Katalog potřeb a služeb ehealth

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katalog potřeb a služeb ehealth"

Transkript

1 Katalog potřeb a služeb ehealth Program implementace ehealth Etapa: Analýza potřeb 1

2 Název dokumentu: Katalog potřeb a služeb ehealth ID: KEH5 Verze č. 5 Účel: Ke schválení Určená pro GP Datum Změny oproti verzi Zapracování připomínek v rámci VPK Č. 4a Obsah 1. Úvod Použité zkratky Charakteristika dokumentu Aktuální stav dokumentu Rámec Programu implementace ehealth Požadavky ke vzniku Programu Časový rámec postupnosti hlavních kroků Přehled hlavních kroků v implementaci Programu Principy a zásady budování ehealth Klíčové komponenty Programu implementace ehealth Potřeby Klasifikace potřeb Relevantní subjekty z hlediska ehealth (stakeholdery) Fyzické osoby Poskytovatelé zdravotní péče Zdravotní pracovníci Zdravotní pojišťovny Úřad pro dohled nad zdravotní péčí Veřejné zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Národní centrum zdravotnických informací Stát jako celek Vyšší územní celky Státní ústav pro kontrolu léčiv Profesní a stavovské organizace Vzdělávací organizace EÚ a její instituce Světová zdravotnická organizace Ostatní orgány veřejné správy a samosprávy Vědecké a výzkumné instituce Dodavatelé Zaměstnavatelé Další subjekty

3 4. ehealth služby Služby pro občana Služby pro poskytovatele zdravotní péče Služby pro Zdravotní pojišťovny Služby pro Úřad pro dohled nad zdravotní péčí Služby pro Úřad veřejného zdravotnictví Služby NCZI pro ehealth Služby pro ostatní subjekty Ohodnocení služeb Požadavky na bezpečnostní atributy klíčových služeb ehealth Hodnocení klíčových ehealth služeb Priority pro rok Formát detailnější specifikace služeb ehealth Přílohy Legislativa související s péčí o zdraví Slovník pojmů na základě legislativy Reference Stručný opis vybraných ehealth služeb pro občana Úvod 3

4 1.1 Použité zkratky DRG EDS EHR EMR EU FN HIN HISA IKT / ICT IS IZS LF LSPP MZD ČČR KZP Skupiny diagnóz pro nákladové hodnocení Pacientské údaje pro pohotovostní medicínu (emergency data set) Elektronický zdravotní záznam electronic health record) Elektronické záznamy o pacientovi (electronic medical records) Evropská unie Fakultní nemocnice Health Information Network (zdravotnický WAN) Health Infonnatics Sel-vice Architecture Informační a komunikační technologie Informační systém, informační systémy Integrovaný záchranný systém Lékařské fakulty Lékařská služba první pomoci Ministerstvo zdravotnictví České republiky Kancelář zdravotních pojišťoven NZP ČR Národní zdravotní portál ČR PACS PIeH PoZS PrZs PZP ROB ČLK ČLeK SOA SZU SÚKL Systémy pro práci s obrazovými informacemi ve zdravotnictví Program implementace ehealth Poskytnuta zdravotní péče Příjemce zdravotní péče Poskytovatel zdravotní péče Registr obyvatelů ČR Česká lékařská komora Česká lékárnická komora Service Oriented Architecture Státní zdravotní ústav Státní ústav pro kontrolu léčiv ÚPS WHO ZEP ZP ZS Ústavní pohotovostní služba World Health Organization Světová zdravotnická organizace Zaručený elektronický podpis Zdravotní pojišťovny Zdravotní péče 1.2 Charakteristika dokumentu Tento dokument slouží k vymezení rámce implementace ehealth na základě identifikace 4

5 komponentů ehealth, potřeb jednotlivých subjektů v systému péče o zdraví a katalogu možných ehealth služeb na základě identifikovaných potřeb. 2. Rámec Programu implementace ehealth Redakčně kráceno v českém překladu. Plné znění kapitoly dostupné ve slovenském originále na 2.4 Principy a zásady budování ehealth Celospolečenský konsenzus. Služby pro všechny. Transparentnost. Koordinace, součinnost a spolupráce. Interoperabilita a kompatibilita. Bezpečnost je prioritou. Ochrana investic. Programové řízení. Implementace v souladu s absorpční schopností uživatelů (ne velký třesk"). Kritické zhodnocení realizovaných kroků a poučení z chyb (lessons learned). 2.5 Klíčové komponenty Programu implementace ehealth Komponenty ehealth (Building block of ehealth) pro účely tohoto dokumentu chápeme soubor relativně samostatných činností, subjektů, objektů a systémů, které plní specifickou úlohu v rámci naplňování poslání ehealth. Komponenty ehealth poskytují určité služby ostatním komponentům a relevantním subjektům (stakeholders) a taktéž přijímají určité služby od ostatních komponentů a okolí. Projekt může v sobě zahrnovat implementaci jednoho anebo vícero komponentů, některé komponenty mohou zasahovat do více projektů. Přehled komponentů: K1. Národní legislativa 5

6 K2. Legislativa EU K3. Národní normy a datové standardy K4. Mezinárodní normy a standardy K5. Architektonický rámec K6. Certifikace / akreditace / HTA K7. Síťová vrstva HIN K8. Podpora HIN K9. Datová úložiště v rámci HIN K10. PKI infrastruktura v rámci HIN K11. Registry K12. Infrastruktura pro EHR K13. Infrastruktura pro EDS K14. Národní zdravotní portál K15. Switch Point K16. Elektronický průkaz PSP K17. Elektronický průkaz pojištěnce K18. Infrastruktura pro epreskripci K19. Infrastruktura pro el. výkaznictví K20. Integrační middleware K21. Ambulantní IS K22. Lékárenské IS K23. Laboratorní IS K24. Radiodiagnostické IS / PACS K25. Nemocniční IS K26. IS národní transfuzní služby K27. IS pro Integrovaný záchr. systém K28. IS pro záchranné služby K29. Objednávání / erefferals K30. epreskripce K31. Informatizace veřejného zdrav. K32. Monitoring / hodnocení poskyt. ZS K33. Integrace aplikací do NZP K34. Call centrum pro ehealth K35. Telemedicínské aplikace K36. Evidence based medicine support K37. IT podpora DRG K38. EU mobilita pojištěnce / pacienta K39. eleaming v ehealth K40. IT v nových oblastech medicíny K41. Výzkum a vývoj v oblasti ehealth K42. Vícenásobné využití tokenu K43. Integrace s egovernmentem K44. PR / celospoločenská akceptace K45. IS subjektů VS zdravotnictví 3. Potřeby 3.1 Klasifikace potřeb 6

7 Vztah mezi potřebami a službami 1. Potřeba je uvědomělý nebo neuvědomělý subjektivní pocit nedostatku v biologické nebo sociální dimenzi. 2. Potřeba osoby je vymezená jejími hodnotami, vnitřním stavem a vnějšími podmínkami. 3. Existuje množina aktuálních a potenciálních potřeb osoby / spotřebitele. Některé jsou uvědomělé, jiné ne. 4. Vůči uvědomělým potřebám existují u spotřebitele očekávání s ohledem způsobu jejich naplnění. 5. Očekávání jsou vyjádřitelné formou požadavků na služby. 6. Uspokojení potřeby se může uskutečnit interně nebo externě prostřednictvím poskytnutých služeb. 7. Možné situace vztahu potřeb a služeb: a. Pro danou potřebu existuje služba, která splní očekávání spotřebitele. b. Pro danou potřebu existuje služba, která nesplňuje úplně očekávání spotřebitele. c. Pro danou potřebu existuje služba, ale spotřebitel o ní neví. d. Pro danou potřebu neexistuje služba. Klasifikace potřeb fyzické osoby Maslowova pyramida potřeb - primární (vrozené) a sekundární (naučené): 1) fyziologické potřeby - jídlo, pití, vzduch, sex, vyhýbání se bolesti, homeostáza, zdraví, 2) potřeby bezpečí (fyzická bezpečí, ekonomická jistota, sociální jistota, soulad s legislativou), 3) potřeba lásky a sounáležitosti (láska, přátelství, ale i vlastní identifikace se skupinou), 4) potřeba uznání (výkon, kompetence, respekt), 5) potřeba seberealizace a sebeaktualizace (metapotřeby realizovat svůj potenciál, osobní růst, autotelický přístup k životu, estetické potřeby, potřeba tvořit a zanechat něco po sobě, plynutí, resp. vrcholový zážitek). Klasifikace potřeb právnické osoby 1) Zabezpečení rutinního chodu organizace (business as usual). 2) Být v souladu s legislativou. 3) Zvyšování kvality (procesů, produktů, služeb). 4) Zvyšování bezpečnosti (interních procesů, produktů, poskytování služeb, spotřebitelů, zvyšování právní ochrany, aktiv organizace). 5) Snižování možných ztrát: a) Zabránění únikům (defraudace, krádež, podvod,...). b) Eliminace neproduktivních činností. c) Management rizik. d) Plánování kontinuity činností. 6) Snižování nákladů: a) Optimalizace organizační struktury a procesů. b) Zabezpečení levnějších vstupů. c) Zvýšení efektivnosti konkrétní činnosti. 7) Zvýšení produkční schopnosti. 7) Řešení problému (funkčního, provozního). 8) Rozšíření portfolia aktivit / funkcí o nové produkty / služby. Klasifikace potřeb pracovníka 7

8 1) Být v souladu s legislativou. 2) Zabezpečení rutinního chodu vlastní pracovní náplně (business as usual). 3) Zvyšování kvality vlastní pracovní činnosti. 4) Zvyšování bezpečnosti v rámci vlastní pracovní činnosti. 1) Snižování vlastních téměř pochybení, pochybení a omylů. 5) Zvyšování efektivnosti vlastní pracovní činnosti. 6) Růst vlastní odbornosti. 2) Řešení problémů. Klasifikace potřeb občana z pohledu optimalizace 1) Minimalizovat riziko postihů ze strany veřejné správy a samosprávy za neplnění si vlastních povinností. 2) Maximalizace úrovně benefitů: a) Maximalizace pravděpodobnosti správnosti svého rozhodnutí. b) Optimalizace vlastních činností. 3) Minimalizace ztrát a nákladů: a) Minimalizace pravděpodobnosti chybného rozhodnutí. b) Minimalizace vlastních nákladů na zabezpečení potřeb. c) Zjednodušování a minimalizace administrativní zátěže. d) Minimalizace časových ztrát a prostojů. 4) Maximální jednoduchost ovládání pomůcek a interfejsů služeb. 5) Maximalizace rozsahu služeb, které si nevyžadují fyzickou přítomnost. Potřeby občana z pohledu státní správy Nakolik jsou součástí ehealth i státní orgány, potřeby občanů ve vztahu k nim jsou vymezené rámcem ústavy České republiky. Potřeby jsou identifikovány v tomto modelu: 1) Pro účely tohoto modelu je stát určený svým územím a hranicemi, právním systémem, orgány státní správy a územní samosprávy, fyzickými a právnickými osobami. 2) Právní systém je určený Ústavou České republiky, ústavními zákony, zákonnými nařízeními, všeobecně závaznými nařízeními, všeobecně závaznými předpisy. 3) Ústřední orgány státní správy a místní orgány státní správy se zřizují zákonem, zřizovat zákonem ministerstva a ostatní orgány státní správy patří do působnosti Parlamentu České republiky. 1) Státní orgány při poskytování služeb právnickým a fyzickým osobám mohou konat jen na základě ústavy, v jejich mezích v rozsahu a způsobem, který ustanoví zákon. 4) Právnická a fyzická osoba má ve vztahu ke státu práva a povinnosti. Potřeby právnické a fyzické osoby vůči státu se tedy projevují jako potřeba plnit si svoje povinnosti a domoci se svých práv resp. nároků. 2) Státní orgány ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám a jiným státním orgánům mají taktéž práva a povinnosti. 5) Funkčnost státního orgánu je legislativně vymezená jeho právy a povinnostmi vůči: a) právnickým osobám, b) fyzickým osobám, c) jiným státním orgánům, d) vlastní organizační struktuře. 8) Vztah k právnickým a fyzickým osobám může byt adresný a neadresný. a) Adresný vztah je, když státní orgán vystupuje vůči konkrétní osobě (např. vydání řidičského průkazu). b) Neadresný vztah je když státní orgán nevystupuje vůči konkrétní osobě (např. veřejné 8

9 zdravotnictví). 9) Státní orgány pro plnění svých povinností vůči právnickým a fyzickým osobám vytváří adekvátní organizační zabezpečení pro realizaci procesů, jejichž výstupy jsou uspokojeny potřeby fyzických a právnických osob (povinnosti a práva), anebo jiných státních orgánů. 10) Právnická nebo fyzická osoba obyčejne vystupuje ve vztahu k státnímu orgánu v určité roli. Příklady rolí fyzické osoby: a) občan b) pojištěnec sociálního pojitění c) pojištěnec zdravotní pojišťovny d) zaměstnanec e) rodič f) důchodce 11) Pro každou roli je možné vymezit množinu životních situací, při kterých: a) se mění status osoby v rámci funkce (vznik a zánik funkce, změna postavení ve funkci), b) osoba si plní svoje povinnosti, c) osoba si zabezpečuje svoje práva formou nároků, d) jiný subjekt si vůči roli zabezpečuje svoje povinnosti nebo práva. Např. pro pojištěnce zdravotní pojišťovny: i) Vznik pojistného vztahu. ii) Zánik pojistného vztahu. iii) Podání zúčtování zdravotního pojištění. iv) Změna zdravotní pojišťovny. v) Oznámení o změně údajů pojištěnce (např. jména, adresy). vi) Vyžádání výpisu poskytnuté zdravotní péče. vii)ověření si statusu pojištěnce poskytovatelem zdravotní péče. viii) Ověření poskytnutí zdravotní péče pojištěncovi revizním lékařem zdravotní pojišťovny. 12) Pro každou situaci v dané roli poskytují státní orgány nebo skupina státních orgánů stejnou službu. Pro danou roli je možné vytvořit katalog všech služeb poskytovaných státními orgány, Pro daný státní orgán je taktéž možné vytvořit katalog služeb, které poskytuje jednotlivým subjektům. 13) Pro plnění dané služby je potřebné realizovat procesy obyčejně formou agendy. Agenda si vyžaduje vstupní podklady, realizaci množiny právně vymezených kroků jednotlivými organizačními jednotkami státních orgánů a vytvoření výstupů. 14) Ve vztahu ke státním orgánům kromě potřeb založených na právech a povinnostech ve smyslu Ústavy ČR a další legislativy existuje množina potřeb týkajících se funkčnosti výkonu jejich činnosti a specifické informatizace. Např.: a) Maximální dostupnost služeb (ideálně 24/7 24 hodin denně, 7 dní týdně). b) Možnost přístupu ke službám bez nutnosti fyzické přítomnosti (např. přes portál z domu). c) Univerzální identifikační a autentizační prostředek pro přístup k službám (i v rámci egovernmentu). d) Jednotné místo pro příjem elektronických informací (např. datová schránka). e) Jednotný bod přístupu k ehealth službám (NZP). f) Aktuálnost informací na NZP. e) Zohlednění specifických požadavků občanů s dysfunkcí (v rámci einclusion). 15) V rámci egovernmentu je ehealth specifický tím, že existují výhradní potřeby fyzické osoby - zdravotní potřeby, které jsou naplňovány poskytováním zdravotní péče o 9

10 zdraví, kde fyzická osoba může vystupovat jako: a) občan, a) příjemce zdravotní péče, b) pojištěnec, c) plátce zdravotního pojištění v systému veřejného zdravotního pojištění, d) plátce (doplatky za léky, stomatologické výkony, atd.), b) dárce (krve, orgánů), c) laický poskytovatel zdravotní péče (první pomoc). 3.2 Relevantní subjekty z hlediska ehealth (stakeholder) Dole uvedené subjekty mohou vystupovat ve vztahu k ehealth v různých rolích: 1. Jako příjemci služeb ehealth. 2. Jako poskytovatelé služeb pro potřeby ehealth (např. dodávaní údajů). 3. Jako provozovatelé IS pro potřeby ehealth. 4. Jako poskytovatelé služeb ehealth. Potřeby se zabývají dole uvedenými subjekty hlavně v roli příjemců služeb ehealth. I. okruh 1. Fyzické osoby (v roli občana, pojištěnce, příjemce zdrav. péče,...) 2. Poskytovatelé zdravotní péče 1. Zdravotničtí pracovníci 2. Zdravotní pojišťovny 1. ÚDZS 3. Úřady veřejného zdravotnictví 3. MZD 4. Stát jako celek 4. Krajské úřady II. okruh 5. SÚKL 6. Profesní a stavovské organizace 7. Vzdělávací instituce 8. EU a její instituce 9. WHO 10. Ostatní orgány veřejné správy a samosprávy 11. Vědecké a výzkumné instituce III. okruh 12. Dodavatelé 13. Zaměstnavatele (hlavně kvůli BOZP) 14. UN ILO (International Labour Organization), MOP (Mezinárodní org. práce) 15. Další subjekty 3.3 Fyzické osoby Klasifikace V této kategorii se zabýváme subjekty, které jsou příjemci zdravotní péče. Občané ČR jsou nejširší kategorií, ale patří sem i další kategorie. 10

11 Hledisko právního vztahu k ČR 1) Rezidenti a) Občané ČR b) Občané jiných zemí s trvalým pobytem c) Občané z EU s dočasným pobytem d) Občané jiných zemí s dočasným pobytem 2) Nerezidenti a) Občané ze zemí EU b) Občané jiných zemí c) Nelegální migranti Role pro fyzickou osobu Fyzická osoba nacházející se v ČR (rezident, nerezident) se z pohledu péče o zdraví může nacházet ve více rolích: 1) Pojištěnec: a) ZP v ČR b) ZP ze zemí EU c) ZP ze zemí mimo EU d) bez zdravotního pojištění 2) Příjemce zdravotní péče / pacient 3) Plátce pojistného 4) Plátce za poskytnutou zdravotní péči (např. ve stomatologii) 5) Laický poskytovatel zdravotní péče Ontogenetické hledisko Je možná klasifikace entit jako příjemců ZS z hlediska ontogenetického, kde každá vývojová fáze má svoje specifické potřeby. Detailní analýza potřeb podle ontogenetických kategorií není předmětem tohoto dokumentu. 1) Spermie / vajíčko 1) Oplodněné vajíčko 2) Zárodek 3) Plod (jako součást zdravotní péče fyzické osoby - matky) 4) Novorozenec 7) Kojenec (do 1 roku) 8) Batole (1-3) 9) Předškolní období (4-6) 10) Mladší školní věk (6-11) 7) Starší školní věk (11-15) 11) Dorost (16-18) 12) Dospělost (18-30) 13) Zralost (30-50) 15) Střední věk (50-65) 16) Staroba (65-75) 17) Vysoká staroba (75 a víc) 18) Mrtvý Specifické skupiny občanů ohrozených digitálním vyčleněním 11

12 Skupiny občanů ohrozených digitálním vyčleněním definované na základě fyzických a duševních daností a schopností občana Zdravotně postižení občané Občané s nedostatečnou úrovní vzdělání Občané ve vyšším věku a starší občané tělesně postižení občané, občané se sluchovou a zrakovou dysfunkcí, imobilní občané... občané neschopní dosáhnout vyšší úroveň vzdělání, občané s nízkou digitální gramotností a nedostatečnou způsobilostí používaní IKT... občané aktivně stárnoucí v práci, doma, v tématických společenstvích... definované na základě sociálních a společenských podmínek, v kterých Občané žijící v geograficky a demograficky problémových oblastech (regionech) Občané znevýhodnění jejich společenským postavením Občané žijící s finančním zabezpečením pod hranicí životního minima občané žijící v geograficky hůře dostupných oblastech, v oblastech s nízkou hustotou osídlení... nezaměstnaní občané, příslušníci marginálních skupin... občané odkázaní na sociální pomoc 12

13 Občan je nejvýznamnější kategorií, jejichž potřeby jsou nadmnožinou ostatních, analýzou potřeb občana analyzujeme i potřeby ostatních kategorií, specifika jsou uvedena v závěru podkapitoly. Smyslem ehealth je podpořit, zrychlit a zefektivnit poskytované služby ve zdravotnictví občanům a dalším fyzickým subjektům prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií. Smyslem zdravotnictví je naplnění jedné z primárních potřeb občana - potřeby Péče o zdraví svoje, svých blízkých a ostatních občanů". Úrovně péče o zdraví Občané naplňují tuto svoji potřebu na 4 úrovních: a) Úroveň individuální péče o zdraví. b) Úroveň komunitní péče o zdraví. c) Úroveň profesionální péče o zdraví. d) Úroveň veřejné péče o zdraví (Public Health). Individuální úroveň péče o zdraví Ve vztahu k individuální péči o zdraví vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu ehealth: a) Potřeba informovanosti o hrozbách pro zdraví občana, prevenci, zdravém životním stylu, příznacích narušení zdraví a možných opatřeních při narušení zdraví. b) Potřeba podpory rozhodovaní o dalším postupu v péči o svoje zdraví nebo o zdraví svých blízkých (např. zda nepřejít z individuální úrovně na profesionální). c) Potřeba získání léků, přípravků, zdravotních pomůcek a služeb s přidanou hodnotou - bez fyzické cesty za nimi. Jde o položky, které jsou určené pro tuto úroveň péče o zdraví (např. léky bez lékařského předpisu). d) Potřeba sledování úrovně svých zdravotních parametrů (např. tlak, teplota, hmotnost tep, biochemické hodnoty). e) Potřeba posouzení aktuální hodnoty vlastních zdravotních parametrů a doporučení dalšího postupu. f) Potřeba systémů, aplikací, pomůcek a zařízení, které zmenšují rozsah pobytu v nemocnici a závislosti profesionální péče o zdraví. g) Potřeba konzultovat o dalším postupu své domácí léčby nebo svých blízkých. h) Potřeba optimalizovat dávky předepsaných léků u chronicky nemocných bez návštěvy lékaře. i) Potřeba rady o svépomoc při urgentních stavech do doby, dokud nepřijede záchranka. j) Mít takovou úroveň schopností, aby uměl poskytovat první pomoc. k) Potřeba rady o prevenci, ochraně zdraví a zdravotním pojištění při změně prostředí - cestování, dovolená, pracovní pobyt v zahraničí. Komunitní úroveň péče o zdraví 13

14 Ve vztahu ke komunitní péči o zdraví vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu ehealth: a) Aktuální informace pro dárce (např. výzvy pro dárce krve). b) Potřeba informovanosti se zohledněním specifikovanosti dané komunity: hrozbách, prevenci, příznacích narušení zdraví a možných opatřeních při narušení zdraví. c) Potřeba podpory rozhodovaní o dalším postupu v péči o člena komunity v rámci komunity. d) Potřeba sledování a vyhodnocení úrovně zdravotních parametrů členů komunity. e) Potřeba systémů, aplikaci, pomůcek a zařízení, které zmenšují rozsah závislosti členů komunity od profesionální péče o zdraví a zvyšují rozsah komunitní péče o zdraví. f) Potřeba získaní informace o neziskových organizacích zaměřených na oblast komunitní péče o zdraví. g) Potřeba vzniku a členství ve virtuální komunitě lidí s podobnými zdravotními problémy (např. s cystickou fibrózou). h) Potřeba specifické IT podpory znevýhodněných komunit. i) Potřeba snadného přístupu k informacím o subjektech, které jsou relevantní pro potřeby dané komunity (včetně PZS). j) Potřeba přímé komunikace a vazby ve smyslu poskytování zdravotní péče mezi komunitou a složkou poskytující ošetřovatelskou péči (mezičlánek mezi ambulantní a nemocniční péčí - ADOS, ošetřovatelské agentury všeobecné, specializované apod. ) Úroveň zaměstnavatelské péče o zdraví Ve vztahu k zaměstnavatelské péči o zdraví pracovníků vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu ehealth: a) Mít informace o rizikových faktorech v práci a možnosti jejich eliminace. b) Mít informace o pracovní zdravotní službě. c) Mít informace o ochranných pracovních pomůckách v souvislosti s BOZP. d) Mít informace o povinnostech zaměstnavatelů v oblasti BOZP. e) Mít informace o možnostech řešit pociťované problémy a nedostatky v oblasti BOZP. Úroveň veřejné péče o zdraví Ve vztahu k veřejné péči o zdraví vznikají následující částečné potřeby různých skupin občanů z pohledu ehealth: a) Potřeba informovanosti o individuálních rizikových faktorech (podle akčního plánu EU 7 hlavních: tabák, alkohol, vysoký TK, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, nízká konzumace ovoce a zeleniny, nedostatek fyzické aktivity). a) Potřeba informovanosti o externích determinantech zdraví, jejich hodnotách (např. pylová situace pro alergiky, znečištěná ve městech, stav ozónu, kvalita pitné vody a vody na koupání, extrémní výkyvy počasí, místa s výskytem klíšťat apod.) a z toho vyplývajících rizik. b) Potřeba informovanosti o faktorech práce a pracovního prostředí a jejich vlivů na zdraví. 14

15 c) Potřeba včasného varování v případě epidemií nebo jiných závažných zdravotně relevantních skutečností (např. chemické či radioaktivní ohrožení). d) Potřeba včasného upozornění na nebezpečné potraviny a výrobky. e) Potřeba identifikace skrytých determinantů zdraví a rozsahu jejich zdravotních dopadů (např. vliv pesticidů na plodnost mužů, hormonálního zamoření, elektromagnetického smogu). f) Mít možnost podat podnět k řešení nebo stížnosti na činnosti ovlivňující nebo ohrožující zdraví. g) Potřeba definování norem, zabezpečení jejich plnění a kontroly v rámci BOZP. h) Mít k dispozici informace o platné legislativě ve zdravotnictví. Úroveň profesionální péče o zdraví Na úrovni profesionální péče o zdraví občana v systému solidárního zdravotnictví založeného na veřejných zdrojích realizovaného prostřednictvím zdravotního pojištění u vybrané ZP se projevuje takto specifikovaná zdravotní potřeba občana: Poskytnutí zdravotní péče v co nejvyšší možné kvalitě a bezpečnosti s minimalizací možných zdravotních dopadů, při vysoké dostupnosti a minimalizaci zatížení a nákladů příjemce ZS. Poznámka: pod pojmem bezpečnost chápeme dva anglické pojmy (patient Safety & Security) Tuto potřebu občana možno dekomponovat na více relativně samostatných specifických potřeb: a) Aby mu byla poskytnuta zdravotní péče, která minimalizuje riziko jeho modality, morbidity, trvalých a dočasných následků. b) Aby si uměl vyžádat urgentní zdravotní péči pro sebe nebo jiných občanů v každém čase a místě. c) Aby mu byla poskytnuta urgentní zdravotní péče i bez jeho vědomého požadavku v co nejrychlejším čase od výskytu potřeby této péče s garancí horního časového ohraničení (i v těžce dostupném terénu). d) Aby mu bylo zabezpečeno v případě potřeby poskytnutí krve resp. orgánů od dárců. e) Aby mu byla poskytnuta sociální a zdravotní péče v době, kdy následkem poškození zdraví se nemůže dočasně resp. natrvalo sám o sebe postarat (např. když je imobilní důsledkem zranění). f) Aby mu byla poskytnuta potřebná zdravotní péče v co největším časovém rozpětí (např. v nepřetržitém pohotovostním provozu mimo ordinačních hodin), s co nejnižší dobou čekání a v dostupné vzdálenosti od místa bydliště. g) Aby měl možnost snižovat riziko onemocnění prostřednictvím preventivních zdravotních opatření a výkonů. h) Aby mu byla zabezpečena ochrana a podpora ochrany zdraví při přírodních katastrofách (např. záplavy) a technologických haváriích. i) Aby existovali garance kvality poskytované zdravotní péče. j) Aby byla posloupnost činností při poskytování ZS zaznamenaná tak, aby bylo možné v procesu auditování zpětně posoudit její správnost poskytnutí. k) Aby měl možnost podat podnět, pokud se domnívá, že zdravotní péče mu nebyla poskytnuta v adekvátní kvalitě a dožadovat se v případě potvrzení tohoto faktu adekvátní kompenzace. 1) Aby čas čekání na zdravotní výkon (pořadník, čekací listina) měl minimální vliv na zdravotní stav. 15

16 m) Aby byl adekvátně informován o všech alternativách léčebného procesu. n) Aby dostal detailní informace o své chorobě, možných způsobech léčby a rizicích ještě před začátkem léčení. o) Aby měl k dispozici detailní informace o poskytovatelích zdravotní péče zabývajících se danou nemocí. p) Aby měl co nejdřív informace / vysvětlení o zdravotním stavu blízkých osob v případě závažné změny jejich zdravotního stavu. q) Aby měl možnost rozhodování v procesu poskytování zdravotní péče (výběr ZP, PZS, lékaře, alternativy způsobu léčby a rehabilitace, možnost odmítnutí léčby, kontroly zdravotních záznamů). r) Aby měl možnost získání informací o kvalifikaci zdravotnického personálu, kteří mu péči poskytují. s) Aby měl možnost "sladit" poskytovanou ZS se svým hodnotovým systémem (např. preference mobility na úkor bezpečnosti, odmítnutí některých forem ZS, preference paliativní péče před léčením,...). i) Aby v případě svého rozhodnutí měl možnost trávit část léčebného nebo rehabilitačního procesu doma tak, aby neměl zásadní újmu na poskytované ZS. Potřeby související s ehealth a) Potřeba minimalizace čekacích dob (prostojů) v jednotlivých fázích poskytování zdravotní péče. b) Potřeba získání léků, přípravků, zdravotních pomůcek a služeb bez fyzické cesty za nimi. c) Potřeba konzultovat svůj aktuální zdravotní stav a další zdravotní otázky s lékařem, lékárníkem nebo jiným poskytovatelem PZS i bez nutnosti jejich fyzické návštěvy. d) Potřeba informovanosti o PZS, jejich dostupnosti, ordinačních hodinách, rozsahu a kvalitě poskytovaných služeb. e) Potřeba informovanosti o dostupnosti LSPP (lékařská služba první pomoci), ÚPS (ústavní pohotovostní služba) a lékárenské služby první pomoci. f) Mít možnost objednat si návštěvu u lékaře bez nutnosti přímého kontaktu s PZS (lékařem). g) Mít nástroj na připomenutí dlouhodobě plánovaných návštěv lékaře. h) Potřeba anonymně si popovídat o svých problémech s odborníkem. i) Potřeba informovanosti o kvalitě jednotlivých PZS včetně personálního a technologického vybavení. j) Potřeba informovanosti o všech relevantních faktech souvisejících s diagnostikovaným onemocněním, včetně informací o kvalitě poskytovatelů zdravotní péče zabývajících se tímto onemocněním. k) Potřeba informovanosti o výši doplatků za léky a zdravotní výkony, o genericích a alternativách předepisovaných léků, o dostupnosti léků v lékárnách. 1) Potřeba informovanosti o interakci a kontraindikaci léku, ČRozumitelný a dobře čitelný PIL (Patient Infomiation Leatlet) a SPC (Summary of Product Characteristic) k lékům. m) Potřeba informovanosti o způsobu fungování s ohledem na svoje trvalé zdravotní následky a dopady. n) Potřeba zkrácení času na přístup k poskytnutí zdravotní péče. o) Potřeba ochrany zdravotních údajů, které jsou osobními daty, zejména speciální kategorií osobních dat před porušením jejich důvěrnosti. p) Potřeba mít k dispozici nástroj, který mu umožní bezpečnou komunikaci s 16

17 jednotlivými subjekty v ehealth. q) Potřeba mít k dispozici jednoduchý a mobilní prostředek, který umožní autorizovaný přístup ke službám ehealth se silnou autentizací. r) Potřeba práva poskytnout část zdravotní dokumentace třetí osobě. s) Potřeba evidovat si historii svého zdravotního stavu a subjektivních zjištění včetně vazby na zdravotní dokumentaci a potřeby pružného přístupu ke své zdravotní dokumentaci. t) Mít lehce dostupné a úplné informace o historii svého očkování, očkování svých dětí resp. dalších příbuzných. u) Mít svá zdravotní data shrnuta i ve formě vysoko dostupného PHR, se kterými je možné nakládat podle svého uvážení, rozšiřovat o oblast wellness, léků a přípravků bez lékařského předpisu a subjektivní záznamy. v) Potřeba dostupnosti svého EHR resp. PHR i v zahraničí v použitelné formě, resp. mít určitou podmnožinu přeloženou min. do hlavních jazyků anglicky, německy, francouzsky, španělsky. w) Mít možnost být objednaný ke specialistovi bez nutnosti návštěvy lékaře prvního kontaktu. x) Mít možnost vyjádřit se k obsahu a rozsahu ehealth. Role pojištěnce a) Potřeba používat jen jeden průkaz zdravotního pojištění s platností tak u PZS v ČR, jako i při žádosti o ošetření/vyšetření z veřejného zdravotního pojištění u PZS v zahraničí (v čl. státech EU/EFTA). b) Potřeba být pojištěn v ZP, která nejlépe naplňuje jeho očekávání a potřeby. i) Mít dostatek informací k výběru ZP. ii) Realizovat elektronicky akt pojištění u zvolené ZP. iii) Změnit si elektronicky ZP. iv) Mít informace o svých absolvovaných zdravotních výkonech a svých lécích proplacených ZP. v) Mít možnost snadno si ověřit aktuální data týkající se role pojištěnce v příslušné pojišťovně (např. správnost trvalého bydliště po jeho změně). vi) Mít informace o neplacení pojistného ze zdravotního pojištění ze strany zaměstnavatele. Cizinci a) Mít možnost získat informace o PZS, i když neovládá slovenský jazyk. b) Mít možnost uvést PZS zdravotně relevantní skutečnosti, i když neovládá slovenský jazyk. c) Mít možnost porozumět informacím o zdravotně relevantních skutečnostech při poskytování ZS, i když neovládá slovenský jazyk. d) Mít možnost prokázat PZS svůj nárok na poskytnutí ZS. e) Mít možnost zpřístupnit části svého EDS / EHR PZS ve ČRozumitelné formě, i když jsou data uvedeny primárně v jeho rodném jazyce. Občané s dysfunkcí a starší občané Dysfunkce Náš přístup není zaměřený na věkové kategorie nebo nemoci, ale na konkrétní dysfunkce odpovídající danému pacientovi. Pro jednotlivé stavy a onemocnění je možné z 17

18 pohledu telemedicíny vytvořit profil dysfunkcí. Dysfunkce je možné klasifikovat a kvantifikovat a potom navrhovat optimální množinu ehealth služeb a zdravotních pomůcek pro daný profil. Příklady dysfunkcí: a) Narušená mobilita (od ztíženého pohybu po plné upoutání na lůžko). b) Narušený zrak (od slabšího zraku až po plnou slepotu). c) Narušený sluch (od částečné až po úplnou hluchotu). d) Narušení pohybové koordinace. e) Narušení paměťových schopností. f) Narušení prostorové orientace. g) Narušení kognitivních schopností. h) Narušení sociální komunikace. i) Narušení sociální sítě (např. ztráta příbuzných a přátel, jejich odstěhování se). j) Narušení funkcionality opěrného systému (např. míra rizika zlomenin osteoporóze). Potřeby: a) Aby jim ehealth umožňoval snížení jejich sociálního vyloučení (např. připojením na Internet, zapojením do virtuálních komunit). b) Aby jim ehealth umožňoval dosáhnout vyšší míru nezávislosti od okolí (např. léky přes Internet, jiné zboží přes Internet, elektronické objednání se u lékaře) c) Aby ehealth nezvyšoval zásadně dysparitu mezi nimi a občany bez dysfunkce. d) Mít možnost využívat služby ehealth na úrovni co nejbližší úrovni osob bez dysfunkce, mít možnost přenést požadavek na zabezpečení ehealth služby na jinou osobu ( např. na pracovníka call centra). e) Aby při designe ehealth služeb byla zohledněná variabilita dysfunkcí. Minimalizovat potřebu fyzické návštěvy PZS (využití telemedicíny): i) Mít možnost realizovat doma rutinní monitorování zdravotních parametrů / zdravotního stavu a odeslat je PZS. ii) Mít možnost zabezpečení přísunu léků bez fyzické návštěvy lékárny. iii) Mít možnost konzultovat svůj zdravotní stav se svým lékařem z domácího prostředí. g) Mít možnost hlasového ovládání přístupu k ehealth službám. h) Mít maximálně jednoduchou, ale přitom bezpečnou identifikaci a autentizaci k ehealth službám. i) Mít k dispozici zdravotní pomůcky a služby, které ulehčuji jejich rutinní činnosti v domácnosti narušené dysfunkcí. j) Mít k dispozici zdravotní pomůcky, které minimalizují danou dysfunkci. k) Mít k dispozici nástroj, který v případě potřeby umožní jejich lehkou prostorovou lokalizaci (např. zabloudí, ztratí orientaci v městě, má Alzheimerovu chorobu). 1) Mít k dispozici nástroje k minimalizaci domácích ohrožení zdraví (v rámci Intelligent house) - např.. indikátor unikajícího plynu, upravené podlahy. m) Mít možnost poskytnout třetí straně obrazový záznam o situaci (např. někdo přijde pod záminkou doplatků za plyn - možná je to podvodník). a) Mít trvalou možnost oznámit PZS / záchranné zdravotní službě, že utrpěli úraz nebo jiné zdravotní postižení (panic button). b) Mít k dispozici nástroje, které automaticky oznámí urgentní zdravotní stav záchranné zdravotní službě. c) V případě svého rozhodnutí mít možnost trávit část léčebného nebo 18

19 rehabilitačního procesu doma tak, aby neměli zásadní ujmu na poskytované ZS. d) Mít možnost snižovat své sociální vyloučení využitím služeb Internetu a Web 2.0 služeb (chat, virtuální komunity, denní tisk, diskusní fóra, komunikace se vzdálenými známými a příbuznými...). e) Mít k dispozici nástroj na management spotřeby léků doma (sledování dávkování, zabránění vynechání dávek resp. opětovné použití dávky). f) Mít k dispozici nástroj na připomínání úloh a povinností (např. ereminder z NZP). 3.4 Poskytovatelé zdravotní péče Požadavkem občanů na PZS je naplňovat v co nejvyšší míře vzpomínanou potřebu Poskytnutí zdravotní péče v co nejvyšší možné kvalitě, s minimalizací možných zdravotních dopadů, při vysoké dostupnosti, při minimalizaci zatížení a nákladů občana" s ohledem na existující ohraničení v solidárním zdravotnictví, založeném na veřejných zdrojích (omezený rozsah finančních zdrojů, omezení jsou na PZS přenášené prostřednictvím ZP). Na tuto potřebu PZS reagují poskytnutím služby zdravotní péče". Ve smyslu platné legislativy zdravotní péče je soubor pracovních činností, které vykonávají zdravotničtí pracovníci, včetně poskytování léků, zdravotnických pomůcek a dietetických potravin s cílem prodloužení života fyzické osoby, zvýšení kvality jejího života a zdravého vývoje budoucích generací. Zdravotní péče zahrnuje prevenci, dispenzarizaci, diagnostiku, léčbu, biomedicínský výzkum, ošetřovatelskou péči a porodní asistencí. Zdravotní péči a služby souvisící s poskytováním zdravotní péče poskytuje poskytovatel a zdravotničtí pracovníci za podmínek ustanovených zvláštním předpisem. Poskytovatel je povinný poskytovat zdravotní péči správně. Zdravotní péče je poskytnuta správně, když se vykonají všechny zdravotní výkony na správné určení onemocnění se zabezpečením včasné a účinné léčby s cílem uzdravení osoby nebo zlepšení stavu osoby při zohlednění současných poznatků lékařské vědy. Zdravotní péče (ZS) se poskytuje jako: ambulantní péče o všeobecná pro dospělé pro děti a dorost, o specializovaná gynekologická a stomatologická, o specializovaná jiná, o záchranná zdravotní služba, ústavní péče, lékárenská péče. Zvláštní subkategorie poskytování ZS z hlediska ehealth potřeb je v rámci 19

20 všeobecné ambulantní péče a v rámci specializované stomatologické ambulantní péče lékařská služba první pomoci a v rámci ústavní péče v nemocnici ústavní pohotovostní služba. K zdravotní ambulantní péči patří i domácí pečovatelská služba, kterou poskytuje sestra nebo porodní asistentka s příslušnou odbornou způsobilostí metodou ošetřovatelského procesu. V současnosti má podobu jako ADOS, ošetřovatelské domy, stacionáře, hospice a jiné. Domácí ošetřovatelská péče je úzce spjatá s implementací telemedicínských aplikací. Při naplňovaní služby pro občany (pojištěnce / pacienty) zdravotní péče je možné identifikovat potřeby PZS, které je možné podpořit, resp. naplnit prostřednictvím ehealth služeb. Každá z forem poskytované ZS má svoje specifika, proto budeme potřeby příslušných PZS identifikovat specificky, kromě skupiny potřeb, která je společná pro všechny. Společné potřeby a) Mít možnost rychlé a jednoznačné identifikace ošetřované osoby. b) Mít možnost rychle a důvěryhodně ověřit si / získat všechny relevantní informace související s rolí ošetřované osoby jako pojištěnce. c) Mít rychlý a spolehlivý systém ověření si potenciálního předplatného plánovaného zdravotního výkonu u příslušné ZP. d) Mít možnost zaznamenat, zálohovat, archivovat a opětovně využívat základní údaje o ošetřované osobě. e) Mít možnost využívat informační a komunikační technologie (telefon, mobil, fax, internet, , ICQ, kopírky, ostatní) s cílem zvýšit kvalitu poskytované zdravotní péče. f) Mít k dispozici spolehlivý, rychlý a důvěryhodný kanál na výměnu dokumentů a výkazů se ZP, UZIS, MZD, SZU, SUKL, případně s jinými subjekty v ehealth. g) Potřeba přepojení s jinými PZS a laboratořemi na sdílení údajů v reálném čase, např. výsledky testů, laboratorních vyšetření a pod. h) Potřeba volné komunikace nestrukturovaného obsahu (mail, obrázky, volný text, dokumenty, obraz, zvuk) se všemi profesionálními pracovníky v rámci ehealth. i) Mít při poskytovaní zdravotní péče rychlý přístup ke všem relevantním skutečnostem souvisejícím se zdravotním stavem pacienta s ohledem na právě realizovaný zdravotní výkon (princip need-to-know). j) Mít při poskytování zdravotní péče rychlý přístup k vědecky relevantním poznatkům souvisejících s aktuálně realizovaným zdravotním výkonem (EBM podpora, systémy podpory rozhodování, vyhledávání). k) Mít zdravotní záznamy o pacientech zabezpečené tak, aby nedošlo k narušení jejich důvěrnosti, dostupností, integrity. 1) Mít takovou IT podporu, aby jednou zadané údaje nebylo potřeba opětně zadávat a aby práce s papírovými dokumenty byla minimalizovaná jen na zákonem vyžadovaný rozsah. m) Mít rychlý přístup k integrovaným registrům / číselníkům obsahujícím potřebné údaje na plnění úloh v poskytovaní ZS. n) Mít napojení a přístup na další centrální ehealth služby. m) Mít při poskytovaní zdravotní péče možnost on-line ověření platnosti průkazu zdravotního pojištění v ČR / nároku pacienta na poskytnutí věcné dávky z veřejného zdravotního pojištění u cizích st. příslušníků ze zemí EU/EFTA při jejich žádosti o ošetření/vyšetření u PZS v ČR. 20

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth Ing. Vladimír Petrů, CSc ředitel odboru informačního systému Ing. Zdeněk Hanáček vedoucí oddělení rozvoje IS 1 Obsah 1. O Zdravotní pojišťovně ministerstva

Více

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část

Více

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění MINIMÁLNÍ OBSAH SAMOSTATNÝCH ČÁSTÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE 1. INFORMACE ZE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE VEDENÉ LÉKAŘEM

Více

Předávání informací ve zdravotnictví

Předávání informací ve zdravotnictví Internet ve státní správě a samosprávě Předávání informací ve zdravotnictví MUDr. Tomáš Mládek Člen správní rady ČNFeH Výkonný ředitel IZIP Hradec Králové, 7. dubna 2008 Jak dochází k předávání informací

Více

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Elektronické služby VZP ČR Ing. Radek Papp vedoucí projektu Klienti VZP ČR v číslech Obsluha velkého množství klientů vyžaduje moderní a kvalitní nástroje Počet obyvatel ČR (březen 2007) 10 306 700 Počet

Více

Využití mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat

Využití mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat í mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat Ing. Petr Slaba, Telefónica O2 Business Solutions Ing. Radek Fiala, CleverTech 2 Jak O2 chápe fenomén ehealth Hlavní oblasti ehealth

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část 67a Zpracováním

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Předpoklady a stav prací. Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha 17. 2.

Předpoklady a stav prací. Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha 17. 2. Předpoklady a stav prací Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha 17. 2. 2015 1 AGENDA Předpoklady k naplnění Národní strategie ehealth Aktuální

Více

IZIP Elektronická zdravotní knížka

IZIP Elektronická zdravotní knížka IZIP Elektronická zdravotní knížka Emergentní dataset v Elektronické Zdravotní Knížce - Mobilní data pro život KTTP a IZIP MUDr. Pavel Trnka, Mgr. Lukáš Bil Systém IZIP Elektronická Zdravotní Knížka Systém

Více

Lékaři léčí, my se staráme

Lékaři léčí, my se staráme Lékaři léčí, my se staráme Informační technologie pro zdravotnictví David Doležal Jan Chroust Kdo jsme? Cílem společnosti MD Access je nabídnout lékařům nejmodernější informační technologie, které zefektivní

Více

DATOVÁ VĚTA Přenos informací mezi ZZS a UP

DATOVÁ VĚTA Přenos informací mezi ZZS a UP DATOVÁ VĚTA Přenos informací mezi ZZS a UP M. Doleček Oddělení urgentního příjmu KARIM Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Zákon o zdravotnické záchranné službě 374/2011 Sb.

Více

Data zdravotnictví pro zdravotnictví?

Data zdravotnictví pro zdravotnictví? Data zdravotnictví pro zdravotnictví? E LINKX a.s. Novoveská 1262/95 709 00 Ostrava - Mariánské Hory Informace: +420 597 444 777 Zákaznická podpora: +420 597 444 999 Web: www.elinkx.cz Informace: info@elinkx.cz

Více

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů,

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, podpora dostupnosti a kvality péče zdravotní a sociální, bezpečnost

Více

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz TEZE ROZVOJE ehealth V ČESKÉ REPUBLICE ABSTRAKT České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712 www.ehealthforum.cz Abstrakt, strana 2 (celkem 5) Motto:

Více

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Zdravotní výbor Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů Farmakoekonomie, racionální předepisování a mezisektorová komunikace

Více

Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o.

Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o. CHIRONAX INVEST, s.r.o. NESTÁTNÍ ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ Řezáčova 1 624 00 Brno Směrnice 47/012 Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o. Obsah 1. Úvod...2 1.1. Základní pojmy...2 1.2. Použité

Více

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Obsah Co se již podařilo prosadit Připravované zákony Co se již podařilo prosadit Zákon o zdravotních službách platný od

Více

Jak navrhnout integrační platformu pro interoperabilní EHR?

Jak navrhnout integrační platformu pro interoperabilní EHR? Jak navrhnout integrační platformu pro interoperabilní EHR? Zdravotnická dokumentace a elektronický zdravotní záznam 11. 10. 2012 Lékařský dům Daniel Krsička 1 Agenda Aktuální cíle a požadavky na elektronické

Více

IS VZP ČR jako základ podpory ehealth

IS VZP ČR jako základ podpory ehealth IS VZP ČR jako základ podpory ehealth Ing. Vladan Novotný Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR IS VZP ČR Informační systém VZP ČR podporuje činnosti, ke kterým byla VZP ČR zřízena Výběr pojistného od plátců

Více

StaproFONS. Petr Siblík. Objednávání pacientů

StaproFONS. Petr Siblík. Objednávání pacientů StaproFONS Petr Siblík Objednávání pacientů Agenda 1) Vysvětlení vlastností a principů 2) Spektrum uživatelů 3) Možnosti objednávání NIS versus MySOLP 4) Přínosy pro ZZ a uživatele 5) Technické požadavky

Více

Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření

Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření Kapitola 3 Výkony klinických Výkony klinických jsou základními výkony, kterými zdravotnická zařízení vykazují zdravotním pojišťovnám zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Výkony klinických se dělí na

Více

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o zdravotnické dokumentaci

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o zdravotnické dokumentaci Strana 1666 Sbírka zákonů č. 98 / 2012 Částka 39 98 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o zdravotnické dokumentaci Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách

Více

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health PharmDr. Lubomír Chudoba, 03.12.2007 1 e preskripce = nutná součást e Health e preskripce samotná : zabezpečené předepsání a výdej léku na Rp (eliminace

Více

Kvalita zdravotní péče, řízení kvality a bezpečí v Oblastní nemocnici Jičín a. s.

Kvalita zdravotní péče, řízení kvality a bezpečí v Oblastní nemocnici Jičín a. s. Kvalita a lidskost Kvalita zdravotní péče, řízení kvality a bezpečí v Oblastní nemocnici Jičín a. s. Mgr. Jana Kučerová, Ph.D. Kvalita zdravotní péče a akreditace, III. celostátní konference, Praha, 17.10.2012

Více

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví Ing. Svatopluk Beneš SMS spol. s r.o. NIS Vysoké Tatry 2007 Trendy: Integrace zdravotní péče Současné nemocniční systémy již nejsou dostačujícím řešením ve velkých

Více

Elektronické zdravotnictví (ehealth) na Vysočině. Ing. Jan Mlčák, MBA Nemocnice Pelhřimov

Elektronické zdravotnictví (ehealth) na Vysočině. Ing. Jan Mlčák, MBA Nemocnice Pelhřimov Elektronické zdravotnictví (ehealth) na Vysočině Ing. Jan Mlčák, MBA Nemocnice Pelhřimov ehealth z pohledu krajů Proč ehealth? ehealth není jen elektronické zdravotnictví vnímáme ho jako komplexní využívání

Více

ehealth na Vysočině MUDr. Jiří Běhounek hejtman kraje Vysočina předseda Komise Rady AKČR pro zdravotnictví 4.11.2010 Jiří Běhounek

ehealth na Vysočině MUDr. Jiří Běhounek hejtman kraje Vysočina předseda Komise Rady AKČR pro zdravotnictví 4.11.2010 Jiří Běhounek ehealth na Vysočině MUDr. hejtman kraje Vysočina předseda Komise Rady AKČR pro zdravotnictví Národní strategie Národní strategie ehealth Vnímáme současný stav v ČR jako velkou absenci reálných ehealth

Více

PŘÍKLAD OSOBNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ 1.generace

PŘÍKLAD OSOBNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ 1.generace PŘÍKLAD OSOBNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ 1.generace Jiří Potůček 1,2,3, Radek Fiala 1,3, Pavel Smrčka 1,2,3, Karel Hána 1,2,3, Jan Mužík 1,2,3, Jan Kašpar 1,2,3 1 CleverTech s.r.o. U Hřiště 149 Světice,

Více

Petr Běhávka, produktový manažer CompuGroup Medical ČR. Propojujeme zdravotnictví

Petr Běhávka, produktový manažer CompuGroup Medical ČR. Propojujeme zdravotnictví Petr Běhávka, produktový manažer CompuGroup Medical ČR CGM s téměř 385.000 zákazníky ve 34 zemích světa Klíčové ukazatele 2011 Zákazníci cca 385,000 Obrat 397 M EBITDA 73 M Zaměstnanci ca. 3,500 Cíle Nejlepší

Více

Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení

Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení Ing. Svetlana Drábková konzultant pro oblast zdravotnictví email: drabkova@datasys.cz Základní fakta o společnosti DATASYS Společnost

Více

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Přírodní katastrofy zemětřesení hurikány tsunami povodně

Více

Resortní bezpečnostní cíle

Resortní bezpečnostní cíle Strana 1 z 5 V EU je u 8-12% hospitalizovaných pacientů způsobena újma během poskytování zdravotní péče. Nejčastěji se jedná o pochybení, která se týkají podávání léčivých přípravků, přenosu nemocničních

Více

Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr

Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr Medicína katastrof Brno 2. - 3.2.2012 Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr Fakultní nemocnice Olomouc - Oddělení urgentního příjmu koordinovaný postup složek při přípravě na mimořádné události(mu)

Více

Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014

Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014 Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014 Co je to kvalita?? Kvalitu poskytované zdravotní péče je možno vyjádřit jako souhrn dostupných informací o odbornosti v diagnosticko - terapeutickém

Více

Lékaři léčí, my se staráme

Lékaři léčí, my se staráme Lékaři léčí, my se staráme Informační technologie pro zdravotnictví Kdo jsme? Cílem společnosti MD Access a obchodního partnera vasepcambulance.czje nabídnout lékařům nejmodernější informační technologieaodbornoupomoc,

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Agenda pracovní skupiny Představení a principy plánu Medipartner Management diabetu v plánu Medipartner Diskuse klíčové faktory úspěchu kvalitního

Více

ehealth na Vysočině ISSS 2013 David Zažímal

ehealth na Vysočině ISSS 2013 David Zažímal ehealth na Vysočině ISSS 2013 David Zažímal ehealth nevnímáme jen jako elektronické zdravotnictví, ale v širším pojetí jako komplexní využívání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnickém

Více

PROGRAM AKORD 2G VZP. e-health Day 2011. 22. únor 2011

PROGRAM AKORD 2G VZP. e-health Day 2011. 22. únor 2011 PROGRAM AKORD 2G VZP e-health Day 2011 22. únor 2011 DNEŠNÍ STAV - PACIENT V systému se neorientuje, nerozumí často tomu, co mu říká lékař, je používán jako poslíček mezi lékaři, volá si pro výsledky vyšetření,

Více

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Ústavu zdravotnických studií TUL na období 2008 1. Úvod Tato aktualizace rozpracovává a upřesňuje

Více

Problematika personálních normativů lékařských povolání v lůžkových zdravotnických zařízení. Roman Michálek

Problematika personálních normativů lékařských povolání v lůžkových zdravotnických zařízení. Roman Michálek Problematika personálních normativů lékařských povolání v lůžkových zdravotnických zařízení Roman Michálek Úvod Řízení lidských zdrojů Personální audit Jindřichův Hradec 19092014 2 Specifika lékařské profese

Více

PŘÍRUČKA KLIENTA. www.medicover.cz

PŘÍRUČKA KLIENTA. www.medicover.cz PŘÍRUČKA KLIENTA www.medicover.cz Vážení klienti, velice si ceníme Vašeho zájmu o služby společnosti Medicover a dovolte nám, abychom Vám jako novému klientovi Medicover představili. Medicover je zákaznicky

Více

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY TEORIE A PRAXE MUDr. Jarmila Kohoutová Oddělení nemocniční hygieny FNOL V.celostátní konference Medicína katastrof, traumatologické plánování a příprava,

Více

Klinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce

Klinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce Klinická farmacie v klinické praxi 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce založení ČOSKF ČLS JEP ČOSKF ČLS JEP prosazovat zájmy oboru klinická

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF a 8. konference SVLFVL ČLS JEP 27.-28.11.2008 Hradec Králové Ověření zásad traumatologického plánování v praxi Petr Hubáček Neodkladná péče 3 etapy 1. Přednemocniční

Více

Registry ve zdravotnictví

Registry ve zdravotnictví Registry ve zdravotnictví Jiří Kofránek Laboratoř biokybernetiky ÚPF Univerzita Karlova v Praze -1. lékařská fakulta Registry globálně přístupné databáze Informace Pravidla a informace ZP ZP ZP ZP občané

Více

Přínosy sdílení zdravotnické dokumentace v reálném čase prostřednictvím regionálního klinického IS ve skupině zdravotnických zařízení

Přínosy sdílení zdravotnické dokumentace v reálném čase prostřednictvím regionálního klinického IS ve skupině zdravotnických zařízení Přínosy sdílení zdravotnické dokumentace v reálném čase prostřednictvím regionálního klinického IS ve skupině zdravotnických zařízení Ing. Eva Chmelová Agenda Představení skupiny nemocnic Projekt vývoje

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med. Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010

Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med. Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010 Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010 České zdravotnictví mezinárodní srovnání v rámci OECD +37% akutních lůžek vůči průměru OECD Využití

Více

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Praha, 12. 11. 2015 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Dlouhodobým prevalenčním šetřením Národního

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ing. Radek Papp vedoucí projektu O registrech obecně Registry mají sloužit lidem, nikoliv lidé registrům Registry jsou databáze a souhrny údajů Sbírat

Více

Informace. v ceně života

Informace. v ceně života Informace STAPRO s.r.o. Pernštýnské nám. 51 530 02 Pardubice v ceně života www.stapro.cz STAPRO s. r. o. Významný dodavatel a poskytovatel: - informačních systémů - zdravotnické techniky - služeb v oblasti

Více

Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví. Jan Dienstbier, Radek Fiala

Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví. Jan Dienstbier, Radek Fiala Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví Jan Dienstbier, Radek Fiala Konference ISSS 2008, Hradec Králové, 7.-8. dubna 2008 Agenda 1. Úvod 2. Co nabízíme 3. Představení vybraných aplikací 4. Přínosy

Více

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 1. Zlepšení informovanosti o Cíle Úkoly Termín Výstupy Gestor Spolupráce Předpoklady 1.1. Provoz, rozvoj a aktualizace webových portálů pro ;

Více

Návrh osnovy nové Vyhlášky o vedení zdravotnické dokumentace zaměřené na elektronickou formu

Návrh osnovy nové Vyhlášky o vedení zdravotnické dokumentace zaměřené na elektronickou formu Návrh osnovy nové Vyhlášky o vedení zdravotnické dokumentace zaměřené na elektronickou formu MUDr. Pavel Kubů Ing. Jiří Čížek Kulatý stůl ČNFeH a ICT Unie, 7.3. 2012, Praha Legislativní záměr vyhlášky

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

Zdravotně sociální informační portál a Call centrum. Ing. Michaela Teplá Ing. Jan Hladík

Zdravotně sociální informační portál a Call centrum. Ing. Michaela Teplá Ing. Jan Hladík Zdravotně sociální informační portál a Call centrum Ing. Michaela Teplá Ing. Jan Hladík Informační portál Informační portál slouží jako veřejná brána do světa informací Postupem času se začaly rozvíjet

Více

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková Novinky v legislativě Alice Strnadová Dana Jurásková Česká asociace sester Česká asociace sester je odborná, stavovská dobrovolná, nezisková, nepolitická organizace s právní subjektivitou. Je to největší

Více

VIZE INFORMATIKY V PRAZE

VIZE INFORMATIKY V PRAZE VIZE INFORMATIKY V PRAZE Václav Kraus, ŘED INF MHMP 1 / 30. 4. 2009 PRAHA MĚSTO PRO ŽIVOT Město mezinárodně uznávané, ekonomicky prosperující a úspěšné. Město bezpečné a přívětivé, město sebevědomých a

Více

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Právní předpisy upravující

Více

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

ehealth Days 2012 Možnosti budování ehealth Brno, 16.-17.10.2012

ehealth Days 2012 Možnosti budování ehealth Brno, 16.-17.10.2012 ehealth Days 2012 Možnosti budování ehealth Brno, 16.-17.10.2012 Heterogenní prostředí Nemocnice a spec. ústavy fakultní, krajské, městské, soukromé lázně, rehabilitační ústavy, LDN Mimonemocniční lékaři

Více

Struktura zdravotní péče v ČR, státní a nestátní zdravotnická zařízení Struktura zdravotní péče v České republice. Poskytovanou zdravotní péči můžeme rozdělit podle různých hledisek. Jedním z těchto hledisek

Více

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při prevenci a zvládání kybernetického kolapsu

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při prevenci a zvládání kybernetického kolapsu Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při prevenci a zvládání kybernetického kolapsu Jaroslav Šmíd Tel.: 420 257 283 333 e-mail: J.Smid@nbu.cz 30.5.2013 1 30.5.2013 1 Internet hybná síla globální ekonomiky

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Konsolidace nemocničních informačních systémů v prostředí cloud infrastruktury

Konsolidace nemocničních informačních systémů v prostředí cloud infrastruktury 18. října 2011 ehealth Days Konsolidace nemocničních informačních systémů v prostředí cloud infrastruktury Petr Siblík Rostoucí nároky na ICT Správa a bezpečnost IT Komplexnost IT Mobilita pacientů Požadavky

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR

Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR Tisková konference ČAS dne 10.9.2010 Analýza ČAS identifikace zásadních problémů 4/2009 Špatné finanční ohodnocení; Chybné zařazení v platových třídách;

Více

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER SM PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

ehealth, telemedicína a asistivní technologie na ČVUT FEL Praha

ehealth, telemedicína a asistivní technologie na ČVUT FEL Praha České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická ehealth, telemedicína a asistivní technologie na ČVUT FEL Praha Lenka Lhotská, Miroslav Burša, Michal Huptych, Jan Havlík Katedra kybernetiky,

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky MUDr. Milan Cabrnoch 1 Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty Cevro institut i

Více

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Koncept úhrad v roce 2016 Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015 2016) + 7,4

Více

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR Michal Hojný Vedoucí lékárník ÚL IKEM 1 Největší specializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR 3 centra

Více

Elektronizace českého zdravotnictví v letech 2014-2020

Elektronizace českého zdravotnictví v letech 2014-2020 Elektronizace českého zdravotnictví v letech 2014-2020 Elektronizace českého zdravotnictví v letech 2014-2020 Postupy a plány elektronizace Aktuální stav jednotlivých projektů Registry dat Elektronická

Více

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Základní terminologie Mimořádná událost Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných

Více

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 1 Program 1. Úvod, obecné představení projektu Nutrivigilance (prof. J. Ruprich, 35 min.) 10:00 hod 2. Potraviny nového typu (Doc. V. Ostrý, 20 min.) 3. Web Nutrivigilance

Více

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR Mezinárodní konference,,sociální služby jako výzva 21.století Sociální dialog v sociálních službách 13. a 14. května 2010 Hustopeče Praktické zkušenosti

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Příloha č. 3 k č.j. MV-159754-3/VZ-2013 Počet listů: 7 TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Nové funkcionality Czech POINT 2012 Popis rozhraní egon Service Bus Centrální Místo Služeb 2.0 (dále jen CMS

Více

ehealth na Vysočině David Zažímal

ehealth na Vysočině David Zažímal ehealth na Vysočině David Zažímal Projekty ehealth Vysočiny uskutečněné probíhající plánované SWLab e@mbulance ERP QI nový NIS MarkQ NeOS emedocs mhealth analýza NIS elektronický podpis 2 ehealth projekty

Více

Elektronický lékový řetězec. 2 of 16 www.i.cz

Elektronický lékový řetězec. 2 of 16 www.i.cz Elektronický lékový řetězec 2 of 16 Fakta xy Podstatnou složkou v celonárodních výdajích za zdravotní péči jsou peníze vydané za léky (cca 10mld. ročně, léčiva jsou nadužívána, rozebírána personálem, )

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER BOZP

Více

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotních systémů

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotních systémů Parlamentní odborný seminář Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotních systémů Elektronická preskripce v ČR příležitost nebo hrozba pro rozvoj zdravotní péče? Praha 27. dubna 2009 Fikce

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV- 84484-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-P Praha 25. července 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba

Více

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám:

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám: ABC Zdravotnictví ČR Otázky ke zkouškám: 1. Vysvětlete pojem Zdravotní péče, co jím rozumíme, jaké druhy znáte Co rozumíme pod pojmy péče: dispenzární diagnostická léčebná ošetřovatelská lékárenská posudková

Více

emedocs Exchange Medical Document System David Zažímal Petr Pavlinec

emedocs Exchange Medical Document System David Zažímal Petr Pavlinec emedocs Exchange Medical Document System David Zažímal Petr Pavlinec ehealth strategie Kraje Vysočina Projekty ehealth Vysočiny uskutečněné probíhající plánované SWLab e@mbulance ERP QI nový NIS MarkQ

Více

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 OBSAH Top 10 opatření Zefektivnění financování zdravotnictví Léky a zdravotnické prostředky Reálná konkurence pojišťoven a poskytovatelů

Více

ICT technologie jako základ efektivní lékové politiky

ICT technologie jako základ efektivní lékové politiky ICT technologie jako základ efektivní lékové politiky Michal Opatřil, ICZ a. s. www.i.cz 1 The answer to the ultimate question of life, the universe, and everything ICT technologie jako základ efektivní

Více

Logistika. Ilona Šilhartová. StaproAKORD

Logistika. Ilona Šilhartová. StaproAKORD Logistika Ilona Šilhartová StaproAKORD Logistika - popis Komplexní logistika léčiv a materiálu - od příjmu komodit na sklad až po výdej v čase potřeby Řešení provozu: 1/centrálních skladů - léků (nemocniční

Více

Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014. Ing. Iva Merhautová, MBA

Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014. Ing. Iva Merhautová, MBA Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014 Ing. Iva Merhautová, MBA Elektronizace služeb Elektronizace služeb obecně je prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů služeb a péče, plátců

Více