POSTAVENÍ KULTURNÍHO SEKTORU V ČESKÉ EKONOMICE
|
|
- Petra Novotná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 POSTAVENÍ KULTURNÍHO SEKTORU V ČESKÉ EKONOMICE Jana Švubová Klíčová slova: konkurenceschopnost, kultura, veřejná podpora, kreativita, kulturní průmysl Key words: competitiveness, culture, public subsidy, creativity, cultural industry Abstrakt Příspěvek se zaměřuje na kulturní oblast a její význam pro českou ekonomiku. Vymezuje základní definice a obecné pojetí konkurenceschopnosti. V jejím chápání dochází v posledních letech k posunu směrem k definici ekonomiky založené na znalostech a kreativitě. V tradičním ekonomickém pohledu bývá kultura často opomíjena a řazena mezi oblasti, které zdroje pouze spotřebovávají a samostatně nové netvoří. Příspěvek naproti tomu upozorňuje na kulturu jakožto produktivní odvětví. Uvedeny budou základní statistiky zachycující výdaje veřejných rozpočtů na kulturu a ilustrující celkovou pozici sektoru. Abstract This paper deals with the cultural sector and its importance for the Czech economy. The basic definitions will be given, the general conception of competitiveness too. Its understanding is slowly shifting to the definition of creativity driven economy in the last years. In the traditional point of view culture (in particular with the allocation of public subsidy) is seen as sector, which is not producing new sources, only consuming. The aim of this paper is to point out culture as a productive sector. The situation will be illustrated with the statistics of public expenditures on culture, documenting the whole position of culture sector. Úvod V tradičním pohledu bývá kultura zejména v souvislosti s alokací veřejných prostředků často opomíjena a řazena mezi oblasti, které zdroje pouze spotřebovávají a samostatně nové netvoří. Realita je odlišná od této zjednodušené představy. Kultura představuje nepopiratelný základ společnosti, rozvíjí a obohacuje život každého člověka, přispívá ke kultivaci lidského kapitálu, stimuluje osobní rozvoj, tvořivost a inovace. Tyto skutečnosti reflektují dokumenty Evropské unie i UNESCO 1, řada států se snaží přínos kultury vyjádřit ekonomicky, byť se tento proces potýká s řadou obtíží. Zelená kniha Evropské unie zdůrazňuje, že kulturní statky představují nepopiratelnou hodnotu a to i bez ohledu na jejich ekonomický potenciál. V této souvislosti studie připomíná multiplikační efekty kultury a tzv. kreativní kulturní průmysly. Zároveň je kultura považována za odvětví posilující reprodukci pracovní síly, tj. přispívající ke zvýšení výkonnosti člověka. 2 Státy Evropské unie za jeden ze svých cílů přijaly vytvoření tzv. znalostní ekonomiky, v níž má kultura své nepopiratelné místo. Je zároveň nezbytným předpokladem trvale udržitelného rozvoje. Studie Evropské unie Ekonomika kultury v Evropě zdůrazňuje příspěvek sektoru kultury k zaměstnanosti, přičemž pracovní sílu v tomto oboru 1 Např. Úmluva o kulturní rozmanitosti 2 Výsledky účtu kultury za rok 2009, Český statistický úřad, [online], [cit ], dostupné z www: 643
2 definuje jako vysoce kvalifikovanou a flexibilní. Nezanedbatelný je i příspěvek kultury jakožto plátce či poplatníka daní. V této souvislosti je důležité členění kultury, jež pro účely dalšího zkoumání zavedla Evropská komise. Rozděluje kulturu na kulturní sektor a sektor kreativní. Kulturní sektor zahrnuje oblast tradičního umění (výtvarné umění, divadlo, kulturní dědictví) a oblast kulturních průmyslů (video, televize, hudba, knihy, tisk). Do kreativního sektoru pak řadí kreativní průmysly (design, architektura, reklama) a příbuzné odvětví. Vzhledem ke všem výše zmíněným faktorům lze sektor kultury považovat za oblast s vysokým potenciálem ke zvýšení konkurenceschopnosti ostatních sektorů a činností, s čímž ruku v ruce jde i požadavek vlády na sledování a vyhodnocování ekonomického rozměru kultury. Usnesením vlády ČR č o Státní kulturní politice na léta 2009 až bylo Českému statistickému úřadu zadán úkol sledovat a vyhodnocovat přínosy a působení kultury, včetně ekonomické evaluace. Jednou z možností, jak naplnit toto zadání, je vytvoření tzv. satelitního účtu kultury, který by mj. identifikoval finanční zdroje kultury, analyzoval objem její produkce, měřil produktivitu, resp. efektivnost jednotlivých oborů kultury. 4 V textu bude vysvětlena pozice a význam a souvislosti kultury a kreativní ekonomiky v české ekonomice. Celá situace bude ilustrována na vývoji veřejných rozpočtů a na datech satelitního účtu kultury, který je sestavován Českým statistickým úřadem ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu. 1. Metody Při zpracování příspěvku byla využita metoda deskripce k popisu postavení sektoru kultury v české ekonomice a vymezení nového pojetí konkurenceschopnosti. Dále je použita analýza ke zhodnocení ekonomické výkonnosti sektoru a podání přehledu výše prostředků na něj vynakládaných. 2. Kreativní ekonomika jakožto faktor konkurenceschopnosti Trendem posledních let je akcentování konkurenceschopnosti založené na kreativitě (creativity driven). V dřívějším pojetí byla kreativita chápána pouze jako součást inovací, resp. jejich nezbytná podmínka, postupně je ale znatelný příklon k utvoření nového ekonomického paradigmatu kreativní ekonomiky. 5 Obecně je kreativita považována za proces, pomocí něhož jsou myšlenky vytvářeny, spojovány a transformovány do věcí, které mají hodnotu. 6 Kreativita je tak nadstavbou inovací, když inovace v oblasti technologií či procesů lze chápat jako produkt kreativní činnosti. Kreativita je významným spolutvůrcem přidané hodnoty. Jde ruku v ruce s uměleckou a kulturní tvorbou, kdy lze očekávat převahu neziskového charakteru, tj. výsledky nejsou 3 Usnesení vlády České republiky ze dne 19. listopadu 2008 č o Státní kulturní politice na léta 2009 až 2014, , [online], dostupné z www: 4 Výsledky účtu kultury za rok 209, Úvod vymezení sektoru kultury,[online], [cit ], dostupné z www: 5 Tamtéž, str Corvers F. Indicators for Regional Innovation Performance; International Conference on Entrepreneurship and Business Incubation Strengthening the Regional Innovation Profile, Bremen,
3 považovány za inovace v pravém slova smyslu. 7 Jednou z možných cest je pokusit se tyto nekomerční výsledky kreativního sektoru komercionalizovat, sektory propojovat a myšlenky tak postupně vnést do sektoru ziskového. 8 Konkurenceschopnost vycházející z kreativity je proto definována jakožto schopnost vytvářet příjmy ze zdrojů, které nemohou být snadno napodobeny 9, tj. zdroje samotné kreativity nemohou být jednoduše přeneseny do jiného prostředí. 10 V tomto ohledu lze tedy nalézt rozdíl oproti tradičnímu chápání výzkumu a vývoje, pro který je nezbytná pouze kvalifikovaná pracovní síla, zatímco pro rozvoj kreativity je potřebné i spojené těchto zdrojů 11 s adekvátním prostředím, které pak výsledky spoluutváří. Mluvíme tak o existenci celého kreativního sektoru, který je tvořen jednak kreativním průmyslem a službami, které fungují na ziskovém principu, ale také neziskovým uměním. Právě tato kombinace vede ke tvorbě vysoké přidané hodnoty v oborech jako architektura, design či zábava. Tyto obory nemusejí mít takřka nic společného s klasickou vědou. To potom ale také značně limituje standardní posuzování konkurenční výhody striktně na základě inovačního profilu firem, regionů či zemí, neboť úspěšný kreativní sektor sám zvyšuje konkurenceschopnost. 12 Nahlížíme-li tedy na proces inovací a tvořivosti šířeji než v tradičním zúženém pohledu na novinky a patenty v technické oblasti, dojdeme k závěru, že nedílnou součástí ekonomiky vystavěné na znalostech a poháněné ji zmíněnými inovacemi je kulturní sektor. Precizně změřit zisky z něj je sice pouze obtížně proveditelné, na druhé straně je ale staletími prověřený jeho přínos k obecné kultivaci lidského kapitálu, rozvoji vzdělanosti, stimulaci tvořivosti a inovativních procesů obecně. 3. Vývoj prostředků poskytovaných na tradiční kulturní oblast Evropským standardem v otázce výše příspěvku sektoru kultury 13 je 1 % státního rozpočtu. V ČR se amplituda tohoto ukazatele pohybuje kolem 0,7 % státního rozpočtu (za rok 2010 pak 0,65 %), po odečtení výdajů na církve a náboženské společnosti osciluje okolo 0,55 % (za rok 2010 činila 0,53 %). Následující graf dokumentuje podíl výdajů směřovaných na ministerstvo kultury (kap. 334) k výdajům státního rozpočtu, zohledňuje i výdaje na církve a náboženské společnosti. 7 Beneš M. Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda, Centrum pro výzkum konkurenceschopnosti české ekonomiky, červen 2006, working paper, ISSN , [online], [cit ], dostupné z www: str Mnoho odborníků na kreativní ekonomiku jako jeden z takovýchto mostů vidí design (Nillsson P., Etela N. Norden A Creative Powerhouse; Oslo 2006, Nordic Innovation Center) 9 Cultural Initiatives Silicon Valley: Creative Community Index, 2005, dostupné z www: 10 Za jeden z hlavních příspěvků kultury a umění k rozvoji regionu obecně bývá označováno jejich přispění k zatraktivnění oblasti pro kreativní pracovníky a podpora utváření inovativního prostředí (Creative community index, Measuring Progress Toward A Vibrant Silicon Valley; Cultural Initiatives Silicon Valley, [online], [cit ], dostupné z www: 11 Zdroji rozumíme lidský kapitál a prostředí, v němž se nachází. 12 Beneš M. Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda, Centrum pro výzkum konkurenceschopnosti české ekonomiky, červen 2006, working paper, ISSN , [online], [cit ], dostupné z www: str Zatím uvažujeme užší pohled na kulturní oblast, tedy tradiční interpretační umění a kulturní dědictví, jež jsou nejčastěji s pojmem kultura spojovány. 645
4 Graf 1: Podíl výdajů kap. 334 na výdajích státního rozpočtu Zdroj: vlastní zpracování, data Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Ovšem kultura není v ČR financována pouze prostřednictvím státního rozpočtu, po připočtení výdajů veřejných rozpočtů dojdeme k hodnotě 26,67 mld. Kč vynaložených jejich prostřednictvím na kulturu v roce 2010 (představuje 1,66 % celkových výdajů státních rozpočtů). Do těchto výdajů jsou zařazeny prostředky organizačních složek státu, státních mimorozpočtových fondů a územních samosprávních celků. 14 Graf 2: Výdaje na kulturu ( ) Zdroj: vlastní zpracování, data Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Jistě ale nelze popisovat výdaje na kulturní oblast, pokud nezohledníme celkový výkon ekonomiky ve sledovaném období. Následující graf jasně ilustruje období recese české ekonomiky, patrný zejména v letech 1997 a 1998 a dále mohutný propad po obdobích růstu zapříčiněný světovou finanční krizí. Naproti tomu vývoj prostředků směřovaných na kulturu je poměrně stabilní. 14 Zdroje financování kultury v roce 2009, ČSÚ, str
5 Graf 3: Vývoj HDP Zdroj: vlastní zpracování, data ČSÚ 4. Satelitní účet kultura Pozicí kulturního sektoru se zabývá tzv. satelitní účet zpracovávaný Českým statistickým úřadem ve spolupráci s Národním informačním a poradenským centrem pro kulturu. Analyzovat a zejména pak kvantifikovat oblast kultury je spojeno s celou řadou problémů. Složité je už samotné vymezení pojmu kultura. Pro potřeby výzkumu byly rozlišeny tyto oblasti kulturní dědictví, interpretační umění, vizuální umění a řemesla, periodický a neperiodický tisk, audiovizuální a interaktivní média, architektura, reklama, umělecké vzdělávání, provoz a správa sektoru kultury. 15 Z důvodů obtíží se získáním dat byly výše uvedené oblasti doplněny o oblast označenou jako neznámá. 16 ČSÚ zatím publikoval výsledky zjištění za roky 2009 a K dispozici tak není delší časová řada, která by nám umožnila vyhodnotit trend ve vývoji financování, zaměstnanosti a platové struktuře. Kultura je financována z veřejných prostředků, soukromých zdrojů, z prostředků neziskových organizací a mezinárodní institucí. Za rok 2009 odešlo do sektoru kultury celkově 202,8 mld. Kč, v roce 2010 pak 272,1 mld. Kč 17. Ze zjištění ČSÚ plyne, že na financování kultury se nejvíce podílí soukromý sektor. Srovnání podílů na financování za rok 2009 a 2010 podává následující graf. 15 Vzhledem k dokončení projektu ESSnet Culture na podzim 2011 realizovaného Eurostatem, který si mj. za jeden z cílů kladl sjednocení vymezení pojmu kultura v zemích EU, byla metodika sestavování satelitního účtu kultura oproti roku 2009 pro rok 2010 upravena a účet byl nově sestavován tímto způsobem. 16 Nositelé kulturních činností jsou v rámci projektu označeni za poskytovatele (např. muzea, galerie, knihovna, divadla, rozhlas i televize). Jejich výčet je limitován problematickou dosažitelností některých dat (o činnosti spisovatelů, malířů či sochařů apod.). 17 Ekonomika v kultuře, Český statistický úřad, [online], [cit ], dostupné z www: 647
6 Graf 4: Zdroje financování sektoru kultury Zdroj: ČSÚ, Satelitní účet kultury, údaje 2009, 2010 Podstatný rozdíl je zejména ve směřování prostředků. Zatímco veřejné zdroje nejčastěji angažují v oblasti interpretačního umění, kulturního dědictví a uměleckého vzdělávání, podniky a domácnosti své prostředky směřovaly do reklamy, audiovize, tisku a architektury. 18 Jak dále ze šetření plyne, zhruba 20 % příjmů sektoru tvoří dotace, granty a dary, ale tržby za vlastní výkony se na celkových příjmech podílí 78 %. ČSÚ tak zdůrazňuje i nutnost hodnotit ekonomickou soběstačnost poskytovatelů (podíl tržeb za vlastní výnosy a celkových výdajů), přičemž nejvyšší dosahuje zejména díky reklamním činnostem živé umění (87,5 %), nejnižší v oblasti kulturního dědictví (34,3 %). Z toho dále plyne, že finanční podpora, zejména pak oblastem tradičního umění (péče o kulturní dědictví, festivaly, soubory, divadla) je pro rozvoj kultury nepostradatelná. Tržní prostředí ji v případě kulturních aktivit orientovaných spíše na publikum a návštěvnost tj. jinými slovy na spotřebu v daném místě a čase nahradit zcela jistě nemůže. 19 Evropskou komisí zavedené dělení na kulturní a kreativní sektor se osvědčuje zejména s ohledem na hodnocení ziskovosti (nejnižší u tradičního umění interpretační umění a kulturní dědictví 0,4%), vyšší je u kulturního průmyslu (film, video, rozhlas, televize, hudba, videohry - 5,9 %) a kreativního průmyslu (design, reklama, architektura) 4,1 %. S tím také souvisí otázka výše mezd. V roce 2010 se průměrná mzda v kulturním sektoru pohybovala na úrovni Kč měsíčně, přičemž v tradičním umění činila pouze Kč, v kreativních průmyslech Kč a v kulturním průmyslu až Kč (cca o třetinu vyšší než celostátní průměrná mzda 20 ). Celkově pracovalo v oblasti kultury 83 tisíc lidí (nejvíce v oblasti vydavatelství a nakladatelství, koncertních sálů a divadla) a dále více než 2 tisíce dobrovolníků. V roce 2010 pak sektor zaměstnával 87 tis. lidí a 2,5 tis. dobrovolníků. Z makroekonomického pohledu se celá kulturní oblast v roce 2009 podílela na HDP 1,86 % (64 mld. Kč), resp. 2, 34 % v roce 2010 (84 mld. Kč v b.c. 21 ). 18 Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010, ČSÚ, NIPOS, 2012, str Hospodaření kulturních institucí, Makroekonomický pohled, ČSÚ, str Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010, ČSÚ, NIPOS, 2012, str Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010, ČSÚ, NIPOS, 2012, str
7 Závěr Sektor kultury představuje vrstevnatou a bohatou sféru, jejíž zachycení kvantifikovatelnými ukazateli je obtížné. Problematické je též získání odpovídajících dat a nutnost činit jisté odhady. Samotné vymezení zkoumané oblasti naráží na definiční potíže. Osvědčilo se dělení na kulturní a kreativní sektor, každý z nich je spojen s odlišnou strukturou financování, výší průměrných mezd, investiční aktivitou a ziskovou marží. Zatímco tak tradiční kulturní obory závisí do značné míry na veřejných prostředcích, kreativní a audiovizuální sféra je tržně orientovaná, zisková. Struktura, v jaké jsou v kulturním sektoru zastoupeny, pak do značné míry předurčuje jeho celkové výsledky. Sektor kultury je významným zaměstnavatelem, nezanedbatelný je i jeho příspěvek k HDP. Všechny výše zmíněné důvody by měly přispět k posunu v náhledu na kulturní oblast, od pouhého spotřebitele k tvůrci nových hodnot. Sféra kultury ovšem přesahuje měřitelné veličiny, disponuje celospolečenským přesahem, vzdělávací a kultivační funkcí. Její přinos pro rozvoj celé společnosti je nezanedbatelný, což dokládají i práce Eurostatu a nově i Českého statistického úřadu na zachycení významnosti tohoto odvětví. Literatura: [1] Beneš, Michal. Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda. Centrum pro výzkum konkurenceschopnosti české ekonomiky [online]. červen working paper, č. 5, [cit ]. ISSN Dostupné z www: [2] COVERS, F. Indicators for Regional Innovation Performance; International Conference on Entrepreneurship and Business Incubation Strengthening the Regional Innovation Profile, Bremen, [3] CULTURAL INITIATIVES SILICON VALLEY. Creative Community Index. [online]. [cit ]. Dostupné z www: [4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ekonomika v kultuře. Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z www: [5] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Hospodaření kulturních institucí, Makroekonomický pohled. Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z www: [6] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Výsledky účtu kultury za rok Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z www: [7] MINISTERSTVO KULUTURY. Usnesení vlády České republiky ze dne 19. listopadu 2008 č o Státní kulturní politice na léta 2009 až Ministerstvo kultury [online]. Dostupné z www: usneseni.doc [8] NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. Tabulková část , Praha, [online]. Dostupné z www: [9] NARODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. Výsledky účtu kultury ČR za rok NIPOS [online] [cit ]. Dostupné z www: 649
8 [10] NILSSON, Petra and Nina ETALA. A Creative Powerhouse. Oslo: Nordic Innovation Center, [online]. [cit ]. Dostupné z www: %20a%20Creative%20Powerhouse.pdf Ing. Jana Švubová Doktorandska Katedra institucionální ekonomie Národohospodářská fakulta Vysoká škola ekonomická v Praze Nám. Winstona Churchilla 4, Praha 3 svubova.jana@gmail.com 650
Výsledky zpracování satelitního účtu kultury za rok 2017
Výsledky zpracování satelitního účtu kultury za rok 2017 Ing. PhDr. Jaroslav Novák, CSc. Praha OBSAH PREZENTACE Úvod Předpoklady sestavení satelitního účtu kultury Vymezení sektoru kultury Zdroje financování
VíceVÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2014
VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2014 Praha 2016 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: NIPOS Centrum informací a statistik kultury ČSÚ Odbor statistik rozvoje
VíceÚvod. 1.1. Vymezení a členění sektoru kultury
Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008, poprvé v ověřovacím provedení zpracován za referenční rok 2009 1.
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0156/153. Pozměňovací návrh. Isabella Adinolfi, Rosa D'Amato, Rolandas Paksas za skupinu EFDD
21.3.2019 A8-0156/153 153 Bod odůvodnění 5 (5) Podpora kulturní rozmanitosti v Evropě závisí na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví, která jsou schopna tvořit, produkovat
Víceprůmyslů v ČR a zahraničí
Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR a zahraničí Odborný seminář Vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Martin Cikánek Ministerstvo kultury 30. 5. 2012 www.kreativniprumysly.cz schéma
VíceVýsledky účtu kultury ČR za rok 2012
Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012 Praha 2014 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: Odbor statistik rozvoje společnosti ČSÚ Centrum informací a statistik
VíceVÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2013
VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2013 Praha 2015 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: NIPOS Centrum informací a statistik kultury ČSÚ Odbor statistik rozvoje
VíceStrategie podpory kulturních a kreativních průmyslů. Datum, místo Ing. Josef Praks
Strategie podpory kulturních a kreativních průmyslů Datum, místo Ing. Josef Praks Představení projektu Název projektu: Strategie rozvoje a podpory KKP Financování: OP Zaměstnanost / Prioritní osa 4. Efektivní
Více1. Úvod Vymezení a členění sektoru kultury
1. Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008, poprvé zpracován v ověřovacím provedení za referenční rok 2009.
VíceMapování poskytovatelů kreativních služeb v Královéhradeckém kraji Hradec Králové
Mapování poskytovatelů kreativních služeb v Královéhradeckém kraji 23.5.2019 Hradec Králové Výzkumná a inovační strategie Královéhradeckého kraje (RIS3) A. Zvýšení inovační výkonnosti firem B. Excelentní
VíceNěkteré pozoruhodné tendence ve vývoji kultury
Některé pozoruhodné tendence ve vývoji kultury PhDr. Ing. Jaroslav Novák, CSc. Centrum informací a statistik kultury A) OBECNÝ POHLED Časové řady statistických dat odhalují nově vznikající změny a tendence
VíceÚvod výsledky za kulturní sektor jsou v této souvislosti značně ovlivněny jeho strukturou sektor kultury rozšířen
Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č.1452 z roku 2008, poprvé v ověřovacím provedení zpracován za referenční rok 2009 1.
VíceVÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2015
VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2015 Praha 2017 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: NIPOS Centrum informací a statistik kultury ČSÚ Odbor statistik rozvoje
VíceMAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ
MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ Markéta Dubová, ONplan lab, s.r.o. Olomouc, 9. září 2015 CO JSOU KKP? CO JSOU KKP? KULTURNÍ SEKTOR KULTURNÍ ODVĚTVÍ KREATIVNÍ ODVĚTVÍ Scénická umění Výtvarná
VíceFinanční podpora pro živé umění
Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19
Víceprůmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh
Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní
VícePodpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková
Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury
VícePro koho je studie ekonomického dopadu vhodná?
Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Ekonomické dopady generuje každá organizace i každý jednotlivec, lze je tedy spočítat pro jakýkoli subjekt. Ve světě bývají studie ekonomického dopadu zpracovávány
VíceVÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2016
VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2016 Praha 2018 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: NIPOS Centrum informací a statistik kultury ČSÚ Odbor statistik rozvoje
Vícevizuální (výtvarné) umění a řemesla - O.13 (74.10, 20, 90.03, část sekce C) periodický a neperiodický tisk - O.14 (58.11,13, 63.91, 74.30, 47.
1 Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č.1452 z roku 2008, poprvé zpracován v ověřovacím provedení za referenční rok 2009.
VíceEkonomika kreativních a kulturních průmyslů
Ekonomika kreativních a kulturních průmyslů Doba nové ekonomiky - šíření informačních a komunikačních technologií - rostoucí význam globálního trhu - rostoucí význam lidského kapitálu a vzdělaných pracovníků
VíceVÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2017
VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2017 Praha 2019 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: NIPOS Centrum informací a statistik kultury ČSÚ Odbor statistik rozvoje
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Financování ochrany životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:
VíceVýsledky účtu kultury ČR za rok 2010
Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010 Praha 2012 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu O B S A H Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010... - 1-1. Úvod... - 3-1.1. Vymezení
VíceHODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI
HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt
VíceVýsledky účtu kultury ČR za rok 2011
Výsledky účtu kultury ČR za rok 2011 Praha 2013 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: Odbor statistik rozvoje společnosti ČSÚ Centrum informací a statistik
VíceVýsledky účtu kultury ČR za rok 2010
Výsledky účtu kultury ČR za rok 2010 O B S A H 1. Úvod 3 1.1. Vymezení a členění sektoru kultury 4 1.2. Zdroje dat 7 2. Zdroje financování kultury v roce 2010 8 2.1 Veřejné výdaje na kulturu 8 2.2 Soukromé
VíceSEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1
SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 Výdaje na výzkum a vývoj Graf 1: Celkové výdaje na VaV v ČR; 1995-2005 (v mld. Kč v b.c. a jako % HDP) Graf 2: Meziroční procentní
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceLiberec, Strategie podpory kulturních a kreativních průmyslů
Liberec, 19.06.2019 Strategie podpory kulturních a kreativních průmyslů Kulturní a kreativní průmysly (KKP) Všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a
VíceDeterminanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln
Determinanty regionáln lní konkurenceschopnosti a regionáln lních disparit v ČR Přednáška Studentského ekonomického klubu Marta Šlehoferová 20.5.2010 Struktura přednášky pojem konkurenceschopnost regionů
VíceOČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI
OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Financování ochrany životního prostředí doc. Ing. Alena OULEHLOVÁ, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení Kounicova 65 662 10 Brno
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceVYHODNOCENÍ ČASOVÉ ŘADY VÝSLEDKŮ SATELITNÍHO ÚČTU KULTURY ČR ZA OBDOBÍ LET
VYHODNOCENÍ ČASOVÉ ŘADY VÝSLEDKŮ SATELITNÍHO ÚČTU KULTURY ČR ZA OBDOBÍ LET 2010 2015 Praha 2017 Zpracoval: NIPOS Centrum informací a statistik kultury ČSÚ Odbor statistik rozvoje společnosti (spolupráce
VíceMetodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí Výstup projektu Enviprofese
VíceSATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011
SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011 Vladimír Kermiet Odbor ročních národních účtů Osnova 1. Vymezení neziskových institucí v SNÚ 2. Důvody sestavování SÚNI 3. Definice
VíceEfektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky
Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Milníková konference VŠE Podnikohospodářská fakulta, 14. září 2012 CESTY K METODICE EFEKTIVNÍHO
VíceROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013
III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace
VícePRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014
PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti
Více4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice
4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých
VíceTento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 7. 2010 39 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VícePodnikatelské prostředí v cestovním ruchu
Podnikatelské prostředí v cestovním ruchu 8. ročník mezinárodní vědecké konference HOTELNICTVÍ, TURISMUS A VZDĚLÁVÁNÍ Vysoká škola hotelová v Praze Zdeněk Tůma Ondřej Špaček KPMG Česká republika 19. října
VíceROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012
III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace
VíceSledované indikátory: I. Výzkum a vývoj
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceSpolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry. Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci
Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci 1. října 1953 Vysoká škola strojní v Liberci otevírá své brány prvním 259 studentům. 1960
VíceZdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová
Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou
VíceÚdaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010
OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. pololetí 2010
VíceProjekt Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací naděje a očekávání. Národní technická knihovna 4.
Projekt Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací naděje a očekávání Národní technická knihovna 4. října 2012 Co rozumíme hodnocením výzkumu a vývoje v ČR? Hodnocení ex ante hodnocení
VíceUniverzita s kladným nábojem. Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata
Univerzita s kladným nábojem Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata Partnerství mezi firmami a TUL Společné řešení v oblasti vědy a výzkumu Partnerství v pedagogické oblasti
VíceVýznam inovací pro firmy v současném období
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových příjmů a jejich
VíceMinisterstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových
VíceI. Hlavní město Praha jako celek
I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2017 přebytkem ve výši 7 452 991,66 tis. Kč. Výsledek hospodaření hlavního
VíceROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014
III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace
VíceObchod s ICT zahrnuje velkoobchod se zařízením informačně komunikačních technologií (ICT), tj. s počítači, telekomunikačním zařízením a jejich díly.
Sektor informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT sektor) je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny ke zpracování,
VíceNávštěvnost vybraných kulturních zařízení v období ve světle statistiky
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu P.O.BOX 12 Fügnerovo náměstí 1866/5 120 21 Praha 2 telefon: +420 221 507 900 e-mail: nipos@nipos-mk.cz www.nipos-mk.cz Návštěvnost vybraných kulturních
VíceMapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého
Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci podnět k mapovaní oblasti vzešel z univerzitního prostředí: dojednána podpora a spolupráce s politickou reprezentací města i magistrátními odbory zejm.
VíceKultura v agendě EU KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2009 23. 6. MARTA SMOLÍKOVÁ
Kultura v agendě EU KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2009 23. 6. MARTA SMOLÍKOVÁ Kultura třešinka na dortu? koření života? nadstavba nebo podstata Kultura administrativní rámec v ČR UMĚNÍ KNIHOVNY A KNIŽNÍ KULTURA
VíceRozmístění služeb v Česku podle typu znalostní základny
Rozmístění služeb v Česku podle typu znalostní základny Mgr. Ondřej Slach, Ph.D. RNDr. Jan Ženka, Ph.D. Bc. Vendula Reichová Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta Ostravská
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2016
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za roku 2016 dosáhly tržby v běžných
VíceRegionální statistiky inovací a výzkumu a vývoje
Regionální statistiky inovací a výzkumu a vývoje Ing. Jana Kramulová Kolokvium 2 Struktura prezentace Úvod do tématu regionálních statistik Procedury k tvorbě indikátorů Příklady indikátorů v oblasti R&D
VíceRůst, stabilita. Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice. Anna Kadeřábková a kol.
Růst, stabilita Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice Anna Kadeřábková a kol. Obsah Souhrnné výsledky analýzy 17 EKONOMICKÁ VÝKONNOST A GLOBALIZACE I. Mezinárodní a sektorové srovnání ekonomické
VíceI. Hlavní město Praha jako celek
I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2018 přebytkem ve výši 6 660 789,91 tis. Kč. Výsledek hospodaření hlavního
VícePostavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008
TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle
VícePravidla hospodaření VŠE. Článek 1 Úvodní ustanovení
Příloha č. 1 Statutu VŠE Pravidla hospodaření VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Hospodaření VŠE se řídí zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a podmínkami stanovenými v rozhodnutích o poskytování
VíceOperační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů
Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, MPO 3. prosince 2013, Praha Strategická orientace OPPI Klíčový
VíceDavid Marek 20. dubna 2012
INFRASTRUKTURY pro výzkum a vývoj podpořené z OP VaVpI otázka udržitelnosti David Marek 20. dubna 2012 Úvodem deficit v kvalitě VaV infrastruktury investiční prostředky z OP VaVpI masivní rozvoj (činnosti?)
VíceSPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček
SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET Martin Souček Abstrakt: Práce se zabývá spotřebitelským košem a jeho vztahem k marketingu. Snaží se popsat vzájemné souvislosti a význam spotřebitelského koše pro marketing
VíceZpráva o Digitální cestě k prosperitě
Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VíceMIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací
MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny
VíceMAKROEKONOMIKA. Úvod
MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.
VíceII. Vlastní hlavní město Praha
II. Vlastní hlavní město Praha 1. Úvod Rozpočet vlastního hl. m. Prahy na rok 2017 byl schválen s příjmy v objemu 48 2 752,90 tis. Kč a výdaji v objemu 65 193 281,00 tis. Kč. Během roku 2017 byly na základě
VíceFAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness
VíceHODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR
HODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR Měrtlová Libuše CÍL ČLÁNKU na základě dostupných statistických dat analyzovat lidský, ekonomický a inovační potenciál krajů
VíceROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014
III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace
VícePENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC
PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace: Tak, jako je doprava je významnou a nedílnou součástí každé ekonomiky, jsou vydání na dopravu
VíceOsnova vstupní analýzy pro vyhledávání vhodných firem pro klastry
Osnova vstupní analýzy pro vyhledávání vhodných firem pro klastry Vstupní analýza v následující struktuře by měla být v rozsahu cca 20 25 stran formátu A4 (rozsah bez příloh). 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ
VíceOsnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů
Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry
VíceBUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ČLEN
BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB WWW.SPCR.CZ ADRESA FREYOVA 948/11, 190 00 PRAHA 9 ČLEN Průmysl v Moravskoslezském kraji PRŮMYSLOVÁ HISTORIE REGIONU Již od dob Rakouska-Uherska je průmysl
VíceNárodní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI
Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace
VíceStrategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)
272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie
VícePodnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.
Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky
VícePŘÍLOHY. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2018 COM(2018) 366 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, erým se zavádí program Kreativní Evropa (2021 2027) a zrušuje nařízení (EU)
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma
VíceROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013
III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace
VíceData a fakta o neziskovém sektoru v ČR
Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Studie: Zadavatel: Zpracovatel: Verze: k 1. 3. 2015 Vývoj a současný stav českých NNO v makroekonomických ukazatelích Rada vlády pro nestátní neziskové organizace,
VíceINDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ
INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VíceIV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010
IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010 Graf č. 1 Souhrnný inovační index (SSI Summary Innovation Index) 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 TR PL RO CY LV EL SK HU LT
VíceEKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA KULTURY
VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA KULTURY Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky
VíceSpotřeba domácností má významný sociální rozměr
Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2017
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2017 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za rok 2017 dosáhly tržby v běžných cenách
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 8. 2007 37 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci
Více