Katalog potřeb a služeb ehealth

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katalog potřeb a služeb ehealth"

Transkript

1 Katalog potřeb a služeb ehealth Program implementace ehealth Etapa: Analýza potřeb 1

2 Název dokumentu: Katalog potřeb a služeb ehealth ID: KEH5 Verze č. 5 Účel: Ke schválení Určená pro GP Datum Změny oproti verzi Zapracování připomínek v rámci VPK Č. 4a Obsah 1. Úvod Použité zkratky Charakteristika dokumentu Aktuální stav dokumentu Rámec Programu implementace ehealth Požadavky ke vzniku Programu Časový rámec postupnosti hlavních kroků Přehled hlavních kroků v implementaci Programu Principy a zásady budování ehealth Klíčové komponenty Programu implementace ehealth Potřeby Klasifikace potřeb Relevantní subjekty z hlediska ehealth (stakeholdery) Fyzické osoby Poskytovatelé zdravotní péče Zdravotní pracovníci Zdravotní pojišťovny Úřad pro dohled nad zdravotní péčí Veřejné zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Národní centrum zdravotnických informací Stát jako celek Vyšší územní celky Státní ústav pro kontrolu léčiv Profesní a stavovské organizace Vzdělávací organizace EÚ a její instituce Světová zdravotnická organizace Ostatní orgány veřejné správy a samosprávy Vědecké a výzkumné instituce Dodavatelé Zaměstnavatelé Další subjekty

3 4. ehealth služby Služby pro občana Služby pro poskytovatele zdravotní péče Služby pro Zdravotní pojišťovny Služby pro Úřad pro dohled nad zdravotní péčí Služby pro Úřad veřejného zdravotnictví Služby NCZI pro ehealth Služby pro ostatní subjekty Ohodnocení služeb Požadavky na bezpečnostní atributy klíčových služeb ehealth Hodnocení klíčových ehealth služeb Priority pro rok Formát detailnější specifikace služeb ehealth Přílohy Legislativa související s péčí o zdraví Slovník pojmů na základě legislativy Reference Stručný opis vybraných ehealth služeb pro občana Úvod 3

4 1.1 Použité zkratky DRG EDS EHR EMR EU FN HIN HISA IKT / ICT IS IZS LF LSPP MZD ČČR KZP Skupiny diagnóz pro nákladové hodnocení Pacientské údaje pro pohotovostní medicínu (emergency data set) Elektronický zdravotní záznam electronic health record) Elektronické záznamy o pacientovi (electronic medical records) Evropská unie Fakultní nemocnice Health Information Network (zdravotnický WAN) Health Infonnatics Sel-vice Architecture Informační a komunikační technologie Informační systém, informační systémy Integrovaný záchranný systém Lékařské fakulty Lékařská služba první pomoci Ministerstvo zdravotnictví České republiky Kancelář zdravotních pojišťoven NZP ČR Národní zdravotní portál ČR PACS PIeH PoZS PrZs PZP ROB ČLK ČLeK SOA SZU SÚKL Systémy pro práci s obrazovými informacemi ve zdravotnictví Program implementace ehealth Poskytnuta zdravotní péče Příjemce zdravotní péče Poskytovatel zdravotní péče Registr obyvatelů ČR Česká lékařská komora Česká lékárnická komora Service Oriented Architecture Státní zdravotní ústav Státní ústav pro kontrolu léčiv ÚPS WHO ZEP ZP ZS Ústavní pohotovostní služba World Health Organization Světová zdravotnická organizace Zaručený elektronický podpis Zdravotní pojišťovny Zdravotní péče 1.2 Charakteristika dokumentu Tento dokument slouží k vymezení rámce implementace ehealth na základě identifikace 4

5 komponentů ehealth, potřeb jednotlivých subjektů v systému péče o zdraví a katalogu možných ehealth služeb na základě identifikovaných potřeb. 2. Rámec Programu implementace ehealth Redakčně kráceno v českém překladu. Plné znění kapitoly dostupné ve slovenském originále na Principy a zásady budování ehealth Celospolečenský konsenzus. Služby pro všechny. Transparentnost. Koordinace, součinnost a spolupráce. Interoperabilita a kompatibilita. Bezpečnost je prioritou. Ochrana investic. Programové řízení. Implementace v souladu s absorpční schopností uživatelů (ne velký třesk"). Kritické zhodnocení realizovaných kroků a poučení z chyb (lessons learned). 2.5 Klíčové komponenty Programu implementace ehealth Komponenty ehealth (Building block of ehealth) pro účely tohoto dokumentu chápeme soubor relativně samostatných činností, subjektů, objektů a systémů, které plní specifickou úlohu v rámci naplňování poslání ehealth. Komponenty ehealth poskytují určité služby ostatním komponentům a relevantním subjektům (stakeholders) a taktéž přijímají určité služby od ostatních komponentů a okolí. Projekt může v sobě zahrnovat implementaci jednoho anebo vícero komponentů, některé komponenty mohou zasahovat do více projektů. Přehled komponentů: K1. Národní legislativa 5

6 K2. Legislativa EU K3. Národní normy a datové standardy K4. Mezinárodní normy a standardy K5. Architektonický rámec K6. Certifikace / akreditace / HTA K7. Síťová vrstva HIN K8. Podpora HIN K9. Datová úložiště v rámci HIN K10. PKI infrastruktura v rámci HIN K11. Registry K12. Infrastruktura pro EHR K13. Infrastruktura pro EDS K14. Národní zdravotní portál K15. Switch Point K16. Elektronický průkaz PSP K17. Elektronický průkaz pojištěnce K18. Infrastruktura pro epreskripci K19. Infrastruktura pro el. výkaznictví K20. Integrační middleware K21. Ambulantní IS K22. Lékárenské IS K23. Laboratorní IS K24. Radiodiagnostické IS / PACS K25. Nemocniční IS K26. IS národní transfuzní služby K27. IS pro Integrovaný záchr. systém K28. IS pro záchranné služby K29. Objednávání / erefferals K30. epreskripce K31. Informatizace veřejného zdrav. K32. Monitoring / hodnocení poskyt. ZS K33. Integrace aplikací do NZP K34. Call centrum pro ehealth K35. Telemedicínské aplikace K36. Evidence based medicine support K37. IT podpora DRG K38. EU mobilita pojištěnce / pacienta K39. eleaming v ehealth K40. IT v nových oblastech medicíny K41. Výzkum a vývoj v oblasti ehealth K42. Vícenásobné využití tokenu K43. Integrace s egovernmentem K44. PR / celospoločenská akceptace K45. IS subjektů VS zdravotnictví 3. Potřeby 3.1 Klasifikace potřeb 6

7 Vztah mezi potřebami a službami 1. Potřeba je uvědomělý nebo neuvědomělý subjektivní pocit nedostatku v biologické nebo sociální dimenzi. 2. Potřeba osoby je vymezená jejími hodnotami, vnitřním stavem a vnějšími podmínkami. 3. Existuje množina aktuálních a potenciálních potřeb osoby / spotřebitele. Některé jsou uvědomělé, jiné ne. 4. Vůči uvědomělým potřebám existují u spotřebitele očekávání s ohledem způsobu jejich naplnění. 5. Očekávání jsou vyjádřitelné formou požadavků na služby. 6. Uspokojení potřeby se může uskutečnit interně nebo externě prostřednictvím poskytnutých služeb. 7. Možné situace vztahu potřeb a služeb: a. Pro danou potřebu existuje služba, která splní očekávání spotřebitele. b. Pro danou potřebu existuje služba, která nesplňuje úplně očekávání spotřebitele. c. Pro danou potřebu existuje služba, ale spotřebitel o ní neví. d. Pro danou potřebu neexistuje služba. Klasifikace potřeb fyzické osoby Maslowova pyramida potřeb - primární (vrozené) a sekundární (naučené): 1) fyziologické potřeby - jídlo, pití, vzduch, sex, vyhýbání se bolesti, homeostáza, zdraví, 2) potřeby bezpečí (fyzická bezpečí, ekonomická jistota, sociální jistota, soulad s legislativou), 3) potřeba lásky a sounáležitosti (láska, přátelství, ale i vlastní identifikace se skupinou), 4) potřeba uznání (výkon, kompetence, respekt), 5) potřeba seberealizace a sebeaktualizace (metapotřeby realizovat svůj potenciál, osobní růst, autotelický přístup k životu, estetické potřeby, potřeba tvořit a zanechat něco po sobě, plynutí, resp. vrcholový zážitek). Klasifikace potřeb právnické osoby 1) Zabezpečení rutinního chodu organizace (business as usual). 2) Být v souladu s legislativou. 3) Zvyšování kvality (procesů, produktů, služeb). 4) Zvyšování bezpečnosti (interních procesů, produktů, poskytování služeb, spotřebitelů, zvyšování právní ochrany, aktiv organizace). 5) Snižování možných ztrát: a) Zabránění únikům (defraudace, krádež, podvod,...). b) Eliminace neproduktivních činností. c) Management rizik. d) Plánování kontinuity činností. 6) Snižování nákladů: a) Optimalizace organizační struktury a procesů. b) Zabezpečení levnějších vstupů. c) Zvýšení efektivnosti konkrétní činnosti. 7) Zvýšení produkční schopnosti. 7) Řešení problému (funkčního, provozního). 8) Rozšíření portfolia aktivit / funkcí o nové produkty / služby. Klasifikace potřeb pracovníka 7

8 1) Být v souladu s legislativou. 2) Zabezpečení rutinního chodu vlastní pracovní náplně (business as usual). 3) Zvyšování kvality vlastní pracovní činnosti. 4) Zvyšování bezpečnosti v rámci vlastní pracovní činnosti. 1) Snižování vlastních téměř pochybení, pochybení a omylů. 5) Zvyšování efektivnosti vlastní pracovní činnosti. 6) Růst vlastní odbornosti. 2) Řešení problémů. Klasifikace potřeb občana z pohledu optimalizace 1) Minimalizovat riziko postihů ze strany veřejné správy a samosprávy za neplnění si vlastních povinností. 2) Maximalizace úrovně benefitů: a) Maximalizace pravděpodobnosti správnosti svého rozhodnutí. b) Optimalizace vlastních činností. 3) Minimalizace ztrát a nákladů: a) Minimalizace pravděpodobnosti chybného rozhodnutí. b) Minimalizace vlastních nákladů na zabezpečení potřeb. c) Zjednodušování a minimalizace administrativní zátěže. d) Minimalizace časových ztrát a prostojů. 4) Maximální jednoduchost ovládání pomůcek a interfejsů služeb. 5) Maximalizace rozsahu služeb, které si nevyžadují fyzickou přítomnost. Potřeby občana z pohledu státní správy Nakolik jsou součástí ehealth i státní orgány, potřeby občanů ve vztahu k nim jsou vymezené rámcem ústavy České republiky. Potřeby jsou identifikovány v tomto modelu: 1) Pro účely tohoto modelu je stát určený svým územím a hranicemi, právním systémem, orgány státní správy a územní samosprávy, fyzickými a právnickými osobami. 2) Právní systém je určený Ústavou České republiky, ústavními zákony, zákonnými nařízeními, všeobecně závaznými nařízeními, všeobecně závaznými předpisy. 3) Ústřední orgány státní správy a místní orgány státní správy se zřizují zákonem, zřizovat zákonem ministerstva a ostatní orgány státní správy patří do působnosti Parlamentu České republiky. 1) Státní orgány při poskytování služeb právnickým a fyzickým osobám mohou konat jen na základě ústavy, v jejich mezích v rozsahu a způsobem, který ustanoví zákon. 4) Právnická a fyzická osoba má ve vztahu ke státu práva a povinnosti. Potřeby právnické a fyzické osoby vůči státu se tedy projevují jako potřeba plnit si svoje povinnosti a domoci se svých práv resp. nároků. 2) Státní orgány ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám a jiným státním orgánům mají taktéž práva a povinnosti. 5) Funkčnost státního orgánu je legislativně vymezená jeho právy a povinnostmi vůči: a) právnickým osobám, b) fyzickým osobám, c) jiným státním orgánům, d) vlastní organizační struktuře. 8) Vztah k právnickým a fyzickým osobám může byt adresný a neadresný. a) Adresný vztah je, když státní orgán vystupuje vůči konkrétní osobě (např. vydání řidičského průkazu). b) Neadresný vztah je když státní orgán nevystupuje vůči konkrétní osobě (např. veřejné 8

9 zdravotnictví). 9) Státní orgány pro plnění svých povinností vůči právnickým a fyzickým osobám vytváří adekvátní organizační zabezpečení pro realizaci procesů, jejichž výstupy jsou uspokojeny potřeby fyzických a právnických osob (povinnosti a práva), anebo jiných státních orgánů. 10) Právnická nebo fyzická osoba obyčejne vystupuje ve vztahu k státnímu orgánu v určité roli. Příklady rolí fyzické osoby: a) občan b) pojištěnec sociálního pojitění c) pojištěnec zdravotní pojišťovny d) zaměstnanec e) rodič f) důchodce 11) Pro každou roli je možné vymezit množinu životních situací, při kterých: a) se mění status osoby v rámci funkce (vznik a zánik funkce, změna postavení ve funkci), b) osoba si plní svoje povinnosti, c) osoba si zabezpečuje svoje práva formou nároků, d) jiný subjekt si vůči roli zabezpečuje svoje povinnosti nebo práva. Např. pro pojištěnce zdravotní pojišťovny: i) Vznik pojistného vztahu. ii) Zánik pojistného vztahu. iii) Podání zúčtování zdravotního pojištění. iv) Změna zdravotní pojišťovny. v) Oznámení o změně údajů pojištěnce (např. jména, adresy). vi) Vyžádání výpisu poskytnuté zdravotní péče. vii)ověření si statusu pojištěnce poskytovatelem zdravotní péče. viii) Ověření poskytnutí zdravotní péče pojištěncovi revizním lékařem zdravotní pojišťovny. 12) Pro každou situaci v dané roli poskytují státní orgány nebo skupina státních orgánů stejnou službu. Pro danou roli je možné vytvořit katalog všech služeb poskytovaných státními orgány, Pro daný státní orgán je taktéž možné vytvořit katalog služeb, které poskytuje jednotlivým subjektům. 13) Pro plnění dané služby je potřebné realizovat procesy obyčejně formou agendy. Agenda si vyžaduje vstupní podklady, realizaci množiny právně vymezených kroků jednotlivými organizačními jednotkami státních orgánů a vytvoření výstupů. 14) Ve vztahu ke státním orgánům kromě potřeb založených na právech a povinnostech ve smyslu Ústavy ČR a další legislativy existuje množina potřeb týkajících se funkčnosti výkonu jejich činnosti a specifické informatizace. Např.: a) Maximální dostupnost služeb (ideálně 24/7 24 hodin denně, 7 dní týdně). b) Možnost přístupu ke službám bez nutnosti fyzické přítomnosti (např. přes portál z domu). c) Univerzální identifikační a autentizační prostředek pro přístup k službám (i v rámci egovernmentu). d) Jednotné místo pro příjem elektronických informací (např. datová schránka). e) Jednotný bod přístupu k ehealth službám (NZP). f) Aktuálnost informací na NZP. e) Zohlednění specifických požadavků občanů s dysfunkcí (v rámci einclusion). 15) V rámci egovernmentu je ehealth specifický tím, že existují výhradní potřeby fyzické osoby - zdravotní potřeby, které jsou naplňovány poskytováním zdravotní péče o 9

10 zdraví, kde fyzická osoba může vystupovat jako: a) občan, a) příjemce zdravotní péče, b) pojištěnec, c) plátce zdravotního pojištění v systému veřejného zdravotního pojištění, d) plátce (doplatky za léky, stomatologické výkony, atd.), b) dárce (krve, orgánů), c) laický poskytovatel zdravotní péče (první pomoc). 3.2 Relevantní subjekty z hlediska ehealth (stakeholder) Dole uvedené subjekty mohou vystupovat ve vztahu k ehealth v různých rolích: 1. Jako příjemci služeb ehealth. 2. Jako poskytovatelé služeb pro potřeby ehealth (např. dodávaní údajů). 3. Jako provozovatelé IS pro potřeby ehealth. 4. Jako poskytovatelé služeb ehealth. Potřeby se zabývají dole uvedenými subjekty hlavně v roli příjemců služeb ehealth. I. okruh 1. Fyzické osoby (v roli občana, pojištěnce, příjemce zdrav. péče,...) 2. Poskytovatelé zdravotní péče 1. Zdravotničtí pracovníci 2. Zdravotní pojišťovny 1. ÚDZS 3. Úřady veřejného zdravotnictví 3. MZD 4. Stát jako celek 4. Krajské úřady II. okruh 5. SÚKL 6. Profesní a stavovské organizace 7. Vzdělávací instituce 8. EU a její instituce 9. WHO 10. Ostatní orgány veřejné správy a samosprávy 11. Vědecké a výzkumné instituce III. okruh 12. Dodavatelé 13. Zaměstnavatele (hlavně kvůli BOZP) 14. UN ILO (International Labour Organization), MOP (Mezinárodní org. práce) 15. Další subjekty 3.3 Fyzické osoby Klasifikace V této kategorii se zabýváme subjekty, které jsou příjemci zdravotní péče. Občané ČR jsou nejširší kategorií, ale patří sem i další kategorie. 10

11 Hledisko právního vztahu k ČR 1) Rezidenti a) Občané ČR b) Občané jiných zemí s trvalým pobytem c) Občané z EU s dočasným pobytem d) Občané jiných zemí s dočasným pobytem 2) Nerezidenti a) Občané ze zemí EU b) Občané jiných zemí c) Nelegální migranti Role pro fyzickou osobu Fyzická osoba nacházející se v ČR (rezident, nerezident) se z pohledu péče o zdraví může nacházet ve více rolích: 1) Pojištěnec: a) ZP v ČR b) ZP ze zemí EU c) ZP ze zemí mimo EU d) bez zdravotního pojištění 2) Příjemce zdravotní péče / pacient 3) Plátce pojistného 4) Plátce za poskytnutou zdravotní péči (např. ve stomatologii) 5) Laický poskytovatel zdravotní péče Ontogenetické hledisko Je možná klasifikace entit jako příjemců ZS z hlediska ontogenetického, kde každá vývojová fáze má svoje specifické potřeby. Detailní analýza potřeb podle ontogenetických kategorií není předmětem tohoto dokumentu. 1) Spermie / vajíčko 1) Oplodněné vajíčko 2) Zárodek 3) Plod (jako součást zdravotní péče fyzické osoby - matky) 4) Novorozenec 7) Kojenec (do 1 roku) 8) Batole (1-3) 9) Předškolní období (4-6) 10) Mladší školní věk (6-11) 7) Starší školní věk (11-15) 11) Dorost (16-18) 12) Dospělost (18-30) 13) Zralost (30-50) 15) Střední věk (50-65) 16) Staroba (65-75) 17) Vysoká staroba (75 a víc) 18) Mrtvý Specifické skupiny občanů ohrozených digitálním vyčleněním 11

12 Skupiny občanů ohrozených digitálním vyčleněním definované na základě fyzických a duševních daností a schopností občana Zdravotně postižení občané Občané s nedostatečnou úrovní vzdělání Občané ve vyšším věku a starší občané tělesně postižení občané, občané se sluchovou a zrakovou dysfunkcí, imobilní občané... občané neschopní dosáhnout vyšší úroveň vzdělání, občané s nízkou digitální gramotností a nedostatečnou způsobilostí používaní IKT... občané aktivně stárnoucí v práci, doma, v tématických společenstvích... definované na základě sociálních a společenských podmínek, v kterých Občané žijící v geograficky a demograficky problémových oblastech (regionech) Občané znevýhodnění jejich společenským postavením Občané žijící s finančním zabezpečením pod hranicí životního minima občané žijící v geograficky hůře dostupných oblastech, v oblastech s nízkou hustotou osídlení... nezaměstnaní občané, příslušníci marginálních skupin... občané odkázaní na sociální pomoc 12

13 Občan je nejvýznamnější kategorií, jejichž potřeby jsou nadmnožinou ostatních, analýzou potřeb občana analyzujeme i potřeby ostatních kategorií, specifika jsou uvedena v závěru podkapitoly. Smyslem ehealth je podpořit, zrychlit a zefektivnit poskytované služby ve zdravotnictví občanům a dalším fyzickým subjektům prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií. Smyslem zdravotnictví je naplnění jedné z primárních potřeb občana - potřeby Péče o zdraví svoje, svých blízkých a ostatních občanů". Úrovně péče o zdraví Občané naplňují tuto svoji potřebu na 4 úrovních: a) Úroveň individuální péče o zdraví. b) Úroveň komunitní péče o zdraví. c) Úroveň profesionální péče o zdraví. d) Úroveň veřejné péče o zdraví (Public Health). Individuální úroveň péče o zdraví Ve vztahu k individuální péči o zdraví vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu ehealth: a) Potřeba informovanosti o hrozbách pro zdraví občana, prevenci, zdravém životním stylu, příznacích narušení zdraví a možných opatřeních při narušení zdraví. b) Potřeba podpory rozhodovaní o dalším postupu v péči o svoje zdraví nebo o zdraví svých blízkých (např. zda nepřejít z individuální úrovně na profesionální). c) Potřeba získání léků, přípravků, zdravotních pomůcek a služeb s přidanou hodnotou - bez fyzické cesty za nimi. Jde o položky, které jsou určené pro tuto úroveň péče o zdraví (např. léky bez lékařského předpisu). d) Potřeba sledování úrovně svých zdravotních parametrů (např. tlak, teplota, hmotnost tep, biochemické hodnoty). e) Potřeba posouzení aktuální hodnoty vlastních zdravotních parametrů a doporučení dalšího postupu. f) Potřeba systémů, aplikací, pomůcek a zařízení, které zmenšují rozsah pobytu v nemocnici a závislosti profesionální péče o zdraví. g) Potřeba konzultovat o dalším postupu své domácí léčby nebo svých blízkých. h) Potřeba optimalizovat dávky předepsaných léků u chronicky nemocných bez návštěvy lékaře. i) Potřeba rady o svépomoc při urgentních stavech do doby, dokud nepřijede záchranka. j) Mít takovou úroveň schopností, aby uměl poskytovat první pomoc. k) Potřeba rady o prevenci, ochraně zdraví a zdravotním pojištění při změně prostředí - cestování, dovolená, pracovní pobyt v zahraničí. Komunitní úroveň péče o zdraví 13

14 Ve vztahu ke komunitní péči o zdraví vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu ehealth: a) Aktuální informace pro dárce (např. výzvy pro dárce krve). b) Potřeba informovanosti se zohledněním specifikovanosti dané komunity: hrozbách, prevenci, příznacích narušení zdraví a možných opatřeních při narušení zdraví. c) Potřeba podpory rozhodovaní o dalším postupu v péči o člena komunity v rámci komunity. d) Potřeba sledování a vyhodnocení úrovně zdravotních parametrů členů komunity. e) Potřeba systémů, aplikaci, pomůcek a zařízení, které zmenšují rozsah závislosti členů komunity od profesionální péče o zdraví a zvyšují rozsah komunitní péče o zdraví. f) Potřeba získaní informace o neziskových organizacích zaměřených na oblast komunitní péče o zdraví. g) Potřeba vzniku a členství ve virtuální komunitě lidí s podobnými zdravotními problémy (např. s cystickou fibrózou). h) Potřeba specifické IT podpory znevýhodněných komunit. i) Potřeba snadného přístupu k informacím o subjektech, které jsou relevantní pro potřeby dané komunity (včetně PZS). j) Potřeba přímé komunikace a vazby ve smyslu poskytování zdravotní péče mezi komunitou a složkou poskytující ošetřovatelskou péči (mezičlánek mezi ambulantní a nemocniční péčí - ADOS, ošetřovatelské agentury všeobecné, specializované apod. ) Úroveň zaměstnavatelské péče o zdraví Ve vztahu k zaměstnavatelské péči o zdraví pracovníků vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu ehealth: a) Mít informace o rizikových faktorech v práci a možnosti jejich eliminace. b) Mít informace o pracovní zdravotní službě. c) Mít informace o ochranných pracovních pomůckách v souvislosti s BOZP. d) Mít informace o povinnostech zaměstnavatelů v oblasti BOZP. e) Mít informace o možnostech řešit pociťované problémy a nedostatky v oblasti BOZP. Úroveň veřejné péče o zdraví Ve vztahu k veřejné péči o zdraví vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu ehealth: a) Potřeba informovanosti o individuálních rizikových faktorech (podle akčního plánu EU 7 hlavních: tabák, alkohol, vysoký TK, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, nízká konzumace ovoce a zeleniny, nedostatek fyzické aktivity). a) Potřeba informovanosti o externích determinantech zdraví, jejich hodnotách (např. pylová situace pro alergiky, znečištěná ve městech, stav ozónu, kvalita pitné vody a vody na koupání, extrémní výkyvy počasí, místa s výskytem klíšťat apod.) a z toho vyplývajících rizik. b) Potřeba informovanosti o faktorech práce a pracovního prostředí a jejich vlivů na zdraví. 14

15 c) Potřeba včasného varování v případě epidemií nebo jiných závažných zdravotně relevantních skutečností (např. chemické či radioaktivní ohrožení). d) Potřeba včasného upozornění na nebezpečné potraviny a výrobky. e) Potřeba identifikace skrytých determinantů zdraví a rozsahu jejich zdravotních dopadů (např. vliv pesticidů na plodnost mužů, hormonálního zamoření, elektromagnetického smogu). f) Mít možnost podat podnět k řešení nebo stížnosti na činnosti ovlivňující nebo ohrožující zdraví. g) Potřeba definování norem, zabezpečení jejich plnění a kontroly v rámci BOZP. h) Mít k dispozici informace o platné legislativě ve zdravotnictví. Úroveň profesionální péče o zdraví Na úrovni profesionální péče o zdraví občana v systému solidárního zdravotnictví založeného na veřejných zdrojích realizovaného prostřednictvím zdravotního pojištění u vybrané ZP se projevuje takto specifikovaná zdravotní potřeba občana: Poskytnutí zdravotní péče v co nejvyšší možné kvalitě a bezpečnosti s minimalizací možných zdravotních dopadů, při vysoké dostupnosti a minimalizaci zatížení a nákladů příjemce ZS. Poznámka: pod pojmem bezpečnost chápeme dva anglické pojmy (patient Safety & Security) Tuto potřebu občana možno dekomponovat na více relativně samostatných specifických potřeb: a) Aby mu byla poskytnuta zdravotní péče, která minimalizuje riziko jeho modality, morbidity, trvalých a dočasných následků. b) Aby si uměl vyžádat urgentní zdravotní péči pro sebe nebo jiných občanů v každém čase a místě. c) Aby mu byla poskytnuta urgentní zdravotní péče i bez jeho vědomého požadavku v co nejrychlejším čase od výskytu potřeby této péče s garancí horního časového ohraničení (i v těžce dostupném terénu). d) Aby mu bylo zabezpečeno v případě potřeby poskytnutí krve resp. orgánů od dárců. e) Aby mu byla poskytnuta sociální a zdravotní péče v době, kdy následkem poškození zdraví se nemůže dočasně resp. natrvalo sám o sebe postarat (např. když je imobilní důsledkem zranění). f) Aby mu byla poskytnuta potřebná zdravotní péče v co největším časovém rozpětí (např. v nepřetržitém pohotovostním provozu mimo ordinačních hodin), s co nejnižší dobou čekání a v dostupné vzdálenosti od místa bydliště. g) Aby měl možnost snižovat riziko onemocnění prostřednictvím preventivních zdravotních opatření a výkonů. h) Aby mu byla zabezpečena ochrana a podpora ochrany zdraví při přírodních katastrofách (např. záplavy) a technologických haváriích. i) Aby existovali garance kvality poskytované zdravotní péče. j) Aby byla posloupnost činností při poskytování ZS zaznamenaná tak, aby bylo možné v procesu auditování zpětně posoudit její správnost poskytnutí. k) Aby měl možnost podat podnět, pokud se domnívá, že zdravotní péče mu nebyla poskytnuta v adekvátní kvalitě a dožadovat se v případě potvrzení tohoto faktu adekvátní kompenzace. 1) Aby čas čekání na zdravotní výkon (pořadník, čekací listina) měl minimální vliv na zdravotní stav. 15

16 m) Aby byl adekvátně informován o všech alternativách léčebného procesu. n) Aby dostal detailní informace o své chorobě, možných způsobech léčby a rizicích ještě před začátkem léčení. o) Aby měl k dispozici detailní informace o poskytovatelích zdravotní péče zabývajících se danou nemocí. p) Aby měl co nejdřív informace / vysvětlení o zdravotním stavu blízkých osob v případě závažné změny jejich zdravotního stavu. q) Aby měl možnost rozhodování v procesu poskytování zdravotní péče (výběr ZP, PZS, lékaře, alternativy způsobu léčby a rehabilitace, možnost odmítnutí léčby, kontroly zdravotních záznamů). r) Aby měl možnost získání informací o kvalifikaci zdravotnického personálu, kteří mu péči poskytují. s) Aby měl možnost "sladit" poskytovanou ZS se svým hodnotovým systémem (např. preference mobility na úkor bezpečnosti, odmítnutí některých forem ZS, preference paliativní péče před léčením,...). i) Aby v případě svého rozhodnutí měl možnost trávit část léčebného nebo rehabilitačního procesu doma tak, aby neměl zásadní újmu na poskytované ZS. Potřeby související s ehealth a) Potřeba minimalizace čekacích dob (prostojů) v jednotlivých fázích poskytování zdravotní péče. b) Potřeba získání léků, přípravků, zdravotních pomůcek a služeb bez fyzické cesty za nimi. c) Potřeba konzultovat svůj aktuální zdravotní stav a další zdravotní otázky s lékařem, lékárníkem nebo jiným poskytovatelem PZS i bez nutnosti jejich fyzické návštěvy. d) Potřeba informovanosti o PZS, jejich dostupnosti, ordinačních hodinách, rozsahu a kvalitě poskytovaných služeb. e) Potřeba informovanosti o dostupnosti LSPP (lékařská služba první pomoci), ÚPS (ústavní pohotovostní služba) a lékárenské služby první pomoci. f) Mít možnost objednat si návštěvu u lékaře bez nutnosti přímého kontaktu s PZS (lékařem). g) Mít nástroj na připomenutí dlouhodobě plánovaných návštěv lékaře. h) Potřeba anonymně si popovídat o svých problémech s odborníkem. i) Potřeba informovanosti o kvalitě jednotlivých PZS včetně personálního a technologického vybavení. j) Potřeba informovanosti o všech relevantních faktech souvisejících s diagnostikovaným onemocněním, včetně informací o kvalitě poskytovatelů zdravotní péče zabývajících se tímto onemocněním. k) Potřeba informovanosti o výši doplatků za léky a zdravotní výkony, o genericích a alternativách předepisovaných léků, o dostupnosti léků v lékárnách. 1) Potřeba informovanosti o interakci a kontraindikaci léku, ČRozumitelný a dobře čitelný PIL (Patient Infomiation Leatlet) a SPC (Summary of Product Characteristic) k lékům. m) Potřeba informovanosti o způsobu fungování s ohledem na svoje trvalé zdravotní následky a dopady. n) Potřeba zkrácení času na přístup k poskytnutí zdravotní péče. o) Potřeba ochrany zdravotních údajů, které jsou osobními daty, zejména speciální kategorií osobních dat před porušením jejich důvěrnosti. p) Potřeba mít k dispozici nástroj, který mu umožní bezpečnou komunikaci s 16

17 jednotlivými subjekty v ehealth. q) Potřeba mít k dispozici jednoduchý a mobilní prostředek, který umožní autorizovaný přístup ke službám ehealth se silnou autentizací. r) Potřeba práva poskytnout část zdravotní dokumentace třetí osobě. s) Potřeba evidovat si historii svého zdravotního stavu a subjektivních zjištění včetně vazby na zdravotní dokumentaci a potřeby pružného přístupu ke své zdravotní dokumentaci. t) Mít lehce dostupné a úplné informace o historii svého očkování, očkování svých dětí resp. dalších příbuzných. u) Mít svá zdravotní data shrnuta i ve formě vysoko dostupného PHR, se kterými je možné nakládat podle svého uvážení, rozšiřovat o oblast wellness, léků a přípravků bez lékařského předpisu a subjektivní záznamy. v) Potřeba dostupnosti svého EHR resp. PHR i v zahraničí v použitelné formě, resp. mít určitou podmnožinu přeloženou min. do hlavních jazyků anglicky, německy, francouzsky, španělsky. w) Mít možnost být objednaný ke specialistovi bez nutnosti návštěvy lékaře prvního kontaktu. x) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu ehealth. Role pojištěnce a) Potřeba používat jen jeden průkaz zdravotního pojištění s platností tak u PZS v ČR, jako i při žádosti o ošetření/vyšetření z veřejného zdravotního pojištění u PZS v zahraničí (v čl. státech EU/EFTA). b) Potřeba být pojištěn v ZP, která nejlépe naplňuje jeho očekávání a potřeby. i) Mít dostatek informací k výběru ZP. ii) Realizovat elektronicky akt pojištění u zvolené ZP. iii) Změnit si elektronicky ZP. iv) Mít informace o svých absolvovaných zdravotních výkonech a svých lécích proplacených ZP. v) Mít možnost snadno si ověřit aktuální data týkající se role pojištěnce v příslušné pojišťovně (např. správnost trvalého bydliště po jeho změně). vi) Mít informace o neplacení pojistného ze zdravotního pojištění ze strany zaměstnavatele. Cizinci a) Mít možnost získat informace o PZS, i když neovládá slovenský jazyk. b) Mít možnost uvést PZS zdravotně relevantní skutečnosti, i když neovládá slovenský jazyk. c) Mít možnost porozumět informacím o zdravotně relevantních skutečnostech při poskytování ZS, i když neovládá slovenský jazyk. d) Mít možnost prokázat PZS svůj nárok na poskytnutí ZS. e) Mít možnost zpřístupnit části svého EDS / EHR PZS ve ČRozumitelné formě, i když jsou data uvedeny primárně v jeho rodném jazyce. Občané s dysfunkcí a starší občané Dysfunkce Náš přístup není zaměřený na věkové kategorie nebo nemoci, ale na konkrétní dysfunkce odpovídající danému pacientovi. Pro jednotlivé stavy a onemocnění je možné z 17

18 pohledu telemedicíny vytvořit profil dysfunkcí. Dysfunkce je možné klasifikovat a kvantifikovat a potom navrhovat optimální množinu ehealth služeb a zdravotních pomůcek pro daný profil. Příklady dysfunkcí: a) Narušená mobilita (od ztíženého pohybu po plné upoutání na lůžko). b) Narušený zrak (od slabšího zraku až po plnou slepotu). c) Narušený sluch (od částečné až po úplnou hluchotu). d) Narušení pohybové koordinace. e) Narušení paměťových schopností. f) Narušení prostorové orientace. g) Narušení kognitivních schopností. h) Narušení sociální komunikace. i) Narušení sociální sítě (např. ztráta příbuzných a přátel, jejich odstěhování se). j) Narušení funkcionality opěrného systému (např. míra rizika zlomenin osteoporóze). Potřeby: a) Aby jim ehealth umožňoval snížení jejich sociálního vyloučení (např. připojením na Internet, zapojením do virtuálních komunit). b) Aby jim ehealth umožňoval dosáhnout vyšší míru nezávislosti od okolí (např. léky přes Internet, jiné zboží přes Internet, elektronické objednání se u lékaře) c) Aby ehealth nezvyšoval zásadně dysparitu mezi nimi a občany bez dysfunkce. d) Mít možnost využívat služby ehealth na úrovni co nejbližší úrovni osob bez dysfunkce, mít možnost přenést požadavek na zabezpečení ehealth služby na jinou osobu ( např. na pracovníka call centra). e) Aby při designe ehealth služeb byla zohledněná variabilita dysfunkcí. Minimalizovat potřebu fyzické návštěvy PZS (využití telemedicíny): i) Mít možnost realizovat doma rutinní monitorování zdravotních parametrů / zdravotního stavu a odeslat je PZS. ii) Mít možnost zabezpečení přísunu léků bez fyzické návštěvy lékárny. iii) Mít možnost konzultovat svůj zdravotní stav se svým lékařem z domácího prostředí. g) Mít možnost hlasového ovládání přístupu k ehealth službám. h) Mít maximálně jednoduchou, ale přitom bezpečnou identifikaci a autentizaci k ehealth službám. i) Mít k dispozici zdravotní pomůcky a služby, které ulehčuji jejich rutinní činnosti v domácnosti narušené dysfunkcí. j) Mít k dispozici zdravotní pomůcky, které minimalizují danou dysfunkci. k) Mít k dispozici nástroj, který v případě potřeby umožní jejich lehkou prostorovou lokalizaci (např. zabloudí, ztratí orientaci v městě, má Alzheimerovu chorobu). 1) Mít k dispozici nástroje k minimalizaci domácích ohrožení zdraví (v rámci Intelligent house) - např.. indikátor unikajícího plynu, upravené podlahy. m) Mít možnost poskytnout třetí straně obrazový záznam o situaci (např. někdo přijde pod záminkou doplatků za plyn - možná je to podvodník). a) Mít trvalou možnost oznámit PZS / záchranné zdravotní službě, že utrpěli úraz nebo jiné zdravotní postižení (panic button). b) Mít k dispozici nástroje, které automaticky oznámí urgentní zdravotní stav záchranné zdravotní službě. c) V případě svého rozhodnutí mít možnost trávit část léčebného nebo 18

19 rehabilitačního procesu doma tak, aby neměli zásadní ujmu na poskytované ZS. d) Mít možnost snižovat své sociální vyloučení využitím služeb Internetu a Web 2.0 služeb (chat, virtuální komunity, denní tisk, diskusní fóra, komunikace se vzdálenými známými a příbuznými...). e) Mít k dispozici nástroj na management spotřeby léků doma (sledování dávkování, zabránění vynechání dávek resp. opětovné použití dávky). f) Mít k dispozici nástroj na připomínání úloh a povinností (např. ereminder z NZP). 3.4 Poskytovatelé zdravotní péče Požadavkem občanů na PZS je naplňovat v co nejvyšší míře vzpomínanou potřebu Poskytnutí zdravotní péče v co nejvyšší možné kvalitě, s minimalizací možných zdravotních dopadů, při vysoké dostupnosti, při minimalizaci zatížení a nákladů občana" s ohledem na existující ohraničení v solidárním zdravotnictví, založeném na veřejných zdrojích (omezený rozsah finančních zdrojů, omezení jsou na PZS přenášené prostřednictvím ZP). Na tuto potřebu PZS reagují poskytnutím služby zdravotní péče". Ve smyslu platné legislativy zdravotní péče je soubor pracovních činností, které vykonávají zdravotničtí pracovníci, včetně poskytování léků, zdravotnických pomůcek a dietetických potravin s cílem prodloužení života fyzické osoby, zvýšení kvality jejího života a zdravého vývoje budoucích generací. Zdravotní péče zahrnuje prevenci, dispenzarizaci, diagnostiku, léčbu, biomedicínský výzkum, ošetřovatelskou péči a porodní asistencí. Zdravotní péči a služby souvisící s poskytováním zdravotní péče poskytuje poskytovatel a zdravotničtí pracovníci za podmínek ustanovených zvláštním předpisem. Poskytovatel je povinný poskytovat zdravotní péči správně. Zdravotní péče je poskytnuta správně, když se vykonají všechny zdravotní výkony na správné určení onemocnění se zabezpečením včasné a účinné léčby s cílem uzdravení osoby nebo zlepšení stavu osoby při zohlednění současných poznatků lékařské vědy. Zdravotní péče (ZS) se poskytuje jako: ambulantní péče o všeobecná pro dospělé pro děti a dorost, o specializovaná gynekologická a stomatologická, o specializovaná jiná, o záchranná zdravotní služba, ústavní péče, lékárenská péče. Zvláštní subkategorie poskytování ZS z hlediska ehealth potřeb je v rámci 19

20 všeobecné ambulantní péče a v rámci specializované stomatologické ambulantní péče lékařská služba první pomoci a v rámci ústavní péče v nemocnici ústavní pohotovostní služba. K zdravotní ambulantní péči patří i domácí pečovatelská služba, kterou poskytuje sestra nebo porodní asistentka s příslušnou odbornou způsobilostí metodou ošetřovatelského procesu. V současnosti má podobu jako ADOS, ošetřovatelské domy, stacionáře, hospice a jiné. Domácí ošetřovatelská péče je úzce spjatá s implementací telemedicínských aplikací. Při naplňovaní služby pro občany (pojištěnce / pacienty) zdravotní péče je možné identifikovat potřeby PZS, které je možné podpořit, resp. naplnit prostřednictvím ehealth služeb. Každá z forem poskytované ZS má svoje specifika, proto budeme potřeby příslušných PZS identifikovat specificky, kromě skupiny potřeb, která je společná pro všechny. Společné potřeby a) Mít možnost rychlé a jednoznačné identifikace ošetřované osoby. b) Mít možnost rychle a důvěryhodně ověřit si / získat všechny relevantní informace související s rolí ošetřované osoby jako pojištěnce. c) Mít rychlý a spolehlivý systém ověření si potenciálního předplatného plánovaného zdravotního výkonu u příslušné ZP. d) Mít možnost zaznamenat, zálohovat, archivovat a opětovně využívat základní údaje o ošetřované osobě. e) Mít možnost využívat informační a komunikační technologie (telefon, mobil, fax, internet, , ICQ, kopírky, ostatní) s cílem zvýšit kvalitu poskytované zdravotní péče. f) Mít k dispozici spolehlivý, rychlý a důvěryhodný kanál na výměnu dokumentů a výkazů se ZP, UZIS, MZD, SZU, SUKL, případně s jinými subjekty v ehealth. g) Potřeba přepojení s jinými PZS a laboratořemi na sdílení údajů v reálném čase, např. výsledky testů, laboratorních vyšetření a pod. h) Potřeba volné komunikace nestrukturovaného obsahu (mail, obrázky, volný text, dokumenty, obraz, zvuk) se všemi profesionálními pracovníky v rámci ehealth. i) Mít při poskytovaní zdravotní péče rychlý přístup ke všem relevantním skutečnostem souvisejícím se zdravotním stavem pacienta s ohledem na právě realizovaný zdravotní výkon (princip need-to-know). j) Mít při poskytování zdravotní péče rychlý přístup k vědecky relevantním poznatkům souvisejících s aktuálně realizovaným zdravotním výkonem (EBM podpora, systémy podpory rozhodování, vyhledávání). k) Mít zdravotní záznamy o pacientech zabezpečené tak, aby nedošlo k narušení jejich důvěrnosti, dostupností, integrity. 1) Mít takovou IT podporu, aby jednou zadané údaje nebylo potřeba opětně zadávat a aby práce s papírovými dokumenty byla minimalizovaná jen na zákonem vyžadovaný rozsah. m) Mít rychlý přístup k integrovaným registrům / číselníkům obsahujícím potřebné údaje na plnění úloh v poskytovaní ZS. n) Mít napojení a přístup na další centrální ehealth služby. m) Mít při poskytovaní zdravotní péče možnost on-line ověření platnosti průkazu zdravotního pojištění v ČR / nároku pacienta na poskytnutí věcné dávky z veřejného zdravotního pojištění u cizích st. příslušníků ze zemí EU/EFTA při jejich žádosti o ošetření/vyšetření u PZS v ČR. 20

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth Ing. Vladimír Petrů, CSc ředitel odboru informačního systému Ing. Zdeněk Hanáček vedoucí oddělení rozvoje IS 1 Obsah 1. O Zdravotní pojišťovně ministerstva

Více

Elektronické zdravotnictví (ehealth) na Vysočině. Ing. Jan Mlčák, MBA Nemocnice Pelhřimov

Elektronické zdravotnictví (ehealth) na Vysočině. Ing. Jan Mlčák, MBA Nemocnice Pelhřimov Elektronické zdravotnictví (ehealth) na Vysočině Ing. Jan Mlčák, MBA Nemocnice Pelhřimov ehealth z pohledu krajů Proč ehealth? ehealth není jen elektronické zdravotnictví vnímáme ho jako komplexní využívání

Více

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část

Více

Data zdravotnictví pro zdravotnictví?

Data zdravotnictví pro zdravotnictví? Data zdravotnictví pro zdravotnictví? E LINKX a.s. Novoveská 1262/95 709 00 Ostrava - Mariánské Hory Informace: +420 597 444 777 Zákaznická podpora: +420 597 444 999 Web: www.elinkx.cz Informace: info@elinkx.cz

Více

Předávání informací ve zdravotnictví

Předávání informací ve zdravotnictví Internet ve státní správě a samosprávě Předávání informací ve zdravotnictví MUDr. Tomáš Mládek Člen správní rady ČNFeH Výkonný ředitel IZIP Hradec Králové, 7. dubna 2008 Jak dochází k předávání informací

Více

Registry ve zdravotnictví

Registry ve zdravotnictví Registry ve zdravotnictví Jiří Kofránek Laboratoř biokybernetiky ÚPF Univerzita Karlova v Praze -1. lékařská fakulta Registry globálně přístupné databáze Informace Pravidla a informace ZP ZP ZP ZP občané

Více

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Elektronické služby VZP ČR Ing. Radek Papp vedoucí projektu Klienti VZP ČR v číslech Obsluha velkého množství klientů vyžaduje moderní a kvalitní nástroje Počet obyvatel ČR (březen 2007) 10 306 700 Počet

Více

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Agenda pracovní skupiny Představení a principy plánu Medipartner Management diabetu v plánu Medipartner Diskuse klíčové faktory úspěchu kvalitního

Více

ehealth Days 2012 Možnosti budování ehealth Brno, 16.-17.10.2012

ehealth Days 2012 Možnosti budování ehealth Brno, 16.-17.10.2012 ehealth Days 2012 Možnosti budování ehealth Brno, 16.-17.10.2012 Heterogenní prostředí Nemocnice a spec. ústavy fakultní, krajské, městské, soukromé lázně, rehabilitační ústavy, LDN Mimonemocniční lékaři

Více

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů,

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, podpora dostupnosti a kvality péče zdravotní a sociální, bezpečnost

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2012 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému Citace: 116/2012 Sb. Částka: 44/2012 Sb. Na straně

Více

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám:

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám: ABC Zdravotnictví ČR Otázky ke zkouškám: 1. Vysvětlete pojem Zdravotní péče, co jím rozumíme, jaké druhy znáte Co rozumíme pod pojmy péče: dispenzární diagnostická léčebná ošetřovatelská lékárenská posudková

Více

Lékaři léčí, my se staráme

Lékaři léčí, my se staráme Lékaři léčí, my se staráme Informační technologie pro zdravotnictví David Doležal Jan Chroust Kdo jsme? Cílem společnosti MD Access je nabídnout lékařům nejmodernější informační technologie, které zefektivní

Více

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz TEZE ROZVOJE ehealth V ČESKÉ REPUBLICE ABSTRAKT České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712 www.ehealthforum.cz Abstrakt, strana 2 (celkem 5) Motto:

Více

Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o.

Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o. CHIRONAX INVEST, s.r.o. NESTÁTNÍ ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ Řezáčova 1 624 00 Brno Směrnice 47/012 Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o. Obsah 1. Úvod...2 1.1. Základní pojmy...2 1.2. Použité

Více

ehealth na Vysočině MUDr. Jiří Běhounek hejtman kraje Vysočina předseda Komise Rady AKČR pro zdravotnictví 4.11.2010 Jiří Běhounek

ehealth na Vysočině MUDr. Jiří Běhounek hejtman kraje Vysočina předseda Komise Rady AKČR pro zdravotnictví 4.11.2010 Jiří Běhounek ehealth na Vysočině MUDr. hejtman kraje Vysočina předseda Komise Rady AKČR pro zdravotnictví Národní strategie Národní strategie ehealth Vnímáme současný stav v ČR jako velkou absenci reálných ehealth

Více

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Zdravotní výbor Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů Farmakoekonomie, racionální předepisování a mezisektorová komunikace

Více

Jak navrhnout integrační platformu pro interoperabilní EHR?

Jak navrhnout integrační platformu pro interoperabilní EHR? Jak navrhnout integrační platformu pro interoperabilní EHR? Zdravotnická dokumentace a elektronický zdravotní záznam 11. 10. 2012 Lékařský dům Daniel Krsička 1 Agenda Aktuální cíle a požadavky na elektronické

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Funkční informační systém cesta k posílení skutečné zodpovědnosti zdravotnického pracovníka

Funkční informační systém cesta k posílení skutečné zodpovědnosti zdravotnického pracovníka Funkční informační systém cesta k posílení skutečné zodpovědnosti zdravotnického pracovníka MUDr. Stanislav Najman Klinika Dr. Pírka 19.11.2014 INMED Funkční informační systém cesta k posílení skutečné

Více

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví Ing. Svatopluk Beneš SMS spol. s r.o. NIS Vysoké Tatry 2007 Trendy: Integrace zdravotní péče Současné nemocniční systémy již nejsou dostačujícím řešením ve velkých

Více

PŘÍKLAD OSOBNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ 1.generace

PŘÍKLAD OSOBNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ 1.generace PŘÍKLAD OSOBNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ 1.generace Jiří Potůček 1,2,3, Radek Fiala 1,3, Pavel Smrčka 1,2,3, Karel Hána 1,2,3, Jan Mužík 1,2,3, Jan Kašpar 1,2,3 1 CleverTech s.r.o. U Hřiště 149 Světice,

Více

Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med. Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010

Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med. Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010 Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010 České zdravotnictví mezinárodní srovnání v rámci OECD +37% akutních lůžek vůči průměru OECD Využití

Více

ehealth na Vysočině ISSS 2013 David Zažímal

ehealth na Vysočině ISSS 2013 David Zažímal ehealth na Vysočině ISSS 2013 David Zažímal ehealth nevnímáme jen jako elektronické zdravotnictví, ale v širším pojetí jako komplexní využívání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnickém

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

Informační systémy ve zdravotnictví

Informační systémy ve zdravotnictví Informační systémy ve zdravotnictví David Steiner [steind1@fel.cvut.cz] IKTZ 25. listopadu 2009 Obsah přednášky Historie IS ve zdravotnictví Typy IS ve zdravotnictví Nemocniční informační systém Elektronický

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Systém IZIP Elektronická zdravotní knížka. Bc.Lukáš Cakl

Systém IZIP Elektronická zdravotní knížka. Bc.Lukáš Cakl Systém IZIP Elektronická zdravotní knížka Bc.Lukáš Cakl Březen 2011 IZIP, a.s. Soukromá společnost Založena v roce 2001 třemi lékaři Specializace na elektronické zdravotnictví s využitím nejmodernějších

Více

Lékaři léčí, my se staráme

Lékaři léčí, my se staráme Lékaři léčí, my se staráme Informační technologie pro zdravotnictví Kdo jsme? Cílem společnosti MD Access a obchodního partnera vasepcambulance.czje nabídnout lékařům nejmodernější informační technologieaodbornoupomoc,

Více

Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení

Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení Ing. Svetlana Drábková konzultant pro oblast zdravotnictví email: drabkova@datasys.cz Základní fakta o společnosti DATASYS Společnost

Více

Elektronický zdravotní záznam, sběr klinických údajů a klinické lékařské doporučení

Elektronický zdravotní záznam, sběr klinických údajů a klinické lékařské doporučení Elektronický zdravotní záznam, sběr klinických údajů a klinické lékařské doporučení Mgr. Miroslav Nagy, Ph.D. Centrum Biomedicínské Informatiky Oddělení Medicínské Informatiky, UI AV ČR v.v.i. Seminář:

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Příloha č. 3 k č.j. MV-159754-3/VZ-2013 Počet listů: 7 TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Nové funkcionality Czech POINT 2012 Popis rozhraní egon Service Bus Centrální Místo Služeb 2.0 (dále jen CMS

Více

IS VZP ČR jako základ podpory ehealth

IS VZP ČR jako základ podpory ehealth IS VZP ČR jako základ podpory ehealth Ing. Vladan Novotný Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR IS VZP ČR Informační systém VZP ČR podporuje činnosti, ke kterým byla VZP ČR zřízena Výběr pojistného od plátců

Více

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková Novinky v legislativě Alice Strnadová Dana Jurásková Česká asociace sester Česká asociace sester je odborná, stavovská dobrovolná, nezisková, nepolitická organizace s právní subjektivitou. Je to největší

Více

Intel MCA. Mobilní přístup k informacím v místě poskytované péče (Mobile Point of Care) MUDr. Pavel Trnka KTTP s.r.o.

Intel MCA. Mobilní přístup k informacím v místě poskytované péče (Mobile Point of Care) MUDr. Pavel Trnka KTTP s.r.o. Mobilní přístup k informacím v místě poskytované péče (Mobile Point of Care) MUDr. Pavel Trnka KTTP s.r.o. Intel MCA Standard pro HW vhodný pro použití ve zdravotnictví Tablet PC Konektivita WiFi Bluetooth

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF a 8. konference SVLFVL ČLS JEP 27.-28.11.2008 Hradec Králové Ověření zásad traumatologického plánování v praxi Petr Hubáček Neodkladná péče 3 etapy 1. Přednemocniční

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Koncepce oboru Dětská chirurgie

Koncepce oboru Dětská chirurgie Koncepce oboru Dětská chirurgie Deklarace dětské chirurgie podle světové federace společností pediatrických chirurgů (W.O.F.A.P.S.): Děti nejsou jen malí dospělí a mají interní i chirurgické problémy a

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Anotace. Klíčová slova. Zdravotnický portál pro občany - Dánsko

Anotace. Klíčová slova. Zdravotnický portál pro občany - Dánsko Alena Veselková, Pavel Kasal, Štěpán Svačina, Robert Fialka Zdravotnické portály pro občany Alena Veselková, Pavel Kasal, Štěpán Svačina, Robert Fialka Anotace V oblasti zdraví je důležitá dostupnost občana

Více

Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR

Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR Tisková konference ČAS dne 10.9.2010 Analýza ČAS identifikace zásadních problémů 4/2009 Špatné finanční ohodnocení; Chybné zařazení v platových třídách;

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Zdravotně sociální informační portál a Call centrum. Ing. Michaela Teplá Ing. Jan Hladík

Zdravotně sociální informační portál a Call centrum. Ing. Michaela Teplá Ing. Jan Hladík Zdravotně sociální informační portál a Call centrum Ing. Michaela Teplá Ing. Jan Hladík Informační portál Informační portál slouží jako veřejná brána do světa informací Postupem času se začaly rozvíjet

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Právní předpisy upravující

Více

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ing. Radek Papp vedoucí projektu O registrech obecně Registry mají sloužit lidem, nikoliv lidé registrům Registry jsou databáze a souhrny údajů Sbírat

Více

Vnitřní předpis pro pacienty Endokrinologického ústavu

Vnitřní předpis pro pacienty Endokrinologického ústavu Vnitřní předpis pro pacienty Endokrinologického ústavu Vážení pacienti, snahou všech členů zdravotnického týmu je co nejdříve, přitom citlivě, ohleduplně a s porozuměním, Vám pomoci k dosažení a upevnění

Více

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Pracovní úrazy a nemoci z povolání Pracovní úrazy a nemoci z povolání Ing. Lucie Václavková Osnova přednášky Právní úprava Pracovní úrazy Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech Povinnosti zaměstnance při pracovních úrazech Nemoc

Více

e health v péči o chronicky nemocné pacienty Matěj Adam

e health v péči o chronicky nemocné pacienty Matěj Adam e health v péči o chronicky nemocné pacienty Matěj Adam Faktory ovlivňující zdravotnické systémy jsou podobné na celém světě Globalizace Pacienti začínají cestovat za péčí, zejména samoplátci. Direktiva

Více

Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014. Ing. Iva Merhautová, MBA

Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014. Ing. Iva Merhautová, MBA Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014 Ing. Iva Merhautová, MBA Elektronizace služeb Elektronizace služeb obecně je prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů služeb a péče, plátců

Více

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotních systémů

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotních systémů Parlamentní odborný seminář Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotních systémů Elektronická preskripce v ČR příležitost nebo hrozba pro rozvoj zdravotní péče? Praha 27. dubna 2009 Fikce

Více

Jednoznačná identifikace jako předpoklad funkčního e-health. Martin Pavlík

Jednoznačná identifikace jako předpoklad funkčního e-health. Martin Pavlík Jednoznačná identifikace jako předpoklad funkčního e-health Martin Pavlík Růst nároků na IT Stárnoucí populace Rostoucí náklady Nedostatek pracovníků Větší nároky na IT Izolovaná datová sila Pacientská

Více

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ CHIRURGICKÉHO ZÁKROKU A/NEBO HOSPITALIZACE Z DŮVODU ÚRAZU

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ CHIRURGICKÉHO ZÁKROKU A/NEBO HOSPITALIZACE Z DŮVODU ÚRAZU ZPPSNP SDBR-A 1.1 účinnost od 1. dubna 2015 Kód: Group 800 ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ CHIRURGICKÉHO ZÁKROKU A/NEBO HOSPITALIZACE Z DŮVODU ÚRAZU 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (ČÍM

Více

Varovný systém ochrany obyvatel před povodněmi pro město Hrádek nad Nisou- digitální povodňový plán

Varovný systém ochrany obyvatel před povodněmi pro město Hrádek nad Nisou- digitální povodňový plán Příloha č. 3 Zadávací dokumentace: Technické požadavky na zpracování digitálního povodňového plánu v rámci veřejné zakázky: Varovný systém ochrany obyvatel před povodněmi pro město Hrádek nad Nisou- digitální

Více

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR Michal Hojný Vedoucí lékárník ÚL IKEM 1 Největší specializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR 3 centra

Více

Elektronický lékový řetězec. 2 of 16 www.i.cz

Elektronický lékový řetězec. 2 of 16 www.i.cz Elektronický lékový řetězec 2 of 16 Fakta xy Podstatnou složkou v celonárodních výdajích za zdravotní péči jsou peníze vydané za léky (cca 10mld. ročně, léčiva jsou nadužívána, rozebírána personálem, )

Více

Zkušenosti s identifikací pacienta, zdravotnických prostředků a některých procesů ve zdravotnických zařízeních

Zkušenosti s identifikací pacienta, zdravotnických prostředků a některých procesů ve zdravotnických zařízeních Zkušenosti s identifikací pacienta, zdravotnických prostředků a některých procesů ve zdravotnických zařízeních Ing.M.Preininger, Nemocnice Na Homolce, MUDr.Benešová, FN Motol, Praha 2011 Používání NISu

Více

385/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o zdravotnické dokumentaci

385/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o zdravotnické dokumentaci 385/2006 Sb. VYHLÁŠKA o zdravotnické dokumentaci Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 67b odst. 19 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 285/2002 Sb. a zákona č. 225/2006

Více

Rozvoj ehealth a Telefónica O2

Rozvoj ehealth a Telefónica O2 Rozvoj ehealth a Telefónica O2 INSPO Praha, 13.března 2010 Filip Linhart ehealth Project Manager Telefónica O2, Czech Republic Představení skupiny Telefónica založena v roce 1924 v současné době má zhruba

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

ICT technologie jako základ efektivní lékové politiky

ICT technologie jako základ efektivní lékové politiky ICT technologie jako základ efektivní lékové politiky Michal Opatřil, ICZ a. s. www.i.cz 1 The answer to the ultimate question of life, the universe, and everything ICT technologie jako základ efektivní

Více

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Problémové okruhy Přístup k léčbě Zákon o zdravotních službách,

Více

VIZE INFORMATIKY V PRAZE

VIZE INFORMATIKY V PRAZE VIZE INFORMATIKY V PRAZE Václav Kraus, ŘED INF MHMP 1 / 30. 4. 2009 PRAHA MĚSTO PRO ŽIVOT Město mezinárodně uznávané, ekonomicky prosperující a úspěšné. Město bezpečné a přívětivé, město sebevědomých a

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

ehealth na Vysočině David Zažímal

ehealth na Vysočině David Zažímal ehealth na Vysočině David Zažímal Projekty ehealth Vysočiny uskutečněné probíhající plánované SWLab e@mbulance ERP QI nový NIS MarkQ NeOS emedocs mhealth analýza NIS elektronický podpis 2 ehealth projekty

Více

Management porodní asistence. Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci

Management porodní asistence. Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci Management porodní asistence v České republice Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci Mezinárodn rodní definice porodní asistentky Porodní asistentka je osoba, která byla řádně

Více

Zdravotní pojištění migrantů v ČR

Zdravotní pojištění migrantů v ČR Zdravotní pojištění migrantů v ČR Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Universita Karlova 1. lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Základní informace o populaci migrantů v

Více

emedocs Exchange Medical Document System David Zažímal Petr Pavlinec

emedocs Exchange Medical Document System David Zažímal Petr Pavlinec emedocs Exchange Medical Document System David Zažímal Petr Pavlinec ehealth strategie Kraje Vysočina Projekty ehealth Vysočiny uskutečněné probíhající plánované SWLab e@mbulance ERP QI nový NIS MarkQ

Více

Organizace transfuzní služby. I.Sulovská

Organizace transfuzní služby. I.Sulovská Organizace transfuzní služby I.Sulovská Transfuzní oddělení Výroba transfuzních přípravků (TP) řízena zákony, vyhláškami a metodickými pokyny 2 druhy TO: výrobci TP odběrová střediska Výrobci TP mají uděleno

Více

KRAJSKÉ DIGITÁLNÍ ÚLOŽIŠTĚ

KRAJSKÉ DIGITÁLNÍ ÚLOŽIŠTĚ ŘEŠENÍ UKLÁDÁNÍ V TC KRAJE KRAJSKÉ DIGITÁLNÍ ÚLOŽIŠTĚ Roman Zemánek, Michal Opatřil 26.9.2012 www.i.cz 1 Východiska Technologická centra krajů ( Výzva 08 ) Hostovaná spisová služba KDS, KDR, KDÚ, KDJ,

Více

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Verze 012.001_návrh (doplnění pro verzi 012 zvýrazněno červeně) 1 / 7 NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM 1a. Definice případu hospitalizace Časové vymezení Hospitalizační

Více

ARCHIVACE A SDÍLENÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE V SOULADU S LEGISLATIVOU

ARCHIVACE A SDÍLENÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE V SOULADU S LEGISLATIVOU ARCHIVACE A SDÍLENÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE V SOULADU S LEGISLATIVOU PACS = BEZFILMOVÝ PROVOZ PICTURE ARCHIVING AND COMMUNICATING SYSTEM SYSTÉM PRO ARCHIVACI A DISTRIBUCI OBRAZOVÝCH DAT DICOM (Digital

Více

DMS - řízená dokumentace, archiv a co dále? ICT ve zdravotnictví 2014

DMS - řízená dokumentace, archiv a co dále? ICT ve zdravotnictví 2014 DMS - řízená dokumentace, archiv a co dále? ICT ve zdravotnictví 2014 Praha 17.09.2014 Jiří Voves Proč otazník v názvu přednášky? Nové technologie Nové přístrojové vybavení Nové postupy Nová data Data

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111

FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR OBCHODU A MARKETINGU Vedoucí útvaru: Pavel Zemánek tel.: 532 232 945, fax: 543 211 185 e-mail: pavel.zemanek@fnbrno.cz IČO: 652

Více

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY. Praha, 30.6.2008

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY. Praha, 30.6.2008 ZDRAVOTNÍ SLUŽBY Praha, 30.6.2008 ZÁKON O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH Terminologie Definice q Zdravotní péče odborná zdravotní péče zdravotní služby q q Ošetřující zdravotnický pracovník léčebný plán pacient

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

NÁRODNÍ PLÁN ROZVOJE

NÁRODNÍ PLÁN ROZVOJE NÁRODNÍ PLÁN ROZVOJE ehealth České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712 www.ehealthforum.cz ICT Unie sdružení pro informační technologie a telekomunikace

Více

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Přírodní katastrofy zemětřesení hurikány tsunami povodně

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Jan Horák. Pilíře řešení

Jan Horák. Pilíře řešení Jan Horák Pilíře řešení Nová generace systémů Důsledek rozvoje a změn informatiky ve zdravotnictví: Nové technologie Výkonnost, mobilita, velikost monitorů, dotykové ovládání, vzdálené přístupy Nové možnosti

Více

Kontaktní místo coby centrum řízení chodu nemocnice. Pavel Urbánek Antonín Koukal Odbor kvality, bezpečnosti a krizového řízení FN Brno

Kontaktní místo coby centrum řízení chodu nemocnice. Pavel Urbánek Antonín Koukal Odbor kvality, bezpečnosti a krizového řízení FN Brno Kontaktní místo coby centrum řízení chodu nemocnice Pavel Urbánek Antonín Koukal Odbor kvality, bezpečnosti a krizového řízení FN Brno Kontaktní místo nemocnice Zákon 374 ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotnické

Více

SOUČASNOST A BUDOUCNOST KRITICKÉ INFRASTRUKTURY V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ

SOUČASNOST A BUDOUCNOST KRITICKÉ INFRASTRUKTURY V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ SOUČASNOST A BUDOUCNOST KRITICKÉ INFRASTRUKTURY V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ Medicína katastrof 2009, Brno, 4. 5. 2. 2009 Ing. Jaroslava Hejdová. Ing. Anna Šebková Dokumenty Usnesení BRS č. 204/2001 - Informace

Více

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Absolventi mohou po ukončení studia nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách VOŠ nebo a vysokých školách. Uplatnění absolventů

Více

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D.

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Parametry systému v.z.p. v roce 2015 - PŘÍJMY předpokládaný nárůst plateb

Více

Krizový management ve školství

Krizový management ve školství EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Krizový management ve školství WWW.OPPA.CZ

Více

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 ZAJIŠTĚNÍ KVALITY (vstupy, postupy a výstupy) * * * všeobecné aspekty / předpisy bezpečnostní stavební elektro požární pracovní,... NÁSTROJE

Více

Virtuální ordinace praktická výuka v prostředí fakultního ambulantního informačního systému

Virtuální ordinace praktická výuka v prostředí fakultního ambulantního informačního systému Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav lékařské biofyziky Virtuální ordinace praktická výuka v prostředí fakultního ambulantního informačního systému Josef Hanuš, Jiří Záhora,

Více

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2009 Obsah sdělení o NZIS základní pojetí o Legislativa

Více

Základní principy, na kterých projekt DRG restart plánuje vybudovat systém optimalizace úhrad lůžkové péče, jsou následující:

Základní principy, na kterých projekt DRG restart plánuje vybudovat systém optimalizace úhrad lůžkové péče, jsou následující: Metodická optimalizace a zefektivnění systému úhrad nemocniční péče v ČR Projekt DRG restart Pilotní verze projektové dokumentace vznikajícího projektu. Dokument bude průběžně doplňován, konečná verze

Více

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010 Moderní,, dostupné a vstřícn cné zdravotnictví Co jsme udělali... Moderní specializovaná péče bez protekce a korupce Ochranné limity pro nejvážněji nemocné Nové národní preventivní a screeningové programy

Více

Údaje o žadateli: Obchodní firma (název):... Adresa sídla:

Údaje o žadateli: Obchodní firma (název):... Adresa sídla: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Magistrát hlavního města Prahy Odbor zdravotní, sociální péče a prevence Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1, pracoviště Charvátova 145/9, Praha 1 Ž Á D O S T o udělení oprávnění k poskytování

Více