Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. ČÁST PRVNÍ Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 256 Poškozování věřitele

Transkript

1 IV. Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ČÁST PRVNÍ Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon 256 Poškozování věřitele (1) Kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku, b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, c) svůj majetek zdánlivě zmenšuje, nebo d) v řízení před soudem nebo před správcem daně odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se splnění takové povinnosti vyhýbá, nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. (2) Stejně bude potrestán, kdo i jen částečně zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část majetku dlužníka, nebo b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu. ČÁST DRUHÁ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 274 (1) Ustanovení 251 až 271 se použije s výjimkou 261a odst. 2 a 3 i na výkon a) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek; b) vykonatelných rozhodnutí soudů ve správním soudnictví; c) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených; d) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených; e) notářských a exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštních zákonů 80 ); f) vykonatelných rozhodnutí orgánů veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelných smírů; g) vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení; h) rozhodnutí orgánů Evropských společenství 78a ); i) jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští

2 - 2 - zákon. (2) Ustanovení 337 až 337h se použijí i pro potřeby rozvrhového řízení o výtěžku z daňové exekuce 80a ) prováděného na základě návrhu správce daně. 78a) Čl. 244 a 256 Smlouvy o založení Evropského společenství. Čl. 159 a 164 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. 80 ) 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb. 40 odst. 1 písm. d) a 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. 80a ) 226 odst. 5 zákona č.../20.. Sb., daňový řád. 317 (1) Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy. (2) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona 85 ) jednorázově. (3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité pohledávky, které jsou předmětem finančního zajištění 85a ) podle zvláštního právního předpisu 85b ) nebo podle zahraniční právní úpravy. (4) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité pohledávky vzniklé při správě daní a poplatků. 85c ) 85 ) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 85a ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 85b ) Obchodní zákoník. 85c ) Zákon č. /20.. Sb., daňový řád. 337 (1) Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. (2) Soud provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty vykoná správce daně, který návrh podal. (23) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta ( 336f), a osoby, o nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou [ 336a odst. 1 písm. c)]. (34) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu. ČÁST TŘETÍ Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně 77 (1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti. (2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty. podle zvláštního zákona 7b ). Pokuta uložená podle 76 je příjmem státního rozpočtu.

3 - 3-7b ) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů ČÁST ČTVRTÁ Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci 12 (1) Při určení výše pokuty a pořádkové pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. (2) O odvolání proti uložení pokuty nebo pořádkové pokuty rozhoduje ústřední ředitel. (3) Pokuty a pořádkové pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. (4) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. (5) Pokutu vybírá Česká obchodní inspekce. a vymáhá celní úřad podle zvláštního právního předpisu 3m ). 3m ) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST PÁTÁ Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 32a Úhrady (1) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až Kč na hektar, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením. Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. (2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty"); úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor. Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Českým báňským úřadem, s ministerstvem životního prostředí a v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí, jejichž území jsou dotčena, může v odůvodněných případech, zejména na podporu hornické činnosti a v zájmu využívání nerostného bohatství, na žádost organizace snížit úhradu z vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady. (4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním

4 - 4 - prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce. (5) Povinnost úhrad podle odstavců 1 a 2 začíná kalendářním rokem následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven. Povinnost úhrady podle odstavce 1 končí zrušením dobývacího prostoru. (6) Jestliže organizace nezaplatí úhradu podle odstavců 1 a 2 nebo ji neuhradí ve stanovené výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení penále úrok z prodlení ve výši 0,1 % z nedoplatku příslušné částky. Organizaci, která úhrady nezaplatí ani v přiměřené náhradní lhůtě, kterou stanoví obvodní báňský úřad, může obvodní báňský úřad oprávnění k dobývání výhradního ložiska odejmout. V takovém případě zabezpečí ochranu a evidenci výhradního ložiska právnická osoba, kterou tím pověří Ministerstvo životního prostředí. (7) Úhrady podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále podle odstavce 7 úroku z prodlení podle odstavce 6 vypočte organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska ( 24 odst. 1). (8) Placení úhrad podle odstavců 1 a 2 a penále podle odstavce 7 kontrolují obvodní báňské úřady. Tím nejsou dotčena práva kontrolních orgánů podle zvláštních předpisů. Při správě úhrad podle odstavců 1 až 3 a úroku z prodlení podle odstavce 6 se postupuje podle daňového řádu. Ke správě úhrad podle odstavců 1 a 2 a úroku z prodlení podle odstavce 6, včetně kontrolní činnosti, je příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti 16a) se nachází dobývací prostor nebo výhradní ložisko. (9) Výši úhrady podle odstavce 2 pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů a podrobnosti o placení úhrad podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále úroku z prodlení a o jejich odvádění do státního rozpočtu České republiky a do rozpočtu obcí, o rozdělení příjmu z úhrad podle odstavců 4 a 5, o podmínkách případného snížení úhrady z vydobytých nerostů nebo osvobození od ní a o vyhotovování a uchovávání příslušných dokladů stanoví obecně závazným právním předpisem Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí, ministerstvem financí České republiky a s Českým báňským úřadem. (10) Organizace je povinna zaplatit roční úhradu z ropy nebo hořlavého zemního plynu, které získá při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území a uvede je na trh v rámci své podnikatelské činnosti; ustanovení odstavců 2 až 9 se zde použijí obdobně. 16a ) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 306/2002 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů. 41 Vztah ke správnímu řádu Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle 3 odst. 3, 6, 13, 14, 14a, 14b, 14c, 32a a 33 odst. 4. ČÁST ŠESTÁ Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě 41 Obvodní báňské úřady (1) Při výkonu vrchního dozoru obvodní báňské úřady a) provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny

5 - 5 - povinnosti vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, nakládání s výbušninami, jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a pracovních podmínek, včetně předpisů o požární ochraně v podzemí, b) zjišťují na místě stav, příčiny a následky závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů v organizacích, jakož i závažné ohrožení bezpečnosti provozu organizace nebo zákonem chráněného obecného zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. Pokud zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a technických zařízení, popřípadě majetku a které nelze ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejich technických zařízení, až do odstranění závad, d) dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků revírních báňských záchranných stanic, e) dozírají, zda organizace řádně vedou evidenci a registraci pracovních úrazů a vyhodnocují zdroje a příčiny úrazovosti, f) prověřují, zda organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem je způsobilá projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení sloužící k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vydávají jí příslušné povolení, popřípadě jí toto povolení odnímají, g) kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení, h) prověřují zkouškami znalost předpisů uvedených v písmenu a) u pracovníků, kterou tito pracovníci potřebují k výkonu řídících a kontrolních funkcí. Posuzují odbornou způsobilost pracovníků k výkonu vybraných funkcí a vydávají jim osvědčení nebo oprávnění k výkonu funkcí, popřípadě jim tato osvědčení nebo oprávnění odnímají, i) poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, j) vykonávají správu úhrad 18e ) z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů výhradních ložisek 18f ), včetně penále úroku z prodlení, ; při placení a vymáhání postupují podle zvláštního právního předpisu 18g ), k) vedou evidenci o osobách, kterým vydaly osvědčení nebo průkaz odborné způsobilosti podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, a o vydání těchto dokladů informují Český báňský úřad, l) vedou evidenci podzemních objektů. 18e ) 7 vyhlášky č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů. 18f ) 32a odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18g ) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

6 - 6 - ČÁST SEDMÁ Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích 20 Sankce (1) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše Kč tomu, kdo poruší ustanovení tohoto zákona tím, že a) provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle 3 odst. 1, b) provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci, c) nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané uchovávání, d) neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou dokumentaci České geologické službě podle 12 odst. 1 nebo 4, e) provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území podle 4 nebo porušuje stanovené podmínky, f) neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle 19 odst. 1, g) neodevzdal projekt krajskému úřadu podle 6, h) nesplnil oznamovací povinnost podle 9a, i) neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným způsobem prostředky ze státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků geologických prací podle 11, j) nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob podle zvláštního právního předpisu 10a ), k) nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení 14, l) nesplní povinnost vyplývající z ustanovení 3 odst. 7. (2) Pokuty podle odstavce 1 vymáhají celní úřady podle zvláštního právního předpisu 4c ). (32) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. (43) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení povinnosti podle tohoto zákona, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Porušení povinnosti podle odstavce 1 však nelze projednat, uplynuly-li od porušení této povinnosti tři roky. 4c ) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 10a ) 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb. ČÁST OSMÁ Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech 3 (1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, řídí se místní příslušnost územních finančních orgánů u právnické osoby jejím sídlem na území České republiky a u fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu, popřípadě místem pobytu cizince na území České republiky. Nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, je místně příslušný územní finanční orgán, v obvodu jehož územní působnosti se fyzická osoba převážně zdržuje. Nelze-li zjistit místo trvalého pobytu, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České

7 - 7 - republiky. (2) Nelze-li určit místní příslušnost podle odstavce 1, je místně příslušný Finanční úřad pro Prahu 1. (23) Kontrolu podle 1 odst. 1 písm. i) provádí územní finanční orgán v obvodu své územní působnosti, i když není pro kontrolovaný subjekt místně příslušný podle odstavce 1 odstavců 1 a 2. ČÁST DEVÁTÁ Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích 3 (1) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu. (2) Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají a) osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu 1a ) a jejich průvodci, b) osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náležejí přídavky na děti (výchovné) 4 ) anebo vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu. (3) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybírá pro obec ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla; tato osoba je plátcem poplatku a za poplatek ručí. (4) Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem 4a ). (5) Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15,-Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. 1a ) 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 4 ) 18 zákona č. 88/1968 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 71 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 4a ) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11 (1) Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené (neodvedené) poplatky nebo jejich nezaplacenou (neodvedenou) část může obec zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenství poplatku. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (2) Penále, úrok z posečkání nebo splátek daně a úrok z prodlení podle zákona upravujícího správu daní se neuplatňují.

8 (1) Pokud poplatník nebo plátce nesplní svoji poplatkovou povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou obce, lze dlužné částky vyměřit nebo doměřit do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. (2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření nebo doměření poplatku, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník nebo plátce o tomto úkonu písemně uvědoměn. Vyměřit a doměřit poplatek lze nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. 13 O řízení ve věcech poplatků platí zvláštní předpisy 14 ). Při správě poplatků se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. 14 ) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 14 (1) Stanovení poplatků patří do samostatné působnosti obce, která je ve svém území zavedla. (2) Poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství. (3) Řízení o poplatcích Správu poplatků vykonává obecní úřad. 14a (1) Poplatník nebo plátce je povinen podat ohlášení za podmínek a ve lhůtách stanovených obecně závaznou vyhláškou vydanou podle 14 odst. 2. (2) V ohlášení se uvedou a) jméno a příjmení nebo název, rodné číslo nebo identifikační číslo, byla-li přidělena, trvalý pobyt nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresu pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, b) čísla všech svých účtů u bank, spořitelních a úvěrních družstev, jakož i u bank v zahraničí, pokud jsou užívány v souvislosti s podnikatelskou činností, c) další údaje, které je povinen uvádět na základě obecně závazné vyhlášky vydané podle 14 odst. 2. (3) Poplatník nebo plátce, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. (4) Dojde-li ke změně údajů uváděných v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala. (5) Pro plnění ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona se přiměřeně použijí ustanovení daňového řádu o registrační povinnosti a tvrzení poplatku, s výjimkou povinnosti učinit podání na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

9 - 9 - ČÁST DESÁTÁ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 66 (1) Řízení o uložení pokuty podle 61 až 63a může živnostenský úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o neoprávněném podnikání dozvěděl, nejpozději však do 5 let od doby, kdy k porušení došlo; jde-li o pokračující neoprávněné podnikání, nejpozději do 5 let od doby, kdy neoprávněné podnikání ještě trvalo. (2) Řízení o uložení pokuty podle 65 může živnostenský úřad, územní finanční orgán nebo celní úřad zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o skutečnosti uvedené v 65 dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy taková skutečnost ještě trvala, a jedná-li se o nesplnění povinnosti ve lhůtě stanovené tímto zákonem, nejpozději do 3 let ode dne, kdy uplynula lhůta pro splnění povinnosti stanovená tímto zákonem. (3) Pokuty uložené podle 61 až 63a, 65 a 71 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Orgán, který pokutu uložil, je oprávněn ji vybírat a vymáhat, přičemž postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. (4) Pokutu podle 65 odst. 1 až 4 lze uložit i osobě, která se dopustila porušení tohoto zákona jako podnikatel a jejíž živnostenské oprávnění již zaniklo. (5) Pokutu podle 65 zákona až do výše 5000 Kč lze uložit též v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti podle tohoto zákona spolehlivě zjištěno, nestačí-li domluva a osoba uvedená v 65 ji zaplatí. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Pověřený pracovník živnostenského úřadu, územního finančního orgánu nebo celního úřadu je oprávněn uloženou pokutu vybrat. K jejímu uložení a vybrání použije bloků, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích 41 ). 41 ) 85 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění zákona č. 67/1993 Sb.

10 ČÁST JEDENÁCTÁ Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích 4 Vznik poplatkové povinnosti (1) Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení"), b) podáním odvolání, c) podáním dovolání, d) podáním kasační stížnosti, e) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené, f) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti se schválením smíru ve smírčím řízení, g) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření, h) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. (2) Jde-li o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká a) sepsáním podání do protokolu u soudu, b) v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu. 6a Stanovení výše poplatku (1) Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první. (2) Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají. (3) Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Byloli zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část (přeplatek) současně soud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi. 7 Splatnost poplatku (1) Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v 4 odst. 1 písm. e) až h), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší. (2) Rozšíří-li poplatník návrh na provedení úkonu nebo rozšíří-li se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.

11 Způsob placení poplatků (1) Poplatky vybírají, vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Poplatky se platí v české měně. Poplatky, které nejsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí. Ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy (dále jen "účet soudu"). (2) Poplatky se platí na účet soudu, který je k rozhodování o nich příslušný podle 3. Placení poplatků (1) Správu placení poplatků vykonává příslušný soud nebo správa soudů podle 3. (2) Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu. (3) Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud příslušný podle 3 (dále jen účet soudu ). (4) Poplatky, které nejsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami. 9 Následky nezaplacení poplatku (1) Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. (2) Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud, jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem. (3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. (4) Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, a) začal-li již jednat o věci samé, b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé. (5) O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat. (6) V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu ( 2 odst. 9).

12 (7) Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost. (8) Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným. (9) Zvýšení, penále Penále, úrok z prodlení ani úrok za dobu posečkání s placením poplatku, stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní a poplatků, se neuplatňují. Vrácení poplatku (1) Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2. (2) Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez podání návrhu, soud, který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek soud současně zruší. (3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. (4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu. Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku). (5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. (6) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Bylo-li řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. (7) Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání usnesení rozhodnutí, kterým byla stanovena uložena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud. (8) Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen. 10

13 Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o poplatkové povinnosti, toto rozhodnutí zruší nebo změní i bez návrhu. Tomu, kdo poplatek zaplatil na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena, se poplatek vrátí, popřípadě se poplatek doměří. O vrácení poplatku popřípadě o doměření poplatku rozhodne i bez návrhu soud, který nesprávné rozhodnutí vydal. (1) Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek, provede změnu nebo zrušení této povinnosti i bez návrhu. (2) Změnu nebo zrušení povinnosti zaplatit poplatek lze pravomocně provést nejpozději do 3 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek nabylo právní moci. Ve stejné lhůtě zaniká i právo uložit povinnost zaplatit poplatek. 13 (1) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se stal splatným. (2) Od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník písemně uvědoměn o úkonu soudu provedeném k vyměření nebo vymáhání poplatku (doplatku poplatku), běží nová tříletá lhůta. Od konce kalendářního roku, v němž uplynula poplatníkovi lhůta povolená 4b ) pro posečkání poplatku nebo lhůta pro placení poplatku ve splátkách, běží nová tříletá lhůta. Pro účely vymáhání poplatku se v případech uvedených v 9 odst. 4 pokládá poplatek za splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost zaplatit poplatek stanovena ( 9 odst. 6). Rozhodnutí o povolení posečkání poplatku nebo splátek na poplatek může být vázáno na podmínky. 4b ) (3) Úkonem k vymáhání poplatku (doplatku poplatku) je též písemná upomínka na zaplacení poplatku (doplatku poplatku) doručená poplatníkovi. (4) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat, jakmile od konce kalendářního roku, v němž byl poplatný úkon dokončen, uplynulo deset let. 4b ) 60 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. (1) Ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak. (2) Při správě placení poplatků se postupuje podle daňového řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak. (3) Poplatkové povinnosti, jakož i rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků 5 ), se evidují podle daňového řádu. 5 ) 138 občanského soudního řádu. 13a Evidence a řízení Soudy vedou evidenci 4c ) poplatkových povinností, jejich úhrad nebo zániků a z toho vyplývajících přeplatků či nedoplatků. V řízení ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, jestliže tento zákon, popřípadě zvláštní předpis 4d ). 4c ) 62 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4d ) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14 (1) Ministerstvo financí může právním předpisem vydaným v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti osvobodit jednotlivé druhy poplatných úkonů a skupiny osob od poplatků. (2) Předseda soudu rozhoduje podle zvláštního právního předpisu 5 ) o prominutí nedoplatku na poplatku. (32) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu 6 ) a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku, b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu. (43) Vláda může nařízením stanovit osvobození od některých poplatků pro skupinu cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana. 5 ) 65 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6 ) 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). ČÁST DVANÁCTÁ Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole 19 Pořádková pokuta (1) Fyzické osobě, která způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle 14 tohoto zákona, může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše Kč. (2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolními pracovníky. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku Kč. (3) Pořádkové pokuty lze uložit do jednoho roku ode dne kdy kontrolní orgán nesplnění povinnosti zjistil. (4) Pořádkové pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Pořádkové pokuty, které jako kontrolní orgán uložila obec, jsou příjmem obce. (5) Pořádkové pokuty vybírá orgán, který je uložil; vymáhá je územní celní úřad podle zvláštního právního předpisu 8 ). 8 ) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST TŘINÁCTÁ Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 14 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního

15 zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon 45 ) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatele. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. (3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu správci, b) správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona, 48 ) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti. správcům daně informace potřebné pro správu daní, c) zdravotním pojišťovnám 49 ) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona 48 ), a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých zaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců, d) úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině 50 ), e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly, g) Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem 50a ), h) Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o

16 provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, i) úřadům provádějícím státní sociální podporu, krajským úřadům a ministerstvu údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně doby jejich poskytování a výplaty, a údaje o zahájení, ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti, včetně spolupráce při výkonu této činnosti, jde-li o žadatele o dávky státní sociální podpory, poživatele těchto dávek a osoby s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory, j) obecním úřadům poskytujícím dávky a služby sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi a krajským úřadům údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o tyto dávky a služby, poživatelům těchto dávek a služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, k) Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona 50c ), l) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona, m) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona 50d ), n) živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v 10a odst. 1 podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém pojištění nebo na nemocenském pojištění, identifikační číslo této osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na nemocenské pojištění a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné na nemocenské pojištění. (4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti. (5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby. (6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného. 45 ) Např. 128 občanského soudního řádu a 8 trestního řádu. 48 ) 15 zákona ČNR č.589/1992 Sb.,ve znění zákona č.160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 50) 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. 50a) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 50c ) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 50d ) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

17 ČÁST ČTRNÁCTÁ Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 38 (1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. (2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. (3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání a) soudu pro účely občanského soudního řízení 8 ); b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon 9 ); c) správcům daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků daňového řádu, d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu 9c ) ve sporu navrhovatele proti instituci, e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní právní předpis o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštní právní předpis o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku, g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona 9b ), i) úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků, j) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona 10c ), k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu 9c ). Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost

18 identifikovat. (4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce. (5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a), h) a k) náleží bance úhrada věcných nákladů. (6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů. (7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti. (8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce. (9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se vztahují i na pobočky zahraničních bank. (10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona 10b ) tím nejsou dotčena. 8) 9) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 9a ) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9b ) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 9c ) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb. 9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. 10b ) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10c ) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. ČÁST PATNÁCTÁ Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 88a

19 Vybírání a vymáhání pokut Pokutu uloženou inspekcí nebo správou podle 87 nebo 88 anebo újezdním úřadem vybírají tyto úřady a vymáhají celní úřady. V ostatních případech pokutu vybírá a vymáhá orgán ochrany přírody, který ji uložil. Výnosy pokut uložených obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou příjmem rozpočtu obce a výnosy pokut uložených krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje. Výnosy pokut uložených správou a inspekcí se dělí způsobem upraveným zvláštním zákonem 7 ), s výjimkou území vojenských újezdů, kde je výnos pokut příjmem státního rozpočtu. Výnosy z pokut může obec užít jen pro zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny v obci. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních právních předpisů 42a). 7 ) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky. 42a ) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 8 (1) Účastník veřejné produkce kinematografického díla se vstupným zaplatí k ceně vstupného příplatek ve výši 1 Kč. (2) Příplatek podle odstavce 1 vyúčtuje a odvede pořadatel veřejné produkce Fondu do 15 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí. Vyúčtování provede pořadatel na tiskopise vydaném správcem Fondu. (3) Pořadatel veřejné produkce kinematografického díla se vstupným je povinen vést zvláštní evidenci o datu uskutečnění jednotlivých produkcí, včetně částky vybraných příplatků, o celkových částkách vybraných příplatků za příslušné čtvrtletí a o termínu jejich odvedení Fondu. (4) Příplatek podle odstavce 1 neodvedený ve lhůtě podle odstavce 2 vymáhá správce Fondu. podle předpisů o správě daní a poplatků 3b ). (5) Pověření pracovníci správce Fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti podle odstavce 4, popřípadě v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení jejich pověření. (6) Vláda České republiky může s přihlédnutím ke změnám životních nákladů stanovit nařízením jinou výši příplatku. 8a (1) Správce Fondu může uložit pořadateli veřejné produkce kinematografického díla se vstupným za porušení povinností podle 8 odst. 2 a 3 pokutu až do výše Kč. (2) Při stanovení výše pokuty správce Fondu přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a způsobenému následku; u fyzických osob přihlíží též k míře zavinění. (3) Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku poté, kdy správce Fondu zjistí porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od porušení povinnosti. (4) Na řízení o uložení pokuty se vztahují obecné předpisy o správním řízení 3c ). (5) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem Fondu. Pokuty vymáhá správce Fondu. podle předpisů o správě daní a poplatků 3b ). 3b ) Část šestá zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 3c ) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

20 ČÁST SEDMNÁCTÁ Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 12 Splatnost odvodů (1) Odvod placený jednorázově ( 11 odst. 10) je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu. (2) Jde-li o odvody placené každoročně ( 11 odst. 6), jsou splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá. (3) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek penále úrok z prodlení, které který činí a) u právnické osoby nebo u fyzické osoby oprávněné k podnikání 21 ) 0,05 z dlužné částky za každý den prodlení, b) u fyzické osoby 5 % dlužné částky ročně. Výši penále úroku z prodlení stanoví celní úřad platebním výměrem na základě stanoviska toho orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech ( 11 odst. 2). Penále Úrok z prodlení je splatnéý do patnácti dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České republiky penále úrok z prodlení snížit nebo prominout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování této úlevy. (4) Celní úřad vybírá a vymáhá odvody za odnětí půdy podle zvláštních předpisů 21b ). (54) Jestliže výše odvodu placeného jednorázově ( 11 odst. 10) nepřevyšuje celkovou částku 50 Kč, odvod se neplatí. 21 ) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 21b ) 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 20 (1) Právnickým osobám jakož i fyzickým osobám oprávněným k podnikání 24 ), které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, jsou orgány ochrany zemědělského půdního fondu oprávněny ukládat pokuty až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem 25 ). (2) Pokuty se ukládají za a) odnětí půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu, bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud nejde o případy, kdy tohoto souhlasu není třeba ( 9 odst. 2), b) nedovolenou změnu kultury nebo za neprovedení uložené změny kultury ( 2), c) neplnění opatření uloženého orgánem státní správy, vydaných na základě tohoto zákona. (3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (4) Uložením pokuty podle odstavce 1 zůstává nedotčena trestní odpovědnost pracovníků právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání 24 ). Nedotčena zůstává i odpovědnost za škodu podle zvláštních předpisů. (5) Dojde-li k poškození nebo znehodnocení půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu ( 1) fyzickou osobou, postupuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštních předpisů 26 ). (6) Pokuty jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky 3 ) a z 50 % příjmem orgánu, který pokutu uložil. Pokutu vybírá a vymáhá celní úřad podle zvláštních předpisů 21b ).