TŘÍDNÍ MANAGEMENT. Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. ICQ:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TŘÍDNÍ MANAGEMENT. Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. jiri.skoda@ujep.cz www.jiriskoda.webnode.cz ICQ:130-753-528"

Transkript

1 TŘÍDNÍ MANAGEMENT Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. ICQ:

2 Především není třídní boj. (Neplést!) je to ale boj ve třídě Citius, altius, fortius? Ne, ne je to boj o přeţití učitelů i ţáků. Co JE a NENÍ třídní management?

3 Proč má Michal radši chemii, zatímco Anička angličtinu? Proč se sprostá slova učí děti rychleji neţ Pythagorovu větu? Proč je 90% poznatků průtokových? Proč ţáci znají více pornoserverů neţ vzdělávacích portálů? Proč děti znají zpaměti hlášky z filmů, ale díla významných spisovatelů si nezapamatují? Proč tu sedíte, kdyţ vás studium školského managementu vůbec nebaví? Třídní záhady tohoto a jiných světů

4 Abychom na tyto otázky mohli odpovědět, musíme nejprve zjistit, jak funguje Nejzáhadnější a nejméně známá oblast našeho vesmíru neleží ve vzdálených kosmických hlubinách a docela marně bychom ji hledali v nejhlubších amazonských pralesích či v inkoustových hlubinách Mariánského příkopu. Je totiž uvnitř lidské lebky. Lidský mozek

5 bitů za sekundu Mozek jako počítač?

6 1 písmenko běţného textu = cca 4 bity 1 stránka běţného textu = cca bitů Za 1 sekundu mozek zpracuje informace odpovídající stran textu. Tzn. ţe za 1 sekundu přečte přibliţně 150 průměrných knih. Je to málo nebo moc?

7 Na počátku je nějaký podnět, vnější či vnitřní. Ten je receptory zakódován do elektrochemického signálu. Všechny tyto signály přicházejí prostřednictvím neurotransmiterů do mozku. Museli bychom ale mít hlavu jako ministr přes houpačky, abychom si zapamatovali všechno Jak vlastně funguje lidská paměť?

8 Naprostá většina informací se v mozku zpracovává podvědomě, aniţ o tom víme. Jen ty informace, které procházejí dále do mozkové kůry, mají naději být zapamatovány. O tom, které informace budou těmi šťastnými, rozhoduje THALAMUS Jak vlastně funguje lidská paměť?

9 To je on! Thalamus předává informace mozkové kůře. Funguje však jako lobbista ve vládě nebo v parlamentu.??? Některé informace můţe preferovat, jiné zase potlačit. Jak vlastně funguje lidská paměť? Všechny informace jsou si rovné, ale některé jsou rovnější.

10 Mozková kůra (cortex) ty malé šedé buňky se snaţí informace zapamatovat. Zejména jsou-li: -asociovány s něčím jiţ známým -přinášeny více smysly současně -vyhodnoceny jako důleţité -doprovázeny libými pocity -emocionálně podbarvené -osobně samostatně objevené Jak vlastně funguje lidská paměť?

11 Pokud i mozková kůra usoudí, ţe je dobré si tu kterou informaci pamatovat, začíná sloţitý mechanismus toho, jak to zařídit Iniciačním krokem je transformace reverberace thalamo-kortikální v krátkodobou posttetanickou potenciaci. Jak vlastně funguje lidská paměť?

12 Ta ale vydrţí jen chvilku. Např. neţ si uloţíme do mobilu číslo, které nám někdo řekne. Máme-li si něco pamatovat déle musí se v příslušných potenciovaných nervových buňkách utvořit krátká molekula ribonukleové kyseliny RNA. Jak vlastně funguje lidská paměť?

13 Takto uloţená informace je uţ trvalejší. Ale ne příliš. Stačí úlek či jiná intenzivnější emoce, a původní informace je navţdy ztracena a zapomenuta. Proč myslíte, že si řidiči po automobilových nehodách pamatují pouze fragmenty toho, co se stalo, případně vůbec nic? Jak vlastně funguje lidská paměť?

14 Aby se mohla informace zapamatovat natrvalo, musí se podle molekuly ribonukleové kyseliny procesem zvaným translace vytvořit molekula bílkoviny. Viděl jsem paměť. Je to bezbarvá tekutina. Georges Ungar Jak vlastně funguje lidská paměť?

15 Má to ale jeden háček Trvalá paměťová stopa se procesem translace vytváří pouze při spánku. Proto se asi říká, že ráno je moudřejší večera. Jak vlastně funguje lidská paměť?

16 Nervové buňky s paměťovými bílkovinami vytvářejí poté spoje (synapse) s dalšími nervovými buňkami a vzniká tak primární asociační síť. Jak vlastně funguje lidská paměť?

17 Řazení určitých informací k sobě a vytváření primární asociační sítě se děje rovněţ ve spánku, konkrétně v jeho REM fázi. Spát je prostě důleţité a nezbytné. Právě primární asociační síť je biologickým základem individuálních učebních stylů. Jak vlastně funguje lidská paměť?

18 Co je vlastně učební styl ţáků? -způsob, jakým se ţáci nejvíce učí a naučí -metastrategie učení -preference určitého typu informací -mechanismus (či spíše chemismus) zpracování, ukládání a vyvolávání informací Vliv asociační struktury na učební styl ţáků

19 Model učebního stylu ţáka výukové preference ovlivnitelné pedagogickým působením sociální a emocionální procesy ovlivnitelné způsoby zpracování informací částečně ovlivnitelné vrozený kognitivní styl obtížně ovlivnitelný

20 Podle preference typu přijímaných informací je moţné rozdělit lidi na: Vizuální typy Auditivní typy Audiovizuální typy Haptické typy Vliv asociační struktury na učební styl ţáků

21 Podle převládající strategie učení je moţné sledovat: Povrchový styl učení Hloubkový styl učení Utilitaristický styl učení Vliv asociační struktury na učební styl ţáků

22 Podle preferovaného způsobu vnímání a zpracování informací je moţné lidi rozdělit na: Aktivisty Pragmatiky Teoretiky Reflektory Vliv asociační struktury na učební styl ţáků

23 Kolbův čtyřkvadrantový model

24 Nejsou to však pouze ţáci, kdo mají svůj učební styl. Ten má také učitel. A z jeho učebního stylu vychází jeho vyučovací styl. Kaţdý učitel vyučuje stejným způsobem, jakým se on sám nejlépe učí. Učební styl x vyučovací styl

25 Učební styl ţáka a vyučovací styl učitele mohou být kompatibilní Učební styl x vyučovací styl

26 ale také nemusí. Učební styl x vyučovací styl

27 A co Vy, váţené dámy a váţení pánové? Znáte svůj učební styl? Znáte svůj vyučovací styl? Znáte učební styly svých ţáků? Jak s nimi pracujete v hodinách? Nemáte tendenci povaţovat majitele jiných učebních stylů za momentálně zaostalé? Učební styl x vyučovací styl

28 Učební styl je spíše strategie utilizace informací, paměť jako takovou neovlivňuje. Existuje ale několik významných faktorů, které paměť ovlivňují a které lze vyuţít i ve školní praxi. Má to jen jeden háček není paměť jako paměť Jak je to s lidskou pamětí?

29 Ani počítač nemá jen jeden druh paměti. A člověk je dokonalejší neţ počítač. Máme mnoho druhů paměti v závislosti na tom, podle jakého hlediska budeme paměť posuzovat. Např. krátkodobou a dlouhodobou i kdyţ někteří tvrdí, ţe je ultrakrátkodobá, krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Jak je to s lidskou pamětí?

30 Nás ale zajímá jiné dělení. Podle obsahu uloţených informací. Máme tedy paměť reflexivní neboli procedurální. kam se ukládají informace, které jsou základem motorických a senzorických dovedností. A potom paměť deklarativní. která obsahuje informace, které je moţné vyjádřit pomocí slov. Jak je to s lidskou pamětí?

31 Při školní výuce nás samozřejmě zajímá hlavně paměť deklarativní. Ale i ta je (bohuţel) dvojího druhu. Epizodická která zahrnuje informace o individuálních proţitcích, a sémantická která zahrnuje abstraktní informace. Jak je to s lidskou pamětí?

32 Teď pozor, přijde taková kontrolní otázka Která z těch dvou pamětí je trvalejší? Ano, bohuţel pro učitele je mnohem trvalejší paměť epizodická. Informace v epizodické paměti vytváří totiţ velké mnoţství asociačních spojů. To, co je spojeno s nějakým záţitkem ať uţ pozitivním či negativním je monumentum aere perennius. Jak je to s lidskou pamětí?

33 Epizodickou paměť nemají jen lidé, ale i některá zvířata (např. kavka doc. Drvoty ) Informace v epizodické paměti vytváří u kaţdého dítěte unikátní osobitý poznatkový systém, kterému budeme říkat dětská pojetí nebo prekoncepty ovšem aţ za chvilku. Nejdříve se podíváme, jak lidskou paměť ošálit. Jak je to s lidskou pamětí?

34 Faktorů ovlivňujících paměť je celá řada. Některé z nich lze vyuţít i v pedagogickém procesu pardon, jste manaţeři takţe při řízení učební činnosti ţáků. Jedním z nejdůleţitějších faktorů je stres. Čím je paměť ovlivňována?

35 Všechny změny by měly vést především k tomu, že se žáci budou učit rádi, že nebudou stresováni nikým a ničím, co souvisí s učením. (J. Tupý, 2006) Hezký výrok bohuţel nepravdivý. Při stresu se vylučuje adenokortikotropní hormon (ACTH). Ten stimuluje vylučování kortikoidů z nadledvinek. Vyšší mnoţství ACTH = zhoršení zapamatování. Čím je paměť ovlivňována?

36 Při vysoké úrovni stresu se vyplavuje hodně ACTH a kortikoidů a zhoršuje se paměť. Při velmi nízkých úrovních stresu (nuda, únava, dřímota) jsou informace málo cenzurovány. Člověk si zapamatuje zbytečnosti, nepodstatné informace, bez asociačních vazeb, coţ vede k nepochopení. Ergo nejvíce si lidí zapamatují při mírných úrovních stresu. I ţáci ve třídě. Čím je paměť ovlivňována?

37 Se stresem ve vyučování úzce souvisí i délka udrţení pozornosti. ŢÁK UDRŢÍ POZORNOST PŘIBLIŢNĚ TOLIK MINUT, KOLIK JE MU LET. (Neplatí pro ţáky Univerzity třetího věku. ) Pokud se tato optimální doba překročí, nastává tzv. informační hypersaturace, která patří mezi náročné ţivotní situace. Čím je paměť ovlivňována?

38 Pro zapamatování je důleţitá i smysluplnost přijímané informace. Zkuste si během 5 vteřin zapamatovat tento text: ř r č t t r v n e y é i á A co teď? Je to lepší? t ř i č e r n é v r á n y Čím je paměť ovlivňována?

39 To nejdůleţitější však teprve vstupuje do hry Dámy a pánové: LIMBICKÝ SYSTÉM Čím je paměť ovlivňována?

40 Limbický systém dává emocionální zabarvení vnějším událostem. Označuje události, které jsou pro jedince emocionálně důleţité. Čím vyšší má daná událost vnitřní emocionální náboj, tím snadněji a déledoběji se zapamatovává. I se vším, co s danou událostí souvisí. Čím je paměť ovlivňována?

41 Kaţdé pravidlo má, bohuţel, svoji výjimku. Geniální autisté s Aspergerovým syndromem jsou schopni udržet v paměti ohromná kvanta informací bez jakéhokoliv emocionálního podkladu ale také bez asociačních vazeb. Informace sice mají, ale nespojují se jim ve smysluplné celky, nechápou jejich význam. Čím je paměť ovlivňována?

42 Emocionálního podbarvení informací vyuţívá např. záţitková pedagogika ale např. také český velikán Jára Cimrman a jeho úlekové fixace. Čím je paměť ovlivňována?

43 Aktivita limbického systému úzce souvisí s motivací. Proto je motivace tak důleţitá. Ačkoliv to zní uţ pomalu jako fráze. Ale samotná motivace nestačí. Nejdůleţitější při učení je ZAŢÍVAT ÚSPĚCH! Čím je paměť ovlivňována?

44 Kdy je tedy učení nejefektivnější? Tehdy, kdyţ - učení a objevování nového je radostí, - je přiměřené individuálním schopnostem učícího se jedince, - dítě zaţívá úspěch, je chváleno, odměňováno, - má objevitelský, heuristický charakter, - jsou informace přijímány co nejvíce smysly, - je spojeno s individuálním proţitkem, - přijímané informace vytvářejí asociační vazby s jiţ osvojenými poznatky, - není spojeno s nadměrným stresem. Čím je paměť ovlivňována?

45 Kdo se učí přesně tímto způsobem? Čím je paměť ovlivňována?

46 Proto jsou poznatky získané v dětství velmi pevně zakotveny v paměti. Vytvářejí vlastní poznatkový systém dítěte, jehoţ součástí jsou dětská pojetí. Z pohledu nás dospěláků mohou být směšná a naivní. Dítě si však pomocí nich vysvětluje svět, který ho obklopuje. Podobně, jako si ho vysvětlujeme my pomocí Newtonových zákonů nebo Friedmanovy teorie monetarismu. Co skrývají dětská pojetí?

47 které se našim potomkům mohou zdát stejně směšné a naivní, jako se zdají dětská pojetí nám. Co všechno dětská pojetí ovlivňuje? Exogenní faktory - Jako jsou sociální, ekonomické, kulturní, náboţenské, etnické a další vlivy. Endogenní faktory - Které vycházejí z individuálních psychických a biologických charakteristik nebo dispozic kaţdého jedince. Co skrývají dětská pojetí?

48 Jak se dětská pojetí utvářejí? V zásadě je celý proces řízen dozráváním kognitivních funkcí (Vzpomeňte na Jeana Piageta.) a myšlenkových operací. Co skrývají dětská pojetí?

49 Do jisté míry ontogeneze dětských pojetí kopíruje ontogenezi samotné vědy a jejich disciplín. Co skrývají dětská pojetí?

50 Které faktory se na utváření dětských pojetí nejvíce podepisují? -Individuální zkušenosti spojené s proţitkem -Rodiče, sourozenci a vůbec rodina -Kamarádi, vrstevníci -Škola (dřívější výuka, cílená výuka) -Média (tisk, televize, internet, rozhlas ) - Aktivní utváření, coţ je experimentování, pozorování, porovnávání, samostatné vyhledávání informací. -Postoje, názory, přesvědčení Co skrývají dětská pojetí?

51 z čehoţ vyplývá, ţe dětská pojetí mají sloţitější strukturu. Jsou multidimenzionální. Skládají se z několika sloţek: Kognitivní sloţka Afektivní sloţka Strukturální sloţka Dynamická sloţka Co skrývají dětská pojetí?

52 Dětská pojetí mají často charakter miskoncepcí. To znamená, ţe z hlediska současné úrovně vědeckého poznání jsou chybné ne však z hlediska samotného dítěte. Školní výuka se však tváří, ţe dítě je tabula rasa a s dětskými pojetími systematicky nepracuje. Podstatou procesu učení by však měla být dynamická modifikace dětských pojetí směrem k současnému stavu poznání. Co skrývají dětská pojetí?

53 Jak ale vypadá školní výuka v reálu? Dětská pojetí nejsou přetvářena, ale jsou překrývána poznatky, které jsou jakţ takţ v souladu se současným poznáním. Porovnejte však způsoby, jakými vznikají paměťové stopy dětských pojetí a paměťové stopy v rámci školní výuky! Co skrývají dětská pojetí?

54 Dětská pojetí Epizodická paměť Pozitivní či negativní emoce Osobní zkušenost Praktická činnost Radost z úspěchu Kooperace je vítána Individuální tempo Zapojení maxima smyslů Kaţdodenně pouţívaná Školní výuka Sémantická paměť Nuda, nezájem Zprostředkování Slovní monologické metody Strach ze selhání Kooperace je neţádoucí Tempo určované učitelem Na smyslové podněty chudá Příliš akademická, teoretická Co skrývají dětská pojetí?

55 Tak co myslíte? Zapamatovávají se lépe dětská pojetí nebo školní poznatky? Dětská pojetí jsou někdy tak rigidní, ţe v situacích z běţného ţivota přetrvávají i v dospělosti, někdy i po celý ţivot pokud nejsou smazána senilní demencí. Nevěříte? Věřte! Co skrývají dětská pojetí?

56 Malý důkaz místo slibů Co je to voda? Kolik z Vás, dámy a pánové, odpovědělo, ţe voda je dvouprvková tříatomová sloučenina s lomenou molekulou a vysokým dipólovým momentem? přitom jste se to všichni ve škole učili Co skrývají dětská pojetí?

57 Kde je potom ale problém? V převaţujícím modelu řízení učební činnosti ţáků v našich školách. Ten model se nazývá transmisivně-instruktivní. Je zaloţen na představě, ţe poznatkový systém z hlavy učitele nebo ze stránek učebnice je moţné vzít a en bloc ho přenést do hlavy dítěte. Ignoruje veškeré předchozí poznatky dítěte a především jeho vlastní poznatkový systém. Jak lze řídit učební činnost?

58 Jaké to přináší problémy? Vzhledem k tomu, ţe školní výuka obvykle ignoruje dětská pojetí, existují v hlavách dítěte paralelní pojetí. Jedno pojetí pro paní učitelku, které dítě pouţívá při zkoušení ve škole a původní dětské pojetí, které ţák pouţívá v běţném ţivotě. a je to ještě horší Jak lze řídit učební činnost?

59 Některé učivo je totiţ probíráno v různých předmětech které spolu navzdory evergreenu mezipředmětových vztahů a integrace učiva příliš (rozuměj vůbec ) nekooperují. Dítě má pak několik paralelních pojetí! Pro paní učitelku fyziky, pro paní učitelku chemie, pro paní učitelku přírodopisu a pro svůj běţný ţivot. Jak lze řídit učební činnost?

60 Coţ je samozřejmě značně neefektivní! A má to některé závaţné důsledky: -Ţáci si učivo nespojí ve smysluplný celek. -Nechápou proto význam učiva. -Nevidí jeho praktickou upotřebitelnost. -Chápou učivo jako příliš faktografické. -Nejsou schopni nespecifického transferu tj. pouţití poznatků v situacích běţného ţivota. -Ţáci nové učivo nezapojují do svého poznatkového systému. -A jako takové ho rychle zapomínají. Jak lze řídit učební činnost?

61 A výsledek? Podle průzkumů PISA jsou naši ţáci skvělí pokud jde o faktografické informace a daleko horší, pokud jde o jejich tvůrčí pouţívání. Jak lze řídit učební činnost?

62 Pro většinu žáků i učitelů je výchovně vzdělávací proces ve školách otravný jako zrní na potkany.

63 Co s tím? Můţeme s tím nesouhlasit, můţeme proti tomu protestovat, ale to je tak vše, co se s tím dá dělat? To ne buďte optimisty Existují i jiné modely řízení učební činnosti ţáků. Např. konstruktivistické modely řízení učební činnosti ţáků. Jak lze řídit učební činnost?

64 Tradiční model řízení učební činnosti ţáků Vychází z behaviorálního modelu učení podněty myšlení žáka reakce Tradiční model je transmisivní a instruktivní.

65 Paradigma konstruktivismu Vychází z Piagetovy teorie kognitivního vývoje. asimilace akomodace Asimilace a akomodace jsou základní procesy při aktivní konstrukci poznání.

66 Co je podstatou konstruktivismu? Není to tak jednoduché vymezit, neboť existuje tolik druhů konstruktivismu, kolik je na světě konstruktivistů. V zásadě jde o to (nebo jak je moderní říkat: je to o tom ), ţe poznání si ţák konstruuje sám. Vychází přitom ze svých dětských pojetí, která modifikuje na základě jejich konfrontace s vnějšími vlivy. Jak lze řídit učební činnost?

67 Podle těchto vlivů se konstruktivismus dělí na dvě různé větve: Individuální konstruktivismus Sociální konstruktivismus Těm vnějším vlivům modifikujícím dětská pojetí budeme říkat prameny poznání. Ty učitel připravuje, upravuje a zajišťuje a právě prostřednictvím nich umoţňuje ţákům konstrukci poznání. A také ji ovlivňuje ţádoucím směrem. Jak lze řídit učební činnost?

68 Co mezi prameny poznání patří? Vlastně veškeré nosiče informací speciálně upravené texty obrázky schémata tabulky atlasy videopořady počítačové programy www stránky animace plošné modely reálné objekty prostorové modely přístroje a nástroje slovo učitele spolužáci. Jak lze řídit učební činnost?

69 Například takový paradox zmrzliny. Zeptejte se svých ţáků, co se stane, kdyţ zabalí zmrzlinu do koţichu: a) Roztaje rychleji neţ zmrzlina nezabalená b) Roztaje stejně rychle jako zmrzlina nezabalená c) Roztaje pomaleji neţ zmrzlina nezabalená 89% ţáků 5. ročníku odpoví, ţe správně je varianta a). Proč? Správně je přeci varianta c). Protoţe na základě jejich osobní zkušenosti je v koţichu přece teplo! Jak lze řídit učební činnost?

70 A ejhle! Máme tu dětské pojetí! Transmisivně-instruktivní učitel začne ţákovi vykládat něco o vedení tepla, tepelné izolaci a izolačních vlastnostech různých materiálů. Konstruktivista přinese do výuky koţich a dvě zmrzliny. To jsou ty prameny poznání. Pomocí nich praktickým pokusem ţák zjistí, zda je jeho předpoklad správný či ne. Pokud ne, tak ţák automaticky své dětské pojetí změní. Jak lze řídit učební činnost?

71 Individuální konstruktivismus Vychází z představy ţáka jako malého vědce, který objevuje vědecké pravdy vlastní badatelskou aktivitou. Jak lze řídit učební činnost?

72 Individuální konstruktivismus Vychází z představy dítěte jako Robinsona Crusoe, který v konfrontaci s okolním světem utváří své poznání na základě vlastních zkušeností. Upřednostňuje individuální zkušenosti ţáka a jeho individuální konfrontaci se světem. Svět je poznáván ve formě proveditelných modelů, které sami konstruujeme. Poznání je výsledkem adaptace člověka na prostředí.

73 Je inspirován teorií biologické fenomenologie vnější podnět autopoietický systém perturbace živé soustavy vnější podnět autopoietický systém

74 Individuální konstruktivismus Představa transmise informací z učitele na ţáka se jeví jako značně zkreslená. Vysílaná informace má pouze charakter perturbace, a to ještě pouze tehdy, je-li vůbec subjektem rozpoznána. Ţáky není moţné vyučovat hromadně prostřednictvím jedné metody. Autopoietické procesy mají subjektivní průběh, coţ problematizuje dosahování vzdělávacích cílů ve vyučování u všech ţáků.

75 Sociální konstruktivismus Chápe učení jako sociální proces. Učení se realizuje v rámci komunálního diskurzu. Výsledkem je koncept sdíleného poznání. Jak lze řídit učební činnost?

76 Chtělo by to jeden vševysvětlující příklad třeba jak se dělají děti. Tato problematika se nejprve vysvětluje vytvořením romantických poetických představ čáp, vrána, děti v zelí, květiny Děti však brzy zjistí, ţe tyto představy neodpovídají skutečnosti. Jejich původní dětské pojetí se dostane do rozporu s fakty a dítě začne hledat lepší teorii. Jak lze řídit učební činnost?

77 Individuální konstruktivista na to přijde sám systematickým experimentováním a metodou pokusomyl. Sociálnímu konstruktivistovi to řeknou poučenější a zkušenější kamarádi. Výsledek? Původní dětská představa (čáp, zelí ) je modifikována žádoucím směrem. Pokud dítě utváří a přetváří své poznání samo, k původním dětským představám se už nevrací. Analogicky by měla probíhat i školní výuka. Jak lze řídit učební činnost?

78 Vyuţití konstruktivistických modelů řízení učební činnosti ovšem vyţaduje změnu úloh učitele a ţáka ve vyučování. A tahle změna je poměrně výrazná natolik výrazná, ţe učitelé i ţáci se musí svým změněným rolím teprve učit. Coţ se ani jedněm ani druhým příliš nechce. Konstruktivistická výuka

79 Aktivní konstrukce poznání Je strategií řízení učební činnosti ţáků, která vyuţívá prvků individuálního i sociálního konstruktivismu. Realizuje se interakcí čtyř základních faktorů: formy, metody učitel žák obsah vzdělávání

80 učitel obsah vzdělávání V oblasti především základního vzdělávání jsou ve vztahu k aktivní konstrukci poznání vhodné změny obsahu vzdělávání: Posílení interdisciplinárních vazeb aţ integrovaná výuka příbuzných předmětů. Redukce faktografických pasáţí učiva. Redukce příliš abstraktního učiva. Větší flexibilita obsahu vzdělávání. Příklon k praktickým aplikacím učiva.

81 pozorování analýza pozorování formy, metody porovnávání Vedou ţáka k tomuto sledu kroků při práci s informacemi: diskuse syntéza poznatků zevšeobecnění aplikace konstruktu verifikace konstruktu

82 učitel Učitel přestává být mentorem, ale stává se facilitátorem. Připravuje a didakticky upravuje prameny poznání. Řídí práci ţáků s prameny poznání. Navozuje učební situace. Navozuje metakognici myšlenkových procesů ţáků. Podílí se na verifikaci vytvořených konstruktů.

83 učitel žák Ţák není pasivním recipientem, ale stává se aktivní sloţkou edukačního procesu. Pracuje s prameny poznání. Provádí myšlenkové operace různé úrovně. Realizuje metakognici vlastních myšlenkových procesů. Řídí si tempo své práce v souladu se svými moţnostmi a potřebami. Verifikuje vytvořené konstrukty.

84 Konstruktivistická výuka a učební styly ţáků Výsledky zjišťování efektivity konstruktivistické výuky nejsou jednoznačné! Ukazuje se, ţe model řízení učební činnosti ţáků jako aktivní konstrukce poznání není vhodný pro všechny ţáky. Jako důleţité kritérium ve vztahu k efektivitě konstruktivistické výuky se jeví být učební styly ţáků.

85 Konstruktivistická výuka a učební styly ţáků Řízení učební činnosti ţáků jako aktivní konstrukce poznání se ukazuje jako různě vhodné pro jednotlivé učební styly ţáků: aktivisti pragmatici reflektoři teoretici

86 Pozitiva konstruktivistické výuky Omezuje vznik paralelních dětských pojetí, který je typický pro tradiční výuku. Více se zaměřuje na odstraňování miskoncepcí v dětských pojetích. Respektuje a rozvíjí individuální charakteristiky ţáků. Snaţí se o vytváření komplexních poznatkových systémů, nikoliv pouze izolovaných vědomostí. Vede k vyšší úrovni osvojení poznatků.

87 Pozitiva konstruktivistické výuky Vede ţáky k uvědomování si vlastních myšlenkových pochodů. Rozvíjí schopnost ţáků samostatně pracovat s informačními zdroji. Je zaměřena na praktickou aplikaci poznatků. Ukazuje se být efektivnější pro prospěchově slabší ţáky. Rozvíjí skupinovou a sociální kooperaci ţáků, přispívá ke zlepšení emočního klimatu třídy.

88 Negativa konstruktivistické výuky Riziko nízké úrovně zevšeobecnění. Velká časová náročnost na přípravu i realizaci výuky. Náročnost na kvalitu příprav na vyučovací hodiny. Náročnost na pomůcky, materiální a technické zajištění výuky. Nedostatek připravených pedagogů. Nepřipravenost ţáků, rodičů i vzdělávacích institucí.

89 Kritické přístupy k aktivní konstrukci poznání Jak mohou ţáci získat vědomosti o jevech které nemohou vycházet z jejich individuální zkušenosti (atomární struktura látek, buněčné procesy)? které se vymykají moţnosti pozorování a školních experimentů (děje ve vesmíru, geologické procesy)? které nemají ţádné vazby s jejich původními prekoncepty (představy protilátek, virů, evoluce, elektromagnetického záření)? které jsou v rozporu s jejich kaţdodenní zkušeností, očekáváním a představami (supravodivost, levitace, rozdíl mezi biologickou a mluvnickou ţivotností)?

90 Kritické přístupy k aktivní konstrukci poznání Jestliţe vědomosti nemohou být sdělovány, jak potom ţáci mohou získat znalosti komplexních pojmových schémat, která se v průběhu poznání lidstva vytvářela po celá staletí? Jak můţe učitel předat ţákům teoretické koncepce platné v dané vědecké disciplíně bez moţnosti jejich vysvětlení, objasnění, bez poukázání na vzájemné spojitosti těchto teorií?

91 Model konstrukce dětských pojetí Primitivní věda Laická věda Školní věda Kulturní vlivy Sociální vlivy Konstruktivistická výuka

92 Repetitio est mater studiorum Po osvojení určitého učiva je důleţité realizovat první opakování co nejdříve. Pokud moţno po krátké přestávce, která bude vyplněna jinými aktivitami neţ učením. Toto první opakování by mělo mít podobu rekapitulace osvojeného učiva. Není ještě vůbec nutné spoléhat při prvním opakování pouze na vlastní paměť. Toto první opakování má spíše za cíl upevnění poznatků, zvýraznění důleţitých částí učiva, posílení ţádoucích asociačních spojů, eventuálně vyjasnění struktury učiva. Je proto vhodné provádět toto první opakování s pouţitím stejných studijních materiálů, ze kterých se jedinec učil. Psychodidaktické aplikace

93 Logický systém nadevše! V mysli člověka reprezentují objektivní realitu pojmy, které spolu vytvářejí různé vazby a spoje vzniklé na asociačním základě. Uvědomění si a pochopení tohoto systému je faktor, který výrazně zlepšuje vybavování si osvojených znalostí. Stejně tak můţe být chybné zastrukturování pojmů do systému příčinou řady miskoncepcí. Tvorba myšlenkové mapy např. jako alternativa zápisu vyučovací hodiny. Kaţdá myšlenková mapa má přitom být personalizovaná, tj. má se v ní odráţet individualita dané osoby, její vlastní asociace, její vlastní dětská pojetí atd. Při tvorbě myšlenkové mapy je dobré pouţívat pestré barvy (které by ovšem měly mít svůj řád a smysl a měly by kódovat určitou metainformaci), obrázky, vlastní symboly, piktogramy, které nemusí označovat ani informaci vizuálního charakteru, ale mohou kódovat akustický či čichový vjem. Související komponenty myšlenkové mapy mají být spojovány čárami se šipkami. Psychodidaktické aplikace

94 Není informace jako informace. O snadnosti zapamatování určité informace nerozhoduje jen její subjektivní důleţitost, ale překvapivě také její umístění mezi ostatními přijímanými informacemi. To se označuje jako poziční efekt. Nejlépe se totiţ pamatují informace ze začátku a konce daného učiva. Tento poziční efekt se však netýká pouze učiva a pouze záměrného učení. Lépe si pamatujeme počátek a konec kapitoly v knize, počátek a konec vyprávění, počátek a konec slyšené melodie nebo viděného filmu. Ani počáteční a konečné informace si ale nejsou rovné. Zatímco počáteční informace působí nejintenzivněji, poslední informace působí zato nejdéle. ( čehož se hojně využívá v reklamě Žijte s chutí! ) Psychodidaktické aplikace

95 Ranschburgova inhibice, aneb úskalí podobnosti. Učící se jedinci si nedokáţou kvalitně zapamatovat a vybavit informace, kterou nejsou dostatečně odlišné, ať se jiţ jedná o obsah informací, jejich verbální označení nebo čas, ve kterém byly přijímány a zpracovávány. K zamezení negativních účinků Ranschburgova efektu je vhodné např. jinak uspořádat vzdělávací obsah, nezatěţovat ţáky přílišným mnoţstvím detailů v jedné vyučovací hodině, ale spíše prezentovat detaily téhoţ učiva v různých vyučovacích hodinách, souvislejší výklad je vhodné častěji přerušovat uváděním zajímavostí, detailů, podrobností atd. Psychodidaktické aplikace

96 Zrádný multitasking. Stav, při němţ více procesů sdílí stejný prostředek k jejich zpracování, který však je v daný okamţik schopen zpracovávat vţdy pouze jeden proces. Multitasking má v reálném světě mnoho podob. Ve školní praxi dochází k přepínání pozornosti např. tehdy, kdyţ ţák poslouchá výklad učitele a zároveň se baví se spoluţákem v lavici, píše SMS na mobilním telefonu, svačí nebo vypracovává domácí úkol na další vyučovací hodinu. Nejčastěji však k multitaskingu dochází při práci s počítačem. Učící se jedinec, který např. s pomocí počítače vypracovává seminární práci, řeší zadanou úlohu, nebo se učí z elektronických dokumentů (např. e-books), velmi často současně sleduje y, chatuje, kontroluje vzkazy na Facebooku, komunikuje elektronicky se svými přáteli nebo pouze surfuje po internetu. Psychodidaktické aplikace

97 Pouţít nebo zapomenout. Selekce informací uloţených v sémantické paměti probíhá podle jednoduchého principu: informační stopy, které jsou vyuţívány v běţném ţivotě, v paměti zůstávají a jejich asociační vazby se posilují, čímţ dochází ke zlepšování schopnosti tyto uloţené informace vybavovat. Informační stopy, které nevyuţíváme, jsou po určitém čase zapomenuty. Právě frekvence používání daných vědomostí v praxi rozhoduje mimo jiné o tom, že mateřský jazyk se člověk učí relativně snadno, zatímco učení se cizích jazyků mu dělá potíže. Je-li však člověk donucen používat i cizí jazyk v běžném denním životě (pokud např. pracuje v zahraničním sportovním klubu), naučí se ho používat relativně rychle a správně, přestože nemusí jít o jedince s výjimečným intelektem. Psychodidaktické aplikace

98 Nobody is perfect. Ukazuje se, ţe čím více času věnujeme marné snaze o vybavení si určité informace, tím pravděpodobněji bude daná informace opět v budoucnu zapomenuta. Tento do jisté míry paradox je vysvětlován tím, ţe pokusy o vybavení nějaké dříve naučené informace, která je nějak poškozena nebo je neúplná, mají za následek fixaci této chybné paměťové stopy namísto upevnění správné odezvy. Není tedy příliš správné nutit např. ţáky při výuce, aby si vzpomněli na chybějící detaily nebo úseky své vědomosti. Efektivnější je jim chybějící informaci znovu připomenout. Psychodidaktické aplikace

99 Time management. Krátkodobá paměť musí mít čas ke zpracování a utřídění získávaných informací. Po prvních 30 minutách učení by měla následovat 10 minutová přestávka. Dále pak by měl být dodrţován systém pětiminutových přestávek po kaţdých 15 minutách věnovaných učení. Tyto časové dispozice jsou samozřejmě flexibilní a orientační, jde spíše o vzájemný poměr učení a přestávek, neţ o jejich absolutní časovou délku. Ta je vţdy závislá na aktuálním stavu jak samotného učícího se jedince, tak okolního prostředí (v hlučném prostředí např. musí být úseky kratší, v klidném prostředí mohou být delší). Psychodidaktické aplikace

Základy psychodidaktiky

Základy psychodidaktiky Základy psychodidaktiky Třídní záhady tohoto a jiných světů Proč má Michal radši chemii, zatímco Anička angličtinu? Proč se sprostá slova učí děti rychleji než Pythagorovu větu? Proč je 90 % poznatků průtokových?

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem).

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem). Seznam příloh: Příloha č.1: ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie Příloha č.2: Výukové programy vhodné pro reedukaci SPU Příloha č.3: Rozhovor s učiteli školy Příloha

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace ul. Školní, č.p. 2520, 470 05 Česká Lípa

Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace ul. Školní, č.p. 2520, 470 05 Česká Lípa UČEBNÍ PLÁN Učební plán pro 1. stupeň Vzdělávací oblast Vyučovací předmět 1. 2. 3. 4. 5. ŠVP RVP Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Český jazyk

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve Učení zážitkem Praha 7.4. 2010 Bohumír Fiala, aivd@aivd.cz Vladimír Mareš, atkm@atkm.cz UČENÍ o Více nebo méně trvalá změna ve vědění, chování nebo prožívání, která je výsledkem určitéčinnosti nebo zkušenosti

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Učebnice a jejich využívání ve výuce Kliknutím lze upravit styl předlohy.

Učebnice a jejich využívání ve výuce Kliknutím lze upravit styl předlohy. Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků Ostravské univerzity v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě Učebnice a jejich využívání ve výuce Kliknutím lze upravit styl předlohy. Mgr. Iva Červenková,

Více

Stroje a zařízení. 23-45-L/01 Mechanik seřizovač PŘEDMĚT: OBOR:

Stroje a zařízení. 23-45-L/01 Mechanik seřizovač PŘEDMĚT: OBOR: PŘEDMĚT: Stroje a zařízení OBOR: 23-45-L/01 Mechanik seřizovač Obsah prezentace: slide obecný cíl předmětu 3 charakteristika obsahu učiva 4 pojetí výuky 5 hodnocení výsledků ţáků 6 rozpis učiva dle RVP

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu fyzikální praktika je časové vymezení dáno učebním

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenský věd Téma Druhy a efektivita učení Ročník 1. ročník Datum

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Předmět je vyučován v 6. ročníku s časovou dotací jedné vyučovací hodiny týdně. Žákům umožňuje získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních

Více

Psychologie výchovy a vzdělávání. Učení z obrazového materiálu

Psychologie výchovy a vzdělávání. Učení z obrazového materiálu Psychologie výchovy a vzdělávání Učení z obrazového materiálu Učení z textu Pedagogický text, didaktický text Verbální složka Teoreticky rozpracováno téměř 100 let (Průcha, Gavora, Michovský) Neverbální

Více

VYBRANÉ PSYCHODIDAKTICKÉ POZNATKY JAKO INSPIRACE (NEJEN) PRO UČITELE PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ

VYBRANÉ PSYCHODIDAKTICKÉ POZNATKY JAKO INSPIRACE (NEJEN) PRO UČITELE PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ DOULÍK, P., ŠKODA, J. Vybrané psychodidaktické poznatky jako inspirace (nejen) pro učitele přírodovědných předmětů. Biologie, chemie, zeměpis, 2011, roč. 20, č. 3x, s. 326-330. ISSN 1210-3349. VYBRANÉ

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Škola Základní škola, Třída 6. A Předmět Angličtina Učitel Mgr. Dagmar Vážená paní učitelko, vážený pane

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Funkce chemického pokusu ve výuce chemie

Funkce chemického pokusu ve výuce chemie Funkce chemického pokusu ve výuce Funkce vyplývají ze struktury pokusu a charakteristiky výuky a vzhledem k cílům výuky Informativní Formativní Metodologická Vyberte si každý jednu chemickou reakci (z

Více

Základní škola Ţelezný Brod, Pelechovská 800. Pelechovská 800, 468 22 Ţelezný Brod

Základní škola Ţelezný Brod, Pelechovská 800. Pelechovská 800, 468 22 Ţelezný Brod Základní škola Ţelezný Brod, Pelechovská 800 www.zspelechovska.cz skola@spelechovska.cz Pelechovská 800, 468 22 Ţelezný Brod Škola prochází postupnou rekonstrukcí a je vybavovány moderním zařízením a pomůckami.

Více

Školní rok 2009/2010 Školní rok 2012/2013

Školní rok 2009/2010 Školní rok 2012/2013 Školní rok 2009/2010 Školní rok 2012/2013 Proč? Je snadné využívat technologické nástroje, které se neustále vyvíjejí. Je důležité si uvědomit, že revoluci nepředstavují Technologie, ale Informace a komunikace.

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ 171 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE INFORMATIKA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY Kateřina Kostolányová Ostravská univerzita v Ostravě 1 Podpořeno projektem ESF OP VK CZ.1.07/2.3.00/09.0019

Více

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. Prorektor pro studium

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

doulik@pf.ujep.cz skodaj@pf.ujep.cz m.smidl@seznam.cz SEMINÁŘ PRO UČITELE PaedDr. Pavel Doulík, PhD. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D.

doulik@pf.ujep.cz skodaj@pf.ujep.cz m.smidl@seznam.cz SEMINÁŘ PRO UČITELE PaedDr. Pavel Doulík, PhD. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. SEMINÁŘ PRO UČITELE PaedDr. Pavel Doulík, PhD. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. Milan Šmídl Řekni mi a já zapomenu. Ukaž mi a já si to zapamatuji. Nech mne to udělat a já pochopím. Hlavním cílem učebnice je žáky

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Fyzika Vyučovací předmět Fyzika je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru ze vzdělávací oblasti

Více

Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV. Bříza a oheň II Přátelství

Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV. Bříza a oheň II Přátelství Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV Název učební (téma) Bříza a oheň II Přátelství Stručná anotace učební V této hodině ţáci navazují na předchozí učební jednotku Bříza a oheň.

Více

1. Metodika vlastního hodnocení školy. 1.1 Oblasti hodnocení 1.1.1 PROGRAM ŠKOLY

1. Metodika vlastního hodnocení školy. 1.1 Oblasti hodnocení 1.1.1 PROGRAM ŠKOLY 1. Metodika vlastního hodnocení školy 1.1 Oblasti hodnocení 1.1.1 PROGRAM ŠKOLY soulad školního programu s RVP další programová nabídka např. pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, variabilita

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

V předmětu Informatika se uplatňují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova.

V předmětu Informatika se uplatňují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. 5.3 Oblast: Informační a komunikační technologie Předmět: Informatika 5.3.1 Obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika předmětu Informatika 1. stupeň Výuka počítačů a práce s informacemi

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a příroda Seminář z fyziky Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Seminář z fyziky je vzdělávací

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Zásady efektivního učení

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Zásady efektivního učení VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 12, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 13.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Konverzace v anglickém jazyce

Konverzace v anglickém jazyce VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v anglickém jazyce Konverzace v anglickém jazyce je volitelný vyučovací

Více

Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody:

Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody: VÝUKOVÉ METODY Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody: 1. Předává informace a dovednosti obsahově nezkreslené. 2. Je formativně účinná, tj. rozvíjí poznávací procesy. 3. Je racionálně a emotivně

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Nejméně efektivní metody učení

Nejméně efektivní metody učení Jak na učení Nejméně efektivní metody učení podtrhávání a zvýrazňování v textech opakované čtení stručné shrnutí snaha zapamatovat si klíčová slova mentální vizualizace k připomenutí látky Tyto způsoby

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?

Více

ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ

ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ PRAXI RNDr. Jaroslav Honza, CSc. Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

Plánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko

Plánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko Plánování ve školní TV Zpracoval: Ondřej Šimko Plánování ve školní TV je záměrná a cílevědomá činnost učitele k stanovení co nejracionálnějšího způsobu realizace a postupu v plnění vytčených cílů PLÁNOVÁNÍ

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více