K aktuálním otázkám společného jmění manželů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "K aktuálním otázkám společného jmění manželů"

Transkript

1 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005 MILAN MAKARIUS K aktuálním otázkám společného jmění manželů I. Úvod I.1 Úvod, vymezení pojmu společného jmění manželů Uzavření manželství mezi mužem a ženou nemá pouze sociální a společenské aspekty, ale má své důsledky i v rovině právní. S uzavřením manželství náš právní řád mimo jiné spojuje vznik společného jmění manželů. Jedná se o majetkové společenství, které je nerozlučně spojeno právě s manželstvím a představuje specifickou podobu vlastnického práva. Zákon zde v důsledku uznávané plurality subjektů vlastnického práva přiznává práva, která obecně náleží vlastníku věci, více fyzickým osobám, a to manželům. Společné jmění manželů tvoří jednu ze dvou alternativ plurality subjektů vlastnického práva. Druhou alternativou je podílové spoluvlastnictví více vlastníků. Současná právní úprava společného jmění manželů i podílového spoluvlastnictví je obsažena v části druhé, hlavě druhé občanského zákoníku. 1) Obě podoby pluralitního vlastnického práva mají určité společné prvky, avšak zároveň se od sebe značně odlišují. Společným rysem podílového spoluvlastnictví a společného jmění je zejména pluralita subjektů vlastnického práva, když práva náležející vlastníku věci jsou zákonem přiznávána několika subjektům. Zatímco u podílového spoluvlastnictví je okruh subjektů neomezený a může se jednat o fyzické i právnické osoby, u společného jmění manželů těmito subjekty mohou být pouze dvě fyzické osoby, které uzavřely manželství. Společné jmění manželů tak může vzniknout pouze mezi manžely. Jedinou výjimku tvoří případ neplatného manželství, kdy na rozdíl od nicotného manželství rovněž dochází ke vzniku společného jmění manželů. 2) Předmětem společného jmění manželů mohou být nejen věci, ale i závazky a případně i penězi ocenitelná práva. 3) Jelikož se ve svém základu jedná o formu vlastnického práva, jeho obsah se odvíjí z ustanovení 123 občanského zákoníku. 1) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ze dne 26. února 1964, jak vyplývá ze změn, doplnění a úprav, naposled provedených zákonem č. 554/2004 Sb. 2) Blíže viz II. 3) Viz III. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005 3

2 Manželé mají právo předmět svého společného jmění držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Svou povahou se jedná o právo věcné, absolutní a jako takové působí contra omnes a lze se jej dovolávat ve vztahu ke všem třetím osobám. Manželům rovněž náležejí ostatní práva a povinnosti spojená s vlastnictvím věci ve vztahu k předmětu jejich společného jmění a pro otázky spojené s obsahem práva náležejícího do společného jmění manželů se použijí ustanovení 123 až 135c občanského zákoníku. Manžel při nakládání s věcí je v realizaci práva k věci, mimo zákonná omezení, omezen pouze stejným právem druhého manžela. Každý z manželů má tedy právo k předmětu společného jmění jako k celku a vzájemný vztah mezi manžely není vyjádřen podíly. K tomu dochází pouze v případě vypořádání společného jmění, kdy se vychází z toho, že podíly manželů jsou stejné. 4) Institut společného jmění manželů je tak jakýmsi průlomem do individualizovaného práva. Každému z manželů náleží celé právo k věci nebo jiné majetkové hodnotě, omezené pouze stejným právem druhého z manželů, a v případě zániku společného jmění manželů a jeho vypořádání nedochází ke změně vlastnického práva, ale pouze k zániku tohoto omezení. Manželé jsou z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů oprávněni i povinni společně a nerozdílně, stejně tak jako solidárně odpovídají i za závazky, které jsou předmětem jejich společného jmění ( 145 odst. 3, 4 občanského zákoníku). Dalším charakteristickým rysem společného jmění manželů je jeho dynamičnost. Předmět společného jmění se v závislosti na čase neustále mění, podle toho, jakým způsobem s ním manželé nakládají, a jeho předmět se tak rozšiřuje a zužuje v závislosti na dispozičních úkonech manželů. K uzavření tohoto pohybu předmětu společného jmění dochází až zánikem společného jmění. Zúžením až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti je tento pohyb pouze podstatně omezen. Společné jmění manželů je základním, univerzálním a obecným majetkovým společenstvím manželů. Obecně vzniká uzavřením manželství a zpravidla spolu s ním také zaniká. Principiálně platí, že obsahuje všechna majetková práva, která manželé za trvání manželství nabyli. V případě, že není prokázán opak, platí, že majetek nabytý a závazky vzniklé za manželství jsou předmětem společného jmění manželů ( 144 občanského zákoníku). V tomto duchu je ochraňována i dobrá víra třetích osob a případných věřitelů. Úprava majetkoprávních vztahů manželů je obsažena v ustanoveních 143 až 151 občanského zákoníku a v určité míře i v 703 až 705 občanského zákoníku. Úprava vychází ze zásady rovnosti manželů, pokud jde o jejich práva a povinnosti v majetkových vztazích, ze zásady společného výkonu práv a stejné účasti na nabývání společného majetku. V současné době je v legislativě patrný přechod od principu kogentní právní úpravy k úpravě dispozitivní, zejména v rozsahu předmětu společného jmění, a rovněž v otázkách užívání společných věcí a jejich správy. I.2 Historický vývoj právní úpravy na našem území Uzavření manželství má vždy důsledky nejen v osobnostním směru, ale 4) Ustanovení 149 odst. 2 o. z. 4 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

3 i v majetkoprávní rovině. Tak tomu bylo vždy a i historické právní systémy měly svou úpravu majetkových práv mezi manžely. Ty byly upraveny nejen v právu římském. Svůj odraz nacházely v podstatě ve všech právních systémech, které upravovaly institut manželství. Historicky jsou majetkové vztahy mezi manžely v zásadě řešeny z pohledu postavení manželů v rodině a hlavní úlohu v těchto vztazích má tedy muž jako hlava rodiny. Nemalou úlohu v tomto pojetí sehrálo i náboženství, které často zasahovalo do koncepce manželských vztahů, a to bez ohledu na to, o jaké náboženství se jednalo. Tento princip se na druhou stranu prolínal s principem smluvním, kdy majetkové vztahy mezi manžely bývaly u majetnějších manželů zpravidla řešeny manželskými či předmanželskými smlouvami. V křesťanském světě byly manželské záležitosti, včetně záležitostí majetkových, často spravovány církví, a tedy režimem církevního práva. Vedle toho existovalo právo obyčejové, do kterého se prolínal smluvní princip manželských vztahů. Objevují se tak nejrůznější podoby majetkových vztahů mezi manžely, stojící buď na principech oddělených majetků, či majetků společných, např. v podobě tzv. nedílů. V některých případech byl zastáván i princip, podle kterého žena nemohla majetek vlastnit vůbec. K zásadní změně v právní úpravě majetkových vztahů mezi manžely na našem území došlo přijetím obecného zákoníku občanského z roku ) Ten pojímal manželství jako smlouvu uzavřenou mezi mužem a ženou. Na druhou stranu však jediným způsobem uzavření sňatku byl sňatek církevní. V rodině měl jednoznačně dominantní postavení muž a případné pochybnosti o majetkových záležitostech byly řešeny ve prospěch jeho majetku ( 1237 obecného zákoníku občanského). Obecně uzavřením manželství žádné majetkové společenství manželů nevznikalo a každý z manželů hospodařil se svým výlučným majetkem. Samotné uzavření manželství tedy žádné účinky ve vztahu k majetkovým poměrům nemělo, platila však vyvratitelná právní domněnka, že manželka svěřila správu svého do manželství vneseného majetku manželovi a že majetek nabytý za trvání manželství nabyl manžel. 6) Manželé však měli možnost smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu zřídit tzv. společenství statků ( 1233 až 1236 obecného zákoníku občanského). To tedy nenastávalo ze zákona, ale muselo se smluvit. Do společenství statků se vnášel majetek výslovně uvedený ve smlouvě a nemuselo se tak vztahovat na veškerý majetek manželů. Správa tohoto majetku se prováděla podle úpravy obsažené ve smlouvě, případně podle příslušných zákonných ustanovení, které měly dispozitivní charakter. Trvání společenství statků bylo omezeno na trvání manželství, při jehož zániku došlo k rozdělení společenství. Podíly manželů k majetku ve společenství statků stanoveny nebyly a ten se nacházel ve společenském spoluvlastnictví ( 361 obecného zákoníku občanského). Na manžele se tak hledělo jako na jednu osobu a každému z nich náleželo celé vlastnictví. Společenství statků bývalo zpravidla uzavíráno jako společenství pro případ smrti, které pozůstalému manželovi zaručovalo polovinu z majetku vloženého do spole- 5) Císařský patent č. 946/1811 ř. z. 6) Hrušáková M. Mates P.: K některým otázkám nové úpravy majetkového práva manželů, Právo a zákonnost č. 3/1992, str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005 5

4 čenství. Právní úprava však byla poměrně kusá a přesné vymezení chybělo. Obecný zákoník občanský platil v nezměněné podobě až do roku 1915, kdy jeho první novelou bylo sice v jistém směru posíleno postavení ženy, avšak majetkoprávních vztahů manželů se tyto změny nedotkly. Takzvanou manželskou novelou z roku ) byla připravena reforma rodinného práva, avšak až do roku 1950 k realizaci této reformy nedošlo, byť novely obecného občanského zákoníku z roku 1921, 8) ) a ) dílčí změny rodinného práva přinesly. K naplnění reformy tak došlo až zákonem č. 265/1949 Sb., o právu rodinném. Z tohoto důvodu se majetkové vztahy manželů řídily v období tzv. první republiky různými právními režimy v českých zemích a na Slovensku, neboť na základě recepční normy 11) bylo po převratu převzato právo rakouské, stejně jako obyčejové právo uherské. Zatímco tedy v českých zemích i nadále platil obecný zákoník občanský, na Slovensku se jednalo o uherské obyčejové právo platné před vznikem Československé republiky na území zemí bývalého Zalitavska. To v majetkových vztazích mezi manžely rozlišovalo, zda se jedná o šlechtice, případně tzv. honoraciory, 12) nebo o lid obecný. Zatímco ve šlechtických svazcích byl principiálně nabyvatelem majetku muž, pro lid obecný platila koakvizice. K jejímu vzniku docházelo uzavřením manželství a manželé měli jednak svůj majetek oddělený a jednak společný koakviziční. Do tohoto majetku náleželo vše, co bylo nabyto manžely za trvání manželství, zejména prací a úsporami. Náležela do něj aktiva i pasiva. Dary, dědictví a příjmy z pohledávek vzniklých před uzavřením manželství však byly z koakvizičního jmění vyloučeny. Každý z manželů samostatně nakládal se svým odděleným majetkem, s majetkem společným nakládali oba manželé společně. Bylo však zvykem, že za trvání manželství muž spravoval i oddělený majetek své manželky. Koakviziční spoluvlastnictví bylo považováno za vlastnické právo sui generis bez vyjádření podílů, které nebylo možno za trvání manželství zrušit. Uherská právní úprava však zároveň počítala se smluvní volností manželů, kteří si své majetkové vztahy mohli v podstatě upravit libovolně. Sjednocením právní úpravy zákonem č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, byl do našeho právního řádu vtělen institut zákonného majetkového společenství ( 22 až 29 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném). Jednalo se o první komplexní a univerzální úpravu majetkových vztahů manželů. Zákonné majetkové společenství vznikalo uzavřením manželství a náležel do něj majetek získaný jedním z manželů za trvání manželství s výjimkou věcí nabytých darem, dědictvím a věcí sloužících osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů. Rozsah svého zákonného majetkového společenství však mohli manželé měnit smlouvou uzavřenou ve formě soudního, později notářského zápisu. Touto úpravou bylo v majetkoprávních vztazích posilováno zejména postavení ženy, která byla v podstatě poprvé postavena na roveň muži. Jednalo se o komplexní právní úpravu, která vycházela 7) Tzv. rozlukový zákon č. 320/1919 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení občanského práva o obřadnostech smlouvy manželské, o rozluce a překážkách manželství. 8) Zrušení instituce obhájce manželského svazku. 9) Zavedení platnosti rozlukového zákona pro Podkarpatskou Rus. 10) Úprava alimentační povinnosti. 11) Zákon č. 11/1918 Sb. z. a n. 12) Osoby nabývající majetek na základě vědy, umění nebo veřejného úřadu. 6 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

5 jak z obecného zákoníku občanského, tak z uherského obyčejového práva. Vedle rozsahu zákonného majetkového společenství upravovala i jeho zánik, vypořádání a správu majetku, který se v něm nacházel. Tato právní úprava byla následně základem změn provedených zákonem č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, a v podstatě i právní úpravy současné. K naprosto zásadním změnám v úpravě majetkoprávních vztahů manželů došlo v rámci tzv. socializace práva a jeho přizpůsobování potřebám socialistického soužití, která byla prováděna v první polovině šedesátých let 20. století. Dosavadní občanský zákoník č. 141/1950 Sb. byl nahrazen občanským zákoníkem novým, a to zákonem č. 40/1964 Sb., který po četných novelizacích platí do současné doby. Zároveň došlo i ke zrušení zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném a úprava majetkoprávních vztahů manželů byla přenesena do občanského zákoníku. Stalo se tak zavedením instituce bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Úprava bezpodílového spoluvlastnictví manželů byla kogentní, téměř bez možnosti jakýchkoli dispozic ze strany manželů. Ačkoli judikaturou bylo dovozováno, že při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je nutno vypořádat i další společná práva a závazky, zákonem bylo bezpodílové spoluvlastnictví manželů konstruováno pouze jako forma vlastnického práva. Předmětem bezpodílového spoluvlastnictví bylo vše, co mohlo být předmětem osobního vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů. Poměrně brutální byla zejména přechodná úprava obsažená v ustanovení 500 odst. 1 občanského zákoníku (dnes ustanovení 856 odst. 1 občanského zákoníku), podle které s účinností od zanikla veškerá majetková společenství mezi manžely vzniklá podle dřívějších předpisů a vzniklo bezpodílové spoluvlastnictví manželů, jehož předmětem bylo vše, co podle zákona do bezpodílového spoluvlastnictví patří. Institutem bezpodílového spoluvlastnictví manželů se v podstatě v nezměněné podobě 13) řídily majetkoprávní vztahy manželů až do Tímto dnem nabyl účinnosti zákon č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. 14) Touto novelou došlo k zásadnímu prolomení rigidnosti a kogentnosti dosavadní právní úpravy, když bylo manželům umožněno smluvně vymezit rozsah bezpodílového spoluvlastnictví dohodami podle 143a občanského zákoníku, včetně zřízení koakvizice. Zásadní změna se týkala i restituovaného majetku, který byl napříště vyloučen z bezpodílového spoluvlastnictví manželů. K dalším úpravám došlo ve vztahu k podnikatelské činnosti některého z manželů, neboť dosavadní zcela nepružná právní úprava neodpovídala po roce 1989 nově vzniklé situaci, zejména v souvislosti s rozvojem drobného podnikání. Tento stav, doplněný pouze o úpravu dohod týkajících se nemovitostí, 15) pla- 13) Jediným zásahem byla novela provedená zákonem č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, s účinností od , která však podstatné změny neznamenala. 14) Tzv. velká novela občanského zákoníku. 15) Novela provedená zákonem č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005 7

6 til až do přijetí současné právní úpravy. K tomu došlo zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů a o změně a doplnění dalších zákonů, kdy bezpodílové spoluvlastnictví manželů bylo nahrazeno společným jměním manželů. Účinnost zákona nastala a přijatá úprava nebyla doposud novelizována. II. Vznik společného jmění manželů Základním předpokladem vzniku společného jmění manželů je uzavření manželství. Jeho vznik nemůže být, s výjimkou dohody dle 143a odst. 2 občanského zákoníku, 16) vyloučen nebo časově posunován, podmíněn či jinak modifikován. Před uzavřením manželství je však možno vymezit ve smyslu ustanovení 143a odst. 3 občanského zákoníku jeho obsah odlišně od ustanovení 143 občanského zákoníku. Společné jmění manželů tak nemůže vzniknout mezi osobami, které spolu manželství neuzavřely a žijí ve společné domácnosti jako druh a družka, stejně tak nemůže dojít k jeho vzniku mezi osobami stejného pohlaví. Majetková společenství těchto párů by měla být v budoucnu řešena samostatnou právní úpravou. K uzavření manželství dochází podle 3 odst. 1 zákona o rodině 17) svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství učiněným před obecním úřadem pověřeným vést matriky, popřípadě úřadem, který plní jeho funkci (dále jen matriční úřad ), nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu zvláštním předpisem. Zákon o rodině ve svých ustanoveních 11 až 17a stanoví, v jakých případech je manželství neplatné, případně nicotné. Neplatnost manželství je v zásadě spojována s případy, kdy manželství uzavře ženatý muž nebo vdaná žena, dojde k uzavření manželství mezi předky a potomky, je uzavřeno s nezletilým starším 16ti let, osobou nesvéprávnou nebo v omylu ohledně totožnosti snoubence, případně v povaze právního úkonu uzavření manželství. Oproti tomu manželství nevznikne v případě, že k uzavření manželství došlo pod fyzickým nátlakem, uzavřela-li manželství osoba mladší 16ti let a nebyly-li splněny formální podmínky stanovené 4, 4a odst. 1, 4b odst. 2 a 9 zákona o rodině. Zatímco u neplatného manželství k jeho uzavření dojde a k zániku je třeba rozhodnutí soudu, v případech uvedených v ustanovení 17a zákona o rodině manželství vůbec nevzniká. V některých případech může neplatné manželství i konvalidovat, tedy stát se platným. Tyto skutečnosti mají za následek, že v případě uzavření neplatného manželství dochází rovněž ke vzniku společného jmění manželů, zatímco u nicotného manželství společné jmění nevzniká a je vyloučena i následná konvalidace manželství. Nabývají-li tak osoby, u nichž ke vzniku manželství nedošlo, společný majetek, nabývají jej do podílového spoluvlastnictví, zatímco u osob žijících v neplatném manželství se takový majetek stává součástí 16) Tzv. koakvizice viz V.2. 17) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině ze dne 4. prosince 1963, jak vyplývá ze změn, doplnění a úprav provedených zákony č. 132/1982 Sb., 234/1992 Sb., 72/1995 Sb., 91/1998 Sb., 360/1999 Sb. a 301/2000 Sb. 8 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

7 jejich společného jmění. Prohlášení manželství za neplatné má pak stejné důsledky pro trvání společného jmění manželů jako rozvod manželství ( 17 odst. 2 zákona o rodině). Obdobou vzniku společného jmění manželů je jeho obnovení, pokud k jeho zániku došlo za trvání manželství. Tento institut je upraven v ustanovení 151 občanského zákoníku. K obnovení může dojít pouze na základě rozhodnutí soudu. 18) Vznik společného jmění manželů je tedy podmíněn vznikem manželství, a to i manželství neplatného, když uzavřením manželství vzniká společné jmění manželů vždy, a to i v případě existence dohody dle 143a odst. 2 občanského zákoníku, s tím, že v takovém případě jsou předmětem společného jmění pouze věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. III. Vymezení předmětu společného jmění manželů Předmět společného jmění manželů je vymezen v ustanovení 143 občanského zákoníku jako majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka 19) a závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Zákon při vymezení předmětu společného jmění manželů využívá jednak pozitivní a jednak negativní definici společného jmění. Obecné pozitivní vymezení je tak omezeno taxativním výčtem případů, kdy sice dochází k nabývání majetkových hodnot jedním z manželů za trvání manželství, avšak tyto hodnoty se předmětem společného jmění nestávají. Obdobná úprava platí i v případě závazků náležejících do společného jmění [ 143 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku]. Pozitivní definice společného jmění na rozdíl od předchozí právní úpravy používá pojem majetek. Tento pojem není občanským zákoníkem blíže definován a jeho vymezení je odvislé od právní teorie a soudní praxe. Při vymezení tohoto pojmu lze do značné míry vycházet z definice obchodního majetku podnikatele, který je fyzickou osobou obsažené v ustanovení 6 odst. 1 obchodního zákoníku. 20) Majetek je zde definován jako věci, pohledávky a jiná práva a jiné penězi oceni- 18) Blíže viz VI.3. 19) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. 20) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ze dne , ve znění pozdějších předpisů. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005 9

8 telné hodnoty. Majetkem ve smyslu ustanovení 143 občanského zákoníku tak může být vše, co může být předmětem vlastnictví, příjmy ze závislé i nezávislé činnosti, jiné příjmy a dále penězi ocenitelná práva, a to jak práva věcná, tak obligační, stejně tak jako práva k nehmotným statkům. Obecně tedy platí, že došlo-li k nabytí majetku jedním z manželů za trvání manželství, je tento majetek součástí společného jmění. K nabytí majetku může dojít všemi zákonem stanovenými způsoby, např. smlouvami (kupní smlouvou, směnnou smlouvou, smlouvou o postoupení pohledávky, smlouvou o převodu obchodního podílu apod.), ale i vydržením nebo zhotovením věci. Majetek do společného jmění manželů lze nabýt i rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných zákonem stanovených skutečností. Ze znění 143 odst. 1 občanského zákoníku majetek nabytý některým z manželů vyplývá, že není rozhodující právní důvod tohoto nabytí, s výjimkou dědění, darování a restituce výlučného majetku. Podmínkou však zůstává, že majetek je získán zákonným způsobem. Není možné, aby se předmětem společného jmění stala věc získaná např. trestným činem nebo jiným způsobem odporujícím zákonu. Takový majetek nemůže být předmětem společného jmění manželů, neboť zde chybí materiální podmínka právnosti získání majetku, a to buď pro svou protizákonnost, nebo absolutní neplatnost právního úkonu. Na tom nic nemění ani skutečnost, že majetek byl získán jedním z manželů za trvání manželství. 21) Totéž platí i ve vztahu k věcem nebo finančním prostředkům, které byly přijaty jako odměna za spáchání trestného činu, případně za ně byly pořízeny. Stejně platí, že předmětem společného jmění manželů nemohou být věci, které nemůže občan nabýt 22) (extra commercium). Jak bylo shora uvedeno, obecná pozitivní definice společného jmění je dále negativně omezena výčtem případů, kdy se majetek předmětem společného jmění manželů nestává, i když jinak splňuje obecné podmínky. Tento výčet je taxativní a ve všech ostatních případech se majetek nabytý jedním z manželů za trvání manželství stává předmětem společného jmění. Z režimu společného jmění manželů jsou vyloučeny některé věci vzhledem k právnímu důvodu nabytí (dědictví, dar, restituce), i když by jinak byly způsobilé být předmětem společného jmění, a dále věci, které vzhledem ke své povaze a užívání součástí společného jmění být nemohou (věci, které povahou a užíváním slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů). O jednotlivých případech, kdy se nabytý majetek nestává součástí společného jmění, bude blíže pojednáno v následujících kapitolách. Obdobná legislativní konstrukce byla použita i v případě pasiv společného jmění manželů, když i zde jsou pasiva vymezena jak pozitivně, tak negativně. Podle pozitivního vymezení jsou součástí společného jmění veškeré závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství. Společné jmění manželů tak netvoří pouze práva, ale i povinnosti. Uzákonění této skutečnosti bylo v podstatě reakcí na dosavadní soudní praxi, která i bez výslovné úpravy tuto skutečnost dovozovala z tehdejšího ustanovení 145 odst. 2 21) Např. R 48/1961 Sb. rozh. obč., Rt 31/78. 22) Čl. 11 odst. 2 Listiny základních lidských práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. 23) Např. Rc 17/ APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

9 občanského zákoníku. 23) Výjimky z obecného pravidla jsou opět stanoveny taxativně, a to na případy, kdy se závazek týká pouze majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů a kdy rozsah závazku přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a závazek převzal pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého. Z povahy věci však vyplývá, že v praxi existují další závazky, které nemohou být předmětem společného jmění a přesto je zákon výslovně neuvádí. Bude se jednat zejména o závazky osobního charakteru, které mohou být splněny pouze jedním z manželů (např. provedení uměleckého výkonu). Takové závazky nemohou být předmětem společného jmění manželů, byť je na sebe převezme jeden z manželů za trvání manželství. V opačném případě by mohlo docházet ke zcela absurdním situacím. Lze se tedy domnívat, že pozitivní definici je třeba vykládat v souvislosti s definicí negativní, tedy že se jedná o takové závazky, které se týkají majetku ve společném jmění manželů. 24) Převzetí závazku nemusí vždy znamenat dispozici se společným jměním manželů. K tomu dochází pouze tehdy, pokud se závazek přímo dotýká majetku ve společném jmění, např. uzavření kupní smlouvy na straně prodávající. Oproti tomu uzavření smlouvy o půjčce nebo o úvěru není nakládáním s majetkem ve společném jmění manželů. Touto smlouvou se nenakládá s majetkem ve společném jmění manželů, neboť smlouvou o půjčce nebo o úvěru je sledován cíl získat finanční prostředky. Tyto finanční prostředky však v okamžiku uzavření smlouvy nejsou součástí společného jmění manželů a stanou se jím teprve v okamžiku čerpání půjčky nebo úvěru. 25) Závazek ze smlouvy o půjčce či úvěru, sjednané pouze jedním z manželů, se stane součástí společného jmění manželů, pokud nepřesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, a to bez dalšího. Naproti tomu závazek odevzdat věc větší hodnoty, vzniklý na základě kupní smlouvy uzavřené pouze jedním z manželů jako prodávajícím, se nemusí stát součástí společného jmění manželů, neboť druhý z manželů se může ve smyslu ustanovení 145 odst. 2 o. z. ve spojení s 40a o. z. dovolat neplatnosti takového právního úkonu a předmětem společného jmění by se stal pouze závazek z neplatného právního úkonu podle 457 o. z. Pochybnosti nemohou tedy vzniknout ohledně závazků, které manželé převzali společně netýkají-li se pouze jejich výlučných majetků, jsou jednoznačně součástí společného jmění manželů. U závazků převzatých pouze jedním z nich však pochybnosti vznikat mohou, a to nejen ohledně otázky, zda jsou předmětem společného jmění manželů, ale i ohledně jejich obsahu. Zejména se jedná o podmínku, že převzatý závazek nesmí přesahovat míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Tato míra není zákonem nijak blíže specifikována a judikatura se touto otázkou zatím nezabývala. Jelikož zákonná úprava nerozlišuje u závazků, které jsou předmětem společného jmění manželů, důvod jejich vzniku, je nutné i s přihlédnutím k ustanovení 145 odst. 2 občanského zákoníku uzavřít, že předmětem společného jednání 24) Holub M. Pokorný M. Bičovský J.: Společné jmění manželů, Linde Praha, 2000, str ) Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 5 Cmo 604/94 ze dne ) Dvořák J. Winterová A.: K právní odpovědnosti za závazky druhého z manželů, Právní praxe č. 9/1999, str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

10 se nestávají pouze závazky z právních úkonů manželů, nebo některého z nich, ale i závazky vzniklé z úkonů protiprávních. 26) Důsledky skutečnosti, zda závazek je či není předmětem společného jmění, se projeví v případě jeho vypořádání a dále ve skutečnosti, vůči komu lze závazek uplatnit a z jakého majetku jej lze uspokojit. 27) III.1 Příjmy ze závislé činnosti Příjmy ze závislé činnosti jsou jedním z hlavních zdrojů společného jmění manželů. Těmito příjmy se rozumějí především příjmy z pracovního a služebního poměru, odměny členů družstev a příjmy nahrazující příjem z práce, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendium, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání a příjmy z dohod konaných mimo pracovní poměr. Za příjmy ze závislé činnosti (příjmy z práce) bývají někdy považovány i odměny a honoráře umělců, případně příjmy z nakladatelských smluv apod. Tyto příjmy sice nahrazují příjem ze závislé činnosti, případně jej doplňují, avšak svým charakterem se spíše než o činnost závislou jedná o činnost nezávislou, kam i tyto příjmy systematicky patří. Do společného jmění manželů náleží teprve vyplacená mzda, plat, či jiný příjem (dále jen mzda ), nikoli nárok na její vyplacení. Tento nárok nemůže být předmětem vlastnictví a tedy ani součástí společného jmění manželů. Jedná se o nárok ryze osobní, proto nemůže být například postižen výkonem rozhodnutí pro uspokojení pohledávky pouze jednoho z manželů. 28) Do společného jmění náleží mzda celá a nikoli pouze část, která z ní zbude po uspokojení osobních potřeb manžela, o jehož mzdový nárok jde. Součástí společného jmění manželů jsou i další příjmy jednoho z manželů, které mu byly vyplaceny v souvislosti s jeho pracovním poměrem. Jedná se například o odměny, na které není právní nárok, odstupné, 29) podíly na zisku, tantiémy apod. Stejně tak jako mzda se však stávají součástí společného jmění až okamžikem vyplacení. Obdobná situace je i u služebních poměrů a příjmů získaných v těchto služebních poměrech. 30) Součástí společného jmění manželů jsou tak nejen odměny za služební poměr, ale i veškeré vyplacené náhrady, jako odlučné apod. Určité pochybnosti jsou u příjmů, jako jsou výsluhové příspěvky, věrnostní přídavky, 31) náhrady při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 32) Na tyto příspěvky vzniká totiž osobní nárok jednomu z manželů většinou v souvislosti s dobou trvání pracovního nebo 27) Blíže bod IV. 28) Rc 8/ ) 60a odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ze dne , ve znění pozdějších předpisů. 30) Např. zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů apod. 31) Např. zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků. 32) 195 zákoníku práce. 12 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

11 služebního poměru, případně v souvislosti s jeho ohrožením nemocí z povolání nebo v souvislosti s touto nemocí, případně s pracovním úrazem. Pokud jde o tyto nároky, obecně platí, že náleží do společného jmění manželů, neboť vznikly v souvislosti se zaměstnáním manžela. Není důvodu, aby tyto příjmy byly spravovány jiným režimem, když jsou vypláceny jednomu z manželů z toho důvodu, že v důsledku změny povolání mu poklesl příjem a tento příjem v původním povolání se součástí společného jmění manželů stával. Jak bylo shora uvedeno, do společného jmění manželů náleží i sociální dávky. Zde je však třeba rozlišovat, kdo je adresátem sociální dávky. 33) Součástí společného jmění manželů se tak stává pouze ta sociální dávka, jejímž adresátem je jeden z manželů. Je nerozhodné, komu je dávka vyplácena. Např. u přídavku na dítě nebo příspěvku na dopravu je zpravidla dávka vyplácena jednomu z manželů, rodiči nezletilého dítěte. Adresátem je však nikoli manžel (rodič), ale nezletilé dítě. Proto příjmy z těchto sociálních dávek nemohou být předmětem společného jmění manželů, ale jedná se o majetek nezletilých dětí. Jiná situace je však u dávek podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V případě sirotčího důchodu 34) totiž příjemcem důchodu a osobou oprávněnou není nezletilé dítě, ale rodič, tedy jedná se o majetkový nárok jednoho z manželů, a sirotčí důchod se tak stává součástí společného jmění. Pro všechny příjmy ze závislé činnosti platí, že se nestávají součástí společného jmění manželů okamžikem vzniku nároku, ale až tehdy, kdy jeden z manželů může tyto prostředky užívat, tj. od okamžiku, kdy mu byly vydány nebo vyplaceny. Nároky ze závislé činnosti se stávají součástí společného jmění bez ohledu na to, zda se jedná o nároky finanční či naturální. Jedinou výjimku činí jiné funkční požitky, 35) které jsou sice ocenitelné penězi, ale jedná se o osobní nároky pouze jednoho z manželů. III.2 Příjmy z nezávislé činnosti Pokud jeden z manželů provozuje nezávislou činnost, příjmy z této činnosti jsou rovněž zdrojem společného jmění manželů. Nezávislá činnost, tedy provádění činnosti vlastním jménem na vlastní účet a odpovědnost, může být provozována v různých formách. Typicky se bude jednat o podnikatelskou činnost vykonávanou na základě živnostenského oprávnění podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Formou nezávislé činnosti je i podnikání soukromě hospodařících zemědělců zapsaných ve zvláštní evidenci a podnikatelská činnost na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Jedná se zejména o činnost lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, přírodních léčitelů, klinických logopedů, kli- 33) Viz 17 až 48 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 34) 52 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 35) Např. právo na služební automobil, užívání služebních zařízení apod. 36) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

12 nických psychologů a středních zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a protetiků, ortopedických protetiků, ortopedicko protetických techniků, 36) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat, 37) advokátů, 38) notářů 39) a patentových zástupců, 40) soudních exekutorů, 41) znalců a tlumočníků, 42) auditorů, 43) daňových poradců, 44) burzovních dohodců a makléřů, 45) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů, 46) rozhodců při rozhodování majetkových sporů 47) a úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, 48) pokud je tato činnost vykonávána za shora uvedených podmínek. Konečně za příjmy z nezávislé činnosti je nutno považovat i autorské honoráře, majetkové nároky vyplývající z autorského práva a z práv s autorským právem souvisejících, příjmy z nakladatelských a obdobných smluv, 49) stejně tak jako odměny a honoráře za patenty a vynálezy, zlepšovací návrhy, užitné a průmyslové vzory 50) apod. Podnikat je také možno prostřednictvím obchodní společnosti. Zde je však nutno rozlišit, zda se jedná o společnost osobní 51) nebo kapitálovou. 52) Zatímco zahájení podnikání formou účasti na osobních společnostech, pokud je spojeno s neomezeným ručením za závazky společnosti, má stejné důsledky jako zahájení podnikání fyzické osoby, účast na kapitálové společnosti stejně jako podnikání for- 37) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). 40) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 42) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 43) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. 44) Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. 45) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů. 46) 11 a 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.. 48) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. 49) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 50) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů. 51) Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. 52) Společnost s ručením omezeným, akciová společnost. 14 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

13 mou účasti na podnikání jiného je spíše zhodnocováním majetku, nejedná se tedy o příjem z nezávislé činnosti, ale o příjmy z jiných zdrojů. Skutečnost, že jeden z manželů začal podnikat jedním ze shora uvedených způsobů, má své důsledky i ve vztahu ke společnému jmění manželů. Pokud jeden z manželů získá oprávnění k podnikatelské činnosti, případně se stane společníkem obchodní společnosti, ručícím neomezeně za její závazky, 53) soud na základě návrhu některého z manželů zúží jejich společné jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti ( 148 odst. 2 občanského zákoníku). 54) Soud tak nemůže učinit z úřední povinnosti, ale pouze na návrh jednoho z manželů. Pokud však byly splněny shora uvedené podmínky, soud společné jmění manželů bez dalšího zúží. Druhý z manželů se tomuto kroku nemůže nijak úspěšně bránit. Shora uvedená právní úprava vychází jednak ze skutečnosti, že podnikatelská činnost bývá spojena i s určitým majetkovým rizikem, a jednak z toho, že k podnikání bývá využíván nejen výlučný majetek podnikajícího manžela, ale i majetek ve společném jmění manželů. Zákon tak chrání majetková práva nepodnikajícího manžela, který pokud nehodlá sdílet podnikatelská rizika druhého z manželů a za tato rizika ručit může prostřednictvím soudu dosáhnout zúžení společného jmění a následného oddělení části majetku, která se stane jeho výlučným vlastnictvím a nebude moci být použita ke krytí podnikatelských ztrát druhého z manželů. Namísto dosavadní právní úpravy však návrh na zúžení společného jmění manželů, až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti, může podat kterýkoli z manželů a nikoli pouze nepodnikající manžel. 55) Podnikání jednoho z manželů se tak v podstatě stalo závažným důvodem pro zúžení společného jmění manželů soudem ve smyslu 148 odst. 1 občanského zákoníku a dosavadní ochranná funkce tohoto institutu byla potlačena. Není zcela zřejmé, z jakého důvodu by měl podnikající manžel zájem na zúžení společného jmění, pokud začal podnikat, lze se však domnívat, že k tomuto kroku by jej mohla vést snaha, aby se druhý z manželů nepodílel na jeho ziscích z podnikání. Tento postup lze však akceptovat zřejmě pouze v případě, kdyby manželé dlouhodobě nevedli společnou domácnost. 56) Zúží-li soud společné jmění manželů podle 148 odst. 2 občanského zákoníku a podnikatelská činnost je i nadále vykonávaná manžely společně, případně jedním z manželů za pomoci druhého, příjmy z podnikání se mezi ně dělí na základě písemné smlouvy, případně rovným dílem, nebyla-li taková smlouva uzavřena ( 148 odst. 3 občanského zákoníku). Tento princip se do určité míry odráží i v daňových předpisech, konkrétně v ustanovení 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, když zde obsažená úprava je k úpravě v občanském zákoníku ve vztahu speciality. 57) Pokud nedošlo k zúžení společného jmění manželů soudem a neexistuje 53) Společník veřejné obchodní společnosti, komplementář v komanditní společnosti. 54) Salač J.: Bezpodílové spoluvlastnictví manželů, Všehrd 5/1994, str ) Novela občanského zákoníku provedená zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších zákonů, a o změně a doplnění dalších zákonů. 56) Hrušáková M. Mates P.: K některým otázkám nové úpravy majetkového práva manželů, Právo a zákonnost č. 3/1992, str ) Salač J.: Společné jmění manželů, Právní praxe č. 9/1998, str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

14 mezi manžely ani smlouva podle 143a občanského zákoníku, veškeré příjmy z podnikatelské činnosti jednoho z manželů náležejí do společného jmění. Součástí společného jmění je i celý podnik, tedy soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náležejí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku, nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit ( 5 odst. 1 obchodního zákoníku). Součástí společného jmění se tak stávají i veškeré další majetkové hodnoty, které byly vytvořeny jedním z manželů za trvání manželství v rámci jeho podnikatelské činnosti. Podnik však náleží do společného jmění manželů pouze za předpokladu, že k podnikání jeden z manželů využívá nejen svůj výlučný majetek, ale i majetek ve společném jmění manželů, a to alespoň částečně. Pokud by však jeden z manželů podnikal pouze se svými výlučnými prostředky, předmětem společného jmění by jeho podnik nebyl. Do společného jmění manželů by však náležely zisky tohoto podniku, a to jako přírůstek výlučného majetku jednoho z manželů. Podnikání má své důsledky i v nakládání s majetkem ve společném jmění manželů. Začal-li jeden z manželů podnikat s majetkem ve společném jmění, případně s jeho částí, potřebuje k tomuto podnikání souhlas druhého z manželů. Tento souhlas se však vyžaduje pouze při prvním využití majetku ve společném jmění. K dalším úkonům s podnikáním souvisejícím již však souhlasu třeba není ( 146 občanského zákoníku). Pro tento souhlas zákon nevyžaduje žádnou zvláštní formu. Lze jej tedy udělit písemně i ústně, výslovně i konkludentně a nemůže být udělen s časovým nebo jiným omezením, 58) když ustanovení věty třetí 146 má jednoznačně kogentní povahu. Souhlas se nemusí týkat celého majetku ve společném jmění manželů, ale pouze jeho části, přestože odpovědnost za závazky vzniklé v souvislosti s podnikáním se vztahuje k veškerému majetku ve společném jmění manželů. 59) Jiná je však situace u dalších příjmů z nezávislé činnosti, a to u příjmů vyplývajících z práv k nehmotným statkům, ať se jedná o práva průmyslová, autorská nebo práva s autorským právem související. Tato práva jsou svou povahou právy osobními, a i když došlo za trvání manželství k vytvoření předmětu chráněného některým z práv k nehmotným statkům, nestává se tento předmět součástí společného jmění manželů, ale jde o výlučný majetek toho z manželů, který takový předmět vytvořil, ať se jedná o autorské dílo, umělecký výkon, vynález, užitný nebo průmyslový vzor, zlepšovací návrh apod. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že k vytvoření takového nehmotného statku bylo využito prostředků náležejících do společného jmění, zejména v případech, kdy nehmotný statek má i své hmotné vyjádření, tedy tzv. hmotný substrát. 60) V takovém případě přichází v úvahu pouze aplikace ustanovení 150 o. z. a v případě vypořádání společného jmění je manžel povinen nahradit druhému to, co bylo na vytvoření nehmotného statku vynaloženo z jejich společného jmění. Předmět duševního vlastnictví je nerozlučně spojen s tím, kdo jej vytvořil. Předmět duševního vlastnictví od osoby jeho tvůrce nelze oddělit, 58) Bičovský J.: Bezpodílové spoluvlastnictví manželů podle novely obč. zák. (zákon č. 509/1991 Sb.), Bulletin advokacie č. 4/1992, str ) Salačová M.: Podnikání a zákonné majetkové společenství manželů, Právo a podnikání č. 5/ /1996, str ) Např. socha, obraz apod. 16 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

15 když jedním ze základních práv takové osoby je s nehmotným statkem nakládat. 61) Do společného jmění manželů však náležejí veškeré odměny, honoráře a náhrady, které byly za předmět duševního vlastnictví jednomu z manželů vyplaceny, a to bez ohledu na to, zda předmět byl vytvořen za trvání manželství, či nikoli. Podmínkou však je, aby za trvání manželství došlo k jejich vyplacení, tedy aby se dostaly do dispozice toho kterého z manželů. Postačí například, pokud je autorský honorář vyplacen některému z autorských svazů. Pohledávky ze smluv uzavřených jedním z manželů za trvání manželství k předmětu duševního vlastnictví 62) tedy nejsou předmětem společného jmění manželů a jedná se o pohledávky pouze jednoho z manželů. III.3 Příjmy z jiných zdrojů Předmětem společného jmění manželů jsou i příjmy z jiných než shora uvedených zdrojů. Zejména se jedná o příjmy z kapitálového majetku, z majetkových účastí na obchodních společnostech, ale rovněž o výhry ze sázek, o věcné ceny z loterií a podobných slosovacích akcí, o pojistná plnění, výnosy, užitky a přírůstky věcí apod. Z tohoto principu vyplývá, že veškeré přírůstky, výnosy a užitky věcí se stávají součástí společného jmění manželů, a to bez ohledu na to, zda jde o přírůstky, výnosy a užitky věcí či práv náležejících do společného jmění manželů nebo do výlučného vlastnictví pouze jednoho z manželů. 63) Pokud má jeden z manželů výlučný majetek, příjmy, které mu z tohoto majetku plynou, náležejí do společného jmění, neboť se jedná o majetek, který jeden z manželů nabyl za trvání manželství. Tímto způsobem se součástí společného jmění stávají úroky z vkladů náležejících pouze jednomu z manželů, nájemné z nemovitostí ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů apod. Tentýž režim platí i pro přírůstky věci, případně užitky, a to jak věcí náležejících do společného jmění, tak věcí ve výlučném vlastnictví pouze jednoho z manželů. 64) Určitou disproporci však vytváří skutečnost, že náklady na údržbu či správu výlučného majetku jednoho z manželů, z něhož plynoucí příjmy se stávají součástí společného jmění manželů, jsou náklady vynakládané ze společného jmění manželů na výlučný majetek jednoho z manželů a v případě zániku a vypořádání společného jmění manželů by byl manžel vlastnící tento majetek povinen nahradit druhému z manželů to, co bylo takovýmto způsobem na jeho výlučný majetek vynaloženo, a to přesto, že fakticky se jednalo o investice z výnosu tohoto majetku. Stejně tak závazek vztahující se k takovému majetku 61) Rc 57/62 nebo Rc 36/85. 62) Např. nakladatelská smlouva, licenční smlouva, smlouva o vytvoření a šíření díla apod. 63) Např. 24 Co 15/97, R 42/72. 64) Např. ovoce ze stromu na pozemku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů se oddělením od stromu stává předmětem společného jmění manželů. Pokud dojde k jeho prodeji, výdělek náleží do společného jmění manželů. Štěňata psa, kterého měl jeden z manželů před uzavřením manželství, jsou předmětem společného jmění, pokud se narodila za trvání manželství, příjem z jejich prodeje je tak součástí společného jmění. 65) Dvořák J.: K některým otázkám budoucí úpravy manželského majetkového práva, Acta Universitatis Carolinae Iuridica 1 2/2003, Praha str APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

16 bude výlučným majetkem pouze manžela, v jehož výlučném vlastnictví se majetek nachází, ačkoli k převzetí závazku došlo v zájmu zajištění budoucího výnosu z tohoto majetku, který se stane součástí společného jmění manželů. 65) Do společného jmění manželů patří také výhry ze sázek, věci získané ve věcné loterii a v podobných slosovacích akcích. Rozhodující je, kdy došlo k výhře, a nikoli k uzavření sázky, zakoupení losu, či k přihlášení do soutěže. Pokud byl např. los pořízen z výlučných prostředků jednoho z manželů, nebo k jeho zakoupení došlo před uzavřením manželství, výhra je přesto součástí společného jmění manželů a výlučným majetkem jednoho z manželů zůstává pouze finanční ekvivalent odpovídající nákladům na pořízení losu. Předmětem společného jmění manželů jsou i příjmy z pojistných a obdobných smluv. 66 U těchto smluv je nutno vycházet ze zásad použitých při jiných smlouvách a plněních. Do společného jmění manželů patří i plnění z pojistné smlouvy, pokud bylo ve prospěch jednoho z manželů za trvání manželství realizováno. Sama pojistka však může představovat určitou hodnotu, např. u pojistných smluv uzavřených na dožití apod., kdy při zániku pojištění je pojišťovna povinna vyplatit plnění, případně začít poskytovat plnění pravidelné. Toto právo je součástí společného jmění manželů a pokud dojde k zániku manželství, je třeba zkoumat, jaký je stav takové smlouvy v době zániku manželství a zda a jaké nároky z těchto smluv vyplývají, popřípadě jaké plnění by mohlo být ke dni zániku manželství vyplaceno. Z tohoto důvodu nelze jednotlivé platby pojistného placené za trvání manželství ze společných prostředků posuzovat jako náklady vynaložené na osobní majetek jednoho z manželů. III.4 Obchodní podíly, akcie a členství v družstvech Jak bylo již shora uvedeno, podnikat je možné i prostřednictvím obchodní společnosti nebo družstva. V první polovině devadesátých let dvacátého století docházelo v souvislosti s rozvojem podnikání až k masovému zakládání obchodních společností, a to zejména společností s ručením omezeným. Legislativa, která vznik společností umožnila, se však podstatnějším způsobem nepromítla do úpravy majetkových vztahů mezi manžely. Na uvolnění podnikatelského prostředí sice reagovala novela občanského zákoníku provedená zákonem č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, avšak ta se omezila pouze na úpravu vztahů mezi manžely v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti, nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Otázky podílů v obchodních společnostech a členství v družstvu, s výjimkou družstev bytových, však žádným způsobem upraveny nebyly. To bylo částečně napraveno zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů a o změně a doplnění dalších zákonů, jímž byl institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů nahrazen společným jměním manželů, avšak ani dnes nejsou otázky obchodních podílů a akcií řešeny zcela jednoznačně a stávající právní úprava umožňuje do určité míry různé výklady, a to i s ohledem na skutečnost, že úprava společného jmění manželů obsažená v občanském záko- 66) Např. penzijní připojištění, stavební spoření apod. 18 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

17 níků zcela nekoresponduje s úpravou obchodního podílu v obchodním zákoníku. Shora uvedené skutečnosti vedly ke vzniku poměrně rozsáhlých odborných diskusí ohledně vztahu bezpodílového spoluvlastnictví manželů a obchodních podílů a následně společného jmění manželů a obchodních podílů. Spornými se staly především otázky, zda je obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů a následně společného jmění manželů, zda je obchodní podíl předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo společného jmění manželů, případně jakým způsobem jsou vykonávána práva a povinnosti spojená s obchodním podílem, došlo-li k nabytí tohoto podílu za trvání manželství. Jelikož bezpodílové spoluvlastnictví manželů a společné jmění manželů nejsou totožnými instituty, je nutno i otázku obchodních podílů řešit samostatně ke každému z těchto institutů zvlášť. Zatímco institut bezpodílového vlastnictví manželů vycházel z principu, že do něj náležejí všechny hmotné věci, ať movité či nemovité, bez ohledu na způsob nabytí i bez ohledu na to, zda mají výrobní či spotřební charakter, pokud byly nabyty za trvání manželství jedním z manželů, společné jmění manželů se neomezuje pouze na věci hmotné, ale náleží do něj majetek nabytý jedním z manželů za trvání manželství. Z předmětu bezpodílového spoluvlastnictví manželů i společného jmění manželů jsou pak pouze taxativně vyloučeny věci, či majetek, který se předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů či společného jmění manželů nestávají, ačkoli k nabytí došlo jedním z manželů za trvání manželství. Obchodní podíl je definován ustanovením 61 odst. 1 obchodního zákoníku jako míra účasti na čistém jmění obchodní společnosti. S obchodním podílem jsou spojena práva a povinnosti společníka společnosti, ať se jedná o práva a povinnosti spojené s rozhodováním o společnosti, či s jejím hospodářským výsledkem. Při zániku účasti společníka na společnosti mu vzniká právo na vypořádací podíl, případně podíl na likvidačním zůstatku. Obchodní podíl je tak souborem práv a povinností a jako takový jej lze považovat za penězi ocenitelné právo, tedy jinou majetkovou hodnotu ve smyslu ustanovení 118 odst. 1 občanského zákoníku, a jako takový může být předmětem občanskoprávních vztahů. Obchodní podíl však není věcí a nemůže tak k němu vzniknout vlastnické právo, když náš právní řád zná pouze vlastnictví k věcem, a ty dělí na movité a nemovité. 67) Ostatní práva a majetkové hodnoty být předmětem vlastnictví nemohou, i když jsou předmětem občanskoprávních vztahů, pokud to jejich povaha připouští. Zákon přímo vztah obchodního podílu a bezpodílového spoluvlastnictví manželů či společného jmění manželů neřeší, nevylučuje však, aby obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným náležel více osobám. Podle 114 odst. 3 obchodního zákoníku v takovém případě mohou takové osoby svá práva z obchod- 67) Oproti tomu obecný občanský zákoník znal i tzv. nehmotné věci, jako např. pohledávky. Viz zejména 292, 298, 353 nebo 1424 obecného občanského zákoníku. Podle některých názorů (např. Rouček F. Sedláček J.: Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému, díl VI, strana 281, Praha 1935) tak i nehmotné věci mohly být předmětem vlastnictví. Podle jiných názorů (např. Randa A.: Právo vlastnické dle Rakouského práva v pořádku systematickém, Praha 1917) však vlastnické právo mohlo vzniknout jen k věcem hmotným a u nehmotných bylo pojmu vlastnictví užito jen v širším slova smyslu. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

18 ního podílu vykonávat jen společným zástupcem. Právě ze skutečnosti, že předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů může být pouze to, co může být předmětem vlastnictví, vycházel názor, že obchodní podíl nemůže být v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, neboť obchodní podíl není věcí a nemůže k němu tudíž vzniknout vlastnické právo. 68) Pokud nabyl tedy jeden z manželů za trvání manželství obchodní podíl, stává se výlučně tento manžel společníkem společnosti a obchodní podíl náleží výlučně jemu. 69) Druhý z manželů má v případě zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů pouze právo na náhradu toho, co bylo ze společných prostředků na obchodní podíl vynaloženo. Naproti tomu se lze setkat i s názorem, že obchodní podíl je součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů, neboť k jeho nabytí bylo použito prostředků z bezpodílového spoluvlastnictví manželů. 70) Společníkem společnosti se však stává pouze ten z manželů, který podepsal společenskou smlouvu. Tento manžel je však povinen respektovat pokyny druhého manžela, neboť účastí na společnosti spravuje i jeho majetek. V případě zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů tak předmětem vypořádání není pouze vklad, ale celá hodnota obchodního podílu. V případě, že by ve lhůtě stanovené v ustanovení 149 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., nedošlo k vypořádání společného jmění manželů, stal by se obchodní podíl nabytý za trvání manželství společným obchodním podílem ve smyslu ustanovení 114 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku, 71) případně výlučným majetkem toho z manželů, který je společníkem společnosti, pokud jej pro svou potřebu užívá. 72) Zcela jednoznačně se lze ztotožnit se závěrem, že obchodní podíl nemůže být předmětem vlastnictví a z tohoto důvodu se nemohl stát ani součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Je rovněž nepochybné, že společníkem společnosti se stal pouze ten z manželů, který uzavřel společenskou smlouvu, avšak nelze souhlasit s názorem, že by obchodní podíl ve společnosti v případě zániku a vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nepodléhal vypořádání, případně že by se vypořádání provedlo pouze náhradou toho, co bylo z bezpodílového spoluvlastnictví manželů vynaloženo na získání obchodního podílu. Při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebyly totiž předmětem vypořádání podle 150 občanského zákoníku ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. pouze věci náležející do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nýbrž vypořádával se společný majetek manželů. Jak již bylo uvedeno, pojem majetek nezahrnuje pouze věci, ale i majetková práva, přičemž obchodní podíl majetkovým 68) Pokorná J.: Další poznámky k obchodnímu podílu a bezpodílovému spoluvlastnictví manželů, Právní rádce č. 4/1995, s ) Weinhold D.: Obchodní podíl a akcie náležející více osobám, Právní rádce č. 5/1995, s ) Jankovská M.: Obchodní podíl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, Právní rádce č. 12/ /1994, s ) Jankovská M.: Obchodní podíl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, Právní rádce č. 12/ /1994, s ) Vašíček M.: Obchodní podíl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů ohlas, Právní rádce č. 2/1995, s APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

19 právem nepochybně je. Předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví se tak stal i podíl v obchodní společnosti, přestože nebyl součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Zánikem bezpodílového spoluvlastnictví manželů se na postavení manžela, který uzavřel společenskou smlouvu a je společníkem společnosti, nic nemění. Tento z manželů je však povinen poskytnout druhému manželovi při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů náhradu odpovídající části obchodního podílu, která na tohoto z manželů připadá. 73) Druhému z manželů tak v podstatě náleží právo na vyplacení na něj připadající části vypořádacího podílu, na který by měl manžel společník právo v případě, že by ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů došlo k zániku jeho účasti na společnosti. Tento závěr odpovídá i konstantní judikatuře tehdejší doby, která pojetí bezpodílového spoluvlastnictví pouze jako majetkového společenství k hmotným věcem považovala za příliš úzké a soudní praxe tak předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů činila nejen věci, ale i závazky a pohledávky, pokud vznikly za trvání manželství a bezpodílového spoluvlastnictví 74) v souvislosti s jejich hospodářským a spotřebním společenstvím. 75) V opačném případě by se totiž předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nemohly stát například ani peněžní prostředky uložené na vkladní knížce, či bankovním účtu, neboť z právního hlediska se nejedná o věci, ale pohledávku jednoho z manželů za bankovním ústavem. Není tak jediného důvodu, proč stejnému režimu nepodřídit i podíl v obchodní společnosti, když opačné pojetí by vedlo k disproporci v postavení manželů, z nichž jeden se stal společníkem obchodní společnosti. 76) Novelou občanského zákoníku provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. byl institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů nahrazen společným jměním manželů. Jak již bylo shora uvedeno, nejednalo se pouze o terminologickou záměnu, ale podstatným způsobem došlo k rozšíření obsahu tohoto institutu, když pojem majetek, který zákonná úprava společného jmění manželů užívá, v sobě zahrnuje nejen věci, ale i práva a povinnosti. 77) Právě rozšířením obsahu společného jmění manželů oproti bezpodílovému spoluvlastnictví manželů se vytvořil prostor pro to, aby se obchodní podíl napříště stal součástí společného jmění manželů, došlo-li k jeho nabytí jedním z manželů za trvání manželství, s výjimkou způsobů nabytí taxativně uvedených v ustanovení 143 odst. 1 občanského zákoníku, neboť obchodní podíl jako majetkové právo je způsobilý být součástí majetku, a tedy i společného jmění manželů. V zákonné úpravě společného jmění manželů však byla zároveň novým způsobem upravena situace, kdy jeden z manželů získá obchodní podíl ve společnosti. 73) Kopáč L. Švestka J.:, Obchodní podíl bezpodílové spoluvlastnictví manželů a zástavní právo, Právní rozhledy č. 9/1996, s ) Ibl V.: Stabilizační příspěvky a bezpodílové spoluvlastnictví manželů, Socialistická zákonnost č. 6/1985, str ) Např. Rc 17/70. 76) Tato disproporce vychází zejména najevo v případech, kdy veškerý majetek manželů je formálně z daňových důvodů veden jako majetek společnosti, v níž je společníkem pouze jeden z manželů. 77) Srovnej bod III. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

20 Podle ustanovení 143 odst. 2 občanského zákoníku nabytí obchodního podílu, včetně akcií, ani nabytí práv a povinností členů družstva jedním z manželů nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Pokud tedy obchodní podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti ( 114 odst. 1 obchodního zákoníku) a nabytí obchodního podílu jedním z manželů za trvání manželství nezakládá účast druhého manžela na společnosti, je otázkou, zda ustanovení 143 odst. 2 občanského zákoníku nevylučuje obchodní podíl ze společného jmění manželů. 78) Protože druhý manžel není účasten ve společnosti, nemůže se stát ani společníkem společnosti a není oprávněn vykonávat ani práva a povinnosti společníka. Z této skutečnosti je v některých případech dovozováno, že obchodní podíl součástí společného jmění není, 79) neboť nabývá-li účast na společnosti pouze jeden z manželů a pouze ten se stává společníkem společnosti, obchodní podíl je tak jeho výlučným majetkem a druhý manžel se nestává ani spolumajitelem obchodního podílu z titulu společného jmění manželů, ani společníkem ve společnosti. 80) S tímto závěrem se však nelze zcela ztotožnit. Je nepochybné, že obchodní podíl je majetkovým právem a jako takový je způsobilým stát se součástí majetku. Způsobilá být součástí majetku jsou tedy i práva a povinnosti společníka. To, že občanský zákoník v ustanovení 143 odst. 2 stanoví, že stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou družstev bytových, neznamená, že by obchodní podíl nebo členská práva a povinnosti členů družstva byla vylučována ze společného jmění manželů. To lze dovodit již z přijaté legislativně technické konstrukce, která byla použita, tedy že ze společného jmění manželů je vyloučen pouze majetek uvedený v ustanovení 143 odst. 1 občanského zákoníku. Tento výčet je taxativní, a pokud tedy obchodní podíly či členská práva a povinnosti členů družstva v tomto výčtu obsažena nejsou, nelze než dovodit, že se tyto majetkové hodnoty součástí společného jmění manželů stávají. Pokud však jejich nabytí jedním z manželů za trvání manželství nezakládá účast druhého manžela na společnosti nebo družstvu, znamená to, že ačkoli došlo k nabytí obchodního podílu nebo členských práv a povinností do společného jmění manželů a druhý z manželů se tak stal majitelem obchodního podílu nebo členských práv a povinností z titulu společného jmění manželů, společníkem ani členem družstva se tento manžel nestává. To má pouze ty důsledky, že veškerá práva a povinnosti společníka nebo člena družstva může vykonávat pouze ten z manželů, který obchodní podíl nebo členská práva a povinnosti nabyl, a pro druhého z manželů neplatí obecná zásada, že předmět společného jmění manželů užívají a udržují oba manželé společně ( 145 odst. 1 občasného zákoníku). Dochází zde tedy k omezení práva jednoho z manželů k předmětu společného jmění, které 78) Dvořák T.: Společné jmění manželů a obchodní podíl v s. r. o., Právo a rodina č. 8/2000, s ) Haderka J.: Osobní a majetková práva manželů od účinnosti zákona č. 91/1998 Sb., Právní praxe č. 9/1998 str ) Pařízek I.: Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a společné jmění manželů, Právní rozhledy č. 8/2001, s APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2005

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_RODINNÉ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

Zdroje příjmů domácností. Bc. Alena Kozubová

Zdroje příjmů domácností. Bc. Alena Kozubová Zdroje příjmů domácností Bc. Alena Kozubová Druhy příjmů podle daňového hlediska příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob příjmy nepodléhající dani z příjmů fyzických osob podle četnosti příjmy

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Společné jmění manželů (SJM) Obsah rodinné právo v NOZ manželské

Více

KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.

KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02. Dědictví KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Dědictví - NOZ Dědické právo je

Více

PRÁVNÍ LINKA Centrum pomoci v naléhavých životních situacích

PRÁVNÍ LINKA Centrum pomoci v naléhavých životních situacích PRÁVNÍ LINKA Centrum pomoci v naléhavých životních situacích xx. xx. 2012 Dotazy volejte na 900 900 809 nebo navštivte www.pravnilinka.cz Zadavatel dotazu: xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx, xxxxxxxxx, PSČ xxx xx

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1983 Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 12 V Y H L Á Š K A m i n i s t e r s t v a f i n a n c í Č e s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l

Více

Základní pojmy obchodního práva. Podnikání, podnikatel, podnik, neoprávněné podnikání. (v. 2007)

Základní pojmy obchodního práva. Podnikání, podnikatel, podnik, neoprávněné podnikání. (v. 2007) Základní pojmy obchodního práva. Podnikání, podnikatel, podnik, neoprávněné podnikání. (v. 2007) 2005-2007 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Základní pojmy obchodního práva Podnikání

Více

Daň z příjmu a DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ FO Zpracoval: Daniel Vančura Pro výuku předmětu Fiktivní firma Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) je daní přímou. Je stanovena zákonem o daních

Více

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013 Finanční právo 3. seminář 1. listopadu 2013 Daň z příjmů fyzických osob Zákon o daních z příjmů Daně z příjmů fyzických osob a právnických osob jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H : 227. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech

Více

Podkladový materiál pro přednášku: Subkapitola 9.2 - Převodové daně LS 2012. Převodové daně. úmrtí darování úplatného převodu (přechodu) nemovitosti

Podkladový materiál pro přednášku: Subkapitola 9.2 - Převodové daně LS 2012. Převodové daně. úmrtí darování úplatného převodu (přechodu) nemovitosti Převodové daně Specifika: daně bez zdaňovacího období jednorázové daně spojené s okamžikem úmrtí darování úplatného převodu (přechodu) nemovitosti není stanoven pevný termín (datum) splatnosti daně není

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění:

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění: Stanovisko č. 1 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 11. 2012 k návrhu změny vodního zákona k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu

Více

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky) (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu,

Více

ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH S AKCENTEM NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM. JUDr. Jiří Janeba, advokát

ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH S AKCENTEM NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM. JUDr. Jiří Janeba, advokát ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH S AKCENTEM NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM JUDr. Jiří Janeba, advokát Kogentní vs. dispozitivní pojetí ZOK Zákonná úprava Vztahy se třetími osobami Organizace korporace

Více

Exekuční postižení SJM - vývoj (změny) právní úpravy

Exekuční postižení SJM - vývoj (změny) právní úpravy Exekuční postižení SJM - vývoj (změny) právní úpravy Mgr. Barbora Kubíková, Kancelář veřejného ochránce práv, kubikova@ochrance.cz kulatý stůl Vybrané problémy exekučního a insolvenčního řízení, 22. října

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 VEŘEJNÉPRÁVO ÚSTAVNÍ PRÁVO SPRÁVNÍ PRÁVO TRESTNÍ PRÁVO FINANČNÍ PRÁVO normy, které

Více

Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva

Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva 1. Základní metoda regulace respektování rovnosti subjektů rovnost subjektů a. žádný účastník OP vztahu nemůže jednostranně ukládat druhému subjektu povinnosti b. žádný

Více

Obsah. Seznam vzorů... X Seznam zkratek... XII Předmluva... 1

Obsah. Seznam vzorů... X Seznam zkratek... XII Předmluva... 1 Seznam vzorů.......................................... X Seznam zkratek........................................ XII Předmluva.............................................. 1 KAPITOLA 1 Rozvod manželství.......................

Více

Obsah. O autorech... V Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xvii

Obsah. O autorech... V Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xvii O autorech... V Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xvii 1 Charakteristika obchodní korporace I. Pojmové znaky obchodní korporace... 1 1. Společenství osob... 2 2. Smluvní povaha... 2 3. Společný

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2013 VI. volební období

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2013 VI. volební období Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2013 VI. volební období Návrh poslance Ladislava Šincla na vydání zákona o výplatě dodatečné náhrady za pohledávky vedené u Union banky, a. s., v konkursu

Více

2.18. Pojem a prameny rodinného práva, manželství

2.18. Pojem a prameny rodinného práva, manželství Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslava Pospíšilová Datum vytvoření: 4. června 2013 Ročník: první Předmět

Více

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele P O T V R Z E N Í o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci: I. POMĚRY OSOBNÍ A RODINNÉ: 1. Jméno a příjmení:........ 2. Datum narození:...

Více

VYHLÁŠKA č. 275/2006 Sb.

VYHLÁŠKA č. 275/2006 Sb. VYHLÁŠKA č. 275/2006 Sb. ze dne 31. května 2006, kterou se stanoví způsob zjišťování příjmových a majetkových poměrů žadatele o určení advokáta Českou advokátní komorou k poskytnutí právních služeb bezplatně

Více

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Zaměřeno na rodinné právo

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Zaměřeno na rodinné právo Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Zaměřeno na rodinné právo Kalmusová Lucie Langmajerová Tereza Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině Schváleno (vydáno): 04. 12. 1963 Účinnost od: 01. 04. 1964 Zrušeno:

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Podnikání fyzických a právnických osob Ekonomika lesního hospodářství 1. cvičení Podnikání

Více

Pojištění odpovědnosti za škodu/ újmu

Pojištění odpovědnosti za škodu/ újmu Pojištění odpovědnosti za škodu/ újmu Předmětem pojištění je vznik odpovědnosti pojištěného/povinnost pojištěného nahradit (+spolupojištěné osoby) za škodu/ újmu za kterou odpovídá dle právní předpisů

Více

Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy

Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy Smlouva o finančním leasingu byla uzavřena v době od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Miniškola podnikání. Ing. Pavlína Novotná 15.10.2013

Miniškola podnikání. Ing. Pavlína Novotná 15.10.2013 Miniškola podnikání Ing. Pavlína Novotná 15.10.2013 Podnikání Podnikání je činnost, kterou vykonává podnikatel soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

Více

Obec jako správce majetku a rekodifikace soukromého práva. JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.

Obec jako správce majetku a rekodifikace soukromého práva. JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D. Obec jako správce majetku a rekodifikace soukromého práva JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D. Obsah 1. Účinnost NOZ 2. Přechodná ustanovení 3. Postup při uzavírání smluv 4. Odpovědnost volených členů orgánů obcí

Více

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických

Více

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 Olga Kryštofová 29.1.2014 Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.) je součástí soukromého práva a upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci

Více

Vztah k účetnictví Sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účty.

Vztah k účetnictví Sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účty. Založení obchodní společnosti Společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným

Více

Pojem a předmět obchodního práva

Pojem a předmět obchodního práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2015 7. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2015 7. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 01 7. volební období P o s l a n e c k ý n á v r h ZÁKON ze dne. 01, kterým se mění zákon č. 1/009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky

Více

Domácnost, která hospodaří s penězi. Manželství

Domácnost, která hospodaří s penězi. Manželství Domácnost, která hospodaří s penězi Manželství KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM

Více

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňový systém Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Téma : Majetkové daně (III) daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí 1. Poplatník daně. 2. Předmět daně. 3. Základ daně. 4. Rozdělení osob do

Více

1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností

1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností 1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností 1. K povaze obchodních společností Definičním znakem právnických osob je mimo jiné jejich majetková samostatnost, jejímž výrazem je jednak to, že mají

Více

Nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, ČÁST PÁTÁ. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Hlava I. Ustanovení společná

Nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, ČÁST PÁTÁ. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Hlava I. Ustanovení společná Nový občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, ČÁST PÁTÁ Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Hlava I Ustanovení společná Díl 2 Závěrečná ustanovení 3080 Zrušuje se: 1. Zákon č.

Více

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost

Více

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO Hlava dvacátá sedmá: Rodinné právo... 13 1 Rodinné právo v České republice... 13 A. Pojem a předmět rodinného práva... 13 B. Systém rodinného práva; jeho místo v systému

Více

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu. 2. Daňově neuznatelné výdaje. Český daňový systém Jedná se o výdaje, resp. náklady, které jsou výdaji na: dosažení

Více

Smlouva otichém společenství. Smlouva o tichém společenství. Tichá společnost???

Smlouva otichém společenství. Smlouva o tichém společenství. Tichá společnost??? Smlouva otichém společenství 2005 2007 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.eu www.michalcerny.net Smlouva o tichém společenství Absolutní obchodní závazkový vztah (srv. 261/4), právní úprava obsažena jen

Více

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA Vážení klienti, v rámci tohoto čísla si Vám dovolujeme zaslat přehled aktuální judikatury, dále si Vás dovolujeme seznámit s aktuálními legislativními změnami a závěrem naleznete aktuální téma týkající

Více

Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu. 330/2001 Sb.

Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu. 330/2001 Sb. Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 330/2001 Sb. - poslední stav textu 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním...

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Rozsah požadovaných dokumentů a informací pro provedení právní due diligence:

Rozsah požadovaných dokumentů a informací pro provedení právní due diligence: Příloha č. 2 Rozsah požadovaných dokumentů a informací pro provedení právní due diligence: Struktura společnosti Aktuální výpis společnosti z OR Údaje uvedené ve výpisu z OR, které neodpovídají skutečnosti

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

Obsah DÍL I: VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST... 1 I. ČÁST: POJEM VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI... 3

Obsah DÍL I: VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST... 1 I. ČÁST: POJEM VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI... 3 Obsah Předmluva... V Životopis... VII Přehled použitých zkratek... VIII I. Zkratky právních předpisů... VIII II. Zkratky sbírek judikátů... IX III. Zkratky zahraničních obchodních společností... X IV.

Více

VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000,

VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů

Více

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11. Hlava třicátá: Rodinné právo... 13

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11. Hlava třicátá: Rodinné právo... 13 DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11 Hlava třicátá: Rodinné právo... 13 1 Rodinné právo v České republice... 13 A. Pojem a předmět rodinného práva... 13 B. Systém rodinného práva; jeho místo v systému českého

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

Předběžný návrh témat pro ústní zkoušku insolvenčních správců

Předběžný návrh témat pro ústní zkoušku insolvenčních správců Předběžný návrh témat pro ústní zkoušku insolvenčních správců Při ústní části zkoušky se za účelem prověření znalostí uchazeče potřebných k výkonu funkce insolventního správce zjišťují znalosti z oblasti:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.06 Téma sady: Rodinné právo - manželství Ročník: 1.-4. ročník

Více

SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM.

SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM. SEZNAM PŘÍLOH PŘIKLÁDANÝCH K NÁVRHU NA ZÁPIS SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM NEBO ZMĚNU ÚDAJŮ O SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Základní údaje Pokud dochází k zápisu, změně nebo výmazu základních údajů,

Více

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz.

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz. Katedra práva Osobní finace Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189.

Více

Pojištění odpovědnosti za škodu II.

Pojištění odpovědnosti za škodu II. Pojištění odpovědnosti za škodu II. Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání Povinná smluvní pojištění odpovědnosti za škodu z provozu pozemních vozidel

Více

SMLOUVA O PŘEVODU DRUŽSTEVNÍHO PODÍLU

SMLOUVA O PŘEVODU DRUŽSTEVNÍHO PODÍLU Stavební bytové družstvo Chomutov, IČ: 00041955; DIČ CZ00041955 se sídlem v Chomutově, ul. Husova 2079, PSČ 430 03, zapsané dne 4.6.1963 do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem

Více

SMLOUVA O PŘEVODU DRUŽSTEVNÍHO PODÍLU

SMLOUVA O PŘEVODU DRUŽSTEVNÍHO PODÍLU SMLOUVA O PŘEVODU DRUŽSTEVNÍHO PODÍLU Pan/í (jméno a příjmení): datum narození/r.č.: bytem: manžel, manželka : datum narození/ r.č. bytem. (dále jen převodce ) na straně jedné a pan/í (jméno a příjmení):

Více

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona PŘIPOMÍNKY k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona V Praze dne 30. října 2008 Č.j.: 152/091000/2008 A. Obecná připomínka k předkládanému materiálu Hospodářská komora České

Více

Správci podniku náleží za činnost při exekuci prodejem podniku odměna a náhrada hotových výdajů.

Správci podniku náleží za činnost při exekuci prodejem podniku odměna a náhrada hotových výdajů. 330/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. září 2001 o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za

Více

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník kód předmětu: B_CPr_3 Civilní právo 3 Nový občanský zákoník RODINNÉ PRÁVO David Hozman (2013) hozmand@seznam.cz nebo 21078@mail.vsfs.cz Legislativa ústavní základ v článku 32 Listiny základních práv a

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA OBČANSKÉ PRÁVO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA OBČANSKÉ PRÁVO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA OBČANSKÉ PRÁVO DEFINICE OBČANSKÉHO PRÁVA Občanské právo (hmotné) je právní odvětví právního řádu, které upravuje majetkové vztahy fyzických osob mezi sebou, popřípadě majetkové

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

(Spolumajitelky, Petr Barták a GCCSH dále také jednotlivě Smluvní strana nebo společně Smluvní strany )

(Spolumajitelky, Petr Barták a GCCSH dále také jednotlivě Smluvní strana nebo společně Smluvní strany ) DOHODA O NAROVNÁNÍ A ÚPRAVĚ BUDOUCÍCH VZTAHŮ kterou mezi sebou uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku Ing. Romana Bartáková r. č.: bydliště: a Ing. Kateřina Šperlová r. č.: bydliště: (společně dále

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H : Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H : 141. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Více

Finanční zpravodaj 1/2014

Finanční zpravodaj 1/2014 Strana 12 Finanční zpravodaj 1/2014 9 Změna Českého účetního standardu č. 001 Účty a zásady účtování na účtech oznamuje Ministerstvo financí změnu Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které

Více

Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69

Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69 Fyzická osoba Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69 Fyzická osoba je právní pojem odlišující člověka od jiných právních subjektů, které mají právní subjektivitu (právnická

Více

Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi

Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Duben 2012 Právní postavení obce Územní společenství občanů s právem na samosprávu Veřejnoprávní korporace vlastní majetek

Více

Finanční zpravodaj 1/2014

Finanční zpravodaj 1/2014 Strana 52 43 Změna Českého účetního standardu č. 202 Otevírání a uzavírání účetních knih, vnitropodnikové účetnictví pojišťoven č. 202 Otevírání a uzavírání účetních knih, vnitropodnikové účetnictví pojišťoven

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Podniková ekonomie a management Vyučující: Ing. J.

Více

Zásad hospodaření, tvorby a použití fondů družstva

Zásad hospodaření, tvorby a použití fondů družstva Rozvoj, stavební bytové družstvo, Opava, U Cukrovaru 1282/9, PSČ 747 05 ZMĚNA Zásad hospodaření, tvorby a použití fondů družstva Zásady hospodaření, tvorby a použití fondů družstva, schválení SD dne 4.

Více

Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. Přehled

Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. Přehled Zásady upravující postup při majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem ve vlastnictví Královéhradeckého kraje Přehled Část I. Obecná ustanovení Předmět úpravy Související právní předpisy Evidence majetku

Více

ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Strana 4378 Sbírka zákonů č. 351 / 2011 351 ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE. Článek I Smluvní strany

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE. Článek I Smluvní strany SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE Článek I Smluvní strany Obchodní firma se sídlem IČ: jednající (dále jen Společnost ) a Jméno a příjmení narozen dne trvale bytem člen představenstva Společnosti (dále jen Člen

Více

Zákon o státem zakládaných poskytovatelích zdravotních služeb a o vztazích při zajištění klinické a praktické výuky

Zákon o státem zakládaných poskytovatelích zdravotních služeb a o vztazích při zajištění klinické a praktické výuky Zákon o státem zakládaných poskytovatelích zdravotních služeb a o vztazích při zajištění klinické a praktické výuky 1 Preambule Tento zákon upravuje právní formu poskytovatelů zdravotních služeb zakládaných

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Občanské právo - vlastnictví, duševní vlastnictví III/2 VY_32_INOVACE_192 3 Název školy Registrační

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

SMLOUVA O PŘEVODU DRUŽSTEVNÍHO PODÍLU

SMLOUVA O PŘEVODU DRUŽSTEVNÍHO PODÍLU SMLOUVA O PŘEVODU DRUŽSTEVNÍHO PODÍLU Pan/í (jméno a příjmení): manžel/ka: Pan/í (jméno a příjmení): (dále jen převodce ) na straně jedné a pan/í (jméno a příjmení): manžel/ka : pan/í (jméno a příjmení):

Více

KUPNÍ SMLOUVA. Mezi. JUDr. Janem Kubálkem insolvenčním správcem dlužníka POSTER Infinity s.r.o. (Prodávající) (Kupující)

KUPNÍ SMLOUVA. Mezi. JUDr. Janem Kubálkem insolvenčním správcem dlužníka POSTER Infinity s.r.o. (Prodávající) (Kupující) KUPNÍ SMLOUVA Mezi JUDr. Janem Kubálkem insolvenčním správcem dlužníka POSTER Infinity s.r.o. (Prodávající) a.. (Kupující) Níže uvedeného dne, měsíce a roku následující smluvní strany: JUDr. Jan Kubálek,

Více

396/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

396/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 396/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. srpna 2002 o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu fyzickými osobami postiženými povodněmi

Více

Přednáška pro soudní tajemnice Praha přednáška č. 2

Přednáška pro soudní tajemnice Praha přednáška č. 2 Přednáška pro soudní tajemnice Praha přednáška č. 2 1) Podílové spoluvlastnictví pojem, obsah, zánik a vypořádání, ochrana 2) Společné jmění manželů pojem, předmět, vznik, obsah, zánik a vypořádání, ochrana

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období Návrh poslanců. na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a

Více

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky.

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Více

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM - klady a zápory Samostatná práce pro předmět Management podniku Gabriela

Více

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic

Společnost s ručením omezeným. Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Mgr. Mikuláš Vargic Společnost s ručením omezeným Zákon o obchodních korporacích spolu s novým občanským zákoníkem přinesly zásadní změny v zakládání a fungování obchodních

Více

221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví

221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví 221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví) Parlament se

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY 1 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Poskytovatel TDM real s.r.o. se sídlem Jelínkova 919/28, 616 00, Brno, IČ 02639441, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 8194, dále

Více

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný

Více