestujících

30 SUBJEKTY: FINANCOVÁNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI a) OBJEDNAVATELÉ stát (zastoupen MD) kraje organizátoři IDS obce cestující VEŘEJNÉ ZDROJE SOUKROMÉ ZDROJE b) VYKONAVATELÉ dopravci dopravní a přepravní výkony c) REGULÁTOR stát (MF MD) Zákon o cenách, Cenový věstník MF

31 SYSTÉM FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY OSOB (obecné)

32 VEŘEJNÁ LINKOVÁ (autobusová) DOPRAVA - dálková

33 VEŘEJNÁ DRÁŽNÍ DOPRAVA (vlaky kategorie SC)

34 VEŘEJNÁ DRÁŽNÍ DOPRAVA dálková (kategorie vlaků EC, IC, Ex, R)

35 VEŘEJNÁ DRÁŽNÍ DOPRAVA regionální (kategorie vlaků Os)

36 VEŘEJNÁ LINKOVÁ DOPRAVA regionální

37 INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM s organizátorem

38 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA

39 FINANČNÍ PROSTŘEDKY KRAJŮ A OBCÍ vycházejí mj. ze: zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů (č.1/2005) -daň zpříjmů právnických osob -daň zpříjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků -daň zpřidané hodnoty Orgán veřejné správy Podíl z daňových výnosů Státní rozpočet 70,49% Rozpočty krajů 8,92% Rozpočty obcí 20,59% CELKEM 100,00% Kraj Podíl krajů na procentní části celost. hrub. výnosu Praha 3, Středočeský 13, Jihočeský 8, Plzeňský 7, Karlovarský 3, Ústecký 8, Liberecký 4, Královéhradecký 6, Pardubický 5, Vysočina 7, Jihomoravský 9, Olomoucký 6, Zlínský 5, Moravskoslezský 9, CELKEM 100,000000

40 SUBJEKTY VYSKYTUJÍCÍ SE NA TRHU VEŘEJNÉ DOPRAVY 1. VEŘEJNÉ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY Ministerstvo dopravy (MD) Ministerstvo financí (MF) Živnostenský úřad (ŽÚ) Drážní úřad, Dopravní úřad (DÚ), Obecní úřad (OÚ) ad. 2. OSTATNÍ SUBJEKTY majitel dopravní cesty (ČR) správce dopravní cesty (SŽDC, ŘSD, KRAJE, OBCE) organizátor IDS provozovatel jednotné databáze JŘ (CHAPS) 3. PROVOZOVATELÉ ZASTÁVEK provozovatel zastávky majitel označníku (obec, kraj, soukromá firma) 4. DOPRAVCI jednotliví dopravci sdružení dopravců (SD ČR, ČESMAD Bohemia, ADSSF ad.) 5. CESTUJÍCÍ

41 FUNKCE Ministerstva dopravy ČR zákon č. 552/1991 Sb., ostátní kontrole vyhláška č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku výkazy Dop (MD) 1. Funkce řídící 2. Funkce kontrolní ÚOHS VRCHNÍ STÁTNÍ DOZOR 3, 4 5, 6 Dopravce 1 ČSÚ 7 Dopravce 2 MD 1 2 Dopravce n STÁTNÍ ODBORNÝ DOZOR V SILNIČNÍ DOPRAVĚ CDV DÚ (dopravní úřady) 3a. Funkce dotační (obnova vozového parku) MINISTR DOPRAVY ČR CÚ (celní úřady) ŽÚ (živnostenský úřad) DOPRAVCE 1 2 PŘÍSLUŠNÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD MEZIRESORTNÍ KOMISE zástupce MD zástupce MF zástupce MPO zástupce MMR zástupce MŽP zástupce Svazu měst a obcí ČR zástupce krajů zástupce Národní rady zdravotně postižených zástupce Sdružení dopravních podniků ČR MD (Ministerstvo dopravy) 3b. Funkce dotační (provozní dotace dopravcům) Metodika pro financování prokazatelné ztráty ve veřejné osobní dopravě (MD a CDV) zástupce Svazu dopravy NV 493 /2004 Sb.

42 DOTACE NA OBNOVU VOZOVÉHO PARKU ze státního rozpočtu I. Programu obnovy vozidel veřejné autobusové dopravy v roce 2009, MD ČR Dotace je poskytována dopravcům, kteří zabezpečují dopravní obslužnost území vrežimu smlouvy o závazku veřejné služby (6 let v ZVS a 80% výkonů vozidla v ZVS). Max. však jen 25% PC bez DPH. Navýšení dotace: je-li nízkopodlažní nebo ekologický Ročně se u nás obnovuje asi 250 autobusů. Podle Dopravní politiky se mají postupně navýšit roční dotace z 400 na 600 mil. Kč Podprogram: Obnova vozidel MHD

43 DOTACE NA OBNOVU VOZOVÉHO PARKU ze státního rozpočtu I. Programu obnovy vozidel veřejné autobusové dopravy v roce 2009, MD ČR Dotace je poskytována dopravcům, kteří zabezpečují dopravní obslužnost území vrežimu smlouvy o závazku veřejné služby (6 let v ZVS a 80% výkonů vozidla v ZVS). Max. však jen 25% PC bez DPH. Navýšení dotace: je-li nízkopodlažní nebo ekologický Ročně se u nás obnovuje asi 250 autobusů. Podle Dopravní politiky se mají postupně navýšit roční dotace z 400 na 600 mil. Kč

44 DOTACE NA OBNOVU VOZOVÉHO PARKU ze státního rozpočtu II. Program pořízení a obnova železničních kolejových vozidel v regionální osobní dopravě Navýšení dotace: je-li nízkopodlažní Max. však jen 30% PC bez DPH. Dotace je poskytována dopravcům, kteří zabezpečují dopravní obslužnost území v režimu smlouvy o závazku veřejné služby.

45 DOPRAVNÍ ÚŘAD autobusová doprava viz. Silniční zákon Funkce: Udělování povolení a licence k provozování autobus. dopravy Uzavírání smlouvy s dopravcem o poskytování služeb ve veřejném zájmu Poskytování dotací Kontrolní činnost 5 MÍSTNĚ PŘÍSLUŠNÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD * 11 8 DOTČENÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD 1 DOTČENÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD 2 Obec 1 Obec 2 10, 9 Obec n Policie ČR správce pozemní komunikace majitelé označníku zastávek uvedených v žádosti o udělení licence DOTČENÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD 3 ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD 6. 3 DOPRAVCE

46 Metodickýpokyn MD ČR k číslování linek veřejné linkové osobní dopravy Střední Čechy ( 100 až 310 ) Jižní Čechy ( 320 až 390 ) Západní Čechy ( 400 až 490 ) Severní Čechy ( 500 až 590 ) Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ Praha - město 100 České Budějovice 320 Domažlice 400 Česká Lípa 500 Benešov 200 Český Krumlov 330 Cheb 410 Děčín 510 Beroun 210 Jindřichův Hradec 340 Karlovy Vary 420 Chomutov 520 Kladno 220 Pelhřimov 350 Klatovy 430 Jablonec nad Nisou 530 Kolín 230 Písek 360 Plzeň - město 440 Liberec 540 Kutná Hora 240 Prachatice 370 Plzeň - jih 450 Litoměřice 550 Mělník 250 Strakonice 380 Plzeň - sever 460 Louny 560 Mladá Boleslav 260 Tábor 390 Rokycany 470 Most 570 Nymburk 270 Sokolov 480 Teplice 580 Praha - východ 280 Tachov 490 Ústí nad Labem 590 Praha - západ 290 Příbram 300 Rakovník 310 Východní Čechy ( 600 až 700 ) Jižní Morava ( 710 až 840 ) Severní Morava ( 840 až 940 ) Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ FORMÁT ČÍSLA LINKY: Havlíčkův Brod 600 Blansko 710 Bruntál 850 linka Praha - Brno Hradec Králové 610 Brno - město 720 Frýdek - Místek 860 linka Brno - Praha Chrudim 620 Brno - venkov 730 Karviná 870 Jičín 630 Břeclav 740 Nový Jičín 880 Pozn.: číslování dopravního úřadu Náchod 640 Hodonín 750 Olomouc číslo linky Pardubice 650 Jihlava 760 Opava číslo spoje Rychnov nad Kněžnou 660 Kroměříž 770 Ostrava - město 910 Semily 670 Prostějov 780 Přerov 920 FORMÁT ČÍSLA ZASTÁVKY: Svitavy 680 Třebíč 790 Šumperk 930 Praha, Florenc Trutnov 690 Uherské Hradiště 800 Vsetín 940 Praha, Holešovice Ůstí nad Orlicí 700 Vyškov 810 Zlín 820 Znojmo 830 Žďár nad Sázavou 840

47 SPRÁVNÍ POPLATKY ZA UDĚLENÍ LICENCE V DOPRAVĚ viz. zákon č. 368/92 Sb., o správních poplatcích Vnitrostátní veřejná linkové osobní doprava: a) vnitrookresní linky: 1 linka 100 Kč 2-9 linek 500 Kč linek Kč více Kč b) meziokresní linky: 1 linka 100 Kč 2-9 linek 500 Kč linek Kč více Kč Mezinárodní veřejná linková osobní doprava: a) tuzemský dopravce 1 linka Kč b) zahraniční dopravce 1 linka Kč

48 DOPRAVCE STANOVENÍ A VÝPOČET PROKAZATELNÉ ZTRÁTY DOPRAVNÍ ÚŘAD ( PŘEDBĚŽNÝ ODHAD ZTRÁTY ) SMLOUVA O PROVOZOVÁNÍ VEŘEJNÉ DOPRAVY A PŘEPRAVY DOPRAVCE ( PROKAZATELNÁ ZTRÁTA ) POZ PZ PZ = ( EON + UPZ ) - (T + R ) Ve veřejné linkové dopravě je v souladu s 19b, zákona č. 111/1994 Sb. a 3, nařízení Vlády ČR č. 493/2004 Sb. poskytován přiměřený zisk. V železniční dopravě lze v souladu s 39a, zákona č. 266/1994 Sb. a 3 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 241/2005 Sb. poskytovat přiměřený zisk. Ve více než ve 2 / 3 krajů však není přiměřený zisk dopravci přislíben a v praxi vžádném kraji ani na úrovní státu není poskytován.

49 FUNKČNÍ SCHÉMA ŽELEZNIČNÍHO SEKTORU v ČR

50 PŘIDĚLOVÁNÍ KAPACITY - SŽDC SŽDC umožňuje přístup na železniční dopravní cestu všem dopravcům, kteří splňují podmínky stanovené zákonem o dráhách. Základní podmínky pro přístup na železniční dopravní cestu: a) být zapsán v obchodním rejstříku b) být držitelem platné licence na provozování drážní dopravy c) být držitelem platného osvědčení dopravce d) sjednat pojištění z odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy e) s provozovatelem dráhy uzavřít smlouvu o provozování drážní dopravy f) mít přidělenou kapacitu dopravní cesty

51 CELOSTÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM O JÍZDNÍCH ŘÁDECH a) začal vyvíjet JR_Man (ÚAN Florenc) b) dnes IDOS (CHAPS) Podle současně platné právní úpravy: zákon č. 226/2006 Sb., o silniční dopravě (v platném znění) zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách (v platném znění) vyhláška MD č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy

52 Instalační verze Webová aplikace

53 CESTUJÍCÍ CENA a) dotované linky dotace (oddělené účetnictví) b) nedotované linky tržní mechanismy Slevy sociálním skupinám (dle CVMF): -žákovské -studentské jízdné -osoby ZTP atd. POŽADAVKY NA KVALITU při poskytování přepravních služeb: rychlost přepravy, četnost spojů, časové polohy spojů, návaznost, přijatelná dostupnost přepravy, pravidelnost, pohodlí, bezpečnost, přiměřená cena jízdného, zdvořilé a ochotné jednání, spolehlivost, informovanost zákazníků

54 IDS Cíle dle cestujících: doby strávené cestou ceny pohodlí informačního systém doplňkových služeb Cíle dle organizátora: Efektivní využití vložených prostředků Atraktivita systému pro veřejnost Náklady IDS představují: provozní náklady dopravců provozní náklady orgánů IDS (organizátor) investiční náklady dopravců náklady na přípravu, údržbu a rozvoj IDS náklady na informační systém Tržby a dotace IDS vychází z: tržeb dopravců z jízdného dotací zrozpočtů státu, krajů, měst a obcí Kraj Město (jádro IDS) Obce a města (ostatní) 1. úroveň zakládací smlouva Integrovaný dopravní systém (IDS) Organizátor integrované dopravy 2. úroveň smlouvy s jednotlivými dopravci DOPRAVCE 1 DOPRAVCE 2 DOPRAVCE DOPRAVCE N

55 Integrované dopravní systémy v ČR Zdroj: Česká asociace organizátorů veřejné dopravy

56 DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Jan TICHÝ, Ph.D. ČVUT Fakulta dopravní ČSAD Praha holding a.s.