POSTAVENÍ KULTURNÍHO SEKTORU V ČESKÉ EKONOMICE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POSTAVENÍ KULTURNÍHO SEKTORU V ČESKÉ EKONOMICE"

Transkript

1 POSTAVENÍ KULTURNÍHO SEKTORU V ČESKÉ EKONOMICE Jana Švubová Klíčová slova: konkurenceschopnost, kultura, veřejná podpora, kreativita, kulturní průmysl Key words: competitiveness, culture, public subsidy, creativity, cultural industry Abstrakt Příspěvek se zaměřuje na kulturní oblast a její význam pro českou ekonomiku. Vymezuje základní definice a obecné pojetí konkurenceschopnosti. V jejím chápání dochází v posledních letech k posunu směrem k definici ekonomiky založené na znalostech a kreativitě. V tradičním ekonomickém pohledu bývá kultura často opomíjena a řazena mezi oblasti, které zdroje pouze spotřebovávají a samostatně nové netvoří. Příspěvek naproti tomu upozorňuje na kulturu jakožto produktivní odvětví. Uvedeny budou základní statistiky zachycující výdaje veřejných rozpočtů na kulturu a ilustrující celkovou pozici sektoru. Abstract This paper deals with the cultural sector and its importance for the Czech economy. The basic definitions will be given, the general conception of competitiveness too. Its understanding is slowly shifting to the definition of creativity driven economy in the last years. In the traditional point of view culture (in particular with the allocation of public subsidy) is seen as sector, which is not producing new sources, only consuming. The aim of this paper is to point out culture as a productive sector. The situation will be illustrated with the statistics of public expenditures on culture, documenting the whole position of culture sector. Úvod V tradičním pohledu bývá kultura zejména v souvislosti s alokací veřejných prostředků často opomíjena a řazena mezi oblasti, které zdroje pouze spotřebovávají a samostatně nové netvoří. Realita je odlišná od této zjednodušené představy. Kultura představuje nepopiratelný základ společnosti, rozvíjí a obohacuje život každého člověka, přispívá ke kultivaci lidského kapitálu, stimuluje osobní rozvoj, tvořivost a inovace. Tyto skutečnosti reflektují dokumenty Evropské unie i UNESCO 1, řada států se snaží přínos kultury vyjádřit ekonomicky, byť se tento proces potýká s řadou obtíží. Zelená kniha Evropské unie zdůrazňuje, že kulturní statky představují nepopiratelnou hodnotu a to i bez ohledu na jejich ekonomický potenciál. V této souvislosti studie připomíná multiplikační efekty kultury a tzv. kreativní kulturní průmysly. Zároveň je kultura považována za odvětví posilující reprodukci pracovní síly, tj. přispívající ke zvýšení výkonnosti člověka. 2 Státy Evropské unie za jeden ze svých cílů přijaly vytvoření tzv. znalostní ekonomiky, v níž má kultura své nepopiratelné místo. Je zároveň nezbytným předpokladem trvale udržitelného rozvoje. Studie Evropské unie Ekonomika kultury v Evropě zdůrazňuje příspěvek sektoru kultury k zaměstnanosti, přičemž pracovní sílu v tomto oboru 1 Např. Úmluva o kulturní rozmanitosti 2 Výsledky účtu kultury za rok 2009, Český statistický úřad, [online], [cit ], dostupné z www: 643

2 definuje jako vysoce kvalifikovanou a flexibilní. Nezanedbatelný je i příspěvek kultury jakožto plátce či poplatníka daní. V této souvislosti je důležité členění kultury, jež pro účely dalšího zkoumání zavedla Evropská komise. Rozděluje kulturu na kulturní sektor a sektor kreativní. Kulturní sektor zahrnuje oblast tradičního umění (výtvarné umění, divadlo, kulturní dědictví) a oblast kulturních průmyslů (video, televize, hudba, knihy, tisk). Do kreativního sektoru pak řadí kreativní průmysly (design, architektura, reklama) a příbuzné odvětví. Vzhledem ke všem výše zmíněným faktorům lze sektor kultury považovat za oblast s vysokým potenciálem ke zvýšení konkurenceschopnosti ostatních sektorů a činností, s čímž ruku v ruce jde i požadavek vlády na sledování a vyhodnocování ekonomického rozměru kultury. Usnesením vlády ČR č o Státní kulturní politice na léta 2009 až bylo Českému statistickému úřadu zadán úkol sledovat a vyhodnocovat přínosy a působení kultury, včetně ekonomické evaluace. Jednou z možností, jak naplnit toto zadání, je vytvoření tzv. satelitního účtu kultury, který by mj. identifikoval finanční zdroje kultury, analyzoval objem její produkce, měřil produktivitu, resp. efektivnost jednotlivých oborů kultury. 4 V textu bude vysvětlena pozice a význam a souvislosti kultury a kreativní ekonomiky v české ekonomice. Celá situace bude ilustrována na vývoji veřejných rozpočtů a na datech satelitního účtu kultury, který je sestavován Českým statistickým úřadem ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu. 1. Metody Při zpracování příspěvku byla využita metoda deskripce k popisu postavení sektoru kultury v české ekonomice a vymezení nového pojetí konkurenceschopnosti. Dále je použita analýza ke zhodnocení ekonomické výkonnosti sektoru a podání přehledu výše prostředků na něj vynakládaných. 2. Kreativní ekonomika jakožto faktor konkurenceschopnosti Trendem posledních let je akcentování konkurenceschopnosti založené na kreativitě (creativity driven). V dřívějším pojetí byla kreativita chápána pouze jako součást inovací, resp. jejich nezbytná podmínka, postupně je ale znatelný příklon k utvoření nového ekonomického paradigmatu kreativní ekonomiky. 5 Obecně je kreativita považována za proces, pomocí něhož jsou myšlenky vytvářeny, spojovány a transformovány do věcí, které mají hodnotu. 6 Kreativita je tak nadstavbou inovací, když inovace v oblasti technologií či procesů lze chápat jako produkt kreativní činnosti. Kreativita je významným spolutvůrcem přidané hodnoty. Jde ruku v ruce s uměleckou a kulturní tvorbou, kdy lze očekávat převahu neziskového charakteru, tj. výsledky nejsou 3 Usnesení vlády České republiky ze dne 19. listopadu 2008 č o Státní kulturní politice na léta 2009 až 2014, , [online], dostupné z www: 4 Výsledky účtu kultury za rok 209, Úvod vymezení sektoru kultury,[online], [cit ], dostupné z www: 5 Tamtéž, str Corvers F. Indicators for Regional Innovation Performance; International Conference on Entrepreneurship and Business Incubation Strengthening the Regional Innovation Profile, Bremen,

3 považovány za inovace v pravém slova smyslu. 7 Jednou z možných cest je pokusit se tyto nekomerční výsledky kreativního sektoru komercionalizovat, sektory propojovat a myšlenky tak postupně vnést do sektoru ziskového. 8 Konkurenceschopnost vycházející z kreativity je proto definována jakožto schopnost vytvářet příjmy ze zdrojů, které nemohou být snadno napodobeny 9, tj. zdroje samotné kreativity nemohou být jednoduše přeneseny do jiného prostředí. 10 V tomto ohledu lze tedy nalézt rozdíl oproti tradičnímu chápání výzkumu a vývoje, pro který je nezbytná pouze kvalifikovaná pracovní síla, zatímco pro rozvoj kreativity je potřebné i spojené těchto zdrojů 11 s adekvátním prostředím, které pak výsledky spoluutváří. Mluvíme tak o existenci celého kreativního sektoru, který je tvořen jednak kreativním průmyslem a službami, které fungují na ziskovém principu, ale také neziskovým uměním. Právě tato kombinace vede ke tvorbě vysoké přidané hodnoty v oborech jako architektura, design či zábava. Tyto obory nemusejí mít takřka nic společného s klasickou vědou. To potom ale také značně limituje standardní posuzování konkurenční výhody striktně na základě inovačního profilu firem, regionů či zemí, neboť úspěšný kreativní sektor sám zvyšuje konkurenceschopnost. 12 Nahlížíme-li tedy na proces inovací a tvořivosti šířeji než v tradičním zúženém pohledu na novinky a patenty v technické oblasti, dojdeme k závěru, že nedílnou součástí ekonomiky vystavěné na znalostech a poháněné ji zmíněnými inovacemi je kulturní sektor. Precizně změřit zisky z něj je sice pouze obtížně proveditelné, na druhé straně je ale staletími prověřený jeho přínos k obecné kultivaci lidského kapitálu, rozvoji vzdělanosti, stimulaci tvořivosti a inovativních procesů obecně. 3. Vývoj prostředků poskytovaných na tradiční kulturní oblast Evropským standardem v otázce výše příspěvku sektoru kultury 13 je 1 % státního rozpočtu. V ČR se amplituda tohoto ukazatele pohybuje kolem 0,7 % státního rozpočtu (za rok 2010 pak 0,65 %), po odečtení výdajů na církve a náboženské společnosti osciluje okolo 0,55 % (za rok 2010 činila 0,53 %). Následující graf dokumentuje podíl výdajů směřovaných na ministerstvo kultury (kap. 334) k výdajům státního rozpočtu, zohledňuje i výdaje na církve a náboženské společnosti. 7 Beneš M. Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda, Centrum pro výzkum konkurenceschopnosti české ekonomiky, červen 2006, working paper, ISSN , [online], [cit ], dostupné z www: str Mnoho odborníků na kreativní ekonomiku jako jeden z takovýchto mostů vidí design (Nillsson P., Etela N. Norden A Creative Powerhouse; Oslo 2006, Nordic Innovation Center) 9 Cultural Initiatives Silicon Valley: Creative Community Index, 2005, dostupné z www: 10 Za jeden z hlavních příspěvků kultury a umění k rozvoji regionu obecně bývá označováno jejich přispění k zatraktivnění oblasti pro kreativní pracovníky a podpora utváření inovativního prostředí (Creative community index, Measuring Progress Toward A Vibrant Silicon Valley; Cultural Initiatives Silicon Valley, [online], [cit ], dostupné z www: 11 Zdroji rozumíme lidský kapitál a prostředí, v němž se nachází. 12 Beneš M. Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda, Centrum pro výzkum konkurenceschopnosti české ekonomiky, červen 2006, working paper, ISSN , [online], [cit ], dostupné z www: str Zatím uvažujeme užší pohled na kulturní oblast, tedy tradiční interpretační umění a kulturní dědictví, jež jsou nejčastěji s pojmem kultura spojovány. 645

4 Graf 1: Podíl výdajů kap. 334 na výdajích státního rozpočtu Zdroj: vlastní zpracování, data Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Ovšem kultura není v ČR financována pouze prostřednictvím státního rozpočtu, po připočtení výdajů veřejných rozpočtů dojdeme k hodnotě 26,67 mld. Kč vynaložených jejich prostřednictvím na kulturu v roce 2010 (představuje 1,66 % celkových výdajů státních rozpočtů). Do těchto výdajů jsou zařazeny prostředky organizačních složek státu, státních mimorozpočtových fondů a územních samosprávních celků. 14 Graf 2: Výdaje na kulturu ( ) Zdroj: vlastní zpracování, data Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Jistě ale nelze popisovat výdaje na kulturní oblast, pokud nezohledníme celkový výkon ekonomiky ve sledovaném období. Následující graf jasně ilustruje období recese české ekonomiky, patrný zejména v letech 1997 a 1998 a dále mohutný propad po obdobích růstu zapříčiněný světovou finanční krizí. Naproti tomu vývoj prostředků směřovaných na kulturu je poměrně stabilní. 14 Zdroje financování kultury v roce 2009, ČSÚ, str

5 Graf 3: Vývoj HDP Zdroj: vlastní zpracování, data ČSÚ 4. Satelitní účet kultura Pozicí kulturního sektoru se zabývá tzv. satelitní účet zpracovávaný Českým statistickým úřadem ve spolupráci s Národním informačním a poradenským centrem pro kulturu. Analyzovat a zejména pak kvantifikovat oblast kultury je spojeno s celou řadou problémů. Složité je už samotné vymezení pojmu kultura. Pro potřeby výzkumu byly rozlišeny tyto oblasti kulturní dědictví, interpretační umění, vizuální umění a řemesla, periodický a neperiodický tisk, audiovizuální a interaktivní média, architektura, reklama, umělecké vzdělávání, provoz a správa sektoru kultury. 15 Z důvodů obtíží se získáním dat byly výše uvedené oblasti doplněny o oblast označenou jako neznámá. 16 ČSÚ zatím publikoval výsledky zjištění za roky 2009 a K dispozici tak není delší časová řada, která by nám umožnila vyhodnotit trend ve vývoji financování, zaměstnanosti a platové struktuře. Kultura je financována z veřejných prostředků, soukromých zdrojů, z prostředků neziskových organizací a mezinárodní institucí. Za rok 2009 odešlo do sektoru kultury celkově 202,8 mld. Kč, v roce 2010 pak 272,1 mld. Kč 17. Ze zjištění ČSÚ plyne, že na financování kultury se nejvíce podílí soukromý sektor. Srovnání podílů na financování za rok 2009 a 2010 podává následující graf. 15 Vzhledem k dokončení projektu ESSnet Culture na podzim 2011 realizovaného Eurostatem, který si mj. za jeden z cílů kladl sjednocení vymezení pojmu kultura v zemích EU, byla metodika sestavování satelitního účtu kultura oproti roku 2009 pro rok 2010 upravena a účet byl nově sestavován tímto způsobem. 16 Nositelé kulturních činností jsou v rámci projektu označeni za poskytovatele (např. muzea, galerie, knihovna, divadla, rozhlas i televize). Jejich výčet je limitován problematickou dosažitelností některých dat (o činnosti spisovatelů, malířů či sochařů apod.). 17 Ekonomika v kultuře, Český statistický úřad, [online], [cit ], dostupné z www: 647

6 Graf 4: Zdroje financování sektoru kultury Zdroj: ČSÚ, Satelitní účet kultury, údaje 2009, 2010 Podstatný rozdíl je zejména ve směřování prostředků. Zatímco veřejné zdroje nejčastěji angažují v oblasti interpretačního umění, kulturního dědictví a uměleckého vzdělávání, podniky a domácnosti své prostředky směřovaly do reklamy, audiovize, tisku a architektury. 18 Jak dále ze šetření plyne, zhruba 20 % příjmů sektoru tvoří dotace, granty a dary, ale tržby za vlastní výkony se na celkových příjmech podílí 78 %. ČSÚ tak zdůrazňuje i nutnost hodnotit ekonomickou soběstačnost poskytovatelů (podíl tržeb za vlastní výnosy a celkových výdajů), přičemž nejvyšší dosahuje zejména díky reklamním činnostem živé umění (87,5 %), nejnižší v oblasti kulturního dědictví (34,3 %). Z toho dále plyne, že finanční podpora, zejména pak oblastem tradičního umění (péče o kulturní dědictví, festivaly, soubory, divadla) je pro rozvoj kultury nepostradatelná. Tržní prostředí ji v případě kulturních aktivit orientovaných spíše na publikum a návštěvnost tj. jinými slovy na spotřebu v daném místě a čase nahradit zcela jistě nemůže. 19 Evropskou komisí zavedené dělení na kulturní a kreativní sektor se osvědčuje zejména s ohledem na hodnocení ziskovosti (nejnižší u tradičního umění interpretační umění a kulturní dědictví 0,4%), vyšší je u kulturního průmyslu (film, video, rozhlas, televize, hudba, videohry - 5,9 %) a kreativního průmyslu (design, reklama, architektura) 4,1 %. S tím také souvisí otázka výše mezd. V roce 2010 se průměrná mzda v kulturním sektoru pohybovala na úrovni Kč měsíčně, přičemž v tradičním umění činila pouze Kč, v kreativních průmyslech Kč a v kulturním průmyslu až Kč (cca o třetinu vyšší než celostátní průměrná mzda 20 ). Celkově pracovalo v oblasti kultury 83 tisíc lidí (nejvíce v oblasti vydavatelství a nakladatelství, koncertních sálů a divadla) a dále více než 2 tisíce dobrovolníků. V roce 2010 pak sektor zaměstnával 87 tis. lidí a 2,5 tis. dobrovolníků. Z makroekonomického pohledu se celá kulturní oblast v roce 2009 podílela na HDP 1,86 % (64 mld. Kč), resp. 2, 34 % v roce 2010 (84 mld. Kč v b.c. 21 ). 18 Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010, ČSÚ, NIPOS, 2012, str Hospodaření kulturních institucí, Makroekonomický pohled, ČSÚ, str Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010, ČSÚ, NIPOS, 2012, str Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010, ČSÚ, NIPOS, 2012, str

7 Závěr Sektor kultury představuje vrstevnatou a bohatou sféru, jejíž zachycení kvantifikovatelnými ukazateli je obtížné. Problematické je též získání odpovídajících dat a nutnost činit jisté odhady. Samotné vymezení zkoumané oblasti naráží na definiční potíže. Osvědčilo se dělení na kulturní a kreativní sektor, každý z nich je spojen s odlišnou strukturou financování, výší průměrných mezd, investiční aktivitou a ziskovou marží. Zatímco tak tradiční kulturní obory závisí do značné míry na veřejných prostředcích, kreativní a audiovizuální sféra je tržně orientovaná, zisková. Struktura, v jaké jsou v kulturním sektoru zastoupeny, pak do značné míry předurčuje jeho celkové výsledky. Sektor kultury je významným zaměstnavatelem, nezanedbatelný je i jeho příspěvek k HDP. Všechny výše zmíněné důvody by měly přispět k posunu v náhledu na kulturní oblast, od pouhého spotřebitele k tvůrci nových hodnot. Sféra kultury ovšem přesahuje měřitelné veličiny, disponuje celospolečenským přesahem, vzdělávací a kultivační funkcí. Její přinos pro rozvoj celé společnosti je nezanedbatelný, což dokládají i práce Eurostatu a nově i Českého statistického úřadu na zachycení významnosti tohoto odvětví. Literatura: [1] Beneš, Michal. Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda. Centrum pro výzkum konkurenceschopnosti české ekonomiky [online]. červen working paper, č. 5, [cit ]. ISSN Dostupné z www: [2] COVERS, F. Indicators for Regional Innovation Performance; International Conference on Entrepreneurship and Business Incubation Strengthening the Regional Innovation Profile, Bremen, [3] CULTURAL INITIATIVES SILICON VALLEY. Creative Community Index. [online]. [cit ]. Dostupné z www: [4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ekonomika v kultuře. Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z www: [5] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Hospodaření kulturních institucí, Makroekonomický pohled. Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z www: [6] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Výsledky účtu kultury za rok Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z www: [7] MINISTERSTVO KULUTURY. Usnesení vlády České republiky ze dne 19. listopadu 2008 č o Státní kulturní politice na léta 2009 až Ministerstvo kultury [online]. Dostupné z www: usneseni.doc [8] NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. Tabulková část , Praha, [online]. Dostupné z www: [9] NARODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. Výsledky účtu kultury ČR za rok NIPOS [online] [cit ]. Dostupné z www: 649

8 [10] NILSSON, Petra and Nina ETALA. A Creative Powerhouse. Oslo: Nordic Innovation Center, [online]. [cit ]. Dostupné z www: %20a%20Creative%20Powerhouse.pdf Ing. Jana Švubová Doktorandska Katedra institucionální ekonomie Národohospodářská fakulta Vysoká škola ekonomická v Praze Nám. Winstona Churchilla 4, Praha 3 650

VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2014

VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2014 VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2014 Praha 2016 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: NIPOS Centrum informací a statistik kultury ČSÚ Odbor statistik rozvoje

Více

Úvod. 1.1. Vymezení a členění sektoru kultury

Úvod. 1.1. Vymezení a členění sektoru kultury Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008, poprvé v ověřovacím provedení zpracován za referenční rok 2009 1.

Více

průmyslů v ČR a zahraničí

průmyslů v ČR a zahraničí Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR a zahraničí Odborný seminář Vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Martin Cikánek Ministerstvo kultury 30. 5. 2012 www.kreativniprumysly.cz schéma

Více

Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012

Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012 Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012 Praha 2014 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: Odbor statistik rozvoje společnosti ČSÚ Centrum informací a statistik

Více

VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2013

VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2013 VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2013 Praha 2015 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: NIPOS Centrum informací a statistik kultury ČSÚ Odbor statistik rozvoje

Více

1. Úvod Vymezení a členění sektoru kultury

1. Úvod Vymezení a členění sektoru kultury 1. Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008, poprvé zpracován v ověřovacím provedení za referenční rok 2009.

Více

Úvod výsledky za kulturní sektor jsou v této souvislosti značně ovlivněny jeho strukturou sektor kultury rozšířen

Úvod výsledky za kulturní sektor jsou v této souvislosti značně ovlivněny jeho strukturou sektor kultury rozšířen Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č.1452 z roku 2008, poprvé v ověřovacím provedení zpracován za referenční rok 2009 1.

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná?

Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Ekonomické dopady generuje každá organizace i každý jednotlivec, lze je tedy spočítat pro jakýkoli subjekt. Ve světě bývají studie ekonomického dopadu zpracovávány

Více

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ Markéta Dubová, ONplan lab, s.r.o. Olomouc, 9. září 2015 CO JSOU KKP? CO JSOU KKP? KULTURNÍ SEKTOR KULTURNÍ ODVĚTVÍ KREATIVNÍ ODVĚTVÍ Scénická umění Výtvarná

Více

vizuální (výtvarné) umění a řemesla - O.13 (74.10, 20, 90.03, část sekce C) periodický a neperiodický tisk - O.14 (58.11,13, 63.91, 74.30, 47.

vizuální (výtvarné) umění a řemesla - O.13 (74.10, 20, 90.03, část sekce C) periodický a neperiodický tisk - O.14 (58.11,13, 63.91, 74.30, 47. 1 Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č.1452 z roku 2008, poprvé zpracován v ověřovacím provedení za referenční rok 2009.

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní

Více

Ekonomika kreativních a kulturních průmyslů

Ekonomika kreativních a kulturních průmyslů Ekonomika kreativních a kulturních průmyslů Doba nové ekonomiky - šíření informačních a komunikačních technologií - rostoucí význam globálního trhu - rostoucí význam lidského kapitálu a vzdělaných pracovníků

Více

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Financování ochrany životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010

Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010 Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010 O B S A H 1. Úvod 3 1.1. Vymezení a členění sektoru kultury 4 1.2. Zdroje dat 7 2. Zdroje financování kultury v roce 2010 8 2.1 Veřejné výdaje na kulturu 8 2.2 Soukromé

Více

Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010

Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010 Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010 Praha 2012 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu O B S A H Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010... - 1-1. Úvod... - 3-1.1. Vymezení

Více

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 Výdaje na výzkum a vývoj Graf 1: Celkové výdaje na VaV v ČR; 1995-2005 (v mld. Kč v b.c. a jako % HDP) Graf 2: Meziroční procentní

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí Výstup projektu Enviprofese

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011

SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011 SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011 Vladimír Kermiet Odbor ročních národních účtů Osnova 1. Vymezení neziskových institucí v SNÚ 2. Důvody sestavování SÚNI 3. Definice

Více

Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry. Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci

Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry. Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci 1. října 1953 Vysoká škola strojní v Liberci otevírá své brány prvním 259 studentům. 1960

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky

Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Milníková konference VŠE Podnikohospodářská fakulta, 14. září 2012 CESTY K METODICE EFEKTIVNÍHO

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Podnikatelské prostředí v cestovním ruchu

Podnikatelské prostředí v cestovním ruchu Podnikatelské prostředí v cestovním ruchu 8. ročník mezinárodní vědecké konference HOTELNICTVÍ, TURISMUS A VZDĚLÁVÁNÍ Vysoká škola hotelová v Praze Zdeněk Tůma Ondřej Špaček KPMG Česká republika 19. října

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. pololetí 2010

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

David Marek 20. dubna 2012

David Marek 20. dubna 2012 INFRASTRUKTURY pro výzkum a vývoj podpořené z OP VaVpI otázka udržitelnosti David Marek 20. dubna 2012 Úvodem deficit v kvalitě VaV infrastruktury investiční prostředky z OP VaVpI masivní rozvoj (činnosti?)

Více

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů

Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, MPO 3. prosince 2013, Praha Strategická orientace OPPI Klíčový

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Univerzita s kladným nábojem. Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata

Univerzita s kladným nábojem. Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata Univerzita s kladným nábojem Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata Partnerství mezi firmami a TUL Společné řešení v oblasti vědy a výzkumu Partnerství v pedagogické oblasti

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

Obchod s ICT zahrnuje velkoobchod se zařízením informačně komunikačních technologií (ICT), tj. s počítači, telekomunikačním zařízením a jejich díly.

Obchod s ICT zahrnuje velkoobchod se zařízením informačně komunikačních technologií (ICT), tj. s počítači, telekomunikačním zařízením a jejich díly. Sektor informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT sektor) je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny ke zpracování,

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

Financování NNO z veřejných rozpočtů

Financování NNO z veřejných rozpočtů Ekonomicko-správní fakulta Masarykova Univerzita Financování NNO z veřejných rozpočtů Zuzana Prouzová 3. 3. 2014, Praha Nestátní neziskové organizace (NNO) - údaje za 2012 Sdružení (701) a jejich organizační

Více

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET Martin Souček Abstrakt: Práce se zabývá spotřebitelským košem a jeho vztahem k marketingu. Snaží se popsat vzájemné souvislosti a význam spotřebitelského koše pro marketing

Více

Osnova vstupní analýzy pro vyhledávání vhodných firem pro klastry

Osnova vstupní analýzy pro vyhledávání vhodných firem pro klastry Osnova vstupní analýzy pro vyhledávání vhodných firem pro klastry Vstupní analýza v následující struktuře by měla být v rozsahu cca 20 25 stran formátu A4 (rozsah bez příloh). 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Kultura v agendě EU KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2009 23. 6. MARTA SMOLÍKOVÁ

Kultura v agendě EU KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2009 23. 6. MARTA SMOLÍKOVÁ Kultura v agendě EU KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2009 23. 6. MARTA SMOLÍKOVÁ Kultura třešinka na dortu? koření života? nadstavba nebo podstata Kultura administrativní rámec v ČR UMĚNÍ KNIHOVNY A KNIŽNÍ KULTURA

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000 1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny

Více

Petra Maková 1 VLIV ENERGETICKÉHO KLASTRU NA ROZVOJ PODNIKŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Petra Maková 1 VLIV ENERGETICKÉHO KLASTRU NA ROZVOJ PODNIKŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Petra Maková 1 VLIV ENERGETICKÉHO KLASTRU NA ROZVOJ PODNIKŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Abstrakt Cílem bakalářské práce je zhodnotit vliv Moravskoslezského energetického klastru na rozvoj podniků v Moravskoslezském

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC

PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace: Tak, jako je doprava je významnou a nedílnou součástí každé ekonomiky, jsou vydání na dopravu

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci podnět k mapovaní oblasti vzešel z univerzitního prostředí: dojednána podpora a spolupráce s politickou reprezentací města i magistrátními odbory zejm.

Více

BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ČLEN

BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB  ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ČLEN BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB WWW.SPCR.CZ ADRESA FREYOVA 948/11, 190 00 PRAHA 9 ČLEN Průmysl v Moravskoslezském kraji PRŮMYSLOVÁ HISTORIE REGIONU Již od dob Rakouska-Uherska je průmysl

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Studie: Zadavatel: Zpracovatel: Verze: k 1. 3. 2015 Vývoj a současný stav českých NNO v makroekonomických ukazatelích Rada vlády pro nestátní neziskové organizace,

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010

IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010 IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010 Graf č. 1 Souhrnný inovační index (SSI Summary Innovation Index) 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 TR PL RO CY LV EL SK HU LT

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 8. 2007 37 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

PODMÍNKY PRO KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÉ UNII

PODMÍNKY PRO KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÉ UNII PODMÍNKY PRO KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÉ UNII Ivana MANDYSOVÁ Univerzita Pardubice ivana.mandysova@upce.cz Abstrakt Podniky a podnikatelé jsou hlavním

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA KULTURY

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA KULTURY VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA KULTURY Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Návštěvnost vybraných kulturních zařízení v období ve světle statistiky

Návštěvnost vybraných kulturních zařízení v období ve světle statistiky Národní informační a poradenské středisko pro kulturu P.O.BOX 12 Fügnerovo náměstí 1866/5 120 21 Praha 2 telefon: +420 221 507 900 e-mail: nipos@nipos-mk.cz www.nipos-mk.cz Návštěvnost vybraných kulturních

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Prameny kapitoly : ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C..: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: Odhad Výhled Zaměstnanost ) průměr v tis.osob růst v %,,,,,,,,,, zaměstnanci

Více

KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů

KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. (VŠFS, Praha) Ing. Alena Maaytová, Ph.D. (VŠE, Praha) Bc. Ullíková (VŠFS, Praha) Anotace: Analýza vývoje veřejných

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 7 11.. růst v % 1, 9, 5,7 8,5 1,8 15,, 1,8.. Dovoz zboží (fob)

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace) ICT sektor je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny ke zpracování, komunikaci a distribuci informací elektronickou cestou,

Více

Aktuální informace z Technologické agentury ČR

Aktuální informace z Technologické agentury ČR 1 Aktuální informace z Technologické agentury ČR Miroslav Janeček Člen předsednictva TA ČR Seminář, Praha 14. dubna 2016 Systém podpory VaVaI v ČR 3 Programy TA ČR ALFA podpora VaV zejména v oblasti progresivních

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu

Více

Výzva otevřené inovace pro konkurenceschopnost firem

Výzva otevřené inovace pro konkurenceschopnost firem Výzva otevřené inovace pro konkurenceschopnost firem Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Konkurenceschopnost podniků 5. 6. února 2008, Brno 1 Konkurenceschopnost firmy Schopnost přežití (empirická definice)

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

4. ROZHLAS A TELEVIZE

4. ROZHLAS A TELEVIZE 4. ROZHLAS A TELEVIZE Rozhlasové a televizní vysílání v druhé dekádě nového milénia již není limitované vlastnictvím klasického přijímače (televize či rádia) a stále významnější roli hrají jiná technologická

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Odhad Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 5 1 1 růst v %, 9, 5,7 8,5 1,8 15,,,7, 5, Dovoz zboží

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 95 973 9 991 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,3,,

Více