Názory MSP na daňovou reformu

Transkript

1 Názory MSP na daňovou reformu Závěrečná zpráva z výzkumu pro AMSP ČR Zvýšení minimální mzdy Zrušení daňové podpory stravenek a podpory podnikového stravování Zrušení daňové výhody při zaměstnávání zdravotně postižených osob Zavedení jednotného inkasního místa Září 2011 Aspectio a. s.

2 Pozadí a cíle výzkumného šetření V souvislosti s chystanou daňovou reformou byl proveden průzkum mezi malými a středními podniky a živnostníky v ČR. Výzkumný projekt byl pojat multi-tématicky a přináší informace z témat zvýšení minimální mzdy, stravenky a podnikové stravování, zrušení daňové podpory zaměstnávání zdravotně postižených osob a zavedení jednotného inkasního místa. Dílčí oblasti zájmu byly vydefinovány zadavatelem na základě aktuálních potřeb. Ve spolupráci se zadavatelem byla navržena sada otázek, která testuje předložená tvrzení a přináší doplňující informace týkající se zkoumaných témat. Hlavním cílem bylo zjistit názory a potřeby malých a středních podnikatelů v souvislosti s chystanou daňovou reformou a definovat pozitiva či negativa, která s sebou jednotlivé dílčí změny v rámci reformy přináší. Dílčí cíle: Hodnocení chystaných změn v rámci daňové reformy očima majitelů či jednatelů SME Vnímání příležitostí a rizik spojených s těmito navrhovanými změnami Orientace v dílčích navrhovaných změnách a míra souhlasu s nimi 2/28

3 Metodologie výzkumu KVANTITATIVNÍ VÝZKUM CATI Cíl projektu Hlavním cílem bylo zjistit názory a potřeby malých a středních podnikatelů v souvislosti s chystanou daňovou reformou a definovat pozitiva či negativa, která s sebou jednotlivé dílčí změny v rámci reformy přináší. Metoda CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing) Dotazování prostřednictvím telefonického rozhovoru Cílová skupina Kompetentní osoba Malé a střední podniky a živnostníci (SME) ČR Osoba mající ve firmě na starost ekonomické otázky, popřípadě majitel či jednatel firmy Velikost vzorku N = 547 Lokalita Nástroje výzkumu Česká republika Dotazník obsahoval celkem 19 otázek, z toho 11 uzavřených, 5 polootevřených, a 3 segmentační Výstupy Závěrečná zpráva ve formátu MS Power Point v ČJ, elektronická verze Termín dotazování /28

4 Shrnutí výsledků výzkumného šetření 4/28

5 Minimální mzda, stravenky a podnikové stravování, zaměstnávání OZP, JIM Klíčová zjištění Zvýšení minimální mzdy 70% firem se zvýšením minimální mzdy souhlasí, zvýšení však doporučují maximálně o 10% firmy vnímají jako největší riziko v této souvislosti navýšení mzdových a odvodových nákladů V jedné pětině firem pracují alespoň někteří zaměstnanci na hranici minimální mzdy Zrušení daňové podpory stravenek a podnikového stravování 73% malých a středních podniků se domnívá, že by měla být státní podpora stravování zachována Zrušení daňové podpory by vedlo ke snížení motivace a spokojenosti zaměstnanců a k daňovému zatížení firem Navrhovaný zaměstnanecký paušál nepředstavuje adekvátní kompenzaci, tvrdí 78% malých a středních Zrušení daňové výhody při zaměstnávání OZP Více jak jedna třetina SME zaměstnává osoby se zdravotním postižením Většina (81%) SME zastává názor, že zrušení daňové podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením jim v důsledku znemožní nalézt práci jako takovou Zavedení jednotného inkasního místa Zavedení jednotného inkasního místa vítají tři čtvrtiny firem Firmy oceňují zejména vznik jednoho společného formuláře pro platbu daní a pojistného, sjednocení procesních institutů a pravidel a možnost elektronických podání bez nutnosti elektronického podpisu 5/28

6 DETAILNÍ ANALÝZA Minimální mzda 6/28

7 Zvýšení minimální mzdy Q8: Souhlasíte se zvýšením minimální mzdy (v současnosti 8000 Kč), pokud ano, o kolik procent? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 30% Ne 70 % firem souhlasí se zvýšením minimální mzdy. Důvodem je, že 81% firem (viz snímek 12) nezaměstnává žádné osoby na hranici minimální mzdy. Současně si však firmy uvědomují návaznost na zvýšení odvodů, a proto souhlasí s navýšením max %. 70% Ano O více než 20% % 10 15% Souhlasící s navýšením minimální mzdy (N=341) Celý vzorek (N=486) 5 10% N = 486 Maximálně o 5% 8 11 % 7/28

8 Charakteristika firem Q8: Souhlasíte se zvýšením minimální mzdy (v současnosti 8000 Kč)? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) Míra souhlasu se zvýšením minimální mzdy je obdobná u všech skupin SME % Ne Ano Služby (N=198) Obchod (N=131) Zemědělství a těžba (N=29) Výroba (N=123) Méně než 10 (N=168) (N=173) (N=140) Hl. m. Praha (N=91) Čechy bez hl. m. Prahy (N=179) Morava (N=213) Obor činnosti Počet zaměstnanců Oblast N = 486 Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 8/28

9 Rizika spojená se zvýšením min. mzdy Q9: Vyberte prosím z následujících možností jednu, která by případně pro Vaši firmu představovala největší riziko v souvislosti se zvýšením minimální mzdy. (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) Nebude pro nás představovat žádné riziko Zvednou se nám mzdové a odvodové náklady Třetina firem vidí největší riziko, ve zvýšení mzdových a odvodových nákladů. U firem zaměstnávajících zaměstnance okolo minimální mzdy vidí toto riziko dokonce 51 % firem. Zaměstnanci budou tlačit na zvýšení i ostatních mezd Budeme muset zvednout produktivitu práce Budeme spořit jinde Total (N=496) Se zaměstnanci okolo minimální mzdy (N=98) Jiné riziko % Bez zaměstnanců okolo minimální mzdy (N=398) 9/28

10 Zaměstnanci na hranici minimální mzdy Q12: Odhadněte prosím, kolik procent Vašich zaměstnanců pracuje na hranici minimální mzdy? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 0% 1-10% 11 20% 21-40% 41 60% 61 80% % 13% 2% 1% 1% 1% 1% 81 % firem nezaměstnává žádné zaměstnance na hranici minimální mzdy. Zhruba v jedné pětině firem (19%) pracují alespoň někteří zaměstnanci na hranici minimální mzdy, nejvíce v rozsahu 1-10 % 81% N = /28

11 Zaměstnanci na hranici minimální mzdy Q12: Odhadněte prosím, kolik procent Vašich zaměstnanců pracuje na hranici minimální mzdy? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) % % 41-80% 1-40% 0% Služby (N=219) Obchod (N=141) Zemědělství a těžba (N=32) Výroba (N=134) Méně než 10 (N=180) (N=197) (N=151) Hl. m. Praha (N=99) Čechy bez hl. m. Prahy (N=205) Morava (N=225) Obor činnosti Počet zaměstnanců Oblast Total (N=533) Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 11/28 N = 533

12 Detailní analýza Stravenky a podnikové stravování 12/28

13 Charakteristika firem Q1: Na úvod bych se rád/a zeptal/a, zda poskytuje Vaše firma stravenky nebo podnikové stravování? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) % Podporu stravování poskytují zejména firmy, s oborem činnosti výroba a zemědělství a mají více než 10 zaměstnanců Ne Ano Služby (N=226) Obchod (N=143) Zemědělství a těžba (N=32) Výroba (N=138) Méně než 10 (N=185) (N=198) (N=158) Hl. m. Praha (N=100) Čechy bez hl. m. Prahy (N=209) Obor činnosti Počet zaměstnanců Oblast Morava (N=234) N = 547 Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 13/32

14 Měl by stát podporu zachovat? Q4: Myslíte si, že by stát měl zachovat daňovou podporu stravování? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 82% firem poskytujících stravování je pro zachování daňového zvýhodnění stravování (součet levý sloupec 63%+19%) Pro zachování daňové podpory stravování je 58 % firem, které ho neposkytují (součet pravý sloupec 41%+17%). 8% 6% N = % 13% 55% Rozhodně ano Spíše ano Ani tak, ani tak Spíše ne Rozhodně ne % Ano (N=320) Ne (N=206) Poskytuje podporu stravování Rozhodně ne Spíše ne Ani tak, ani tak Spíše ano Rozhodně ano Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 14/28

15 Stravenky vs. podnikové stravování Q5: Považovali byste za diskriminační, kdyby stát daňově zvýhodnil podnikové jídelny, ale přestal by daňově zvýhodňovat poskytování stravenek? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) 84% firem poskytujících stravenky by považovalo za diskriminační, kdyby stát daňově zvýhodnil závodní jídelny, ale přestal by daňově zvýhodňovat poskytování stravenek (součet levý sloupec 68%+16%) Stejný názor má i 61% firem s podnikovými jídelnami (součet prostřední sloupec 40%+21%). N = 506 5% 11% 15% 11% 58% Rozhodně ano Spíše ano Ani tak, ani tak Spíše ne Rozhodně ne % Stravenky (N=225) Podniková jídelna (N=85) Forma poskytované podpory Total (N=310) Rozhodně ne Spíše ne Ani tak, ani tak Spíše ano Rozhodně ano Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 15/28

16 Dopady případného zrušení daňové podpory Q6: Do jaké míry souhlasíte s tím, že zrušení daňové podpory stravenek a závodního stravování bude znamenat: (baterie uzavřených otázek, jedna odpověď možná) Zcela souhlasím Spíše souhlasím Ani souhlasím, ani nesouhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Zhoršení stravovacích návyků zaměstnanců (N=515) Snížení motivace a spokojenosti zaměstnanců (N=519) Zvýšení daňového zatížení firem (N=478) Zrušení daňové podpory stravování by podle firem jednoznačně vedlo ke zhoršení stravovacích návyků a snížení motivace a spokojenosti zaměstnanců Zrušení podpory by také negativně ovlivnilo daňové zatížení firem 0% 50% 100% 16/28

17 Zaměstnanecký paušál Q7: V současné době získají zaměstnanci, kterým firmy poskytují stravenky anebo příspěvek na stravování, v průměru 800 Kč měsíčně. Považujete tzv. zaměstnanecký paušál 250 Kč za měsíc pro všechny zaměstnance za dostatečnou kompenzaci za omezení podpory stravenek a závodního stravování? (uzavřená otázka, jedna odpověď možná) Zaměstnanecký paušál nepředstavuje podle většiny firem (78%) dostatečnou kompenzaci za omezení daňové podpory stravování (viz koláčový graf níže součet 58%+20%) Firmy, které neposkytují podporu stravování, vykazují větší míru souhlasu s tím, že je paušál dostatečnou kompenzací, než firmy, které podporu poskytují (pravé sloupce grafů). % Rozhodně ne Spíše ne Spíše ano 12% 10% Rozhodně ano N = % 20% Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Ano (N=313) Ne (N=195) Poskytuje podporu stravování Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 17/28

18 DETAILNÍ ANALÝZA Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 18/28

19 Dopad reformy na zdravotně postižené Q14: Zaměstnává Vaše firma osoby se zdravotním postižením? (uzavřená otázka) Více jak jedna třetina SME zaměstnává zdravotně postižené osoby N = % 37% Ano Ne % Do 20 (N=268) (N=273) Počet zaměstnanců Ne Ano Q15: Jaký dopad by podle Vás mělo zrušení daňové podpory firmám při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP)? (polootevřená otázka, jedna odpověď možná) Ztráta aktuálního zaměstnání pro OZP (N=547) Ztráta motivace zaměstnávat OZP (N=547) Znemožnění pro OZP nalézt práci jako takovou (N=547) Ano Ne Nevím Ve všech třech dotazovaných oblastech se firmy jednoznačně domnívají, že bude mít reforma negativní vliv na zaměstnávání postižených osob Zdravotně postiženým osobám by dle názoru SME (82%) reforma zcela jednoznačně ztížila pozici na pracovním trhu % 19/28

20 Charakteristika firem Q14: Zaměstnává Vaše firma osoby se zdravotním postižením? (uzavřená otázka) % Ne Ano Služby (N=226) Obchod (N=143) Zemědělství a těžba (N=32) Výroba (N=138) Méně než 10 (N=185) (N=198) (N=158) Hl. m. Praha (N=100) Čechy bez hl. m. Prahy (N=209) Morava (N=234) Obor činnosti Počet zaměstnanců Oblast N = 547 Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 20/28

21 DETAILNÍ ANALÝZA Jednotné inkasní místo 21/28

22 Změny v rámci jednotného inkasního místa Q16: Souhlasíte se zavedením jednotného inkasního místa? (uzavřená otázka) Se zavedením jednotného inkasního místa souhlasí tři čtvrtiny oslovených firem, čtvrtina zůstává skeptická. N = 481 9% 17% 24% 50% Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Q17: Domníváte se, že pro Vás budou následující změny prospěšné? Ohodnoťte prosím jako ve škole na škále od 1 do 5, kdy 1 znamená velký prospěch a 5 žádný prospěch? (uzavřená baterie otázek, jedna odpověď možná) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Sjednocení procesních institutů a pravidel (zálohy, měsíční hlášení, registrace apod.) (N=509) 65 4 TOP 3 nejužitečnější změny v rámci jednoho inkasního místa: Vznik jednoho společného formuláře pro platbu daní a pojistného (N=514) Možnosti elektronických podání přes elektronický účet, která nebudou muset být opatřena elektronickým podpisem (N=519) Zrušení konceptu superhrubé mzdy (N=476) Sjednocení sazeb daní z příjmů a daně darovací na 19 % (N=474) Vznik jednoho společného formuláře pro platbu daní a pojistného 2. Sjednocení procesních institutů a pravidel 3. Možnosti elektronických podání přes elektronický účet, která nebudou muset být opatřena elektronickým podpisem 22/28

23 Detail souhlasu s institutem jednotného inkasního místa Q16: Souhlasíte se zavedením jednotného inkasního místa? (uzavřená otázka) % Rozhodně ne Spíše ne Spíše ano Rozhodně ano Služby (N=196) Obchod (N=128) Zemědělství a těžba (N=28) Výroba (N=121) Méně než 10 (N=156) (N=178) (N=141) Hl. m. Praha (N=93) Čechy bez hl. m. Prahy (N=181) Morava (N=203) N = 481 Obor činnosti Počet zaměstnanců Oblast Statisticky signifikantní pozitivní odchylka od průměru na 95 % hladině významnosti 23/28

24 Struktura dotazovaných společností 24/28

25 Struktura dotázaných společností Proměnné Kategorie Počet % ve sloupci Služby % Obchod % Obor podnikání firmy Zemědělství a těžba 32 6% Výroba % Věda a výzkum 3 1% Neuvedl/a 5 1% Méně než % % Počet zaměstnanců % % % Neuvedl/a 6 1% Hl.m. Praha % Středočeský kraj 56 10% Jihočeský kraj 36 7% Plzeňský kraj 27 5% Karlovarský kraj 13 2% Ústecký kraj 26 5% Liberecký kraj 20 4% Kraj sídla firmy Královéhradecký kraj 31 6% Pardubický kraj 28 5% Vysočina 35 6% Jihomoravský kraj 66 12% Olomoucký kraj 24 4% Zlínský kraj 32 6% Moravskoslezský kraj 49 9% Neuvedl/a 4 1% 25/28

26 Struktura dotázaných společností Sídlo firmy Hl.m. Praha Středočeský kraj 10% Jihočeský kraj 7% Plzeňský kraj 5% Karlovarský kraj 2% Ústecký kraj 5% Liberecký kraj 4% Královéhradecký kraj 6% Pardubický kraj 5% Vysočina 6% Jihomoravský kraj 12% Olomoucký kraj 4% Zlínský kraj 6% Moravskoslezský kraj 9% N = 547 Neuvedl/a 1% 18% Obor podnikání 16% 6% 13% 21% 25% 1% 1% 26% 34% 15% 42% Počet zaměstnanců Méně než Neuvedl/a Služby Obchod Zemědělství a těžba Výroba Věda a výzkum N = 547 N = /28