společenská odpovědnost

Transkript

1 společenská odpovědnost

2 II/III editorial obsah Blíží se Vánoce, tedy čas, kdy citlivěji vnímáme aktivity různých lidí a organizací, které mnohdy nezištně pomáhají zdolávat nepřízeň osudu některých našich spoluobčanů nebo se angažují v oblastech, kde stát nemá sílu převzít plnou odpovědnost. Jelikož jsme ekonomický deník, tak jsme oslovili několik větších firem působících na českém trhu, aby představily vám, našim čtenářům, svoji činnost v oblasti společenské odpovědnosti. Vznikla tak příloha, která má za cíl uporornit, jak důležitá i často obětavá je práce v neziskovém sektoru. Vlastimil Poliačik, editor Pohled do historie neziskového sektoru II České společnosti představují své aktivity v oblasti společenské odpovědnosti III XI Rozhovor se Zdeňkem Svěrákem V a VII Dárcovství krve XI Foto čtk Sbírka. Krize na počátku třicátých let minulého století donutila charitativní organizace k mnohem větším a i rozmanitějším aktivitám, než na které doposud byly zvyklé. Na snímku sbírka oblečení pro nezaměstnané (1931). Pohled do historie neziskového sektoru Filantropie u nás má své kořeny v křesťanské filozofii. Charitativní činnost, která vycházela z křesťanského učení o lásce k bližnímu, se zaměřovala zejména na péči o chudé, sirotky, staré lidi a zdravotně postižené. Již od 13. století vznikaly nadace, jež byly zaměřeny zejména na podporu církví a duchovního vzdělávání. S husitskou revolucí přišlo i první významné oslabení postavení katolické církve na poli filantropie. Posílil se vliv městského stavu a dobročinným aktivitám se významně začaly věnovat řemeslnické cechy. K obnovení dominantní pozice katolické církve došlo po roce 1620 formou rekatolizace. Pod vlivem myšlenek renesance a humanismu však stát postupně svou moc nad církví upevnil tak, že ji začal ze sociální péče a vzdělávání vytlačovat. V období osvícenství, za vlády Josefa II., byla sociální péče centralizována v rukou státu. Mnoho klášterů bylo zrušeno, jejich vlastnictví zkonfiskováno a předáno do rukou světské charity a nadací založených pro humanitární účely. K významnému rozvoji spolkové činnosti došlo v období Národního obrození (zhruba od roku 1830). Vlastenecké snahy o kulturní a politickou emancipaci s sebou přinesly i nebývalý nárůst různých společností, nadací a spolků, které podporovaly rozvoj národní kultury, vědy a vzdělávání. Se založením Československé republiky v roce 1918 se spolkové aktivity dále rozvíjely zejména na základě národnostního principu (spolky české, německé, židovské, polské, V době první republiky prožíval neziskový sektor svůj zlatý věk rusínské aj.). Vznikla i řada neziskových organizací, které měly svůj vzor v zahraničí, zejména v USA (YMCA Young Men s Christian Association, YWCA Young Women s Christian Association). Slibný vývoj v této oblasti byl však přerušen německou okupací v r Po komunistickém puči v r byl znovu nastolen totalitní politický systém, který sdružování občanů omezil na centrálně řízené masové organizace. Spolkový život byl zastaven. Majetek spolků a církevních organizací byl zkonfiskován a jednotlivé organizace byly sloučeny do jednotných dobrovolných organizací Národní fronty. Omezování občanského života se dařilo komunistické straně udržet, až na krátké období v 60. letech, kdy se významně zvýšil zájem občanů o veřejné záležitosti (byla obnovena aktivita několika významných NNO, uspořádány různé sbírkové akce) v podstatě až do roku > Pavol Frič, katedra sociálních věd UK Druhý dech českých nadací Společenská odpovědnost v ČSOB Interní Charitativní projekt vydavatelství Mladá fronta Nadace v České republice pomalu ale jistě získávají seriózní pověst, která jim od začátku měla patřit. Za to, že tomu tak zpočátku nebylo, mohla především chabá legislativa. Na počátku devadesátých let 20. století, kdy u nás vypukl v zakládání nadací boom, tu totiž prakticky žádná neexistovala. Éru komunismu přežila jen vůbec první česká nadace založená v roce 1904 Josefem Hlávkou, která však živořila spíš formálně. Do roku 1997 v Čechách existovalo přes neuvěřitelných pět tisíc nadací. Řada z nich bohužel pouze využila nedostatky v legislativě a vytěžila peníze na podvodných fiktivních akcích. Zásadní zlom v dalším vývoji znamenal nový Zákon o nadacích a nadačních fondech, který vešel v platnost v roce Jen do konce tohoto roku se počet nadací zmenšil na 150. Později sice opět nastal mírný nárůst, nicméně nový zákon vznik dalších nadací už reguloval. Podpora státu K rozvoji českých nadací a podpoře neziskového sektoru přispěl ve světě ojedinělým způsobem i stát založením Nadačně investičního fondu. NIF na základě příznivého hodnocení rozdělil finanční částky efektivně prospěšným nadacím. Ty měly za povinnost finance investovat částečně do vlastních projektů a dále je pak v rámci svých programů poskytnout jiným subjektům: fyzickým osobám či dalším neziskovým organizacím, jako jsou nejrůznější občanská sdružení, církevně právnické osoby, obecně prospěšné společnosti, obce, školy a tak podobně. Dnešní podmínky pro registraci Založit vlastní nadaci dnes může teoreticky každá právnická osoba, popřípadě více osob usilujících o sdružení majetku k dosažení obecně prospěšných cílů. Ovšem právě zákon z roku 1998 stanovil pro registraci povinnost minimálního nadačního jmění ve výši 500 tisíc korun. Tento limitující faktor se sice může jevit částečně nespravedlivý, v praxi ale pomohl navrátit nadacím dobré jméno. Druhou důležitou podmínkou registrace je pak nezbytnost permanentního investování. Finanční zdroje nadace Bohatství nadace v první řadě závisí na tom, kdo je zakladatelem a jaké jmění sám vlastní. K nejmovitějším nadacím patří nadace založené bohatými podnikateli nebo společnostmi. Mezi další významné zdroje nadací patří finanční a věcné dary od domácích a zahraničních dárců. Část peněz se získává ve formě grantů. Finančním přínosem může být dědictví a výnosy vlastního jmění. Populárním způsobem se peníze vybírají na benefičních charitativních akcích. Cíle české charity Pomineme-li bleskově založené nadace sloužící pro momentální či akutní účely, většina českých nadací má svou dlouhodobější koncepci a působí především v oblasti zdravotní, sociální, humanitární a vzdělávací, potažmo podporuje zachování kulturního dědictví. Řada nadací má i svůj specifický cíl jako například Modrá kotva, která usiluje o získání zdrojů pro podporu výzkumu a klinických zkoušek nových protinádorových vakcín. Ukazuje se, že úspěšnost nadací a nejrůznějších charitativních akcí funguje jako i jinde ve světě především ve spojení s mediálně známou a důvěryhodnou osobností. Příkladem je Nadace Terezy Maxové pomáhající opuštěným a ohroženým dětem v České republice. Nebo Nadace Světluška určená pro nevidomé, kterou podporuje zpěvačka Aneta Langerová. Za světem naopak pokulháváme v případě nadací založených bohatými podnikateli, kteří se invenčně snaží o zlepšení té které oblasti. > Ivana Peroutková autorka je spolupracovnicí redakce Pavlína Housová, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB Život není jenom o dostávání, ale především o darování a dvojnásob to platí v období vánočních svátků. Neplatí to jen o lidech, ale i o firmách a ČSOB není výjimkou. Během celého roku banka vyvíjela aktivity v dobročinné a ekologické sféře a pomáhala širokému spektru osob a organizací od přípravy sociálně handicapované mládeže na skutečný život až po studijní stipendia pro nadané děti se zdravotním postižením. Také samotní zaměstnanci podávali pomocnou ruku nejrůznějším neziskovým organizacím např. dětským domovům či útulkům pro psy. Banka spolupracuje s řadou nadací a jiných dobročinných organizací, jako je např. Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové či Múzy dětem, se kterými je v úzkém kontaktu. Další oblastí, ve které banka společnosti pomáhá, je zvyšování úrovně finanční gramotnosti v české společnosti, čímž se snaží snížit počet občanů, kteří se ocitají v dluhové pasti. Činnosti ČSOB však nekončí jen u pomoci občanům v nouzi. Ani životní prostředí nám není cizí. Zaměstnanci pomáhali s kosením českých luk, s pracemi v lesních školkách nebo s uklízením odpadků podél turistických cest a jejich počet se neustále zvyšuje. ČSOB chápe potřeby svého okolí a opravdu se snaží být aktivním prvkem komunity, ve které působí. Pavlína Míčová Managerka odpovědná za CSR Vydavatelství Mladá fronta Vydavatelství Mladá fronta vedle mnoha dlouhodobých charitativních projektů vytváří i nový koncepční přístup, který je zacílený na vybrané oblasti firemní charitativní podpory. Výběrovým kritériem oblasti této pomoci byla řada hodnot: sociální integrace, vzdělávání, projekty spojené s problematikou zdraví. Naším záměrem je realizace přímých konkrétních aktivit, kde můžeme nabídnout jedinečné know- -how našich zaměstnanců mimo jiné odborníků na výchovu, minoritní skupiny, zdravotnictví a další sociální problematiku. V Interním charitativním projektu, který úspěšně realizujeme již třetí rok, vytváříme projekty, do kterých se mohou zapojit všichni zaměstnanci podle svých preferencí, časových možností a ochotě pomoci. V roce 2011 jsme uskutečnili na bázi sponzorství a dobrovolnictví pomoc v projektech Podpora dětí v dětských domovech, Podpora vzdělávání dětí v Indii, Podpora zvířat v útulcích a Darování krve: Mladá kref. V rámci specifických aktivit vydavatelství Mladá fronta v roce 2011 rovněž partnersky mediálně podpořilo charitativní projekty ostatních institucí, a to v celkové hodnotě více jak dva miliony korun.

3 IV/V Andrej Babiš, generální ředitel, AGROFERT HOLDING Petra Mašínová, ředitelka pro PR a komunikaci, OKD OKD: firma odpovědná ke svému okolí Společenská odpovědnost jako značka region je kvůli těžbě uhlí černým Moravskoslezský krajem. Horníci pracují jako otroci v děsivých podmínkách stovky metrů pod zemí za pár korun, jimiž si uhlobaroni vykupují jejich zdraví. V kraji neexistuje žádný spolkový život, protože horníci všechny peníze místo rozvoje komunity utratí v nálevnách. S těmito asociacemi si mnoho lidí u nás stále trochu bezručovsky spojuje realitu Moravskoslezského kraje kvůli více než dvousetleté těžbě černého uhlí. Symbolem toho všeho je pak OKD, jako jediná černouhelná firma v zemi. Kdo ale na Ostravsko nebo Karvinsko přijede, aby se přesvědčil na vlastní oči, zjistí, že skutečnost je radikálně odlišná. Od předlistopadové éry se mnoho změnilo a změnila se i společnost OKD. Noví vlastníci dali společenské odpovědnosti a udržitelnému rozvoji pevné a nezastupitelné místo v podnikatelské strategii jak mateřské skupiny New World Resources, tak OKD. A nejde jen o filantropii skrze Nadaci OKD, která je v českém kontextu obvykle ztotožňována se společenskou odpovědností jako celkem. Společnost NWR se rozhodla vydat za rok 2011 auditovanou Zprávu o společenské odpovědnosti a udržitelném rozvoji podle mezinárodní metodiky GRI, kterou vydává jasný signál směrem k investorům, zaměstnancům, státní správě i samosprávě a komunitě, že to na tomto poli myslí vážně, je transparentní firmou a nemá co skrývat. Nadace OKD jako klíčový nástroj pro vztah OKD s komunitou a druhá největší firemní nadace u nás podpořila za čtyři roky své existence 1000 projektů neziskových organizací a obcí částkou na úrovni téměř 200 milionů korun. Díky rekultivačním projektům za stovky milionů korun se krajina na Karvinsku a Ostravsku v posledních letech změnila k nepoznání a opět se vrátila přírodě a lidem. V uplynulých třech letech firma investovala téměř 10 miliard korun do nákupu nejmodernějších technologií, které kromě zvýšení produktivity výrazným způsobem zvýšily bezpečnost horníků. Další půlmiliarda směřovala do nákupu špičkových ochranných pracovních pomůcek pro horníky. Doly OKD jsou tak bezpečné, jako nebyly nikdy v historii. I těchto několik stručných příkladů ukazuje, že společnost OKD je moderní a odpovědná firma, která není lhostejná ke svému okolí. To, co mu bere, mu také vrací. A snad ještě trochu víc. Společenská odpovědnost dnes patří k firmě stejně neodmyslitelně jako její název nebo značka. Moderní firma, která vytváří zisk v určité společnosti, nemůže stát k této společnosti zády. Dnes už klasickým donátorem je proto i skupina Agrofert a její dceřiné firmy. AGROFERT HOLDING se přitom nesoustředí pouze na jeden segment, ale podporuje prakticky všechny druhy projektů i potřebné jedince napříč naší společností, a to i na Slovensku a v Německu. Jenom letos skupina darovala více než deset milionů korun do projektů a nadací, které pracují se seniory, dětmi, zdravotně postiženými a dalšími potřebnými, jejichž kvalita života odvisí právě od charitativních darů a podpory ze soukromého sektoru. Agrofert podporuje nejen vybrané projekty a prověřené nadace či charitativní společnosti v České republice i na Slovensku, ale také jedince, u nichž vedení firmy usoudí, že jejich podpora je potřebná a užitečná. A přispívá také na sportovní kluby či zájmové činnosti, které slouží mimo jiné k tomu, aby se mladí a talentovaní nepoflakovali bezcílně po ulicích a nepodléhali nástrahám dnešní společnosti, jež bohužel nabízí i mnoho příležitostí, jak svést člověka na scestí. Protože je pro nás charita čím dál zásadnějším odvětvím a stává se neodmyslitelnou částí našeho podnikání, zakládáme také vlastní firemní organizaci Nadaci AGROFERT HOLDING. Ta bude od příštího roku zaštiťovat všechny naše donátorské a společensky prospěšné aktivity. Už teď se těšíme na spolupráci se všemi subjekty, které si zaslouží naši pomoc, ať už jde o občanské společnosti, nadace či jednotlivé charitativní projekty. Protože se nacházíme v čase předvánočním, chceme všem popřát krásné svátky, šťastný nový rok a v novém roce také co nejvíce ohleduplnosti a co nejméně lhostejnosti. Na co letos přispěl Agrofert : V následujícím výčtu jsme vybrali některé projekty, nadace a společnosti, na něž AGROFERT HOLDING přispěl v roce Nadace Charty 77, Nadační fond Podepsáno srdcem, Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanům, Fond ohrožených dětí, Společnost DUHA, Aladin občanské sdružení, Občanské sdružení Veselý vozíček, Nadace Křižovatka, Svaz neslyšících a nedoslýchavých, Ústřední vojenská nemocnice Praha, Ochrana fauny České republiky, Kuffnerův nadační fond, Celé Česko čte dětem, Duha Zámeček, Klokánek Kroměříž, Nadace Taťány Kuchařové Herec, scenárista a cimrmanolog Zdeněk Svěrák propůjčuje téměř dvacet let svou energii a především svou tvář nadaci Paraple, která se snaží ulehčit život lidem upoutaným na vozíčku. Jsem maskotem Centra Paraple. Bylo by dobré, kdyby každá potřebná nadace nějakého měla, říká. E15: Můžete odvyprávět počátek vaší angažovanosti mezi vozíčkáři? Než se Honzovi Kašparovi stal úraz, tak jsem o vozíčkářích nevěděl vůbec nic. Nevěděl jsem, jak se to může stát, tedy, že to je většinou přerušení míchy. Když jsem viděl někoho na vozíku, tak jsem si řekl, že je to neštěstí, a odvracel jsem oči. Najednou nás to postihlo v souboru. Tenkrát zatelefonovali z budějovické nemocnice, abychom už nepočítali s Honzou Kašparem, že už nohy nikdy nepoužije. Takhle to bylo drsné. Museli jsme se s tím všichni vyrovnat, ale hlavně jsme chtěli pro něj něco udělat. A tak jsme s Láďou Smoljakem přišli na nápad, že máme v divadle takzvané sedací role a že by nikdo nemusel poznat, že je Honza invalida. Tak jsme ho obsadili do pohádkové role Děda Vševěda, který jen sedí. Přikryli jsme mu vozík, takže skutečně vypadal jako sedící herec. Pak byla ještě postava písaře Smyla v Blaníku, kde sedí za stolem. E15: Vy jste nechtěli, aby diváci poznali, že je na vozíku? Ano. Nechodil se ani na konci klanět. My blbci se báli, že lidem zkazíme iluzi, že posmutní, když zjistí, že ten herec je vozíčkář. A nakonec to byl Honza sám, který nadhodil otázku proč já se vlastně nemůžu klanět? Tak jsme to zkusili a zjistili, že lidé si naopak řekli: hele, herec na vozíku a jaká s ním byla sranda. E15: Takže jste už mohli pro něj i psát. To byla, řekl bych, druhá etapa. S Láďou jsme se dohodli, že budeme pro Honzu přímo psát role chlapa na vozí- Zdeněk Svěrák: Přes Paraple jsem si zlepšil názor na svůj národ Foto čtk ku. A tak vznikla postava, kterou jsme dost nešetrně pojmenovali (ale Honza má takový černý humor rád) Zvědavý invalida Jirka Karásek. Ten jezdí ve hře Záskok. Další postava na vozíku byla ve Švestce. A jsou tam i drsné dialogy, jako když mu slečna Jenny řekne při podávání ruky seď, nevstávej. E15: A Paraple přišlo kdy? Takže takhle jsem se dostal mezi vozíčkáře, tedy zatím mezi jednoho. Potom mi Kašpar řekl, že Svaz paraplegiků, neboli lidí postižených nehybností dolních končetin, potřebuje nějaké středisko, kde by poskytoval informace, rehabilitace a jinou pomoc. Začali jsme o tom tedy uvažovat. Svaz si našel budovu bývalých sídlištních jeslí. Tam jsme začali s úpravami zatím s mírným nákladem, ale jak byla Ze slova paraplegik jsem vytvořil název Paraple, který zároveň evokuje něco ochranného potřeba dostavby, vynořila se otázka, kde na to vzít peníze. Kamarádi z televize mi poradili, že nejrychlejší je udělat pořad, kde by se jednoduše řeklo, na co se vybírá, a za hodinu peníze vybrat. Tak vznikl pořad Dobročinná akademie. E15: Vzpomínáte na první akademie? Tehdy ještě nebyly vynalezeny darovací sms, takže lidé zatelefonovali, přislíbili určitou částku a potom ji museli zaplatit složenkou na poště. Mělo to tehdy nečekaný úspěch. Lidé mi psali na složenky různé vzkazy, jako že je dobře, že to dělám, a různé povzbudivé pozdravy a tak podobně. My jsme ty útržky pak vylepovali po chodbách v Parapleti. E15: Takže vy jste vlastně nevěděli, kolik peněz přijde, protože lidé sice u televize slíbili nějakou částku, ale pak ji museli jít na poštu zaplatit. A to někdy z různých důvodů nevyjde. Ne, právě naopak. Vždycky jsme byli překvapeni, že přišlo víc peněz, protože někdo se nedovolal, bylo obsazeno, a peníze přesto poslal. Tehdy jsem si zlepšil názor na svůj národ. Že máme vedle podvodníků, chamtivců a sobců slušné procento dobrých lidí. Pokračování na straně VII

4 VI/VII Dita Peschová, vedoucí kanceláře GŘ odpovídající za CSR aktivity, K B S letenkou do Mongolska pomohla koním Převalského také firemní sbírka zaměstnanců K omerční banky Partnerství Komerční banky (KB) se Zoo Praha odstartovalo již v roce Po katastrofálních povodních podpořila KB úpravu sloního výběhu a podílela se na transportu nového sloního samce Nagathana do Prahy, který nahradil slona Kadíru, jednoho z nejsmutnějších symbolů této katastrofy. Od roku 2005 se pak KB stala hlavním partnerem Zoo Praha. Dlouhodobost partnerství patří k atributům, které jsou pro Komerční banku v oblasti společenské odpovědnosti velmi důležité. Dlouhodobá spolupráce totiž umožní poznat detailně potřeby našich partnerů a přicházet nejen s penězi, ale i s novými nápady a cestami, jak dosahovat společných cílů. Zapojení do projektů společenské odpovědnosti tak není pro Komerční banku pouze otázkou finančního příspěvku. Spolupráce s pražskou zoo je ideálním důkazem toho, že podobný přístup funguje. Běžný sponzoring zde během let přerostl ve skutečné partnerství, do kterého se kromě korporace zapojují také její zaměstnanci. I díky nim se letos v červnu mohli vrátit z pražské zoo zpět do mongolských stepí další čtyři koně Převalského (klisny Lima, Kordula a Cassovia doprovázené hřebcem Matyášem). Pražský chov koní Převalského si podobnou pozornost bezesporu zaslouží. Díky svému devadesátiletému trvání má nejdelší nepřerušenou tradici chovu tohoto druhu koní na světě. (První tři koně přivezl do tehdejšího Československa profesor František Bílek již v roce 1921.) Praha je dnes jedním z největších chovatelů koní Převalského na světě a vedle Mnichova také jednou Přemysl Filip, manažer společenské odpovědnosti, Vodafone Společenská odpovědnost Vodafone Společenská odpovědnost je u nás nedílnou součástí podnikání ve všech oblastech našeho byznysu. Stojí na třech základních pilířích, kterými jsou ekologie, férová hra a fungující vztah my a vy, v němž část svého zisku vracíme do společnosti. Ekologie Jednou z klíčových aktivit společnosti Vodafone na poli ekologie je projekt První zelená síť, která pro napájení své sítě v maximální možné míře využívá energii z obnovitelných zdrojů, tedy vody, větru, slunce a biomasy. Zelenou energií pokrývá Vodafone 70 % spotřeby své sítě. Zbylou třetinu energie, jejíž původ nemůže ovlivnit, kompenzuje výsadbou 20 tisíc stromů ročně. Díky První zelené síti ušetří Vodafone ročně zhruba 19 tisíc tun CO2, což odpovídá ročnímu provozu asi 200 kamionů. Kromě toho podnikáme v oblasti ekologie celou řadu dalších aktivit, jako je motivování zákazníků k ekologické recyklaci vysloužilých produktů, využíváme hybridní vozy a elektroauta a ekologicky se chováme i v kancelářích, za což jsme obdrželi ocenění Ekoznačka. My a vy Ve vracení části zisku společnosti se angažuje Nadace Vodafone několika svými grantovými programy, z nichž vlajkovou lodí je Rok jinak, který umožňuje odborníkům z komerční sféry strávit rok realizací vlastního projektu ve vybrané neziskové organizaci. Nadace Vodafone jim hradí mzdu. Celkově Nadace Vodafone každým rokem rozdělí v rámci grantů a podpory prospěšných aktivit více než dvacet milionů korun. Významně zapojujeme i zaměstnance, kteří mají chuť pomáhat. Každý zaměstnanec může strávit dva dny v roce prací pro neziskovku a tento den mu počítáme, jako by byl normálně v práci. V centrální kanceláři umožňujeme zaměstnancům díky systému bedýnek odebírat ovoce a zeleninu od českých farmářů. Navíc své zaměstnance i zákazníky motivujeme k darování krve prostřednictvím kampaně Jsme stejná krevní skupina, kterou jsme slavili desáté výročí Vodafone v ČR. Férová hra Jako první z velkých českých inzerentů jsme se rozhodli stáhnout své billboardy z okolí dálnic a rychlostních silnic, abychom tak přispěli k větší bezpečnosti dopravy a zbytečně neodváděli pozornost řidičů od řízení. ze dvou zahrad na světě, kde zůstalo po roce 1945 plemenné stádo. Od roku 1928 se tu narodily více než dvě stovky hříbat. Zoo Praha je také pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy, která obsahuje údaje o řádově 5600 jedincích chovaných a narozených v zajetí od roku Projekty opětovného vypuštění koní Převalského zpět do mongolských stepí probíhají od začátku devadesátých let. Zoo Praha se do nich v letech 1998 a 2000 zapojila předáním čtyř koní v rámci zahraničních transportů. První český transport se uskutečnil letos a jak již bylo řečeno i díky firemní sbírce Komerční banky. Zaměstnanci KB tak pomohli uskutečnit projekt, o kterém mohli v uplynulých desetiletích nadšenci zapojení do záchrany koní Převalského jen snít. E15: A vznik Paraple? Centrum jsme museli nějak pojmenovat. A to se musím pochlubit, že jsem ze slova paraplegik vytvořil název Paraple, který zároveň evokuje něco ochranného. Chrání to před nepohodou jako ten dům. A protože vozíčkářů přibývá, a to hodně, v Česku ročně až 250 většinou mladých lidí, tak jsme museli přistavět ještě jedno křídlo. V Malešicích tak vzniklo dost velké sociálně zdravotní zařízení. E 15: Kde všude získáváte peníze? Provoz centra stojí přibližně dvacet osm milionů za rok. A polovinu z toho musíme získat z darů. Což je mým hlavním úkolem. Na to máme dvě dobré příležitosti. První je ona televizní Dobročinná akademie, která se vysílá vždy 28. září a přinese nám kolem sedmi milionů korun. A druhou je Běh pro Paraple. Ten se koná většinou v Praze, ale byli jsme i v Plzni nebo v Karlových Varech. Je to závod, kdy se například tatínek vsadí se synem, kdo uběhne rychleji sto metrů. A ten, kdo prohraje, tak sázku minimálně sto korun věnuje na konto Paraple. Tady se vyberou také nějaké peníze, ale spíše díky tomu, že se přidají štědří sponzoři se svými šeky. E15: Takže onu půlku vyberete ve dvou akcích? Ne, peníze přicházejí celý rok, ale tyto akce přinášejí nejvíc. E15: Poskytl jste nadaci svůj obličej. Tím jste se v podstatě pro lidi stal garantem, že se peníze nerozfofrují, ale použijí správně. Hlídáte to? Nezaručuji to jen já, ale celá správní rada Centra Paraple, jíž jsem prezidentem. Je v ní například pan profesor Pafko, pan docent Kolář, JUDr. Vyskočil, Marek Eben nebo MUDr. Jiří Kříž, vozíčkář, který se stal primářem na spinální jednotce v Motole, a další důvěryhodní členové. E15: Věnoval jste se nějak charitě před úrazem vašeho kolegy? Změnila vás práce pro Paraple? Bezesporu. Když se stalo někde nějaké neštěstí, tak jsem poslal peníze, ale tím, že jsem se začal starat o Paraple, jsem hlavně pochopil, co to znamená být na vozíku a jak se solidarita dělá. E15: Jsou nadace, které se starají o konkrétní lidi, konkrétní projekt. A jsou velké nadace, jež říkají, dejte nám peníze a my to spravedlivě rozdělíme tam a tam. Není to skutečně spravedlivější? Například nadace pro děti trpící nějakou komplikovanou chorobou nemá to štěstí, že by měla za maskota vás. Takže nevyberou tolik peněz. Nejsem přece sám, například Světluška má svou tvář. Bylo by dobré, kdyby každá potřebná nadace měla svého maskota. Důležité je, aby takový člověk byl známý předtím a neproslavoval se při tom. E15: Velmi často, hlavně v centru Prahy, se setkávám s výběrčími na různé nadace či charitativní programy, kteří zastavují kolemjdoucí a vyžadují příspěvek. Není tato agrese už řekněme překročení etických principů dobrovolných sbírek? Vybírání by asi nemělo být agresivní a vtíravé. Člověk by se neměl dostat do situace, kdy si řekne Ježíši, když jim nedám, tak jsem špatný. E15: Některé firmy dávají nadacím či do sociální sféry poměrně dost peněz. Většinou je to součástí marketingu. Nevadí vám to? My jsme vděční za každou firmu, která nám dá peníze, a nepátráme, jestli to dělá, aby se zviditelnila. A stejně věřím, vlastně i vím, že v těch firmách jsou dobré duše, jež z toho mají minimálně dobrý pocit. A zviditelnění proč ne? To patří k tomu. Chvála za takový marketing. E15: Jsou známy nějaké aktivity Járy Cimrmana ohledně charity? Tak teď si zrovna nevzpomínám, ale vím, že to byl soucitný člověk. Pokoušel se například o sestrojení parního invalidního vozíku. Ale ten se neujal kvůli velkému množství uhlí či koksu, které s sebou musel invalida vozit. > Vlastimil Poliačik Foto čtk

5 VIII/IX Roman Cabálek, generální ředitel, Microsoft Darováním krve myslíte i na sebe Přemýšlet nestačí Klára Gajdušková, ředitelka Firemní komunikace, Česká spořitelna Investujeme společně pro budoucnost Spoluodpovědnost za stav společnosti bereme jako neoddělitelnou a samozřejmou součást poslání naší banky. Je to něco, co si neseme s sebou již téměř 200 let. Od počátku své existence se spořitelny vždy aktivně podílely na veřejném životě a pomáhaly společnosti k jejímu rozvoji. To je model, ke kterému se hlásíme dodnes. Dnes například již málokdo ví, že Spořitelna Česká, jeden z právních předchůdců dnešní České spořitelny, nechala při příležitosti svého padesátiletého výročí postavit v Praze Rudolfinum. Významně se například také podílela na realizaci projektu opatření pitné vody z Káraného pro Prahu a její předměstí nebo založila domov Palata pro zrakově postižené seniory, který podporujeme dodnes. Máme tedy na co navazovat. O to více cítíme, jak je zodpovědnost za rozvoj společnosti, v níž působíme, důležitá. Společně s naší nadací systematicky a dlouhodobě podporujeme partnery a projekty, které během naší spolupráce již prokázaly, že naše pomoc z vybraných klíčových oblastí dává smysl. Zaměřujeme se na doposud opomíjenou pomoc seniorům, nepopulární boj s drogovou závislostí, oblast vzdělávání, s primární, nikoli však výlučnou orientací na finanční vzdělávání, a také nově na podporu sociálního podnikání. Ve finančním vzdělávání, které pro nás představuje již z podstaty naší činnosti důležitou oblast, připravujeme projekty zaměřené na různé cílové skupiny. V současné době mohou nejen děti a mladí využívat vzdělávací webový portál o světě financí MoneyMánie. Pro širokou veřejnost je mimo jiné určen televizní Přestože je každý můj pracovní den trochu jiný, obvykle se nese ve znamení rozhodování, koučování, interních porad či obchodních jednání se zákazníky a partnery. Čas od času se však alespoň na chvilku zastavím a přemýšlím, zda při plnění všech těch cílů, KPIs a cvrkotem mezi schůzkami nezapomínám i na jiné důležité věci. Na naše tělesně postižené spoluobčany, z nichž někteří mají problémy pohybovat se i s využitím invalidního vozíku. Na děti, které žijí už od raného věku bez rodičů v dětských domovech. Nebo na lidi, kteří po nějaké přírodní katastrofě nebo havárii zůstávají nezvěstní a záchranáři jim odpočítávají minuty. Přemýšlet však nestačí, je potřeba i něco dělat. Možná jste již slyšeli o Nadaci Billa a Melindy Gatesových, která od roku 1994 poskytla potřebným seriál Aby dluhy nebolely, který poběží od ledna 2012 v České televizi. Do aktivit zapojujeme také naše zaměstnance a klienty. V rámci projektu Den pro charitu mohou naši zaměstnanci každoročně věnovat dva pracovní dny na charitativní a obecně prospěšné aktivity. Stalo se již zvykem, že naši zaměstnanci jdou společně vymalovat do domova seniorů, umýt okna do místní mateřské školy nebo třeba uklidit les. Klienti zase mohou v rámci oblíbeného Bonus programu věnovat získané body za platbu kartou také na dobročinné projekty. Díky našim pobočkám po celé České republice navíc pomáháme i projektům v regionech. Oblastní pobočky každoročně získávají finanční podporu pro místní organizace. Nejsme tedy jen bankou, ale také spolehlivým partnerem celé společnosti. dary převyšující 25 miliard dolarů. Pro naši českou kotlinu částka nepředstavitelná. Nicméně i v české pobočce se vedle toho tradičního obchodního snažíme budovat i trochu jiný svět, kde nejsou důležité jen služby, produkty, zakázky či tržby, ale také přístup ke vzdělání, pracovní příležitosti pro postižené nebo úplně obyčejný dětský úsměv. Jistě by se dalo dělat i více, ale přesto si myslím, že má náš firemní kolektiv být na co hrdý. Například prostřednictvím 84 milionové investice do projektu Počítače proti bariérám jsme již pomohli tělesně postižených naučit se nové IT dovednosti, které zvyšují jejich šance na pracovní uplatnění. Nový projekt TechSoup jen za první rok existence umožnil 500 českým neziskovým organizacím získat přes 3000 licencí na software v celkové hodnotě převyšující 26 milionů korun. Naše investice do českého školství v rámci iniciativy Partneři ve vzdělávání již přesáhly 2,5 miliardy korun. A nemohu zapomenout ani na soutěž na podporu talentů a inovací Imagine Cup, lokální laboratoř interoperability na ČVUT nebo projekt Bezpečnýinternet.cz, který pomáhá široké veřejnosti vyvarovat se hrozeb na internetu. Chci se těmito projekty chlubit? Rozhodně ano. Není to totiž jen zásluha našich zaměstnanců, ale i zákazníků a obchodních partnerů, díky jejichž dlouhodobé přízni a podpoře mají tyto projekty často vůbec šanci vzniknout. Možná patříte mezi ně. Chtěl bych vám za to z celého srdce poděkovat a zároveň nás všechny povzbudit, abychom i nadále nacházeli prostor se nad těmito problémy nejen pozastavovat, ale měli i dostatek zdrojů, energie i času s nimi něco dělat. A to nejen v čase vánočním. Darování krve je nejjednodušší solidární (vzájemná) pomoc mezi zdravými a nemocnými lidmi. Přitom krev hraje v současné medicíně nezastupitelnou a stále důležitější roli. A nelze ji plně uměle nahradit. V průměru dostane každý občan za svůj život čtyřikrát krevní transfuzi a 12x preparát vyrobený z krve. Vsoučasné době je registrováno přibližně 300 tisíc dárců, tedy asi tři procenta populace. EU ale doporučuje, aby bylo dostatek vhodných dárců v případě katastrof jako ideální stav minimálně čtyři procenta. Transfuze krve či jejích složek je potřeba nejen při úrazech a operacích, ale i při léčbě závažných onemocnění (leukemie, krvácivé poruchy, onemocnění jater, ledvin atd.). Velmi významná složka krve na odběr je krevní plazma. Využívá se pro přípravu speciálních krevních derivátů. Její užití je širší a její potřeba je v dnešní době vyšší než potřeba krve. Z krevní plazmy se vyrábějí například léky pro pacienty s poruchami imunity či krevní srážlivosti. Krevní plazma se nedá vyrobit synteticky. Muži mohou v Česku darovat plnou krev 4 ročně, ženy pouze 3 ročně. V případě darování jen určitých složek krve (krevní plazma, krevní destičky, červené krvinky) je možné o něco častější darování. Konkrétně krevní destičky a krevní plazmu je možné darovat jednou měsíčně. Poslední dobou se ozývají hlasy, aby dárcovství bylo i zpoplatněno. Odborníci to však odmítají. Pokud totiž dárce není motivován finančním prospěchem, nemá důvod zatajovat údaje o zdravotním stavu. Je nebezpečí, že lidé například s rizikovým způsobem života by mohli s vidinou finanční odměny zatajit důležité informace. Jedna z cest, jak zvýšit počet dárců, je i firemní angažovanost. Asi mediálně nejznámější díky rádiovým vlnám je aktivita Českého rozhlasu Daruj krev s Českým rozhlasem. Ale i společnosti, které nejsou tak na očích, respektive uších, jsou v této oblasti velmi aktivní. Příkladů je poměrně dost. Dobrovolných dárců krve je stále nedostatek. Jsme proto rádi, že se Vodafone rozhodl dárcovství podpořit nejen tím, že darují krev jeho zaměstnanci, ale i dárcovským webem Foto profimedia.cz a kampaní v médiích, říká k současné angažovanosti Vodafonu Daniela Dušková, primářka Fakultního transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nakladatelství Mladá fronta zase se svými zaměstnanci v akci Mladá kref již pravidelně navštěvuje transfuzní stanici v Thomayerově nemocnici v Praze nebo Komerční banka pro své zaměstnance umožňuje darovat krev dvakrát ročně, a to nejenom v Praze, ale v dalších deseti krajských nemocnicích. To, že je stále více firem, které svým zaměstnancům vytvářejí vhodné podmínky pro dobrovolné dárcovství profesionálové upřimně vítají. Hledáme nové dárce především mezi mladými, zdravými lidmi. Proto vítáme a podporujeme všechny náborové akce, které je přivedou do našich transfuzních oddělení, říká Vít Řeháček, primář Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové. > Michal Holub autor je spolupracovník redakce Výhody při darování krve: Kontrola zdravotního stavu Jedna z velkých výhod dárcovství krve je podrobné vyšetření krve dárce při každém odběru. Pokud se zjistí nějaká odchylka v krvi, je dárce informován. Tato finančně nákladná laboratorní kontrola zdravotního stavu je pro dárce krve bezplatná. Pracovní volno po odběru Podle zákoníku práce má dárce nárok na pracovní volno na cestu k odběru, vlastní odběr, cestu zpět a zotavenou po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin. Dárci náleží náhrada mzdy (ve výši stoprocentní průměrné mzdy). Pokud odběr není proveden, náleží dárci toto volno jen na dobu strávenou v transfuzní stanici. Odpočet za základu daně Dárce může uplatnit nárok na snížení daňového základu podle zákona č. 586/1992 Sb., 15 (1 odběr 2000 Kč).