Téma: Kvalita čárových kódů Průzkum implementace Systému GS1 na českém trhu 2D kódy v Systému GS1. Interview: Miroslav Exner, Globus ČR

Transkript

1 GS1 Czech Republic číslo 41, červen 2012 Interview: Miroslav Exner, Globus ČR Téma: Kvalita čárových kódů Průzkum implementace Systému GS1 na českém trhu 2D kódy v Systému GS1

2

3 Číslo 41/2012 Vychází 2x ročně Náklad: 7500 kusů Copyright: 2012, GS1 Czech Republic Vydavatel: GS1 CZECH REPUBLIC Na Pankráci Praha 4 Odpovědný redaktor: Mikuláš Černý Tel.: info@gs1cz.org Redakce: Pavla Cihlářová Michal Bílý Kateřina Teplá Pre-press: DiDi&RoPa Tisk: Grafotechna s.r.o. Tel.: Kvalita provedení čárového kódu: klíčový faktor úspěchu Dalo by se říci: nic nového pod sluncem, a přece je potřeba tuto základní tezi standardní identifikace znovu a znovu připomínat. V záplavě moderních technologií a stále výkonnější techniky lze snadno podlehnout domněnce, že jakýkoliv čárový kód je možné sejmout bez nejmenších potíží. Každodenní praxe nám však stále připomíná, že cílem využívání standardů GS1 je kromě samotné identifikace produktů také zabezpečení bezproblémové snímatelnosti informací, které jsou v čárových kódech uloženy. Je potřeba si uvědomit, že i 1 % nesnímatelných čárových kódů v místě prodeje znamená při současné úrovni denních prodejů poměrně významné ekonomické ztráty. K tomu je nutné připočíst i nespokojenost zákazníků, které obtíže se skenováním kódu nutí strávit u kasy více času, než by si přáli. I přes veškerou snahu, kterou sdružení GS1 vyvíjí, je i nadále třeba konstatovat, že úroveň kvality značení by mohla být v mnohém lepší. Jsme proto velmi rádi, že v posledních letech roste na straně obchodních řetězců zájem o zvyšování kvality čárového kódu. Právě jejich aktivita a podpora rozsáhlých kontrol kvality provedení standardní identifikace přináší velmi pozitivní výsledky. Navíc místo prodeje již není jediný bod, kde kvalita provedení čárového kódu rozhoduje o tom, zda se produkt dostane bez problémů ke spotřebiteli. S rostoucím podílem elektronického obchodování prostřednictvím mobilních telefonů, které jsou vybaveny čtečkami čárových kódů, je potřeba se na jejich provedení dívat ještě pozorněji. Schopnosti pokladních skenerů jsou často až neuvěřitelné a spolu se zručností zkušené obsluhy dokáží doslova divy. Fotoaparáty mobilních zařízení přece jenom nemusí být tak flexibilní například vůči odleskům nebo drobným vadám čar lineárních kódů, jak by se zdálo. Z praxe, kterou máme díky GS1 aplikaci na kontrolu legálního využívání standardních identifikačních čísel organizací, vidíme, že řada čárových kódů, které nemají při průchodu kasou problém, není pomocí ipadu nebo iphonu snímatelná. Navíc je potřeba počítat s vlivem prostředí, ve kterém bude spotřebitel čárové kódy snímat: roli mohou hrát světelné podmínky, zručnost uživatele a mnoho dalších aspektů. Je jisté, že snímatelnost zejména kódů se špatným poměrem čar a mezer je v případě mobilních aplikací daleko horší, než je tomu u pokladních skenerů. To je nové kritérium, které je rozhodně potřeba vzít v úvahu při tvorbě grafických návrhů především u obalů spotřebitelských jednotek. Důraz na kvalitu provedení není samozřejmě výsadou lineárních kódů. V zásadě obdobně je třeba vnímat i riziko chybného provedení dvoudimenzionálních kódů, konkrétně GS1 Data- Matrixu. U těchto kódů je sice lépe zabezpečena snímatelnost při určité míře poškození, ale jsou zpravidla aplikovány v malých velikostech, což klade poměrně vysoké nároky na kvalitu a přesnost provedení. Vzhledem k rozvoji využívání 2D kódů zvláště ve farmaceutickém průmyslu očekáváme v krátké době zvýšení poptávky po verifikaci těchto kódů. Sdružení GS1 Czech Republic se proto rozhodlo vybavit se verifikačním zařízením tak, aby mohlo i tuto službu svým uživatelům nabídnout již ve druhém pololetí letošního roku The Global Language of Business 1

4 Systém GS1 jednotná vize společný jazyk standardní řešení OBSAH 4 Informace z GS1 Czech Republic Personálie Nová školení uživatele zaujala Spolupráce s Obalovou asociací SYBA Doplnění znalostí o 2D symbolech První výsledky průzkumu mezi uživateli Systému GS1 v České republice Valná hromada GS1 v Kolumbii 5 Průzkum implementace Systému GS1 na českém trhu 6 General Assembly 2012 Cartagena, Kolumbie 7 Ze zahraničí: RFID in Europe 8 Oslo hostilo setkání EPC/RFID laboratoří GS1 10 GLN důležitý stavební kámen Systému GS1 12 Téma: Kvalita čárových kódů Miroslav Exner, CIO Globus ČR: Kvalita EAN kódů je důležitý fenomén 14 Globus průkopníkem kontroly kvality čárových kódů 16 GS1 Logger for Staff: boj s ilegálními kódy 17 FITPRO: revoluce v legislativě e-fakturací 18 Národní subsety GS1 EANCOM se živě rozvíjejí 20 Nové přírůstky do rodiny symbolů GS1 24 GS1 DataBar: ochrana spotřebitele, stop plýtvání 26 Školení o EPC/RFID 2

5 Nároky EU na identifikaci léčivých přípravků 28 GDSN: spolupráce GS1 Czech Republic a Editel CZ 29 Ze semináře RFID v autoprůmyslu 32 Novinky z Česko-Slovenské iniciativy ECR Xavier Hua a témata ECR na Retail Summitu Téma měsíce března: dostupnost zboží na regálech ECR Europe Conference 2012 Členská základna ECR se neustále rozrůstá Pracovní skupiny EDI a GDSN Pracovní skupina Category Management Pracovní skupina Benchmarking 34 Sekce akreditovaných partnerů ICS Identifikační systémy, a.s.: Odbavení objednávek uzenin 36 Eprin, spol. s r. o.: Výrazné zvýšení efektivity expedice 39 Ceník produktů a služeb GS1 Czech Republic 40 Akreditovaní partneři GS1 Czech Republic 41 Abecední seznam dodavatelů pro Systém GS1 3

6 Informace z GS1 Czech Republic Personálie Během nedávného zasedání Výboru GS1 Czech Republic došlo k jeho rozšíření o společnost Ahold Czech Republic. Díky této posile se ve vedení sdružení vyrovnalo zastoupení obchodních a výrobních organizací. V osobě Milana Striežence, který bude společnost Ahold v tomto orgánu zastupovat, Výbor sdružení navíc získal do svých řad dalšího významného a zkušeného manažera. Dubnové zasedání bylo rovněž zasedáním volebním. Členové Výboru jednomyslně potvrdili na další funkční období Jaroslava Camplíka na post prezidenta sdružení. Pozici viceprezidenta bude i nadále zastávat Michal Gašparín ze společnosti Nestlé Česko. Členy Výboru dále jsou Miroslav Exner (Globus ČR), Miloš Hammer (Makro C&C ČR), Zdeněk Indra (Grafotechna Print), Jan Příhoda (Kodys), Stanislav Lego (Flexfill NCH Europe) a Petr Šyc (Kraft Foods ČR). AKTUÁLNÍ STAV DATABÁZE ZAPOJENÝCH ORGANIZACÍ V ČR Počet firem zapojených do Systému GS1 4/2012 Celkem Z toho výrobci a distributoři obchodníci 38 dodavatelé pro Systém GS1 103 ostatní 51 projednávané registrace 594 CR Milan Strieženec Nová školení uživatele zaujala Na základě čerstvě získaných zkušeností z průzkumu úrovně implementace Systému GS1 na českém trhu připravilo sdružení GS1 Czech Republic nová školení. Ukázalo se, že např. téma přidělování GTIN a s tím spojené rozhodovací procesy je pro velkou část uživatelů nepříliš známou a zvládnutou problematikou. Již první realizované školení zabývající se tímto tématem bylo velmi úspěšné po stránce účasti i z hlediska přímé odezvy a hodnocení absolventů. Jako potřebné se obdobně ukazuje věnovat samostatnou prezentaci problematice využívání globálního lokalizačního čísla (GLN). Řada našich uživatelů nemá přesnou představu, jak tuto identifikační strukturu používat, kdy je potřeba generovat tzv. sekundární GLN a jak s nimi zacházet například v případě změny právní subjektivity nebo majitele. Velký zájem je (zejména v souvislosti s masivními kontrolami prováděnými ve spolupráci s obchodními řetězci) také o inovované školení zaměřené na kvalitu a provedení čárového kódu. Na druhou polovinu roku připravuje GS1 Czech Republic rozšíření školení na téma 2D kódů a jejich využívání. Spolupráce s Obalovou asociací SYBA V průběhu února a dubna proběhl ve spolupráci s Obalovou asociací SYBA a za podpory zástupce obchodu, společnosti Globus ČR, společný workshop na téma Kvalita čárových kódů a moderní trendy v obalovém průmyslu. Cílem této akce z pohledu GS1 Czech Republic bylo dosažení vyššího povědomí o důležitosti tvorby kvalitních podkladů pro realizaci čárových kódů především pro skupinu samostatných grafických návrhářů, artstudií a marketingových center zabývajících se tvorbou a úpravami užité grafiky. Ohlas ze strany osloveného spektra nezávislých posluchačů byl natolik dobrý, že uvedený workshop patrně nebyl poslední. Doplnění znalostí o 2D symbolech Vzhledem k rychlému vývoji v oblasti aplikací využívajících standardní 2D kódy a to hlavně ve zdravotnickém sektoru využili pracovníci sdružení Petr Bílek a Michael Šimek nabídky centrály GS1 v Bruselu a koncem dubna se CR CR zúčastnili odborného školení o symbolech GS1 DataMatrix a GS1 QR Code. Na základě nových poznatků bylo rozhodnuto o zakoupení příslušného verifikačního zařízení, kterým bude GS1 Czech Republic disponovat nejpozději od třetího čtvrtletí tohoto roku. První výsledky průzkumu mezi uživateli Systému GS1 v České republice V průběhu první poloviny roku provedlo sdružení GS1 Czech Republic poměrně rozsáhlý průzkum úrovně využívání standardní identifikace a elektronické komunikace na českém trhu. S prvními výsledky průzkumu se můžete seznámit již v tomto čísle časopisu INFO 859, podrobnější informace budou k dispozici po zpracování získaných dat koncem roku. Valná hromada GS1 v Kolumbii General Assembly 2012 valnou hromadu globální organizace GS1 letos hostilo kolumbijské letovisko Cartagena. Hlavního zasedání valné hromady se zúčastnilo více než sto delegátů ze 74 zemí světa. Ti se shodli na základních prioritách pro nejbližší roky: silnou orientaci na podporu B2C aktivit, mobile commerce, důraz na vzdělávání uživatelů Systému GS1 a správnou implementaci standardů. Na setkání byly rovněž představeny studie o standardizaci ve spotřebním průmyslu a zdravotnictví. Bližší informace najdete na str. 6. Sídlo sdružení GS1 Czech Republic v Praze 4, Na Pankráci 30 redakce 4

7 Průzkum implementace Systému GS1 na českém trhu GS1 Czech Republic vyhodnocuje dosud nejrozsáhlejší průzkum úrovně implementace podle standardů Systému GS1. Průzkum se zaměřil na uživatele s minimálně pětiletými zkušenostmi s využíváním standardní identifikace. První výsledky hovoří o masivní implementaci standardní identifikace především na úrovni spotřebitelských jednotek. Sdružení GS1 Czech Republic provedlo v první polovině letošního roku poměrně rozsáhlý průzkum úrovně standardní identifikace pomocí Systému GS1. Do reprezentativního vzorku dotazovaných společností byli vybráni tradiční uživatelé, kteří standardní identifikaci využívají pět a více let. Významným kritériem pro zařazení bylo rovněž dodržení poměru mezi dotázanými společnostmi a skutečným složením uživatelské základny v České republice, a to jak z hlediska četnosti uživatelů v jednotlivých velikostních kategoriích, tak i z hlediska zastoupení jednotlivých průmyslových sektorů. Respondenti byli dotazováni výhradně telefonicky, aby jim bylo možné dotazy případně vysvětlit nebo korigovat jejich nesprávné pochopení. Z takto provedeného dotazování je míra jistoty, že dotazy byly zodpovězeny správně, samozřejmě vyšší než u dotazníků, které by byly do společností zaslány a jejich vyplnění by bylo provedeno bez asistence. Vzhledem k faktu, že průzkum v takovém rozsahu byl prováděn vůbec poprvé, byly položeny dotazy zcela základního charakteru se zaměřením na podchycení penetrace klíčových identifikačních struktur a technologií a na ně navazujících elektronických komunikačních standardů. Aktuálně jsou výsledky průzkumu zpracovávány, ale již první sumarizace ukazují na velmi masivní implementaci standardní identifikace především na úrovni spotřebitelských jednotek. To logicky koresponduje s rutinním využíváním skenování čárových kódů v místě prodeje, tedy u kasy v obchodních řetězcích. Z tohoto pohledu tedy není překvapením, že téměř 75 % všech dotázaných společností značí minimálně polovinu svých produktů pomocí GTIN-13 (globálního identifikačního čísla položky). U společností, které vyrábějí rychloobrátkové produkty, je dokonce přes 60 % těch, které jím značí celý sortiment nebo jeho naprostou většinu. Identifikace pomocí GTIN (spotřebitelské jednotky) 20 % 7 % 8 % 26 % 39 % Všechny Většina Polovina Menší část Nezodpovězeno Automatická vysledovatelnost stále až na druhém místě Pokud jde o vyšší jednotky balení, tedy o obchodní jednotky, je situace o něco méně optimistická. Všechny nebo většinu obchodních balení značí zhruba 35 % společností, polovinu nebo menší část obchodních jednotek značí dalších téměř 25 % uživatelů. V této úrovni hierarchie balení i nadále převládá klasický čárový kód EAN-13, pouze necelých 10 % identifikace je prováděno pomocí kódu GS Identifikace pomocí GTIN (obchodní jednotky) 41 % 19 % 21 % 4 % 15 % Všechny obchodní jednotky Většina obchodních jednotek Polovina obchodních jednotek Menší část obchodních jednotek Neuvedlo ani jednu z možností Podíl využívaných typů čárových kódů 19 % 26 % 7 % 7 % 47 % EAN-13 GS1-128 ITF-14 Neznačí Nezodpovězeno (Pozn.: Někteří uživatelé využívají současně více typů čárových kódů.) Z těchto ukazatelů lze vyvodit následující: Na trhu stále převažuje identifikace obchodních jednotek za účelem popisu konkrétního balení pro potřeby přímého prodeje nebo EDI komunikace, kde jednoznačné identifikační číslo postačuje. Identifikace pro potřeby automatické vysledovatelnosti produkce, kdy by byla potřeba snímat rovněž dodatkové informace (například šarži nebo datum expirace), je doposud méně častá. Ukázalo se také, že pro tuto variantu balení je stále aktuální značení pomocí kódu ITF-14 byť tento kód není běžně snímatelný na kasách, ani není schopen nést více informací. Implementaci tohoto nosiče potvrdilo 7 % respondentů, jeho relativní obliba souvisí spíše s výhodami snadné aplikace v případě konkrétních obalových materiálů. Budoucí průzkumy se zaměří na trendy Další z dotazů směřoval na využívání standardní identifikace logistických jednotek, typicky palet. Předmětem dotazu bylo využívání kódu SSCC (sériové číslo logistické jednotky), zadavatel se dále ptal, zda jsou společnosti schopny využívat data potřebná pro tvorbu standardní logistické etikety i ve svých informačních systémech. Průzkum ukázal, že standardní paletové etikety zatím využívá pouhých 22 % dotázaných a jen necelá polovina z nich dokáže data o logistických jednotkách dále využívat i pro vlastní informační systém. Je pravděpodobné, že nízká úroveň využívání SSCC kódu je ovlivněna poměrným zastoupením malých uživatelů ve statistickém vzorku, ale na druhé straně určitě hraje roli zatím slabý tlak na automatickou identifikaci logistických jednotek ze strany obchodních organizací a logistických providerů. Srovnání podílů označovaného sortimentu dle odvětví (FMCG a ostatní) 45 % 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5 % 0 % Všechny Většina Polovina Menší část Nezodpovězeno FMCG Ostatní Závěrem lze říci, že průzkum jednoznačně potvrzuje obecně známé parametry rozvoje standardní identifikace na našem trhu. Bude zajímavé podívat se na získaná statistická data podrobněji například z pohledu malých, středních a velkých společností. Již dnes je však zřejmé, že bude potřeba sledovat trendy, což předpokládá pravidelné opakování průzkumu doprovázené případnými modifikacemi kladených dotazů tak, aby sdružení GS1 Czech Republic bylo schopné lépe reagovat na potřeby praxe a předvídat nebo stimulovat další rozvoj standardizace. Ing. Pavla Cihlářová, ředitelka GS1 Czech Republic 5

8 General Assembly 2012 Cartagena, Kolumbie Priority pro budoucí dva až tři roky formulované na valné hromadě za účasti zástupců 74 národních organizací GS1 jsou jasné: silná orientace na podporu B2C aktivit, mobile commerce, důraz na vzdělávání uživatelů Systému GS1 a správná implementace standardů. Valná hromada globální organizace GS1 se letos konala v horkém podnebí kolumbijského letoviska Cartagena. Stejně horká byla i témata, která bylo nutno prodiskutovat v rámci doprovodného programu, jenž předcházel samotnému zasedání valné hromady. Hned v úvodní sekci zazněla celá řada nových imperativů, které, zdá se, budou diktovat budoucí trendy v tzv. e-tailu neboli internetové verzi maloobchodního prodeje. Průzkum, který si nechala organizace GS1 zpracovat, ukazuje, že již dnes celých 21 % uživatelů chytrých telefonů nakupuje produkty denní spotřeby přes svůj mobilní telefon nebo využívá digitální slevové kupony. Čísla z USA hovoří o 25 mil. uživatelů. Jejich počet exponenciálně roste a tento nákupní kanál významně posiluje. Výzva pro GS1: rostoucí potřeba kvalitních dat ze strany koncových zákazníků To je obrovská příležitost nejen pro obchodníky, ale zároveň i pro standardy GS1. Zákazníci totiž budou takto nakupovat stále více druhů produktů, které fyzicky neuvidí, a o to naléhavěji budou potřebovat kvalitní a úplné informace, na které se budou moci plně spolehnout. Tento nový způsob nakupování zároveň přinese nové příležitosti i výzvy v oblasti logistiky. Lidé si budou chtít nákup vyzvednout buďto v obchodě, resp. v distribučním centru, nebo budou požadovat dodávku do místa bydliště. Všechny tyto nároky bude muset obchodník uspokojit velice flexibilně a i on bude zcela jistě potřebovat stále více informací neboli stále více kvalitnějších dat o produktech. Význam datové kvality poroste! GS1 má z tohoto pohledu konkurenční výhodu zkušenosti v oblasti správy kmenových dat a datové synchronizace. Na tuto přednost poukázal ve svém příspěvku také jeden z významných vizionářů současnosti, švédský ekonom Dr. Kjell A. Nordstrom. Zároveň však varoval, že bez neustálé snahy o inovativní přístup a rychlou, efektivní reakci na vývoj potřeb uživatelů a požadavků spotřebitelů není možné si tuto dočasnou konkurenční výhodu udržet. Nejvíce změn a doplňků se týká datové synchronizace Během pracovních setkání ředitelů jednotlivých národních organizací GS1 se členy globální správní rady a zástupci předních uživatelů Systému GS1 byly formulovány hlavní priority pro příští dva až tři roky. Nikoho nepřekvapilo, že mezi tyto priority se řadí právě B2C aktivity, datová kvalita, důraz na školení a vzdělávání uživatelů a na korektní implementaci standardů. Během hlavního zasedání valné hromady, na kterém se sešlo více než sto delegátů ze 74 zemí světa, bylo konstatováno, že za poslední rok prošlo schvalovacím řízením celkem 87 změn nebo nových doplňků do specifikací GS1 standardu. Nejvíce, celkem šedesát změn a doplňků, se týkalo datové synchronizace, 15 změn bylo schváleno v e-com standardu, zbylé souvisely se standardy v oblasti BarCodes. Pozornost delegátů upoutala také zpráva interní komise, jejímž úkolem je dohlížet na dodržování vnitřních pravidel globální organizace. Komise dokončila revizi shody principů řízení jednotlivých národních organizací s pravidly, která jsou spojena s udělením licence těmto lokálním organizacím. Zdroj: Nestlé Staronový předseda správní rady GS1 Jose Lopez Výsledek revize přinesl další podněty pro zlepšení řízení organizace GS1. V průběhu valné hromady proběhla volba předsedy a dvou místopředsedů správní rady. V čele organizace byl potvrzen José Lopez, výkonný ředitel Nestlé, pozice místopředsedů budou zastávat Tim Smucker, předseda správní rady americké společnosti The J. M. Smucker Co., a Zong-nan Wang, ředitel jedné z největších čínských obchodních organizací Bright Foods Company. Představeny strategické studie o standardizaci ve spotřebním průmyslu a zdravotnictví V závěru General Assembly 2012 byly představeny dvě nové strategické studie. První zpracovala společnost Cap Gemini ve spolupráci s GS1 a TCGF (The Consumer Goods Forum). Studie se věnuje budoucím trendům v oblasti standardizace ve spotřebním průmyslu. Druhá, tzv. Bílá kniha zdravotnictví, se zabývá problematikou standardizace ve zdravotnickém sektoru. Byla zpracována výhradně pro potřeby GS1 jako sumarizace dosavadních zkušeností s úspěšnou implementací GS1 standardů v této oblasti; zároveň slouží jako návod, jak se dále ve zdravotnictví prosazovat. Dokument bude odborné veřejnosti představen na podzimní zdravotnické konferenci v Lisabonu. Ing. Pavla Cihlářová, ředitelka GS1 Czech Republic 6

9 Ze zahraničí: RFID in Europe Belgické město Leuven bylo 23. a 24. května dějištěm konference RFID in Europe. První konferenční den byl plně věnován RFID technologii, rozvoji projektu RFID in Europe a případovým studiím. Program druhého dne patřil problematice PIA (Privacy Impact Assessment). Úvodní slova Pata Doodyho, člena správní rady RFID in Europe, se týkala organizační struktury vedení projektu RACE. Již na minulé valné hromadě bylo rozhodnuto o pokračování projektu, a to formou neziskové organizace. Pro více informací je možné navštívit webové stránky: Jedna z nejzajímavějších přednášek nesla název RFID in Security. Přednášející nastínili požadavky na kryptografické zabezpečení RFID technologie, které jsou však protichůdné. Dochází zde k rozporu mezi požadavky na výkon vůči spotřebě energie. Další přednáška se zabývala využitím RFID technologie v železniční dopravě; popisovala aktuální projekt trasování vlaků ze Švédska do Belgie. Kritický bod: evidence majetku firmy, zejména přepravních obalů Ve druhé části konferenčního dne byly představeny případové studie. Pro zajímavost uveďme prezentaci zaměřenou na logistiku a trasování přepravních jednotek. Implementátoři dosáhli lokalizovatelnosti zásilek s přesností na jeden metr při 98,5% úspěšnosti i u malých jednotek. Výsledkem bylo zvýšení rychlosti lokalizace zásilek, přesnost jejich balení, eliminace ztrát a výrazné snížení počtu reklamací. Stephane Pique, spoluzakladatel a provozní ředitel sdružení International RFID Business Association, má s RFID dvacetileté zkušenosti. Svoji přednášku zaměřenou na logistiku nazval Evidence majetku a sledování vratných obalů v přepravě aplikace, které jsou pro nasazení RFID smrtící. Jako nejkritičtější bod systému, který může RFID pomoci odstranit, Stephane Pique označil chybějící přehled o majetku firmy, konkrétněji o vratných obalech. Projekt EPAL (European Pallet Association) můžeme stručně definovat jako příklad úplné integrace GS1 standardů do praxe s implementací na jednotky v podniku. Velkou pozornost posluchačů si vysloužila rovněž přednáška F2F (RFID from Farm to Fork). Popisovala využití standardů EPC (Electronic Product Code) a EPCIS (EPC Information Services). Produkty (maso, ryby, mléčné výrobky či víno) jsou označeny jednoznačným unikátním výrobním číslem, ke kterému je přidělena webová stránka s veškerými daty o produktu. Stránka obsahuje informace o dodavateli, marketingové podklady, zaznamenané teplotní změny v průběhu přepravy atd. Další nadstavbou je informační systém, který zaznamenává několik druhů událostí, jako je např. přeprava výrobku (kamion, železnice, letadlo), čas odeslání, čas příjmu apod. Pro představu byly použity standardy GTIN, GLN, GRAI. CR CR Důležitý aspekt RFID forma ukládání dat a zabezpečení proti zneužití Po celý druhý konferenční den přednáškovým sálem rezonovalo současné hlavní téma v agendě RFID in Europe problematika PIA (Privacy Impact Assessment). Na konferenci byly prezentovány konkrétní návrhy šablon pro PIA. Problematika PIA se nezabývá pouze zabezpečením dat na RFID tagu, ale taktéž zabezpečením sítě IT systému. Pokud tomu tak není, zabezpečení RFID tagu je víceméně zcela zbytečné. Profesor Katolické univerzity v Leuvenu Bart Preneel, který je považován za jednu z největších světových autorit v oblasti šifrování, přednesl velmi zajímavou prezentaci o asymetrické kryptografii zabezpečení dat. Podle výsledků výpočtů a měření lze konstatovat, že technologii lze vylepšit tak, aby se zvýšila vzdálenost čtení tagů a taktéž se zvýšil výkon. Během přednášky se diskutovalo o otázce použití loga pro užití RFID technologie na výrobku, které by mělo upozornit zákazníka, že je tato technologie v daném obchodě využívána. Z mnoha myšlenek a tvrzení, které na letošním setkání RFID in Europe zazněly, je důležité vyzdvihnout následující tezi. Podle ní se na problematiku RFID technologie musíme dívat nejenom optikou aplikovaného hardwaru, softwaru, testování a měření, ale také z hlediska formy ukládání dat a zabezpečení daného systému proti zneužití. Bart Preneel, prezident Mezinárodní asociace pro kryptologický výzkum (IACR) Ing. Petra Fuchsíková, koordinátorka provozu ILAB RFID-EPC 7

10 Oslo hostilo setkání EPC/RFID laboratoří GS1 Název GS1 in Europe EPC/RFID Business Lab Network skrývá propojení evropských GS1 laboratoří. Jejich zaměřením je výzkum a vývoj v oblasti automatické identifikace, zejména RFID. Všechny laboratoře pracují pod záštitou mezinárodní standardizační organizace GS1, hlavní efekt této spolupráce spočívá ve sdílení informací. Síť organizuje pravidelná setkání, poslední GS1 in Europe EPC/RFID Business Lab Network Meeting proběhl v Norsku. Hostitelskou organizací byla tentokrát laboratoř GS1 Norway. V Oslu se sešli zástupci patnácti zemí včetně ČR. Účastníci se seznamovali s aktuálními projekty partnerských laboratoří, dělili se o nabyté zkušenosti a vyměňovali si cenné informace. Na akci zaznělo deset prezentací zástupců Finska, Norska, Rakouska, Itálie, Francie a Polska. Setkání vyvrcholilo prohlídkou norské laboratoře. Prezentace evropských EPC/RFID laboratoří GS1 Schéma projektu norské laboratoře GS1 Straightsol GS1 Norway Právo první prezentace výsledků výzkumné činnosti samozřejmě patřilo norské laboratoři GS1, která představila své aktivity v oblasti využití RFID pro sledování dopravy zboží. Projekt Straightsol byl spuštěn na podzim loňského roku s plánem tříleté realizace. Systém optimalizace dopravy zboží pro městské oblasti byl vytvořen s podporou EU a na jeho přípravě se podílí např. společnost DHL. Jeho cílem je lepší plánování a rezervace dopravy. Díky RFID technologii bude zboží lépe shromažďováno, zlepší se jeho přeprava a dodání. Projekt má mezinárodní přesah, kromě Norska běží např. i v Belgii či v Portugalsku. Straightsol zahrnuje plánování a alokaci přepravy, samotnou přepravu a sledování zásilek. Auto-ID technologie zajistí snadný a rychlý sběr standardizovaných dat, která pak sdílejí distribuční společnosti, doplňuje technik společnosti Kodys Zdeněk Bureš, který se připojil k české delegaci. Projekt ukazuje, že RFID technologie může vhodně doplnit běžnou technologii čárových kódů v logistickém řetězci. Norská laboratoř se dále pochlubila projektem Smartrack, založeném na implementaci RFID technologie na železniční vagony. V rámci projektu byly sledovány dvě vlakové trasy: Oslo Trondheim a Oslo Narvik. Mezi zákazníky, kteří využívají této přepravy, patří např. společnost COOP. Základními datovými vstupy jsou: předmět přepravy, kde je možné využít standardů zápisu dat: SGTIN, SSCC, GRAI atd., kde bude zboží přepravováno, kdy bude zboží přepravováno (zaznamenání dne a hodiny), a také proč k této přepravě dochází. Další částí projektu je sledování vlaků v důležitých úsecích, např. moment opuštění nástupiště. Projekt využívá standardu GRAI pro sledování kontejnerů. Pro zaznamenání tagů byly použity jak ruční čtečky, tak nainstalované antény v tzv. check pointech. GS1 Finland Členové finské laboratoře v první části prezentace představili společný projekt se společností VR Transpoint. Finský logistický provider s působností v deseti evropských zemích včetně Ruské federace operuje s železničními vagony. Doposud nepoužíval žádné technologie pro automatickou identifikaci. Řešení na bázi RFID společnosti kromě jednoznačné identifikace vagonů přineslo i další benefity: Zefektivnění sledování a údržby vozů, zlepšení využití sítě železničních senzorů (možnost aktivního využívání informací shromážděných pomocí RFID) a zvýšení úrovně zákaznického servisu s reálným vysledováním pohybu vozů na dráze. V rámci projektu byly označeny všechny nákladní vagony, více než 400 lokomotiv a 1000 osobních vozů. Na obou stranách vagonu byl použit speciální UHF pasivní tag na kov Confidex Ironside Gen2 (11 ks). HW infrastrukturu doplňuje cca 350 ručních RFID čteček od firmy Psion a sto pevných RFID stanic. Člen finské laboratoře Sami Isomäki dále představil projekt Business Leads. Srdcem projektu je helpdesk, který má pomáhat společnostem se zájmem o RFID v rozhodování a získávání informací o této technologii. Slouží rovněž uživatelům, kteří RFID již implementovali a stojí před určitým problémem. Bezplatná služba Business Leads byla zřízena v rámci GS1 LabFinland. Závěr přednášky byl věnován popisu nejtypičtějších klientů systému a jejich nejčastějším dotazům. Snímání tagu na železničním vagonu, Finsko Zdroj: Psion GS1 Austria Alexander Peterlik představil rakouskou laboratoř založenou v roce 2007 ve Štýrském Hradci. Laboratoř se specializuje především na označování oblečení a kovových objektů (např. svitků ocelového plechu, vagonů nebo nožů). Rakouští kolegové pro meeting připravili prezentaci aktuálního projektu aplikace RFID technologie na bedny pro přepravu jablek. Pro zápis dat na tag byla v projektu použita standardní struktura GRAI. RFID přepravky na ovoce, Rakousko Tagy bylo opatřeno celkem boxů využívaných cca 1500 zemědělci. Ti dosud neměli jasné údaje o životním cyklu přepravek a potýkali se s jejich vysokou ztrátovostí. Autoři projektu počítají s paralelním využíváním RFID tagu a čárového kódu. Přepravky je možné sledovat v reálném čase; na každou přepravku byly přilepeny dva tagy, čtecí zařízení byla umístěna na vysokozdvižné vozíky. Tracking boxů s vázami, Rakousko To umožňuje sledovat čtyři boxy najednou. Pro identifikaci skladového místa byly tagy rovněž umístěny v podlaze. Skladník díky RFID technologii přesně ví, v jakém místě jsou dané přepravky uskladněny. Na základě projektu byla vytvořena i ROI analýza, která předpokládá návratnosti investic během jediného roku (!). Prezentované řešení umožňuje provádět inventuru v reálném čase a on-line sledovat zásilky. Další rakouský projekt je obdobný. Představuje řešení pro sledování krabic se skleně- 8

11 nými vázami. Na celou paletu krabic bylo použito 12 tagů, pracovníci laboratoře dosáhli stoprocentního načtení boxů. GS1 ITALY Prezentace italské laboratoře byla ostatními laboratořemi hodnocena jako jedna z nejlepších. Linda Vezzani uvedla projekt, který probíhal v letech Řešení zabezpečuje tracking láhví s vínem od výrobce přes přepravce a prodejce až ke koncovému zákazníkovi. RFID tagy byly označeny nejenom láhve, ale také celé kartony a palety. Projekt zahrnoval sledování teplotních změn pomocí aktivního RFID tagu umístěného ve voze pro transport vína. Do projektu se zapojili čtyři italští vinaři a dva prodejci vína v Hongkongu. Celkem bylo pasivními RFID tagy označeno osm palet, 630 beden a 3780 láhví, dále bylo použito 16 kusů teplotních tagů. Při cestách z Itálie do Hongkongu bylo překonáno km. Ze standardů GS1 byly použity SGTIN, SSCC, GRAI. HW infrastrukturu projektu tvoří pasivní UHF tagy Impinj Mz3, teplotní tagy Intelleflex TMT- 8500, čtecí zařízení antény Guard Wall Impinj, Motorola (Symbol) AN480-CL66100WR, čtecí zařízení Impinj Speedway Revolution R420. Čitelnost všech tagů je 100%. Identifikace vína, Itálie GS1 France Francouzská laboratoř se soustřeďuje na RFID technologii na bázi EAS (Electronic Article Surveillance = elektronické sledování položek). Tato technologická metoda přináší dvě funkce na jednom tagu. První funkcí je zabezpečení zboží pomocí EAS a prevence proti ztrátě, druhou je jedinečná identifikace objektu prostřednictvím Electronic Product Code (EPC), který obsahuje SGTIN, standard GS1. Francouzská prezentace mj. zahrnovala komplexní RFID projekt v síti klenotnictví Cléor. V letech proběhla jeho první fáze, která měla za cíl optimalizaci veškerých manuálních procesů. Během následujících dvou let byla dokončena druhá fáze: Implementátoři v ní dosáhli plné, nepřetržité on-line inventarizace zboží. Systém řídí třídění a doplňování zboží, personálu prodejen řešení umožňuje plně se věnovat zákazníkům. Implementace dopomohla také k výraznému snížení ztrát zboží. EAS v klenotnictví Cléor, Francie Tým francouzské EPC/RFID laboratoře se s posluchači rozloučil rychlými aktualitami o probíhajících projektech. Prvním z nich je pilot ve spolupráci se společnostmi Metro a DHL optimalizace logistiky s využitím standardů EPC/RFID. Laboratoř se dále podílí na projektu automatické identifikace vybavení francouzské armády, kompatibilním s podobnými projekty implementovanými armádami NATO a civilními logistickými operátory. Laboratoř spolupracuje s francouzskými železnicemi (RFID technologii testuje v osmi terminálech). Další řešení pro logistiku s názvem Open Tracing Container Project laboratoř GS1 France připravuje ve spolupráci s více než 40 maloobchodními společnostmi. Poslední, neméně ambiciózní projekt má zajistit identifikaci 3000 typů součástek dopravního letounu Airbus A350, jehož zařazování do flotil aerolinek má začít v roce GS1 Poland Pilotní projekt polského výzkumného týmu zahrnuje implementaci RFID a čárových kódů na vratné obaly dopravované do obchodů. Všechny kontejnery jsou sledovány s použitím aplikace EPCIS na základě open-source RFID platformy Fosstrak. Michał Grabia popsal umístění tagů (na boku přepravky a uvnitř rukojeti) a systém speciálních bran instalovaných při výjezdu ze skladu. RFID anténa nakládacích vrat, Polsko Brány vysílají světelné signály (červené světlo pohyb detekován, zelené světlo čtení tagu). Polská laboratoř současně rozpracovává projekt sledování palet pomocí RFID a RTLS (Real Time Location System). Zároveň připravuje otevření nového centra laboratoře GS1 Poland v Poznani. Showroom GS1 Smart Centre Vedoucí norské laboratoře Anders Askevold na závěr účastníkům setkání předvedl showroom GS1 Smart Centre. Laboratoř je rozdělena do několika zón podle oblastí specializace: 1. Výroba a doprava zboží 2. Harmonizace vratných obalů palety 3. Skladové hospodářství s EPCIS řešením 4. Inteligentní obchody použití RFID tagu na oblečení 5. Potravinářské obchody využití RFID na produktech 6. Kovové kontejnery, použití speciálních aktivních tagů na kov 7. RFID laboratoř přizpůsobená pro testování a měření Zájemci si mohli osahat vybavení jednotlivých sekcí a porovnat zázemí svých laboratoří s tímto perfektně vybaveným showroomem. Vybavení norské laboratoře je na špičkové úrovni. Zástupkyně EPC/RFID laboratoře GS1 Czech Republic při VŠB TU Ostrava s kolegy diskutovala o možnosti spolupráce na metodice pro převod GS1 identifikačních struktur do EPC kódu. Zjišťovala zájem ostatních laboratoří o spolupráci na harmonizaci této metodologie. Zástupci všech partnerských laboratoří vyjádřili ochotu sdílet informace o metodologii a předávat si dosažené know-how. O setkání RFID laboratoří GS1 Trh s RFID projekty je stále ve fázi rozvoje, proto je množství projektů realizovaných v České republice omezené. Díky setkání sítě EPC/RFID laboratoří GS1 in Europe jsem si mohl udělat reálnou představu, kde všude se RFID v současné době prosazuje a jak se daří začlenit RFID (EPC) do Systému GS1. Zdeněk Bureš, technik specialista, Kodys Příští setkání evropských EPC/RFID laboratoří proběhne 12. září 2012 v Miláně na pozvání GS1 Italy. Ing. Petra Fuchsíková, koordinátorka provozu ILAB RFID-EPC 9

12 GLN důležitý stavební kámen Systému GS1 Počátek nového tisíciletí je možné označit za zlomový okamžik v historii celosvětového obchodu. Přibližně v tomto období se shodou mnoha okolností, z nichž nejvýraznější byly vedle příhodného politického klimatu vlivy mohutně se rozvíjejících informačních a komunikačních technologií, stal obchod skutečně globálním fenoménem. V této atmosféře se potřeba globálních standardů stala zcela zřejmou a organizací GS1 často proklamovaný slogan The Global Language of Business se přesunul z původní čistě marketingové polohy do oblasti praktické: Trefně vystihuje cíl, který uvedená organizace deklaruje. Tímto cílem je vývoj a implementace takových standardních nástrojů, jimž bude jakýkoli subjekt kdekoli na planetě bez komplikací rozumět a bude schopen je využívat pro efektivní výměnu informací a standardní unikátní identifikaci. GLN základ efektivní komunikace Naprostým základem pro porozumění partnerů na počátku spolupráce a dále i v opakovaném průběhu obchodních transakcí je jeden z identifikačních klíčů Systému GS1 GLN, Global Location Number (globální lokalizační číslo). Je logické, že jednoznačná identifikace konkrétních právnických či fyzických osob, tj. nezaměnitelné poznání, kdo je kdo, identifikace poboček partnerů, výrobních objektů, skladů, ramp v distribučních centrech atd. je nezbytným předpokladem pro standardní elektronickou komunikaci. EDI, Electronic Data Interchange (elektronická výměna dat), současně velmi úzce souvisí s tvorbou a transferem spolehlivých kmenových dat, tj. se sférou globální datové synchronizace garantující vysokou přesnost, spolehlivost a bezpečnost obchodu. GS1 garantuje jedinečnost identifikace GCP, GS1 Company Prefix, představuje numerickou strukturu, která je v České republice tvořena mezinárodně platným předčíslím 859 a následujícím čtyř až šestimístným identifikačním číslem zapojené organizace. GCP smluvně přiděluje uživatelům Systému GS1 lokální organizace GS1 Czech Republic, která současně vede databázi přidělených prefixů a zodpovídá za jednoznačnost přiřazování. Dodržování přiděleného GCP je pro uživatele Systému GS1 povinností. Organizaci přidělený GCP je nepřenosný, tj. neprodejný třetí straně, nemůže jí být darován, zapůjčen ani pronajat. Co je primární GLN? Vedle unikátního GCP je novému uživateli při registraci do Systému GS1 současně přiděleno i tzv. primární GLN. Primární GLN tvoří třináctimístná numerická sekvence, která má v České republice následující podobu: GCP, následuje sestava tří až pěti nul, které zcela vyplňují interval pro identifikaci položek následující po GCP, tj. vždy do 12 pozic. Poslední, třináctou číslicí je povinné kontrolní číslo, které lze vypočítat podle známého algoritmu Modulo 10 přístupného na webových stránkách GS1 Czech Republic. Primární GLN je neměnné. Jednoznačně identifikuje každého uživatele Systému GS1, a to i v případě možného dodatečného přidělení dalšího, respektive dalších GCP. Je vázáno na IČ firmy, a proto případnou změnu IČ je uživatel Systému GS1 povinen oznámit a projednat s GS1 Czech Republic. Doporučení GS1 Czech Republic Jednotlivé sekundární GLN je na rozdíl od GTIN vhodné přiřazovat v daném datovém intervalu sestupně, tj. například od 9999, 9998, 9997, Další možnosti identifikace Nová provozovna, oddělený skladovací prostor apod. mohou být identifikovány pomocí tzv. sekundárního GLN. Sekundární GLN přiděluje podle svého uvážení samostatně uživatel Systému GS1 svým podřízeným nebo nižším organizačním jednotkám, které je nutné jednoznačně identifikovat pro potřeby přesné komunikace v obchodním styku. Číselník sekundárních GLN je obvykle veden uživatelem společně s databází GTIN. Jedná se o shodnou třináctimístnou numerickou strukturu, kde jednotlivá čísla jsou přiřazována z datového intervalu pro identifikaci položek stejným způsobem jako při identifikaci produktů, tj. při tvorbě nových GTIN. Celkové schéma třináctimístné struktury, která je lokální organizací GS1 Czech Republic využívána pro přiřazování GCP, primárního GLN a zapojenými uživateli Systému GS1 dále doplňována za účelem přidělování GTIN jednotlivým produktům a sekundárních GLN, je patrné z níže uvedené tabulky. Základní znalosti nelze obejít Závěrem lze říci, že význam globálního lokalizačního čísla v době hektického celosvětového rozvoje obchodu velmi rychle narůstá, a to zejména v souvislosti s rychle se rozvíjející standardní elektronickou komunikací a datovou synchronizací. Znalost práce s tímto důležitým identifikačním klíčem patří k základům, bez kterých se uživatel Systému GS1 do budoucna neobejde. Detaily je možné nalézt v sekci GLN Rules na webu GS1 Czech Republic. Ing. Michal Bílý, obchodní ředitel GS1 Czech Republic Tabulka existujících variant standardní struktury GTIN-13 v ČR Formát GCP GCP Interval pro identifikaci položek Kontrolní číslice 7místný X X X X P P P P P K 8místný X X X X X P P P P K 9místný X X X X X X P P P K 10

13

14 Miroslav Exner, CIO Globus ČR: Kvalita EAN kódů je důležitý fenomén TÉMA Maloobchodní řetězec Globus pravidelně vítězí v soutěžích hodnocení zákazníků. Celkem osm cen v této kategorii vybojoval v největším reprezentativním šetření nákupních zvyklostí v ČR Top Retailer. Průzkum společnosti INCOMA GfK opakovaně potvrdil řetězec Globus tuzemským lídrem v komplexu faktorů, jako jsou sortimentní nabídka, čerstvost a kvalita zboží, kvalita nákupního prostředí, profesionalita a ochota personálu. Hypermarkety Globus si chtějí tuto pozici dále upevňovat. Jejich management se rozhodl vypořádat se s problémem, který trápí všechny velké retailery: ve spolupráci s GS1 Czech Republic provedl verifikaci kvality čárových kódů. Podrobněji v exkluzivním rozhovoru Miroslav Exner, vedoucí útvaru IT. Proč jste se rozhodli přistoupit k projektu měření kvality čárových kódů? První impulz přišel od společnosti GS1 Czech Republic, která nás oslovila s nabídkou provést kvalifikovanou verifikaci. Rádi jsme zahájili spolupráci. Problematiku kvality čárových kódů jsme interně sledovali již dlouho, informace jsme však sbírali jen do šuplíku. Žádné výstupy, popř. jejich další využití jsme do té doby neplánovali. Výše uvedený návrh společnosti GS1 Czech Republic jsme tedy přijali. Jakým způsobem jste prováděli interní analýzy čitelnosti kódů? Pravidelně jsme si zjišťovali, které artikly neprocházejí přes pokladny. Pokladní systém zaznamenává, zda byl kód toho kterého produktu naskenován nebo zadán ručně. Problematické artikly jsme sledovali a postupně vytvářeli jejich seznam: například poměr 400 ručně zanesených artiklů z 500 prodaných za měsíc poukázal na systémovou chybu. Při vytváření seznamu jsme brali v potaz množství prodaných výrobků: do prvního sumáře nebyly zařazeny řidší případy nenačtení menšího počtu produktů, např. jedno manuální zadání ze dvou prodaných kusů stejného artiklu. Seznam problematických kódů obsahoval výhradně potravinářské produkty. Do studie jsme zahrnuli výrobky s nejhorším poměrem čitelnosti. V prvním našem testu jsme vybrali 41 tisíc produktů, z nich se však 35 tisíc nenačetlo pouze jednou či dvakrát, tj. náhodou. Proto jsme primární výběr výrazně zredukovali. Jakou známku dostaly nejproblematičtější produkty? Nejvyšší naměřené poměry nenačtených kódů přesáhly 90 %. V některých případech přitom šlo o produkty s poměrně vysokou obrátkou, jako např. instantní polévky. Jak probíhala verifikace? Shromážděné seznamy jsme poskytli pracovníkům GS1 Czech Republic. Po konzultaci jsme vypracovali časový harmonogram měření. Pro každý den měření jsme připravili nákupní koš produktů podle oddělení. Verifikace trvala přibližně deset dní. Pracovník GS1 Czech Republic prováděl měření pomocí specializovaného kalibrovaného měřicího zařízení přímo v hypermarketu. První fázi projektu jsme realizovali v pobočce v Čakovicích, kde současně sídlí ústředí řetězce i IT oddělení; chtěli jsme být měření co nejblíže. Nakolik zasáhlo měření do běžného chodu hypermarketu? Nebylo třeba sestavovat žádný projektový tým. Příprava podkladů nebyla náročná a ke spolupráci s technikem GS1 Czech Republic stačil jediný náš zaměstnanec. Měřicí technik pracoval ve vyhrazené kanceláři, kam jsme mu připravovali zboží. Vliv na provoz obchodu byl minimální. První měření probíhala dokonce před Vánocemi, z čehož mělo vedení hypermarketu zpočátku jisté obavy. Ty se ale nenaplnily. Pro logistiku projekt představoval nulovou zátěž, nebylo nutné převážení artiklů v rámci sítě hypermarketů ani jejich vyjímání z informačního systému. Ke každému případu problematického obalu byl následně vypracován podrobný protokol s popisy chyb doprovázený fotografiemi. Denně bylo změřeno kolem sta produktů, dohromady více než tisíc výrobků. Foto: Jáchym Kliment Ing. Dr. Miroslav Exner pracuje jako IT manažer ve společnosti Globus ČR, k. s., už od jejího vstupu na český trh v roce Je zodpovědný za rozvoj a provoz informační a komunikační infrastruktury a za technická řešení pro podporu prodeje. Je absolventem ČVUT v Praze a doktorandského studia při ČSAV. V oblasti retailu využívá příležitosti k hledání nových řešení a jejich zavádění do praxe. Dlouhodobě spolupracuje s partnerskými firmami z oblasti informačních a komunikačních technologií a bankovnictví. Je členem výboru GS1 Česká republika. V poslední době se věnuje samoobslužným obchodním a platebním systémům a využití mobilních technologií v obchodě a spolupracuje na inovativních projektech v tomto oboru. V rámci obchodní skupiny Globus se podílí také na mezinárodních projektech. S jakými výsledky? Zhruba u 75 % námi vytipovaných artiklů měření potvrdilo chybné provedení kódu. Při jejich skenování tedy nešlo o chybu pokladních, příčinou bylo nedodržení norem při navrhování kódu nebo jeho tisku. U celkem 370 produktů provedení kódů nesplňovalo minimální požadovaný stupně kvality podle norem ISO/IEC, jedenáct kódů se ukázalo jako absolutně nesnímatelných. Co to pro obchod znamená? Interně jsme si vytvořili časovou kalkulaci různých úkonů, které provádějí pokladní. V momentě, kdy má pokladní namarkovat výrobek s vadným kódem, nastává několik situací s odpovídajícími časovými ztrátami. Pokud načtení pultovým skenerem neproběhne napoprvé, pokladní pokus několikrát opakuje, poté se snaží čárový kód načíst citlivějším ručním skenerem. Je-li tento pokus úspěšný, časová prodleva činí přibližně deset sekund. Pokud není načtení ruční čtečkou úspěšné, pokladní nezbývá než ručně zadat třináct cifer na klávesnici. Zadání pokud se pokladní nesplete pak trvá celkem již třicet sekund. U úplně zničených, nečitelných kódů, které se nejčastěji vyskytují u chlazených masných výrobků vlivem rozpití tisku, popř. jeho mechanického poškození, pokladní nezbývá než zavolat do konkrétního oddělení a požádat o sdělení čísla kódu. Zde je již časová ztráta velmi citelná, a to nehovořím o těžko měřitelné ztrátě v podobě pokaženého dojmu zákazníka ze zdlouhavého placení a zdržení. Je možné vyčíslit ekonomické dopady těchto prostojů? Podle našich propočtů si ruční zadávání nefunkčních kódů v každém hypermarketu vyžádá několik hodin denně. To může odpovídat až jedné směně pokladní, jinými slovy: v každé z poboček funguje jedna kasa pouze pro manuální zadávání kódů. Síť tvoří 15 obchodů! Ruční zadávání kódů představuje několik desítek tisíc případů měsíčně, a to v jediném hypermarketu. Konzultovali jste záměr projektu kontroly čárových kódů s mateřskou společností? Nikoli, byla to čistě naše vlastní iniciativa. První jednání s partnerem pro kvalitu kódů začala na jaře 2010, pilotní projekt odstartoval již v říjnu téhož roku. Rád bych vyzdvihl hladký průběh jednání i samotného projektu. Na základě na- 12

15 Foto: Jáchym Kliment se přihlásil na školení o pravidlech designu kódů. Ještě mohu zobecnit fakt, že pokud se vyskytla chyba u některého z dodavatelů, bylo velmi pravděpodobné, že se opakovala na dalších výrobcích z jeho portfolia. Čím byl pro vás projekt překvapivý? Již na samém počátku během rozboru interní studie čitelnosti kódů jsme si uvědomili, že jde o vážné téma. Osobně jsem byl překvapen vysokým poměrem problematických produktů. Zvláštní pro mě bylo, že celé 1 % nenačtených kódů pokladní nevnímají jako problém. Přitom některé z nich v důsledku méně významné problémy přeceňují, často upozorňují i na ojedinělé technické potíže. Ovšem v případě špatné kvality kódů se pokladní na management neobracely, ačkoli tím samy trpí. Zvykly si na to, že kódy nefungují, a sžily se s tím. šich dat jsme specifikovali skupinu artiklů, jejichž čitelnost kódů bylo třeba změřit, měření již bylo v režii GS1 Czech Republic, stejně jako následná komunikace s dodavateli výrobků, jejichž obaly, resp. kódy nebyly v pořádku. Tito dodavatelé byli osloveni dopisem, čtvrtina z nich okamžitě reagovala a aktivně se snažila o nápravu. Nejméně u poloviny ostatních, ačkoli se neozvali (což nebyla jejich povinnost), vedl projekt rovněž ke zlepšení. Kdy jste zahájili další fázi měření? Měření jsme opakovali po roce, avšak na trochu jiném vzorku. Některé problematické artikly ze Ing. Dr. Miroslav Exner seznamu vypadly buď u nich došlo k nápravě, nebo byly vyřazeny jako vadné šarže, popř. je v rámci neustálého inovování výrobků, které je samou podstatou FMCG, nahradily výrobky nové. S původním seznamem se nový překrýval cca z 68 %. Celých 54 % artiklů, které byly podrobeny podruhé kontrole, vykázalo zlepšení. Tento výsledek hodnotím velmi pozitivně. Překvapivé bylo zjištění problémů u výrobků privátních značek. Reakce dodavatelů vlastních značek byla však obecně nejrychlejší. Jejich grafická studia, která nesla za komplikace při načítání kódů odpovědnost, byla mezi prvními, kdo Jak byste zhodnotil výsledky projektu? Zmiňované 54% zlepšení u výrobků, které byly zahrnuty v obou měřených skupinách, považuji za vynikající výsledek. Ovšem vnímáme i druhotné efekty: povědomí, které mají dodavatelé o čárovém kódu, se kvalitativně mění. Výrobci si uvědomují závažnost problému, a co je podstatné: roste informovanost grafických studií o důležitosti dodržování norem kódu, která bývá bohužel tristní a způsobuje problémy i u nejznámějších světových brandů. V tomto smyslu akce splnila svůj účel. Přesto je třeba posilovat povědomí o kvalitě kódů i nadále. Na to, jak jsou zde čárové kódy EAN/UPC zavedeny dlouho, je informovanost stále velmi nízká. O to menší je např. v případě nových symbolů GS1 DataBar, které jsou doposud pro většinu odborné veřejnosti neznámé, a potrvá dlouho, než je dokáží všichni plně využít. Co byste doporučil ostatním retailerům? Těm, kdo si nemohou na vlastních datech ověřit čitelnost čárových kódů, mohu doporučit provedení interní studie. Tato časová investice je může přesvědčit o nutnosti dalších opatření. Bez těchto dat je však obtížné objektivně posoudit naléhavost situace. Jak bylo již řečeno, pokladní problémy s kódy zpravidla nenahlásí, i když se o nich mezi nimi ví a mluví. Na potíže však rezignují a problematické kódy časem začnou automaticky zadávat ručně. Tento fakt mě osobně přesvědčil o nutnosti se tímto problémem aktivně zabývat. Doporučuji jít do míst prodeje a ptát se. Mgr. Mikuláš Černý 13

16 TÉMA Globus průkopníkem kontroly kvality čárových kódů Kvalita čárových kódů je v poslední době v České republice velmi často diskutovaná, a to zejména v souvislosti se stupňujícím se tlakem několika významných obchodních řetězců na zvýšenou efektivitu odbavování produktů v místech konečného prodeje. Průzkumy v dané oblasti provedené koncem poslední dekády v různých zemích prokázaly, že se jedná o příčinu významných ekonomických a časových ztrát. Tento fenomén se nepřímo podepisuje i na spokojenosti zákazníka a ve vyhrocených případech vede až ke ztrátě důvěry v prodejce, případně ve značku produktu. Portfolio čárových kódů Systému GS1 v současnosti zahrnuje sedm symbolik lineárních a 2D symbolů. Přesně před 40 lety byly ve Spojených státech položeny základy organizace Uniform Code Council a vznikl standardní čárový kód pro oblast maloobchodu: UPC, Universal Product Code. Dne 26. června 1974 se ozvalo první charakteristické píp na pokladně supermarketu v Ohiu; prodán byl balíček žvýkaček Wrigley. O několik let později byl na principu UPC vytvořen plně kompatibilní čárový kód nazvaný EAN (European Article Numbering), původně určený pro obchody v zemích západní Evropy. Tyto symboly se s postupnou expanzí obchodu rozšířily do celého světa a jsou dnes globálně nejpoužívanějšími čárovými kódy. Čárový kód symboliky EAN/UPC v současné době nese globálně unikátní identifikaci téměř všech produktů spotřebního charakteru. Kvalita symbolů není dostačující S masivním nárůstem využívání tohoto typu automatické identifikace se však postupně rozšířil i jeden výrazný nešvar: kvalita čárového kódu se významně snížila. Příčin je celá řada od postupně ochabující pozornosti vztahující se k naprosto běžné, doposud bezproblémové a poněkud nezajímavé technické součásti balení přes vzrůstající povědomí o pokračujícím vývoji dokonalejších, tedy citlivějších snímačů až po záměrné snahy o bagatelizování důležitosti kvality symbolů např. z důvodu snazšího prodeje vlastních produktů, snímačů apod. Snížená kvalita posléze dosáhla takového stupně, že si vynutila pozornost samotných obchodních řetězců. Zvýšení nákladů a snížení efektivity činnosti na pokladnách doprovázené častými stížnostmi zákazníků na čas zbytečně strávený ve frontách již nebylo možné ignorovat. Ve většině vyspělých zemí proto společně s lokálními organizacemi GS1, správci Systému GS1 na území konkrétního státu, byly vytvořeny programy na zvýšení kvality čárových kódů EAN/UPC a průchodnosti zboží pokladnou. Globus reagoval jako první Také v České republice se obchodní řetězce potýkají s nekvalitními čárovými kódy. Jedním z prvních, kdo požádal GS1 Czech Republic o pomoc s řešením tohoto závažného problému, byl obchodní řetězec Globus ČR. K dnešnímu dni proběhla již dvě kola kontroly kvality čárových kódů na prodávaných produktech. Výběr produktů se sníženou kvalitou symbolů provedlo vždy IT oddělení společnosti Globus ČR na základě informací přímo z jednotlivých pokladen. Z této databáze je možné získat informace o úspěšnosti skenování každé prodávané jednotky zboží a tím odhalit produkty, s jejichž snímáním jsou na terminálech problémy. Tak bylo možné provést výběr produktů od 100 % nesnímatelných (tj. ze sta prodaných produktů jich 100 muselo být na pokladně zadáno ručně přes klávesnici) po cca 1,5 % nesnímatelných. Foto: Jáchym Kliment Celkově se jednalo o více než 1000 produktů. Z tohoto portfolia bylo vybráno 443 produktů z potravinářského sektoru, a to od výrobců registrovaných u GS1 Czech Republic. Na podzim roku 2010 proběhla v jedné z prodejen společnosti Globus ČR první kontrola kvality čárových kódů uvedených položek. Současně byla zajištěna i obrazová dokumentace jednotlivých symbolů. Výsledky prokázaly problém Výsledkem verifikačního procesu oficiálně doloženého příslušnou dokumentací bylo 11 zcela nedekódovatelných čárových kódů, tedy symbolů, ze kterých nebylo možné získat data skenováním pomocí snímače. Dalších 359 kontrolovaných symbolů nedosáhlo ani minimálního požadovaného stupně kvality 1,5 (ANSI C) podle normy ISO/IEC Výsledky měření spolu s protokolem o verifikaci a obrazovou dokumentací byly zaslány dodavatelům kontrolovaných produktů spolu se žádostí společnosti Globus ČR o bezodkladné řešení nápravy nekvalitně značených produktů. Z celkového počtu přibližně sta českých dodavatelů reagovalo promptně na informaci o zjištěných nedostatcích pouze 25 %. Prakticky všechny tyto společnosti přislíbily nápravu v nejbližší možné době, v některých případech dodaly v krátkém časovém odstupu pracovníkům GS1 Czech Republic návrhy změněných obalů k předběžnému odsouhlasení. Podle informací poskytnutých producenty obalů mnoho dalších firem reagovalo na zjištěné diskrepance tlakem a intervencemi s cílem urychlené nápravy, a to přímo u výrobců obalů nebo u spolupracujících grafických studií. Vzhledem ke skutečnosti, že Dopady špatné čitelnosti EAN kódů: 1) Zpomalení odbavení, prodloužení čekací doby u pokladny 2) Negativní vliv na subjektivní spokojenost zákazníka Ruční zadávání nesnímatelného symbolu zdržuje. 3) Snížení produktivity práce pokladní Zdroj: Globus ČR 14

17 uživateli Systému GS1 jsou v České republice vlastně pouze producenti obalových materiálů a jen výjimečně grafická studia, lze jen velmi obtížně stanovit počet skutečně dotčených. Díky souběžně stoupajícímu nárůstu počtu účastníků školení na téma kvality čárových kódů, které GS1 Czech Republic pravidelně pořádá a stabilně avizuje na se nejednalo o malé množství společností. Typické nedostatky zjištěné během kontroly kvality čárových kódů v hypermarketu Globus - Nedodržení minimální velikosti symbolu 5,5 % - Nedodržení ochranných zón 3,6 % - Nedodržení rozměrových parametrů u čar a mezer 4,1 % - Nedodržení kvality tisku 7,3 % - Snížená výška symbolu 60 % (Pozn.: Nedostatky se často překrývají.) Druhé kolo potvrdilo pozitivní změny V závěru roku 2011 bylo provedeno druhé kolo kontroly kvality čárových kódů. Opět byla společností Globus předána aktualizovaná databáze problémově snímatelných produktů. Ke kontrole bylo tentokrát vybráno 444 potravinářských produktů. Velmi nemilým překvapením bylo zjištění, že se v databázi opakovaně objevilo 300 produktů se shodným GTIN, které byly kontrolovány již v roce Foto: Jáchym Kliment Naopak očekávaný výsledek předchozí kontroly se projevil v celkově výrazném zlepšení kvality čárových kódů. Nedekódovatelných bylo pouze šest produktů. Dalších 172 produktů bylo označeno symbolem, který nedosáhl minimálního požadovaného stupně kvality, tedy 1,5 (ANSI C) podle mezinárodní normy ISO/IEC 15416, což je však méně než 50 % stavu z předchozí verifikace. A jak dál? Také letos budou kontroly kvality čárových kódů pokračovat. Důsledky neefektivního průchodu zboží pokladnou a s tím spojené zvýšené náklady na obsluhu a množství pokladních terminálů si uvědomují i další významní hráči na českém trhu. Na různém stupni projednávání jsou dlouhodobé projekty s obchodními řetězci Ahold, Billa a Kaufland. Vlastní měření a následné podrobné zpracování výsledků jsou operace časově náročné; proto pravděpodobně nebude možné všechny projekty realizovat ještě v tomto roce. Foto: Jáchym Kliment Základní kámen programu pravidelné kontroly kvality čárových kódů na POS (Point-Of- Sale, místo prodeje konečnému spotřebiteli) však již byl položen. GS1 Czech Republic tak řeší časový skluz, který vznikl v porovnání s okolními státy, zejména s Rakouskem a SRN. Součástí uvedeného programu je i ve stále se rozšiřující míře probíhající osvěta. Kromě již zmíněného tématu kvality čárových kódů byla ve spolupráci s Obalovým institutem SYBA zahájena i série speciálních prezentací určených zejména pro samostatné grafické návrháře a zástupce grafických studií. Byla jim nabídnuta možnost načerpat základní informace o potřebné kvalitě symbolů, jejich doporučeném umístění na celé škále vybraných obalů i obalových materiálů. Kromě toho se mohou poučit z chyb, které je možné na současném trhu pozorovat. Řešení spočívá ve spolupráci, nikoli v restrikcích Výsledky kontrol v obchodním řetězci Globus jasně deklarují, že aktivní spolupráce obchodních řetězců a GS1 Czech Republic může významně pomoci při žádoucím zvyšování kvality čárových kódů. Výsledkem a cílem této spolupráce není restrikce, tedy jakákoli forma pokut či doprovodných sankcí. Všechny strany základního trojúhelníku, který tvoří dodavatel produktů, obchodní řetězec a GS1 Czech Republic, sledují stejný cíl: zajistit rychlý, efektivní a bezproblémový průchod zboží pokladnou. Jen v takovém případě je současně spokojena i strana nejdůležitější, tj. zákazník, tedy každý z nás. BRIEF INTERVIEW Odpovídá Břetislav Mrkvica, technolog, Mlékárna Kunín (Groupe Lactalis) Jaké byly zjištěny nedostatky v čárových kódech? Horší čitelnost EAN kódů na hliníkových víčcích. Nedodržený min. rozměr 80 %. Jak vnímáte důležitost kvality identifikačních symbolů? Kvalitu a správnou čitelnost EAN kódu vnímáme jako důležitý parametr pro fungování na obchodech. Po kontrole jsme zavedli přesná pravidla ohledně rozměrů a umístění EAN kódu na finálních výrobcích. Jaká byla reakce vaší společnosti na upozornění ze strany GS1 Czech Republic? U hůře čitelných EAN kódů jsme provedli nápravu přemístění EAN kódu z hliníkového víčka na kelímek, úprava rozměru na min. velikost 80 %. U nových designů (výrobků) již tuto změnu provádíme automaticky. Michael Šimek, asistent GS1 BarCodes, GS1 Czech Republic 15

18 GS1 Logger for Staff: boj s ilegálními kódy GS1 Hungary spolu s dalšími evropskými organizacemi GS1 otestovala v pilotním projektu nový nástroj pro validaci identifikačních klíčů GS1 aplikaci pro mobilní telefony, nazvanou GS1 Logger for Staff, určenou pro skenování kódů, záznam o této činnosti a jejich porovnání s globální databází GEPIR. Jedním ze základních principů Systému GS1 je celosvětově unikátní identifikace produktů dodávaných na trh. Využívání ilegálních identifikačních čísel způsobuje vážné problémy spojené s poklesem efektivity a výkonnosti zásobovacího řetězce a s rizikem nárůstu chybovosti v odběratelsko-dodavatelských vztazích mezi obchodními partnery, kteří jsou do tohoto řetězce zapojeni. Kontroly pravosti identifikačních klíčů GS1 a boj proti jejich neoprávněnému využívání se zatím vedl lokálně v kompetenci příslušné organizace GS1. Doposud chyběl efektivní nástroj pro zajištění kontroly a filtrování neověřených čísel, který by bylo možno použít i pro mezinárodní spolupráci. Řešení problému nabízí aplikace GS1 Logger for Staff vyvinutá GS1 Hungary, jejíhož testování se účastnilo 47 národních organizací GS1. Zkušenosti, které byly získány z tohoto testovacího provozu, jsou velmi pozitivní a potvrzují správnost počátečního záměru. Co je GS1 Logger for Staff? GS1 Logger for Staff je aplikace, která pomocí chytrého telefonu umožňuje shromažďovat a verifikovat data o výrobci nebo distributorovi dekódováním čárových kódů na obalech spotřebitelských, obchodních nebo i logistických jednotek. Uživatel aplikace má možnost on-line verifikace nasnímaného GTIN, respektive kontroly, zda souhlasí záznam o přiděleném GCP v globální databázi GEPIR s deklarovaným výrobcem nebo distributorem daného produktu. Ilegální značení: vážné riziko pro spolehlivost dat GS1 Logger for Staff představuje unikátní řešení kombinující dostupnost informací o společnostech registrovaných do Systému GS1 z databáze GEPIR s výhodami mobilního světa chytrých telefonů. Aplikace byla vyvinuta s cílem poskytnout jednoduchý a výkonný nástroj pro účely sledování a rychlé analýzy GTIN (Globální číslo obchodní položky). Hlavním úkolem pilotního projektu je testování použité mobilní technologie a navržených procesních prvků pro podporu rutinní kontrolní činnosti jednotlivých národních organizací GS1. Principem aplikace je skenování čárových kódů na produktech přímo v obchodní síti nebo při běžném nákupu pomocí mobilního zařízení a on-line verifikace nasnímaného GTIN, respektive kontrola, zda souhlasí záznam o přidělení GCP (GS1 Company Prefix) v globální databázi uživatelů Systému GS1 s deklarovaným výrobcem nebo distributorem daného produktu. V prvních třech měsících bylo v testovacím provozu naskenováno a pomocí nové aplikace zkontrolováno více než GTIN. Bohužel více než 500 z nich vykazovalo nějakou nejasnost ohledně vazby na vlastníka přiděleného identifikačního čísla. Tato skutečnost znovu upozornila na závažnost problematiky ilegálního značení na jednotlivých trzích v rámci Evropské unie. Výsledky navíc ukazují, že problémy jsou nejenom na trzích východní Evropy, ale i v zemích s vysoce rozvinutou automatizací maloobchodního prodeje, kde by se mohlo zdát, že obdobné nešvary již dávno vymizely. Pro GS1 daná situace znamená opravdovou výzvu s nutností neodkladného řešení. Unikátnost GTIN je pro standard GS1 cosi jako rodinné stříbro a organizace GS1 si toho je vědoma. Na regionální úrovni GS1 in Europe se již v současné době pracuje na metodice potřebných opatření k řešení naznačených problémů. Další tlak na kvalitu čárových kódů Jak již bylo naznačeno, uživatelé aplikace Logger for Staff, což jsou zatím výhradně pracovníci národních organizací GS1, mohou shromažďovat a ověřovat informace o výrobci nebo o produktu sejmutím čárových kódů umístěných na jednotlivých spotřebitelských či obchodních položkách. Získají tak přístup k datům v databázi GEPIR (případně i v dalších napojených zdrojových databázích), mohou dále prostřednictvím aplikace zapisovat specifické informace o místě, kde skenují, včetně zobrazení na mapě, dále přesné datum a čas skenování. Veškeré informace jsou uloženy do databáze a mohou být odeslány em spolu s obrázkem skenovaného produktu. Aplikace dává pracovníkům GS1 organizací možnost využívat široké škály výhod, které poskytují funkce smartphonů, včetně tolik potřebné mobility při provádění rutinních kontrol. Zadávání dat je možné v manuálním i automatickém režimu skenování (pomocí vestavěného fotoaparátu). Kromě čtení lineárních kódů (EAN-8, EAN-13 a GS1-128) aplikace umožňuje i načítání dvojdimenzionálních symbolů GS1 Data Matrix a případně i GS1 QR-Code. V případě 2D kódů je možné pouze načítání (dekódování) vybraných aplikačních identifikátorů, zejména AI (00) SSCC, (01) GTIN, (414) LOC a (415) PAY TO; pokud datový nosič obsahuje více údajů, dekódován je pouze první AI. Portfolio testovatelných symbolů GS1 se bude dále rozšiřovat Aplikace GS1 Logger for Staff je průběžně vyvíjena a poskytuje stále větší počet funkcí. Nyní je možno snímat, a tedy i vyhodnocovat, identifikaci nejenom spotřebitelských, ale i obchodních a logistických jednotek. Aplikace je nově schopna dekódovat GTIN nejbližšího nižšího balení obsaženého uvnitř logistické jednotky, tedy v provedení AI (02). Aktuálně poslední verze aplikace s označením 1.4, vydána byla v květnu 2012, umožňuje už i skenování a kontrolu symbolů ITF-14 a GS1 Databar. Funkce GS1 Logger for Staff Skenování lineárních čárových kódů Ověřování oprávnění uživatele používat daný GCP Filtrování nelegálních GTIN Zasílání on-line zpráv o skenovaných produktech Ukládání zaznamenaných informací Přehled a načítání zaznamenaných dat na mobilní zařízení Přehled a načítání zaznamenaných dat v internetové platformě a příprava statistik Součástí dalšího rozvoje aplikace bude podpora jejího efektivního využívání na lokální úrovni, což znamená například její dostupnost v příslušných jazykových mutacích. Momentálně existuje kromě původní maďarské verze ještě anglická, ruská a portugalská varianta. Aplikace je dostupná zatím pouze na platformách IOs, ale na verzi pro Android se pracuje. Vedlejším aspektem využívání aplikace GS1 Logger for Staff je i podpora významu kvality provedení čárových kódů. Snímače čárových kódů instalované ve smartphonech zatím nedosahují úrovně citlivosti běžné u klasických mobilních nebo stacionárních zařízení na bázi laseru. Problematika kvality čárových kódů se tak v nastupující éře automatické identifikace prostřednictvím mobilních zařízení, ať už telefonů nebo tabletů či ipadů, stane ještě naléhavější. RNDr. Jaroslav Flejberk, produktový manažer ecom, GS1 Czech Republic 16

19 FITPRO: revoluce v legislativě e-fakturací Na konci dubna proběhlo 18. sympozium Českého národního orgánu pro usnadňování procedur v obchodě a elektronický obchod (FITPRO) při Hospodářské komoře ČR. Setkání EDI (FACT a eb) zaměřené na elektronickou komunikaci v obchodních vztazích se soustředilo především na problematiku e-fakturací. Robert Piffl, poradce náměstka ministra financí pro e-fakturaci, představil zásadní změny v legislativním rámci e-fakturace připravované v souvislosti s transpozicí nové evropské směrnice a novelou zákona o DPH. FITPRO ve spolupráci s Českou společností pro systémovou integraci při VŠE a pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva vnitra ČR uspořádal 19. dubna sympozium EDI (FACT a eb). Zrovnoprávnění forem daňových dokladů a svobodná volba technologií V pořadí již 18. sympozium se zaměřilo na problematiku elektronické fakturace v kontextu připravovaných aktuálních změn legislativy ČR navazujících na právní úpravu EU. Podstatné je, že nová úprava bude na jedné straně výrazně flexibilnější, ale na druhé straně výrazně zvýší zodpovědnost vystavovatele i příjemce daňového dokladu. Účastníci sympozia, jimiž byli majitelé firem, manažeři obchodu, IT experti, ale i zástupci veřejné správy, získali informace o doporučených způsobech splnění nových požadavků a rady, jak se s těmito novými požadavky vypořádat. Na sympoziu EDI, jehož mottem je usnadnění zejména malým a středním firmám rozhodování o využití e-fakturace k zefektivnění jejich podnikání, vystoupili Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, Petr Říha, vrchní ředitel sekce pro informatiku a egovernment Ministerstva vnitra ČR, a Alexander Šafařík-Pštrosz, předseda FITPRO a předsedající Národního mnohostranného fóra ČR pro e-fakturaci. Praktické informace pro podnikatele o standardech EDI Jiří Voříšek z České společnosti pro systémovou integraci při VŠE prezentoval analýzy a doporučení VŠE a Národní ekonomické rady vlády (NERV) týkající se implementace informačních systémů v rámci zvyšování konkurenceschopnosti firem. Tandem přednášejících Viktor Petráš a Roman Imrich ze společnosti EDITEL CZ se zabýval využitím e-fakturace v oblasti prodeje produktů a služeb. E-fakturace v přeshraničních transakcích byla tématem přednášky Petra Kuchaře (ABRA Software). Jaroslav Flejberk ze sdružení GS1 Czech Republic hovořil o standardech GS1 ecom pro elektronickou výměnu dat. Nastínil rozvoj jejich penetrace v čase a globálním obchodním prostoru, popsal nejčastěji implementované zprávy a trendy v implementaci. Prezentace GS1 obsahovala praktické informace pro podnikatelskou veřejnost s ohledem na další vývoj normalizace EDI komunikace a možnosti jejího využití ve Povinné vlastnosti Daňový doklad je čitelný, je-li možné se seznámit s jeho obsahem přímo nebo prostřednictvím technického zařízení. Věrohodností původu se rozumí skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila. Neporušeností obsahu se rozumí skutečnost, že obsah daňového dokladu požadovaný podle tohoto zákona nebyl změněn. Zdroj: FITPRO světle dalšího zjednodušování legislativního prostředí EU. Přednáška E-FAKTURA, legislativní rámec e-fakturace Roberta Piffla z MF ČR, informovala o zásadních změnách legislativního rámce e-fakturace, které mají vstoupit v platnost od příštího roku. Poradce náměstka ministra financí pro e-fakturaci referoval o úkolech, jimiž se aktuálně zabývají meziresortní expertní týmy. V současné době je v plném proudu příprava implementace směrnice Rady 2010/45/EU z upravující legislativní rámec elektronické fakturace a elektronické formy daňových dokladů, účetních záznamů a elektronických dokumentů; současně probíhá příprava novely zákona o DPH, která danou problematiku rovněž zohledňuje. Evropskou směrnici se členské země EU zavázaly transponovat do národní legislativy nejpozději do Co přinese? Hlavním cílem nové právní úpravy je zrovnoprávnění forem daňových dokladů, tedy listinné podoby s elektronickou. Dále je to prosazování využívání elektronické fakturace poskytnutím svobodné volby technologií při zajišťování povinných vlastností, vysvětluje Robert Piffl. Implementace směrnice z pohledu novely zákona o DPH přináší uživatelům obrovskou technologickou volnost, ale také odpovědnost. Právní předpis se zaměřuje na klíčové vlastnosti daňových dokladů, které musí být dodrženy. Vše, co se týká vývoje technologií, postupů apod., je závislé pouze na uživatelích (dosavadní znění zákonné úpravy udávalo povinnost elektronického podpisu nebo EDI). Nově jsou definovány tyto povinné vlastnosti: věrohodnost původu daňového dokladu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost, pokračuje Robert Piffl. Tyto vlastnosti musí být zajištěny po celou dobu od okamžiku vystavení daňového dokladu do konce jedenáctileté povinné lhůty pro jeho uchovávání, a to bez ohledu na to, zda jde o daňový doklad v listinné nebo elektronické podobě. Nadále platí, že subjekt, který vystavuje e-faktury, musí disponovat souhlasem obchodního partnera k použití elektronických daňových dokladů, což dosud v ČR není samozřejmé. Zatímco dosud platný zákon o DPH uvádí možnost převádět listinnou formu do elektronické pouze pro účely úschovy, novela, která vejde v platnost , přináší v tomto směru naprosté uvolnění: V libovolný okamžik bude možné používat jak listinnou, tak elektronickou formu daňového dokladu a převádět je podle potřeb. Klíčové pojmy: auditní stopa a kontrolní mechanismy Novela DPH obsahuje dva nové klíčové pojmy. Tzv. auditní stopa (neboli spolehlivá vazba) představuje zdokumentovaný tok plnění od zahájení a zdrojového dokumentu až po ukončení, a naopak propojuje různé dokumenty v rámci celého životního cyklu dokumentu. Kontrolní mechanismy znamenají postupy, kterými osoba povinná k dani vytvořila, provedla a udržuje přiměřenou míru jistoty, pokud jde o totožnost dodavatele zboží či poskytovatele služby nebo vystavovatele faktury, neměnnost obsahu týkajícího se DPH a čitelnost faktury od okamžiku vystavení do konce doby uchovávání. Důležitým pilířem novely jsou nezávazné metodické postupy určené zainteresovaným subjektům. Metodika bude pravidelně aktualizována na webu Ministerstva financí ČR. V ní bude kladen důraz na vlastnosti daňových dokladů, tzn. popisy typických situací a postupů doporučení, jak zabezpečit čitelnost dokumentu, věrohodnost jeho původu, neporušenost obsahu apod. Metodické postupy budou současně obsahovat příklady nesprávných postupů. Uvedené předpisy dosud neprošly schvalovacím zákonodárným procesem. FITPRO doporučuje sledovat průběh připomínkového řízení k novele zákona o DPH a souvisejících právních předpisů (informace jsou dostupné na webu HK ČR). RNDr. Jaroslav Flejberk, produktový manažer ecom, GS1 Czech Republic 17

20 Národní subsety GS1 EANCOM se živě rozvíjejí Nové subsety reflektují funkční požadavky, které se postupně objevily v éře po raném období EDI v České republice. Zohledňují rovněž legislativní požadavky. V rámci aktivit GS1 Czech Republic probíhá neustálý vývoj národních implementačních příruček, tzv. subsetů GS1 EANCOM. Během posledních let byla připravena kompletní sada zpráv podle GS1 EANCOM 2002 známá spíše jako subset EDIFACT D.01B navazující na předchozí subsety GS1 EANCOM 1997 známé jako subset EDIFACT D.96B. Oproti subsetům GS1 EANCOM 1997, které vznikaly v raném období zavádění EDI v České republice cca v letech a jsou stále široce využívané, nové susbsety reflektují od té doby nově vzniklé funkční požadavky včetně požadavků legislativních. Požadavky uživatelů formulovaly pracovní skupiny providerů GS1 EDI a EDI ECR Příkladem je národní subset zprávy INVOIC Faktura, který byl nedávno uvolněn ve verzi 2.01 v rámci GS1 EANCOM 2002 syntaxe 4. V subsetu jsou provedena rozšíření reflektující požadavky uživatelů vzniklé zejména z činnosti pracovní skupiny providerů GS1 EDI a skupiny ECR EDI v rámci Česko-Slovenské iniciativy ECR. K nejdůležitějším rozšířením patří možnost fakturace v cizí měně s vyjádřením DPH v národní měně podle požadavků zákona o DPH či detailnější zahrnutí opravného daňového dokladu včetně důvodu opravného daňového dokladu. Rovněž byla zahrnuta možnost přesného kaskádního vyjádření slev jak na celém dokladu, tak na jednotlivých položkách zboží. Také byla explicitně doplněna sekce pro uvádění informací požadovaných ze zákona, jako je například zápis v obchodním rejstříku. Ve stejném duchu jsou rozšiřovány a aktualizovány i subsety ostatních zpráv. Už nyní jsou dopracovány subsety Objednávka ORDERS, Dodací list DESADV a Příjemka RECADV. Snahou je však udržet přiměřený rozsah příslušných zpráv. Zprávy budou aktualizovány v intervalu jednoho až dvou let především podle požadavků uživatelů. Veškeré platné subsety zpráv jsou k dispozici na webu GS1 Czech Republic. RNDr. Jaroslav Flejberk, produktový manažer ecom, GS1 Czech Republic Nové subsety GS1 EANCOM pohledem EDI providerů Velkou změnou je mj. možnost specifikování víceúrovňových slev a jejich kalkulačního stupně, což může v budoucnosti pomoci odběratelům při likvidaci faktur. Oproti předchozí verzi EANCOM 2002, která přinesla spíše jen kosmetické úpravy bez většího zásahu do obsahu, je nejnovější verze zaměřena právě na obsahové rozšíření tak, aby specifikace byla poplatná požadavkům lokálních firem, které chtějí používat elektronickou fakturaci v evropském prostředí." David Reichel, ředitel divize ebusiness, CCV Informační systémy Původní verze subsetů dle EANCOM 1997 byla navrhována s požadavkem na co největší unifikaci a zjednodušení obchodních případů, aby bylo reálné EDI komunikaci v té době vůbec implementovat. Problémem nyní je, že využití možností nových subsetů je často limitováno možnostmi interfacu informačních systémů, které stále vychází z hlediska datového obsahu z původní verze subsetů EANCOM 1997, a tak jsou bohužel nové subsety často využívány v datovém rozsahu odpovídajícím původnímu subsetu EANCOM Milan Mikula, Solutions Manager, Editel CZ inzerce