Představitelé krajů k tématu měsíce VŠECHNY KRAJSKÉ STRANY. Nový web o základně

Transkript

1 Ve víně je slunce, pracovitost a také srdce našich lidí, říká hejtman Juránek Představitelé krajů k tématu měsíce VŠECHNY KRAJSKÉ STRANY Politolog Pehe: Nepopulární opatření se dělají na začátku volebního období ROZHOVOR STRANA 12 STRANA 3 Nezávislý měsíčník pro kraje ČR číslo 4 /duben 2007 ročník 6 cena 15 Kč Vysočina centrem kongresové turistiky? Nový web o základně SLOVO KOMENTÁŘ Strana 15 Premiér Topolánek prohlásil, že pokud Sněmovna v srpnu či v září neschválí reformy, tak vláda padne. Docela se mně ulevilo, protože se zdá, že se k tomu schyluje každou chvíli a ne až po žních. Z jedné strany straší zelení, že nechtějí a nemohou vládnout s Čunkem, ze strany druhé vyhrožují lidovci, respektive jedna z mnoha frakcí v této straně, že pokud bude ministr a vicepremiér z vlády odejit, položí koalici oni. Zde je na místě připomenout, že současná vláda nemá silný mandát a pan premiér se bude smažit ve vlastní šťávě pokaždé, když bude zapotřebí cokoli důležitého rozhodnout. A co na to samotný šéf lidovců, pan Čunek? Ten se zdá být v klidu, protože si řádně prostudoval koaliční smlouvu, ve které je prý jasně napsáno, že k odvolání ministra může dojít pouze po dohodě předsedy vlády a příslušné strany. Koaliční smlouva ve svém znění nejspíš příliš nepamatovala na to, že i šéfové příslušných politických stran, se kterými se má případný odchod konsultovat, mohou také selhat. Jarmila Kudláčková šéfredaktorka INZERCE Počátkem dubna byly spuštěny internetové stránky týkající se zamýšlené americké radarové základny v Brdech. Na projektu informačního portálu se spolu s centrálními orgány a Velvyslanectvím USA a ČR podílely také kraje, kterých se možná výstavba radaru týká Středočeský a Plzeňský. Web slibuje maximum dostupných informací o radaru, o jednání vlády v tomto směru, měl by přinášet také průzkumy veřejného mínění a kalendář akcí týkající se základny. foto: Plní kraje svá programová prohlášení? KRAJE ČR Od posledních krajských voleb se nám daří, opravujeme silnice, úspěšní jsme i v oblastech zdravotnictví nebo školství. Tvrdí to tuzemští hejtmani, kteří z popudu KN listovali texty svých programových prohlášení a rekapitulovali kroky krajů od roku Přiznávají však, že před nimi leží ještě velký kus práce. A to i na věcech, které bude jen velmi těžké realizovat. Po krajských volbách si hejtmanství definovala své priority. Do programových prohlášení, která přijímaly krajské rady, vložili politici představy a plány na nové vládnoucí období, završené volebním rokem V dokumentech hovoří o záležitostech, které kraje trápí, Hejtmani jedou do Číny KRAJE ČR 16. dubna se devět hejtmanů nebo jejich zástupců vydá do Číny. Budou lobbovat za české prostředí, chtějí pomoci českým podnikatelům, aby v nejlidnatější zemi světa mohli investovat, a zároveň přesvědčit Číňany, že Česká republika je dobrou adresou pro jejich investice. Plán velké hejtmanské cesty zahrnuje návštěvu Pekingu, provincie Yunnan a města Šanghaj. V Pekingu, sídle centrální vlády, se plánují jednání na úrovni ministrů na vybraných ministerstvech, včetně ministerstva zahraničních věcí, mibol moderní Číny, proto hejtmani cestu symbolicky zakončují právě v tomto městě, řekl KN mluvčí Středočeského kraje Martin Kupka. Hejtmani do Číny odjedou 16. dubna, návrat je plánován na 23. dubna. V delegaci a navrhují řešení. Zmiňují se o silnicích, které samosprávy přijímaly od státu v neutěšeném stavu, nastavují postup, jaký zvolí v oblastech každodenního života obyvatel svých územních celků. Podle hejtmanů se cíle, které si v programových prohlášeních kraje předsevzaly, daří plnit. Když jsem si znovu procházel prohlášení bod od bodu, mohl jsem si u naprosté většiny připsat plněno nebo splněno. Dokonce i u těch priorit, jejichž naplnění náleží státu, se nám podařilo zásadně přispět k prosazení anebo urychlení jejich realizace, napsal ve svém vyjádření pro KN jihočeský hejtman Jan Zahradník. Konkrétně Jihočeský kraj se soustředil především na vybudování dopravní infrastruktury, připravil program obnovy silnic II. a III. třídy a za uplynulé dva roky do nich investoval téměř dvě miliardy korun. (pokračování na straně 3) Pardubický kraj vicehejtman Roman Línek. Cestu na východ považujeme za příležitost vedoucí k pootevření velkého čínského trhu českým podnikatelům včetně těch z Vysočiny. Na cestu do Číny se pan hejtman dlouhodobě připravuje, již v minulých měsících absolvoval několik pracovních setkání se zástupci agentury CzechTrade a se subjekty z kraje, které už v Číně podnikají. Jedním z cílů hejtmana Vysočiny bude více pootevřít velký čínský trh pro česhejtmanů. Věřím, že mí kolegové budou v Číně dostatečně reprezentovat Českou republiky a že má absence nijak neohrozí záměr navázat kontakty pro všechny kraje, které ve svém celku představují rozlohou pětinu průměrné velikosti jedné z dvaadvaceti čínských provincií, sdělil KN hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník, jeden z politiků, do jehož diáře se čínskou expedici v novém čase už nepodařilo vtěsnat. Cesta osobností tuzemských krajů Petr Just, politolog Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů Vzhledem ke skutečnosti, že krajské rady jsou orgány koaličního charakteru, je podoba programových prohlášení kompromisem mezi programovými cíli jednotlivých subjektů účastnících se koalice. Text však většinou upravuje ty záležitosti, na které nemají koaliční strany diametrálně odlišné názory. Je přirozené, že žádná strana nebude na 100 % spokojena s vyjednaným textem programového prohlášení, je to však daň za systém, který nutí strany vytvářet koaliční krajské rady. Pokud však mají strany účastníci se krajské koalice disciplinované krajské zastupitele, nemělo by být prosazení programových priorit během funkčního období problémem. Pokud jde o dopad plnění / neplnění programového prohlášení na volby, je třeba mít na paměti, že ve volbách (a v předvolební kampani) hrají strany opětovně individuální hru, vystupují laicky řečeno jen za sebe. V tomto momentě tedy mohou poukazovat na to, že některé problémy nebyly řešeny, protože koaliční partner odmítl zahrnout tuto problematiku do společného programového prohlášení. V předvolebním klání se strany vracejí zpět ke svým plným programům, odklánějí se tedy od těch dokumentů, u nichž musely kvůli koaličnímu vyjednávání udělat nějaké ústupky či kompromisy. I koaliční partneři se tak v předvolebním období stávají opětovně rivaly a jako možný nástroj si mohou brát (a často také berou) resty ze společného vládnutí. OD DUBNA 2007 NA NOVÉ ADRESE

2 2 KN duben 2007 ČESKÁ REPUBLIKA Úřadům práce v kraji chybí peníze na aktivní politiku zaměstnanosti MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Oproti loňskému roku je rozpočet třeba na veřejně prospěšné práce téměř o miliardu menší. Úředníci nasmlouvali pracovní místa a teď se zdá, že tyto závazky nebudou moci splnit. Problémy čekají i starosty obcí, pro které jsou veřejně prospěšné práce často jedinou možností, jak udržet alespoň částečnou zaměstnanost. A co na to úředníci ministerstva práce a sociálních věcí? Snížení prostředků potvrdili, ale zároveň doporučují financovat tyto programy z fondů Evropské unie. Není to trochu pozdě? Škoda získala významnou zakázku PLZEŇ - Trolejbusy stále zůstávají žádaným dopravním prostředkem městské hromadné dopravy u nás i v zahraničí. GANZ-ŠKODA, dceřiná firma ŠKODY HOLDING, získala kontrakt na dodávku jedenácti trolejbusů pro maďarské město Debrecén za téměř 100 milionů korun. Vítězství ve výběrovém řízení je prvním velkým úspěchem nově vzniklé firmy a důležitým krokem k upevnění pozice na maďarském trhu. Získání kontraktu potvrdilo, že GANZ-ŠKODA má v Maďarsku velmi silný růstový potenciál, zejména při obnově vozového parku trolejbusů, uvedl předseda představenstva GANZ-ŠKODA Jaromír Šilhánek. Zákazník Debreceni Közlekedési Zrt. (Debrecínský dopravní podnik) převezme nové trolejbusy v říjnu a listopadu letošního KRAJE ČR Praha plánuje letní olympijské hry. Do republiky by mohly dorazit v roce 2016 nebo 2020 a zkrátka by neměly přijít ani kraje. Už teď se hovoří o tom, že by se jachtaři mohli prohánět po jihočeském Lipně, ve hře jsou také další tuzemská hejtmanství. Okres Opava má dlouhodobý nedostatek volných pracovních míst v běžných profesích a v této situaci jsou místa v sociální ekonomice velmi potřebná. Na místa veřejně prospěšných prací umisťujeme výhradně uchazeče dlouhodobě nezaměstnané, což si pochvalují zejména obce, řekla Krajským novinám ředitelka opavského úřadu práce Jarmila Mateřanková. Výrazně snížený rozpočet na aktivní politiku zaměstnanosti nám přidělává vrásky na čele, ale situaci chceme řešit i využitím rezervního fondu ministerstva. Uvidíme jak nám na naši žádost, kterou jsme zaslali v polovině března, odpoví, dodala. Nedostatek financí se projevuje i na ostatních nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti. Peníze nám chybí i na společensky účelná pracovní místa, která umožňují získat zaměstnání absolventům škol, ženám po mateřské dovolené nebo uchazečům vyššího věku, uvedla pro Krajské noviny tisková mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová. Kromě toho chybí peníze na podporu uchazečů, kteří chtějí zahájit samostatnou výdělečnou činnost, výrazně se snížil rozpočet na rekvalifikace, na tvorbu chráněných dílen a roku. Vozy typu Ganz-Škoda Trollino 12 jsou krátké nízkopodlažní trolejbusy vybavené klimatizací pro řidiče. foto: Škoda Holding Hejtmany myšlenka olympiády rozdělila. Její příznivci tvrdí, že pomůže krajským samosprávám, vedle sportovišť se zájem obrátí také k dopravní infrastruktuře. V případě, že skutečně Česká republika získá pořadatelství olympijských her 2016 nebo 2020, bude potřeba v celé republice dobudovat nejen sporpiáda by mohla být dalším argumentem pro urychlení výstavby dálnice D3 z Prahy do Budějovic, sdělil KN Zahradník. Záměr hlavního města Prahy ucházet se o organizaci letních olympijských her je podle prvního muže Jihočeského kraje zajímavou myšlenkou, jejíž realizace by zvýšila presspráva Jihočeského kraje se touto otázkou zatím nezabývala. Pokud se Praze podaří olympiádu prosadit, televizní kamery by se měly obrátit i k Brnu nebo Račicím. Pozadu nechtějí zůstat ani východní Čechy. Velmi rád bych viděl alespoň jedno sportoviště v Pardubickém kraji. Samotné Pardubice mají přízvisko město sportu, z kraje pocházejí světoznámí olympionici a zkušenosti s mezinárodními sportovními akcemi už také máme, uvedl KN vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. Rozhodli jsme se společně s hejtmanem míst pro osoby se zdravotním postižením, dodala. V Ostravě by potřebovali co nejdříve ještě 20 milionů korun s tím, že v rámci pravidel z rezervního fondu mohou požadovat zhruba pouze milion. V celém kraji potřebují úřady práce na aktivní politiku zaměstnanosti dalších 125 milionů korun, z toho z rezervního fondu požadují 53 miliony. A to nejpozději do 1. května. Ministerstvo práce a sociálních věcí prozatím na žádosti moravskoslezských úřadů práce oficiálně neodpovědělo. Pavel Plohák Společnost GANZ-ŠKODA je součástí skupiny ŠKODA od července loňského roku. Úspěchem v říjnové aukci se ŠKODA stala fakticky majitelem jednoho z konkurenčních podniků maďarského výrobce trolejbusů Ganz Transelektro. Škodovka tak pokračovala v řízené expanzi v oboru dopravního strojírenství a koupí fungující firmy v konkurzu se stala lídrem na středo a východoevropském trhu trolejbusů. V tomto teritoriu už je pouze polský Solaris. Ceny i kvalita škodováckých a maďarských vozů jsou srovnatelné, ale výrazně levnější než trolejbusy největšího evropského konkurenta firmy Neoplan. Nová společnost GANZ-ŠKODA nemá o zákazníky nouzi. V současné době dodává trojebusy do lotyšské Rigy a Budapešti. Získala také třičtvrtě miliardový kontrakt na dodávku pohonů pro budapeštské metro. Pro francouzský Alstom Transport, který je hlavním dodavatelem vozů, dodá 37 kompletních asynchronních pohonů za 703 miliony korun. Dodávka bude zahájena na podzim letošního roku. GANZ-ŠKODA má provozy v Budapešti a Baje a zaměstnává 140 lidí. Olympijské hry i v krajích? Jana Bartošová k pořádání olympijských her, kupříkladu na jižní Moravě je vedení samosprávy zásadně proti. Je to příliš velký podnik, na který naše republika nemá dostatek prostředků. Neprospěje regionům, které jsou vzdálenější od Prahy, odčerpá příliš velkou část státního rozpočtu, která bude v jiných regionech chybět, já ji nepodporuji, řekl KN jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Podle mého názoru není vůbec třeba žádného referenda, aby se dalo spočítat, že pro tuhle republiku jsou olympij- Poptávka po autech staví továrny na severu CHOMUTOV - Kvůli rostoucí výrobě automobilů v Evropě chce výrobce filtračních vložek pro osobní a nákladní auta firma Donaldson Industrial, rozšířit svou výrobu v Klášterci nad Ohří. Podle zveřejněného záměru, se celková plocha výrobní haly zvýší ze současných devíti tisíc metrů čtverečných na více než dvojnásobek. Stavba druhé výrobní haly na severní straně současného závodu má začít v červnu letošního roku. Kolaudaci firma plánuje na duben roku příštího. Následovat bude postupná instalace výrobních technologií a spuštění výrobních linek. Naplno by se v nové výrobní hale mělo vyrábět v roce Už teď společnost zaměstnává dvě stovky lidí v Chomutově a další téměř stovku ve druhém závodě v nedaleké Kadani. Ano, stávající závod se bude rozšiřovat. Projekt je stále ve stadiu příprav a před schválením, proto nyní nepodáváme bližší informace. Jakmile bude vhodné, připravíme zprávu ke zveřejnění, nechce zatím prozradit podrobnosti ředitel kláštereckého závodu americké společnosti Michal Sviták. Sám stál u zrodu neformálního sdružení firem z Chomutovska, které si vzájemně vyměňují informace o náboru nových lidí. Právě jejich hledání na Chomutovsku, kde za posledních několik let vyrostly přes tři desítky nových továren, je často velikým problémem. Některé firmy dokonce musejí kvůli nedostatku lidí odmítat lukrativní zakázky. V sousedním okrese Most je přitom nejvyšší nezaměstnanost v zemi. V současném závodě Donaldson v Klášterci nad Ohří se už třetím rokem vyrábí filtrační vložky do vzduchových filtrů pro automobily, stavební stroje, autobusy a filtrační pytle pro stacionární filtry. V továrně pracuje 6 výrobních linek pro šití filtračních pytlů a 2 linky na přípravu gumových těsnění a kovových mřížek. Ve druhé etapě bude přistavěna nová výrobní hala, v níž budou instalovány 4 nové linky na filtrační vložky a nová výrobní linka na plastová pouzdra filtrů. Plastová pouzdra budou vyrábět 4 vstřikovací lisy. Součástí druhé etapy bude také montážní linka, kde budou do plastových pouzder montovány filtrační vložky a 4 zásobní sila na plastové granule pro lisy. Koncern Donaldson postaví podle zdůvodnění záměru novou výrobní linku v Klášterci proto, že v Kadani má další závod, v oblasti je dostatek volných pracovních sil a v nedalekém německém vnitrozemí má další pobočku. Americká společnost Donaldson byla založena v roce Ve 40 výrobních závodech v USA, Mexiku a Evropě zaměstnává na 10 tisíc lidí. Její roční tržby se pohybují kolem 1,5 miliardy dolarů. Milan K. Osvaag Nové plicní oddělení si chválí MLADÁ BOLESLAV - Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a.s., jejímž zakladatelem a jediným akcionářem je Středočeský kraj, nese jméno středověkého lékaře Mikoláše Klaudiána. Od léta 2005 převzala péči o pacienty a poskytování zdravotnické péče pacientům ze spádových oblastí Středočeského kraje. Zdravotnickému zařízení se daří hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a snaží se také investovat do nových prostor. Letos otevřela nové moderní plicní oddělení pro léčbu tuberkulózy a respiračních chorob v hodnotě pětadvaceti milionů korun. Možná patnáct let se slibovalo, že se plicní oddělení přestěhuje se starých a nevyhovujících prostor v Kosmonosech sem, do hlavního areálu Klaudiánovy nemocnice. Podařilo se nám to až teď za podpory Středočeského kraje, připomněl ředitel nemocnice Ladislav Řípa. Kraj přispěl na nové plicní oddělení částkou patnáct milionů korun a zbytek hradila nemocnice ze svého zisku. Přestěhováním také vznikla přímá návaznost na další oddělení, na komplement, a tím můžeme lépe využít naše pracovní síly. Pacientům i lékařům jsme vytvořili skutečně komfortní podmínky, zdůraznil ředitel. Z budovy bývalé chirurgie tak modernizací vzniklo jedno z nejmodernějších oddělení svého druhu ve středních Čechách, které disponuje čtyřiadvaceti lůžky, z nichž tři lůžka slouží jako JIP. Nadstandardně vybavené pokoje mají vlastní sociální zařízení a nikdy nejsou více než dva pacienti pohromadě. V patře nad lůžkovým oddělení mají své dva pokoje lékaři, je tu i ambulance s čekárnou a recepcí. Náš provoz si vyžaduje, abychom byli součástí nemocničního areálu. Oddělení má všechny parametry, které by mělo mít. Takových oddělení je v republice jen málo. Vysoký komfort je přínosem jak pro pacienty, tak pro personál oddělení, pochvaluje si primář oddělení Jan Kára a dodává, že architekt pamatoval i na vozíčkáře a všude jsou proto bezbariérové přístupy. Také pracoviště sester a jejich sociální zázemí snese přísná měřítka. Protože tuberkulóza je infekční onemocnění, jsou tu oddělené prostory pro obsluhující personál. Například pacienti s podezřením na tuberkulózu mají oddělený pokoj, zvlášť muži a ženy, který se obsluhuje malým vnitřním oknem. Vedle lékařských ambulancí je malý operační sál pro bronschoskopická vyšetření. K ambulancím vede z přízemí samostatný výtah. Překvapeni z vybavení a komfortu oddělení pro léčbu respiračních chorob jsou i samotní pacienti. Například prostorná přijímací hala s recepcí a s dostatkem míst k sezení ani trochu nepřipomíná neosobní nemocniční prostředí. Že zdravotnictví a jeho další rozvoj, včetně modernizace zdravotnických zařízení patří k prioritám zřizovatele,

3 ČESKÁ REPUBLIKA KN duben Plní kraje svá programová prohlášení? (pokračování ze strany 1) Další dvě miliardy chce proinvestovat v letošním roce. Za práci na pozemních komunikacích se poplácávají po rameni také další kraje Ústecký upozorňuje na skutečnost, že významně pokročil v oblasti dopravního napojení regionu, když byl na konci loňského roku zprovozněn další úsek dálnice D8, Pardubický podotýká, že se podařilo přivést dálniční síť na území kraje a hejtmanství se tak konečně napojilo na evropskou dálniční síť. Za obrovský úspěch považuji fakt, že se soustředěným tlakem na všechny zúčastněné a zainteresované strany podařilo zahájit výstavbu důležitých součástí páteřní rychlostní komunikace R6 z Chebu přes Karlovy Vary do Prahy, uvedl KN také hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. LETIŠTĚ ZÁRUKOU CESTOV- NÍHO RUCHU V KRAJI Vedle silnic si kraje ve svých programových prohlášeních schválily úpravy letišť, které se dostaly pod správu nových hejtmanství. Karlovarský kraj investoval sto padesát milionů do rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy a naváděcího a zabezpečovacího systému, letiště tak dnes může přijímat lety ze vzdálenějších destinací a funguje i ve zhoršených povětrnostních podmínkách. Zázemí pro leteckou dopravu rekonstruovaly také kraje Moravskoslezský nebo Jihomoravský. Cílů, kterých se podařilo dosáhnout, byla celá řada. Tím prvním byla rozhodně modernizace a dostavba brněnského letiště, s tímto počinem pak bezprostředně souvisí rozvoj cestovního ruchu v kraji, potvrdil KN Stanislav Juránek, hejtman Jihomoravského kraje, po hlavním městě druhého nejnavštěvovanějšího regionu v České republice. Z dlouhodobých cílů se některé kraje mimo jiné rozhodly výrazně podporovat školství nebo zdravotnictví. Viditelnou a diskutovanou záležitostí byla například transformace nemocnic. Proběhla i přes některá úskalí velmi dobře a nám se tento sektor podařilo stabilizovat a zajistit lepší služby pro občany. Jde o dlouhodobý proces, zlepšování zdravotní péče a rozvoj nemocnic by měl trvat řadu let, nechal se pro KN slyšet hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Kraje se usnesly lákat investory, opravovat památky, rozvíjet informační technologie. V oblasti informatizace regionu jsme dosáhli možná největšího pokroku. Náš kraj, města a obce jsou dnes v průměru na úseku školství a veřejné správy vybaveny velmi slušnou konektivitou a technikou, pochvaluje si hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil. A dodává, že v porovnání s předcházejícím volebním obdobím k žádné velké změně v žebříčku hodnot Vysočiny nedošlo, rozvoj vzdělání a informatizace patří mezi stálé priority kraje. Programové priority krajů se prolínají zejména v oblastech zdravotnictví a dopravy. NAČASOVÁNÍ KROKŮ A PŘEDVOLEBNÍ GULÁŠE Potřeby krajů, uváděné v textech programových prohlášení, jsou v základních otázkách všude stejné nechybí zmínky o hospodářském oživení, rozvoji dopravní infrastruktury nebo čerpání peněz z evropských finančních zdrojů. V čem se situace v krajích liší? V konkrétní podobě nastíněných problémů, rozdílná je i úspěšnost plnění úkolů. V neposlední řadě se tuzemská hejtmanství od sebe odlišují pohledem krajských zástupců na to, co se daří a čemu naopak osud zatím nepřeje. Zcela jistě už teď víme, že se nám do konce druhého volebního období nepodaří zahladit dluhy státu na životním prostředí. Jde o postoj státu vůči obyvatelům Podkrušnohoří, o rány, které v krajině i v lidech vznikaly desetiletími bezohledné těžby hnědého uhlí. Rekultivace a revitalizace, to jsou závazky, kterých se nezříkáme a které budou práci krajských zastupitelů ovlivňovat ještě po desetiletí, řekl KN hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Jestli už víme o něčem, co se nám nepodaří splnit? Naše velké projekty jsou dlouhodobějšího charakteru a jsem přesvědčen, že se nám je podaří uskutečnit všechny, smetl ze stolu možnost neúspěchu hejtman Juránek. Hejtmanství se brání tvrzení, že by uplatňovaly praxi, při které jsou nepopulární kroky řešeny jako první a až pak následují počiny, kterými si opět získávají náklonnost svých občanů. Problémy foto: Lada Stehlíková řešíme podle potřeby a nikoliv podle toho, jak daleko máme do voleb. Nechceme být populisty, brání se hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. A není ve svém tvrzení sám, podobný postoj zaujímají všichni tuzemští hejtmani. Nevěřím tomu, že by paměť veřejnosti sahala pouze měsíc nebo týden dozadu, zdůraznil také hejtman Vystrčil. I dění na parlamentní a vládní scéně nám dokazuje, že lidi nepřesvědčí předvolební guláše. Jan Štifter JAK TO VIDÍ Čtrnáct malých republik Josef Mlejnek jr., politolog Po vzniku čtrnácti krajů je Česká republika vlastně rozdělena na čtrnáct malých republik. Přesněji řečeno na jeden velký městský stát (Prahu) a třináct menších státečků. Každý z nich má svůj malý parlament, vlajku, znak a vládu zosobněnou v úřadu hejtmana. A též nemalou dávku suverenity, zejména v oblasti školství, zdravotnictví a dopravy. Jenže pouze jistou dávku, takže se jejich suverenita překrývá a proplétá se suverenitou celého státu i s pravomocemi měst a obcí. Čert aby se v tom vyznal, natož normální občan. A zatímco dříve politici komunikovali s občany pomocí tisku či projevů na otevřeném prostranství, dnes platí, že ten, kdo není v televizi, jako kdyby vůbec nebyl. Politici centrální úrovně jsou v televizích k vidění skoro pořád, a politologové i mediální experti si zoufají nad propadem kvality jejich vystupování. Stále méně závisí na tom, co kdo říká, zatímco prim hraje to, jak ten či onen cosi říká. Jak při tom vypadá, že umí svou osobu spojit s líbivým sloganem, že ovládá obchodnické triky, které se naučil od specialistů na marketing a podobné komunikační techniky. Politici z lokální úrovně pronikají do hlavních zpráv jen zřídka. Nebýt povodní, občané by svého hejtmana v celoplošné televizi snad ani nezahlédli. Lokální média sice existují, avšak zpravidla nejsou primárně zaměřena na politické zpravodajství ani na komentování dění v krajském zastupitelstvu či na hejtmanství. Za této situace je pak velmi sporné, zda na krajské úrovni vůbec může probíhat demokratická politika, zda zde vůbec může platit že občané ve volbách dobrou vládu odmění a špatnou potrestají hlasy pro opozici. Lze po nich chtít, aby dokázal sami rozlišit, jestli za rozbité silnice volat k zodpovědnost kraj, město či vládu v Praze, která opomněla dojednat dotaci z Evropské unie? V krajských volbách pak, přijdou-l vůbec k urnám, hlasují podle dlouhodobé celostátní stranické preference, podle aktuální politické situace či pod vlivem nějaké umně vyrobené marketingové kampaně. Jak to změnit? Těžko říct, ale tento problém je každopádně důležitější než přímá volba prezidenta či jiné evergreeny naší celostátní politické diskuse. KOMENTÁŘ Plnění programových prohlášení je na krajské nebo místní úrovni lépe kontrolovatelné než na úrovni celostátní. Krajské samosprávy obvykle mají zcela konkrétní cíle například vybudování určité infrastruktury. Z tohoto pohledu je plnění programového prohlášení na této úrovni bezpochyby důležitější, než ve vysoké politice, protože se nelze tak samospráva skládá z politiků ideově spřízněných, nebo naopak z politiků, kteří mají rozdílné politické vidění světa, a které přivedla dohromady například jenom povolební realita. Zejména tam, kde se samospráva skládá z různých subjektů, lze jen těžko určit, kdo je konkrétně odpovědný za nesplnění toho či onoho. I v samosprávách platí pravidlo, kte- V tomto ohledu se celostátní a krajská úroveň politiky příliš neliší. Rozdíly mezi krajskou národní úrovní najdeme, jak už bylo řečeno, především v tom, že programová prohlášení samospráv se zaměřují především na konkrétní cíle. Samosprávy vesměs nedisponují makroekonomickými nástroji a nemají příliš možnost ovlivňovat fiskální poli- Od vstupu země do Evropské unie samozřejmě hrají důležitou roli v životě samospráv i možnosti získat evropské fondy. A v této oblasti nelze vždy vše dopředu předvídat. I tady by si ale měly samosprávy stanovovat, pokud možno realistické cíle. Obecně řečeno, je nejhorším prohřeškem samospráv při psaní i plnění prosky. Ve volbách občané nakonec nejvíce ocení právě schopnosti těch či oněch politiků zcela pragmaticky naplnit cíle které si stanovili na začátku volebního období.

4 INZERCE 4 KN duben 2007 PRAHA Problém bezdomovců: Praze se konečně rýsuje řešení Množství lidí, kteří žijí takzvaně na ulici, představuje pro Prahu i její obyvatele dlouhodobý problém. Podle odhadů je jich v hlavním městě kolem tří tisíc, ovšem vzhledem k tomu, že často nekomunikují s žádnými úřady, nelze vyloučit ani dvojnásobný počet. Magistrát hlavního města proto připravil rozsáhlý projekt, jak otázku bezdomovců řešit. Cílem je jednak vytvořit systém péče o lidi bez přístřeší a napomoci jejich zařazení do běžného života, jednak zajistit, aby na ně ostatní občané zbytečně nedopláceli. Jedná se o první pokus v rámci republiky, jak tuto otázku pojmout komplexně. Když jsem převzal funkci radního, neměl jsem na co navázat, konstatuje radní pražského magistrátu Jiří Janeček, který má na starosti sociální oblast a je jedním z hlavních iniciátorů celého projektu. Ten počítá mimo jiné se zajišťováním pracovních míst u pražských úklidových firem a určitou formou evidence bezdomovců ve spolupráci s neziskovými organizacemi, městskými částmi, lékaři či cizineckou policií. Východiskem pro dotváření koncepce bude sčítání pražských bezdomovců plánované ještě v prvním pololetí tohoto roku. Bude provázené lékařskými prohlídkami kvůli zmapování rizika různých nemocí včetně TBC, což by měl zajišťovat armádní autobus s lékaři. Zároveň se připravuje evidence lidí bez přístřeší a vznik tzv. sociálních karet, na jejichž čipu by byly jejich osobní i zdravotní údaje. Chci to hlavně kvůli tomu, abychom usnadnili případnou nouzovou zdravotní péči o tyto lidi a také aby nemohli chodit po různých centrech, které dotuje město, a nedostávali tam tu samou podporu třeba pětkrát za den. Zároveň by díky kartě byl přehled o tom, na kolik se ten který člověk skutečně snaží najít práci, vysvětlil radní Janeček. S účastí cizinecké policie se počítá při sčítání zejména u bezdomovců ze zemí mimo EU, tak aby zjištěné údaje umožnily rozlišit nutnou péči o české občany bez přístřeší a ty, kteří sem přicestovali a ocitli se na ulici. Radnice se chce postarat zejména o české občany. Nejde o to, aby cizincům nebyla poskytována pomoc v době nouze, ale chceme to řešit ve spolupráci s cizineckou policií. O cizince by se měl prioritně starat jejich stát, uvádí radní Janeček. I podle Tomáše Haišmana z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra bude spolupráce s cizineckou policií přínosem. Také Petra Lakatošová, ředitelka neziskové organizace Naděje, která se v péči o bezdomovce angažuje, iniciativu města vítá. Tento projekt by rozhodně mohl zvýšit šance bezdomovců na úspěšné zařazení do většinové společnosti, konstatovala. Odkazuje se tím i na některé již zahájené dílčí projekty, jejichž cílem je zvýšit šance bezdomovců na pracovní uplatnění (práce s počítačem, seznámení s kontakty na pracovní agentury apod.). Navíc právě Naděje by měla být správcem některých nově budovaných ubytovacích míst pro pražské bezdomovce, kterých je zoufalý nedostatek. V plánu je například nových 160 lůžek v Bolzanově ulici. Naděje je také prozatímním správcem rekonstruované ilustrační foto lodi s kapacitou 250 míst kotvící na Vltavě. Začátkem roku ji za přítomnosti primátora Pavla Béma a za finančního přispění ministerstva práce a sociálních věcí slavnostně otevřel pražský magistrát. V současné chvíli již úspěšně funguje spolupráce magistrátu s jednotlivými městskými částmi, které dodaly aktuální odhady bezdomovců. Co se týče potřebné spolupráce s dalšími subjekty neziskovými organizacemi, ministerstvem vnitra apod., závisí v neposlední řadě na doladění právní formy a uvolnění potřebných financí s tím, že část nákladů přislíbil hradit stát. V souvislosti s legislativou stojí za zmínku, že radní Janeček zvažuje prosazování některých PRAHA Vidím dva zásadní rozdíly mezi současným a minulým programovým prohlášením. Zaprvé se jedná o nesporný fakt, že programové prohlášení z roku 2002 bylo nesmírně ovlivněno situací po katastrofálních povodních. Obnově města byl z velké části přizpůsoben rozpočet města a priority programového prohlášení byly zaměřeny na prevenci podobných událostí v budoucnu. Například jen na vybudování protipovodňové ochrany města vydalo město částky v řádech miliard ze svého rozpočtu, bez sebemenší účasti státu. Jak se ukázalo při dalších povodních, byl to velmi rozumný krok. Zadruhé, a to se týká spíše formy, je letošní programové prohlášení konkrétnější a v mnohem větší míře rozděluje jednotlivým radním úkoly i s termínem plnění. To považuji za velký závazek vůči veřejnosti. Vzhledem k tomu, že život našeho programového prohlášení se datuje v řádu týdnů, tak si prozatím netroufám tvrdit, jakou část se daří plnit. Za optimální období pro první vyhodnocení bych z pohledu veřejnosti považoval první rok. změn. Podle současné legislativy není jasné ani to, kdo je považovaný za bezdomovce, upozorňuje na problémy, s nimiž se musí potýkat. Zároveň město zkoumá možnost, jak do tohoto sociálního systému zapojit i jiná velká města, odkud přicházejí bezdomovci do Prahy. Tedy Rudolf Blažek, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy modernější formu prvorepublikových zákonů o domovském právu. To obcím nařizovalo postarat se o ty bezdomovce, kteří v nich měli poslední trvalé bydliště. Ivana Vajnerová

5 STŘEDOČESKÝ KN duben Sdružení získalo z EU desítky milionů BENEŠOVSKO Občanskému sdružení Podblanickem, které se zabývá rozvojem venkova, se podařilo získat od Evropské unie na projekty středočeských měst a obcí přes devadesát milionů korun. Na vavřínech ale neziskovka nespí, připravuje další projekty. STŘEDOČESKÝ KRAJ Vzhledem k tomu, že Středočeský kraj nemá jako jeden ze dvou českých krajů programové prohlášení, neoslovili jsme nikoho z jeho vedení k vyjádření. Redakce Téměř sto milionů korun z fondů EU získalo v uplynulém období občanské sdružení Podblanickem na rozvoj dvanáctitisícového města Vlašim a okolních obcí. To se nepodařilo ani leckterému krajskému městu. V přepočtu získaných dotací na jednoho obyvatele se tak město řadí k nejlepším v republice. Receptem na úspěch je spojení rozvojového oddělení radnice s lidmi ze sdružení Podblanickem. To se v problematice získávání peněz z jednotlivých dotačních titulů orientuje. Z hlediska úspěšnosti se řadíme k nejlepším v republice, protože z předložených projektů jich pětadevadesát procent uspělo ve velké konkurenci a získalo dotaci, informoval projektový manažer OS Podblanickem Petr Zapletal. Sdružení zpracovalo pro obce i neziskovou sféru zhruba dvacítku projektů zaměřených především na rozvoj cestovního ruchu a dopravní infrastruktury s cílem vytvořit kvalitnější venkovské prostředí a lepší nabídku služeb Cestovní ruch ve Středočeském kraji má velký potenciál rozvoje, chybí ale zajímavé turistické cíle i turistické produkty, a to se snažíme v našich projektech napravit, dodává Zapletal. Mezi největší projekty občanského sdružení patří rekonstrukce vlašimského zámku a zámeckého parku, Spolkového domu sourozenců Roškotových a projekt nového nádraží. Sdružení pomohlo vybudovat také turistické ubytovny v Kondraci a Sedlčanech, řadu cyklotras a několik informačních center. Podílelo se také na organizaci konference evropské mládeže Studenti pro venkov. Projekty, na něž pomohlo získat peníze, měly celkové náklady téměř sto dvacet milionů korun. Většinu projektů jsme již zrealizovali a nyní se připravujeme na další programovací období, říká předsedkyně sdružení Podblanickem Renata Vondráková a dodává, že projekty jsou velmi náročné na zpracování a jsou s nimi spojené i značné finanční náklady. DŮM ROŠKOTOVÝCH ZÁZEMÍ PRO SPOLKY Spolkový dům Roškotových se podařilo zrekonstruovat díky projektu, se kterým Vlašim uspěla v soutěží a získala téměř devítimilionovou dotaci z fondů Evropské unie. Další zhruba čtyři miliony korun na realizaci projektu putovalo z městské pokladny. Vzniklo tak nejen kvalitní zázemí pro spolkovou činnost, ale i prostory pro vzdělávání, kurzy a přednášky, které budou sloužit nejen obyvatelům města a zdejším spolkům, ale i neziskovým organizacím z celé republiky. I proto je zde plně vybavená přednášková místnost a ubytovací zařízení s kapacitou patnácti lůžek, včetně Opravená Vlašimská brána s galerií je architektonickou kulisou pořádaného Podblanického plenéru. foto: Karel Chlumec bezbariérového přístupu a pokoje pro handicapované. Snažíme se, aby Spolkový dům byl soběstačný a město na něj nemuselo přispívat. Nabízíme ho proto i soukromým firmám nebo občanským sdružením na pořádání seminářů a konferencí, vysvětluje vedoucí Spolkového domu Renata Vondráková. Ta domácího prostředí využila k pořádání mezinárodní konference Studenti pro venkov, akce, jež stála u zrodu Spolkového domu. PARK JE LÁKADLEM PRO TURISTY Po opravě cest, rekonstrukci zámeckých bran zámku a dalších romantických objektů vznikl nedaleko Prahy hojně navštěvovaný sedmdesátihektarový park na řece Blanici s řadou vzácných dřevin a živočichů. Získané evropské peníze stačily i na zřízení infocentra přímo v areálu vlašimského zámku a vybudování naučné stezky. V současnosti opravujeme skvost zámeckého parku, Čínský pavilon a podzemní zámecké prostory, říká vlašimský starosta Luděk Jeništa s tím, že současně se upravuje zeleň v parku a odstraňují nálety, aby na všechny pamětihodnosti bylo dobře vidět. Cílem autorů projektu bylo park nejen obnovit, ale také jej oživit. Každoročně se tu proto konají například Májové slavnosti, Dny evropské kultury, Divadelní léto a další kulturní i společenské akce. Park uprostřed města je vlašimským rodinným stříbrem, proto se snažíme, aby přitáhl do Podblanicka turisty. Ti zde najdou mimo jiné také další součásti podporovaných projektů, jako jsou cyklostezky a zázemí pro cykloturisty, včetně dobře vybavené ubytovny v Kondraci, podotýká Luděk Jeništa. Karel Chlumec SVĚT DÝMEK Nařezat tabák není jen tak Minule jsem přirovnal osobní volbu toho pravého tabáku k výběru kvalitního vína a také jsem ve stručnosti představil pro začátečníky neznámá slova na plechovkách s tabákem, která se týkala především botanických druhů rostliny Nicotiana. Dnes budeme v obláčcích kouře dál listovat v tabákovém slovníčku a řeč o základních úpravách tabáku bude bez ohledu na použité odrůdy. Abychom věděli, co lze odvodit třeba z názvů dýmkového tabáku Mixture Scottish Black Cavendish nebo Samuel Gawith Navy Flake. Cavendish není, jak se občas někdo mylně domnívá, odrůda tabáku, ale označení výrobního procesu. Listy vybraných druhů tabáku se nejprve smísí, navlhčí, stlačí jako u lisovaných tabáků a pak během několikatýdenního skladování procházejí dvojitou fermentací. Získají tak černou barvu a stanou se velmi vhodné pro následnou aromatizaci. Vzniklý blok se pak následně rozřeže a rozcupuje, přidává se do různých typů tabákových směsí, především do mixture. Někdy se také kouří samotný. Nejběžnějším typem je tzv. Black Cavendish. Mixture odpovídá svému překladu směs, kdy se různé druhy tabáku nejprve nařežou a pak se míchají v různých poměrech podle chuti kuřáků. Především se tak však označuje takový tabák, jenž je možno bez dalších úprav nacpat do dýmky a ihned kouřit. Někdy se tabáková směs označuje slovem Blend. Loose cut je tabák, jehož listy byly nasekány na drobné kousky tak, aby se s ním dala rovnou nacpat dýmka. Jedná se o nejběžnější typ zpracování. (pokračování příště) Vlastimil Novák Dýmka je zázrak stvořený bohy Dýmka je zázrak stvořený bohy, zpíval před léty Petr Spálený a kdo ví, zda při tom dýmku nepokuřoval. Nemohl tušit, že po dlouhém čase vznikne v Kostelci nad Černými lesy ateliér zaměřený právě na výrobu dýmek. Kdysi dávno začali ve městě s výrobou porcelánek. Logicky tím navázali na zdejší hrnčířskou tradici. Jenomže každý alespoň trochu zasvěcený kuřák dýmky ví, že porcelánová nebo hliněná fajfka není to pravé. Je snad hezká a zajímavá jako dekorace nebo předmět sběratelského zájmu, ale pro praktické využití není nad klasiku, vypráví výrobce dýmek Jan Klouček. S dýmkami původně obchodoval, ale časem přišla myšlenka, že by je mohl vyrábět. Byli u nás před ním i jiní. Dávná tradice je třeba na Vysočině, kde dodnes dělají dýmky vlastně průmyslově a používají občas i jiný materiál než je vřes. Višeň nebo buk je dřevo krásné, ale kořen bílého vřesu nemohou nahradit. Pouze dřevo kořenice vřesovce, nebo také bruyéru staré alespoň padesát let, je dostatečně odolné proti ohni, při kouření zachovává chuť tabáku a svou kresbou je výjimečné. Výrobci dovážejí tak zvané přířezy, které jsou základem pro další práci. Říká se, že ze šedesáti špalíků přířezu může při optimálních podmínkách vzniknout jedna špičková dýmka. Od vytěžení kořenice bruyeru k hotové dýmce se musí provést až šedesát výrobních operací, než se dřevo stane tím krásným, co ke rtům přikládali Jan Werich, A. C. Doyle, Fridrich Schiller, Ludwig van Beethoven nebo i Klement Gottwald a Josef Visarionovič Stalin. Mimochodem, ten poslední odpůrce všeho zlého co pocházelo Jan Klouček. Současná spolupráce s francouzským partnerem je již tradicí, nyní chci proniknout i na německý trh. Myslím však i na tuzemské dýmkaře. Rád bych, aby zájemce dostal přesně to, co si představuje, aby věděl, že i v budoucnu bude mít zajištěny veškeré služby, včetně údržby i případných oprav. Nyní se snažíme vytvořit osobitý charakter a vlastní styl našich dýmek. Vlastní styl vznikne působením vnějších vlivů, které se v osobě výrobce spojí s jeho názorem a viděním světa. Mne nejvíc ovlivnila praxe ve francouzské firmě Chacom, kde jsem se naučil dýmky vyrábět. Chacom je jedna z nejstarších dýmkařských firem na světě. Sama Francie je místem, kde začátkem 19. stol. vznikla briarová dýmka tak, jak ji známe dnes. Francouzská dýmkařská škola vychází z tradice, kvalitní řemeslo je považováno za samozřejmost, ale důležitá je otevřenost novým názorům a vývojovým smějedním malým rozdílem, vyrábíte- -li auta 10let, jste tradiční výrobce, vyrábíte-li dýmky 50let, jste mladá firma s krátkou historií. V Kostelci došlo letos na jaře k zajímavému setkání. Tři výrobci a třicet kuřáků dýmek se ve městě sešli na prvním ročníku dýmkařského sympozia. Napadlo mě, že by profesionální autoři společně s kuřáky mohli dát dohromady své představy, využit toho, že zdařilá dýmka je vlastně malým uměleckým dílem. Domluvili jsme se se členy mariánskolázeňského Klubu přátel dýmky Janeba, který pořádal mistrovství světa v kouření dýmky a připravili jakousi společnou dílnu. Šlo hlavně o to, ukázat kuřákům dýmky celý proces vzniku, dát jim možnost zapojit se do něho a třeba si i jednu vlastnoručně vyrobit, říká Jan Klouček. Dýmka je něco víc než doutník nebo cigareta. Pomineme-li otázku drobného uměleckého díla, musíme vzpomenout na rituály

6 6 KN duben 2007 JIHOČESKÝ KRAJ Modernizace autobusového nádraží v nedohlednu ČESKÝ KRUMLOV - Na cestující čekající na autobusovém nádraží v Českém Krumlově bude zatím dále pršet. Zastupitelé Českého Krumlova totiž ukončili jednání s Českobudějovickými pozemními stavbami, které před časem vybrali jako realizátora rekonstrukce autobusového nádraží. Záměr přeměny nádraží v moderní komplex se tak vrací zase na začátek. K tomuto razantnímu kroku se zastupitelé rozhodli z několika důvodů. Do projektu podle starosty Luboše Jedličky nešťastně vstupoval nový a starý územní plán. Firma prý navíc nedodržela počet stanovišť autobusů. Českobudějovické pozemní stavby to však odmítají a argumentují tím, že už do příprav Slavonické památky stále ohrožuje voda SLAVONICE - Jihočeské Slavonice stále řeší potíže s protipovodňovými opatřeními. Na problémy přitom poukázaly již povodně v roce 2002, kdy se ukázalo, že soustava rybníků a potoků v okolí může ohrozit nejen zdejší ekosystém, ale také obyvatele města a celou řadou historických památek, kterými se Slavonice pyšní. Zabránit podobným škodám samozřejmě lze, vyžaduje to ovšem značné úsilí. To ví i starosta města Luboš Kryzan: Slavonice do protipovodňových opatření investují řadu let nemalé finanční prostředky. Pokud jde o kaskády rybníků v našem okolí, tam je situace zcela pod kontrolou. Rybníky sice mají v pronájmu rybáři, ale díky naší dobré spolupráci se postupně daří je opravovat. na rekonstrukci investovaly miliony korun. Nyní dáváme dohromady náklady spojené s vítězstvím v soutěži. Byli jsme vyzváni zpracovat projektovou dokumentaci, také už jsme jednali s budoucími nájemci v areálu autobusového nádraží. Výslednou částku předložíme městu a budeme ji po něm požadovat oficiální cestou, řekl marketingový ředitel Českobudějovických pozemních staveb Jan Zeman. Podle zástupců města Český Krumlov není zatím jednoznačné, zda nové nádraží vznikne na místě toho současného, nebo v jiné lokalitě. Dosud mohlo na území současného nádraží vyrůst jen dopravní zařízení pro téměř čtyři sta vozů. Rozšířením funkčního využití v připravované změně územního plánu vznikne možnost vybudovat nejen dopravně-turistický terminál s autobusovým nádražím a parkingem, ale i zařízení Velkým problémem je ale Slavonický potok, jehož vlastníkem je Povodí Moravy. To bohužel příliš aktivity o úpravy tohoto, z hlediska povodní problematického, zdroje nejeví. Oprava Slavonického potoka je přitom velice zásadní. V době povodní totiž dochází k jeho vylití, což je vzhledem k jeho poloze prakticky v centru města zásadní problém. Bez dohody s vlastníkem ovšem město nemůže situaci nijak ovlivnit, prozradil starosta Kryzan. Ohrožení obyvatel však představitelům města rozhodně není lhostejné, a proto slavonická radnice přišla s návrhem, jak by se celá situace dala vyřešit. Víme, že Povodí má na starosti řadu vodních zdrojů a na ty menší mu zkrátka čas nezbývá. Uvažovali jsme proto o pronájmu Slavonického potoka to by nám totiž umožnilo provádět na něm nutné úpravy, dodává slavonický starosta. Povodí Moravy s touto myšlenkou nakonec také souhlasilo, zarážející ovšem je, že po Slavonicích vyžaduje za pronájem potoka nezanedbatelnou částku. pro ubytovací, stravovací, obchodní a další služby, uvedla mluvčí Městského úřadu Český Krumlov Jana Zuziaková. Do konce dubna chtějí mít zastupitelé města na stole návrh dalšího postupu výstavby nádraží. Město se obrátilo i na fakultu architektury ČVUT v Praze s nabídkou, aby studenti v rámci svého studia zpracovali urbanisticko-architektonickou studii. Ta by řešila širší území autobusové nádraží současně s oblastí parkoviště před nemocnicí. Jan Laštovička Přitom město by bylo tím, kdo si vyřídí potřebnou dokumentaci, sežene finanční prostředky a opravy kompletně zařídí Rada města Slavonice tedy na svém zasedání dne 3. dubna znovu celou věc projednala a rozhodla se s tímto návrhem nesouhlasit. I nadále ovšem budeme pracovat na koncepci protipovodňové ochrany celého města, včetně průtoku Slavonického potoka. Tuto studii poté předáme Vodohospodářské správě Brno jako podklad pro další možné řešení daného stavu, uzavírá Luboš Kryzan. Magda Kubínová JIHOČESKÝ KRAJ S čistým svědomím mohu říci, že Programové prohlášení, které přijala Rada Jihočeského kraje pro volební období , se daří ve všech oblastech plnit. Když jsem si znovu procházel prohlášení bod od bodu, mohl jsem si u naprosté většiny připsat plněno a nebo i splněno. Dokonce i u těch priorit kraje, jejichž naplnění náleží státu, se nám podařilo zásadně přispět k prosazení a nebo urychlení jejich realizace. Mám tím na mysli například naše angažmá v zařazení IV. tranzitního železničního koridoru mezi prioritní evropské dopravní projekty v rámci sítě TEN, což už se odrazilo k zahájení stavby na úseku Doubí - Tábor. Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR jsme se zapojili i do hledání možnosti financování stavby dálničního úseku Tábor- Bošilec prostřednictvím principu PPP. Prvním výsledkem je ustavení poradce a projektového manažera pro realizaci dopravních projektů metodou PPP, kterého vykonává společnost Mott MacDonald, přičemž Jihočeský kraj má své zastoupení v řídícím výboru tohoto projektu. Nevzdáváme se ani myšlenky i nadále požadovat zařazení stavby dálnice D3 mezi prioritní projekty TEN Evropské unie. Návštěvníci i obyvatelé našeho kraje jsou přímými svědky tempa, s nímž se kraj pustil do obnovy silnic, které nám stát předal ve velmi špatném stavu. Úspěšně jsme se zhostili i transformace nemocnic na akciové společnosti a nezbytné optimalizace našich škol. Dlužno však dodat, že důležitou roli na plnění našich předsevzetí sehrává pevné postavení koaličních stran v Zastupitelstvu Jihočeského kraje a korektní vztahy s opozicí, provázené všeobecně dobrou politickou kulturou při naprosté většině závažných rozhodování. Jan Zahradník, hejtman Návštěvníkům pomůže nový průvodce JINDŘICHŮV HRADEC - Každý, kdo rád cestuje, se jistě setkal s celou řadou nejrůznějších průvodců. Zpravidla jsou tyto brožury součástí turistických a cykloturistických map. Ovšem ne vždy jsou na pohled dostatečně poutavé a také texty v nich bývají obvykle strohé. Úplně jiný je ovšem průvodce Kudy kam na Jindřichohradecku. Inspirace je zde opravdu doslova hromada. Kromě obecných informací o Jindřichohradecku zde totiž najdete také letmý pohled do historie nebo zajímavosti, o nichž mnohdy nic netuší ani zdejší usedlíci. Především ale průvodce nabízí hned devětadvacet podrobně popsaných výletních tras, a to včetně informací o jednotlivých perličkách, které byste při vašem výletu neměli minout. Nechybí samozřejmě ani tolik potřebné mapy nebo praktické kontakty na ubytovací zařízení či další služby. Oku pak doslova lahodí velké množství nádherných fotografií. Zcela bez nadsázky tak můžeme tuto publikaci označit za dílo velmi vyvedené. A rozhodně se nemusíme ani stydět, jestliže ho zařadíme do našich domácích knihoven. Grafické provedení je skutečně na vysoké úrovni, a přestože je průvodce určen především k podpoře cestovního ruchu a díky tomu je k dostání ve dvou jazykových mutacích, obsahujících Stovky strážníků čeká profesní doučování kromě češtiny vždy další dva jazyky, zaujme i běžné obyvatele regionu. A ještě jedno velké plus - Kudy kam na Jindřichohradecku je totiž k dostání zcela zdarma v jindřichohradeckém informačním centru. Brožuru nechalo vydat samo město nákladem dvanácti tisíc výtisků. Vzhledem k očekávanému zájmu ze strany turistů počítá radnice již dopředu s pravidelnou aktualizací ovšem v tomto případě záleží i na financích. Toto vydání přišlo totiž na 680 tisíc korun. Více než dvě třetiny z této částky naštěstí pokryla dotace od Jihočeského kraje a z fondů EU. Magda Kubínová Správa a údržba silnic Pardubického kraje Nabídka prací a služeb pro rok 2007 Novinkou v naší nabídce v roce 2006 byla oprava propadlých poklopů a vpustí kanalizačních řadů vyfrézováním otvoru spárovou vykružovací pilou, výměna poškozených dílů či vyzvednutí a následné uvedení povrchu komunikace do původního stavu. Pro rok 2007 předpokládáme rozšíření této nabídky. úprava šachty běžná údržba komunikací Běžná údržba komunikací Obnova a údržba dopravního značení a silničního příslušenství. Zajištění dopravy, zapůjčení mechanismů s obsluhou INZERCE ČESKÉ BUDĚJOVICE - Ojedinělý projekt, který má pomoci rozšířit znalosti jihočeských strážníků, připravila Akademie Jana Amose Komenského v Českých Budějovicích. V rámci něho se budou městští policisté školit v šesti modulech taktika a provedení zásahu, sociologie a etika ve veřejné správě, problematika menšin ve společnosti, návykové látky a alkohovyužije zhruba polovina všech strážníků, uvedl předseda Rady oblasti České Budějovice Akademie J. A. Komenského Vladimír Kostka. Zároveň řekl, že vzděláváním nad rámec zákona se zabývá pouze městská policie v Praze. Plánovanému školení předcházela anketa mezi strážníky, kteří si sami rozhodli, o jaké oblasti vzdělávání by měli zájem. Povinnos- Samotné doučování městských policistů pak začne v lednu příštího roku. Profesní vzdělávání bude probíhat po pracovní době ve čtyř až pětihodinových blocích. Projekt si klade dva hlavní cíle. Prvním je nabídnout možnosti další profesní odborné přípravy a zvýšit kvalifikaci strážníků s ohledem na stále se zvyšující nároky na jejich službu a rozšiřující se pů- Správa a údržba silnic Pardubického kraje Doubravice 98, Pardubice - Doubravice Jiří Horák, obchodní náměstek tel SÚSPk - provoz Ústí nad Orlicí Třebovská 333, Ústí nad Orlicí ing.luboš Marek, ved. provozu tel Roman Vodička, tech.provozu tel SÚSPk - provoz Chrudim

7 PLZEŇSKÝ KRAJ KN duben Historické budovy padly KLATOVY - V Klatovech v areálu zkrachovalé Škodovky má na ploše téměř 7 hektarů vzniknout nové obchodní centrum. Investor, společnost InterCora, s.r.o. zde chce vybudovat supermarkety Tesco, OBI a CI Centrum s parkovištěm, občerstvením a čerpací stanicí. Tomuto záměru musely ustoupit cenné a architektonicky nenahraditelné tovární budovy klatovské Škodovky, původně Schifauerovy továrny na stroje. Proti tomu se zvedla vlna odporu laické i odborné veřejnosti. K problematice se vyjádřila řada obdorníků. Kvalitní stavby byly realizovány v letech v secesním stylu a jsou velmi dobře zachovány. Nejsou památkově chráněné, nicméně vykazují hodnoty, pro které stojí za to je zachovat, nově využít. Jsou dokladem historického vývoje Klatov, životního způsobu a prostředí společnosti města, svého času proslulého textilním a strojírenským průmyslem. Mají nesmírný kulturní potenciál. Obáváme se, že ukvapenou demolicí esteticky výrazných staveb dojde k tolikrát již opakované situaci, kdy unikátní příklad industriální architektury, dochovaný v autentické podobě, nahradí unifikovaná hala. Jsme toho názoru, že nejširší veřejnost, nejen ta odborná a nejen z Klatov, by se demolicí klatovské strojírny cítila ochuzena o další důležitou součást průmyslového dědictví, napsal klatovským zastupitelům Benjamin Fragner, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze. Podobně vyzněl i dopis z Národního památkového ústavu v Plzni: Dovolujeme si archivní foto zdvořile Vás upozornit, že se jedná o soubor bezpochyby architektonicky hodnotných a historicky cenných staveb. Demolici těchto továrních budov bychom považovali za závažnou ztrátu pro Vaše město i pro celý region. Nadto se domníváme, že jejich boření je zbytečné, neboť mohou být velmi dobře začleněny do projektovaného obchodního centra. Vytvořeny byly také petiční archy, které mohli zájemci podepisovat v řadě místních obchodů. Lidé protestovali rovněž proti tomu, že nové centrum vznikne hned vedle fungujícího obchodního areálu, varovali, že se do problému dostanou místní obchodníci, upozorňovali, že hypermarket způsobí příliv aut a kamionů do centra Klatov a tím se výrazně zhorší hlukové poměry v oblasti bytové zástavby. Cenné stavby se přesto zachránit nepodařilo. Do bývalé továrny vjely demoliční stroje a srovnaly ji se zemí. Záměr investora po bouřlivé diskuzi posvětilo i klatovské městské zastupitelstvo. Podle slov představitelů města se nedalo nic dělat, neboť pozemky jsou soukromé, územní plán zde výstavbu podobného střediska nezakazuje a budovy bývalé továrny nepožívaly památkovou ochranu. Jana Bartošová PLZEŇSKÝ KRAJ Vzhledem k tomu, že Plzeňský kraj nemá jako jeden ze dvou českých krajů programové prohlášení, neoslovili jsme nikoho z jeho vedení k vyjádření. Redakce Policisté odcházejí, kolaps prý ale nehrozí Policie České republiky se začala řídit novým služebním zákonem, který umožňuje snažší výpověď, nařizuje odpracování sto padesáti hodin přesčasů zadarmo a nárok na výsluhu budou mít příslušníci až po patnácti letech místo dosavadních deseti. Řadoví příslušníci policie upozorňují, že policii díky tomu hrozí kolaps. Ministr vnitra se podle jejich slov chtěl zbavit starých policistů, ale odcházejí i mladí. Upozorňují také na to, že nováčci musí na více než rok do školy. Kdo ten rok bude pracovat, dodávají. Kvalita sboru se prý sníží, neboť se zmírní podmínky pro výběr. Vedení policie ale situaci jako dramatickou nevidí. Policii na západě Čech nehrozí kolaps, sdělila k problému Jana Václavová, vedoucí Preventivně informační skupiny Policie České republiky správy Západočeského kraje v Plzni. Policii v Plzeňském kraji opustilo podle jejích slov za první letošní tři měsíce šedesát sedm policistů a dalších padesát jedna příslušníků si již podalo žádost o propuštění s termínem odchodu duben a květen. Policejní řady opouštějí především lidé sloužící více než dvacet let. Na jejich místa nastoupilo od počátku letošního roku dvacet devět policistů. Zájem o práci v policii mají podle Václavové jak absolventi středních, tak i vysokých škol. Jana Václavová zároveň popírá, že by fyzické testy nesplnilo osmnáct z dvaceti uchazečů. I přes náročná kritéria většina uchazečů fyzické testy splní, dodává. K začátku letošního dubna pracují v Plzeňském kraji policisti. Jana Bartošová Zastupitelstvo podpořilo cestovní ruch Zastupitelstvo Plzeňského kraje rozdělilo v březnu dva miliony korun malým obcím na projekty rozvoje cestovního ruchu, čtvrtina schválené částky půjde na budování informačních center. Obce, sdružení i fyzické osoby dostanou od kraje až korun. Maximální výši podpory korun získají letos dvě akce. První z nich je vybudování skanzenu a těžní věže Hornicko-historickým spolkem Stříbro. Celková suma akce přesáhne korun korun získá také Hájenka v Chudenicích na Klatovsku, kde se návštěvníci budou moci seznámit s přírodními zajímavostmi mikroregionu Běleč. Projekt za korun bude interaktivní s fotografiemi a mapami, obrazovou a zvukovou projekcí. Josef Krůs z Domažliček získá korun na muzeum vzniklé z malé vodní elektrárny, Pavel Moulis dostane korun na rozšíření služeb turistické farmy v Nezvěsticích. Stejnou částku získá také občanské sdružení Keltoi, které buduje expozici dávných řemesel v Archeoparku v Prášilech nebo obec Strážov, které bude poskytnutá částka sloužit na propagaci krajkářství. V Záluží na Plzeňsku vznikne barokní kočárová cesta od Dvora k Dvorskému rybníku. Kraj ji podpoří Kč. Další peníze získá kupříkladu muzeum obuvnictví v Horách Matky Boží. Jeho dovybavení přijde na korun a obec Velhartice získá od kraje třetinu. Galerie řemesel a místních tradic v Oselcích na Plzeňsku dostane z rozpočtu akce ve výši korun čtvrtinu. Peníze půjdou také do značení cyklostezek, naučných cest a turistických cílů Kč například kraj poskytne na propojení mezinárodní cyklotrasy RT 3 Praha-Plzeň- -Řezno s cyklotrasou Přátelství a okružní linií kolem Plzně. Celkově tato akce přijde korun. Jana Bartošová Je rušení jen spekulací? Města a obce Plzeňského kraje nesouhlasí s tím, aby od příštího roku zůstala na jihozápadě Čech pouze jedna pobočka Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v Českých Budějovicích. Předseda Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Jaroslav Perlík na jeho IX. volebním sněmu řekl, že budou raději jezdit do Prahy než komplikovaně do Budějovic. Starostové jsou podle něho při výstavbě i opravách silnic I. třídy nepostradatelní a stavby je s nimi nutné koordinovat. Sdružení měst a obcí se tímto prohlášením postavilo za hejtmana Plzeňského kraje Petra Zimmermanna, který se v dopise ministru dopravy Aleši Řebíčkovi postavil proti diskutovanému rušení pobočky v Plzni. Starostové sto padesáti měst zastoupených v Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje vyjádřili v dopise adresovaném ministru dopravy svůj nesouhlas s tím, aby další centrální orgány byly v Českých Budějovicích, tak jako je tomu například v případě sekretariátu a úřadu Regionální rady Soudržnosti NUTS II Jihozápad, pobočky Centra pro regionální rozvoj, která má své sídlo v jihočeském Písku nebo jako tomu bylo u pobočky Sapard ministerstva pro místní rozvoj. Starostové ministra upozorňují také na to, že krajské město Plzeň je důležitějším a větším sídlem než České Budějovice a Plzeňský kraj dopravně významnější než Jihočeský. K vytváření společných centrálních orgánů dochází mimo jiné proto, že kraje byly z důvodu nedostatečného počtu obyvatelstva spojeny v NUTS II Jihozápad. O definitivní podobě reorganizace ŘSD, která má několik variant, však nebylo doposud rozhodnuto a podle Martiny Vápeníkové, tiskové mluvčí ŘSD ČR je otázka rušení poboček Správ ŘSD ČR mediální spekulací, která vychází z chybné interpretace předpokládaných personálních změn ŘSD. Je pravdou, že součástí těchto úvah jsou i úvahy o optimální struktuře výkonných útvarů ŘSD zajišťujících investiční výstavbu a majetkovou správu, provoz a údržbu sítě pozemních komunikací. Pro tuto strukturu bylo zpracováno několik variant a jedna z těchto variant předpokládala vznik poboček, které by měly vyšší objem investičních akcí. Avšak ani v této variantě nikdy nepadl, byť jen návrh případných sídel těchto nově strukturovaných poboček. V současné době úvahy o změně struktury poboček existují a nebylo rozhodnuto o zrušení některé z poboček ŘSD. Tyto úvahy se posunuly směrem ke změně systému řízení investiční výstavby projektovým způsobem, upřesňuje Vápeníková. Jana Bartošová V Plzni má vzniknout stavební fakulta PLZEŇ - Západočeská univerzita v Plzni chystá novinku. V dohledné době by zde mohla vzniknout stavební fakulta. Přesto, že ve městě působí již řadu desetiletí známá Střední průmyslová na Fakultě aplikovaných věd ZČU. Mluvit o stavební fakultě je zatím předčasné, od příštího akademického roku se zatím připravuje zahájení studia specializace Stavitelství, pod oborem Cílem specializace je připravit odborníky v oblasti stavebního inženýrství s potřebnými znalostmi informatiky, managementu a stavební legislativy. Důležitým záměrem je také vební vzdělání, které jim umožní vypracovávat samostatné návrhy, zabezpečení výstavby a užití staveb jako jsou: domy s nízkými nároky na energie, progresivní stavební konstrukce a prvky, nost pokračovat ve studiu v navazujícím dvouletém magisterském programu, jehož výuka bude obsahovat podrobnější stavební řešení objektů, jejich konstrukcí a vazeb do okolního prostředí s možností autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) v oblasti projektování nebo realizace stavebních objektů. Uvedená autorizace je dokladem o odborné způsobilosti pracovníků v českém stavebnic-

8 8 KN duben 2007 PREZENTACE STATUTÁRNÍ MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM Ústí nad Labem je pro investory atraktivní Primátor Jan Kubata o rozdílu mezi skutečností a mediálním obrazem města Primátor Ústí nad Labem Jan Kubata (ODS) zná své město velmi dobře. Členem městského zastupitelstva je už od roku 2002 a v čele města stanul v červnu Podruhé byl zvolen do funkce primátora po úspěšných volbách v říjnu loňského roku. Jeho plány na příští čtyři roky jsou na první pohled velmi ambiciózní a v očích jeho politických soupeřů i nereálné. Jan Kubata ale o svých plánech ani v nejmenším nepochybuje a je přesvědčen, že Ústí nad Labem se vydává správným směrem. Pane primátore, ve vedení města Ústí nad Labem pracujete už docela dlouho. Byl jste náměstkem předchozího primátora Petra Gandaloviče, teď jste primátorem. Jaké je vlastně město Ústí nad Labem? Ústí je skvělé město. Já tu žiju už léta a nedám na ně dopustit. Problém je ale v tom, jak je Ústí nad Labem vnímáno v celostátním měřítku. Obecně v lidech zůstává zakořeněna představa o ošuntělém městě na severu Čech, kde je téměř nedýchatelný vzduch, nikdo tam nechce bydlet a často jsou tam povodně. Tato zažitá představa je nepříznivá pro město i pro jeho obyvatele, pro podnikatele v oblasti cestovního ruchu, pro získávání zájemců o studium na vysoké škole, pro rozhodování lékařů, zda půjdou pracovat do Ústí, a tak dále. Ano, Ústí nad Labem bylo v minulosti, jemně řečeno, velmi nepřitažlivé město, ale dnes je to už naštěstí jinak. S nepříjemnou image města budeme ale bojovat asi ještě dlouho A možná neúspěšně Ne, ne, to si nemyslím. Já jsem před volbami říkal, že chci z Ústí nad Labem vybudovat společenské, kulturní a sportovní centrum severních Čech. A věřím, že je to v našich silách, jinak bych to nesliboval. Jak toho ale chcete dosáhnout? Bude to znít jako banální fráze, ale především tvrdou prací. Velké věci spočívají často na souboru mnoha zdánlivých maličkostí a já žádnou takovou maličkost nehodlám ignorovat. Změnit obraz města je těžký úkol, ale je to reálné. Uvedu příklad: V červnu se v Ústí nad Labem bude konat 3. olympiáda dětí a mládeže. Jde o celostátní setkání pod záštitou Českého olympijského výboru. Přijede čtyři a půl tisíce dětí a týden budou soutěžit v mnoha disciplinách. Taková olympiáda přiláká pozornost a tato pozornost se může našemu městu jedině vyplatit. Na takových akcích tedy stavíte? Je to jen příklad. Stejnou pozornost české nebo dokonce mezinárodní veřejnosti může vyvolat setkání resortních ministrů Evropské unie v Ústí. Podobných možností může být více a všechny by pomohly městu z hlediska jeho mediálního obrazu. Pokud by se v Ústí nad Labem konalo například zasedání vlády České republiky, připoutalo by takové jednání logicky pozornost celostátních médií a novináři by si museli všimnout, že Ústí nad Labem je dnes jiné město a že jeho mediální obraz už neodpovídá realitě. Vypadá to trochu tak, jako když v Ústí nad Labem je všechno v nejlepším pořádku a je zapotřebí jen zlepšit jeho mediální obraz. Tak to samozřejmě není. Mediální obraz je důležitý, ale věcí, které je třeba v Ústí ještě udělat, je celá řada. Rozvoj města byl celá léta systematicky zanedbáván a my teď musíme navázat na úspěšné období v předcházejících čtyřech letech a nejen dokončit celou řadu rozpracovaných projektů, ale zabývat se i projekty novými, které budou pro Ústí nad Labem zárukou dalšího rozvoje. Můžete být konkrétní? Samozřejmě. Po desítkách let se například asfaltová plocha na místě rozbombardovaných domů v centru města změní v nové obchodní centrum Fórum. Už na konci roku 2008 bude stavba dokončena a po mnoha letech bude znovu vytvořena historická uliční čára. Jde o investici 1,7 miliardy korun a městu přinese jednoznačný prospěch. Na místě, kde kdysi stály městské hradby, vznikne obchodní komplex, který v Ústí nad Labem chyběl celá léta, a já jsem přesvědčen, že obyvatelé města to ocení a centru to přinese další potřebné oživení. Projektů, byť ne tak významných a drahých, je rozpracována celá řada. Na ploše bývalého parkoviště u České spořitelny na Mírovém náměstí se staví Palác Zdar, komplex obchodů a restaurací za 300 milionů korun. Na Mírovém náměstí se rozběhla výstavba dalších dvou polyfunkčních objektů s názvy Falk a Hocke. Mohl bych pokračovat průmyslovou zónou Severní Předlice, kde našlo útočiště hned několik prestižních zahraničních investorů a práci mnoho občanů města, zmínil bych projekt lanovky na Větruši atd. atd. Všechny tyto projekty svědčí o tom, že Ústí je už pro investory atraktivní, a to je nesmírně důležité pro rozvoj města Ústí nad Labem tím správným směrem. Tématem, kterým se primátoři velkých měst často zabývají, je bezpečnost. V Ústí nad Labem je situace v této oblasti asi dost vážná nebo ne? Vidíte, zase jsme u mediálního obrazu. I vy jaksi automaticky předpokládáte, že Ústí na tom je hůř, než jakékoliv jiné město. My nemáme v Ústí nad Labem žádné bezpečnostní problémy, které by snad v žádném jiném městě neznali. Nejsme nijak výjimeční, potýkáme se se standardními problémy stotisícového města. Ale v očích mnohých lidí přetrvává ten nepěkný obraz, který dnes nemá s reálnou skutečností nic společného. A to chceme změnit. Pochopitelně nechci zlehčovat reálné problémy v této oblasti. Snažíme se je řešit ku prospěchu slušných občanů i návštěvníků města. Když jsme u bezpečnosti, na celostátní úrovni jste vy osobně zviditelnil Ústí nad Labem nákupem radarů a prohlášením, že bude pokutován i takový řidič, který by překročil povolenou rychlost byť jen o jeden kitolerance. Podle stanovisek odborníků lze například překročení rychlosti 50 km/h považovat za spolehlivě prokázané až tehdy, kdy se na radaru zobrazí rychlost 54 km/h a vyšší. Podobně to platí i pro jiné rychlosti. Jiní odborníci se ale shodují v tom, že v rychlosti nebezpečí nevězí Ale já přece velmi dobře vím, že tento postup bude nejen v Ústí, ale i všude jinde velmi nepopulární. Šel jsem do toho s tím vědomím a udělal bych to znovu. A řeknu vám to na rovinu. Já jsem před volbami hodně mluvil o tom, že Ústí má být bezpečné město. Jsem přesvědčen o tom, že i maličkosti to mohou ovlivnit a já vám říkám, že pokud budu primátorem, motoristé v našem městě prostě budou dodržovat zákon. A pokud ne, budou za to platit. A mimochodem, po negativních reakcích se začínají objevovat i ty kladné. Dostávám spoustu ů a dopisů, v nichž lidé principiální postoj radnice oceňují. A já věřím, že jich bude přibývat. Není problém bezpečnosti spíše chování žáků základních škol, kteří se sejdou k organizované rvačce a natáčejí foto: Město Ústí n./l. Mgr. Jan Kubata, narozen 2. května 1967 v Karlových Varech, vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, aprobaci tělesná výchova-zeměpis. Studium zakončil státními zkouškami v roce 1992, poté krátce zaměstnán jako učitel Tv-Z na gymnáziu v Karlových Varech, od listopadu 1992 do února 1994 zaměstnancem Skloba, s.r.o. a od června 1994 soukromý podnikatel v oboru dřevoobrábění a dřevozpracujícího průmyslu. Od roku 2003 člen Rady města Ústí nad Labem za ODS, předseda představenstva HC Slovan Ústí n./l., a.s..od června 2006 primátorem města Ústí nad Labem. Je ženatý, s manželkou Veronikou mají dceru Terezku a syna Honzíka. blém rodiny a školy a jeho závažnost a celospolečenský dopad vysoko přesahuje úroveň jakéhokoli primátora nebo městského zastupitelstva. My máme jen omezené možnosti něco takového řešit, ale hodláme je využít beze zbytku. Apelovat na rodiče a zainteresovat městské strážníky, aby tuto problematiku nepodceňovali. Chtěli bychom zvýšit pravomoci ředitelů škol, ale to je věc školského zákona, a tedy ministerstva školství a parlamentu. To vše může pomoci a možná i pomůže, ale do svědomí si musí sáhnout všichni. Především rodiče. Jste bývalý vrcholový sportovec a vaše náklonnost k lednímu hokeji je známá. Bude v Ústí nad Labem extraliga? Právě v těchto dnech se o tom rozhoduje. Extraliga do Ústí patří a já pevně věřím, že ji v letošním play off vybojujeme. Postup do nejvyšší soutěže není důležitý jen pro sportovně smýšlející veřejnost. Pomůže to celému městu, jeho image v celostátním měřítku, cestovnímu ruchu a mnoha dalším věcem. Podívejte, co dokázal v hokeji a ve fotbale Liberec. Proč by to nemohlo dokázat Ústí nad Labem. Zviditelnit se v rámci celé republiky prostřednictvím špičko-

9 ÚSTECKÝ KRAJ KN duben Státní doly chtějí za limity BÍLINA/LOM - Pokračování v těžbě za dnes platnými limity těžby. Tak by se daly shrnout plány těžby uhlí pro roky 2008 až 2030 státem ovládaných Severočeských dolů obsažené v žádosti o posouzení vlivu na přírodu a krajinu (EIA). Úředníci Krajského úřadu Ústeckého kraje, který se k ní vyjadřuje, jsou ale stejně jako jejich kolegové z ministerstva životního prostředí zásadně proti. Kraj pod Krušnými horami chce další miliardy Severočeské doly chtějí konečně těžit v místech, kde kdysi stávaly Libkovice, odkud byli před dvaceti lety lidé vyhnáni do paneláků severočeských měst právě kvůli uhlí. Hranice těžby se přiblíží na vzdálenost 800 metrů od města Lomu, píše se mimo jiné v záměru, který je součástí integrovaného povolení. Ano, skutečně bychom rádi těžili v místech, kde stávaly Libkovice, uvedl vloni generální ředitel SD Jan Demjanovič během konference o hnědém uhlí v Mostě. Všemi prostředky se ale bránil jakékoliv medializaci tohoto tvrzení. Není divu. Celá oblast leží za limity těžby, stanovenými rozhodnutím vlády z roku V letos podané žádosti o posouzení vlivu na přírodu nicméně jsou jasné hranice plánované těžby a jsou daleko za platnými limity. Severočeské doly chtějí těžit uhlí na více než 6,5 kilometrech čtverečných území, které tvoří něco přes čtvrtinu celkového dobývacího prostoru závodu Doly Bílina. Důlní firma chce pokračovat. Záměr předpokládá, že Severočeské doly budou ročně těžit do roku 2020 devět a půl milionu tun uhlí a do roku 2026 o dva miliony tun méně. Po tomto datu by se těžba měla opět nepatrně zvýšit. Jak ale plány dopadnou zatím není jisté. Žádáme zpracování záměru další těžby při zachování současných limitů těžby, píše v závěru hodnocení ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí ministerstva životního prostředí Jaroslava Honová. V návrhu jí chybí i plány na to, jak se doly finančně vyrovnají s těmi, které bude prach a hluk z těžby ohrožovat, dohoda těžební firmy a obcí, kterým zasáhnou Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc vyzval obce v těsné blízkosti hnědouhelných dolů, aby urychleně jednaly o změně v rozdělování peněz na projekty, které by měly být financovány z vládou přislíbených 15 miliard korun na zahlazení škod po důlní činnosti v Severozápadních Čechách. Šulc chce také urychlené jednání o dalších penězích pro samosprávy na obnovu území. Jinak chce jednou provždy zastavit diskuzi o možnostech těžby uhlí za šestnáct let starými limity těžby. Podle hejtmana Šulce ale v současnosti chybí na realizaci projektů podaných obcemi 315 milionů korun. Se započtením nejen schválených projektových záměrů, ale také projednaných, vrácených k přepracování a projektů podaných po výzvě k jejich aktualizaci, se pro obce z přislíbené vládní pomoci nedostává přes 1,18 miliardy korun. Oslovil jsem ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, získal jsem jeho příslib, že mezirezortní komise by mohla jednat o snížení stávajícího poměru rozdělování dotací z nynějších 80 procent ve prospěch těžařských firem na 70 procent. Obce se však musí začít chovat aktivně, jinak se těžební společnosti peněz, které mohou získat, nevzdají. Přitom, kdyby se podařilo odhlasovat nový poměr rozdělení peněz, mohly by být realizovány téměř všechny projekty v hodnotě 3,5 miliardy korun, které obce podaly, a které byly projednávány do konce loňského roku, konstatoval Jiří Šulc. Pro nové projekty slibuje hejtman Šulc, že navrhne rozdělení peněz v poměru 5 ku 4 ve prospěch důlních firem. Obce by tak na své projekty mohly získat dvojnásobek peněz oproti minulosti. Má jednání s ministrem Římanem pokračují, už jsme se dohodli, že část z takto získané částky pro obce zhruba půl miliardy korun, by byla určena na spolufinancování projektů obcí v těžbou zasažených oblastech z evropských zdrojů. Pokud se tedy podaří na meziresortní komisi prosadit nová rozdělení vládní pomoci, bude potřeba z nich vybrat především ty, které řeší vodohospodářské poměry a projekty technické infrastruktury, komunikace, přívody elektrické energie, plynu a vody, doplňuje Jiří Šulc. Se změnou poměru rozdělování peněz by podle hejtmana Šulce mohly důlní firmy souhlasit, protože prý chápou, že obce nebudou souhlasit s další těžbou uhlí za podmínek, že na likvidaci škod dostanou většinu peněz těžební společnosti a na ně zbudou jenom drobky, vysvětluje František Jančík z tiskového odboru Krajského úřadu Ústeckého kraje. Při projednávání plánů další těžby chce vedení Ústeckého kraje také vyřešit otázku peněz na obnovu lesů v Krušných horách. Na ni je potřeba získat odhadem nejméně 3,5 miliardy korun, říká Janačík. Další související problematikou je podle Jiřího Šulce řešení stále vysoké nezaměstnanosti, nízké vzdělanosti a špatného zdravotního stavu. V kraji je diagnostikováno nejvíce novotvarů, nejvyšší kojenecká úmrtnost a nejnižší průměrný věk dožití. Přes padesát let se bezohledně drancovala krajina pod Krušnými horami. Po roce do územních plánů stejně jako plány na další úpravy a využití těžbou zničeného území. Kromě úředníků jsou rezolutně proti plánům Severočeských dolů i aktivisté z litvínovského sdružení Kořeny. Společně s některými lidmi z měst a obcí kolem dolů bojují jeho členové za odpis zásob uhlí v blízkosti osídlených míst. Mariánské Radčice stejně jako Lom a většina dalších obcí v okolí Litvínova stále leží v neodepsaných dobývacích prostorech. Proto se těžební společnosti neustále snaží o prolomení limitů, které tyto obce chrání před životem na hraně jámy nebo jejich zbouráním, jak je tomu dnes v případě Horního Jiřetína a Černic. Odpis zásob přitom vláda nařídila již v roce 1991, opakují členové sdružení. K odpisu zásob uhlí vyzvali současnou vládu i politici z Lomu. Zastupitelé dokonce na mimořádném jednání přijali usnesení, které zaslali Úřadu vlády ČR. Zastupitelstvo města Lomu bere na vědomí projednání oznámení - plán otvírky, přípravy a dobývání lomu Bílina na období a přijalo usnesení, že nesouhlasí s předmětným záměrem. Zastupitelstvo ukládá místostarostovi města toto stanovisko předat ministerstvu životního prostředí v Praze a zaslat žádost na Úřad vlády ČR ve věci výzvy k odepsání zásob hnědého uhlí v regionu, píše se mimo jiné v usnesení. Zachování současných limitů těžby je také součástí programového prohlášení současné vlády. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman ale na konci února v Bílině prohlásil, že pro zachování limitů v této lokalitě není mnoho důvodů, protože těžba by tu nikomu moc nevadila a vláda by je tady mohla zrušit. Jestli vůbec bude společnost připravovat plán těžby při zachování současných limitů, zatím nikdo z vedení SD nekomentoval. Lze spíše čekat tvrdé lobování za jejich zrušení. A státní firma má v tomhle ohledu nesporné výhody v porovnání se sousední Mosteckou uhelnou, která pokud bude chtít pokračovat v těžbě kvalitního uhlí, musí vyřešit otázku případného bourání města Horní Jiřetín se dvěma tisící obyvateli. Milan K. Osvaag 1989 jsme vládu přinutili začít pracovat na zhojení největších ran na životním prostředí. Tyto práce nejsou ani v polovině a už víme, že k vrácení života do opouštěných uhelných velkolomů nebude stačit ani oněch 15 slíbených miliard. Jsou nám ale předkládány plány další těžby a my chceme, aby za horníky zůstávala krajina vhodná pro život alespoň našich potomků, když už ne pro nás. To bude stát další miliardy, těžební společnosti i stát stále získávají miliardové zisky, kdežto obce dostávají drobky po bohaté hostině. Bez odpovědí na tyto otázky a bez jasných garancí státu, jak bude občanům kraje kompenzováno zhoršené životní prostředí, zdraví a život vůbec se o limitech bavit nehodlám, uzavřel Jiří Šulc. Vláda premiéra Miloše Zemana po dohodě s kraji formulovala jako první slib pomoci kraji ve vládním usnesení, v němž na zahlazení následků škod vzniklých hnědouhelnou těžbou do roku 1991 vyčlenila 15 miliard korun. Milan K. Osvaag Městům chybí zubaři pro ambulance Od počátku dubna si musejí města v Ústeckém kraji sama zajišťovat provoz lékařských ambulancí pro obyvatele. Postarat se o lékařskou péči je sice povinen kraj, ale ten povinnost rozhodnutím radních z konce března, přenesl na města. Krajští zastupitelé s jejich návrhem souhlasili. Městům kraj rozdá různě veliké dotace na zaplacení lékařů. Nejvíce peněz - více než milion korun dostane Žatec. Naopak nejméně - jen 255 tisíc korun přijde do zili v Mostě a v Litvínově. Ani za vskutku hodně vysoké sumy, nám zubaři nechtějí pohotovosti sloužit. Prý, pokud člověka bolí zub v sobotu, vydrží do pondělka, vysvětluje prázdnotou. Podobné problémy řeší i ostatní města. Většinou nakonec stejně jako ambulance slouží nemocnice. Ústecký kraj je v rámci svého rozpočtu připraven se i v následujících letech podílet na zabezpečení ambulantní pohotovostní péče prostřednictvím dotace obcím, zní v usnesení radních Ústeckého kraje. Aby městům kraj mohl dávat peníze, které na pokrývají až sto procent veškerých nákladů, vysvětluje František Jančík z tiskového odboru ústeckého krajského úřadu. Dotace na lékařskou pohotovost ale nedostaly všechny pověřené obce. Ústecký kraj jich má šestnáct. Peníze dostane čtrnáct z nich. Bez dotace zůstanou Podbořany a Rumburk. Na severu dostanou peníze ve Šluknově, kam to mají ÚSTECKÝ KRAJ Jsem přesvědčen, že priority, které si Ústecký kraj stanovil a definoval, se daří postupně naplňovat. V minulém i tomto volebním období usilujeme především o podporu hospodářského rozvoje regionu a zvyšování počtu pracovních příležitostí, rozvoj a modernizaci dopravní infrastruktury a využívání strukturálních fondů EU. Jedná se o velmi komplexní problémy, které rozhodně není možné vyřešit za jedno volební období. Přesto si troufám tvrdit, že jsme udělali mnohé proto, abychom se naplnění těchto dlouhodobých cílů přiblížili. Věřím, že impulsem pro další rozvoj Ústeckého kraje ve všech oblastech je příchod strategického investora, díky němuž by mělo v strategické průmyslové zóně Triangle na Žatecku vzniknout postupně až 10 tisíc pracovních míst. Po úspěšném uzavření dohody bylo potřeba zónu dobře připravit a sanovat ekologické škody na tomto bývalém vojenském letišti. Je vidět, že tato činnost, které se krajská samospráva věnovala především v prvním volebním období, přináší výsledky. Stejně je tomu i u oblasti dopravní infrastruktury, kde jsme významně pokročili v oblasti dopravního napojení regionu, když byl na konci loňského roku zprovozněn další úsek dálnice D8. Ani tady se však nejedená o uzavřenou záležitost. Ústecký kraj nutně potřebuje chybějící úsek D8 přes České středohoří a zkapacitnění rychlostní komunikace I/13 pro Lounsko, Žatecko, Mostecko a Chomutovsko. Velmi úspěšní jsme v čerpání finančních prostředků z evropských zdrojů, kdy jsme pro náš region získali možné maximum z alokace SROP. Právě evropské finanční zdroje se mezi jednotlivými krajskými prioritami rozvoje dostávají do popředí. Využití unijních fondů je pro nás jedinečnou šancí jak rozvoj kraje urychlit. Proto se také důležitost této problematiky promítá i do sestavování krajského rozpočtu, kdy je posilována jeho část určená na spolufinancování projektů podpořených ze strukturálních fondů. Úspěchy kraje při naplňovaní jeho rozvojových priorit ale rozhodně neznamenají, že kraj považuje jednotlivé oblasti za uzavřené, jedná se spíš o dílčí kroky. Je nutné zdůraznit, že na řešení mnoha problémů, které jsou z pohledu Ústeckého kraje klíčové, se musí podílet také stát. Je nutné, aby vláda vytvořila takové podmínky, které by naší republiku a tedy i Ústecký kraj pro investory ještě více zatraktivnily. Samospráva, bohužel, sama o sobě nemůže věci jako jsou daně, sociální systém nebo celkové podnikatelské prostředí ovlivnit. Stejně tak kraj sám nestačí na zahlazení následků dlouholeté devastace regionu těžbou uhlí a je tedy potřeba, aby se i na této oblasti obnovy stát podílel. Petr Fiala, náměstek hejtmana Ústeckého kraje Splněné a nesplněné sliby Do krajských voleb v roce 2004 šla po vnitřních bojích nakonec krajská ODS včele s dosavadním hejtmanem Jiřím Šulcem jako nejvážnějším kandidátem na místo hejtmana. Jeho znovuzvolení bylo v podstatě pouze závislé na poměru sil mezi nejsilnějšími parlamentními stranami. Nakonec modrá ODS vyhrála s obrovskou převahou a v zastupitelstvu kraje má 28 z 55 křesel. Do předvolebního klání šla celá ODS s ostrou kritikou nejvyšší politiky. Podle premiéra za všechno špatné, co je na silnicích, ve školství, v nemocnicích, v ústavech sociální péče a tak dále, mohou hejtmani. Premiér zapomněl, že na hejtmanství jsme dva roky žili jako vazalové, kdy rozpočet krajů tvořily ze sta procent dotace, rozepisované vládními úředníky. A poslední dva roky může zastupitelstvo krajů svobodně rozhodovat zhruba jenom o 15 procentech rozpočtu, hlásal Jiří Šulc ve volebním vydání novin ODS. Při oficiálním představování se chlubil tím, že nastartoval cestu k vyšší vzdělanosti obyvatel kraje, a že maximum sil věnuje přilákání investorů. Velmi se snažím o to, aby se kraj spojil se zbytkem Evropy moderními a rychlými dálnicemi a silnicemi. Věnuji dost úsilí nemocnicím. Chci dokončit to, co jsme začali: udělat z Ústeckého kraje pěkné místo k životu a výkladní skříň ČR, nechal se hejtman slyšet pod svým volebním heslem, které znělo: Tady jsem doma. Přesto, že jeho kampaň byla opatrná a nebylo v ní příliš slibů, nelze mu upřít úspěchy při lákání investorů. Znělo by to ale jako chlubení se cizím peřím, kdyby Jiří Šulc nebo další regionální politici chtěli tvrdit, že jejich zásluhou se na bývalém letišti u Žatce rozhodla firma Hitachi postavit dvě továrny, kde dá práci čtyřem tisícům lidí. Jednání o téhle investici probíhala totiž hlavně pod taktovkou lidí z CzechInvestu. Pokud před třemi lety Šulc tvrdil, že nastartoval cestu k vyšší vzdělanosti obyvatel kraje, asi mu dnes hodně lidí řekne, že od startu se tahle snaha o moc nehnula. Střední školy zřizované krajem dál chrlí klienty úřadů práce a nové firmy marně hledají lidi třeba řady strojírenských oborů. Kritika každého rozhodnutí vlády, které neznamená další kilometr dálnice D 8 nebo úpravu silnice I / 7 právě od zóny Triangle u Žatce sice zněla dost populisticky, ale nakonec je třeba říci, že možná k něčemu byla, ledy se hýbou. Nebo se hýbou mimo jiné i proto, že s krajem i dopravou v něm je velmi úzce

10 10 KN duben 2007 KARLOVARSKÝ KRAJ Hotel Thermal, obdivovaný i proklínaný Před třiceti lety byl otevřen karlovarský festivalový palác Pravidelní návštěvníci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech se diví. Cože, to už je třicet let, co jsme začali jezdit na festival do Thermalu? Ale ano, a mnozí místní občané si ještě dobře pamatují tu velkou slávu. Nový areál, na svou dobu architektonický zázrak, otvíral tajemník ÚV KSČ a každá ze sedmdesáti firem, které se na výstavbě obřího hotelu podílely, se předháněla v uzavírání socialistických závazků. Na oponě velkého sálu ještě dlouho zářil nápis Lidstvu zdraví, světu mír. Parametry nepřehlédnutelného hotelového komplexu a festivalového paláce jsou dodnes ohromující a v některých případech dokonce nepřekonané. Celkové náklady na hotel, festivalové kino, kongresové sály, restaurace a otevřený bazén dosáhly více než 400 milionů korun. Stavba byla tak rozsáhlá a náročná, že byly jednotlivé subjekty uváděny do života postupně. Nejprve byl otevřen bazén, poté hotel a nakonec obří festivalové kino. Právě bazén s vyhlídkovou kavárnou se stal jednou z nejoblíbenějších částí Thermalu a vyhledávají jej turisté z celého světa. Teplé páry, které z něho stoupají v zimních měsících, dotvářejí podmanivou lázeňskou atmosféru. Technicky dokonale vybavené festivalové kino s kapacitou 1200 diváků zase pamatuje nejslavnější filmové hvězdy planety. Speciální břidlicový obklad zajišťuje skvělou akustiku a rovněž projekce na 70 mm plátně dokáže navodit mimořádný zážitek. Další stovky míst poskytuje atraktivní, prosklený kongresový sál. V ubytovací části šestnáctipatrového lázeňského hotelu je k dispozici přes pět set lůžek. Zatímco ostatní části hotelu fungují prakticky beze změny, hotelové pokoje již musely podstoupit modernizaci. Mimo jiné proto, že si hotel oblíbila poněkud zvláštní arabská klientela. Jak se dalo očekávat, výrazný architektonický návrh vzbudil v karlovarském skanzenu, onom pověstném romantickém sletu dortů, adekvátní bouři nevole. Tím spíše, že mu muselo ustoupit několik cenných, historických domů v bezprostřední blízkosti Dvořákových sadů. Naštěstí však byl postaven na samotném kraji lázeňské zóny, a tak je jeho velkolepé panorama přijatelnější, než třeba budova Vřídelní kolonády. Ta byla přímo vybudována s ambicí zastínit Chrám Máří Magdaleny. Ostatně autory vítězného návrhu, z více než padesáti přihlášených, se stali vynikající čeští V době Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech se Thermal změní v nádherný festivalový palác. foto: Pavel Buchta architekti, manželé Věra a Vladimír Machoninovi, kteří například vyprojektovali obchodní dům Kotva a se svými projekty slavili úspěchy i na mezinárodním poli. Právě díky nim získaly Karlovy Vary do své unikátní kolekce stavebních slohů také vizitku české moderní architektury. Kdyby ovšem nebyla výstavba hotelu odstartována v roce 1968, možná by vše dopadlo podstatně hůř. Během normalizace měli manželé Machoninovi zakázáno publikovat, a tak se v dobovém tisku dočteme o Thermalu vše, jenom ne jméno jeho tvůrců! Ostatně, složitá historie provází Thermal od počátku jeho vzniku. Dalo by se očekávat, že vskutku důstojné festivalové centrum se bude otvírat u příležitosti mezinárodního filmového festivalu. Jenže, nestalo se tak a další, již 21. ročník MFF, se zde konal až rok po slavnostním otevření celého komplexu. Přesto, že se festival měl stát opět výkladní skříní ruské kinematografie, zavál zde už západní vítr. Zvláštní matiné například uctilo památku Ch. Chaplina a v tzv. informativní sekci byl uveden poslední opus italského klasika L. Viscontiho Nevinný. A ještě lahůdka pro pamětníky, právě v tomto roce byla publiku představena slavná rodinná komedie Adéla ještě nevečeřela. Dodejme, že Velkou cenu MFF tehdy získal film Františka Vláčila Stíny horkého léta. Deset let předtím byl stejně jako manželé Machoninovi na indexu. Docela namále měl Thermal bezprostředně po roce Jeden z místních vlivných politiků jej chtěl totiž nechat zbourat a postavit místo něj hotel Sheraton. Dnes se o hotelu Thermal hovoří především v souvislosti s jeho nešťastnou privatizací. Kromě učebnic architektury by se tak mohl dostat také do učebnic ekonomiky. Majetkové spory se totiž táhnou od začátku devadesátých KARLOVARSKÝ KRAJ Velikými tématy současného programového prohlášení jsou určitě doprava, zdravotnictví, školství či revitalizace krajiny. V dopravě se nám daří průběžně napravovat historický dluh našich silnic II. a III. třídy, které jako kraj vlastníme a průběžně v celých souvislých úsecích opravujeme. Za veliký úspěch považuji fakt, že se soustředěným tlakem na všechny zúčastněné a zainteresované strany podařilo zahájit výstavbu důležitých součástí páteřní rychlostní komunikace R6 z Chebu přes Karlovy Vary do Prahy. Veřejností nejostřeji sledovaná stavba, průtah Karlovými Vary, je již v částečném provozu a citelně ulevila nejen krajskému městu, ale veškeré dopravě, která přes něj směřuje do vnitrozemí a nebo do Spolkové republiky Německo. Okamžitě po převedení mezinárodního letiště Karlovy Vary do majetku kraje jsme také začali podnikat nezbytné kroky pro jeho připravenost na vstup do Evropské unie a do Schengenského prostoru, a spolu s tím jsme investovali na stopadesát milionů korun do rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy a naváděcího a zabezpečovacího systému, díky níž může nyní letiště přijímat lety ze vzdálenějších destinací a ve zhoršených povětrnostních podmínkách. Důležitým problémem byla také struktura výjezdových stanovišť záchranné služby. I zde existoval závažný historický dluh, část kraje byla mimo vyhláškou stanovenou dojezdovou dobu 15 minut od přijetí nouzového volání. Proto jsme přistoupili k rekonstrukci, resp. přemístění dvou již existujících stanovišť a k výstavbě tří stanovišť nových. Ve školství jsme dokázali poměrně rychle reformovat strukturu středních a učňovských škol, sloučit místně a oborově blízké organizace, a tím zlepšit financování jednotlivých škol. Zároveň jsme se tím připravili na nevyhnutelný demografický propad, kdy studentů přicházejících na střední školy nevyhnutelně ubývá, a i v budoucích letech jich ubývat bude. Daří se nám také úspěšně vynakládat prostředky vyčleněné vládou na revitalizaci oblastí dotčených těžbou hnědého uhlí. Josef Pavel, hejtman let, kdy byla Fondem národního majetku vyhlášena soutěž na jeho prodej. Vítězem tendru se stala firma Jasmín, která za celý komplex nabídla půl miliardy. A v duchu typických scénářů té doby nebyla cena nikdy zaplacena a firma Jasmín, díky tomu, že již měla zápis v katastru nemovitostí, Thermal prodala společnosti Helvetia. Vrchní soud pak hotel vrátil zpět do vlastnictví státu, jenže odstartovalo další kolo soudních tahanic. Dodnes se vlastnictví dožaduje firma X a R. Ta totiž v původní soutěži skončila na druhém místě. Mezi zájemci o prodej obřího paláce je také samotné město Karlovy Vary. Uvědomuje si totiž jeho strategický význam pro konání prestižního mezinárodního filmového festivalu. Stát si je zase vědom vysoké tržní ceny, a tak by hotel nejraději prodal renomovanému hotelovému řetězci. Nezbývá než doufat, že se privatizace Thermalu nepotáhne tak dlouho jako plány na jeho výstavbu. Ty se totiž objevily hned po válce a trvalo desítky let, než tel Thermal vyrostl v malebném obdivovaný i proklínaný ho- údolí kolem říčky Teplé. Hana Čechová Modrá pyramida bude bankou pro celou rodinu Stavební spořitelna Modrá pyramida (MP) se stane novou bankou, která se chce věnovat všem členům rodiny. V průběhu letošního roku vytvoří ucelenou nabídku zahrnující úvěrové karty, spotřebitelské úvěry nebo podílové fondy. Odstartování nových aktivit Modré pyramidy umožňuje Komerční banka, která se loni v říjnu stala jediným akcionářem MP. Zázemí Komerční banky dává INZERCE Na rozdíl od Komerční banky přitom MP přijde s novými parametry produktů. Nový pružný systém splácení například nabídne prostřednictvím spotřebitelských úvěrů. Klient, který se zaváže k měsíčním splátkám, bude moci třeba před Vánoci vynechat prosincovou splátku, aby měl více peněz na dárky, přiblížil Léger. MP loni poskytla rekordní objem úvěrů, který přesáhl 10,5 miliardy korun. Loňskou úroveň tak překonala téměř o pětinu. V loňském roce MP též obhájila ti- SOMMELIÉR Mladé víno budiž pochváleno! Velikonoce jsou za námi, a to pro nás vinaře znamená, že jsme konečně mohli v celé kráse oblíznout ročník Koštovalo se, kde se dalo. Celá jižní Morava a rovněž český Mělník a Roudnice nad Labem, všechno propadlo mladému vínu. A bylo se na co těšit. Vždyť loňské léto a podzim slibovaly na vinicích zázraky tedy po několika velmi dobrých ročnících, ročník vynikající. Tyto články nebudou nikdy hodnotit, chválit ani pomlouvat jednotlivá vína ani odrůdy, to nechám na jazýčcích a nosáncích svých čtenářů ale ročník pochválit musím. Je konečně stoprocentní pravdu. Ve většině láhví s jakostními víny bude skutečně něco jiného. Ale výjimečně mnohem lepšího. Budou tam většinou pozdní sběry. Tenhle ročník se s řepným cukrem vůbec nemusel potkat. A hlavně proto především budiž pochválen, i když i letos narazíte na vína, která vám nabudou chutnat. My jsme během Velikonoc oblízli přes 200 vzorků a doporučit bych vám jich mohla sotva čtvrtinu.

11 LIBERECKÝ KRAJ KN duben Budoucnost památky a charity je ve hvězdách LIBEREC - Dominanta celé jedné liberecké čtvrti, kapucínský kostel svaté Máří Magdalény, je na prodej. Na svých webových stránkách ho nabízí liberecká realitní kancelář Prof reality, která zastupuje vlastníka objektu, římskokatolickou církev. Součástí objektu je přitom i Domov pro matky s dětmi a celý objekt je zapsán jako kulturní památka. STANOVISKO CÍRKVE - PRODAT Podle vyjádření libereckého arciděkana Františka Opletala nemá církev na udržování kostela prostředky. Máme co dělat s financováním objektů, které využíváme, řekl arciděkan a dodal, že v současné době opravují kostel svatého Antonína, jehož neopravovaná fasáda již ohrožuje kolemjdoucí. Nabízeli prý objekt k odprodeji městu, to se ale podle něho nevyjádřilo. Rozhodli se tedy kostel prodat. To, jak bude využit, záleží na budoucím vlastníkovi. Co se týče osudu matek s dětmi, mají pětiletou smlouvu na vystěhování, potom o budoucnosti prostoru, kde našlo útočiště přes dvě desítky žen a dětí, opět rozhodně investor. LIBEREČTÍ BY RÁDI KOSTEL ZACHRÁNILI Iniciativa jak využít kostel ke kulturním účelům se přitom v Liberci našla. Několik lidí z liberecké Technické univerzity přišlo s projektem, který počítal s vytvořením koncertní síně nebo slavnostní univerzitní auly. Univerzitě ovšem chyběly peníze, které církev požadovala. Na záchranu chrámu vzniklo do konce občanské sdružení. Jeho mluvčí Šárka Nemešová předestřela vizi, která by z odsvěcené kulturní památky udělala kulturní a vzdělávací centrum, které podle jejího názoru v Liberci chybí. Domov pro matky s dětmi by přitom měl zůstat zachován a neziskové centrum by naopak mělo rozvíjet další charitativní aktivity, uvedla Šárka Nemešová. Občanské sdružení na obnovu kostela Máří Magdalény v Liberci ale narazilo na podobný problém jako univerzita, nedostatečné peníze. Podle vyjádření liberecké realitní agentury Prof reality již existují o stavbu konkrétní zájemci. Jejich jména ale zatím tají. Kostel Sv. Máří Magdaleny. foto: autor Podle odborníků je stavba jedinečnou památkou svého druhu. Je postavena v novobarokním stylu, s výraznými secesními prvky. Je nazývána Jubilejní, protože byla schválena jako oslava šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I. Projektu se ujali tehdejší přední architekti Max Kühn a Heinrich Fanta. Práce na něm byly ukončeny roku 1911 a jelikož správu kostela převzal kapucínský řád z Tyrol, byl ke stavbě připojen také jejich menší klášter. V prostorách bývalého kláštera je zmiňovaný Domov pro matky s dětmi. Dnes kostel propadá chátrání. Jan Oleška LIBERECKÝ KRAJ Společné programové prohlášení ODS a ČSSD pro volební období 2004 až 2008 se oproti předchozímu liší především v tom, že je mnohem věcnější a konkrétnější v hlavních programových cílech, které jsme si stanovili po volbách na základě našich volebních programů. Zatímco v prvním volebním období se koaliční spolupráce řešila především po formální stránce a svým programovým prohlášením si koalice vytýčila pouze základní principy, jak bude spolupracovat. O čtyři roky později proto mohla postoupit o kus dál. Co se nám už podařilo splnit? Z klíčových věcí bych vedle vyrovnaného rozpočtu jmenoval především získávání mimorozpočtových finančních zdrojů, a to především z prostředků státního rozpočtu, Evropské unie či čerpání úvěrů pouze na akce investičního charakteru. V tomto směru naše programové prohlášení bezezbytku naplňujeme od chvíle, kdy jsme se pustili do správy kraje. Jednou z prioritních záležitostí také bylo, vytvořit podmínky pro zásadní zlepšení stavu komunikací II. a III. třídy, neboť v době, kdy je stát převedl na kraj, byly v zoufalém stavu. Do dopravní infrastruktury proto investujeme stovky milionů korun jak z programu EU, tak z úvěru ve výši 750 mil. korun, abychom tento stav zvrátili. Od samého počátku pracujeme také na realizaci dvou našich velkých projektů Regiotram a Centrum vzdělanosti. Z již dokončených aktivit bych jmenoval například zřízení krajského centra ekologické výchovy, rekonstrukci jednoho z pavilonů Domova důchodců v Jindřichovicích pod Smrkem, rekonstrukci Centra denních aktivit při Ústavu sociální péče v Jablonci nad Nisou, stavbu stravovacího centra v Krajské nemocnici Liberec či přestavbu centrálního příjmu v Nemocnici s poliklinikou v České Lípě. Petr Skokan,, hejtman Okolo stavby nákupního centra Plaza není jasno LIBEREC - Stavba obřího nákupního centra společnosti Plaza Centers v samém centru Liberce stále budí emoce. Odbor životního prostředí na libereckém magistrátě povolil stavbu na základě rozhodnutí z první poloviny devadesátých let, a to ještě na projekt zcela odlišný a od jiné firmy. Proti plánované stavbě vznikla na podzim petice, kterou zorganizovala liberecká zastupitelka Zuzana Kocumová. Během října se jí podařilo získat podpisů. Myslím, že důležitá je debata o tom, jakou chceme tvář Liberce v budoucnosti, řekla zastupitelka. Navíc mám na krajském úřadě podaný podnět na přezkoumání rozhodnutí magistrátu, nicméně jsem ještě neobdržela odpověď, dodala Zuzana Kocumová. V posledním březnovém týdnu podpořila třetina zastupitelů města její petici ohledně výstavby nákupního centra, kterou se obrací na krajský úřad. PROTI JSOU I PAMÁTKÁŘI Magistrát si vyžádal na u libereckého Národního památkového úřadu v květnu odbornou ověřovací studii, vyjádření k územnímu rozhodnutí a vyjádření k stavebnímu řízení. Na všechny tři věci odpověděl Národní památkový ústav zamítavě. Argumentoval tím, že stavba naprosto naruší historické jádro města, ale i po právní stránce není podle něho vše v pořádku, neboť společnost Plaza Center není ani vlastníkem pozemku a na stavební práce nebylo vydáno řádné stavební povolení. Podali jsme na krajský úřad rovněž podnět k přezkoumání rozhodnutí magistrátu, ale kraj odpověděl zamítavě, řekl Miloš Kadlec z Národního památkového ústavu. Úředníci Odboru životního prostředí libereckého magistrátu odmítají obvinění, že by při rozhodování byli někým ovlivňováni. Na námitku, že povolili zcela jiný projekt, než který byl pro pozemek ve středu města odsouhlasen, odpovídají, že jde o běžný postup při rozhodování. Pokud byl již jednou schválen podobný projekt, nevidím důvodu, proč by se mělo postupovat jinak, uvedla Ivana Řimnáčová z magistrátu. Jan Oleška Stavba nákupního centra Plaza nenávratně změní dosavadní tvář libereckého centra. foto: autor INZERCE

12 12 KN duben 2007 ROZHOVOR Čunek je dobrý předseda, říká hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek Prosincový sjezd KDU-ČSL ukončil několikaměsíční období jakéhosi přešlapování na místě. Máme nového předsedu, který dovede upozornit i na to, že císař je nahý, a to se mnoha lidem nelíbí. Jsem přesvědčen, že KDU-ČSL bude stále více vnímána jako strana s jasnou tváří a srozumitelnými názory, tvrdí Stanislav Juránek. V dalším z hejtmanských rozhovorů KN hovořil nejen o své domovské straně, ale také například o tom, jak se Jihomoravskému kraji podařilo, aby se stal druhým nejnavštěvovanějším regionem v zemi. Jste jediným hejtmanem, jehož domovská strana není ODS. Jak se žije lidoveckému hejtmanovi v obležení občanských demokratů? S většinou z nich se znám už z minulého volebního období, takže se nedá hovořit o nějakém obležení. Jako starosta jsem si nejlépe rozuměl se starosty, nyní společné těžkosti sdílím s kolegy hejtmany. Je podle vás u hejtmanů důležitá stranickost? Každý hejtman pochopitelně reprezentuje svoji politickou stranu. Nicméně jako představitel kraje musím myslet především na potřeby všech jeho obyvatel. V každodenní starosti o konkrétní potřeby lidí není stranickost tak důležitá. Jak vnímáte proměny KDU-ČSL? Změny, které se ve straně udály za posledních několik měsíců Prosincový sjezd KDU-ČSL ukončil několikaměsíční období jakéhosi přešlapování na místě. Máme nového předsedu, který dovede upozornit i na to, že císař je nahý, a to se mnoha lidem nelíbí. Jsem přesvědčen, že KDU-ČSL bude stále více vnímána jako strana s jasnou tváří a srozumitelnými názory. Je podle vás Jiří Čunek dobrým předsedou? Ano je. Vážím si nejen jeho práce předsedy, ale i jeho práce na ministerstvu pro místní rozvoj. Jsem rád, že na čele resortu, který pro republiku bojuje o tři čtvrtě bilionu korun z Unie, stojí schopný komunální politik. Věřím, že právě on dožene osmiměsíční ztrátu ve vyjednávání, kterou způsobily předcházející vlády. V kuloárech se hovoří o tom, že je jen otázkou času, než se do čela vrátí bývalý předseda Kalousek, je to podle vás reálné? Předsedu KDU-ČSL volí delegáti sjezdu. Jen oni mohou dát odpověď na vaši otázku. Já osobně se domnívám, že současný předseda naší strany ve své funkci zůstane. Já ho podporuji. Před časem jste hovořil o tom, že byste se nechtěl stát předsedou lidovců, proč ne? Důvod je jednoduchý, předseda parlamentní politické strany tráví většinu času v Praze, jinak to prostě nejde. Mé místo je u nás, na jižní Moravě. Pasohlávky zvýší turistickou atraktivitu celého regionu. Jihomoravský kraj je druhý nejnavštěvovanější v zemi. Jak se vám podařilo přeskočit z pátého místa na druhé? Hlavní důvod je ten, že se důsledně věnujeme propagaci Jihomoravského kraje jak doma, tak v zahraničí. Prezentovali jsme se dokonce na světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aichi. Díky tomu se náš kraj dostává do povědomí potenciálních turistů i za hranicemi republiky. Mimořádně důležitou roli v rozvoji turismu v celém regionu jižní Moravy pak hraje také letiště v Brně-Tuřanech, Jsou zmíněné památky právě ty nejnavštěvovanější? Mezi obvyklé cíle turistů u nás patří moravská metropole Brno a v něm mimo další památky a turistické magnety také samozřejmě architektonická perla vila Tugendhat, na jihovýchodě kraje pak unikátní Lednicko-valtický areál. Ale zvýšený počet turistů zaznamenávají i další oblasti, jako je Moravský kras, Slavkovské bojiště, Bílé Karpaty, Slovácko nebo například oblast Znojemska a Podyjí. Jde nám o to, aby turisté vnímali Jihomoravský kraj jako celek, aby v něm viděli pohostinný region, který skýtá bezpočet cenných historických památek a přírodních krás. Aby se pro turisty stal místem, které stojí za to navštívit, strávit zde určitou dobu a znovu se do něho vracet. Na propagaci a podporu cestovního ruchu hodláte v nejbližších letech uvolnit pětinu dotací, které kraj získá z Evropské unie. Není to přehnaně vysoké procento? Rozhodně není. Že se jedná o cestu správným směrem, potvrzují poslední statistiky a také výsledky monitoringu agentury CzechTourism. Správnost našich záměrů potvrzuje také významné ocenění v oblasti cestovního ruchu, které Jihomoravský kraj obdržel začátkem letošního roku. V soutěži pro nejlepší subjekty v cestovním ruchu, vyhlašované časopisem Travel Trade Gazette CZ, totiž obsadil první místo v kategorii Turistický region či oblast, které za posledních pět let nejvíce rozšířily svou nabídku. Toto ocenění odráží pozornost, kterou Jihomoravský kraj podpoře cestovního ruchu věnuje. Jaké nedostatky dosud trápí kraj v oblasti cestovního ruchu? Přibývá sice turistů, kteří zamíří na jih Moravy, zásadním problémem je ale poměrně krátká doba, kterou turisté v našem kraji stráví. Ukazatel průměrné doby pobytu ve dnech je na jižní Moravě velmi nízký a za republikovým průměrem zaostáváme o více než jeden den - zatímco celorepublikový průměr činí tři dny, v našem kraji se turisté zdrží necelé dva dny. I proto věnujeme velkou pozornost například projektu lázeňského centra v Pasohlávkách, jehož vybudování by mohlo zvýšit turistickou atraktivitu celého regionu a tuto nepříznivou statistiku změnit. Samozřejmě, že určité rezervy vidíme například v nabídce služeb nebo ve spolupráci s ostatními kraji. Proto na letošním veletrhu turistických možností regionů Regiontour začala fungovat spolupráce ve společné propagaci čtyř moravských krajů Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského. Naším hlavním záměrem je společně přilákat více zahraničních turistů na Moravu jako celek. V médiích se před časem objevily informace, že chcete oslovovat zejména ruské turisty. Proč právě Rusy? Jihomoravský kraj udržuje partnerské vztahy s řadou ruských oblastí. Uskutečnili jsme tady řadu prezentací a to jak turistických, tak podnikatelských misí. Ukazuje se, že Rusové mají o náš kraj velký zájem. Proto také jednáme o zprovoznění letecké linky mezi Brnem a Moskvou, což je základní krok k podpoře cestovního ruchu. Znojemská nemocnice by měla sloužit i pacientům z Dolního Rakouska, Stanislav Juránek se narodil 24. ledna 1956 v Brně. Po gymnáziu získával znalosti na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě, na lesnické fakultě se věnoval studiu lesního inženýrství. V politice působí od roku 1994, v letech vykonával funkci starosty Brna Židenic, od roku 2000 stojí v čele Jihomoravského kraje. Stanislav Juránek je ženatý a má tři děti. komunikací. Kterou z letošních investic považujete za největší? Mezi nejdůležitější investice nejbližšího období patří z pohledu kraje například I. etapa rekonstrukce a dostavby nemocnice ve Znojmě, zateplení nemocnice v Břeclavi, pokračující výstavby Biotechnologického inkubátoru či Vědeckotechnického parku Jihomoravského kraje, hodně prostředků spolknou opravy a údržba silnic II. a III. třídy, které jsou ve správě kraje, zmínil bych také rekonstrukci a dostavbu Střední školy pro tělesně postižené Kociánka v Brně. Tak by se dalo pokračovat Kolik miliard by mělo přijít v plánovacím období EU do kraje z Evropské unie? Předpokládáme, že v uvedeném plánovacím období bude částka finančních prostředků z fondů EU činit přibližně dvaasedmdesát miliard korun. Která investice, dotovaná Unií, by měla být v období největším investičním počinem Jihomoravského kraje? Vyzdvihl bych například již zmíněnou rekonstrukci a dostavbu znojemské nemocnice, tedy akci, která je největší dosavadní investicí Jihomoravského kraje v oblasti zdravotnictví. Našim cílem je, aby znojemská nemocnice v budoucnu sloužila nejen zdraví obyvatel jihu Moravy, ale i pacientům z Dolního Rakouska a stala se tak evropskou nemocnicí v pravém slova smyslu. Stejně tak hodlá- Čerpání financí z evropských fondů nám pomůže také rychleji realizovat velké projekty rozvoje infrastruktury nebo zahájit výstavbu lázeňského a rekreačního centra v Pasohlávkách. Vraťme se ještě k lákadlům Jihomoravského kraje. Vedle památek je váš region proslulý vínem. Co vůbec vy a víno? Ve víně je slunce, pracovitost a také srdce našich lidí to je, jak věřím, poznat i navenek. Jako hejtman Jihomoravského kraje, kde se nachází šestadevadesát procent všech vinic České republiky, nemohu mít proto k vínu jiný vztah než kladný. Na jižní Moravě je totiž hejtman bez dobrého vztahu k vínu nevolitelný. Jaké víno preferujete? Co se týká mého osobního vztahu k vínu, dávám přednost suchému. Dobrému jihomoravskému. Máte doma sklípek? V našem bytovém domě zatím ne, ale někdy v budoucnu Kdo ví?

13 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KN duben Konference ISSS představila projekt elektronizace justice HRADEC KRÁLOVÉ Počátkem dubna se v Hradci Králové uskutečnil jubilejní desátý ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě doprovázený mezinárodní konferencí LORIS a visegrádským setkáním V4DIS. Osobní záštitu konferenci poskytli premiér Mirek Topolánek a ministr vnitra Ivan Langer, visegrádskému setkání pak podobně jako v loňském roce předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka. Během dvou dnů oficiálního programu konference se zaregistrovalo přes účastníků, uskutečnilo se více než 250 přednášek a prezentací a ve výstavní části se představilo přes 110 vystavovatelů, především z řad dodavatelů ICT a služeb do sektoru veřejné správy. Vyvrcholením vyhlašování výsledků soutěží a udílení cen bylo ocenění organizačního týmu ISSS v čele s Tomášem Renčínem cenou ministra informatiky ČR určenou osobnostem, sdružením, projektům nebo firmám za významný přínos k rozvoji informační společnosti. V rámci této konference také byly vyhlášeny výsledky soutěží Zlatý erb, Eurocrest a Biblioweb (výsledky těchto soutěží můžete najít na internetové adrese Na konferenci se hovořilo o řadě zajímavých témat, např. o bezpečnosti informačních systémů, dlouhodobém uchovávání dokumentů, projektech komunikační infrastruktury, o geografických informačních systémech, portálu veřejné správy, digitalizaci televizního vysílání a o dalších tématech. Ministerstvo spravedlnosti ČR, vedle spolupráce na programovém bloku ejustice věnovaném elektronizaci soudnictví a dalších přednáškách, představilo také úplnou novinku - systém, který umožní uživateli Internetu zjistit aktuální stav konkrétní věci u příslušného soudu. Po zadání spisové značky a jména soudu budou zveřejněny informace o stavu řízení a některé informace z historie oběhu spisu. Předpokládá se, že ověřovací provoz započne u vybraných okresních soudů počátkem června Ministerstvo pro místní rozvoj ČR se výrazně podílelo na řadě přednášek a prezentací - například na bloku o financování ICT ze strukturálních fondů EU a částečně také na programovém bloku eturismus, kde byly mimo jiné představeny turistické portály východních Čech a kraje Vysočina či epraha a podpora turismu i řada dalších zajímavých témat. Ministerstvo vnitra a informatiky na konferenci prezentovalo koncepci e-governmentu, projekty CZECH POINT, Komunikační infrastrukturu veřejné správy a řadu dalších témat. Pilotní provoz CZECH POINT (Českého Podacího Ověřovacího Informačního Národního Terminálu) byl zahájen na Úřadu městské části Praha 13, která se stala prvním místem, kde si mohou občané vyřizovat své úřední záležitosti elektronicky. V průběhu dubna k Praze přibude dalších 35 úřadů Cílem tohoto projektu je vytvoření univerzální podatelny, ověřovacího místa a informačního centra pro občany. Toto místo bude poskytovat ověřené výpisy z katastru nemovitostí, z obchodního rejstříku a ze živnostenského rejstříku. V budoucnu se rozsah služeb rozšíří i o výpisy z trestního rejstříku. Po vyhodnocení prvních třech měsíců projektu bude pilotní verze rozšířena na 205 pověřených obcí a následovat bude konečné rozšíření na řádově tisíce přístupových míst obecní úřady, pošty a další, uvedla Jana Malíková, ředitelka odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra ČR. Na konferenci se se svým stánkem prezentovala např. i Česká správa sociálního zabezpečení. Lidé se na našem stánku mohou podívat do svého individuálního konta pojištěnce a zkontrolovat si tak, zda mají u ČSSZ zaevidovány všechny doby pojištění, které budou v budoucnu potřebovat při vyřizování důchodu. Prezentujeme zde také elektronická podání, což znamená, že nám firmy i osoby samostatně výdělečně činné mohou zasílat dokumenty elektronickou cestou, řekla Marta Selicharová, vedoucí oddělení externí komunikace České správy sociálního zabezpečení. Stánek měl na konferenci např. i královéhradecký magistrát. Naše město se této konference účastní tradičně. Letos jsme prezentovali například naše nové internetové stránky. Vloni jsme na této konferenci získali 2. místo za aplikaci e-usnesení, což je systém, který umožňuje prezentaci podkladových materiálů pro radu i zastupitelstvo, stejně jako zveřejnění usnesení. Na našich stránkách jsou z jednání zastupitelstva i zvukové záznamy. Ještě v tomto měsíci na webové prezentaci spustíme 3D modelaci Hradce Králové, která vychází z ortofotomapy. Laicky řečeno lze uvést, že to funguje v podstatě jako letecký simulátor, člověk se tedy může z různé výšky jakoby proletět nad městem. Mapa obsahuje i údaje z geografického informačního systému, např. rejstřík ulic, včetně možnosti jejich vyhledávání. Do budoucna plánujeme propojení této mapy s daty z katastrálního úřadu, konstatoval Václav Svoboda, mluvčí města Hradce Králové. Petr Neckař KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Podle jízdního řádu programového prohlášení Rady Královéhradeckého kraje se daří některé vagony úkolů posunovat kupředu velice zdárně, některé váznou. To je realita každého usilování. Naše programové prohlášení například počítá s provedením personálního auditu krajského úřadu. Ten proběhl již koncem roku Chceme, aby krajský úřad fungoval jako moderní otevřená instituce, jež lidem slouží pružně a není drahá. Doporučení personálního auditu se již projevila ve změně organizační struktury úřadu, který například zeštíhlel. Daří se pokračovat v projektu přeměny bývalého pivovaru v Hradci Králové v nový městský areál, který stavbaři dokončí ve druhé polovině letošního roku. Tam se přesune kompletní personál kraje, který dnes sídlí na několika místech v krajském městě. Areál Regiocentra Nový pivovar, jak se bude městská část jmenovat, bude sloužit studentům královéhradecké univerzity či občanům směřujících do tamních úřadů či firem. Jedním z bodů programového prohlášení je také dostavba dálnice D11 až na hranice s Polskem. Tento závazek v tomto rozsahu zůstane patrně a bohužel nenaplněn kvůli celé řadě komplikací, které trvají už od dob budování další části dálnice od Poděbrad. Tento úsek se podařilo koncem loňského roku otevřít a řidiči tak mají možnost dostat se od Prahy po dálnici těsně před Hradec. Budeme však přesto usilovat o dotažení dálnice dál na sever. Současně budeme tlačit na patřičných místech také na stavbu rychlostní silnice R 35. Po propojení a dokončení těchto dvou komunikací vznikne spojení západu a východu republiky, které vytvoří další důležitou paralelu k přetížené dálnici D1. Pavel Bradík, hejtman Magistrát plánuje provozovat letiště Primátoři požadují změny zákona o rozpočtovém určení daní HRADEC KRÁLOVÉ Zasedání Komory statutárních měst, které se v Hradci Králové uskutečnilo počátkem měsíce, se zúčastnilo 17 primátorů největších českých měst a předseda Svazu měst a obcí ČR a europoslanec Oldřich Vlasák. Jednali o aktuálním vývoji v oblasti strukturálních fondů, především o možnosti financování projektů měst ze strukturálních fondů a o tvorbě Integrovaných plánů rozvoje měst. Dalším důležitým bodem programu bylo rozpočtové určení daní a připravované změny v jeho konstrukci. Daňové příjmy velkých měst se musí zvýšit, dali jasně najevo primátoři českých měst. V usnesení z jednání Komory statutárních měst Svazu měst a obcí ČR je uvedeno, že Komora statutárních měst žádá zahrnout změny reagující na potřeby statutárních měst v ČR do nového zákona o rozpočtovém určení daní (stanovení procentního podílu všech daňových příjmů státu pro obce a města; nahrazení koeficientů velikostí měst křivkou; kromě počtu obyvatel zohlednit další kritéria např. počet žáků škol, počet divadel ). Dále Komora K tématu nahrazení koeficientů velikostí měst křivkou čerstvě znovuzvolený předseda komory Zbyněk Stanjura řekl: Dnes jsou daňové příjmy obcí rozděleny do čtrnácti skupin, my bychom ale byli rádi, kdyby koeficienty byly nahrazeny křivkou tak, aby úbytek padesáti nebo sto obyvatel neznamenal výpadek v daňových příjmech v desítkách milionů, což se dnes děje. A proč by kromě počtu obyvatel měla být zohledňována další kritéria? Měl by se brát v úvahu i počet veřejných služeb, která města poskytují divadla, městskou hromadnou dopravu, Čerstvě znovuzvolený předseda Komory statutárních měst Zbyněk Stanjura. foto: Petr Neckař daňových výnosů, řekl Zbyněk Stanjura. připravuje, chystá se i zavést metodiku, která by vypočítá- Tradiční akcí pořádanou na královéhradeckém letišti je i záchranářský veletrh Air Ambulance. foto: archiv KN HRADEC KRÁLOVÉ Zastupitelstvo města Hradce Králové odsouhlasilo založení společnosti, jejímž úkolem bude zřídit v Hradci Králové veřejné letiště a dohlížet na jeho provoz. Na hradeckém letišti by tak již od začátku příštího roku mohla přistávat letadla vnitrostátních linek. Informoval nás o tom Václav Svoboda, tiskový mluvčí města Hradce Králové. Jak dále uvedl, město chtělo původně koupit nadpoloviční podíl ve společnosti, která letiště provozuje nyní, ale k dohodě obou stran nedošlo. Chtěli jsme do této společnosti vstoupit, ale nedohodli jsme se na finančních podmínkách. Byla tedy založena městská společnost, která by měla letový provoz na letišti řídit od 1. ledna 2008, řekl mluvčí Svoboda. Podotkl, že se v loňském roce na letišti dělaly různé opravy opravovaly se například přistávací dráhy, byla také oplocena větší část letiště (práce pokračují ještě letos). Kvůli zřízení veřejného letiště však město zřejmě nebude chtít, aby se na letišti pořádaly některé akce, které se tam doposud konaly. Akce, které jsou na letišti naplánovány na letošní rok, se zcela jistě uskuteční, nicméně některé akce, které jsou plánovány na rok další, již zřejmě na letišti neproběhnou. Myslím tím zejména Tuningparty a Truck fest, protože se část jejich programu odehrává na při-

14 14 KN duben 2007 PARDUBICKÝ KRAJ prezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajepre- zentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezentacekrajeprezen- Nejvíce peněz plyne na opravy silnic a do zdravotnictví Pardubický kraj poskytne v letošním roce nejvíce peněz na opravy silnic a do zdravotnictví. Celkem na investice krajský úřad letos vynaloží 816 milionů korun. V současné době se především dokončují investice z minulých let a také se pracuje na projektech a přípravě k podání žádostí o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Krajský úřad tak plní programové prohlášení, ke kterému se zavázal po volbách. Z něho vyplývá, že bude podporovat urychlení výstavby obchvatů měst a obcí kraje, zejména v Holicích, Vysokém Mýtě, Litomyšli, Chrudimi, Opatově a Svitavách a přípravy dvou páteřních silnic kraje, a to R35 v úseku Sedlice - Zámrsk - Mohelnice a R43 v úseku Jevíčko - Moravská Třebová. I ve druhém volebním období jsme chtěli udržet vysoký objem investic a napravit jimi dlouholeté dluhy ještě z dob vlastnictví státu. Také proto jsme uzavřeli dohodu s Evropskou investiční bankou (EIB) o úvěru v celkové výši 0,9 miliardy korun, prohlásil první náměstek hejtmana Roman Línek. Tyto prostředky, včetně dofinancování z krajské pokladny, jsou určeny právě na modernizace krajských silnic. Jen díky uvedeným finančním prostředkům, spojeným s granty z různých evropských fondů i samotného rozpočtu kraje, se podařilo v roce 2004 investovat do silnic přibližně 0,5 miliardy korun a o dva roky později dokonce jedna miliarda korun. Z velkých projektů v této oblasti lze uvést například rekonstrukci pardubického mostu Pavla Wonky, modernizaci silnic v příhraniční oblasti na Králicku či kompletní rekonstrukci silnice II/333 z Přelouče přes Pardubický kraj investuje v letošním roce do modernizace a rekonstrukce silnic nižších tříd další stovky milionů korun. ilustrační foto: archiv Lázně Bohdaneč až na hranice s Královéhradeckým krajem. Investice samozřejmě směřovaly i do dalších oblastí, ať už do zdravotnictví, sociálních služeb, školství, ale třeba i životního prostředí. Pardubický kraj patří k regionům, které jsou na špičce v oblasti investic, dodal Línek s tím, že investice jsou pro krajskou samosprávu prioritou. Kraji se osvědčil systém strategické přípravy, založené na víceletých programech údržby a rozvoje. Oblast dopravy se letos dočká více než 600 milionů korun. Hlavními akcemi jsou modernizace vozovky Nemošice napojení na silnici první třídy I/37 za 43 miliony korun a dokončení rekonstrukce úseku Dolní Roveň Litětiny na Pardubicku s celkovými náklady 140 milionů korun. V letošním roce byly rovněž zahájeny opravy silnic po povodních v roce Celkový objem těchto oprav v roce 2007 se předpokládá v úrovni 50 milionů korun. Z úvěru od EIB byla zahájena rekonstrukce opěrné zdi v Čisté o objemu 4,5 miliony korun, rekonstrukce mostu v Dolních Ředicích v rozsahu pět milionů korun, modernizace silnice od Starých Čivic po křižovatku III/32226 s nákladem 35 milionů korun, modernizace silnice z Horního Bradla na hranice Pardubického kraje za 25 milionů korun. Na letošní rok se připravují zejména další modernizace silnic Šedivec - Letohrad, průtahu Lanškrounem, Dlouhá Loučka - Křenov a rekonstrukce mostu v Dašicích. V oblasti zdravotnictví se nám také daří udržet vysokou laťku. Investujeme ve všech pěti páteřních nemocnicích kraje, poznamenal krajský radní pro zdravotnictví Josef Janeček. Jde o modernizovaný vstupní objekt interních oborů a dopravní komunikace nemocnice v Ústí nad Orlicí za 125 milionů korun, nové a moderní stravovací zařízení ve svitavské nemocnici za 115 milionů korun či nedávno zprovozněný objekt neurologie a operačních sálů v Nemocnici Litomyšl s náklady přes 80 milionů korun. Velkou investicí bude i přístavba a rekonstrukce budovy Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje v Pardubicích a lékárna v Krajské nemocnici v Pardubicích. Rekonstrukce pardubické nemocniční lékárny a přístavba budovy ředitelství přijde na 72,5 milionů korun, z toho letos se investuje 45 milionů korun. Pokrok ve zdravotnictví jde podle Janečka mílovými kroky kupředu, PARDUBICKÝ KRAJ Programové prohlášení Rady Pardubického kraje na období je plné ambiciózních cílů, jejichž splnění Pardubickému kraji zajistí další rozvoj. Např. v oblasti finanční politiky chtěla rada hospodařit v rámci střednědobého rozpočtového výhledu a velký zřetel brát na dlouhodobě vyrovnané finance, což se nám snad daří. Ve zdravotnictví se nám už v minulém volebním období podařilo restrukturalizovat síť lůžkových zdravotnických zařízení a teď dokončujeme provázaný systém přednemocniční, nemocniční a následné lůžkové péče a dokončujeme centralizaci rychlé záchranné služby. V oblasti dopravy se nám podařilo přivést dálniční síť na území kraje a Pardubický kraj je tak konečně napojen na evropskou dálniční síť. Vysokými investicemi obnovujeme síť krajských silnic II. a III. třídy. Podařilo se nám také jako vůbec prvnímu českému kraji schválit územní plán velkého územního celku, což byl také jeden z cílů Rady Pardubického kraje. Dobře funguje i grantová politika s důrazem na projekty v hospodářsky slabších a okrajových mikroregionech kraje. Důraz je kladen na co největší využití dostupných strukturálních fondů Evropské unie pro financování rozvojových projektů. Ve školství se daří podporovat kvalitu vzdělávání a jeho provázání s podnikatelskou sférou a modernizací škol a školských zařízení. Velké úkoly nás čekaly v sociální oblasti, kde je významným krokem přechod k tzv. komunitnímu plánování na úrovni kraje. Výsledkem by mělo být nastavení takového systému, aby služby byly poskytovány kvalitně a rovnoměrně na celém území kraje. Tady jsme na půli cesty a věřím, že do konce funkčního období se nám toto i jiné záležitosti podaří dotáhnout do konce. a to si žádá i modernizaci objektů, ale i vybavení. Bohužel na to často nejsou dostatečné finanční prostředky. V této zoufalé situaci se však snažíme o maximum, doplnil Janeček. V sociální sféře je nejvýznamnější akcí pokračování stavby Ústavu sociální péče Žampach na Ústeckoorlicku jeho modernizací a půdní vestavbou hlavní budovy celkem za více než 90 milionů korun. Ústav bude dokončen v roce Ve školství pokračuje výstavba Střední odborné školy stavební a učiliště v Rybitví za 102 miliony korun, která bude hotova Roman Línek, vicehejtman v příštím roce. Pravděpodobně koncem května bude zahájena rekonstrukce stravovacího zařízení Gymnázia v Chrudimi. Investice poputují též do zahájení stavby krajského archívu s celkovými náklady 20 milionů korun a rekonstrukce budovy na Komenského náměstí v Pardubicích za 120 milionů korun, dodala mluvčí kraje Kateřina Nohavová. Obě stavby budou dokončeny v příštím roce, respektive v roce (PR) Když Chládek a Tintěra děkují partnerům PARDUBICE Stoly plné jídla a pití, líbivé hostesky, dary na cestu a jako akce večera divadelní hra. Tak poděkovala na konci března společnost Chládek a Tintěra svým pracovníkům, přátelům a obchodním partnerům. K vidění byla nejen řada herců, kterým dominovala Mahulena Bočanová, ale také významní politici z kraje, zástupci východočeských měst, poslanci a senátoři. Hlediště Východočeského divadla v Pardubicích bylo beznadějně obsazené. Pozdě příchozí už jen marně hledali místo k sezení, někteří museli zůstat stát u vstupních dveří. První potlesk patřil generálnímu řediteli akciové společnosti Chládek & Tintěra Liboru Joskovi, který se rozhodl zrekapitulovat uplynulý rok. Stavebnictví prožívalo boom, bylo to fanoušků, třída Míru zablokovaná skandujícími davy a zimní stadion obestavěný automobily, podiveně kroutil hlavou nad tím, kolik lidí si nechalo zápas ujít. Děkuju, že jste přišli, prohlásil k publiku. To se pak více než hodinu bavilo s Klíči na neděli, komedií o tom, jak může dopadnout situace, kdy se manželské páry sejdou na nepovekum pár vteřin stála na pódiu téměř nahá. Tuhle hru mám hrozně ráda. Má výborný humor, jsou v ní skvělí lidi, se kterými se mi dobře pracuje, hodnotila po představení Bočanová. Je to výborná civilka, kde si lidi odpočinou, baví se a prakticky celou dobu se smějí. Smálo se celé divadlo. A k Joskovi přicházeli po představení s tvrzením, že opět nezklamal, v rámci svých každoročních divadelních čtvrtků vybral další perfektní kousek. DIVADLO PROVONĚNÉ RAUTEM né prostory divadelní budovy, se u něho zastavily desítky lidí. Hovořil s politiky, lichotil jejich dámám, potkával se s řadou známých. Je to tady příjemný. A jsem fakt rád, že se tu sešlo tolik pozvaných, hokej byl těžkým konkurentem. Ukazuje se, že jsme svojí prací nikoho nenaštvali, asi stavíme dobře, usmíval se. Rautem vonělo maso a sýry, u stolů s potravinami se proplétaly osobnosti z velké i malé politiky, ale i další lidé, kteří mají nejen ve východních Čechách jméno. Je to tady skvělé, pochvaloval si poslanec Daniel Petruška. Nejsem moc divadelní typ, ale tyhle odlehčené žánry mi nedělají problém, ty ještě chápu, smál se. Generální ředitel Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. Ing. Libor Joska. foto: Miloš Kolesár

15 KRAJ VYSOČINA KN duben Centrum kongresové turistiky? JIHLAVA - Ideálním místem pro domácí i zahraniční kongresovou turistiku se zdá být poslední dobou krajské město Jihlava. Rostoucí metropole kraje Vysočina začíná těžit maximum z výhodné polohy uprostřed republiky a ideálního napojení na hlavní dálniční tah D1. Sama Jihlava disponuje zhruba desítkou vhodných kongresových prostor pro cca osob. Výhodná poloha Jihlavy, kam je z různých konců republiky přibližně stejně daleko, je pro celou řadu pořadatelů firemních konferencí rozhodujícím faktorem. Svou váhu mají i příznivé ceny pronájmů nebo nabídka souvisejících služeb, včetně bezpečného parkování. V balíčku služeb poskytovaných naší agenturou myslíme i na šatnářky, osvětlení, zvukaře nebo občerstvení. Za samozřejmost pokládáme i zajištění dostatečného počtu parkovacích míst v těsné blízkosti místa konání, vyjmenovala výhody Zuzana Moravská z Agentury Sympatie, která v současné době pronajímá společenské prostory nejnovějšího zařízení Dělnický dům s kapacitou 450 lidí. Na vyhlášený catering, nadstandardní služby a klíčovou polohu uvnitř města vsadil Hotel Gustav Mahler, který v současné době nabízí velký společenský sál s kapacitou dvě stě míst. Nemůžeme si stěžovat na nezájem. Faktem je, že rezervace přijímáme s dostatečným předstihem, ale disponujeme i dalšími menšími kongresovými prostory, a tak vyhovíme různým požadavkům, uvedla Hana Jiroušková, provozní hotelu Gustav Mahler. Na nezájem si nemohou stěžovat ani v Business hotelu, kde jsou k dispozici dva salonky pro 200 a 35 osob nebo na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Ta má aulu s kapacitou 100 míst a posluchárny pro 130 lidí. Další prostory až pro 500 lidí se najdou v Domě kultury. Salonky i sál pro 100 osob nabízí i klidný hotel Vivaldi v Rančířově, kam je to z jihlavského náměstí zhruba pět kilometrů. Vyhledávaným centrem kongresů se v posledních letech stala reprezentativní moderní budova krajského úřadu, kde jsou v současné době k dispozici dva zasedací sály s kapacitou 130 a 90 míst. Téměř všechny zasedací místnosti našeho úřadu jsou denně zadány pro různá školení, odborné semináře nebo prezentace. Veřejnost kladně hodnotí i skutečnost, že pronajímáme místnosti i mimo úřední dobu, informovala tisková mluvčí Krajského úřadu kraje Vysočina Jitka Svatošová. Stylovým gotickým sálem s kapacitou až 100 míst disponuje jihlavský magistrát. Dá se předpokládat, že i v novém programovacím období využijí podnikatelé z kraje Vysočina finance EU k výstavbě nových (nebo rekonstrukcím dosavadních) kongresových či konferenčních center. Český statistický úřad sleduje v oblasti kongresového cestovního ruchu údaje o počtu kongresů uskutečněných na území ČR a o kapacitě prostor, zejména hotelů, kde se kongresy konají. Limitem pro kongres z pohledu ČSÚ je minimálně 100 účastníků. V ČR se tedy podle ČSÚ v roce 2005 uskutečnilo celkem 4038 kongresů. Přes 43 % akcí se konalo v hlavním městě, každá osmá byla organizována v Jihomoravském kraji, více než 6 % kongresů a konferencí hostil Středočeský kraj. Největší nárůst v počtu akcí v roce 2005 proti roku 2004 zaznamenal Olomoucký kraj a kraj Vysočina. Ondřej Štekl Vyroste obří multifunkční centrum KRAJ VYSOČINA Za oblast, kde jsme dosáhli zatím možná největšího pokroku, považuji rozvoj informatizace regionu. Náš kraj, města, obce jsou v průměru na úseku školství a veřejné správy dnes vybaveny velmi slušnou konektivitou i technikou. Postupně se nám daří také propojit sídelní centra kvalitnějšími silnicemi. V oblasti vzdělávání se, předpokládám, stane kromě optimalizace školské soustavy a její lepší spolupráce a přizpůsobení se potřebám našeho hospodářství hlavním hybatelem rozvoj vysokého školství a poskytnutí možnosti vysokoškolského vzdělávání na úrovni bakalářského a magisterského studia. Na druhou stranu víme, že se v dohledné době nepodaří opravit všechny krajské silnice. Zděděný vnitřní dluh je ve výši cca 40 mld. korun a několikanásobně přesahuje možnosti krajského rozpočtu. Situace řešíme vydefinováním tzv. páteřní silniční sítě. Miloš Vystrčil, hejtman Festival překročil hranice Vysočiny JIHLAVA - Už v září minulého roku plánovala investorská společnost zahájení stavby obchodního a zábavního centra City Park v Jihlavě. Projekt komplexu s obchody, restauracemi a multikinem za 1,3 miliardy korun situovaný pod Znojemským mostem v Jihlavě se však potýkal dlouhou dobu s nevolí památkářů a opakovanými námitkami proti vydanému stavebnímu povolení. V případě, že vše dopadne podle našich předpokladů, začne skutečná výstavba zanedlouho, plánuje Martin Jaroš zastupující investorskou firmu CEI Building a. s. City Park Jihlava má být multifunkčním objektem, kde návštěvníci najdou obchodní pasáž, restaurace a kavárny, zázemí pro občanské služby, velké kryté parkoviště pro 900 automobilů a multikino - první svého druhu na Vysočině. Stavba vyroste v údolí Koželužského potoka, který po desítkách let znovu poteče v nadzemním korytě zatrubněném v důsledku dřívějších činností a potlačujícím jeho přírodní význam. Kvůli plánované výstavbě začalo i kácení stromů v okolí stavby. Podle informací z jihlavského magistrátu bude takzvaná společenská hodnota nově vysazených dřevin Budoucí podoba multifunkčního centra City Park Jihlava. vizualizace: Sdružení Pilař, Kuba, architekti v údolí zhruba o 650 tisíc korun vyšší než hodnota dnes již skácených stromů a keřů. U City Parku nebo na jeho střeše či fasádě poroste zruba 100 stromů a 16,5 tisíce keřů. Tak to navrhuje projektová dokumentace, zpracovaná zahradní architektkou, a tak to ve svém rozhodnutí předepisuje odboru životního prostředí magistrátu, uvedl Martin Jaroš. Během posledních dvanácti měsíců, kdy probíhalo územní a stavební řízení, se projekt několikrát změnil. Kromě cyklostezky a obnoveného potoka, které původní projekt navrhoval, zde přibyl ještě mokřad, kosmetickou změnou prošla i silueta budovy a fasáda. Při bourání původního, nevyužívaného průmyslového areálu se musel investor navíc vypořádat také se znečištěným podložím. Údolí, ve kterém vyroste obchodní centrum, zatím stále ještě neprozkoumali archeologové. Se zahájením zemních prací počítáme do poloviny dubna a počítáme také s tím, že údolí může vydat zajímavé nálezy, informoval Petr Hrubý ze společnosti Archaia Brno. V novém obchodním komplexu najde práci zhruba 450 zaměstnanců, očekávaná kapacita návštěvnosti je 5000 lidí denně. Původní projekt počítal s tím, že pro veřejnost se komplex otevře v létě Ondřej Štekl JIHLAVA - V krajském městě Vysočiny se konala již posedmé regionální soutěžní přehlídka studentských divadelních souborů JID V průběhu čtyř březnových dnů se v Divadle Na Kopečku prezentovalo svými představeními čtrnáct středoškolských souborů, které usilovaly o postup na národní přehlídky Náchodskou prima sezonu a na Šrámkův Písek. O středoškolský studentský festival byl letos zájem nejen ze strany regionálních souborů, kromě souborů z celé Vysočiny přijely také soubory z Prahy a Hradce Králové. Hlavním organizátorem a hnacím motorem přehlídky je po celou dobu její existence učitelka Gymnázia Jihlava Ivana Fexová. Ta je zároveň vůdčí osobností studentského souboru Gymnázia Jihlava Spoušť, který byl letos se svojí autorskou hrou Když pán pokouše svého psa nominován odbornou porotou na národní přehlídku Náchodská prima sezona. Režijně tuto hru se studenty připravil herec Horáckého divadla v Jihlavě Jakub Škrdla, který současně získal cenu za nejlepší režii. Představení zároveň zvítězilo i u festivalového publika. Na národní přehlídku Šrámkův Písek nominovala porota soubor z Přibyslavi s inscenací Jak z praku. Diváckým vrcholem doprovodného programu bylo představení pražského Studia Ypsilon, v režii Jiřího Havelky (bývalého studenta Gymnázia Jihlava) s názvem Drama v kostce a následná diskuse hejtmana kraje Vysočina Miloše Vystrčila a patrona festivalu herce Ondřeje Vetchého s účastníky festivalu. Ondřej Štekl INZERCE Regionservis, to nejlepší pro obce, dobrý obchod pro firmy REGIONSERVIS spol. s r.o. Elišky Přemyslovny 429, Praha 5, info@regionservis.cz Tel: Fax: GSM: Regionservis s.r.o. je firmou, která již od roku 2001 pomáhá starostům a dalším představitelům samospráv s plněním jejich cílů. Spojujeme zájem veřejného a soukromého sektoru. Podporujeme realizaci dobrých služeb a produktů soukromého sektoru v obcích a městech. Naše služby patří mezi vysoce nadstandardní a zároveň mezi nejlevnější na trhu. Zároveň jsme největší agenturou na trhu co do portfolia klientů z územních samospráv. Naše akce ročně navštíví více než 2500 starostů, z toho 500 starostů měst, což je cca 75% celkového počtu měst v ČR, dále pak téměř všechny obce nad 500 obyvatel. Máme rozsáhlé reference od zástupců mnoha měst, starostů obcí, ale také hejtmanů, zahraničních diplomatů a mnoha odborníků. Naše činnost není hrazena z veřejných prostředků ani podporována z EU. Naší podporou jsou pouze kvalitní služby a dobré jméno. Své místo u nás mají i charity Kapka naděje, ČSODN a další. Dlouhodobí partneři: GENERÁLNÍ PARTNER OFICIÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ PARTNER

16 16 KN duben 2007 JIHOMORAVSKÝ KRAJ Makarpin - rostlinný alkaloid s budoucností BRNO Makarpin (MA) má dlouholetou historii. Poprvé jej izoloval bývalý přednosta Biochemického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) profesor Jiří Slavík v roce Tento alkaloid dostal jméno podle zdrojové rostliny Macleaya microcarpa. Při studiu jeho vlastností se ukázalo, že v sobě skrývá schopnost značení buněčných jader. V loňském roce získala MU patent na jeho využití jako fluorescenční DNA sondy. Snadno totiž proniká do živých buněk, kde se naváže na DNA a potom vykazuje fluorescenci v oranžové až v červené oblasti viditelného spektra. Důležité přitom je, že k tomuto světélkování nepotřebuje UV záření, což umožňuje jeho použití pro běžné fluorescenční mikroskopy a průtokové cytometry. Navíc se dovede na DNA vázat kvantitativně, což umožňuje rozlišit fáze buněčného cyklu. Na podrobnosti jsme se zeptali MUDr. Ivy Slaninové, Ph.D., která vede výzkumný tým LF MU zabývající se využitím MA. Jaké jsou možnosti a perspektivy využití MA? Makarpin se přidá přímo ke směsi živých buněk nebo k čerstvě odebrané krvi opatřené látkou proti srážení. Během MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. tří minut můžeme pozorovat strukturu buněčných jader nebo detekovat přítomnost a poměrné zastoupení jaderných buněk ve vzorku a množství DNA na buňku, tedy fáze buněčného cyklu. Toto má význam jak pro biology pracující na poli základního výzkumu (např. při testování biologicky aktivních látek z hlediska účinku na průběh buněčného cyklu metodou průtokové cytometrie), tak pro lékaře při diagnostice (např. při odhalení odchylek v počtu chromozomů, analýze buněčného cyklu, nebo v předběžných testech zjišťujících procentuální zastoupení jaderných a bezjaderných buněk příkladem: červených a bílých krvinek v krvi). MA však nenahradí dosavadní postupy. Možnost jeho použití v klinické praxi je ve stadiu prvních pokusů a na odpověď si budeme muset několik let počkat. My jsme svojí prací upozornili na to, že MA má prakticky využitelné vlastnosti, a to, zda budou někdy využity, musí rozhodnout další výzkum, a to i ve spolupráci s klinickými pracovníky. Pokud by se podařila vypracovat efektivní metoda získávání makarpinu, mohl by se stát jednou ze supravitálních fluorescenčních DNA sond. Dnes je známo několik fluorescenčních sond značících jádra. Které vlastnosti MA jsou natolik zajímavé, že by mohly vědce oslovit? Hlavní předností MA je skutečnost, že jeho použití je velice jednoduché, rychlé a dostupné i laboratořím vybaveným nejběžnějšími průtokovými cytometry s excitačním laserem 488 nm a třemi detekčními kanály a fluorescenčními mikroskopy bez UV excitace. Stručně a jasně řečeno, je to červený fluorochrom, značící jádra u živých buněk. A takových je málo. Jak se MA získává? Získává se izolací z rostlinného materiálu (např. z asijské rostliny Macleaya microcarpa a americké Stylophorum lasiocarpum). Izolace MA je obtížná, protože se v rostlinách vyskytuje jako minoritní složka. Zatím se izoluje jen v laboratoři. Z těchto důvodů máme v současnosti alkaloid pouze pro naše pokusy a pro běžné použití není dostupný. Jak byla látka patentována? Látka byla patentována pouze v ČR. Bohužel se nepodařilo zajistit finanční prostředky k dalšímu rozšíření ochrany vynálezu nad rámec ČR. Jde o látku zajímavou i pro zahraničí? MA vzhledem ke své červené fluorescenci a schopnosti značit jádra v živých buňkách může být zajímavý i pro zahraniční vědce. Látek z podobnými vlastnostmi není mnoho (vím o 2) a jsou prodávány předními distributory chemikálií pro výzkum. Připravila: Žaneta Neužilová JIHOMORAVSKÝ KRAJ Politická reprezentace Jihomoravského kraje si již v prvním funkčním období vytýčila cíle a záměry, na které můžeme v tom současném období ( ) plynule navazovat. Šlo o tyto oblasti: vzdělávání, bezpečnost, bydlení, občanská společnost a rodina, sociální péče a zdravotnictví, kultura, sport, cestovní ruch, vodní hospodářství, životní prostředí, ekonomika a podnikání, zemědělství, samospráva a správa kraje, zahraniční spolupráce. Programové prohlášení Rady Jihomoravského kraje na funkční období si za svůj zásadní úkol určilo pokračovat v započaté práci z období předchozího. To se daří. Jihomoravský kraj je nyní pevnou součástí dnešní Evropy regionů, je soběstačným a vyspělým partnerem pro všechny české kraje i zahraniční regiony. Stanislav Juránek, hejtman Jihomoravský kraj chce jednotný styl Pokud si prohlédnete různé materiály pocházející z Jihomoravského kraje (JMK), zjistíte, že je styl nejednotný. Někde se objevuje erb kraje, jinde zase logo kraje (nápis Jihomoravský kraj a barevné křivky představující slunce, nebe a krajinu). I kvůli tomu radní JMK schválili vypsání soutěže na jednotnou grafickou prezentaci kraje. Soutěž by měla také přinést odpovědi na otázky typu: Zanechat původní logo? Rozvinout jeho používání? Vytvořit logo nové? Soutěžící designéři by měli především vytvořit takovou grafiku, která by jasně reprezentovala jižní Moravu a při pohledu na ni by bylo zřejmé, kam ji zařadit. Nejúspěšnější autor pak vytvoří grafický manuál. Ten by měl být hotov zhruba za půl roku a radní do něho chtějí investovat kolem korun. O chystaných krocích nás informoval Petr Holeček z oddělení informací a styku s veřejností, odbor kanceláře hejtmana, následovně: Jednotný vizuální styl bude pracovat pro prezentaci Jihomoravského kraje a pozitivně ovlivňovat jeho image. Před rozhodnutím o vytvoření jednotného vizuálního stylu byly zjištěny informace o vizuálních stylech v ostatních krajích. Z důvodu vytvoření jednotného vizuálního stylu Jihomoravského kraje nejprve vznikne příslušný manuál. Žaneta Neužilová INZERCE

17 ZLÍNSKÝ KRAJ KN duben Nemocnice chtějí nabídnout lepší péči Nemocnice v kraji chtějí nabídnout pacientům lepší péči než doposud. V Uherském Hradišti se lidé dočkají nového gynekologicko - porodnického pavilonu, v krajské nemocnici ve Zlíně zase mají její chod zlepšit noví členové představenstva. Investiční záměr na výstavbu gynekologicko porodnického pavilonu v Uherskohradišťské nemocnici za více než 100 milionů korun již schválila krajská rada. Výstavba navazuje na schválený rozvoj této nemocnice, oddělení bude nově umístěno v zásadně rekonstruovaném a rozšířeném pavilonu, uvedl mluvčí kraje Patrik Kamas. V současnosti oddělení sídlí v nevyhovujícím objektu, jehož stav je havarijní. Také proto radní rozhodli výstavbu urychlit a částečně změnili původně schválený investiční záměr. Zahájení této důležité stavby, která má zlepšit péči o maminky, je plánováno na podzim letošního roku. Dokončena by měla být v září roku 2008, dodal Kamas. Nové členy představenstva Krajské nemocnice Tomáše Bati Miroslava Kundzfelda, Bohumila Janíka a nového člena dozorčí rady Lubomíra Doležala do funkcí oficiálně uvedl hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Cílem našich kroků je po téměř roce a půl po transformaci nemocnice oživit její vedení a zrychlit dynamiku rozvoje nemocnice tak, aby se stala špičkovým regionálním pracovištěm v našem kraji, které bude občanům poskytovat kvalitní služby, prohlásil Lukáš. Noví členové vedení mají vytvořit vnitřní systém kontrolingu, vzdělávání praktických lékařů pro děti a dospělé, realizace certifikačních řízení nemocnic, rozpracování výsledků klinických auditů nebo koncepce řízení lidských zdrojů. Krajská rada rovněž odsouhlasila text dohody o spolupráci na Kroměříži možná bez dotací EU KROMĚŘÍŽ - Město se potýká s dluhy, které se za předchozí čtyři roky vyšplhaly na více než 200 milionů korun. Kroměříži proto hrozí, že nedosáhne na významné dotace, například z Evropské unie. Máme požádáno o dotace na projekty ve výši zhruba 100 milionů korun, z toho bychom ale museli sami poskytnout 30 milionů korun z vlastních zdrojů. V pokladně však máme pouze asi deset milionů korun, uvedl Krajským novinám kroměřížský starosta Miloš Malý. Radnice proto v nejbližší době připraví výběrové řízení na restrukturalizaci úvěrů. Ze současných tří let by se měl splátkový kalendář posunout na dobu osmi let. Navíc v letošním roce si půjčíme méně než plánovaných 62 miliony korun, aby celkové zadlužení nepřesáhlo 250 milionů korun, dodal. Město s přibližně obyvateli chce za 50 milionů korun regenerovat bývalé Žižkovy kasárna, kde sídlí řada občanských sdružení. Jenom na tento projekt bychom museli dát asi 15 až 20 milionů korun, poznamenal starosta. Stavba domova důchodců přijde na 24 miliony korun a regenerace místního panelového sídliště na devět milionů. projektu Komplexní onkologické centrum ve Zlínském kraji. Dokument deklaruje připravenost Zlínského kraje k realizaci tohoto projektu v letošním a příštím roce s cílem zkvalitnit péči o onkologicky nemocné pacienty v regionu. Na jednáních se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou bylo dohodnuto, že VZP podpoří vznik tohoto centra a financování zdravotní péče v tomto segmentu. Dohodu podepsal Zlínský kraj, čtyři okresní nemocnice a Radioterapie Holešov. Petr Bayer Kroměříž v letošním roce hospodaří s příjmy a výdaji ve výši asi 660 milionů korun. V loňském roce byly výdaje asi o 300 milionů vyšší. Letošní nižší rozpočet je důsledkem snahy šetřit, radnice též nemůže počítat s příjmy z prodeje někdejšího armádního majetku, který získala zadarmo od státu. Petr Bayer ZLÍNSKÝ KRAJ Pokud porovnám programové prohlášení krajské rady se současnou realitou mohu říci, že celá řada věcí je splněna a mnoho z nich je v procesu, kdy jsou ke zdárnému konci nasměřovány a intenzivně se na nich pracuje. Namátkou bych zmínil některé. Dali jsme si za cíl být institucí k občanům otevřenou a komunikující. Před několika dny jsme získali prestižní cenu, která dokládá, že se nám to daří. V oblasti zdravotnictví jsme transformovali nemocnice, stabilizovali jejich hospodaření a zajistili investování do jejich rozvoje v řádu stovek milionů korun ročně. Máme schváleny generely rozvoje jednotlivých nemocnic a nastavili jsme tak parametry dlouhodobého procesu jejich modernizace. Intenzivně jsme se připravovali na současné plánovací období Evropské unie, sehráli jsme významnou roli v této oblasti v rámci celé České republiky, máme dobře nastaven regionální operační program. V oblasti dopravní infrastruktury investujeme stovky milionů korun ročně do krajských komunikací, jejichž stav se postupně lepší. Zvýšilo se tempo budování dálnice D1 do Zlínského kraje a pokročili jsme také při přípravě spojení se Slovenskem rychlostní komunikací R 49 máme mezistátní dohodu o této investici. Podporujeme podnikatelské prostředí například realizací inovační strategie nebo fungováním Technologického inovačního centra, které je společným projektem kraje a Univerzity Tomáše Bati. Podílíme se na zřizovatelských funkcích k Filharmonii Bohuslava Martinů, zvýšili jsme množství peněz do památkové péče a cestovního ruchu. Výrazně podporujeme rozvoj obcí prostřednictvím programu rozvoje venkova, v jehož rámci rozdělujeme desítky milionů korun ročně. To vše jsou věci, které jsme si do programového prohlášení uložili jako úkoly a daří se nám je plnit. Libor Lukáš, hejtman INZERCE Bobr počtvrté aneb Nová reklamní kampaň ČSOB Pojišťovny Oblíbená reklama ČSOB Pojišťovny s postavičkou bobra se dočkala dalšího, již čtvrtého pokračování. Na rozdíl od minula, kdy prostřednictvím bobří loutky komunikovala kvalitu a rychlost likvidace pojistných událostí či výhody svého povinného ručení, se nyní ČSOB Pojišťovna v reklamním spotu zaměří poprvé i na oblast životního pojištění. Nová reklama běží v televizi od 15. března téměř do konce dubna a je doprovázena paralelní inzercí v tištěných médiích. Reklama s nadsázkou upozorňuje na to, že na nás na každém kroku mohou číhat různé životní nástrahy, a že by proto především živitelé rodin měli vzít do svých rukou finanční odpovědnost za své blízké, přibližuje cíl nového spotu ředitel marketingu Petr Kleiner. Životní pojištění si totiž lidé sjednávají ani ne tak z obavy o své dinka - manželka a dvě bobří mláďata. V televizi je nová kampaň ČSOB Pojišťovny nasazena od 15. března na všech třech hlavních kanálech - na ČT1, na TV NOVA i TV PRIMA - a diváci ji budou moci vídat až do 22. dubna. Od 19. března do 10. dubna se ústřední motiv kampaně objeví také v inzerci v denících a od 22. března do 29. dubna rovněž ve vybraných časopisech. Nové pokračování bobří reklamy připravila pro ČSOB Pojišťovnu, stejně jako její dřívější verze, agentura McCann- -Erickson Prague. Pro pokračování reklamy s bobrem jsme se rozhodli proto, že všechny tři minulé díly slavily úspěch jak u klientů, tak u odborné veřejnosti a významně přispěly k posílení Zlatá pecka a uspělo také v Effie, soutěži o nejefektivnější reklamní kampaň. Baví nás ale také sledovat, s jakými připomínkami přicházejí někteří naši oponenti, kteří nedokážou pochopit, že i v reklamě na pojištění lze pracovat s nadsázkou a vtipem. Víme samozřejmě, že třeba škody způsobené bobrem by z povinného ručení nešlo zaplatit, ale jsme zvědavi, co nám budou předhazovat nyní. ČSOB Pojišťovna v současnosti nabízí širokou paletu životních pojištění, zejména pak univerzální životní pojištění SPEKTRUM, které svým majitelům již tři roky po sobě zajišťuje nadprůměrné zhodnocení úspor ve výši 5,4 procenta ročně, komplexní pojištění pro děti a rodiče ČTYŘLÍSTEK, životní pojištění TRIUMF INVEST spojené s investicí do zajištěných fondů a investiční životní pojištění SPEKTRUM INVEST; ke všem těmto pojištěním si lze sjednat navíc i úrazové pojištění. Další životní pojiště- - v loňském roce jí klienti svěřili ve formě předepsaného pojistného 4,432 miliarních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová

18 18 KN duben 2007 OLOMOUCKÝ KRAJ Hranická továrna se potýká s nezájmem o obrazovky HRANICE - Hranická továrna se potýká s poklesem zájmu o klasické obrazovky. Po dvoutýdenní odstávce obnovila počátkem dubna výrobu, už se však objevují spekulace o dalším přerušení provozu. Firma Multidisplay, dříve LG.Philips Displays, má podle mluvčí zakázky minimálně na duben. S výrobou zastaralých obrazovek, které vytlačují modernější typy na bázi LCD a plazmatické technologie, se počítá do konce roku Další vývoj lze těžko odhadnout, bude záležet podle vývoje na trhu, uvedla mluvčí Zuzana Fojtíková. Podnik zaměstnává asi 1200 lidí a v tuto chvíli údajně neuvažuje o propouštění. Během odstávky byli téměř všichni bez práce, část z nich čerpala dovolenou a další měli volno. Od zaměstnavatele dostanou pouze 70 procent průměrné měsíční mzdy. Produkce má v průběhu roku dokonce stoupat, březnový výpadek byl způsoben chybnými odhady o vývoji poptávky z konce loňského roku. Cílovými trhy jsou chudší země jako Turecko a Polsko a státy východní Evropy. Západní Evropa je již jinde, souvisí to s finančními možnostmi jejich obyvatel na nákup nových výrobků, dodala. Další osud továrny je nejistý, přechod na produkci uvedených modernějších obrazovek není možný. Nynější linky by se musely odstanit a instalovat úplně nová zařízení, vysvětlila Fojtíková. Současný majitel, kterým je nizozemská investiční společnost CTP Invest, zřejmě nebude chtít v této výrobě pokračovat. Plánuje zde vybudovat nové OLOMOUCKÝ KRAJ Jako jediný kraj České republiky, který má programové prohlášení rady a mohl se tudíž vyjádřit k tématu Krajských novin, Olomoucký kraj bohužel své vyjádření do doby uzávěrky KN nezaslal. Redakce haly a průmyslový park a přilákat nové investory. Počet pracovníků by se měl zvýšit až na 2500 osob. CTP Invest koupil hranický závod letos v únoru poté, co mateřský holding zkrachoval. Při bankrotu, který na firmu udeři počátkem loňského roku, mu sela hranická továrna též zasta vit výrobu. Petr Bayer Nevidomí na nádraží v Zábřehu nezabloudí ZÁBŘEH - Zrakově postiženým návštěvníkům vlakového nádraží v Zábřehu na Šumpersku slouží od počátku dubna nový informační panel. V České republice jde o první zařízení tohoto druhu. Cestující se díky novému panelu dozví informace o příjezdech a odjezdech vlaků i důležité údaje o jednotlivých službách nádraží. Panel kombinuje služby pro slabozraké, kterým orientaci usnadní displej s velkými písmeny, pro nevidomé přístroj údaje umí nahlas číst. Navíc přináší všechna důležitá data o jednotlivých vlacích, včetně čísla nástupiště a případného zpoždění, přiblížil ředitel olomouckého Tyflocentra Jan Příborský. Jednodušší zařízení jsou již v provozu například na nádražích v Olomouci, Hranicích na Přerovsku a Hradci Králové. Výrobu panelu zaplatil Olomoucký kraj, přišla na 214 tisíc korun. Instalace tohoto přístroje v Zábřehu může být považována za pilotní projekt. Tato služba zapadá do Krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Proto určitě budeme zvažovat možnost vybavit podobným způsobem další nádraží, uvedla náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Jitka Chalánková. S možností instalovat panely pro zrakově postižené do rekonstruovaných nádražních budov počítají také České dráhy. Podle Václava Johna ze Správy dopravní cesty Olomouc se taková možnost nabízí například v Šumperku a Jeseníku. Petr Bayer INZERCE Pavel Janoš, Živnostník roku Pardubického kraje VÝROBCE PARDUBICKÉHO ZDOBENÉHO PERNÍKU nejvyšší kvality Několik let pracoval Josef Janoš jako vedoucí cukrárny na pardubickém nádraží, ale již před rokem 1989 se pustil na povolení MNV s manželkou do drobného podnikání. Zřídil a vybavil si malou dílnu na výrobu perníku a cukrářských výrobků. O výrobky byl zájem, a když bylo třeba, pomohli s výrobou a zdobením i synové, kterým nedělalo velké problémy okoukat umění rodičů. V roce 1991 se rozhodl syn Pavel Janoš pokračovat v tradici a začal s rodiči stavět cukrářskou výrobnu. A na přelomu let 92/93 začala u Janošů fungovat při výrobě i malá prodejna cukrářských výrobků, kde hlavním sortimentem byl perník. Josef Janoš naučil svého syna Pavla, který se v tomto období vyučil cukrářem, Královna perníku 2006 Zdena Jančíková všem tajům cukrářského a perníkářského řemesla. Původně plánovaná rodinná firma se hned rozrůstala. Tak aby pokryla zájem zákazníků, začali Janošovi zaučovat do tajů perníkářského řemesla šikovné ženy s talentem.výběr byl těžký a zůstaly jen ty nejšikovnější a nejtalentovanější. Zákazníky se staly mimo jiné i významné firmy, ale také například Magistrát města Pardubic a také Úřad hejtmana Pardubického kra- REGIONSERVIS spol. s r.o. Elišky Přemyslovny 429, Praha 5, info@regionservis.cz Tel: Fax: GSM: TRADIČNÍ KRAJSKÁ SETKÁNÍ POŘÁDANÁ AGENTUROU REGIONSERVIS SI OPĚT ZÍSKALA SVÉ PŘÍZNIVCE Vzdělávací a informační program Regionservis v lednu letošního roku zahájil již čtvrtou sezónu pořádání pravidelných odborných setkání starostů a místostarostů krajů České republiky. Prvním v pořadí bylo III. Setkání starostů a místostarostů Libereckého kraje, které se konalo 8. února na Krajském úřadě v Liberci. Úvodního slova na akci, kterou navštívilo celkem 75 obcí a měst, se ujal hejtman Libereckého kraje Petr Skokan, který již podruhé převzal nad setkáním svojí záštitu. Jeho slova se týkala především problematiky rozvoje Libereckého kraje, hejtman přítomné starostky a starosty seznámil s cíli krajské samosprávy v roce 2007, řeč byla též o evropských dotacích. V celodenním programu se dále hovořilo o krizovém řízení, vodohospodářství, které prezentoval náměstek ministra zemědělství RNDr. Pavel Punčochář CSc.. Jeho přednáška přítomné velmi zaujala a pan náměstek zdůraznil zájem o spolupráci se starosty, která je podle jeho slov klíčová k dalšímu společnému rozvoji naší země. V odpoledním bloku získaly obce a města cenné informace o praktických řešeních svých politických cílů v oblasti životního prostředí a bezpečnosti. Další akci, kterou Regionservis pořádal v Teplicích, bylo 8. března II. Setkání starostů a místostarostů Ústeckého kraje. Záštitu nad tímto setkáním převzal primátor města a senátor Jaroslav Kubera. Ústecké setkání za účasti celkem 70 obcí a měst bylo zaměřeno především na problematiku dotací jak z evropského, tak státního rozpočtu. Evropské dotace za Ministerstvo pro místní rozvoj přijel prezentovat ředitel odboru rozvoje RNDr. Josef Postránecký, dále za Ministerstvo zemědělství vystoupila Ing. Naděžda Kozlová, která přítomné upoutala komplexními informacemi o čerpání dotací v rámci vodního hospodářství, řeč byla především o protipovodňových opatřeních, úpravách rybníků, potoků atd. Poslední březnovou akcí bylo II. Odborné setkání starostů a místostarostů Jihočeského kraje, které se konalo 22. března v Českém Krumlově pod záštitou ministryně školství Mgr. Dany Kuchtové. Setkání bylo zaměřeno především na komplexní otázku školství. Náměstkyně Ing. Eva Bartoňová hovořila o školství otevřeně a velmi obsáhle, přítomným starostkám a starostům prezentovala plány ministerstva na následující období a debata se vedla i o ekonomice školství a dotacích jak ze státního, tak evropského rozpočtu. Dalšími tématy v programu bylo odpadové hospodářství a vodní hospodářství, kde se diskutovalo především o možnostech snižování množství odpadů a dále studnách, jímkách a aktuální nové legislativě v oblasti správy vod. Celodenní program pak byl uzavřen tématy k dotacím z EU, dopravy a informačním systémům ve veřejné správě. II. Odborné setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje se uskuteční 26. dubna v Přerově. GENERÁLNÍ PARTNER Regionservis děkuje partnerům za podporu setkání OFICIÁLNÍ PARTNER

19 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KN duben V centru Ostravy je nedostatek parkovacích míst OSTRAVA Zaparkovat v průběhu pracovního týdne v centru města? Velká loterie pro obyvatele a návštěvníky moravskoslezské metropole. Řidiči raději ponechají svá auta u Janáčkovy konzervatoře nebo u Bauhausu a do centra směřují pěšky. Situace pro mnohé firmy, které plánují umístění svých kanceláří v centru, doslova neúnosná. Placená parkoviště nabízejí místa za vysoké ceny, a i ta jsou přeplněná. Na vině je hustá zástavba a s tím související omezená možnost vzniku nových parkovacích ploch. Magistrát proto připravuje několik opatření k alespoň částečnému zlepšení kritické situace v centru Ostravy. Úředníci magistrátu připravili projekt Optimalizace parkovací kapacity v okolí budovy Union banky a dopravní návrh Úprava parkování kolem parku Čs. letců. Současná nabídka parkování v okolí nově přemístěného odbo ru dopravně správních činností by měla být vylepšena asi o 100 až 110 míst, řekla Krajským novinám Stanislava Zelinová z kanceláře primátora. Chceme využít i podzemní parkoviště na Prokešově náměstí, které vlastní společnost Garáže Ostrava, v přípravě jsou jednání s ředitelstvím Policie ČR o využití celodenního parkování na plochách označených dopravní značkou Parkoviště s parkovacím kotoučem v okolí parku Čs. letců. S vedením OKD jednáme o pronájmu nebo prodeji části pozemku pro vybudování dalšího parkoviště, dodala. Rozšiřovat by se měla i kapacita na ulici Horově, rekonstrukce čeká parkoviště za magistrátem. Tady by mělo přibýt 80 až 100 parkovacích míst. Nejvíce se centru města uleví po vybudování foto: autor parkovacích ploch v rámci Nové Karoliny. Nové administrativní budovy nabízející zázemí domácím i zahraničním firmám tam budou projektovány i s příslušný m p o č te m p a r ko vac í k a p ac i t y. Pavel Plohák MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Daří se nám docela dobře především modernizovat infrastrukturu (silnice, letiště a další), což mimo jiné přitahuje investory. Narážíme ale na problém při rostoucí ekonomické prospěritě kraje je trochu omezený náš finanční manévrovací prostor. Sladit omezený rozpočet kraje (vlastních prostředků máme něco přes 5 miliard, dalších 9 dostaneme od státu výlučně na chod školství) s náročností projektů pro nové investice je obtížné. A obrovský problém jsou zatím nejasná pravidla čerpání peněz z Evropské unie pro období , protože jen do našeho kraje má přijít přes 20 miliard a byl by doslova hřích jich nevyužít, jen musíme znát pravidla, tady je zpoždění. Spoléháme na peníze z Unie právě na náročné projekty, které ze své pokladny platit nemůžeme a stát nám s nimi nepomůže (stavba krajské vědecké knihovny, další rekonstrukce silnic, letiště nebo kulturních památek). Evžen Tošenovský, hejtman Třanovickou zónu kraj neodsouhlasil TŘANOVICE Odvolání plzeňské developerské firmy KB Král, které napadlo rozhodnutí třinecké radnice, krajští zastupitelé zamítli. Padesátihektarová zóna v podobě, kterou společnost KB Král představila ve svém projektu, nebude. Třinecký odbor životního prostředí nevydal firmě povolení k umístění stavby kvůli nežádoucímu vlivu na podhorskou krajinu. O vybudování a pronájem zóny měly přitom zájem společnosti z Japonska, Nizozemska, Jižní Koreje, Francie, ale i české firmy. Svou produkcí měly částečně zásobovat i automobilku Hyundai v Nošovicích. Král sliboval vytvoření 1160 pracovních míst. Na místě měly stát průmyslové haly o velikosti od 8 do 56 tisíc metrů čtverečních. Stavět se mělo začít letos. Do celé oblasti, díky Hyundai, vláda slibuje vložit okolo 60 miliard korun. Vzhledem k tomu, že jsme na právním postupu třineckého odboru neshledali žádný problém, tak nám nezbylo, než toto zamítnutí schválit, řekl pro Českou televizi náměstek krajského hejtmana Pavel Drobil. Obyvatelé v oblasti Třanovic a Hnojníku nelibě nesli případnou likvidaci necelých 50 hektarů zemědělské půdy, stavbu obřích hal a nárůst dopravní zátěže okolo obcí. Proti projektu vystoupili založením Třanovického ekologického sdružení (TŘES). Podle názoru sdružení takové projekty do podhůří Beskyd nepatří. Zapravdu nám dali i odborníci na životní prostředí a krajinný ráz, a to nás těší, řekl člen sdružení Radim Pašek. Nebáli jsme se bojovat o naše právo na zdravý a klidný domov a lidem jsme ukázali, že to má smysl. Investor se už nemůže odvolat. Jednatel firmy Bohumil Král potvrdil, že od svého záměru neustoupí. Projekt přepracuje do takové podoby, aby třineckému úřadu vyhověl. Obyvatelé obcí se nemusí ničeho obávat, vzkazuje třanovickým. V žádném případě tam nebude zpracování hmot, prvovýroba, hluk ani nárazy z nějakých lisů a podobně, dodal. Pro krajinu a pro lidi by bylo nejlepší, kdyby definitivně odešel, uvedl Radim Pašek, spoluzakladatel Třanovického ekologického sdružení. Přitom se ale kvůli nedaleké nošovické zóně (9 km od Třanovic) už staví v okolí obce dálnice. Dva domy budou přímo zasaženy její výstavbou. Starosta obce Jan Tomiczka se spolu s radními snažili využít místa, které už stejně bude postiženo výstavbou. Průmyslová zóna se jim zdála jako dobré řešení. Firma musí projekt předělat co nejrychleji, moc času na to nemá, uvedl Tomiczka. Obce nyní mohou změnit své územní plány a průmyslovou zónu zrušit, nebo vypracovat regulační foto: autor plán, který by stanovil podmínky, za kterých bude možné v zóně podnikat. Pavel Plohák Kopřivnické muzeum je ve finanční krizi KOPŘIVNICE - Zastupitelé města Kopřivnice bouchli do stolu. Miliony na provoz Regionálního muzea Kopřivnice už do budoucna dávat nebudou. Letošní dotaci ve výši 2,8 milionu korun, kterou muzeum požadovalo, je město ochotno akceptovat pouze s podmínkou. V prvním pololetí uvolní pouze okolo 1,8 milionu, další milion rezervuje v rozpočtu. A pokud muzeum neušetří na nákladech, s podobnou dotací už příští rok počítat nemůže. Muzeum, jehož součástí je známé Technické muzeum automobilů Tatra, Muzeum Fojtství a Muzeum Šustalova vila, ročně navštíví téměř 70 tisíc lidí. Automobilka Tatra muzeum podporuje výrazně méně než v minulosti. Podle místostarostky Kopřivnice Dagmar Rysové nejsou zastupitelé s hospodařením muzea spokojeni. Požadavek necelých tří milionů korun na letošní provoz je nepříjemně překvapil. To, že jsme s podmíněnou dotací nakonec souhlasili, nás netěší, řekla místostarostka. Nová správní rada bude muset ve spolupráci s vedením muzea najít cestu, jak znatelně snížit náklady a začít vydělávat. Tak by se mohl zbývající milion alespoň částečně ušetřit. Podle prozatímního ředitele muzea Daniela Šiguta jsou vyšší náklady dány dvěma novými expozicemi. V roce 2006 začaly normálně fungovat expozice na Fojtství a Šustalova vila. Byl to takový zkušební rok. Nelze přesně dopředu odhadnout všechny náklady. Suma, kterou jsme požadovali letos, je sice o 700 tisíc vyšší než loni, ale vychází z reálných nákladů, vysvětlil Šigut. V dubnu proběhne výběrové řízení na obsazení funkce nového ředitele Regionálního muzea Kopřivnice. Ten bude mít jednoznačný úkol: snížit ztrátu muzea a najít další zdroje financování. Pokud se mu to podaří, zastupitelé zřejmě na konci prázdnin rozhodnou, zda muzeum dále finančně podpoří. Pokud bude dobrá sezóna a přijde hodně návštěvníků a nám se podaří něco ušetřit, nebudeme potřebovat celý milion, řekl prozatímní ředitel Daniel Šigut. Chceme taky o podpoře muzea jednat s Tatrou, ale to už bude záležitost nově jmenovaného ředitele, dodal. Pavel Plohák Městské úřady čelí agresivitě klientů Pracovníci sociálních odborů na městských úřadech Moravskoslezského kraje jsou vystaveni hrubému jednání lidí, kteří přišli po zavedení nového zákona o sociálních službách o část finančních výhod. Na některých radnicích proto používají úředníci bezpečnostní pagery na přivolání pomoci, instalují se další kamery a v úřadech hlídkuje strážník městské policie. nily podmínky přiznávání sociálních dávek. Pokud musí naše úřednice někomu dávky snížit nebo dokonce vůbec odebrat, čelí hrubému slovnímu napadání a někdy i výhrůžkám fyzickým ná- O změnách v sociální oblasti se snažili úředníci informovat klienty na mnoha úřadech kraje už na konci minulého roku. Dostupných informací, zejména o příspěvku na péči, bylo podle Samozřejmě začalo docházet a stále ještě dochází k mnoha stresovým situacím, řekl pro Krajské noviny vedoucí odboru sociálních služeb a sociální péče Magistrátu města Frýdek-Mísčasné chvíli řeší frýdecko-místečtí úředníci enormní nárůst nových žádostí nebo nedostatky v jejich správném vyřizování související se změnami metodických doporučení nadří-

20 20 KN duben 2007 KRÁTCE Světové klání hasičů vyhráli Češi PŘEDSTAVUJEME KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY Moravskoslezský kraj MSK Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský ocenil úspěch příslušníků krajského záchranného sboru hasičů Tomáše Melčáka a Jana Garaye, kteří si přivezli medaile ze světové soutěže hasičů a policistů v australském Adelaide. Tomáš Melčák si za soutěž družstev v královské hasičské disciplíně, štafetovém běhu v zásahovém obleku, přivezl zlato (spolu s dalšími třemi hasiči z jiných krajů ČR). V jednotlivcích skončil ve stejné disciplíně třetí. Kulturista Jan Garay obsadil rovněž třetí místo ve váhové kategorii do 80 kg a k výraznému úspěchu na MS v kulturistice v Ostravě, kde získal stříbro, přidal další. Na setkání u hejtmana oba borce doprovázel trenér a předseda Sportovního klubu Hasičského sboru města Ostravy Vladimír Vysocký. (plo) ČESKÉ PAMÁTKY UNESCO Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem v České republice, žije tam dnes 1,25 milionu lidí ve 299 městech a obcích. Zcela oprávněně je tento region nazývám krajem velkých kontrastů a příležitostí může se chlubit nedotčenou a turisticky atraktivní přírodou doslova za humny městských aglomerací, má ojedinělé historické a kulturní památky, mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava se spojením do celého světa, může se pochlubit výtečnou gastronomií a milými lidmi. Především nádherná příroda Beskyd a Jeseníků vybízí k rozmanitým aktivitám. Výhled na Beskydy a jejich nejvyšší horu (Lysou horu) je jedním z nejhezčích hory uchvacují lesnatými stráněmi, typickou horalskou architekturou, dřevěnými kostelíky a spoustou dalších zachovalých historických památek. Ale mají dnes i moderní tvář výrazně lepší služby pro turisty v zimě i v létě. Nikde jinde v České republice nedojedete do hor tak rychle do hodiny prakticky z jakéhokoli místa v kraji, včetně krajské metropole Ostravy. Od jara do podzimu lákají hory k turistickým vycházkám, podhůří Beskyd nabízí vyžití golfistům na hřištích v Ropici a v Čeladné. Golfové areály v Šilheřovicích a Kravařích pak leží směrem na západ od krajského města a v plánu je vybudování dalších hřišť, před dokončením je areál na Ostravici. V zimě je opět doslova za rohem možnost zalyžovat si na sjezdovkách Jeseníků i Beskyd, na své si přijdou i běžkaři. Moravskoslezský kraj má i další nej- Nádherné artefakty minulých století skvěle zachované technické památky na těžbu uhlí a první krůčky výroby železa. Beskydy-Lysá hora Moravskoslezský kraj je rodištěm slavných osobností skladatel Leoš Janáček je spjat s Hukvaldami a jeho Liška Bystrouška se proháněla místní hradní oborou. Příbor proslavil psychoanalytik Sigmund Freud a Učitel národů Jan Ámos Komenský prožil kus života ve Fulneku. Dobrý zvuk si ve světě už získaly červencový hudební festival Colours of Ostrava, jarní Janáčkův máj, a ostravská Stodolní ulice ulice, která nikdy nespí a jejichž 70 klubů a barů rozhodně není možné stihnout navštívit za jedinou noc. Euroklíče na úřadě SČK -Krajský úřad Středočeského kraje se stal prvním místem vybaveným speciálními zámky pro tělesně postižené. Nové zámky předali do užívání veřejnosti ministryně vlády ČR pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Speciálními zámkovými vložkami pro euroklíče bylo vybaveno všech 7 toalet pro postižené v budově Krajského úřadu. Jako jeden z prvních otočil univerzálním klíčem v zámku předseda Národní rady zdravotně postižených ČR Václav Krása. (zr) Hejtman zřídil Krajskou epidemiologickou komisi OK - Bezpečnostní rada Olomouckého kraje (BROK) na své pravidelné schůzi začátkem dubna, v reakci na usnesení vlády č z listopadu loňského roku, zřídila Krajskou epidemiologickou komisi a jmenovala 15 jejích členů. Předsedou tohoto stáleho pracovního orgánu bezpečnostní rady pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění se stal ředitel Krajské hygienické stanice v Olomouci MUDr. Zdeněk Nakládal. (zr) Telč Telč patří se svým mimořádně hodnotným zámkem a jedinečným náměstím Zachariáše z Hradce k našim nejkrásnějším historickým městům. Na seznam UNESCO byla zanesena již roku Osada Telč na českomoravském pomezí je zmiňována roku Ležela v jižní části dnešního města. Původně královský majetek získal roku 1339 Oldřich z Hradce (Jindřichova) od krále Jana Lucemburského. Byl postaven nový gotický hrad opevněný na Telčském potoce rybníky Štěpnickým a Zličským. Bylo založeno město s gotickými domy, chrámem sv. Jakuba a rozsáhlým tržištěm chráněné hradbami a vodním příkopem. Gotický hrad se nacházel ve východní části dnešního renesančního zámku. V letech jej pan Zachariáš z Hradce přestavěl na přepychové renesanční sídlo. Jako dobrý znalec Itálie (roku 1551 se zúčastnil proslulé výpravy české šlechty do Janova) a boháč (výhodně se oženil s bohatou Kateřinou z Valdštejna, čímž zdvojnásobil svůj majetek) nařídil úpravy ve stylu renesance. Nejdříve pro něj pracoval stavitel L. Estreicher, konečnou podobu však zámek získal díky italským tvůrcům, hlavně díky B. Maggimu z Arogna, dvornímu wekmistru Rožmberků. Na Starý palác navázala přístavba tzv. Severního paláce ozdobená arkádami, sgrafity a bosáží. Interiéry oslňovaly návštěvníka kazetovými stropy. Zlatý sál nabízel pozlacené dřevořezby antických bohů a héroů, Rytířský sál kosočtvercový kazetový strop, na stěnách jsou obrazy majitelů s jejich erby. Výstavba zámku byla zakončena stavbou kaple Všech svatých. Telč patřila pánům z Hradce až do roku 1604, kdy vymřeli po meči a město přešlo do rukou původně Českého bratra a potom po konverzi katolického arivisty Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka (roku 1618 defenestrovaného místodržícího císaře Matyáše). Roku 1681 získali Telč Lichtenštejnové zbohatlí pobělohorskými konfiskacemi. Svou pozornost obrátili spíše na zámeckou zahradu založenou v 70. letech 16. st. a na park, kde zřídili skleník (po r v něm působil botanik Benedikt Roezl, cestovatel a specialista na kaktusy a orchideje, ). Ze zahrady lze vstoupit do galerie malíře Jana Zrzavého ( ). Město Telč bylo půdorysně vymezeno rybníky a hradebním opevněním, vstupovalo se do něho 3 branami: Malou, Velkou a Horní. Náměstí je po 2 delších stranách lemováno podloubím a patří k architektonickým skvostům ČR. Jeho původně pozdněgotické domy zničené při požárech města byly upraveny v novém renesančním stylu a opatřeny ozdobnými štíty a sgrafitem (viz např. dům pekaře purkmistra Michala z r. 1555). Některá průčelí domů získala postupem času barokní či klasicistní podobu, takže náměstí zůstane i do budoucnosti živou učebnicí stavebních stylů. Z chrámů chci upozornit na jezuitský kostel ve stylu římského Il Gesu s kolejí (roku 1852 tu vznikla první reálka na Moravě, v níž se učilo česky), dnes evangelický chrám sv. Ducha s pozdněrománskou vyhlídkovou věží (výška 49 m) a farní chrám sv. Jakuba (dvojlodní s nástěnnými malbami). Náměstí zdobí také morový sloup (dílo D. Liparta) a kašna sv. Markéty, patronky města. PhDr. Jiří Kotyk KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., třída Míru 68, Pardubice. Inzerce: European Media House s.r.o., Karmelitská 18, Praha 1. Telefon a fax: emh@emh.cz. IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Abocentrum, Moravské náměstí 12D, Brno.