Mgr. Jana Hamplová. Kraj od A do ZET. aneb Co by měl znát nejen krajský zastupitel

Transkript

1 Mgr. Jana Hamplová Kraj od A do ZET aneb Co by měl znát nejen krajský zastupitel Leden 2004

2 O správě věcí veřejných trochu jinak Říkal mi před lety jeden kolega advokát, že nezná nudnější obor než je ten, který jsem si zvolila za jádro své právní praxe totiž právo územních samospráv. A velmi dlouze mi potom vyprávěl o svých zábavných obchodních kauzách, potetovaných delikventech ex offo a prokázaných či popřených otcovstvích. To jsou alespoň story, říkal. Kam se na podobné případy hrabou ty tvoje zastupitelské schůze! Inu, na názor má každý právo. Nicméně uběhlo několik let a právo územních samospráv přece jen poněkud vystoupilo ze stínu svých populárnějších kolegyň. Proč? Protože profesně krátkozraký kolega tehdy nedohlédl za horizont toho, co nás, občany, v nově obnovené samosprávě čeká. Milionové podvody a podvůdky, vysoké částky přistávající tu a tam nečekaně na účtech zastupitelů, složité obchodní případy městských obchodních společností, objemné zakázky a nekalé soutěže, překračování pravomocí, složité smlouvy a při troše dobré vůle a profesní nadsázky by se našlo i nějaké to sporné otcovství či sexuální harašení Ne, není to všechno jen o podobných pohromách a složitostech, chci jen říci, že život zastupitelský je pestrý a člověk se může nadít ledasčeho. Obzvláště proto, a nyní již vážněji, že hovoříme-li o právu územních samospráv, hovoříme o něčem, co je pod naprostým drobnohledem veřejnosti, tedy jde o rés publica věc veřejnou. A tak zatímco v soukromém sektoru můžete každého nestátního zvědavce poslat do háje, ve veřejné správě tomu tak není. Lze říci, že vykonáváte-li funkci ve veřejné správě, musíte na svůj úřad včetně sebe prozradit i to nelichotivé. A když ne po dobrém, tak po zlém soudy vás přinutí. Tedy zvláště od účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím a několika judikátech z oblasti neplatných právních úkonů je to ve veřejné správě často velmi napínavé a pro advokáta rozhodně ne nudné. Připočítáme-li sepětí s politikou, právník se v prostředí krajských a obecních samospráv může docela dobře profesně realizovat ve všech právních oborech. Co z toho vyplývá pro kandidáta či přímo člena zastupitelstva kraje? Je dobré něco ZNÁT. Je dobré vědět, kam sahají práva krajského zastupitele, jak je to s povinnostmi, na co si dát při rozhodování pozor, o které funkce eventuálně usilovat a proč, co si mohu dovolit ke krajskému úředníkovi, co si on může dovolit ke mně, co nám mohou provést občané, co můžeme provádět my jim, zkrátka mít v hlavě zastupitelskou kuchařku.

3 Není to snadné, protože být krajským zastupitelem je zase o stupínek výš než být zastupitelem městským (poměrně zajímavé situace nastávají v případě, kdy je jeden a týž člověk zastupitelem jak městským, tak krajským) a předpokládá se proto (a právem) také vyšší přehled a rozhled dotyčného. Tato publikace si neklade za cíl udělat z vás znalce práva územních samospráv, ale klade si za cíl dát vám do ruky potřebné znalosti, základní informace, praktické návody a pomůcky, abyste se ORIENTOVALI a vystupovali jako komunální politikové INFORMOVANÍ, abyste se nemuseli bát PROMLUVIT proto, že něčemu z krajské problematiky nerozumíte, a abyste byli PŘIPRAVENI na to ucházet se o některé krajské funkce bez toho, že byste tápali, O ČEM TYTO FUNKCE JSOU. Proto je též dávána přednost formě spíše populárně - odborné, a to tak, aby vám to odborné uvízlo v paměti. Pokud se mi tento cíl podaří splnit, budu spokojena. Pokud jsem totiž hovořila v úvodu zejména o těch pohromách a složitostech, které se v samosprávách dějí, musím zmínit také to, že máme města a kraje, které kvetou jejich zastupitelům pod rukama, které daly vyrůst řadě výrazných komunálních politiků, kteří jsou opravdovými osobnostmi (ať už jsou koaliční nebo opoziční), a kteří výrazně ovlivňují život v naší zemi. V tomto směru je význam především krajů zcela nepochybný, a volební strany, které pracují v krajských koalicích, a pracují dobře, mají jasný a daný prostor pro nepsanou volební kampaň pro volby parlamentní či senátní. To přitom nic nemění na tom, že na chybách koalice může vyrůst a vyniknout kvalita a schopnosti opozice. Politický prostor je tedy komplexem více spojených nádob, v nichž v každé se vyplácí pracovat dobře, protože to dobře se jako přívlastek přelévá do těch nádob jiných. Je tedy dobré jasně říci, že pracovat v krajském zastupitelstvu znamená pracovat už ve vyšší politické funkci, ve větším teritoriu než je vlastní obec či město (což je lákavé), avšak také před zraky více očí (což je především velmi zavazující). Před usednutím do krajských zastupitelských lavic neuškodí si to připomenout. Přeji Vám mnoho štěstí ve Vaší civilní i zastupitelské práci. autorka

4 A. Základní právní rámec aneb zákony a jiné prameny, na nichž kraj stojí. Člen zastupitelstva kraje by si měl před zahájením své zastupitelské práce přečíst minimálně tyto právní předpisy: Zákon o krajích (krajské zřízení) č. 129/2000 Sb. v aktuálním znění k Ústava České republiky č. 1/1993 Sb. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. Zákon o obcích (obecní zřízení) č. 128/2000 Sb. v aktuálním znění k Zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. v platném znění Zákon o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů - č. 312/2002 Sb. Zákon o zadávání veřejných zakázek očekává se v nejbližší době zcela nová právní norma Podle oboru, kterému by se chtěl v krajském zastupitelstvu věnovat, by měl znát dále i jiné oborové zákony, a také vědět, že nejen těmito právními normami se krajské zřízení řídí. Máme tu ještě řadu předpisů týkající se financí, kontroly apod., ale pro základní orientaci, která je naším hlavním cílem, postačují ty shora vyjmenované. Dalším důležitým zdrojem pro úspěšnou kandidaturu a následně práci v krajském zastupitelstvu jsou tyto prameny: a) znalost struktury úřadu kraje, do jehož zastupitelstva kandiduji Bylo by ostudou, kdybychom neznali, jak krajský úřad pracuje, kde sídlí a jeho představitele. Zde je zdrojem informací zejména Internet. b) znalost základních koncepčních dokumentů kraje Každý kraj přijímá v průběhu čtyř let řadu významných dokumentů, které by bylo dobré znát nebo alespoň vědět jejich základní obsah. Jedná se o různé koncepce apod. c) znalost základních údajů o kraji Mám na mysli údaje téměř statistické, ale hodně důležité. Příkladmo uvádím: počet obyvatel kolik bývalých okresů a kterých do něj spadá bývalá okresní města kde jsou v kraji nemocnice, školy, instituce 1 Hovořím-li v této publikaci o zákonu bez bližší specifikace, hovořím o zákonu o krajích. Ostatní zákony vždy specifikuji nebo jsou uvozeny samostatnou kapitlovou.

5 zástupce v zákonodárných sborech a jejich stranickou příslušnost největší podniky v kraji procento nezaměstnanosti v té které oblasti kraje složení obyvatelstva počty narozených dětí sociální ústavy atd. Znalost těchto informací je velmi důležitá pro rychlé argumentace při projednávání různých otázek. Pokud tyto informace nevíte vždy, protože nejste samozřejmě chodící encyklopedie, měly by být vždy obsaženy v podkladech, na jejichž základech máte rozhodovat (viz dále). B. Co je to kraj a jaké má role Zdánlivě banální otázka není zase až tak banální. Uvědomit si, co je to kraj a jaké má role, je velmi podstatné. KRAJ V 1, odst.1 zákona je obsažena základní definice kraje a jeho samostatné působnosti: Kraj je územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje. Pojem právo na samosprávu Právo na samosprávu je velmi frekventovaný argument v mnoha souvislostech. Je však nutné si uvědomit, že právo na samosprávu není bezbřehé. Má své meze, a to tyto: 1. meze samosprávy přirozené slovy klasika řečeno právo na v našem případě krajskou samosprávu končí tam, kde začíná právo na samosprávu kraje jiného (právo na samosprávu tedy nemůže být vykonáváno na úkor jiného celku s obdobným právem) 2. meze samosprávy stanovené státem obdobně jako u obcí i krajům svěřuje rozsah (meze) samosprávy stát, a to prostřednictvím zákonů, z nichž základním je právě zákon o krajích (ovšem nejen ten). Tyto meze mají více podob, uveďme ty nejtypičtější: a) na kraj jako subjekt právních vztahů se vztahují všechny právní předpisy jako na každou jinou právnickou osobu, a některé jednání je mu stejně jako jiným zapovězeno tedy kraj podléhá legislativním normám jako každý, a tím je ve svých právech omezován b) zákon o krajích pak zakotvuje speciální úpravu řady otázek například dispozice s majetkem, veřejné zápisy z jednání orgánů kraje apod. (připomeňme diskuzi ohledně práva státu vázat dispozice s majetkem na státní souhlas) c) meze dané podstatnou samosprávného subjektu ty vyjadřuje citované ustanovení formulací..a v souladu s potřebami kraje. Výkon samosprávy by tedy nikdy neměl být v rozporu s těmito

6 potřebami kraje, což v určitých souvislostech může být (resp. by měl být) omezující faktor v rozhodování orgánů kraje. d) Vykonává-li vrchnostenskou (autoritativní) správu, pak smí jen to, co je mu zákonem dovoleno, nikoli naopak, a svého vrchnostenského postavení nesmí zneužívat v soukromoprávních vztazích. 3. meze finančních možností stát určuje vedle zákonů meze samosprávy kraje ještě dalším významným nástrojem, a tím jsou finanční prostředky kraji přidělované. Veškeré plány kraje v mezích jeho pravomoci mohou vzít za své proto, že na ně nebude mít peníze, přičemž sám jejich výši nijak výrazně ovlivnit nemůže. SAMOSTATNOST KRAJE Ustanovení 1, odst.2 otázku právní subjektivity krajů dále rozvíjí, a to takto: Kraj je veřejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. To, že kraj vystupuje svým jménem a nese odpovědnost za své smlouvy a jiné právní vztahy, je celkem jasné a pochopitelné. V souvislosti s výkladem k odst.1 je však nutné podotknout, že vzhledem k různým omezením a specifikům samosprávy se stát nikdy nemůže zbavit minimálně nepřímé odpovědnosti za fungování krajů, protože on je to, kdo jim dává pravidla a peníze. ROLE KRAJE Proč byl kraj vlastně vytvořen vyjadřuje ve zkratce 1, odst.3 zákona: Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. Přestože se jedná o poměrně obecnou formulaci, musíme si povšimnout další meze samosprávy, kterou obsahuje. Říká-li, že kraj pečuje o rozvoj a potřeby svých občanů, hned vzápětí určuje hranici, kterou přitom orgány kraje musí mít současně na mysli - touto hranicí je veřejný zájem. Tedy ani v případě, že kraj chce rozvíjet své území a snaží se vykonat něco pro potřeby svých občanů, nesmí současně s plněním těchto úkolů jít proti veřejnému zájmu, což zákon v této souvislosti správně chápe jako vyšší hodnotu. Co se tím má na mysli nejlépe ukážeme na konkrétním případu potřeby určité skupiny občanů by jistě uspokojilo, kdyby kraj prosadil například silnici přes chráněné území, protože by se jim urychlil přesun do zaměstnání. Výstavba podobné silnice by však byla zcela jistě proti veřejnému zájmu, kterým v tomto případě může být ochrana životního prostředí. Tedy potřeby občanů nemusí být vždy v souladu s veřejným zájmem. Ale pozor, platí to i naopak prosazovat tzv. veřejný zájem, přestože nad míru rozumnou je jeho realizace v rozporu s potřebami občanů, není rovněž v souladu s citovaným ustanovením.

7 Orgány kraje musí proto ve svém rozhodování zvládnout velmi nelehkou úlohu zajišťovat potřeby občanů a současně rozhodovat v souladu s veřejným zájmem, který lze definovat v některých případech velmi ztěží. O to vyšší odpovědnost orgány krajů mají. Omezení, které mimo jiné vyjadřuje 1, odst.4, již bylo zmiňováno: Kraj má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. Kraj je sice samostatným subjektem, samostatně hospodaří, ale nikoli rozsahu jako osoba soukromého práva, ve svých dispozičních právech je značně omezen. Typické je omezení smluvní volnosti při převodech majetku apod., což je jeden ze styčných bodů zákona o krajích a o obcích. V této souvislosti je nutno zmínit jako jeden ze stěžejních omezujících zákonů zákon o zadávání veřejných zakázek, který se samozřejmě na kraje plně vztahuje (viz dále). Z tohoto základního rozboru jediného paragrafu zákona vyplývá, že úloha krajů jako územně samosprávných celků není vůbec jednoduchá. C. Postavení kraje Kraj nemá jednoduchou pozici. Uvědomme si základní druhy vztahů, které se ho dotýkají: kraj stát kraj obec kraj soukromý sektor Lze tedy říci, že kraj je průsečíkem mezi obcí a státem, a to není jednoduchá pozice. Zatímco zastupitelstvo obce může hájit zájmy jen své obce, zastupitelstvo kraje musí mít na zřeteli zájmy všech obcí v kraji, přičemž jejich zájmy mohou být mnohdy protichůdné, a rozhodování je pak pro zastupitele někdy až schizofrenní. K této problematice se proto vracím ještě v části o střetu zájmů. Samostatnou kapitolou jsou vztahy státu a kraje, v nichž se utkává snaha státu krajům zasahovat do jejich pravomocí se snahou krajů být co nejvíce samostatnými. Hranici mezi nutným vlivem a oprávněnou samostatností ukáže patrně až čas. D. Orgány kraje Orgány kraje jsou nejpodstatnější částí zákona o krajích. Proto je jim věnován i zde značný prostor. V 2, odst.1 zákona najdeme výčet čtyř hlavních orgánů kraje: Kraj je spravován, v rozsahu stanoveném zákonem, zastupitelstvem kraje (dále jen "zastupitelstvo"). Dalšími orgány

8 kraje jsou rada kraje (dále jen "rada"), hejtman kraje (dále jen "hejtman") a krajský úřad. Z výčtu je očividné, že prioritním orgánem kraje je z pohledu hierarchie nejvýše postaveno zastupitelstvo kraje, kterému se zde přisuzuje právo a povinnost spravovat kraj. Další orgány jsou zmiňovány tzv. v druhém běhu, jakoby existovaly jaksi druhé v pořadí co do významu. Takto zdůrazněná hierarchie se však poněkud rozchází s další stavbou zákona citované orgány zde mají poměrně přesně vymezené pravomoci, což poněkud pozici zastupitelstva kraje jako nejvyššího orgánu mírně oslabuje. Je však důležité si uvědomit, že existují poměrně velké možnosti zásahů do vzájemných pravomocí (viz dále). Přesto je nutno podotknout, že i když je zastupitelstvo kraje charakterizováno jako nejvyšší, z praktického hlediska je nejvýznamnějším orgánem (co do hierarchie i pravomoci) rada kraje.orgány kraje by šlo charakterizovat asi takto: zastupitelstvo nejvyšší (nejvíce podobné parlamentu) rada výkonný (nejvíce podobná vládě) hejtman (nemá příliš pravomocí, je ale významný reprezentant s přirozenou autoritou funkce, nejvíce podobný premiérovi) krajský úřad (úřední aparát, nejvíce podobný úřadu vlády, ministerstvům) E. Zastupitelstvo kraje SLOŽENÍ Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva se odvíjí podle počtu obyvatel kraje. Kraj do obyvatel 45 členů Kraj nad do obyvatel 55 členů Kraj nad obyvatel 65 členů Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se konají volby. Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení na úřední desce a dále ve Věstníku. Počet členů zastupitelstva tedy nezávisí od vůle zastupitelů předchozích, ale je přesně stanoven zákonem. VOLBY Volby do zastupitelstva kraje se řídí zákonem č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. V tomto zákoně mimo jiné najdeme, KDO SE MŮŽE STÁT ČLENEM ZASTUPITELSTVA a kde je naopak NESLUČITELNOST FUNKCÍ. KDO MŮŽE BÝT ČLENEM ZASTUPITELSTVA KRAJE

9 Členem zastupitelstva kraje může být zvolen každý volič (tj. osoba starší 18 let), u kterého není překážka ve výkonu volebního práva. Překážkou tohoto pasivního volebního práva je: a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, b) zbavení způsobilosti k právním úkonům KDO NEMŮŽE BÝT ČLENEM ZASTUPITELSTVA KRAJE Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná a) s funkcí vykonávanou na ministerstvu jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním b) s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje, zařazeným do krajského úřadu zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním (jen tehdy, vykonává-li zaměstnanec příslušnou funkci na orgánu, jehož územní působnost se alespoň zčásti kryje s územní působností tohoto kraje). c) s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem v níž má kraj majetkovou účast Neslučitelnost funkcí je zakotvena poměrně široce. Uveďme příkladmo, kdo by neměl být krajským zastupitelem: ředitel školy zřízené krajem, jednatel společnosti založené krajem, žádný z úředníků městského či obecního úřadu v regionu kraje, žádný z úředníků ústředního orgánu státní správy, vedoucí pobočky úřadu práce v regionu kraje, atd. Princip je jasný jde o potencionální střet zájmů. Otázka zní MOHOU TITO LIDÉ ALE KANDIDOVAT? A je nutné si odpovědět, že kandidatuře nic nebrání. Nemohli by však volené místo v samosprávě přijmout. Častou praxí proto může být pomoc na kandidátkách do počtu anebo svou autoritou. Podle mého názoru to není v pořádku, ale zákon to nezapovídá. NOVÉ VOLBY Nové volby do zastupitelstva kraje se konají, jestliže se počet členů zastupitelstva kraje v tomtéž volebním období sníží o více než polovinu oproti počtu stanovenému zákonem a současně nejsou náhradníci. Nastanou-li tyto důvody pro konání nových voleb do zastupitelstva kraje, zašle ředitel krajského úřadu návrh na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva kraje Ministerstvu vnitra, a to do 30 dnů ode dne vzniku důvodu pro jejich vyhlášení. Nové volby do zastupitelstva kraje vyhlásí ministr vnitra do 30 dnů po zaslání návrhu.

10 POZOR: V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev krajů se však nové volby nekonají. ČLEN ZASTUPITELSTVA FUNKCE Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí. To má své důsledky například ve vztahu k zákoníku práce, který ve svých ustanoveních vytváří pro výkon veřejné funkce podmínky. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Krátkodobě uvolněnému zaměstnanci k výkonu veřejné funkce a občanské povinnosti poskytne zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci uvolněnému dlouhodobě pro výkon veřejné funkce poskytne zaměstnavatel, pro kterého byl uvolněn, přiměřenou odměnu, která se posuzuje jako mzda; náhrada mzdy od zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru, mu nepřísluší. Co tato ustanovení zákoníku práce znamenají: zastupitel kraje má právo na volno ze zaměstnání, ale jen tehdy, nelze-li činnost spojenou s funkcí vykonat mimo pracovní dobu pokud jej uvolňuje krátkodobě, dává mu za tu dobu průměrnou mzdu (má pak právo na refundaci) pokud jej uvolňuje dlouhodobě (uvolněné volené funkce), dává mu odměnu subjekt, pro který byl uvolněn, tedy v našem případě jej platí kraj, a zaměstnavatel mu mzdu nevyplácí, ale pracovní poměr mu trvá Je však zřejmé, že v některých zaměstnáních je výkon veřejné funkce obtížný, ne-li nemožný. Jedná se o výrobní provozy, kdy by zaměstnavatel nemohl tolerovat odbíhání zaměstnance, ač mu to zákon nařizuje, někde si to zaměstnanec ani nedovolí uplatňovat. Tyto praktické otázky však nevyřeší ani tak zákon, jako spíše to, že výkon veřejné funkce musí být ctí a takto musí být napřed vnímán veřejností. Pak bude i poskytování volna ze strany zaměstnavatelů působit menší potíže. Zákon dále stanoví, že člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru. Praxe bývá bohužel též různá. VZNIK MANDÁTU Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění:

11 "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky." Člen zastupitelstva skládá slib před zastupitelstvem pronesením slova "slibuji". Složení slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem. 2 ZÁNIK MANDÁTU Mandát člena zastupitelstva kraje zaniká ukončením hlasování ve druhý den voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva kraje Má se na mysli původní mandát člena zastupitelstva. odmítnutím složení slibu člena zastupitelstva kraje nebo složením slibu s výhradou Zákonodárce dává slibu takový důraz, že jeho odmítnutí má za následek zánik mandátu samotného. okamžikem, kdy hejtman kraje obdrží písemné oznámení o odstoupení z funkce člena zastupitelstva kraje; oznámení o odstoupení nelze vzít zpět Pokud člen zastupitelstva oznámí rezignaci ústně, nezaniká jeho mandát. Vždy musí učinit odstoupení písemně. Tento písemný projev nemůže jakkoli odvolat. úmrtím člena zastupitelstva kraje. Kromě těchto případů zaniká mandát člena zastupitelstva kraje okamžikem, kdy to vysloví příslušné zastupitelstvo kraje z důvodu neslučitelnosti funkce V případě neslučitelnosti funkcí, která nastane okamžikem zvolení členem zastupitelstva kraje, nevysloví příslušné zastupitelstvo kraje zánik mandátu na ustavujícím zasedání, ale umožní takto zvolenému členu zastupitelstva kraje, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující k odstoupení z funkce, která je důvodem neslučitelnosti, nebo ke skončení pracovního poměru, který je důvodem neslučitelnosti. ztráty volitelnosti (viz. výše) pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody Nepostačuje tedy pouhé obvinění a ani odsouzení, není-li pravomocné například proto, že se odsouzený odvolal. Pokud jde o trestný čin, nemusí se jednat o trestný čin spojený s výkonem funkce, ale o jakýkoli trestný čin. NASTUPOVÁNÍ NÁHRADNÍKŮ Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu kraje, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice v příslušném pořadí, které vzešlo z voleb. Náhradník získává mandát člena zastupitelstva kraje dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž zanikl mandát člena 2 Zajímavostí je, že v původním znění zákona bylo za zněním slibům ještě uvedeno, že Práv a povinností se člen zastupitelstva ujímá složením slibu. To dnes již za textem není.

12 zastupitelstva kraje, za něhož náhradník nastupuje. Náhradník nastupuje i v případě, kdy soud shledá důvodným návrh na neplatnost volby kandidáta. Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva kraje. Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník v příslušném pořadí. PRÁVA ČLENA ZASTUPITELSTVA KRAJE Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo a) předkládat návrhy na projednání zastupitelstvu radě výborům komisím To znamená, že člen zastupitelstva může dostat na pořad jednání uvedených orgánů jakýkoli bod. Druhou otázkou je pak kvalita projednání, ale v zásadě platí, že by žádný z těchto orgánů neměl odmítnout zařadit bod navržený členem zastupitelstva z programu a v programu být prostě musí. Toto právo je velmi důležité pro práci v opozici. Ideální formou je návrh písemný, upozorňuji ještě na podmínky, které často stanoví jednací řád. S jednacím řádem by podávání návrhů mělo být v souladu. b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu jednotlivé členy rady předsedy výborů na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je kraj na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které kraj založil nebo zřídil Písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů, Velmi důležité ustanovení, dávající členu zastupitelstva právo dostat se ke všem informacím. Může se dokonce obracet nejen na radu jako celek, ale i na jednotlivé radní. Podobné adresné dotazy bývají někdy velmi nepříjemnou politickou zbraní. V každém případě musí být odpověď písemná. V případě, že odpověď člen zastupitelstva neobdrží, může se obrátit na krajský úřad s žádostí o nápravu, může věc zveřejnit, a objevují se první pokusy dávat podobné věci k soudu. Precedentní rozsudek v nějaké podobné věci však zatím nepadl. I na připomínku a podnět by měl zastupitel dostat písemnou odpověď, nejen na dotaz. c) požadovat informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu od zaměstnanců právnických osob, které kraj zřídil Informace musí být poskytnuta do 30 dnů.

13 Opět velmi důležité ustanovení. Jde o rozšiřující právo, kdy povinným subjektem už není pouze statutární zástupce, ale i zaměstnanci. Problémem bývá pojem související s výkonem jeho funkce. Zastupitel by měl proto uvést, proč informaci žádá a jak ji potřebuje pro práci zastupitele. Předejde tak dohadování následnému. Informace už nemusí být písemná, a lze se spokojit i s ústním vysvětlením. POVINNOSTI ČLENA ZASTUPITELSTVA KRAJE Povinnosti člena zastupitelstva zákon vyjmenovává též, ale je nutno říci, že jsou to povinnosti toliko deklaratorní, nevymahatelné, a jejich porušování je sankcionováno pouze politickou odpovědností, tedy případným dalším nezvolením. Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva zúčastňovat se zasedání jiných orgánů kraje, je-li jejich členem plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží hájit zájmy občanů kraje jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce. Pouze neúčast v jiných orgánech než v zastupitelstvu a neplnění úkolů v nich může být důvodem k jeho odvolání. Pokud se nezúčastňuje zasedání zastupitelstva, nebo nehájí zájmy občanů kraje, nebo se nechová řádně, nemůže jej nikdo sankcionovat například tím, že by až ztratil mandát. STŘET ZÁJMŮ Se do zákonné úpravy samospráv dostal až v roce 2000 (s novým zákonem o obcích a ze zcela novým zákonem o krajích). A co o střetu zájmu říká zákon o krajích? Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu škodu pro něj samotného osobu blízkou (zejména příbuzní v řadě přímé) pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu kraje, který má danou záležitost projednávat. 3 Oproti původnímu znění, které platilo do , se již nehovoří o vyloučení z projednávání a rozhodování v té konkrétní věci. Ustanovení o střetu zájmů se tak dostalo toliko do deklaratorní roviny, a povinnost 3 Původní znění bylo následující: Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání příslušného orgánu kraje. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán kraje.

14 zastupitele je pouze OZNAMOVACÍ. Může se projednávání účastnit, může i hlasovat. Střetáme se tedy opět spíše s odpovědností politickou. Zajímavé je, že v případě zastupitelstev obecních zůstalo znění nezměněno, a tak hlasováním mohou kolegové vyloučit zastupitele pro střet zájmů existující či nikoliv. Tato disproporce mezi jinak téměř duplicitními zákony se stala možná spíše omylem, ve kterém zákoně ale těžko říct. Podle mého názoru je možné tyto otázky vyřešit i Etickým kodexem přijatým zastupiteli pro sebe sama, kde se jasně uvede, které záležitosti budou chápány jako střet zájmů, a že zastupitel nebude v daných věcech hlasovat. Přestože podobný dokument by nebyl právně závazný,m je jasnou deklarací a stanovením pravidel, která budou pro všechny stejná. PRAVOMOC Pravomoc zastupitelstva kraje je stanovena v 35 zákona o krajích. Ten ve svém odstavci 1) uvádí napřed obecné pravidlo, které směřuje pravomoc zastupitelstva téměř vždy pouze do oblasti samostatné působnosti (tedy samosprávy), a to takto: Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon. Zde je nutné si vysvětlit pojem VEŘEJNÁ SPRÁVA, přenesená a samostatná působnost. Kraje vykonávají stejně jako obce působnost a) přenesenou (státní správa laicky řečeno jde o správu, do níž zastupitelstvo nemůže mluvit, a má zajišťovat pouze to, aby byla kvalitně vykonávána) b) samostatnou (výkon samosprávy opět laicky řečeno naopak je to oblast, do které nemůže mluvit stát). Veřejná správa je správa veřejných záležitostí, tedy opak soukromých zájmů. Stát a další subjekty (také kraj), které jsou povolané ke správě veřejných záležitostí, jsou nadány veřejnou mocí. Tu mají svěřenu proto, aby mohly správu veřejných věcí realizovat. Veřejná správa se zaměřuje především na zabezpečování veřejného pořádku a veřejných služeb, tedy existuje tam, kde nemůže anebo není možné aby působil subjekt soukromý. Jinými slovy řečeno je veřejná správa činností státu, která není soudnictvím a zákonodárstvím, ale která je přesto nezbytná k tomu, aby stát fungoval a plnil své funkce. Tyto funkce jsou dvojí - organizační a mocenské ochrany. Veřejnou správu můžeme dále rozdělit na již zmíněné dvě částí - správu státní a samosprávu (záležitosti, kterých se stát vzdal ve prospěch samosprávy). V obou případech jde o prosazování a realizaci veřejného zájmu, tedy nikoli zájmů soukromých, individuálních. Tedy pojem veřejná správa je širší než samospráva, zahrnuje v sobě oba pojmy - státní správa i samospráva.

15 Schéma veřejná správa, státní správa, samospráva ve vztahu ke kraji Veřejná správa Státní správa Samospráva Přenesená působnost Samostatná působnost KRAJ + Soukromoprávní vztahy v rámci samostatné působnosti O ČEM ZASTUPITELSTVO KRAJE ROZHODUJE V odst.2 pak zákon uvádí konkrétní rozhodovací pravomoci zastupitelstva, z nichž příkladmo uveďme ty nejvýznamnější: Zastupitelstvu kraje je mimo jiné vyhrazeno: předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně v souladu se zákonem (zákonodárná iniciativa) Zákonodárná iniciativa je velmi významná. Obce podobnou možnost nemají, kraje ano. Znamená to, že kraj může předložit návrh zákona, návrh na změnu zákona apod. Tato pravomoc výrazně posiluje kraje v rámci státní hierarchie, a je možné, že kraje budou této pravomoci v budoucnu hojně využívat předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem Obdobně jako zákonodárná iniciativa je i tato pravomoc kraje důležitá a může mít velký dosah. Jde o to, že kraje nemusí dosahovat vyslovení protiústavnosti přes jednotlivé kauzy, ale může se obrátit na Ústavní soud hned a přímo. Tuto možnost nemají obce obdobně jako v případě zákonodárné iniciativy. vydávat obecně závazné vyhlášky kraje, koordinovat rozvoj územního obvodu K obecně závazným vyhláškám kraje se vracím podrobněji dále. schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění schvalovat územně plánovací dokumentaci pro území kraje a vyhlašovat její závazné části obecně závaznou vyhláškou kraje

16 stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje Výše uvedené tři oblasti jsou těmi, v nichž může dojít ke střetávání lokálních zájmů, a kraj by měl být ten, kdo bude v těchto lokálních zájmech rozhodcem. V této souvislosti připomínám mít pro určité etapy rozhodovacího procesu dostatek informací a nepodlehnout jen jednomu předloženému pohledu na problém. O podkladech, které by měl zastupitel vyžadovat, píši dále v části pojednávající o průběhu jednání. rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný účet kraje To mimo jiné znamená, že zastupitelstvo schvaluje vše, co se týká rozpočtu, čerpání z něj apod., a to i v případech, kdy o věci samé rozhoduje dále rada kraje. Rada nesmí nikdy překročit meze schváleného rozpočtu. zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny, schvalovat zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, společenskou smlouvu a stanovy obchodních společností, které kraj hodlá založit, a rozhodovat o účasti kraje v obchodních společnostech a v obecně prospěšných společnostech včetně stanovení výše vkladu Právnické osoby založené nebo zřízené krajem jsou složitou problematikou. Pro otázky pravomoci zastupitelstva však platí, že vše důležité by jím mělo jednoznačně projít. Chybná je praxe, že právnické osoby vzniknou, a dále se zastupitelstvo o jejich činnosti apod. nic podstatného nedozví. Základním pravidlem je, že nejenom výslovně to, o čem hovoří toto ustanovení, zastupitelstvo rozhoduje, ale rozhoduje též o všech změnách, vypuštěních, doplněních, tedy o všech součástech listin, které jako prvotní schvaluje. Tím výčet pravomocí zastupitelstva nekončí. Ve stejném ustanovení pod písm. s) najdeme ještě obecnou pravomoc ( zastupitelstvu je vyhrazeno plnit další úkoly stanovené zákonem ), která vyjadřuje, že i zvláštní zákony mohou stanovit zastupitelstvu kraje další pravomoci, nejen tedy striktně a pouze zákon o krajích. To se týká zejména odvětvových oblastí života kraje. V 36 zákona o krajích najdeme výčet majetkoprávních úkonů kraje, které přísluší zastupitelstvu. Uveďme opět příkladmo nejvýznamnější: nabytí a převod nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů To znamená koupě, prodej, darování, spory jsou o svěření do užívání, ale protože jde svým způsobem o dlouhodobé předání, doporučuji i tyto úkony kraje schvalovat v zastupitelstvu. poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad Kč v jednotlivých případech S ohledem na další ustanovení si myslím, že analogií lze říci, že pro jednotlivce se uvažuje dar ,- Kč a rok, tedy součet v roce nesmí tuto hodnotu překročit, jinak musí schvalovat zastupitelstvo jak je zde uvedeno.

17 poskytování dotací z vlastních prostředků občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí v hodnotě nad Kč jedné organizaci v kalendářním roce Obdobné ustanovení, které již řeší i roční součet. poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití Dotace obcím se dostaly do samostatného ustanovení, a to z více důvodů. Těmito důvody jsou: 1. jasná deklarace, že dotace lze obcím poskytovat z prostředků krajské samosprávy 2. jasné stanovení, že o jakékoli dotaci bez ohledu na výši rozhoduje zastupitelstvo kraje (důvodem je vyšší transparentnost pro všechny obce kraje) 3. zakotvení, že kraj má právo kontrolovat využití dotací (což u jiných subjektů nemůže, nedohodne-li se s nimi jinak) vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než Kč Ostatní případy rozhoduje rada. Vzdání se práva a prominutí pohledávky znamená, že jednou provždy nemůžeme právo uplatňovat a pohledávku požadovat. Děje se tak většinou v odůvodněných případech, na žádný z těchto kroků zastupitelstva nemá nikdo nárok. Příkladem vzdání se práva je například vzdání se práva věcného břemene, prominutí pohledávky je de facto odpuštění dluhu. POZOR, o pohledávky i prominutí jejího příslušenství musí schválit zastupitelstvo, překračuje-li příslušenství uvedenou částku. Na to se občas zapomíná. zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než Kč Toto ustanovení se netýká nemovitostí, ale věcí movitých a práv, např. zastavit lze i pohledávku apod. V praxi může vzniknout spor o to, zdali se má na mysli zástava jako celek (součet více zastavených movitých věcí a práv) nebo zda se to týká jen jednotlivostí. Domnívám se, že je-li zástava zřizována najednou, je nutno pracovat se součtem zastavených věcí a práv, pokud se zástavy využívá vícekrát, jednotlivě, pak se pracuje s tou kterou částkou. uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky, výpůjčky, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdružení Především si musíme uvědomit, že zde o těchto právních úkonech rozhoduje zastupitelstvo bez ohledu na finanční výši. Často se to v praxi zaměňuje s hodnotou 200 tisíc, ale v těchto právních úkonech nemá hodnota na rozdělení pravomoci vliv. Vždy zastupitelstvo kraje. zastavení nemovitostí Opět není finančně limitováno. Zastavuje-li se nemovitost, pak o tomto musí vždy rozhodnout zastupitelstvo. Pokud jde o pojem nemovitost, pak nemovitostmi jsou pozemky, budovy, rozestavěné stavby, vodní plochy, dnes už i samostatné bytové jednotky 4 4 Zákon 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů (v platném znění)

18 uzavření dohod o splátkách na dobu delší než 18 měsíců Splátky do 17 měsíců může schválit rada kraje. MOŽNOST VYHRADIT SI DALŠÍ PRAVOMOCI Ale ani tímto výčet pravomocí zastupitelstva nekončí. Velmi významná ustanovení obsahuje 37, který říká, že Zastupitelstvo má právo vyhradit si další pravomoci v samostatné působnosti mimo pravomoci vyhrazené radě podle 59 odst. 1 Co to znamená? Vedle věcí v zákoně výslovně uvedených existuje ještě stovky a tisíce dalších věcí, o kterých musí kraj rozhodovat. Zákon proto stanovil pravidlo, že pokud o některé věci zákon nehovoří, spadá do působnosti rady kraje, ale POZOR, zde je možnost si určité věci vyhradit do rozhodování zastupitelstva. Pokud tedy zastupitelstvo kraje chce o některých věcech, které zákon nezmiňuje, rozhodovat, může si toto rozhodování VYHRADIT, jiným slovem vymínit. Této pravomoci málokterá zastupitelstva využívají, přitom je to významná možnost jak na zastupitelstvo přenést některá významná rozhodování. CO SI MŮŽE ZASTUPITELSTVO NAPŘÍKLAD VYHRADIT? Rozhodnutí o konečném vítězi soutěže o veřejnou zakázku a schválení smlouvy o dílo Rozhodování o věcných břemenech O pravidlech pro konání soutěží dle zákona o zadávání veřejných zakázek (např. od jaké částky se režim podřídí veřejné obchodní soutěži apod.) Schvalování běžných smluv o dílo JAK VÝHRADU PROVÉST? Základním předpoklady řádně provedené výhrady rozhodování jsou tyto: 1. výhrada musí být provedena předem 2. výhrada musí být přijata usnesením nadpoloviční většiny členů zastupitelstva 3. Důležitá je určitost formulace usnesení, aby nepřipouštěla jiný výklad 4. Vyhradit si lze rozhodnutí i o individuální věci, nemusí jít vždy o výhradu pro všechny podobné případy. CO SE STANE, KDYŽ TATO VÝHRADA NEBUDE RESPEKTOVÁNA? Může se teoreticky stát, že rada rozhodne přesto, že zastupitelstvo kraje si věc vyhradilo do svého rozhodování. Tento krok by měl stejné důsledky, jako když věc rozhodne k tomu neoprávněný orgán kraje. Viz dále Schvalovací proces. Ani to však není vše, o čem zastupitelstvo rozhoduje. Je zde situace, v níž může do jeho pravomoci spadnout věc, kterou jinak rozhoduje ze zákona rada kraje. PŘÍPADY, KDY ZASTUPITELSTVO ROZHODUJE NAMÍSTO RADY Tuto situaci upravuje 35, odst.3 zákona takto:

19 Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena rozhodnutí podle 62. Ustanovení 62, které je zde citováno, obsahuje významné oprávnění hejtmana kraje: Hejtman pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva. Je to velmi významné oprávnění hejtmana, který může svým osobním rozhodnutím změnit zákonnou pravomoc rozdělenou mezi orgány kraje, a to tak, že věc z pravomoci rady vyjme a předá ji zastupitelstvu. Přitom pojem NESPRÁVNÝ v daných souvislostech neznamená nezákonný, ale nesprávnost v tom nejširším významu. Tedy hejtman, pokud se mu rozhodnutí rady nelíbí, může výkon tohoto rozhodnutí pozastavit a předat věc na půdu zastupitelstva. Důvod je zřejmý očekává, že v zastupitelstvu se může objevit jiný poměr sil a rozhodnutí bude jiné. Zákon obsahuje ještě jeden případ, kdy zastupitelstvo přejímá působnost rady. Ten je obsažen v 60: Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady tak, že rada není usnášeníschopná a na nejbližším zasedání zastupitelstva nebude počet členů rady doplněn tak, aby usnášeníschopná byla, vykonává její působnost, až do zvolení potřebného počtu členů rady, zastupitelstvo. V těchto případech zastupitelstvo může svěřit hejtmanovi plnění některých úkolů rady. Zde je již vůle zcela ponechána na zastupitelstvu, Není-li tedy funkční rada, pak celou její pravomoc přebírá zastupitelstvo, které zase kteroukoli z těchto pravomocí může přenést na hejtmana. Tento přenos na hejtmana je nutné opět udělat usnesením, a to zcela srozumitelným a jasným. Když shrneme všechna tato ustanovení do základního přehledu, můžeme vyjádřit pravomoc zastupitelstva asi takto: Pravomoc vyhrazená zákonem Jedná se o pravomoci, které zastupitelstvo NESMÍ přenést na žádný jiný orgán kraje Pravomoc dle zvláštních zákonů Pokud zvláštní zákon určí další pravomoc, měl by rovněž určit, zda se jedná o pravomoc výhradní, nebo zda ji zastupitelstvo může svěřit jinému orgánu kraje Pravomoc, kterou si zastupitelstvo vyhradilo Jedná se zbytkové věci, které zákon nesvěřuje ani zastupitelstvu, ani radě. Zastupitelstvo tuto výhradu provést MŮŽE a nemusí. Výhrada by měla být provedena předem Naopak NESMÍ si vyhradit pravomoci, které patří dle zákona radě kraje..

20 Pravomoc rady pro zastupitelstvo nedotknutelná Pravomoc rady, kterou na zastupitelstvo přenesl hejtman kraje To, co zákon svěřuje radě kraje, si zastupitelstvo NESMÍ vyhradit. Nesmí tedy zasahovat ani do rozhodnutí rady v zbytkové pravomoci, když už bylo rozhodnuto. Jedná se o postup dle 62. Jedná se o významné oprávnění hejtmana kraje, kterým MŮŽE zcela změnit rozdělení pravomoci dle zákona v konkrétní věci. Zdá-li se mu rozhodnutí rady nesprávné, pozastaví jeho výkon a přenese pravomoc rozhodnout na zastupitelstvo kraje. Pravomoc rady, kterou vykonává proto, že rada se není schopna usnášet pro nízký počet členů. Velmi specifická situace. V případě, že rada není usnášeníschopná, tj. má malý počet členů a nedojde k jejich volbě, stává se zastupitelstvo současně radou, navíc může pravomoci rady přenést na hejtmana. Lze tedy říci, že zastupitelstvo teoreticky tím, že nechá poklesnout počet členů rady, ovládne všechny významné pravomoci kraje. Další pravomoci zastupitelstva jsou zmíněny v části týkající se výborů zastupitelstva. F. Rada kraje ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A VOLBA RADY Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Ani ona nemůže tedy až na výjimky zasahovat o věcech z oblasti státní správy. ( Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon ). Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Laicky lze tedy říci, že rada je zastupitelstvu podřízena. Být členem rady tedy neznamená být členem vyššího orgánu než je zastupitelstvo, ale znamená to mít větší politický vliv, což jsou dvě odlišné věci. Radu tvoří hejtman náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) další členové rady Všichni jsou voleni z členů zastupitelstva. Počet členů rady je stanoven dle počtu obyvatel krajem, a to takto: do obyvatel 9 členů nad obyvatel 11 členů Dále platí, že je-li hejtman nebo náměstek hejtmana odvolán z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady.