Instinct Quarterly Grant Thornton

Transkript

1 Instinct Quarterly Grant Thornton Leden 2014 Obsah 2 Rekodifikace soukromého práva 6 Povinnosti provozovatelů fotovoltaik 7 Nájem nemovitostí 9 Změny v účetnictví 10 Daň z nemovitých věcí

2 Rekodifikace soukromého práva a daně Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen NOZ ), zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jen ZOK ) a zákon o mezinárodním právu soukromém (zákon č. 91/2012 Sb.) přináší k 1. lednu 2014 zásadní rekodifikaci českého soukromého práva. Zrušeno je celkem 238 zákonů či jejich částí. Zejména v případě NOZ (3081 paragrafů) jde o velmi rozsáhlé předpisy, jejichž změnou chtějí zákonodárci sjednotit regulaci soukromého práva do několika málo kodexů. Nové zákony jsou velmi rozsáhlé mimo jiné proto, že bylo nutné dodržet legislativní pravidla a zahrnout mnoho zrušených předpisů (zákony o rodině, o sdružování občanů, o nájmu podnájmu nebytových prostor atd.) do těla zákona. Jaký dopad mají nové právní normy na oblast daní Nové právní normy plně dodržují zásadu co není zakázáno, je dovoleno a platí navíc, že ustanovení soukromoprávních předpisů jsou nově dispozitivní (od jejich znění je možné se od něj odchýlit), pokud zákon výslovně neuvádí, že jde o ustanovení kogentní (a není tedy možné se odchýlit). V nových právních normách má být na prvním místě všech právních vztahů člověk a teprve od jeho práv a svobod se odvíjí právní úprava dalších institutů. Další změny najdeme také v úpravě věcí v právním smyslu. Tou nejvýznamnější je zřejmě zásada superficies solo cedit, tedy povrch ustupuje půdě - což znamená, že nově je stavba součástí pozemku, na kterém stojí. Zavádí se také tzv. právo stavby, nově jsou pojímány i bytové jednotky a podobně. Nová úprava zasahuje také oblast daní, a to zejména daň z nemovitostí. Změny proběhly i v úpravě právního jednání. Došlo k omezení důrazu na formální rysy projevu vůle, naopak se nově bude brát ohled zejména na obsah projevu vůle a na účinky, které strany projevu zamýšlely. Právní jednání bude při nedostatku náležitostí převážně relativně neplatné, většinu vad jednání bude možné dodatečně zhojit. Případy absolutní neplatnosti právního jednání budou spíše ojedinělé (například nastane-li zjevný rozpor s dobrými mravy, se zákonem či veřejným pořádkem, případně pokud nastane počáteční nemožnost plnění). I tyto změny v pojetí právního jednání mohou mít jisté dopady do daňové oblasti - zejména v souvislosti s jednáním za daňový subjekt, kdy by například veškerá korespondence od finančního úřadu byla doručována Nové právní normy plně dodržují zásadu co není zakázáno, je dovoleno

3 statutárnímu orgánu právnické osoby jako jejímu zákonnému zástupci (namísto přímo právnické osobě). Nově zavedený institut vzájemného darování bude mít dopad na daň darovací, respektive daň z příjmů. Statut veřejné prospěšnosti zase způsobí změny v dani z příjmů zejména v oblasti odčitatelných položek z titulu poskytnutých darů. Nová terminologie Rekodifikace soukromého práva přináší v mnoha oblastech novou terminologii. Pro správný výklad předpisů, které užívají termíny pocházející ze soukromého práva doposud regulované starým občanským a obchodním zákoníkem, bude nutné tyto nové termíny od počátku roku aplikovat, stejně tak jako zavést a zohlednit zcela nové instituty soukromého práva. Jedná se mimo jiné o ty předpisy daňového práva, které budou muset s novou terminologií počítat. Půjde například o náhradu pojmu půjčka novým termínem zápůjčka, obchodní společnost bude nově obchodní korporací, podnik bude obchodním závodem a nájem podniku bude pachtem, závazky se mění na dluhy, zavádí se instituty výprosy či svěřenského fondu a podobně. Bude potřeba zohlednit také novou koncepci nemovitých věcí (která je zmíněna výše). Podíl na společnosti s ručením omezeným bude nově možné vyjádřit cenným papírem, což se také promítne do terminologie daňových zákonů. Nejen kvůli zohlednění nového názvosloví vznikl vládní návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Ten by měl zajistit euro konformní výklad pojmů. Změny daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva hmotného Z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva vyplývalo, že tato právní norma chce s účinností od 1. ledna 2014 nejen přizpůsobit daňové zákony rekodifikaci soukromého práva, ale také provést další potřebné změny v oblasti daní. Nejvýznamnější z nich mělo být spuštění I. fáze projektu jednoho inkasního místa (s účinností od 1. ledna 2014), přičemž II. fáze (plné spuštění jednoho inkasního místa) by měla vejít v účinnost od 1. ledna Dotčen byl zákon o daních z příjmů, zákon o rezervách, zákon o dani z nemovitostí, zákon o dani silniční, zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o spotřebních daních, zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů (obsahující úpravu tzv. ekologických daní) i daňový řád a další. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou České republiky dne 8. srpna 2013, Senát České republiky jej však v polovině září zamítl pro nesouhlas s některými navrhovanými body (zejména úplné osvobození dividend pro právnické i fyzické osoby a snížení zdanění u investičních fondů). Poslanecká sněmovna již nemohla Senátu předložit upravený návrh zákona, jelikož došlo k jejímu rozpuštění. Vláda proto přišla s návrhem zákonného opatření Senátu (dále jen Opatření ), které Senát nakonec s několika změnami oproti vládnímu návrhu dne 10. října na své 14. schůzi schválil. Níže přinášíme přehled nejvýznamnějších oblastí, které jsou v Opatření obsaženy, resp. Opatřením změněny. Nejvýznamnější změny návrhu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací a Opatření Dosavadní úprava daně z příjmů rozlišovala příjmy běžného a vkladového účtu; toto rozdělení je rekodifikací zrušeno. Proto jsou nově příjmem z kapitálového majetku dle ustanovení 8 zákona o daních z příjmů úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání ; reakce na změnu pojetí nemovitých věcí, která má zajistit, aby nedošlo k zásadnímu zúžení předmětu daně z nemovitostí (bez patřičných úprav by např. nebyly zdaněny stavby, které budou součástí pozemku, a stavby, které budou součástí práva stavby, bez výslovné úpravy by ani jednotka nebyla předmětem daně z nemovitostí), a to jak v dani z nemovitostí (je zaveden pojem zdanitelná stavba a nový druh daně, a to daň ze staveb a jednotek), tak v dani z příjmů i v dani z přidané hodnoty; úprava znění zákona v souvislosti s rozlišením mezi cennými papíry a zaknihovanými cennými papíry (beze změny by na zaknihovaný cenný

4 papír nebylo možné použít daňový režim cenných papírů); zavádí se úprava také pro tzv. svěřenské fondy Opatření mu přiřklo daňovou subjektivitu, přestože právní subjektivitu nemá, v návaznosti na NOZ zákon o daních z příjmů nově vymezuje tzv. veřejně prospěšného poplatníka, kterým bude poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním, u daně z přidané hodnoty není nově předmětem daně převod ani přechod nemovitosti, ale tato agenda přejde do dodání zboží, které je nově vymezeno jako hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů, právo stavby, živé zvíře, lidské tělo a část lidského těla, plyn, elektřina, teplo a chlad ; mezi plněními osvobozenými od daně z přidané hodnoty se nově objevuje dodání vybraných nemovitých věcí a nájem vybraných nemovitých věcí. Opatření však obsahuje také některé důležité změny, které s rekodifikací soukromého práva nesouvisí, nebo nesouvisí zcela. Jde například o: osvobození dividend a investičních fondů proběhne dle původního plánu, tj. od 1. ledna 2015; nová pravidla pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů platí již od , tj. příjem z prodeje cenného papíru a příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu je osvobozen, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let, přičemž cenný papír nesmí být zahrnut v obchodním majetku. Výjimkou je příjem z prodeje kmenového listu, jímž je vyjádřen podíl ve společnosti s ručením omezeným, který je stále osvobozen až po 5 letech od nabytí; sjednocení pojmů příjmy s výnosy a výdaje s náklady u poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou, a to zejména v návaznosti na problematiku tzv. nerealizovaných kurzových zisků. Zákonodárce tímto chtěl vyloučit pochybnosti o tom, zda nerealizované kurzové zisky jsou výnosy, které jsou zároveň zdanitelnými příjmy pro účely zákona o daních z příjmů; úpravu pravidel pro cenu obvyklou mezi spojenými osobami ustanovení 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů dopadá také na situace, kdy cena mezi spojenými osobami je sjednána v nulové výši. Výjimku tvoří bezúročné a nízkoúročené půjčky a výprosy či výpůjčky v případě, kdy je věřitelem daňový nerezident, člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatník daně z příjmu fyzických osob; nové vymezení některých pojmů (např. odpisovatel, samostatné vymezení finančního leasingu, nemovitých věcí, osob atd.) a související věcné změny; zrušení zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí; integraci úpravy zdanění příjmů z darování a dědění do zákona o daních z příjmů. Nově jsou tyto druhy příjmů předmětem daně z příjmů; veškerý příjem z dědictví či odkazu, vzájemného darování a další typy tzv. bezúplatného příjmu (jako je např. plnění osobě provozující zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení, dále příjem poplatníka - fyzické osoby, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky atd.); nahrazení daně z převodu nemovitostí daní z nabytí nemovitých věcí, která je upravena v samostatném novém zákoně o dani z nabytí nemovitých věcí (viz dále); změnu koncepce přechodu daňové povinnosti na dědice nově daňová povinnost přechází dnem rozhodnutí soudu o dědictví, nikoli smrtí zůstavitele, u daně z nemovitostí staveb dochází ke změně v posuzování dalšího nadzemního podlaží u staveb užívaných pro podnikání pro účely stanovení sazby

5 daně, a to tak, že za další nadzemní podlaží se považuje pouze takové nadzemní podlaží, jehož zastavěná plocha přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy (doposud bylo další nadzemní podlaží i nepatrné velikosti důvodem pro zvýšení sazby daně). Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí Na návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a s ním souvisejícím zrušením zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí navázal také vládou připravený návrh nového zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, který nahrazuje daň z převodu nemovitostí. Také tento návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou České republiky schválen dne 8. srpna 2013, avšak opět zamítnut Senátem dne 12. září Vláda však přišla s návrhem zákonného opatření s několika změnami oproti původnímu návrhu zákona, které bylo nakonec beze změn schváleno. Původně navrhovaná změna osoby poplatníka nebyla schválena, a tudíž bude ve většině případů (tj. u kupní a směnné smlouvy) poplatníkem daně i nadále převodce, nedojde-li k dohodě, že poplatníkem má být nabyvatel. V ostatních případech bude poplatníkem nabyvatel. Co se týče předmětu daně z nabytí nemovitých věcí, ten je nově výslovně specifikován a patří sem pozemky, stavby, inženýrské sítě, jednotky nacházející se na území České republiky, právo stavby, jímž zatížený pozemek se nachází na území České republiky, a spoluvlastnický podíl na těchto nemovitých věcech. Nabytím vlastnického práva k nemovité věci je nově také vyčlenění nebo nabytí nemovité věci do svěřenského fondu a nabytí stavby, která se stane součástí pozemku a která byla samostatnou nemovitou věcí nebo součástí práva stavby nebo neoprávněně zřízena na pozemku. Výslovně vyloučeno z předmětu daně je nabytí vlastnického práva k nemovité věci prováděním pozemkových úprav, přeměnami obchodních korporací, nebo poskytnuté jako náhrada při vyvlastnění. Základem daně z nabytí nemovitých věcí je nově nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj. Zákon obsahuje pravidla pro určení nabývací hodnoty - tou bude buď: sjednaná cena (je-li vyšší než srovnávací daňová hodnota); srovnávací daňová hodnota (je-li vyšší než sjednaná cena); zjištěná cena (není-li nabývací hodnotou sjednaná cena nebo srovnávací daňová hodnota), nebo zvláštní cena (vždy, lze-li ji určit např. při vydražení atd.). Obecně pak platí, že nabývací cenou je buď cena sjednaná, nebo srovnávací daňová hodnota. Srovnávací daňová hodnota odpovídá 75 % tzv. směrné hodnoty, kterou určuje z dostupných informací správce daně, nebo zjištěné ceny. Bude tak snížen počet povinných znaleckých posudků pro účely daně z nabytí nemovitých věcí, avšak zůstane zachováno právo poplatníka si znalecký posudek nechat připravit, pokud například nebude souhlasit se směrnou hodnotou stanovenou správcem daně. Uznatelným výdajem je odměna a náklady prokazatelně zaplacené poplatníkem znalci za znalecký posudek určující zjištěnou cenu, je-li tento posudek vyžadovanou přílohou daňového přiznání. Všechna první úplatná nabytí nových bytů a rodinných domů, včetně pozemků, jejichž jsou součástí, jsou osvobozena od daně.

6 Zcela nově je také zavedeno osvobození pro případy nabytí nemovité věci užívané na základě smlouvy o finančním leasingu jejím uživatelem při skončení leasingového vztahu. Dle návrhu dále dochází k zúžení rozsahu požadovaných písemností, jež mají činit přílohu daňového přiznání, a tyto zároveň bude možné předložit jako kopie (nebude tedy nutné dokumenty ověřovat). Závěr Rok 2014 je v oblasti daní opravdu plný změn. Ty se částečně týkají rekodifikace soukromého práva. Zákonné opatření však také přináší i mnoho dalších změn, které s rekodifikací souvisejí pouze okrajově. A aby toho nebylo málo, nabyly 1. ledna 2014 účinnosti také již dříve schválené novelizace daňových zákonů. Ve spojení s účinností rekodifikačních soukromoprávních předpisů nás tedy zasáhla malá právní revoluce. Proto nezbývá než přidat doporučení obrátit se po novém roce na ty správné a dostatečně erudované odborníky. Zuzana Důjková, Tax Manager T E zuzana.dujkova@cz.gt.com Povinnosti provozovatelů fotovoltaických elektráren Solární daně V roce 2013 jsou všichni výrobci elektřiny ze slunečního záření v zařízeních, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010, povinni hradit odvody za elektřinu ze slunečního záření dle zákona č. 165/2012 Sb. tzv. solární daně. Odvod se stanoví ve výši 26 % stanovené výkupní ceny, resp. 28 % ze zeleného bonusu. Tato povinnost měla být k 31. prosinci 2013 zrušena. Nicméně, v září 2013 vešla v platnost novela zákona, která povinnost hradit solární daně prodloužila, a to pouze pro výrobce elektřiny ze slunečního záření v zařízeních, která byla uvedena do provozu v roce Sazba odvodu bude snížena na 10 % stanovené výkupní ceny, resp. 11 % ze zeleného bonusu. Tento odvod bude nutné hradit po celou dobu trvání práva na podporu elektřiny, tedy po dobu předpokládané životnosti daného zařízení. Novela nabývá účinnosti dne 1. ledna Novela zároveň stanovila, že na výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2014 se již nebude vztahovat podpora elektřiny dle tohoto zákona. Povinnosti v odpadovém hospodářství Výrobci elektřiny ze slunečního záření jsou povinni zajistit recyklaci solárních panelů uvedených na trh před 1. lednem Všichni výrobci elektřiny ze slunečního záření museli do uzavřít smlouvu s některým z kolektivních systémů, které mají za 15 až 20 let zajistit ekologickou likvidaci panelů. Na základě této smlouvy pak výrobci budou povinni v období od do , tj. během pěti let, uhradit v pravidelných splátkách do zvoleného kolektivního systému příspěvek na recyklaci panelů. Výše příspěvku závisí na hmotnosti panelů určených k budoucí recyklaci a je určen novelou vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 325/2005 Sb. na 8,50 Kč/kg. Pro solární panely uvedené na trh po 1. lednu 2013 zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění sám výrobce elektřiny ze slunečního záření.

7 Nájem nemovitostí Podle nového občanského zákoníku Dodání a nájem vybraných nemovitých věcí dle 56 a 56a zákona o DPH účinného od Nový občanský zákoník ( NOZ ) přináší nové pojetí pojmu věci a jejího příslušenství a staronovou zásadu (platnou v právních řádech ostatních evropských zemí a zakotvenou v českém občanském zákoníku do roku 1950) superficies solo cedit, tedy stavba je součástí pozemku. Dosavadní pojetí umožňující oddělené vlastnictví pozemku a stavby přinášelo problémy. Na tyto změny reaguje v 56 a 56a také zákon o dani z přidané hodnoty. Nemovité věci NOZ dělí věci mimo jiné na hmotné a nehmotné a dále pak na nemovité a movité. Za nemovité věci považuje NOZ v 498 pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (např. právo stavby), pokud není dle zvláštního právního předpisu věc součástí pozemku a nelze jí bez porušení přenést z místa na místo (např. inženýrské sítě, jednotky). Inženýrské sítě Inženýrskými sítěmi jsou zejména vodovody, kanalizace, energetická či jiná vedení. Inženýrské sítě nejsou součástí pozemku, nelze li je však bez porušení přenést z místa na místo, jsou nemovitou věcí. Jednotka NOZ dále nově definuje jednotky. Oproti dřívějšímu pojetí, kdy bylo odlišeno individuální vlastnické právo k samotné jednotce a spoluvlastnictví celého domu a pozemku, jednotka nově zahrnuje byt a podíl na společných částech nemovité věci. Jednotka je věc nemovitá. Právo stavby Znovuzavedení práva stavby (v občanském zákoníku bylo do roku 1950) souvisí s novou zásadou, že stavba je součástí pozemku a nemůže mít rozdílného vlastníka. Pokud vlastník pozemku nehodlá na něm sám stavět, může pozemek přenechat dočasně jiné osobě, která na něm pak stavět může. Podstata práva stavby spočívá v tom, že zatěžuje cizí pozemek tak, že stavebník, který toto právo má, je oprávněn na či pod pozemkem mít stavbu. Součást pozemku Součástí pozemku je pak prostor nad a pod jeho povrchem, stavby zřízené na pozemku (s výjimkou dočasných), rostlinstvo na pozemku vzešlé.

8 Právo stavby je nemovitá věc. Právo stavby může být prázdné, určené k zastavění stavbou, zhmotnělé, které již je zastavěné stavbou, případně kombinace obojího, kdy je právo stavby částečně zastavěno a částečně určeno k další zástavbě. Zákon o DPH Zákon o DPH za dodání vybraných nemovitých věcí považuje v 56 dodání a) pozemku, b) práva stavby, c) stavby, d) podzemní stavby se samostatným účelovým určením, e) inženýrské sítě, f) jednotky. Od daně je osvobozeno ( 56 odst. 2 ZDPH) dodání vybrané nemovité věci, která a) je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a b) není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. Pro osvobození tedy musí být splněny současně obě podmínky (tj. osvobozen je pouze převod nezastavěného pozemku bez stavebního povolení či souhlasu s provedením ohlášené stavby). Zdanění tedy bude podléhat dodání např.: nezastavěného pozemku se stavebním povolením, zastavěného pozemku bez stavebního povolení, zastavěného pozemku se stavebním povolením. Dle 56 odst. 3 ZDPH je dodání vybrané nemovité věci jiné, než uvedené v 56 odst. 2 ZDPH je osvobozeno po 5 letech od prvního kolaudačního souhlasu nebo prvního užívání stavby a to od toho, který nastal dříve. Plátce se může rozhodnout, že i po 5 letech bude prodej zdaňovat. K výše uvedené problematice byla na stránkách Finanční správy publikována Informace GFŘ k uplatňování DPH u dodání a nájmu vybraných nemovitých věcí po a dále byl projednán Koordinační výbor k 56 a 56a zákona o DPH ve znění účinném od 1. ledna Oba dokumenty vysvětlují řadu sporných případů, které zákon neřeší. Zde uvádíme několik důležitých bodů: osvobození pozemku, který nebude splňovat podmínky 56 odst. 2 ZDPH z důvodu zastavění stavbou, se bude testovat podle stavby, která na pozemku stojí, převod prázdného práva stavby bude podléhat základní sazbě, u převodu práva stavby zhmotnělého se uplatní časový test pro osvobození, v případě dodání práva stavby, které je pouze částečně zastavěno stavbou, se základ daně rozdělí na část zastavěnou (zde se bude daňový režim odvíjet od stavby), a na část nehmotnou, která bude podléhat dani v základní sazbě, při dodání pozemku, na kterém je nová samostatná stavba pro sociální bydlení, případně práva stavby, jehož součástí je nová stavba pro sociální bydlení, se použije snížená sazba, snížená sazba daně u dodání nové (tj. nesplňující časový test pro osvobození) samostatné (tj. vlastník pozemku a stavby bude odlišný) stavby pro sociální bydlení, případně práva stavby, jehož součástí je nová stavba pro sociální bydlení, a souvisejícího pozemku, se použije i na dodání tohoto pozemku, za pozemek přiléhající ke stavbě je považována parcela, případně více parcel, na kterých se stavba nachází, u dodání pozemku v případě, že přijetí záloh na úhradu tohoto pozemku proběhlo v roce 2013 bude - dle Informace GFŘ - zdanění podléhat (v případě že dodání pozemku nebude osvobozené) jen rozdíl mezi celkovou úplatou za plnění a částkou uhrazenou jako záloha v roce 2013, délka časového testu pro osvobození u nemovitostí nabytých do konce roku 2012 činí 3 roky i při dodání po Ondřej Štědrý, Tax Manager T E ondrej.stedry@cz.gt.com

9 Nejvýznamnější změny v účetnictví Komunikace pouze elektronicky Od budou moci komunikovat plátci daně z přidané hodnoty se svým místně příslušným správcem daně pouze elektronicky. Povinnost elektronického podání nově vzniká plátcům DPH právnickým osobám a fyzickým osobám, s výjimkou fyzických osob, jejichž obrat za bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích 12 kalendářních měsíců nepřesáhl 6 mil Kč a zákon jim neukládá povinnost elektronického podání. Výhradně elektronicky bude možné od podávat přiznání k DPH, dodatečná přiznání k DPH, hlášení včetně příloh, přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Povinnost zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin Účetní jednotky mají povinnost zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku. Lhůta pro zveřejnění účetní závěrky, ověřené auditorem a schválené tomu příslušným orgánem, je 30 dnů od splnění obou podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období. V případě nezveřejnění účetní závěrky způsobem stanoveným v zákoně o účetnictví, hrozí účetním jednotkám sankce za nesplnění povinnosti zveřejnění účetní závěrky. Pokuta může být uložena až do výše 3 % hodnoty celkových aktiv. Dovolujeme si upozornit, že za neuložení předepsaných listin do sbírky vedené rejstříkovým soudem může předseda senátu rejstříkového soudu uložit pokutu až do výše Kč. Tato pokuta tak může být uložena vedle pokuty podle zákona o účetnictví. Povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob při solidárním zvýšení daně Od zdaňovacího období 2013 až po rok 2015 nově platí ustanovení solidárního zvýšení daně. Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Pro nutnost uplatnění solidárního zvýšení daně se posuzuje, zda součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle 6 ZDP a dílčího základu daně podle 7 ZDP v daném zdaňovacím období překročí částku 48násobku průměrné mzdy (tj Kč). Z kladného rozdílu činní solidární zvýšení daně 7 %. Pro stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti činní solidární zvýšení daně 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobku průměrné mzdy. Poplatníci, u nichž se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jsou povinni podat daňové přiznání a nelze u nich provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem.

10 Daň z nemovitých věcí v roce 2014 Dne nabylo účinnosti zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (dříve o dani z nemovitostí). Někteří poplatníci budou povinni podat daňové přiznání na rok 2014 i v případech, že žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli a dokonce i v případě, kdy se snižuje jejich daňová povinnost. Mezi okolnosti, které mají za následek povinnost podat daňové přiznání na rok 2014, patří zejména tyto skutečnosti: Nově se za nadzemní podlaží u staveb pro podnikání považuje pouze to, jehož zastavěná plocha je větší než 1/3 zastavěné plochy stavby; u některých staveb tak dochází ke snížení počtu podlaží. Od roku 2014 se základní sazba daně za 1m 2 zvyšuje pouze v případech, kdy zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy. Předmětem daně budou také inženýrské stavby uvedené v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí, které nejsou budovou podle katastrálního zákona, např. komíny a kouřové kanály pro energetiku, průmyslové komíny chemických podniků, vysoké pece, věže, stožáry a věžové zásobníky. Jako stavební pozemky (až do doby dokončení stavby) budou zdaňovány ty pozemky, které jsou určené k zastavění zdanitelnými stavbami, osvobozenými od daně ze staveb a jednotek podle 9 odst. 1 písm. i) a j) zákona o dani z nemovitých věcí. Za zdanitelné stavby považujeme vodárenské objekty včetně úpraven vod, kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod, rozvodná zařízení, nebo stavby pro veřejnou dopravu. Z důvodu snížení administrativní náročnosti na straně poplatníků i správců daně jsou z předmětu daně z pozemků vyňaty i pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami. V tomto případě bude u jednotek použit odlišný koeficient při stanovení podlahové plochy: Koeficient 1,20 se nově použije pouze tehdy, pokud není s jednotkou spojen spoluvlastnický podíl na pozemku nebo se jedná pouze o pozemek zastavěný domem, v němž jsou jednotky. Koeficient 1,22 se použije tehdy, pokud je součástí jednotky pozemek, který přesahuje zastavěnou plochu nadzemní části domu, přičemž rozhoduje skutečný stav, nebo pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívaný společně s těmito jednotkami. Tato skutečnost nemá za následek povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2014.

11 / Grant Thornton Advisory s.r.o., Grant Thornton Valuations, a.s., IB Grant Thornton Audit s.r.o., IB Grant Thornton Consulting s.r.o. All rights reserved. Grant Thornton Advisory s.r.o., Grant Thornton Valuations, a.s., IB Grant Thornton Audit s.r.o. a IB Grant Thornton Consulting s.r.o. jsou členy Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). Odkazy na Grant Thornton se vztahují na Grant Thornton International nebo jeho členské společnosti. Grant Thornton International a jeho členové netvoří mezinárodní partnerství. Služby jsou poskytovány navzájem nezávislými členskými společnostmi. / Grant Thornton Advisory s.r.o., Grant Thornton Valuations, a.s., IB Grant Thornton Audit s.r.o., IB Grant Thornton Consulting s.r.o. are member firms of Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). References to Grant Thornton are to Grant Thornton International or its member firms. Grant Thornton International and the member firms are not a worldwide partnership. Services are delivered independently by the member firms.