Švédští demokraté: analýza teritoriální a voliské základny krajní pravice v souasném Švédsku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Švédští demokraté: analýza teritoriální a voliské základny krajní pravice v souasném Švédsku"

Transkript

1 Švédští demokraté: analýza teritoriální a voliské základny krajní pravice v souasném Švédsku The Sweden Democrats: An analysis of the far-right territorial and voter base in contemporary Sweden Autor: Pavel Maškarinec Abstract This study deals with the electoral support of the far-right Sweden Democrats in the 2006 and 2010 elections to the Swedish Riksdag. The method of the study is based on analysing the spatial variability of electoral results, time-space stability of voting patterns, research of stability/instability of the territorial support, i.e. finding an area of electoral support, which shows the districts where the Sweden Democrats are successful in the long term. The final part of the article tries to find an underlying factors explaining spatial variation of party electoral results. The study analyses electoral support in 290 Swedish municipalities in order to explain geographical stability of vote distribution and variance in electoral support. The analyses prove that support for the Sweden Democrats is concentrated in southern Sweden. However, the Sweden Democrats success in the 2010 election was largely associated with a significant rise in areas, where the Sweden Democrats possessed only less numerous electorate in the past. The analyses also found that key underlying factors explaining spatial variation of the Sweden Democrats electoral support are level of education (primary education), number of people aged years, increasing proportion of immigrants from European countries, low income, and increasing number of reported crimes, which are positively correlated with the level of party support. On the contrary, the success of the party is negatively correlated with the proportion of 75

2 non-european immigrants. Keywords Sweden, Sweden Democrats, Riksdag, elections, electoral geography, political parties, electoral behavior, voting patterns, spatial variability, area of electoral support 1 Úvod Jedním z charakteristických rys švédského stranického systému, který ho odlišoval od stranických systém dalších skandinávských stát (zejména Dánska a Norska), byla dlouhodobá nepítomnost relevantního zástupce krajní pravice (Rydgren 2002; Rydgren 2005b). První náznak možné zmny pinesly volby v roce Švédští demokraté (Sverigedemokraterna SD) na jedné stran nepekonali 4% omezovací klauzuli a se ziskem 2,93 % hlas zstali ped branami Riksdagu, ale na druhé stran dokázali získat zastoupení ve 144 z 290 švédských obcí a tech z jednadvaceti švédských kraj (Blekinge, Skåne, Örebro). 1 SD následn i pes jistý nárst podpory neuspli ve volbách do EP v roce 2009 (3,27 %), ale již o patnáct msíc pozdji (19. záí 2010) obdrželi ve volbách do Riksdagu 5,70 % hlas, tém zdvojnásobili zisk z pedešlých voleb, a rozšíili poet subjekt zastoupených v Riksdagu na osm. Vstup SD na parlamentní pdu pitom znamenal, že vítzná dosud vládní aliance stedo-pravicových stran pišla o parlamentní vtšinu, a i pes zkušenosti Švédska s menšinovými vládami by psobení SD mohlo v dlouhodobjším horizontu potenciáln narušit fungování stranického systému, založeného na dvoublokové soutži mezi blokem socialistických a nesocialistických stran. 2 1 Volby do Riksdagu a komunální a krajské volby se ve Švédsku konají ve stejný den. 2 Fungování švédského stranického systému bylo až do voleb 2010 charakteristické dvoublokovou soutží, v níž se o složení exekutivy rozhodovalo ve volebním klání mezi blokem socialistických a nesocialistických stran. Socialistický blok tvoí historicky nejsilnjší švédská strana Sociálndemokratická dlnická strana (SAP), k níž se pipojují Levicová strana (Vp) a Strana životního prostedí Zelení (MpG). Vdí stranu nesocialistického bloku ztlesují 76

3 Cílem následujícího píspvku je analýza teritoriálního rozložení voliské podpory SD, spolu s analýzou vzájemných souvislostí mezi regionálním rozložením volebních výsledk a strukturálními charakteristikami švédských obcí a jejich obyvatel. Analýza se sousteuje na prostorovou promnlivost voliské základny strany ve volbách do Riksdagu v letech a hledání odpovdí na následující výzkumné otázky po: a) velikosti regionálních rozdíl ve volebních výsledcích SD; b) míe stability prostorových vzorc podpory SD; c) územním rozložení voliské základny SD; d) identifikaci území (super)volební podpory SD; e) identifikaci oblastí s nejvyšší intenzitou nárstu podpory SD; f) analýze souvislostí mezi volebními výsledky a vybranými socio-demografickými prediktory volebního chování. 2 Metodologický a teoretický rámec výzkumu Za základní úrove výzkumu byla v následujícím textu zvolena úrove švédských obcí (kommuner), analyzováno bude celkem 290 jednotek, tj. souasný poet obcí (od ). 3 Z hlediska administrativního lenní Švédska je v souasnosti jedinou samosprávnou úrovní mezi státem a obcemi 21 švédských kraj. Dvod, pro v textu pracujeme s obecní úrovní, vychází ze skutenosti, že výzkum volebního chování, pracující s daty agregovanými na krajskou úrove, nabízí do urité míry zkreslený pohled na realitu. V rámci kraj mžeme pedpokládat existenci oblastí s výrazn se lišící územní podporou jednotlivých subjekt, které by mla odhalit práv analýza vedená z úrovn jednotlivých obcí. Ve švédském pípad souasn nízký poet kraj omezuje využití konzervativci Umírnná koaliní strana (M), a mezi její další leny patí Strana stedu (C), Liberální lidová strana (Fp) a Kesanští demokraté (Kd) (srov. Kopeek 2005: ; Brunclík 2009: 21-36). 3 Z hlediska sídelní struktury je Švédsko charakteristické menším potem obcí a jejich vyšší prmrnou velikostí. K byl prmrný poet obyvatel švédských obcí , nejmenší obcí byl Bjurholm s 2500 obyvateli a nejvtší obcí hlavní msto Stockholm s obyvateli. Poet obcí s více než obyvatel dosáhl tinácti. Do kategorie obyvatel se adí deset obcí, kategorii obyvatel zahrnuje pouze jedinou obec (Malmö s obyvateli) a více než obyvatel ml Göteborg s a Stockholm s obyvateli. Celkov v tchto tinácti obcích žije (31,58 %) z švédských obyvatel ke dni (SCB 2010). Pehled vývoje potu švédských obcí viz SCB nedat. 77

4 kvantitativních metod a tento problém neeší ani práce s volebními obvody, jichž je 29 (od roku 1998). 4 Základní metodou výzkumu, již v následujícím textu používáme, je srovnání volebních map na úrovni 290 švédských obcí ve volbách do Riksdagu v letech 2006 a Srovnání volebních map by mlo nastínit, jak se SD dailo z teritoriálního hlediska navazovat na (ne)úspchy v pedchozích volbách. V tomto pípad byly využity metody volební geografie, které pedstavili Petr Jehlika a Ludk Sýkora (1991). Pro zjištní stability volební podpory bylo identifikováno území volební podpory, vymezující oblasti, v nichž strana dosahuje úrovn volební podpory, pedstavující koncentraci 50 % z celkového potu hlas získaných stranou v daných volbách. Metodika výpotu území volební podpory je následující. Volební výsledky konkrétní politické strany jsou sestupn seazeny podle relativní hodnoty volební podpory (podíl získaných hlas) na zvolené úrovni agregace od nejvyšší k nejnižší. Podle této ady, vyjadující pokles intenzity volební podpory, jsou následn naítány absolutní poty hlas až do výše 50 % z celkového potu hlas získaných stranou v souhrnu všech jednotek. U takovéto linie rozdlíme zkoumané jednotky na dv poloviny, ímž získáme oblasti, které pedstavují 50% koncentraci volební podpory z celkového potu hlas v daných volbách. V dalším kroku byly vytvoeny mapy zobrazující území stabilní volební podpory, tj. oblasti, v nichž daná strana vykázala volební podporu, definovanou výše uvedeným zpsobem, ve všech sledovaných volbách (Jehlika, Sýkora 1991: 84). Obdobným zpsobem byla vymezena území supervolební podpory, tj. jednotky, kde je koncentrováno 25 % hlas strany, a které tudíž pedstavují skutená stranická ohniska podpory (Šaradín 2006: 248). Mimo srovnání volebních map nás zajímá rovnž velikost regionálních rozdíl volebních výsledk a stabilita prostorových vzorc podpory SD. Pro zjištní územní variability volebních zisk jsme pro sledované volby a zvláš pro SD i další parlamentní 4 Vymezení volebních obvod se ásten rozchází s krajským lenním, když Stockholmský kraj je pi volbách do Riksdagu rozdlen do dvou volebních obvod a kraje Skåne a Västra Götaland do ty, resp. pti obvod. Mapa zobrazující rozdlení Švédska do jednotlivých kraj je obsahem Pílohy

5 strany spoítali hodnoty varianího koeficientu a vyjádili ho v procentech (Vk = smrodatná odchylka / prmr * 100 %). 5 Stabilitu prostorových vzorc voliské podpory stranám mezi dvojicemi po sob jdoucích voleb i v celém sledovaném období jsme mili Pearsonovým korelaním koeficientem. 6 V tomto pípad jsme sledované období rozšíili i na volby 2002 pro piblížení dlouhodobjších trend ve vývoji tchto ukazatel. Zahrnutí dalších parlamentních stran má ukázat, do jaké míry se regionální variabilita a stabilita prostorových vzorc voliské podpory SD liší/blíží voliským základnám dalších stran. Hodnoty variability volební podpory a provázanosti voliských vzorc nalezené na meziobecní úrovni byly souasn doplnny hodnotami zaznamenanými na úrovni volebních obvod s cílem ilustrovat pípadné odlišnosti na tchto dvou úrovních. Pro zodpovzení otázky, kde se nacházejí oblasti s nejvyšší intenzitou nárstu/poklesu podpory SD, byl využit index voliské stability (IVS), který vychází ze schématu, jehož základem je vztažení volebních zisk k pedchozím volebním soutžím. Index získáme tak, že vydlíme poet hlas odevzdaný konkrétní kandidátní listin ve volbách do Riksdagu v daném roce potem hlas v pedcházejících volbách. Index zobrazuje možné limity a rezervy volební podpory, vycházející z nominálního potu odevzdaných hlas. Vztažením k pedešlým volbám index umožuje sledovat schopnost stran opakovan mobilizovat vlastní volie, tj. zjišovat stabilitu mezi po sob následujícími volbami do téhož zastupitelského tlesa (srov. Eibl et al. 2009: 10-11). Pokus o vysvtlení rozdíl ve volebních výsledcích v jednotlivých obcích byl 5 Varianí koeficient pibližuje variabilitu rozdlení pravdpodobnosti náhodné veliiny. ím vyšší je hodnota varianího koeficientu, tím vyšší jsou rozdíly mezi sledovanými jednotkami. 6 Pearsonv korelaní koeficient zstává pes nkteré své nedostatky (pedevším znané ovlivnní koeficientu odlehlými hodnotami) i nadále nejdležitjší mírou síly vztahu dvou náhodných spojitých promnných (Hendl 2004: ). Souasn je na tomto míst nutné upozornit na to, že Pearsonv korelaní koeficient je v pedkládané práci použit jako nástroj mící míru zmn uniformity (rovnomrnosti) prostorových vzorc voliské podpory v ase a zahrnuje tudíž pouze jednu ze dvou možných dimenzí analýzy kontinuity voliských vzorc; druhou je volatilita, tj. analýza zmny velikosti volební podpory. Námi použitá míra tak ignoruje skutenost, že se podpora strany mže mezi volbami výrazn promnit. Námi využitý nástroj pro mení stability prostorových vzorc voliské podpory tudíž identifikuje jednotky, kde se i pes možné zmny v celkovém podílu získaných hlas zachovávají vzájemné pomry mezi ziskem hlas mezi jednotlivými volbami. 79

6 proveden pomocí lineární regrese. Závisle promnné zastupují volební výsledky SD ve volbách do Riksdagu 2006 a 2010, nezávisle promnné pak strukturální znaky konkrétních obcí a vybrané charakteristiky složení jejich obyvatelstva. Vzhledem ke skutenosti, že základní úrove výzkumu zastupuje 290 švédských obcí, budou analyzována agregovaná data pocházející ze tí zdroj: švédského Statistického úadu (Statistiska centralbyrån SCB), švédského Úadu práce (Arbetsförmedlingen) a Národní rady pro prevenci kriminality (Brottsförebyggande rådet Brå). Volba nezávisle promnných (viz níže) se na jedné stran snaží zahrnout co nejširší spektrum dat popisujících rozdíly mezi obcemi (pi vdomí skutenosti, že na této úrovni agregace je dostupné pouze omezené množství dat), a souasn usiluje o to, aby tato data reflektovala nkteré teoretické pedpoklady spojené s volební podporou krajní pravice. Pokud se vzhledem k omezenému rozsahu textu zamíme na struný nástin možných vysvtlení volební podpory krajní pravice, 7 lze nap. podle Mudda (2000a: 87) za její spolený ideologický základ oznait tyi prvky: nacionalismus, xenofobii, víru v zákon a poádek a program šovinistického sociálního zabezpeení, jímž je mínn požadavek, aby stát garantoval, že jeho sociální politika bude sloužit ku prospchu vlastního lidu a národa a ne prospchu cizinc Krajní pravice pak i pesto, že mže zastávat neoliberální ekonomické názory (pinejmenším rétoricky), fakticky preferuje v sociální oblasti silný stát a právo a poádek. Podle Betze (1993: ) je krajní pravice v autorov terminologii radikáln pravicové populistické strany (radical right-wing populist parties) radikální v odmítání existujícího socio-kulturního a socio-politického systému, podpoe individuálních úspch, volného trhu a požadavk na drastickou redukci role státu. Další témata krajní pravice pedstavují odmítání individuální a sociální rovnosti a zdrazování kulturní a etnické homogenity spolenosti (v opozici k sociální integraci marginalizovaných skupin), piemž apel krajní pravice vykazuje xenofobní nebo pímo rasistické rysy a 7 Více k píinám (ne)úspchu krajní pravice i problematice terminologického oznaení politických stran azených do této skupiny viz nap. Ignazi 1992, 2006; Betz 1993, 1994; Fennema 1997; Kitschelt 1997; Brug et al. 2000; Brug, Fennema 2003; Eatwell 2000, 2003; Mudde 2000b, 2007; Minkenberg 2000, 2002, 2003; Norris 2005; Arzheimer, Carter 2006; Rydgren 2005; Hainsworth

7 populismus v instrumentalizaci sentiment úzkosti a rozarování. Mnohá z vysvtlení úspchu krajn-pravicových subjekt jsou tedy založena na pedstav, že volii tchto subjekt se ve velké míe nacházejí v adách socio-ekonomicky marginalizovaných skupin obyvatelstva, které nejvíce doplácí na transformaci socio-ekonomických a socio-kulturních struktur rozvinutých západních demokracií od industriální k postindustriální ekonomice, jejichž souástí je rostoucí autonomie jedinc (statusová mobilita a flexibilita rolí) a funkcionální diferenciace spolenosti (segmentace a rostoucí autonomie spoleenských subsystém). Modernizaní procesy a zmny ve struktue zamstnanosti totiž nejvíce dopadají na nekvalifikované dlníky s nižším vzdláním, kteí jsou postiženi dlouhodobou nezamstnaností, což u nich mže posilovat xenofobní a k imigraci a multikulturalismu odmítavé postoje (Betz 1993; Kitschelt 1997; Minkenberg 2000, 2003; srov. Rydgren, Ruth 2011: ). Úspch krajní pravice je nicmén podle nkterých autor spojen nejen s tmi, kteí prohráli v modernizaním a individualizaním procesu tj. marginalizovanými dlníky, mladými s nižším vzdláním a nezamstnanými, kteí žijí na periferiích metropolitních oblastí, do nichž se koncentruje imigrace, a kde tak pvodní obyvatelstvo pociuje rznorodé obavy z obklíení a invaze a resentimenty ze zrazení vtšinou spolenosti a nemožností uniknout svému postavení ale paradoxn rovnž s tmi, kdo patí k vítzm zrychlujícího se modernizaního procesu a benefitují z narstající individualizace, k nimž patí zejména tzv. noví profesionálové (srov. Betz 1993: ). Z hlediska zjištní pedešlých analýz, které analyzovaly voliskou podporu SD v komunálních i národních volbách za pomoci agregovaných dat nebo dat pocházejících z výbrových šetení (viz nap. Holmberg 2007; Sannerstedt 2008; Elingsson et al. 2009; Loxbo 2010; Rydgren, Ruth 2011), vidíme, že jejich výstupy nejsou jednoznané. Nap. Erlingsson a jeho kolegové ve své analýze komunálních voleb 2006 ukázali, že volii SD nejsou nutn socio-ekonomicky marginalizováni ani nezastávají politicky extrémní postoje (srov. Erlingsson et al. 2009: 15-20) a k podobnému závru dospl Sannerstedt (2008) pi analýze komunálních voleb 2006 v kraji Skåne, kde SD disponují znaným voliským 81

8 zázemím. Naproti tomu Rydgren a Ruth (2011) vyslovili na základ analýzy voleb v letech 2006 a 2010 opaný závr, když nalezli narstající podporu SD v obcích více zranitelných ekonomickou situací, jíž mili výší hrubého regionálního produktu na osobu, mírou nezamstnanosti a podílem osob s vyšším sekundárním vzdláním. Jejich závry nicmén byly platné spíše pro komunální než národní volby (a i zde s nkolika výjimkami) a souasn podíl vysvtlené variability dosahoval nízkých hodnot. Autoi dále nalezli pozitivní korelaci mezi celkovým potem imigrant a podporou SD, zejména v pípad imigrant ze zemí EU a EFTA, zatímco u imigrant z neevropských zemí se ve vtšin pípad jednalo o negativní korelaci. Pozitivn byl s podporou SD spjat rovnž poet násilných trestných in (opt se silnjším vztahem v komunálních volbách). Stejn jako Rydgren a Ruth i Loxbo nalezl souvislost mezi úspšností SD v komunálních volbách 2006 a podílem imigrant a potem násilných trestných in. Na druhé stran Loxbo nepotvrdil, že by narstající nezamstnanost mla výraznjší vliv na podporu SD, zatímco pozitivní korelaci identifikoval v pípad muž pracujících v dlnických profesích a obyvatel v nejnižším píjmovém kvartilu (srov. Loxbo 2010: ). Nejasné psobení nezamstnanosti (ale i podílu imigrant) identifikoval Holmberg, podle nhož se voliská podpora SD v roce 2006 rekrutovala pevážn od muž ve vku let, osob s nízkým vzdláním, pracujících v manuálních profesích a soukromém sektoru, žijících na venkov a pedasných dchodc (srov. Holmberg 2007: ). Rovnž Sannerstedt potvrdil významnou roli, kterou pro úspch SD mají zamstnanci pracující v dlnických profesích a soukromém sektoru, osoby s nižším nebo stedním vzdláním, ve stední a mírn vyšší píjmové kategorii, a naopak nevýznamnou roli nezamstnanosti. Z dalších dležitých charakteristik identifikoval pevahu osob žijících v manželství nebo spolené domácnosti, bydlících ve venkovských oblastech a menších mstech, umísujících se do stedu politického spektra a vyznaujících se nostalgii po sociálním státu a odmítáním pisthovalectví i multikulturalismu. Ve srovnání s dalšími parlamentními stranami se ale jako velmi významný ukázal absolutn nejvyšší poet osob nepokojených s prací politik, fungováním demokracie a obecn postrádajících dvru ve 82

9 své okolí (srov. Sannerstedt 2008: 52-69), tedy závr nalezený i Holmbergem (2007: 165). Naprostá vtšina voli SD se souasn vyslovuje pro omezení potu pisthovalc (srov. Demker 2009: 49-50), piemž z hlediska všech voli lze nejvyšší poet odprc imigrace identifikovat v jižním Švédsku, v krajích Skåne a Blekinge (srov. Demker 2006: ), kde se SD tší znané podpoe. Podle Sannerstedta (2008: 69) je tudíž možné rozlišit dv dimenze voli SD. V pípad klasické pravo-levé dimenze (témata distributivní politiky a velikosti veejného sektoru) se píznivci SD umisují spíše do stedu, zatímco z hlediska konzervativních hodnot (imigrace a další hodnotové otázky) spíše do krajních poloh. Volii SD se tak do jisté míry v nkterých ohledech podobají volim SAP (srov. Sannerstedt 2008: 52-69) a zatímco jejich draz na socio-kulturní témata (zákon a poádek, bezpenost, národní identita) je adí do prostoru nové radikální pravice, práv silná obrana tradiní verze sociálndemokratického modelu je odlišuje od voli více neoliberáln orientovaných krajn pravicových stran (srov. Hellström, Nilsson 2010: 58-62; Brunclík 2011: ). Na základ teoretických pedpoklad a pedchozích zjištní a s ohledem k dostupnosti dat na obecní úrovni vstoupí do regresní analýzy následující soubor nezávisle promnných: - Velikost obce: logaritmovaný poet obyvatel (2006, 2010; zdroj: SCB); 8 - Základní vzdlání: podíl obyvatel ve vku let s nižším sekundárním vzdláním (2006, 2010; zdroj: SCB); - Stední vzdlání: podíl obyvatel ve vku let s vyšším sekundárním vzdláním (2006, 2010; zdroj: SCB); - Vysokoškolské vzdlání: podíl obyvatel ve vku let s terciárním vzdláním (2006, 2010; zdroj: SCB); - Trestné iny: celkový poet nahlášených trestných in a násilných trestných 8 ešení s logaritmovaným potem obyvatel bylo zvoleno vzhledem k tomu, že sledovaný soubor obsahuje nkolik obcí, které potem svých obyvatel výrazn pevyšují zbývající obce (viz Dahl, Tufte 1973: 20). 83

10 in na 1000 obyvatel (2006, 2010; zdroj: Brå); - Násilné trestné iny: poet nahlášených násilných trestných in na 1000 obyvatel (2006, 2010; zdroj: Brå); - Nezamstnanost: míra registrované nezamstnanosti osob ve vku let (2006, 2010; zdroj: Arbetsförmedlingen); - Imigranti (evropští): podíl obyvatel narozených v evropských zemích s výjimkou Skandinávie (2006, 2010; zdroj: SCB); - Imigranti (neevropští): podíl obyvatel narozených v mimoevropských zemích (2006, 2010; zdroj: SCB); - Nízkopíjmoví: podíl obyvatel ve vku let, jejichž píjem z výdlené innosti je menší než 20 % celostátního prmru (2006, 2009; zdroj: SCB); - Vysokopíjmoví: podíl obyvatel ve vku let, jejichž píjem z výdlené innosti je vyšší než 20 % celostátního prmru (2006, 2009; zdroj: SCB); - Vk 18 24: podíl obyvatel ve vku let na populaci (2010; zdroj: SCB); - Vk 25 44: podíl obyvatel ve vku let na populaci (2010; zdroj: SCB); - Vk 45 64: podíl obyvatel ve vku let na populaci (2010; zdroj: SCB); - Vk 65 plus: podíl obyvatel ve vku 65 a více let na populaci (2010; zdroj: SCB). 3 Volby do Riksdagu 2010 Výstupy voleb do Riksdagu 2010 lze, do jisté míry, oznait za volební zemtesení. SAP jako historicky nejúspšnjší švédská strana, vládnoucí Švédsku po vtšinu dvacátého století, sice obhájila volební vítzství, ale výsledných 30,66 % hlas bylo druhým nejhorším výsledkem strany od zavedení pomrného volebního systému v roce Naproti tomu konzervativci, lídr vládní koalice, obdrželi 30,06 % hlas, nejvíce od roku 1928, a celkový výsledek stedo-pravicových stran zajistil poprvé od 70. let druhé funkní období pro vládu bloku nesocialistických stran (M-C-Fp-Kd), a to i pesto, že 9 Horšího výsledku dosáhla SAP pouze v roce 1911, kdy obdržela 28,5 % hlas (srov. Särlvik 2002: ). 84

11 vtšina z dalších stran tohoto bloku zaznamenala oproti roku 2006 ztrátu pízn voli. Poklesu se neubránila ani Vp a jedinou ze stávajících stran, jež dokázala, stejn jako konzervativci, navýšit podporu, se stali zelení, kteí dosáhli svého nejlepšího výsledku v parlamentních volbách od svého vstupu na pdu Riksdagu v roce Konen SD zdvojnásobili poet svých píznivc z roku 2006 a zisk 5,70 % hlas a 20 mandát znamenal, že poprvé od období , kdy v Riksdagu psobila Nová demokracie (Ny Demokrati ND), získala ve Švédsku krajní pravice parlamentní zastoupení a v jeho dsledku pišla dosud vládní aliance stedo-pravicových stran premiéra Reinfeldta o parlamentní vtšinu (srov. Aylott 2010; Widfeldt 2011). 10 Tab.. 1: Výsledky voleb do Riksdagu Strana Hlasy Hlasy (%) Mandáty Hlasy Hlasy (%) Mandáty SAP , , MpG , ,34 25 Vp , ,60 19 M , , C , ,56 23 Fp , ,06 24 Kd , ,60 19 SD , ,70 20 Ostatní , ,43 0 Celkem , , Zdroj: Pokud pejdeme ke zhodnocení volebních výsledk pomocí indexu voliské stability, naznaují výsledné hodnoty indexu jistý posun ve schopnosti švédských stran pi 10 ND mla relativn široký programový zábr (omezení potu imigrant, kritika etablovaných stran za nedostatenou reprezentaci voli, píliš vysoké dan, rozbujelost neefektivního veejného sektoru a jeho privatizace), nicmén v dsledku silných vnitních spor neobhájila v roce 1994 své zastoupení a i pes nkolik pokus již nedokázala získat zpt ztracenou podporu voli (srov. Kopeek 2005: ; Havlík 2011: 59-61). 85

12 oslovování voli mezi po sob následujícím volbami. Zatímco v dívjších volbách bylo možné pozorovat výrazné zmny v potenciálu jednotlivých stran mobilizovat opakovan podobnou skupinu voli (zvlášt v pípad stran nesocialistického bloku), nárst podpory konzervativc, jejichž elektorát se navýšil tém o tvrtinu, a kteí v roce 2010 zejm definitivn potvrdili, že pedstavují lídra bloku nesocialistických stran pozici, již ve volbách 2002 atakovali liberálové (srov. Widfeldt 2007: 820) se odrazil práv ve stagnaci, resp. poklesu podpory zbývajících stedo-pravicových stran. Ješt výraznjší nárst potu píznivc indikují hodnoty indexu u MpG a SD. Zelení získali v roce 2010 na svou stranu jedenaplnásobek voli oproti roku 2006 a posunuli se na místo tetí strany sytému. V pípad SD pak index voliské stability potvrzuje dlouhodob pozitivní trend ve vývoji voliského zázemí strany. SD dokázali od své první úasti ve volbách 1988 postupn navyšovat zisky, od roku 1998 získali v každých následujících volbách více než dvojnásobek voli a mezi roky dokonce témtynásobek. 11 Tab.. 2: Index voliské stability ve volbách do Riksdagu v letech SAP MpG Vp M C Fp Kd SD IVS ,762 0,848 1,840 0,969 0,635 0,621 2,735 1,413 IVS ,104 1,041 0,705 0,671 1,217 2,863 0,785 3,888 IVS ,919 1,182 0,730 1,800 1,332 0,589 0,754 2,129 IVS ,941 1,503 1,029 1,231 0,893 1,005 0,912 2,090 Zdroj: vlastní výpoet 4 Regionální variabilita volební podpory a stabilita prostorových vzorc Na rozdíl od dalších skandinávských stát (zejména Finska a Norska) nepatí Švédsko mezi zem, v nichž by existoval silný politický regionalismus. 12 Na druhé stran i 11 SD vznikli v roce 1988 jako nástupce Švédské strany (Sverigepartiet SvP) (srov. Rydgren 2002: 33-34). 12 Daniele Caramani ve své klasifikaci stranických systém (založené na konfiguracích teritoriální podpory jednotlivých politických subjekt) adí Švédsko mezi nacionalizované stranické systémy, charakteristické slabou pítomností regionálních stran a vysokou mírou homogenity stranické podpory hlavních politických aktér (srov. Caramani 2004: ). 86

13 pesto, že švédské politické strany vykazují z celkového pohledu schopnost oslovovat volie napí celou zemí, lze nadále identifikovat oblasti, v nichž se podpora jednotlivých subjekt výrazn odlišuje (Berglund et al. 1991: 414). Navzdory tomu, že se regionální rozdíly v podpoe obou blok švédského stranicko-politického systému od voleb 1921, kdy bylo ve Švédsku zavedeno všeobecné volební právo i pro ženy, významn snížily, zstaly i na poátku 80. let v jednotlivých volebních obvodech zachovány znané rozdíly ve velikosti stranické podpory, mající pvod v rzné ekonomické síle jednotlivých region a v rzných politických tradicích a kulturních odlišnostech tchto oblastí. Z hlediska teritoriálního rozprostení podpory zahrnovala na poátku 80. let politická mapa Švédska modré oblasti pevážn na jihozápadu zem a rudé ve stedním a severním Švédsku (srov. Korpi 1983: 127) a toto základní vymezení lze z obecného hlediska oznait za platné i v souasnosti. První z námi sledovaných otázek je uniformita voliských vzorc ve sledovaných ástech celku (obcích a volebních obvodech). Pokud se pokusíme piblížit voliskou stabilitu elektorátu švédských politických stran mezi dvojicemi po sob jdoucích voleb i v celém sledovaném období, mžeme konstatovat, že stabilita prostorových vzorc ve volbách do Riksdagu je obecn vysoká, a to jak na úrovni volebních obvod, tak na obecní úrovni. I tak lze mezi jednotlivými stranami a volbami pozorovat jisté rozdíly. Nejvyšší stabilitou se na obecní úrovni vyznaují výsledky konzervativc. Nejsilnjší sledovaná vazba byla nalezena mezi poslední dvojicí voleb (0,976), ale i v dalších letech nepoklesla hodnota korelaního koeficientu pod 0,945. Tém perfektní korelace (vyšší než 0,900) dosáhly v bezprostedn po sob následujících volbách i mezi volbami rovnž výsledky Kd a Vp. Z dalších stran byla jedinou, u níž nebyla zaznamenána tém perfektní korelace mezi po sob následujícími volbami, MpG ( ), ale i v tomto pípad byla asociace velmi silná, stejn jako vztahy mezi osm let vzdálenými volbami u C, Fp a SAP. Pouze v jediném pípad (MpG mezi lety na úrovni obcí) poklesla hodnota korelaního koeficientu pod 0,80, což ovšem i nadále indikuje velmi 87

14 silnou asociaci. 13 Z celkového trendu vysoké stability voliských vzorc se nevymykají ani Švédští demokraté. Vzájemná provázanost výsledk SD mezi dvojicemi po sob následujících voleb signalizuje na obecní úrovni velmi silné asociace pibližující se až hodnotám tém perfektní korelace (tuto hodnotu pekonává na úrovni volebních obvod) a i hodnoty korelaních koeficient mezi volbami ukazují na velmi silnou vzájemnou souvislost. Na druhé stran korelace mezi volbami je u SD nejnižší ze všech stran, a to zejména na úrovni obcí (0,722), což mžeme do velké míry pipsat vzestupu strany, která v roce 2010 dokázala výrazn navýšit podporu i v oblastech, kde v minulosti disponovala pouze marginální podporou (viz níže). Tab.. 3: Stabilita vzorc voliské podpory ve volbách do Riksdagu (Pearsonv korelaní koeficient) Volební obvody Obce 2002/ / / / / /2010 M 0,983 0,973 0,961 0,975 0,976 0,945 Kd 0,966 0,980 0,928 0,962 0,967 0,928 Vp 0,982 0,943 0,939 0,941 0,946 0,914 C 0,970 0,953 0,892 0,976 0,940 0,898 Fp 0,964 0,942 0,914 0,902 0,950 0,876 SAP 0,952 0,959 0,893 0,937 0,957 0,848 MpG 0,889 0,981 0,838 0,851 0,957 0,796 SD 0,919 0,926 0,793 0,856 0,893 0,722 Zdroj: vlastní výpoet Dležitou otázkou výzkumu regionální variability volební podpory je míra odlišnosti volebních výsledk a jejich prostorová diferenciace. Dosažené hodnoty varianího koeficientu jednoznan ukazují, že švédská teritoriální dimenze nevykazuje výrazné znaky oslabení, a v míe regionální variability volebních výsledk existují mezi švédskými 13 Pro srovnání stability prostorových vzorc švédských stran ve volbách do EP srov. Maškarinec 2010:

15 stranami podstatné rozdíly, a to jak na úrovni volebních obvod, tak zejména na úrovni jednotlivých obcí. Stranou s nejmenšími rozdíly v teritoriální podpoe ve volbách do Riksdagu jsou sociální demokraté, podobn jako ve volbách do EP (srov. Maškarinec 2010: 27-29), a to i navzdory tomu, že se setrvalý pokles podpory SAP odrazil v nárstu hodnot prostorové variability. Meziobecní variabilita volebních výsledk sociálních demokrat tak i nadále nepekrauje 30 %. Na druhé stran nárst potu voli M v posledních dvojích volbách a zejména v roce 2010, kdy za SAP zaostali o necelé procento hlas, se projevil výrazným snížením rozdílu hodnot varianího koeficientu mezi SAP a M a na úrovni volebních obvod dokonce sociální demokraté v roce 2010 ztratili na úkor konzervativc pozici strany s nejvíce rovnomrn rozloženou podporou. Naopak nejvtší mírou regionální variability a nejmén rovnomrn rozloženou podporou voli disponují dlouhodob Kd a C. Pi pohledu na vývoj regionální variability výsledk SD je dobe patrný jednoznaný trend ve snižování rozdíl hodnot varianího koeficientu, a to jak na úrovni volebních obvod, tak i mezi jednotlivými obcemi. Zatímco ješt v roce 2002 dosahovala meziobecní variabilita výsledk SD 87,53 %, oproti 57,38 % u C jako parlamentní strany s dlouhodob nejmén rovnomrn rozloženou podporou (až do roku 2002, kdy jejich pozici pevzali Kd), v roce 2006 poklesla na 55,14 %, ímž se piblížila hodnotám nalezeným u nkterých z konkurenních stran (Kd, Vp, C). Úspch SD ve volbách do Riksdagu 2010 pak znamenal další snížení nerovnomrnosti rozložení volební podpory SD, když se variabilita piblížila až ke hranici 40 %, tedy hodnot patící v souasném Švédsku k prmru. SD tak po volbách 2010 opustili pozici strany s nejvíce nerovnomrn rozloženou volební podporou (vyšší hodnoty lze ve volbách 2010 na meziobecní úrovni identifikovat u Kd, C a Vp) a vysvtlení za snižující se teritoriální rozrznnosti podpory SD nabízí pohled na níže prezentované hodnoty IVS i mapu zobrazující jeho prostorové rozložení, které ukazují, že k výraznému posílení elektorátu SD mezi volbami došlo zejména v oblastech, kde strana díve disponovala pouze slabším zázemím. 89

16 Tab.. 4: Variabilita volební podpory ve volbách do Riksdagu (Vk) Volební obvody Obce Kd 32,61 35,91 35,21 43,89 48,00 51,05 C 48,66 38,51 34,32 57,38 45,58 43,98 SD 70,52 46,22 33,96 87,53 55,14 40,07 Vp 23,86 28,79 29,53 36,09 46,51 43,85 MpG 19,22 28,88 23,37 29,85 36,37 33,61 Fp 27,56 26,20 21,79 40,66 35,89 32,56 SAP 11,00 16,52 21,35 18,47 23,28 28,92 M 27,67 24,12 19,26 43,79 37,67 30,47 Zdroj: vlastní výpoet Srovnání vzájemné souvislosti voliské podpory SD a dalších parlamentních stran ve volbách do Riksdagu rovnž ukazuje, že rozložení voli SD se výrazn odlišuje od podpory zbývajících švédských stran. Na obecní úrovni dosáhla vtšina korelací nízkých nebo dokonce tém nulových hodnot, a s výjimkou konzervativc a liberál (v roce 2002), se jednalo o záporné asociace. Nejvyšší hodnoty korelaního koeficientu mžeme identifikovat mezi výsledky SD a dvou stran socialistického bloku MpG a Vp, kde se nalezené vztahy blíží (MpG) nebo dokonce dosahují (Vp) stední, ale záporné asociace. Tab.. 5: Vzájemná souvislost volební podpory SD a dalších parlamentních stran ve volbách do Riksdagu v jednotlivých obcích (Pearsonv korelaní koeficient) M C Fp Kd SAP MpG Vp SD ,277-0,247 0,172-0,073-0,036-0,218-0,359 SD ,068-0,166-0,028-0,045-0,003-0,287-0,356 SD ,084-0,122-0,121-0,110-0,103-0,196-0,328 Zdroj: vlastní výpoet 90

17 Podobné výsledky, pouze s jistým nárstem hodnot, vidíme na úrovni volebních obvod. Kladné hodnoty asociace s výsledky SD lze identifikovat ve všech volbách u konzervativc a liberál, nicmén s výjimkou voleb 2002, kdy vzájemná souvislost volebních výsledk SD a M dosáhla podstatné asociace (0,489), se jedná o maximáln stední hodnoty. Ve všech dalších pípadech již nalézáme záporné korelace. Od tém nulových (Kd), pes nízké (SAP), stední až podstatné (MpG a C) až po podstatné, pesahující hodnoty 0,50 v pípad Vp, u níž jsme identifikovali nejvyšší záporné hodnoty korelace i na úrovni jednotlivých obcí. Tab.. 6: Vzájemná souvislost volební podpory SD a dalších parlamentních stran ve volbách do Riksdagu ve volebních obvodech (Pearsonv korelaní koeficient) M C Fp Kd SAP MpG Vp SD ,489-0,484 0,356-0,087-0,188-0,350-0,524 SD ,289-0,398 0,227-0,038-0,083-0,398-0,621 SD ,350-0,365 0,146-0,033-0,217-0,395-0,613 Zdroj: vlastní výpoet 5 Teritoriální rozložení voliské základny SD Rozložení voliské základny SD v posledních dvojích volbách zeteln ukazuje, že z geografického hlediska má strana nejvíce píznivc na jihu Švédska v krajích Skåne a Blekinge. Na prvních dvaadvaceti místech nejvyšší podpory strany se v roce 2010 nacházejí pouze obce z tchto dvou kraj (20 z celkov 33 obcí kraje Skåne a 2 z 5 obcí kraje Blekinge) a až na tiadvacátém míst (poslední obec s podporou SD vyšší než 10 % hlas) vidíme první obec z jiného kraje (Lila Edet z kraje Västra Götaland). Podobn v roce 2006 obsadily obce z tchto dvou kraj prvních tiadvacet míst (20 obcí ze Skåne a 3 z Blekinge). Stabilitu elektorátu SD v jednotlivých obcích, nalezenou již pi analýze prostorových vzorc, potvrzuje i pohled na konkrétní obce. Ze srovnání ptadvaceti obcí, 91

18 v nichž SD disponovali nejvyšší podporu ve volbách 2006 i 2010, je zejmé, že ve dvaceti pípadech se jednalo o tytéž obce. Naproti tomu na opané stran podpory lze identifikovat tyi nejsevernjší švédské kraje (Jämtland, Västernorrland, Västerbotten, Norrbotten) a kraj Stockholm vetn hlavního msta. Mezi prvními ptadvaceti obcemi, kde se SD v roce 2006 tšili nejmenší pízni voli, je devt situováno v kraji Västerbotten, sedm v kraji Norrbotten, po dvou v krajích Jämtland a Västernorrland a sedm v kraji Stockholm. Stejn jako v pípad obcí, kde mají SD nejsilnjší voliské zázemí, i skupina obcí s nejmén poetným elektorátem SD zstala pomrn stabilní, když mezi prvními ptadvaceti obcemi nacházíme devatenáct totožných obcí ve volbách 2006 a 2010, nicmén na druhé stran obce, jež se nov zaadily do této skupiny, do jisté míry promnily její teritoriální složení, na rozdíl od obcí s nejvyšší podporou SD, kde podobný dsledek nebyl pozorován. Nejslabší oporou SD zstal Västerbotten, kde se poet obcí s nejnižší podporou SD rozšíil na jedenáct (z celkov patnácti obcí tohoto kraje), následován Stockholmem (sedm obcí), po dvou obcích v krajích Norrbotten, Jämtland a Västernorrland a poslední obcí této skupiny se stal ostrov Gotland (na Gotlandu existuje pouze jediná obec, totožného jména jako kraj). 92

19 Mapa. 1: Teritoriální rozložení podpory SD volby 2006 a 2010 (% hlas) ,32 1,96 % 1,68 4,47 % 1,97 2,55 % 4,48 5,49 % 2,56 3,03 % 5,50 6,24 % 3,04 3,93 % 6,25 7,69 % 3,94 10,30 % 7,70 15,84 % Zdroj: vlastní mapa 93

20 Zajímavá zjištní nabízí mapa zobrazující rozložení hodnot indexu voliské stability v jednotlivých obcích, která vykazuje tém zcela opanou podobu oproti mapám volební podpory SD. Nejvyšší hodnoty indexu (viz Píloha. 2) totiž nalézáme do velké míry pedevším v obcích, kde se SD v minulosti tšili pouze minimální pízni voli. Mezi ptadvacet obcí, v nichž se podpora SD zvýšila mezi roky 2006 a 2010 více než tikrát, se adí celkem tináct obcí ze ty nejsevernjších kraj, resp. jedenáct ze dvou nejsevernjších; nejvyššího nárstu IVS dosáhli SD v nejmenší švédské obci Bjurholm v kraji Västerbotten, kde jejich podpora vzrostla tém osmkrát (IVS=7,800). Naopak nejnižší hodnoty indexu (viz Píloha. 3) identifikujeme zejména v obcích na jihu Švédska, kde SD disponovali již v minulosti silnjším voliským zázemím. Z deseti obcí s nejnižší hodnotou indexu pt spadá do kraje Skåne, piemž mezi ptadvaceti obcemi, kde se elektorát strany navýšil v nejmenší míe, je dokonce devt obcí z tohoto kraje, a i další obce této skupiny leží v nejjižnji situovaných krajích, které vytváejí spolen se Skåne souvislé kompaktní území (po dvou obcích v krajích Blekinge a Kalmar a po jedné v krajích Halland a Kronoberg), nebo se nachází v pouze o nco málo severnji položených krajích (šest obcí v kraji Värmland a tyi v Örebro). Rovnž první ti, resp. tyi místa s nejnižší hodnotou indexu, zaujímají obce ze Skåne: Landskrona (1,267), Svalöv (1,425), Kävlinge (1,426), resp. Högsby (1,426) z kraje Kalmar. Z vývoje hodnot IVS mezi volbami lze rovnž vyíst, že ve Švédsku nebyla ani jediná obec, kde by SD obdrželi ve volbách do Riksdagu 2010 mén hlas než ve volbách v roce 2006 a podobné zjištní vidíme i mezi volbami , kdy SD zaznamenali absolutní pokles potu hlas oproti pedcházejícím volbám v pouze jediné z 290 švédských obcí. Naproti tomu z hlediska rovnomrnosti zisk v jednotlivých obcích mezi volbami dosáhla variabilita IVS 29,14 %, což ukazuje na jistou nerovnomrnost v nárstu podpory strany. 94

21 Mapa. 2: Index voliské stability SD volby ,267 1,827 1,828 2,074 2,075 2,317 2,318 2,674 2,675 7,800 Zdroj: vlastní mapa 95

22 6 Území (super)volební podpory SD Pedcházející ásti textu nalezly existenci znaných rozdíl v regionální variabilit volebních výsledk, ale souasn obecn vysokou stabilitu prostorových vzorc voliské podpory SD. V následující ásti textu tudíž bude naším cílem identifikovat konkrétní oblasti odrážející odlišné úspchy strany. Z hlediska teritoriálního rozložení volební podpory SD se v roce 2006 voliská základna strany soustedila pevážn v jižní a stední ásti Švédska do kraj Blekinge, Skåne, Kalmar, Örebro, Kronoberg, Jönköping, Gävleborg a Värmland (nejsevernji položenými obcemi tohoto území byly Ånge a Timrå v kraji Västernorrland). V tchto krajích se do území volební podpory zaadila vždy více než polovina obcí daného kraje, ve dvou nejjižnjších švédských krajích dokonce všech pt obcí kraje Blekinge a 32 z 33 obcí kraje Skåne. Celkem bylo území volební podpory SD v roce 2006 tvoeno 121 obcemi a nejhe si SD vedli v nejsevernjších krajích (Jämtland, Västerbotten, Norrbotten), na Gotlandu a v krajích Stockholm, Södermanland a Östergötland, kde se SD museli obejít bez jakékoliv opory. Výrazné posílení elektorátu SD ve volbách do Riksdagu 2010, které se, jak ukázaly výše prezentované hodnoty indexu voliské stability i mapa zobrazující jeho prostorové rozložení, odehrálo zejména v oblastech, kde strana díve disponovala pouze slabším zázemím, se odrazilo i do podoby území volební podpory SD v roce Poet obcí náležejících do tohoto území se rozšíil na 139 a promnu mžeme pozorovat i z teritoriálního hlediska. Prvenství si na jedné stran udržely nejjižnjší kraje, v nichž se do vytyeného území znovu zaadily všechny obce v Blekinge a 30 z 33 obcí ve Skåne, ale dále se skupina kraj, v nichž SD nalezli oporu ve více než polovin obcí, rozšíila o Västmanland, Södermanland a severnji položený kraj Dalarna, a souasn tuto skupinu opustil Värmland. 14 Stejn jako v roce 2006 byla koncentrace krajn pravicových voli nejnižší na severu Švédska. V krajích Jämtland a Västernorrland se do území volební 14 Silné postavení mají SD rovnž v kraji Västra Götaland, kde spadalo do území volební podpory strany 20 obcí v roce 2006, resp. 22 obcí v roce 2010, nicmén skutenost, že se v tomto kraji nachází nejvtší poet obcí ze všech švédských kraj (49), tomuto kraji znan ztžuje pravdpodobnost, aby se vtšina z jeho obcí zaadila do vytyeného území. 96

23 podpory zaadilo po jedné obci (Härjedalen a Timrå), žádná ve Västerbottenu a Norrbottenu a podobn zstal mimo toto území optovn i Gotland. Potvrdila se i pokraující nižší podpora SD v okolí hlavního msta, když v nalezeném území identifikujeme pouze dv obce z kraje Stockholm, oproti žádné ve volbách Mapa zobrazující prnik území volební podpory ve volbách 2006 a 2010 znovu potvrzuje, že nejsilnjším zázemím SD zstává jih Švédska, kde je situováno, až na ojedinlé výjimky, zcela kompaktní území obcí z kraj Skåne (30 obcí), Blekinge (5 obcí), Kalmar (7 obcí), Jönköping (9 obcí), Kronoberg (6 obcí) a Halland (2 obce). Zbývající obce území stabilní volební podpory již vytváejí spíše menší shluky, pípadn se jedná o jednotlivé obce; Västra Götaland (16 obcí), Örebro (6 obcí), Gävleborg (6 obcí), Dalarna (5 obcí), Västmanland (3 obce), Uppsala (3 obce), Värmlands (2 obce), Västernorrland (1 obec). Naopak nulová stabilita územní podpory byla identifikována ve tech nejsevernjších krajích (Jämtland, Västerbotten, Norrbotten), na Gotlandu a v oblasti vycházející z hlavního msta a smující po východním pobeží jižním smrem (kraje Stockholm, Södermanland, Östergötland). 97

24 Mapa. 3: Území volební podpory / území supervolební podpory volby 2006 a 2010 Území volební podpory Území supervolební podpory území (super)volební podpory 2006 území (super)volební podpory 2010 území stabilní (super)volební podpory Zdroj: vlastní mapa Pokud pistoupíme k analýze území supervolební podpory, mající za cíl identifikovat rozložení voliského jádra SD, i zde se potvrzují výše prezentovaná zjištní. Poet obcí 98

25 území supervolební podpory SD dosáhl 35 v roce 2006, resp. 52 v roce 2010, piemž nejsilnjší ást voliské základny strany se soustedí do kraj Skåne a Blekinge, kde vzniká kompaktní území tvoené celkem 29 obcemi (24 ve Skåne a 5 v Blekinge), k nmuž se na severozápad pimyká jedna obec z kraje Halland. Zbývající obce, u nichž bylo možné zaznamenat prnik v obou sledovaných volbách, leží v krajích Örebro (dv obce) a po jedné obci v krajích Kronoberg a Västra Götaland. Lze tudíž konstatovat, že vtšina obcí, kde SD disponovali nejsilnjším voliským jádrem v roce 2006, se penesla i do voleb Na druhé stran obce, které se do území supervolební podpory nov zaadily v roce 2010, nevytváí, až na výjimky (obce v krajích Skåne a Kronoberg, doplující nalezené kompaktní území), výraznjší shluky. 7 Souvislosti mezi volebními výsledky a vybranými charakteristikami obcí V závrené ásti textu se pokusíme odpovdt na otázku, do jaké míry lze rozdíly ve volebních výsledcích SD v jednotlivých švédských obcích vysvtlit jejich strukturálními znaky a vybranými charakteristikami složení jejich obyvatelstva. Zjištné vztahy budou vyjádeny prostednictvím základních parametr regresního modelu: hodnotami standardizovaných -koeficient jako míry významu jednotlivých nezávisle promnných v modelu a hodnotami upraveného indexu determinace (Adjusted R square) jako míry celkové úspšnosti modelu vysvtlit variabilitu závisle promnné. 15 Regresní modely vysvtlující meziobecní rozdíly volební podpory SD ve volbách do 15 K výpotu byla použita metoda lineární regrese ve variant STEPWISE. Výpoty byly provedeny za pomoci statistického software SPSS. U každého regresního modelu byla provedena analýza multikolinearity mezi nezávisle promnnými. Pi prvotní kontrole multikolinearity byly mezi promnnými nalezeny vysoké korelace mezi nkterými promnnými (základní vzdlání vs. vysokoškolské vzdlání, vk vs. vk 65+), které zpsobovaly problémy s multikolinearitou. Z tohoto dvodu byly ze souboru nezávisle promnných vyazeny promnné vysokoškolské vzdlání a vk 65+. Následná kontrola multikolinearity v regresním modelu pomocí statistiky tolerance a faktoru zmny variability (Variance Inflation Factor, VIF), které indikují pípadnou multikolinearitu mezi nezávisle promnnými (tu indikují hodnoty ukazatele tolerance 0,2 a menší, resp. v pípad VIF hodnoty 5 a vyšší) již nevykázala ani v jednom pípad hodnoty, jež by naznaovaly, že v datech existuje multikolinearita. 99

26 Riksdagu 2006 a 2010 dokázaly vysvtlit 54 %, resp. 42 % variability. Z hlediska struktury sledovaných nezávisle promnných došlo mezi volbami k jediné zmn, když se v roce 2010 jako statisticky významná neukázala promnná vk Podobn shodná byla logika vztah mezi nezávisle promnnými a závisle promnnou. Podíl hlas pro SD rostl se zvyšujícím se podílem imigrant z evropských zemí, osob ve vku let a základním vzdláním, nízkými píjmy a celkovým potem nahlášených trestných in na 1000 obyvatel. Pokles podpory SD naopak zaznamenáváme spolu s nárstem potu neevropských imigrant a osob ve vku let (pouze v roce 2006). Kombinace promnných je ve vtšin pípad logická a snadno vysvtlitelná, nicmén minimáln ve dvou pípadech výstupy regresních model zcela neodpovídají teoretickým pedpokladm spjatým s podporou krajní pravice. K volb SD inklinují více volii se základním vzdláním, ve stední vkové kategorii (25 44 let), adící se do spodních píjmových kategorií a žijící v obcích s vyšším podílem pisthovalc z evropských zemí a vyšší mírou kriminality, nicmén s výjimkou vzdlání, jehož vliv se mezi roky zvtšil, vidíme mírný pokles vlivu vtšiny ostatních faktor. Oproti oekávání se nepotvrdil pedpoklad, že pro úspch krajní pravice je významný vliv mladých voli (v roce 2006 dokonce tento prediktor psobil na podporu SD negativn). Podobn nebyl potvrzen pedpoklad, že podpora SD bude stoupat v obcích s vyšším potem pisthovalc narozených v mimoevropských zemích, a to i pes pedchozí zjištní, že vtšina píznivc strany se zasazuje o omezení integrace. Ukazuje se tak, že volie SD nelze jednoznan oznait za politicky extrémní nebo xenofobní a lze pijmout tvrzení Rydgrena a Rutha (2011: 215), že volii SD jsou pi výbru strany motivováni spíše ekonomickou racionalitou než xenofobií, protože jsou ve své volb schopni rozlišovat mezi imigranty z evropských a neevropských zemí, z nichž ti druzí jsou považování s ohledem na situaci (a jejich postavení) na pracovním trhu za menší nebezpeí než pisthovalci narození v Evrop. Výstupy regresních model souasn nepotvrdily vliv velikosti obcí a míry nezamstnanosti na velikost voliského potenciálu SD, a to jak v pozitivním, tak negativním smru, když se tyto promnné neukázaly statisticky významné a vbec nevstoupily do modelu. 100

27 Tabulka 7. Parametry regresních model vysvtlujících meziobecní rozdíly ve volební podpoe SD ve volbách do Riksdagu (standardizované - koeficienty) Nezávisle promnná Imigranti (evropští) 0,525 *** 0,318 *** Imigranti (neevropští) 0,746 *** 0,535 *** Trestné iny 0,194 ** 0,148 * Základní vzdlání 0,339 *** 0,461 *** Vk ,479 *** 0,368 *** Nízkopíjmoví 0,192 ** 0,148 * Vk ,153 ** - Adjusted R square 0,539 0,416 Zdroj: ; vlastní výpoet Pozn.: hladina statistické významnosti: ***: p < 0,001, **: p < 0,01, *: p < 0,05 Pokud se uvedené výstupy regresních model pokusíme ilustrovat pomocí map zobrazujících intenzitu teritoriálního rozložení promnných, jež se ukázaly jako statisticky významné (viz Pílohy. 4 6), vidíme, že nejvýraznjší pekryv lze nalézt mezi podporou SD a podílem imigrant z evropských zemí. Ten existuje zejména v obcích na jihu Švédska, kde se nachází tém souvislé území obcí s nejvtším potem tchto pisthovalc (kraje Skåne, Blekinge, Halland, Kronoberg, Kalmar, Jönköping, jižní obce kraje Västra Götaland). Naproti tomu obce s nejvyšším podílem imigrant z neevropských zemí jsou v daleko vyšší míe rozprosteny na celém území Švédska, vetn stední a severní ásti zem, kde SD nachází daleko mén podpory, piemž v jižních krajích, kde žije velký podíl evropských imigrant, nacházíme pouze nižší podíl pisthovalc z neevropských zemí, což potvrzuje nalezený negativní vztah mezi podporou SD a prostorovým rozložením tohoto indikátoru. Rovnž v prostorovém rozmístní dalších prediktor podpory SD vidíme daleko vtší promnlivost, nicmén pokud zobecníme nalezené výsledky, lze konstatovat, že ve vtšin pípad žije v severnji položených krajích spíše mén osob se základním vzdláním, ve vku let, s nižšími píjmy, 101

28 dochází zde k menšímu potu trestných in a spolu s tím se snižuje i podpora SD. 8 Závr Cílem pedkládaného textu byla analýza teritoriálního rozložení voliské podpory SD ve volbách do Riksdagu , spolu se snahou identifikovat konkrétní faktory stojící za odlišnou teritoriální úspšností strany. Na základ výše uvedených zjištní lze konstatovat, že stabilita prostorových vzorc elektorátu švédských stran je obecn vysoká a z trendu vysoké stability provázanosti voliské podpory se nevymykají ani výsledky SD. Nalezené vztahy mezi dvojicemi po sob následujících voleb signalizují na obecní úrovni velmi silnou asociaci, pibližující se až hodnotám tém perfektní korelace, a i hodnoty korelaních koeficient mezi volbami ukazují na velmi silnou vzájemnou souvislost. Analýza souasn ukázala, že rozložení voli SD a zbývajících švédských stran je výrazn odlišné. Vzájemná provázanost voliské základny SD a konkurenních stran dosahuje ve vtšin pípad nízké nebo dokonce tém nulové korelace a tém bez výjimky se navíc jedná o záporné hodnoty. Potvrzena byla také petrvávající existence podstatných rozdíl v míe regionální variability volebních výsledk švédských stran. Pi pohledu na vývoj variability teritoriální podpory SD je nicmén dobe patrný trend ve snižování rozdíl hodnot varianího koeficientu, což lze do velké míry pipsat skutenosti, že k výraznému posílení elektorátu SD v roce 2010 došlo zejména v oblastech, kde strana díve disponovala pouze slabším zázemím. Rozložení voliské základny SD v posledních dvojích volbách rovnž ukazuje, že z geografického hlediska má strana nejvíce píznivc na jihu Švédsku, v krajích Skåne a Blekinge, zatímco na opané stran podpory SD se nacházejí tyi nejsevernjší švédské kraje (Jämtland, Västernorrland, Västerbotten, Norrbotten), kraj Stockholm, vetn hlavního msta, a ostrov Gotland. Rovnž detekce území volební podpory potvrdila, že nejsilnjší zázemí krajní pravice je situováno na jihu Švédska, kde prnik obcí adících se do tohoto území ve volbách 2006 a 2010 vytváí kompaktní celek obcí z kraj Skåne, Blekinge, Kalmar, Jönköping, Kronoberg a Halland. Opané tvrzení mžeme vyslovit o 102

29 tech nejsevernjších krajích (Jämtland, Västerbotten, Norrbotten), Gotlandu a oblasti vycházející z hlavního msta a smující na východním pobeží jižním smrem (kraje Stockholm, Södermanland, Östergötland), kde nebyla nalezena ani jediná obec spadající do území volební podpory v obou volbách. Tyto závry potvrdila i analýza supervolební podpory, která ukázala, že voliské jádro SD se nachází ve dvou nejjižnjších švédských krajích Skåne a Blekinge. Souasn se vtšina obcí, kde SD disponovali nejsilnjším voliským jádrem v roce 2006, penesla i do voleb 2010 a SD se tak na tomto území opírají o poetnou a zárove stabilní základnu píznivc. Analýza souvislostí mezi teritoriálními vzorci volební podpory SD a ekonomickými a sociálními charakteristikami švédských obcí a jejich obyvatelstva potvrdila, že strukturální odlišnosti mezi obcemi vysvtlují znanou ást meziobecních rozdíl. Výsledky regresních model ukázaly, že z indikátor, jimiž lze sociáln-ekonomickou strukturu obcí nejlépe postihnout, hrají v modelech odhadujících volební výsledky SD nejvýznamnjší roli tyi prediktory: základní vzdlání, poet obyvatel ve vku let a podíl pisthovalc z evropských zemí, které jsou píznivé pro nárst podpory SD, zatímco podíl imigrant narozených mimo Evropu má na úspch strany negativní vliv. Až za tyto faktory se adí celkový poet nahlášených trestných in (vetn násilných) a kategorie obyvatel s nízkými píjmy psobící na podporu SD rovnž v pozitivním smru. Skutenost, že výše píjmu má na vzestup podpory SD pouze nižší vliv a míra nezamstnanosti se dokonce ukázala jako statisticky nevýznamná a do model vbec nevstoupila, pak podle našeho názoru potvrzuje spíše názory autor, kteí odmítají hypotézu o voliích SD jako jednoznan socio-ekonomicky marginalizovaném sektoru obyvatelstva s vtšinov xenofobními postoji vi pisthovalcm ze tetího svta. Pokud totiž zohledníme zjištní, že podpora SD narstá spolu s podílem pisthovalc z evropských zemí, ale souasn klesá s nárstem podílu imigrant z neevropských zemí, mžeme podle našeho názoru konstatovat, že se píznivci SD rekrutují spíše ze sektor obyvatelstva, jež mže pociovat ohrožení svého souasného sociální postavení v dsledku transformace socio-ekonomických a socio-kulturních struktur, modernizaních 103

30 proces a zmn ve struktue zamstnanosti, jež by tyto obyvatele mohly v budoucnu posunout mezi marginalizované skupiny obyvatelstva. Tento názor souasn do jisté míry podporují i závry pedchozích analýz, v nichž se píznivci SD prezentovali jako silní zastánci tradiního sociálndemokratického modelu; v jejich oích považovaného za jednu z možností, jak si i nadále uhájit své postavení. Závrem je podle našeho názoru nicmén nutné konstatovat, že vzhledem k tomu, že pedložené modely dokázaly vysvtlit pouze pibližn polovinu variability, ukazuje se do budoucna jako pínosné pokusit se vlenit do statistické analýzy nejen charakteristiky popisující strukturální znaky jednotlivých obcí a jejich obyvatelstva, tj. faktory popisující stranu poptávky (demand side), ale také faktory soustedící se na stranu nabídky (supply side), vzhledem k tomu, že na dležitost tchto faktor pro vzestup SD upozornily jak práce analyzující úspch strany z celostátní roviny (Brunclík 2011), tak analýzy úasti SD v komunálních volbách (Erlingsson et al. 2009; Loxbo 2010), které ukázaly, že i po kontrole socio-ekonomických promnných mohou faktory nabídky disponovat významnou vysvtlovací kapacitou. Seznam pramen a literatury Arbetsförmedlingen. Dostupný z WWW: oveno ke dni Arzheimer, K., Carter, E Political opportunity structures and right-wing extremist party success. European Journal of Political Research. Vol. 45, No. 3, s Aylott, N Europe and the Swedish Elections of September 19th EPERN Election Briefing No. 59. London: Royal Institute of International Affairs. Dostupný z WWW: oveno ke dni Berglund, S., Thomsen, S. R., Wörlund, I The mobilization of the Swedish vote: An 104

31 ecological analysis of the general elections of 1928, 1948 and European Journal of Political Research. Vol. 19, No. 4, s Betz, H.-G The New Politics of Resentment: Radical Right-Wing Populist Parties in Western Europe. Comparative Politics. Vol. 25, No. 4, s Betz, H.-G Radical Right-Wing Populism in Western Europe. New York: St. Martin's Press. Brottsförebyggande rådet. Dostupný z WWW: oveno ke dni Brug, W. V. D., Fennema, M., Tillie, J Anti-immigrant Parties in Europe: Ideological or Protest Vote? European Journal of Political Research. Vol. 37, No. 1, s Brug, W. V. D., Fennema, M Protest or mainstream? How the European antiimmigrant parties have developed into two separate groups by European Journal of Political Research. Vol. 42, No. 1, s Brunclík, M Nové trendy ve vývoji švédského stranického systému. Politologický asopis. Ro. 16,. 1, s Brunclík, M Píiny vzestupu radikální populistické pravice ve Švédsku. Politologický asopis. Ro. 18,. 2, s Caramani, D The Nationalization of Politics. The Formation of National Electorates and Party Systems in Western Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Dahl, R. A., Tufte, E. R Size and Democracy. Stanford: Stanford University Press. 105

32 Demker, M Stora regionala skillnader i attityden till flyktingar. In: Holmberg, S., Weibull, L. (eds.). Du stora nya värld. Goteborg: SOM-institutet/Göteborgs Universitet, s Demker, M Generösare attityd till flyktingmottagning i Sverige. In: Holmberg, S., Weibull, L. (eds.). Svensk höst. Goteborg: SOM-institutet/Göteborgs Universitet, s Eatwell, R The rebirth of the extreme right in Western Europe? Parliamentary Affairs. Vol. 53, No. 3, s Eatwell, R Ten Theories of the Extreme Right. In: Merkl, P., Weinberg, L. (eds.). Right-Wing Extremism in the Twenty-first Century. London: Frank Cass, s Eibl, O., Havlík, V., Kyloušek, J., Pink, M Krajské volby Brno: CDK. Erlingsson, G. Ó, Loxbo, K., Öhrval, R Supply Equals Success? The Sweden Democrats Breakthrough in the 2006 Local Elections. Working Paper No Stockholm: Ratio Institute. Dostupný z WWW: oveno ke dni Fennema, M Some Conceptual Issues and Problems in the Comparison of Anti- Immigrant Parties in Western Europe. Party Politics. Vol. 3, No. 4, s Hainsworth, P The Extreme Right in Western Europe. Oxon/New York: Routledge. Havlík, V Život a smrt pravicov-populistických stran v severní Evrop. Rexter 106

33 asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu. Ro. 9,. 1, s Dostupný z WWW: oveno ke dni Hellström, A., Nilsson, T We Are Good Guys : Ideological positioning of the nationalist party Sverigedemokraterna in contemporary Swedish Politics. Ethnicities. Vol. 10, No. 1, s Hendl, J Pehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. Holmberg, S Sverigedemokrater vilka är dom och vad vill dom? In: Holmberg, S., Weibull, L. (eds.). Det nya Sverige. Goteborg: SOM-institutet/Göteborgs Universitet, s Ignazi, P The silent counter-revolution. Hypotheses on the emergence of extreme right-wing parties in Europe. European Journal of Political Research. Vol. 22, No. 1, s Ignazi, P Extreme Right Parties in Western Europe. Oxford: Oxford University Press. Jehlika, P., Sýkora, L Stabilita regionální podpory tradiních politických stran v eských zemích ( ). Sborník GS. Sv. 96,. 2, s Kitschelt, H The Radical Right in Western Europe. A Comparative Analysis. Ann Arbor, MI: University of Michigan Press. 107

34 Kopeek, L Švédsko. In: Strmiska, M., Hloušek, V., Kopeek, L., Chytilek, R.: Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systém. Praha: Portál, s Korpi, W The Democratic Class Struggle. London: Routledge & Kegan Paul. Loxbo, K The Impact of the Radical Right: Lessons from the Local Level in Sweden, Scandinavian Political Studies. Vol. 33, No. 3, s Maškarinec, P Voliská základna švédských politických stran ve volbách do Evropského parlamentu : kontinuita i diskontinuita voliských vzorc? Slovenská politologická revue. Ro. 10,. 4, s Dostupný z WWW: oveno ke dni Minkenberg M The Renewal of the Radical Right: Between Modernity and Antimodernity. Government and Opposition. Vol. 35, No. 2, s Minkenberg, M The Radical Right in Postsocialist Central and Eastern Europe: Comparative Observations and Interpretations. East European Politics and Societies. Vol. 16, No. 2, s Minkenberg M The West European Radical Right as a Collective Actor: Modeling the Impact of Cultural and Structural Variables on Party Formation and Movement Mobilization. Comparative European Politics. Vol. 1, No. 2, s Mudde, C. 2000a. Stranická rodina: rámcová analýza. Politologická revue. Ro. 6,. 1, s Mudde, C. 2000b. The Ideology of the Extreme Right. Manchester/New York: Manchester 108

35 University Press. Mudde, C Populist Radical Right Parties in Europe. Cambridge: Cambridge University Press. Norris, P Radical Right. Voters and Parties in the Electoral Market. Cambridge: Cambridge University Press. Rydgren, J Radical Right Populism in Sweden: Still a Failure, But for How Long? Scandinavian Political Studies. Vol. 23, No. 1, s Rydgren, J. 2005a. Is extreme right-wing populism contagious? Explaining the emergence of a new party family. European Journal of Political Research. Vol. 44, No. 3, s Rydgren, J. 2005b. Radical Right-wing Populism In Sweden and Denmark. The Centre for the Study of European Politics and Society Papers, No. 5. Ben-Gurion University of the Negev. Dostupný z WWW: oveno ke dni Rydgren, J., Ruth, P Voting for the Radical Right in Swedish Municipalities: Social Marginality and Ethnic Competition? Scandinavian Political Studies. Vol. 34, No. 3, s Sannerstedt, A De okända väljarna en analys av de skånska väljare som röstade pa icke riksdagspartier In: Nilsson, L., Antoni, R. (eds.). Medborgarna, regionen och flernivådemokratin. Goteborg: SOM-institutet/Göteborgs Universitet, s SCB. nedat. Ändringar i kommunindelningen efter Dostupný z WWW: 109

36 %20statistik/Indelningar/_Dokument/kommunandringar.pdf, oveno ke dni SCB Tabeller över Sveriges befolkning Örebro: Statistiska centralbyrån. Dostupný z WWW: oveno ke dni Statistiska centralbyrån. Dostupný z WWW: oveno ke dni Särlvik, B Party and Electoral System in Sweden. In: Grofman, B., Lijphart, A. (eds.). The Evolution of Electoral and Party Systems in the Nordic Countries. New York: Agathon Press, s Šaradín, P Analýza volební podpory eské strany sociáln demokratické a Obanské demokratické strany ve volbách do Poslanecké snmovny PR. In: Nmec, J., Šstková, M. (eds.). III. Kongres eských politolog, Olomouc Praha Olomouc: eská spolenost pro politické vdy, s Valmyndigheten. Dostupný z WWW: oveno ke dni Widfeldt, A The Swedish parliamentary election of Electoral Studies. Vol. 26, No. 4, s Widfeldt, A The Swedish parliamentary election of Electoral Studies. Vol. 30, No. 3, s

37 Pílohy Píloha. 1: Krajské lenní Švédska 1 Stockholm 2 Uppsala 3 Södermanland 4 Östergötland 5 Jönköping 6 Kronoberg 7 Kalmar 8 Gotland 9 Blekinge 10 Skåne 11 Halland 12 Västra Götaland 13 Värmland 14 Örebro 15 Västmanland 16 Dalarna 17 Gävleborg 18 Västernorrland 19 Jämtland 20 Västerbotten 21 Norrbotten Zdroj: vlastní mapa Píloha. 2: Dvacet pt obcí s nejvyšším nárstem indexu volební stability Poadí Obec Kraj (volební obvod) IVS 1. Bjurholm Västerbotten (Västerbotten) 7, Höganäs Skåne (Skåne läns västra) 6, Överkalix Norrbotten (Norrbotten) 4, Arvidsjaur Norrbotten (Norrbotten) 4, Ockelbo Gävleborg (Gävleborg) 4, Malå Västerbotten (Västerbotten) 4,

38 7. Fagersta Västmanland (Västmanland) 3, Mora Dalarna (Dalarna) 3, Jokkmokk Norrbotten (Norrbotten) 3, Älvsbyn Norrbotten (Norrbotten) 3, Övertorneå Norrbotten (Norrbotten) 3, Trosa Södermanland (Södermanland) 3, Säter Dalarna (Dalarna) 3, Örnsköldsvik Västernorrland (Västernorrland) 3, Dals-Ed Västra Götaland (Västra Götalands läns norra) 3, Robertsfors Västerbotten (Västerbotten) 3, Bräcke Jämtland (Jämtland) 3, Strängnäs Södermanland (Södermanland) 3, Piteå Norrbotten (Norrbotten) 3, Smedjebacken Dalarna (Dalarna) 3, Vilhelmina Västerbotten (Västerbotten) 3, Södertälje Stockholm (Stockholms län) 3, Eskilstuna Södermanland (Södermanland) 3, Surahammar Västmanland (Västmanland) 3, Vännäs Västerbotten (Västerbotten) 3,021 Zdroj: vlastní výpoet Píloha. 3: Dvacet pt obcí s nejmenším nárstem indexu volební stability Poadí Obec Kraj (volební obvod) IVS 1. Landskrona Skåne (Skåne läns västra) 1, Svalöv Skåne (Skåne läns västra) 1, Kävlinge Skåne (Skåne läns södra) 1, Högsby Kalmar (Kalmar) 1, Hagfors Värmland (Värmland) 1, Torsby Värmland (Värmland) 1, Arvika Värmland (Värmland) 1, Nora Örebro (Örebro) 1, Hörby Skåne (Skåne läns västra) 1, Eslöv Skåne (Skåne läns västra) 1, Borgholm Kalmar (Kalmar) 1, Hallsberg Örebro (Örebro) 1, Forshaga Värmland (Värmland) 1,

39 14. Laholm Halland (Halland) 1, Helsingborg Skåne (Skåne läns västra) 1, Kil Värmland (Värmland) 1, Svedala Skåne (Skåne läns södra) 1, Laxå Örebro (Örebro) 1, Åstorp Skåne (Skåne läns norra och östra) 1, Munkfors Värmland (Värmland) 1, Karlshamn Blekinge (Blekinge) 1, Bjuv Skåne (Skåne läns västra) 1, Karlskrona Blekinge (Blekinge) 1, Karlskoga Örebro (Örebro) 1, Uppvidinge Kronoberg (Kronoberg) 1,611 Zdroj: vlastní výpoet 113

40 Píloha. 4: Podíl imigrant z evropských a neevropských zemí (2010) Imigranti (evropští) Imigranti (neevropští) 0,70 1,98 % 1,05 2,06 % 1,98 2,94 % 2,06 2,61 % 2,94 3,91 % 2,61 3,37 % 3,91 5,38 % 3,37 4,93 % 5,38 14,86 % 4,93 17,90 % Zdroj: vlastní mapa 114

41 Píloha. 5: Podíl osob s nízkými píjmy (2009) a základním vzdláním (2010) Nízkopíjmoví Základní vzdlání 11,27 14,43 % 11,02 20,98 % 14,43 15,79 % 20,98 23,97 % 15,79 17,32 % 23,97 25,76 % 17,32 19,56 % 25,76 28,19 % 19,56 35,19 % 28,19 35,55 % Zdroj: vlastní mapa 115

Vzdlávání manažer ve stedn velké spolenosti

Vzdlávání manažer ve stedn velké spolenosti UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍN FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Vzdlávání manažer ve stedn velké spolenosti DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: JUDr. Jan Hubáek Vypracoval:

Více

ÉTUDE DU CEFRES n 3. Octobre 2004 N 3. Promny sladké Francie. Otázky francouzských djin 30. a 40. let 20. století

ÉTUDE DU CEFRES n 3. Octobre 2004 N 3. Promny sladké Francie. Otázky francouzských djin 30. a 40. let 20. století ÉTUDE DU CEFRES n 3 1 N 3 Octobre 2004 Promny sladké Francie. Otázky francouzských djin 30. a 40. let 20. století 2 Obsah Obsah 2 Úvod 3 Evianská konference 1938 a postoj francouzské diplomacie 5 Adéla

Více

Voličská základna španělských politických stran v parlamentních a regionálních volbách

Voličská základna španělských politických stran v parlamentních a regionálních volbách Voličská základna španělských politických stran v parlamentních a regionálních volbách Jan Kouřil, Michal Pink 1 Tento text byl zpracován v rámci Výzkumného záměru Politické strany a reprezentace zájmů

Více

Voličská základna a krajní pravice v současném Rakousku. Voter base and the extreme right in contemporary Austria

Voličská základna a krajní pravice v současném Rakousku. Voter base and the extreme right in contemporary Austria Voličská základna a krajní pravice v současném Rakousku Voter base and the extreme right in contemporary Austria Autor: Michal Pink, Jan Burkert Email: mpink@email.cz, 220016@mail.muni.cz Abstract The

Více

Jak měřit stranickou identifikaci? * Lukáš Linek ** Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Fakulta sociálních věd UK

Jak měřit stranickou identifikaci? * Lukáš Linek ** Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Fakulta sociálních věd UK Jak měřit stranickou identifikaci? * Lukáš Linek ** Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Fakulta sociálních věd UK How to measure party identification? Abstract: This study has two key aims. First, it explores

Více

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice Age management: Petr novotný, nina Bosničová, jana Břenková, jiří Fukan, Bohumíra lazarová, dagmar navrátilová, zdeněk Palán, Bohumil Pokorný, Milada rabušicová Asociace institucí vzdělávání dospělých

Více

Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji

Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Zpracovali: Mgr. Jakub Bucek, Ing. Pavel Cetl, Ing. Dita Janeková, Ing. Jaromír Pokoj, Ing. Ladislav Vondráek, Mgr. Jana Viarová Enving s.r.o. Kvten

Více

III. CVIENÍ ZE STATISTIKY

III. CVIENÍ ZE STATISTIKY III. CVIENÍ ZE STATISTIKY Vážení studenti, úkolem dnešního cviení je nauit se analyzovat data pomocí chí-kvadrát testu, korelaní a regresní analýzy. K tomuto budeme používat program Excel 2007 MS Office,

Více

ZMĚNY DOSTUPNOSTI ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ČESKU JAKO FAKTOR ZNEVÝHODNĚNÍ REGIONŮ A LOKALIT

ZMĚNY DOSTUPNOSTI ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ČESKU JAKO FAKTOR ZNEVÝHODNĚNÍ REGIONŮ A LOKALIT GEOGRAFIE ROK 2011 ČÍSLO 3 ROČNÍK 116 SILVIE KUČEROVÁ, TOMÁŠ MATTERN, PŘEMYSL ŠTYCH, ZDENĚK KUČERA ZMĚNY DOSTUPNOSTI ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ČESKU JAKO FAKTOR ZNEVÝHODNĚNÍ REGIONŮ A LOKALIT KUČEROVÁ, S., MATTERN,

Více

rozpady kohabitací, rozvody manželství: jiné a/nebo stejné sociální fenomény? 1 / Marta Vohlídalová, Hana Maříková

rozpady kohabitací, rozvody manželství: jiné a/nebo stejné sociální fenomény? 1 / Marta Vohlídalová, Hana Maříková rozpady kohabitací, rozvody manželství: jiné a/nebo stejné sociální fenomény? 1 / Marta Vohlídalová, Hana Maříková The Break-up of Unmarried cohabitations and marital divorce: The Same or different Social

Více

GLOBÁLNÍ SYSTÉM: STAV, SOUČASNÉ TENDENCE A MOŽNÉ PERSPEKTIVY DISTRIBUCE MOCENSKÉHO POTENCIÁLU

GLOBÁLNÍ SYSTÉM: STAV, SOUČASNÉ TENDENCE A MOŽNÉ PERSPEKTIVY DISTRIBUCE MOCENSKÉHO POTENCIÁLU GEOGRAFIE SBORNÍK ČESKÉ GEOGRAFICKÉ SPOLEČNOSTI ROK 2009 ČÍSLO 1 ROČNÍK 114 MARTIN HAMPL GLOBÁLNÍ SYSTÉM: STAV, SOUČASNÉ TENDENCE A MOŽNÉ PERSPEKTIVY DISTRIBUCE MOCENSKÉHO POTENCIÁLU M. Hampl: Global system:

Více

Edice Geographica, sv. 8 PROMĚNY ÚZEMNÍ STRUKTURY ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ V ČESKU

Edice Geographica, sv. 8 PROMĚNY ÚZEMNÍ STRUKTURY ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ V ČESKU Edice Geographica, sv. 8 PROMĚNY ÚZEMNÍ STRUKTURY ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ V ČESKU Proměny územní struktury základního školství v Česku Silvie Kučerová Česká geografická společnost Praha 2012 Publikace vznikla

Více

ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU 30 ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Abstrakt: Studie informuje o dílčím cíli 2 projektu Centra, v rámci jehož řešení vypracujeme analytické studie o vzdělávacích systémech ve třech vybraných

Více

Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Praha, leden 2014

Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Praha, leden 2014 Strategie sociálního začleňování 2014-2020 Praha, leden 2014 Obsah Úvod... 3 1 Popis současného stavu obecná situace v ČR... 7 1. 1 Chudoba a sociální vyloučení v České republice... 7 1. 2 Hospodářský

Více

IMIGRACE A INTEGRACE CIZINCŮ V ČESKU: NĚKOLIK ZASTAVENÍ NA CESTĚ ZEMĚ V JEJÍ MIGRAČNÍ PROMĚNĚ Z DAVIDA NA TÉMĚŘ GOLIÁŠE

IMIGRACE A INTEGRACE CIZINCŮ V ČESKU: NĚKOLIK ZASTAVENÍ NA CESTĚ ZEMĚ V JEJÍ MIGRAČNÍ PROMĚNĚ Z DAVIDA NA TÉMĚŘ GOLIÁŠE GEOGRAFIE ROK 2011 ČÍSLO 4 ROČNÍK 116 DUŠAN DRBOHLAV IMIGRACE A INTEGRACE CIZINCŮ V ČESKU: NĚKOLIK ZASTAVENÍ NA CESTĚ ZEMĚ V JEJÍ MIGRAČNÍ PROMĚNĚ Z DAVIDA NA TÉMĚŘ GOLIÁŠE DRBOHLAV, D. (2011): Immigration

Více

Acta Politologica 6, 1, 56-70. ISSN 1803-8220. Internetový recenzovaný časopis vydává Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze,

Acta Politologica 6, 1, 56-70. ISSN 1803-8220. Internetový recenzovaný časopis vydává Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, www.acpo.cz INTERNETOVÝ RECENZOVANÝ ČASOPIS 2014 Vol. 6 No. 1 ISSN 1803 8220 HAVLÍK, Vratislav KOTRBOVÁ, Jana ŠPOTTOVÁ, Kristina (2014). Cílená proměna magistrátů českých velkoměst jako základ úspěchu?

Více

III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020

III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 duben 2013 Obsah Úvodem... 3 1 Východiska Koncepce... 4 2 Význam cestovního ruchu pro národní ekonomiku ČR... 6 3 Základní

Více

PŮDY A DLOUHODOBÉ ZMĚNY VYUŽITÍ PLOCH ČESKA

PŮDY A DLOUHODOBÉ ZMĚNY VYUŽITÍ PLOCH ČESKA 279 Jan Kabrda, Ivan Bičík, Luděk Šefrna* PŮDY A DLOUHODOBÉ ZMĚNY VYUŽITÍ PLOCH ČESKA J. Kobrda, I. Bičík, L. Šefrna: Soils and long-term changes of land use in the Czechia. Geografický časopis, 58, 2006,

Více

Reforma bytové politiky v ČR: návrh a výsledky simulací

Reforma bytové politiky v ČR: návrh a výsledky simulací Reforma bytové politiky v ČR: návrh a výsledky simulací Ing. Petr Sunega Ing. Robert Jahoda, Ph.D. RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc. Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. PhDr. Karel Báťa Praha 2011 Reforma bytové politiky

Více

Studie / Články. Hodnotové orientace vysokoškolských studentů na třech typech fakult. Úvod. Michaela Šmídová, Martin Vávra, Tomáš Čížek

Studie / Články. Hodnotové orientace vysokoškolských studentů na třech typech fakult. Úvod. Michaela Šmídová, Martin Vávra, Tomáš Čížek Studie / Články Hodnotové orientace vysokoškolských studentů na třech typech fakult Michaela Šmídová, Martin Vávra, Tomáš Čížek Úvod Hodnotové orientace ve společnosti představují pro sociologa fenomén

Více

1. VÝVOJ MĚST OD POČÁTKU 20. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI

1. VÝVOJ MĚST OD POČÁTKU 20. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI 1. VÝVOJ MĚST OD POČÁTKU 20. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI Město v důsledku rozvoje společnosti a jejích jednotlivých aktivit prodělalo od počátku 20. století v celosvětovém měřítku radikální přerod, přičemž

Více

Výzkumná studie. Zaměstnanost cizinců v ČR

Výzkumná studie. Zaměstnanost cizinců v ČR Ministerstvo financí České republiky Výzkumná studie Zaměstnanost cizinců v ČR Jan Pavel Vlasta Turková č. 6/27 Zaměstnanost cizinců v České republice Jan Pavel, Vlasta Turková Abstrakt Studie se zabývá

Více

ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE

ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE Analýza současného stavu Zpracoval Ing. Jakub Pechlát spolupráce Ing. Jiří Mejstřík Prosinec 2006 Tato

Více

Age Management pro práci s cílovou skupinou 50+

Age Management pro práci s cílovou skupinou 50+ Lenka Cimbálníková, Jiří Fukan, Bohumíra Lazarová, Dagmar Navrátilová, Petr Novotný, Radka Odrazilová, Zdeněk Palán, Milada Rabušicová, Milena Rajmonová, Lenka Řeháková, Ilona Štorová Age Management pro

Více

Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti

Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti zpráva z empirického výzkumu Lucie Vidovićová, Ladislav Rabušic Spoluautorka přílohy: Martina Prinzová VÚPSV Praha výzkumné centrum

Více

Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání

Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání Pomůcka na pomoc učitelům (aktuální znění k 1. 9. 2010) Tento dokument neprošel jako celek v tomto znění schvalovacím řízením MŠMT Auto i Rámcový vzd

Více

Každodenní život a prostorová mobilita mladých Pražanů: pilotní studie využití lokalizačních dat mobilních telefonů*

Každodenní život a prostorová mobilita mladých Pražanů: pilotní studie využití lokalizačních dat mobilních telefonů* Každodenní život a prostorová mobilita mladých Pražanů: pilotní studie využití lokalizačních dat mobilních telefonů* JAKUB NOVÁK, JANA TEMELOVÁ** Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha Faculty

Více

Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07

Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07 Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07 Zmapování dostupnosti a podmínek pobytu dětí v jeslích, mateřských školách, školních družinách a obdobných zařízeních a jiných neinstitucionálních forem péče

Více

STAV GENDEROVÉ ROVNOSTI A NÁVRH STŘEDNĚDOBÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU V OBLASTI GENDEROVÉ ROVNOSTI V RESORTU MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

STAV GENDEROVÉ ROVNOSTI A NÁVRH STŘEDNĚDOBÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU V OBLASTI GENDEROVÉ ROVNOSTI V RESORTU MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY STAV GENDEROVÉ ROVNOSTI A NÁVRH STŘEDNĚDOBÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU V OBLASTI GENDEROVÉ ROVNOSTI V RESORTU MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY OBSAH: 1 1. ÚVOD... 4 2. RÁMCOVÉ VYMEZENÍ GENDEROVÉ

Více

PROJEKT LIGOVÉ STADIONY 2012

PROJEKT LIGOVÉ STADIONY 2012 PROJEKT LIGOVÉ STADIONY 2012 Upraveno podle stavu k 11.05.2007. PROJEKT LIGOVÉ STADIONY 2012 Upravené znní materiálu pro jednání Výkonného výboru MFS, O B S A H 1. Prvodní zpráva 2. Projekt ligové stadiony

Více