CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Přístup založený na lidských právech v rozvojové spolupráci

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Přístup založený na lidských právech v rozvojové spolupráci"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Přístup založený na lidských právech v rozvojové spolupráci Eva Michálková Vedoucí práce: Mgr. Magdaléna Vaculčiaková Olomouc 2014

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. Olomouc Eva Michálková

3 Poděkování Mé poděkování patří Mgr. Magdaléně Vaculčiakové, která mi byla nejen velmi trpělivou a ochotnou vedoucí práce, ale která pro mě i nadále zůstává mimořádně inspirativním člověkem.

4 Motto Mír může trvat jen tam, kde jsou dodržována lidská práva, kde lidé nehladoví a kde jsou jednotlivci a národy svobodní. Jeho Svátost Dalajlama XIV.

5 Obsah Seznam zkratek Úvod Metoda a struktura práce Vymezení základních pojmů Rozvojová spolupráce Aktéři rozvojové spolupráce Lidská práva Definice lidskoprávního přístupu Definice podle mezivládních organizací Definice podle vládních institucí Definice podle nestátních neziskových organizací Diskuze nad definicemi Východiska a principy lidskoprávního přístupu Právní rámec Základní principy Držitelé práv a nositelé povinnosti Diskuze nad východisky Vývoj a implementace lidskoprávního přístupu Historická dimenze lidskoprávního přístupu Vztah k přístupu charitativnímu a přístupu základních potřeb Důvody změny paradigmatu Implementace lidskoprávního přístupu Diskuze nad vývojem a implementací lidskoprávního přístupu Kritika lidskoprávního přístupu Diskuze nad kritikou Závěr Seznam zdrojů Anotace/Abstract

6 Seznam zkratek CONCORD DAC Danida DFID FoRS GIZ IHRN MDGs Norad ODA ODI OECD OHCHR PRSP SAPs Sida UNDP UNICEF US AID USD Evropská konfederace NNO pro humanitární pomoc a rozvoj Výbor pro rozvojovou pomoc Dánské ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo Velké Británie pro mezinárodní rozvoj České fórum pro rozvojovou spolupráci Německá agentura pro mezinárodní spolupráci International Human Rights Network Rozvojové cíle tisíciletí Norská agentura pro rozvojovou spolupráci Oficiální rozvojová pomoc Overseas development institute Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva Strategie snižování chudoby Programy strukturálního přizpůsobení Švédská agentura pro mezinárodní rozvojovou spolupráci Rozvojový program OSN Dětský fond OSN Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj Americký dolar - 2 -

7 Úvod Mír může trvat jen tam, kde jsou dodržována lidská práva, kde lidé nehladoví a kde jsou jednotlivci a národy svobodní. pronesl Dalajlama XIV. 11. prosince 1989, v rámci proslovu k příležitosti nominace na Nobelovu cenu za mír. Dalajlama je přesvědčený, že se mír neobejde bez dodržování lidských práv a svobody. Plný a všestranný rozvoj člověka a společnosti je zase nemožný bez míru, což činí z oblasti lidských práv a svobody základní předpoklady pro rozvoj. Od vzniku Všeobecné deklarace lidských práv, a tedy uznání, že se všechny lidské bytosti rodí se stejnými nezcizitelnými právy a základními svobodami, uplynulo již 65 let. Je však alarmující, že přesto dodržování základních lidských práv není v mnoha zemích světa samozřejmostí. Oblast lidských práv, jejich prosazování a ochrana tak stále zůstává tématem aktuálním, živým a sledovaným. V posledních dvou desetiletích dochází k přehodnocení paradigmatu rozvojové pomoci a ta se stále více propojuje právě s oblastí lidských práv. Jedním z nositelů této změny je relativně nový přístup k rozvojové spolupráci přístup založený na lidských právech (Zemanová 2008: 7). Ten zásadně mění chápání rozvojové pomoci, na které jsme byli v minulosti zvyklí. Od pomoci se přechází ke spolupráci, od pasivních příjemců k aktivním a samostatným partnerům a od dávání ke zmocňování (Destrée 2009: 12). V minulosti se rozvoj měřil zejména ekonomickými ukazateli a byl tak zaměřen především kvantitativně. Praxe však ukazuje, že ekonomický růst země nemusí vždy nutně jít ruku v ruce s celkovým zlepšením života obyvatel. Přístup založený na lidských právech (dále také jako lidskoprávní přístup) vychází z přesvědčení, že plného rozvoje nelze dosáhnout, pokud nebudou dodržena a naplněna základní lidská práva (Ľudsko-právny prístup na príkladoch projektov slovenských mimovládnych rozvojových organizácií: 3). Naopak, podle tohoto přístupu, je porušování lidských práv úzce spjato s chudobou a vyloučením, zhoršováním životního prostředí, zranitelností a konflikty (OECD 2006: 3). Lidskoprávní přístup je tedy zaměřen kvalitativně a spíše na řešení strukturálních podmínek problému, než jen jeho následků (Ľudsko-právny prístup na príkladoch projektov slovenských mimovládnych rozvojových organizácií: 3)

8 Právě na lidskoprávní přístup v rozvojové spolupráci se zaměřuji v této práci. Cílem práce je popsat přístup založený na lidských právech se zaměřením na jeho východiska, přínosy a nedostatky, a tím poskytnout přehled možností jeho využití v rozvojové spolupráci. Přínos své práce spatřuji především v poskytnutí širokého přehledu informací týkajících se přístupu založeného na lidských právech v rozvojové spolupráci. Tento přehled pak může sloužit k lepšímu pochopení tohoto přístupu, ať už ze strany laické veřejnosti či studentů, ale také neziskových organizací a odborníků. Tato práce je přehledovou statí, jde tedy o práci teoretickou. Respektive o práci, která není přímo založena na zpracování poznatků získaných empirickým výzkumem. Více metodu a strukturu práce přibližuji v první kapitole. V práci vycházím ze zdrojů v anglickém jazyce, neboť ten je primárním jazykem komunikace a publikace v oblasti rozvojové spolupráce. Všechny parafráze a citace těchto anglických zdrojů uvádím ve vlastním překladu. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole vymezují základní pojmy související s tématem této práce, tedy co je to rozvojová spolupráce, kdo jsou aktéři této spolupráce a co jsou to lidská práva. Ve druhé kapitole se pak již věnuji samotnému přístupu založenému na lidských právech, konkrétně jeho definici. Třetí kapitola je zaměřená na východiska a principy přístupu, zabývám se v ní tím, na kterých právních principech a dalších základních kamenech lidskoprávní přístup stojí. Ve čtvrté kapitole se věnuji nejen historickému náhledu na vztah rozvoje a lidských práv, ve kterých hledám kořeny lidskoprávního přístupu, ale zaměřuji se také na to, jak vypadá současná implementace tohoto přístupu do praxe rozvojových organizací. V poslední, šesté kapitole, se zamýšlím nad kritikou lidskoprávního přístupu a jeho problematickými oblastmi

9 1 Metoda a struktura práce Jak je zmíňeno již v úvodu, tato absolventská práce je vypracována metodou přehledové stati. V této kapitole se, ještě před vlastním textem práce, věnuji popisu této metody. Stručně vysvětlím, co je to přehledová stať, proč jsem zvolila právě tuto metodu a v čem tato metoda spočívá. Hlavní motivací pro volbu přehledové stati jako metody této práce a také motivací pro výběr tohoto tématu, je jeho absence v česky psané literatuře věnující se rozvojové spolupráci. Jedinou českou publikací věnující se lidskoprávnímu přístupu je publikace Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (dále FoRS) nesoucí název Lidská práva v kontextu zahraniční rozvojové spolupráce. Tato publikace se však spíše zaměřuje na historii vztahu lidských práv a rozvojové spolupráce a samotnému vysvětlení pojmu lidskoprávního přístupu věnuje jen několik stran. Publikace také hodnotí uplatňování lidskoprávního přístupu na příkladech čtyř rozvojových projektů českých neziskových organizací. Nejde tedy o publikaci přehledového typu, která by přinášela různé definice lidskoprávního přístupu a různé názory na toto téma. Proto jsem se rozhodla právě pro tvorbu přehledu o přístupu založeném na lidských právech, který by reflektoval jeho pozici v mezinárodním kontextu, ale zároveň by byl přístupný pro českého čtenáře. Podle Bugela a Šlechtové je přehledová stať spojením analýzy, komparace, vyhodnocování a historického přístupu (Bugel a Šlechtová 2012: 199). Podle Šanderové přehledová stať stojí na pomezí kompilace a komparace. Kompilaci se přehledová stať blíží podáním přehledu o dosavadním bádání v určitém směru s úplným seznamem stěžejní relevantní literatury (Šanderová 2005: 76). Z komparace pak přehledová stať vychází v uspořádání zdrojů, o nichž pojednává a jejich porovnání a zhodnocení, jež je provedeno na základě vybraných kritérií (Šanderová 2005: 76). Rozsah přehledové stati lze zúžit a to buď upřednostněním hlediska věcného, nebo časového (Bugel a Šlechtová 2012: 199). Pro toto zúžení jsem se také rozhodla, neboť dostupných anglických zdrojů věnujících se lidskoprávnímu přístupu existuje nepřeberné množství. Zahrnutí všech těchto zdrojů tak nebylo možné kvůli rozsahu práce. Protože je přístup založený na lidských právech přístupem poměrně novým, přiklonila jsem se k věcnému hledisku. Toto věcné - 5 -

10 hledisko spočívá ve zúžení zdrojů na základě určeného kritéria. Jako kritérium jsem zvolila rozdělení aktérů rozvojové spolupráce. Konkrétní výběr zdrojů na základě tohoto kritéria bude uveden v následující kapitole (viz 2.2 Aktéři rozvojové spolupráce). 2 Vymezení základních pojmů V této kapitole se pokusím definovat klíčové pojmy a to zejména ty, které se týkají rozvojové spolupráce. Nejprve se budu věnovat vysvětlení samotného pojmu rozvojová spolupráce a způsobům jejího poskytování. Poté vymezím pojem aktéři rozvojové spolupráce a provedu výběr těch aktérů, jejichž pojetí přístupu založeného na lidských právech budu v průběhu celé práce komparovat. Závěrečnou podkapitolu tvoří vysvětlení pojmu lidských práv. Definicím lidskoprávního přístupu jsem vymezila samostatnou druhou kapitolu, neboť lidskoprávní přístup je různými aktéry vnímán odlišně, a proto budu tyto definice srovnávat. 2.1 Rozvojová spolupráce Rozvojovou spoluprací (také rozvojová pomoc, zahraniční pomoc) se dle Encyklopedie rozvojových studií rozumí vnější zásah do rozvojových zemí za účelem pozitivní společenské změny, nejčastěji snížení chudoby (Dušková a kol. 2011: 266). Rozvojovou spolupráci lze také definovat vymezením vůči humanitární pomoci. Humanitární pomoc je spíše krátkodobého charakteru a zaměřuje se na záchranu lidských životů, zmírnění utrpení a zachování lidské důstojnosti při humanitárních krizích (např. přírodní katastrofy nebo válečné konflikty) (Degnbol- Martinussen, Engberg-Pedersen 2003: 199). Oproti tomu rozvojová spolupráce je dlouhodobou činností, zaměřující se na ekonomický, sociální a environmentální rozvoj a budování kapacit v rozvojových zemích (Degnbol-Martinussen, Engberg- Pedersen 2003: 199). Rozdělení zemí světa na rozvinuté a rozvojové není vždy jasné a názory na tuto problematiku se různí. Většinou bývá využíváno rozdělení zemí podle jejich - 6 -

11 HND 1. Světová banka dělí země do čtyř kategorií: země s nízkými příjmy, země s nižšími středními příjmy, země s vyššími středními příjmy a země s vysokými příjmy 2. Přičemž za rozvojové země se většinou považují země s nízkými a nižšími středními příjmy 3. Za rozvojovou spolupráci se často považuje pouze tzv. oficiální rozvojová pomoc, ačkoli toto pojetí je zúžené, neboť rozvojová spolupráce je taktéž financována nevládními neziskovými organizacemi, soukromými nadacemi a sbírkami (Dušková a kol. 2011: 266). Oficiální rozvojová pomoc (dále ODA) je nejčastěji poskytována formou finanční pomoci (např. zvýhodněné půjčky), technické spolupráce (např. vysílání expertů) nebo hmotné pomoci (např. potravinová pomoc) (Dušková a kol. 2011: 192). Za oficiální rozvojovou pomoc se pak považují ty toky prostředků, které splňují následující kritéria, definovaná organizací OECD. Prostředky musí být poskytnuty oficiálními agenturami, tedy národními, případně místními orgány státní správy, jejich použití musí směřovat k naplnění hlavního cíle, kterým je podpořit ekonomický rozvoj a blahobyt v rozvojových zemích a musí se řídit principem spolufinancování s grantovou složkou ve výši nejméně 25 % (Dušková a kol. 2011: 192). Pro účely této absolventské práce zahrnuji do pojmu rozvojové spolupráce jak výše zmíněnou oficiální rozvojovou pomoc, tak i činnost nestátních neziskových organizací, nadací a sbírek, tedy také tzv. neoficiální rozvojovou pomoc. Věnovat se pouze oficiální rozvojové pomoci by vedlo ke značnému okleštění tématu, neboť také neoficiální rozvojová pomoc tvoří nezanedbatelnou část celkové rozvojové spolupráce. 2.2 Aktéři rozvojové spolupráce Do rozvojové spolupráce jsou zapojeny dva hlavní typy aktérů: příjemce pomoci a poskytovatel pomoci. Příjemci pomoci, tedy beneficienty, jsou jak 1 Hrubý národní důchod (HND, anglicky GNI Gross national income) je definován jako hrubý domácí produkt, tedy celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená na území dané země, navýšený o čisté příjmy z mezd a platů a důchodu z vlastnictví ze zahraničí (OECD 2010b: 24). 2 World Bank How we Classify Countries [on-line]. 3 Podrobný seznam zemí označovaných jako rozvojové je dostupný na webu Světové banky. World Bank Country and Lending Groups [on-line]

12 domácnosti a soukromé osoby v rozvojových zemích, tak i místní komunity, organizace občanské společnosti a vlády těchto rozvojových zemí (OECD 2010a: 5). Oblast poskytovatelů pomoci je mnohem širší. Patří zde jak organizace a instituce přerozdělující do rozvojových zemí veřejné zdroje, tak i soukromé finance například v podobě remitencí 4 nebo soukromých investic (OECD 2010a: 5). V práci se však dále budu zabývat pouze těmi typy rozvojové spolupráce, jež jsou poskytovány z veřejných zdrojů. Mezi ty patří bilaterální donoři, multilaterální donoři, globální fondy a nevládní organizace. Bilaterální spolupráce je přímá spolupráce mezi příjemcem pomoci a poskytovatelem pomoci, tedy donorem (OECD 2010a: 5). Multilaterální, čili mnohostranná spolupráce, není poskytována přímo od donorské vlády rozvojové zemi, ale prostřednictvím dalších aktérů (OECD 2010a: 5). Těmi mohou být agentury OSN, instituce EU, mezinárodní finanční instituce, ostatní mezinárodní vládní instituce a další (Dušková 2011: 162). Aktéry v multilaterální spolupráci jsou tedy donorské vlády, zprostředkovatelské organizace a partnerské vlády přijímajících zemí. Podíl bilaterální a multilaterální složky rozvojové spolupráce se u všech zemí liší v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou vyspělost nebo institucionální kapacita (Dušková 2011: 162). U tradičních dárců, jakými jsou například Velká Británie nebo Norsko tvoří bilaterální spolupráce často více než 75% z celkové ODA. Naopak u nových dárců to bývá méně než 50%, jako tomu je v případě České republiky, jejíž bilaterální spolupráce tvoří pouze 35% (Dušková 2011: 162). Degnbol-Martinussen a Engberg-Pedersen vymezují šest nejvýznamnějších donorů na poli rozvojové spolupráce (Degnbol-Martinussen, Engberg-Pedersen 2003: 53). Prvními dvěma jsou bilaterální donoři, tedy vlády rozvinutých zemí, přičemž je autoři rozdělují (dle objemu financí poskytnutých na rozvojovou spolupráci) na velké donory (USA, Japonsko, Francie, Německo, Velká Británie) a malé donory (Dánsko, Norsko, Švédsko, Holandsko, Kanada). Třetím donorem je organizace OSN se všemi svými agenturami a programy, zejména však Rozvojový program OSN (dále UNDP) a Dětský fond OSN (dále UNICEF). Čtvrtým donorem jsou 4 Remitence jsou soukromé finance, které posílají migranti ze země současné pracovní činnosti do své původní země (Dušková 2011: 255)

13 multilaterální rozvojové banky, především Světová banka a regionální rozvojové banky. Pátou skupinou donorů jsou mezinárodní nevládní organizace z bohatých zemí. Posledním, šestým donorem, je Evropská unie (Degnbol-Martinussen, Engberg-Pedersen 2003: 53). Pro účely této absolventské práce jsem rozdělila aktéry (respektive donory a poskytovatele) rozvojové spolupráce s pomocí výše uvedených definicí na: (a) mezivládní organizace (multilaterální spolupráce) (b) vládní instituce (bilaterální spolupráce) (c) nestátní neziskové organizace Mezivládní organizace Do této skupiny aktérů zařazuji organizace OSN, Světovou banku a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále OECD, z anglického Organisation for Economic Co-operation and Development). Světová banka 5 a OSN 6 jsou jedněmi z nejvýznamnějších donorů rozvojové spolupráce (Degnbol-Martinussen, Engberg- Pedersen 2003: 53). OECD, respektive její Výbor pro rozvojovou pomoc (dále DAC, z anglického Development Assistance Commitee) zaštiťuje některé bohaté státy poskytující rozvojovou pomoc, přičemž tyto členské státy poskytují přibližně 95% celkové rozvojové pomoci (Dušková 2011: 356). DAC vydává dokumenty, jež sice nejsou právně závazné, ale mají vliv na formování rozvojové spolupráce členských států (Dušková 2011: 357). DAC měl také významný vliv při tvorbě Rozvojových cílů tisíciletí 7 a Pařížské deklarace o účinnosti pomoci 8 a vytvořil závaznou definici 5 Světová banka je mezinárodní organizace poskytující půjčky a granty rozvojovým zemím s cílem zlepšit životní podmínky, podpořit dlouhodobý rozvoj a boj s chudobou (Dušková 2011: 317). 6 Organizace spojených národů je mezinárodní organizací zaštiťující téměř všechny státy světa, která vznikla roku 1945 s cílem řešit globální problémy a podporovat udržení míru, mezinárodního rozvoje a další (Dušková 2011: 196). 7 Osm Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) tvoří plán OSN, jak do roku 2015 vyhovět potřebám chudých a snížit světovou chudobu. K plnění tohoto plánu se v roce 2000 zavázaly všechny členské státy OSN. UN - Millenium Development Goals and Beyond 2015 [on-line]. 8 Pařížská deklarace o účinnosti pomoci byla přijata roku 2005 na druhém Fóru na vysoké úrovni o efektivnosti pomoci, konaného pod záštitou DAC. Deklarace je snahou o zvýšení efektivnosti rozvojové spolupráce a byla podepsána více než 100 státy a multilaterálními organizacemi. OECD - Paris Declaration and Accra Agenda for Action [on-line]

14 oficiální rozvojové pomoci (Dušková 2011: 357). Proto je také OECD, respektive DAC důležitým aktérem na poli rozvojové spolupráce Vládní instituce Vládní instituce, respektive národní rozvojové agentury poskytující oficiální rozvojovou pomoc či jim podobné instituce, jsou další ze tří skupin poskytovatelů rozvojové spolupráce. Kvůli rozsahu práce jsem vybrala šest zemí, které dle OECD poskytly v roce 2012 největší objem financí v rámci oficiální rozvojové pomoci (OECD 2013: 260). A to jak podle objemu těchto poskytnutých financí, tak i podle jejich poměru vůči HND. Nejvíce na oficiální rozvojovou pomoc vynaložili USA ( miliónů USD), Velká Británie ( miliónů USD) a Německo ( miliónů USD) (OECD 2013: 260). Když se však podíváme, kolik procent z HND tvoří tyto finance, zjistíme, že pořadí je naprosto jiné. Největší objem financí v poměru k HND vynaložilo Lucembursko (1 % z HND), dále pak Švédsko (0,99 % z HND) a Norsko (0,93 % z HND) (OECD 2013: 260). Lucembursko se buď lidskoprávním přístupem nezabývá, anebo nemá tyto informace přístupné. Proto místo něj zařazuji další nejštědřejší zemi, Dánsko, které v roce 2012 poskytlo na oficiální rozvojovou pomoc finance ve výši 0,84 % svého HND (OECD 2013: 260). V následujících kapitolách tedy budu porovnávat, jak přístup založený na lidských právech vnímají USA, Velké Británie, Německo, Švédsko, Norsko a Dánsko, respektive jejich oficiální rozvojové agentur či ministerstva, které jsou ústředními institucemi zaštiťujícími oficiální rozvojovou pomoc těchto zemí. Mezi aktéry nezahrnuji Evropskou Unii, přestože je největším poskytovatelem rozvojové spolupráce. A to z toho důvodu, že většinu objemu financí, která je považována za pomoc EU, fakticky tvoří bilaterální toky členských států. Ty jsou částečně reprezentovány výše zmíněným výběrem zemí. Pouhou pětinu z celého objemu tvoří finance poskytnuté samotnou EU, respektive Evropskou komisí. 9 Přesto je EU významným aktérem na poli rozvojové spolupráce, a také se lidskoprávnímu přístupu na poli rozvojové spolupráce věnuje. Hlavním dokumentem v oblasti lidských práv a lidskoprávního přístupu EU je dokument EU 9 Euroskop.cz Rozvojová politika [online]

15 Strategic Framework and Action Plan on Human Rights and Democracy vydaný v roce Nestátní neziskové organizace Oblast nestátních neziskových organizací působících v rozvojové spolupráci je velmi široká, stejně jako zaměření těchto organizací. Jen například konfederace CONCORD sdružuje více než 180 národních platforem nevládních organizací Evropské unie, v rámci kterých zastupuje přes 1600 jednotlivých nevládních rozvojových organizací z celé EU 10. Vybrat proto jen několik organizací by bylo velkou redukcí i přesto, že ne všechny organizace se k lidskoprávnímu přístupu vyjadřují a věnují. Obecně se dá říci, že velké a již tradiční nestátní neziskové organizace, jakými jsou například Oxfam 11, Save the Children 12, Amnesty International 13, Terres des Hommes 14 nebo ActionAid 15, lidskoprávní přístup uplatňují. Organizace Amnesty International, Terre des Hommes a ActionAid vydaly v roce 2008 společný dokument s názvem Human Rights-Based Approaches and European Union Development Aid Policies, ve kterém se lidskoprávnímu přístupu věnují. 10 FoRS - Co je CONCORD [on-line]. 11 Oxfam je konfederace 17 organizací zabývajících se bojem proti chudobě a bezpráví. Tato konfederace byla založena v roce 1995, ale historie názvu a činnosti organizace sahá až do roku 1942 a je spojena s potravinovou pomocí okupovanému Řecku. K lidskoprávnímu přístupu se Oxfam vyjadřuje například na svých webových stránkách. Oxfam International History of Oxfam International [on-line]. 12 Organizace Save the Children má své počátky již v roce 1919, kdy byl založen stejnojmenný fond určený k pomoci válkou zasaženým dětem. Od 30. let 20. století v USA a postupně v dalších zemích světa pomáhá naplňovat základní potřeby dětí a ochraňovat je před újmou a násilím. Lidskoprávnímu přístupu se Save the Children věnuje například v dokumentu Promoting Rights Based Approaches, vydaným v roce Save the Children - Who we are [on-line]. 13 Amnesty International je organizace, která od roku 1961 sleduje porušování lidských práv na celém světě a iniciuje kampaně pro zlepšení této situace. Amnesty International Who we are [online]. 14 Terre des Hommes je federace 10 organizací, které se od roku 1960 věnují práci s dětmi ze znevýhodněného prostředí, s jejich rodinami a komunitami. Terre des Hommes International Federation Mission [on-line]. 15 ActionAid se od roku 2003 věnuje boji proti chudobě ve více než 40 zemích světa. ActionAid - Our Structure and Governance [on-line]

16 Kvůli rozsahu této práce se podrobněji věnuji pouze tomu, jak lidskoprávní přístup chápe již zmíněná konfederace CONCORD, která vytváří společná stanoviska evropských nevládních organizací k rozvojové politice Lidská práva Termín lidská práva je užíván k označení širokého spektra práv, od práva na život, až po právo na kulturní identitu. Všechna tato práva tvoří skupinu práv zajišťující člověku základní předpoklady nezbytné pro důstojné lidské bytí (Šrámková 2011: 6). Podle OSN se lidská práva vyznačují čtyřmi společnými charakteristikami (podle Šrámková 2011: 6). Jsou vrozená, člověk má lidská práva, protože je člověkem. Dále jsou nezcizitelná, člověk má lidská práva, i když nejsou respektována, univerzální lidská práva náleží všem bez rozdílu rasy, náboženství, politického vyznání, národnosti či příslušnosti k určité skupině. A také nedělitelná, jednotlivá lidská práva jsou vzájemně propojena (Šrámková 2011: 6). Typologií dělení lidských práv je mnoho, nejznámějším je zřejmě dělení dle historického hlediska, kdy se hovoří o třech (respektive čtyřech) generacích lidských práv. Koncept tří generací lidských práv byl představen na konci 70. let Karlem Vašákem (Šrámková 2011: 8) a rozšířen o čtvrtou generaci J. Blahožem (Vargová 2007: 11). Oba navíc upozorňují na předpokládané doplnění o další generace lidských práv v budoucnu. Blahož (2005 podle Vargová 2007: 11) tedy nabízí toto rozděleni: a) Lidská práva první generace byla formulována během století. Někdy se o této skupině lidských práv hovoří jako o právech individuálních či osobních. Patří mezi ně například právo na život, osobní svobodu, právo na vlastnictví, právo na soukromí, svoboda myšlení, pobytu a pohybu. b) Lidská práva druhé generace byla přiznána až na přelomu 19. století a postihují politická práva, například právo volební, čili právo volit, ale také být volen, nebo právo účastnit se správy věcí veřejných, či právo petiční. c) Počátek prosazování lidských práv třetí generace se datuje do 20. let 20. století a tato skupina zahrnuje práva sociální, hospodářská a kulturní. 16 FoRS Co je CONCORD [on-line]

17 Tedy například právo na práci a uspokojivé pracovní podmínky, právo na sociální zabezpečení či právo na vzdělání. d) Lidská práva čtvrté generace začala být proklamována od 70. let 20. století. Jde tedy o poměrně nové téma, o kterém se začalo mluvit v souvislosti s aktuálním vývojem společnosti a nebezpečími, jež jí v té době hrozila. Blahož zde zařazuje zejména právo na životní prostředí, právo na ochranu informací, právo na ochranu osobní integrity a právo na mír. Ze čtvrté generace lidských práv jasně vidíme onen požadavek neuzavírat kapitolu lidských práv, nýbrž ponechat jejich dělení otevřené. Neboť společnost se neustále mění, stejně tak mohou přicházet nová pojetí lidských práv, jakožto reakce na nové problémy. Lidská práva nejsou jen pouhým teoretickým pojmem, ale stále diskutovaným tématem, jež odráží vývoj vnímání společnosti, neboť přímo vychází ze základního kamene společnosti, z člověka. 3 Definice lidskoprávního přístupu Abychom mohli zjistit, jak je přístup založený na lidských právech využitelný v rozvojové spolupráci, je nejprve potřeba jej teoreticky vymezit. V této kapitole proto zkoumám, jak je přístup založený na lidských právech v rozvojové spolupráci definován deseti vybranými aktéry (OSN, Světová banka, OECD, oficiální rozvojové agentury USA, Velké Británie, Německa, Švédska, Norska, Dánska a platforma CONCORD). Tato kapitola má za účel ukázat, zda se definice tohoto přístupu mezi různými aktéry rozvojové spolupráce liší. Pokud ano, co tyto rozdíly v definicích pro rozvojovou spolupráci znamenají? Liší se definice lidskoprávního přístupu pouze mezi skupinami aktérů, tedy například mezi neziskovými organizacemi a vládními institucemi? Nebo existují rozdíly v chápání tohoto přístupu také například mezi různými institucemi stejné skupiny aktérů? Existuje nějaká definice lidskoprávního přístupu, ke které se přiklání většina nebo všichni zkoumaní aktéři, nebo je lidskoprávní přístup spíše předmětem vlastní interpretace dané instituce či organizace? A co všechno toto pro rozvojovou spolupráci znamená? Pro lepší přehlednost rozčleňuji definice lidskoprávního přístupu do podkapitol podle jednotlivých skupin aktérů tak, jak jsem si je definovala výše (mezivládní

18 organizace, vládní instituce, nestátní neziskové organizace). Na závěr kapitoly pak následuje diskuze nad těmito definicemi a jejich shrnutí. 3.1 Definice podle mezivládních organizací Nejprve začínám definicí OSN, respektive Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (dále OHCHR, z anglického Office of the High Commissioner for Human Rights). Ten definuje přístup založený na lidských právech jako koncepční rámec, který vychází z mezinárodních norem na ochranu lidských práv. Jeho jádrem je analýza nerovností, které jsou příčinou rozvojových problémů a dále náprava těchto diskriminačních praktik a nespravedlivého rozdělení moci (OHCHR 2006: 15). Z pohledu lidskoprávního přístupu k rozvoji nejsou pouhá dobročinnost a darování dostačující, ale je potřeba zmocnit zejména ty, jež jsou marginalizovaní, a to k participaci v politice a rozhodování o věcech veřejných. Dále pak je nutné zmocnit i nositele odpovědnosti, čili ty, jež jsou povinni umožňovat lidem naplňovat svá práva, a to tak aby si tuto nutnost uvědomili a zodpovědnost převzali (OHCHR 2006: 15). V roce 2003 OSN přijala dokument směřující ke společnému porozumění lidskoprávního přístupu a rozšířila tak působení lidskoprávního přístupu z OHCHR na všechny své agentury a součásti (OHCHR 2006: 35). V tomto dokumentu jsou definovány základní charakteristiky lidskoprávního přístupu. Hlavním znakem je požadavek vnímání dodržování lidských práv jako primárního cíle rozvojových politik a programů a považování principů a standardů, vycházejících z mezinárodních úmluv o lidských právech za základ každé činnosti rozvojové spolupráce i všech částí procesu plánování projektů (OHCHR 2006: 35). Dalším znakem lidskoprávního přístupu je identifikace držitelů práv, tedy těch, jejichž práva nejsou naplňována a jim zodpovědných nositelů povinnosti, kteří jsou povinni tato práva naplnit (OHCHR 2006: 35). Lidskoprávní přístup však nezůstává jen u této identifikace, ale dále směřuje k posílení kapacit. A to jak posílení schopnosti držitelů práv nárokovat svá práva, tak posílení schopnosti a vůle u nositelů povinnosti těmto požadavkům vyhovět (OHCHR 2006: 35). Vidíme tedy, že podle OSN, se lidskoprávní přístup zaměřuje na práci s celým systémem vztahů mezi držiteli práv a nositeli povinností, na analýzu nerovností

19 v těchto vztazích a posílení schopností a zmocnění obou aktérů. OSN také považuje lidskoprávní přístup za natolik důležitý, že vyžaduje dodržování jeho zásad a principů u všech svých agentur a při všech činnostech. Podle OSN je lidskoprávní přístup jak cílem rozvojových aktivit, ve smyslu dosažení zmocnění všech aktérů, tak i prostředkem k dosažení tohoto cíle, neboť díky mezinárodním úmluvám o lidských právech a dalším principům dává návod, jak tohoto cíle dosáhnout (OHCHR 2006: 35). Světová banka nehovoří o jediném přístupu založeném na lidských právech, ale o přístupech. Podle ní jde o principy, které legitimizují požadavky chudých a znevýhodněných, požívat národních a mezinárodních zdrojů a pravidel k ochraně svých klíčových zájmů (Gauri, Gloppen 2012: 3). Světová banka považuje za důležité odlišit přístupy založené na lidských právech od širších společenských jevů, jakými jsou například sociální spravedlnost nebo sociální změna (Gauri, Gloppen 2012: 3). Přístupy založené na lidských právech totiž nezahrnují postupy a pravidla, jež jsou základem politické morálky, sociální stability a moderního ekonomického růstu (Gauri, Gloppen 2012: 3). Lidskoprávní přístupy jsou spíše cílenými intervencemi ze strany vlád a dárců, a tak mohou pouze napomoci hodnotit širší společenské instituce, ale nemohou všechny tyto sociální konstrukty od základu vytvořit (Gauri, Gloppen 2012: 3). Právě to se totiž děje v rámci změn ve společnosti a také s většími ekonomickými dopady (Gauri, Gloppen 2012: 4). Dále Světová banka dodává, že tyto dílčí aplikace mohou být kombinovány a přizpůsobeny kontextu dané země. Proto je také obtížné vymezit jednotný směr a hranice lidskoprávních přístupů, protože je nelze úplně odizolovat od institucí v dané společnosti, ze kterých vychází a které podporuje a rozšiřuje (Gauri, Gloppen 2012: 4). A proto také Světová banka hovoří o přístupech založených na lidských právech v množném čísle. OECD pojímá lidskoprávní přístup velmi široce. Od nejběžnější formy spolupráce, tedy projektů přímo zaměřených na podporu naplňování některých práv, přes strategičtější snahy, kterými jsou programy a globální iniciativy, až po zahrnutí témat spojených s lidskými právy do dialogu mezi donory a rozvojovými zeměmi (OECD 2006: 19). OECD považuje snahu o naplnění lidských práv nejen za cíl samotných aktivit a organizací zabývajících se lidskými právy, ale právě také jako nástroj, který zlepší kvalitu a účinnost rozvojové spolupráce (OECD 2006:18). Podle

20 OECD je přístup založený na lidských právech posunem od právního státu směrem ke strategickému využívání lidských práv. Tento posun a tedy lidskoprávní přístup pak ovlivňuje to, jak je problémová situace analyzována, jak jsou stanoveny cíle intervence a jak je rozvojová pomoc poskytována (OECD 2006: 19). U definice OECD vidíme důležitou poznámku pro uplatňování lidskoprávního přístupu, a to tu, že si od tohoto přístupu slibuje zvýšení kvality a účinnosti rozvojové spolupráce. Také vidíme, že se OECD dívá na lidskoprávní přístup velmi široce a zahrnuje zde i již existující organizace a aktivity zaměřující se na ochranu a naplnění lidských práv. 3.2 Definice podle vládních institucí Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (dále US Aid, z anglického United States Agency for International Development) chápe lidskoprávní přístup jako aktivity posilující a reformující veřejnou správu, například činnosti posilující vlastnická a volební práva nebo reformující obchodní práva (US Aid 2013: 26). Tyto změny mohou dopomoci i těm nejchudším, aby dosáhli přístupu ke kapitálu a mohli tak sami ovlivňovat svou situaci (US Aid 2013: 26). Podle US Aid lidskoprávní přístup umožňuje snazší rozpoznání, ovlivnění a osvobození marginalizovaných skupin a uznání, naplnění a ochranu lidských práv. Tím lidskoprávní přístup napomáhá rozvojové spolupráci dosáhnout výsledků, které mají širší rozsah a jsou udržitelné (US Aid 2013: 26). Definice lidskoprávního přístupu podle US Aid se tak velmi podobá definici podle OSN. Obě organizace si od lidskoprávního přístupu slibují lepší analýzu nerovností a jejich nápravu. Podobně jako OECD si také US Aid s lidskoprávním přístupem spojuje lepší výsledky rozvojové spolupráce. Ministerstvo Velké Británie pro mezinárodní rozvoj (dále DFID, z anglického Department for International Development) definuje lidskoprávní přístup pomocí čtyř charakteristik: inkluze a nediskriminace, participace a zmocnění, plnění odpovědnosti a progresivní realizace práv (DFID 2005:3). Participaci a zmocnění chápe ve vztahu k držitelům práv a jejich schopnosti, být si vědom svých práv a dožadovat se jejich naplnění (DFID 2005:3). Plnění odpovědnosti se týká nositelů povinností, kteří musí respektovat a naplňovat práva držitelů (DFID 2005:3)

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRACOVNÍ PŘEKLAD POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ pro Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus Schváleno 7. dubna 2006 1. Úvod 1.1. Věcné prohlášení Rovnost příležitostí je v popředí

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením

Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením Neslyšící s nadějí 2014 1) Historie 2) Světová federace neslyšících 3) Obsah Úmluvy 4) Česká republika

Více

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014 České fórum pro rozvojovou spolupráci 1 Třetího sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS se zúčastnilo 24 členů a pozorovatelů FoRS (tj. cca 45

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant Program Specifika 1. výzvy FNNO Harmonogram hodnocení a hodnotící kritéria Prioritní oblasti Jak napsat úspěšný projekt Veřejná podpora

Více

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Příloha 3 Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Úvod Čím dál častěji se objevuje ve společnosti pojem rovných příležitostí pro muže a ženy, který znamená

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv I. PŘEDMĚT 1. Podpora ochránců lidských práv je již dlouho nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Závazek, spolupráce a kompromis

Závazek, spolupráce a kompromis Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Závazek, spolupráce a kompromis Aneb jak vznikla úmluva o právech osob se zdravotním postižením Camille Latimier Praha, 17.3.2012

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky LIDSKÁ PRÁVA historické mezníky Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Věstník OECD o rozvoji Spolupráce při rozvoji Zpráva 2006 Úsilí a politika členů Výboru pro rozvojovou pomoc Ročník 8, číslo 1

Věstník OECD o rozvoji Spolupráce při rozvoji Zpráva 2006 Úsilí a politika členů Výboru pro rozvojovou pomoc Ročník 8, číslo 1 OECD Journal on Development Development Co-operation 2006 Report Efforts and Policies of the Members of the Development Assistance Committee Vol. 8 Issue 1 Summary in Czech Věstník OECD o rozvoji Spolupráce

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Matice k gendrově politickým strategiím

Matice k gendrově politickým strategiím / GENDER TOOLBOX Matice k gendrově politickým strategiím Cílová skupina (-y): Řídící skupiny, vedoucí pracovníci/pracovnice, multiplikátorky a multiplikátoři U delších gendrových školeních nebo kurzů:

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Vzdělávací programy V této

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE)

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) MEZINÁRODNÍ FEDERACE PREZENTACE 8.0. Cíl prezentace Přiblížit strukturu a poslání Mezinárodní

Více

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Zasedání OSN: Je možné změnit svět?

Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Cíle aktivity: - Seznámit se s Rozvojovými cíli tisíciletí - Rozvíjet dovednosti vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů. - Simulovat jednání OSN Cílová

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 NÁVRH ZPRÁVY o úloze EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice (2015/2104(INI)) Výbor pro zahraniční

Více

Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte

Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte I Úvod 1. Úmluva o právech dítěte je smlouvou v oblasti lidských práv, kterou ratifikoval největší počet zemí v historii. Spolu se dvěma opčními

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Směrnice o obětech trestných činů

Směrnice o obětech trestných činů CENTRE FOR EUROPEAN CONSTITUTIONAL LAW THEMISTOKLES AND DIMITRIS TSATSOS FOUNDATION Victims Protection eu Protecting Victims Rights in the EU: The theory and practice of diversity of treatment during the

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008)

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008) Rámcová dohoda Sociální a environmentální ohlašovací standard evropského kožedělného průmyslu Výbor pro odvětvový sociální dialog kožedělný/koželužský průmysl (schváleno ve výboru 17. června 2008) 1. Úvod

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s.

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. Etický kodex byl vytvořen s cílem stanovit základní pravidla jednání pracovníků organizace v oblastech vztahu s uživatelem sociální služby, vztahu k dobrovolníkovi, mezi

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Světoví odborníci na humanitární pomoc se sejdou 31. března v Praze

Světoví odborníci na humanitární pomoc se sejdou 31. března v Praze Světoví odborníci na humanitární pomoc se sejdou 31. března v Praze Humanitární pomoc na křižovatce, to je téma 1. Humanitárního kongresu, který pořádají největší české neziskové organizace už v sobotu

Více

Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) a jejich vazba na lidská práva

Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) a jejich vazba na lidská práva Seznam materiálů, zdrojů informací a metod pro vzdělávání o lidských právech a interkulturní vzdělávání (včetně MDGs) dostupných v češtině, angličtině, francouzštině a ruštině Rozvojové cíle tisíciletí

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem 15. 2. 2007 Krátce o historii... Diskuze o CSR jsou téměř 3 desetiletí staré, datují se od prvního Dne země v USA v roce 1970 1970 a 1980 CSR se posouvá dopředu pod tíhou

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro. gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového. vzdělávání

Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro. gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového. vzdělávání Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového vzdělávání Mgr. Regína Dlouhá Člověk v tísni společnost při ČT, o.p.s. 2004 1. Smysl GRV a definování

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB

STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Přijatá a vyhlášená Valným shromážděním v rezoluci 217 A (III) dne 10. prosince 1948 (původní text Organizace spojených národů) Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání

Více

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě,

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH LIDSKÝCH PRÁV Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že

Více

O ROZMANITOSTI A SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA NA PRACOVIŠTI S MPSV A LINET, spol. s r.o.

O ROZMANITOSTI A SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA NA PRACOVIŠTI S MPSV A LINET, spol. s r.o. O ROZMANITOSTI A SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA NA PRACOVIŠTI S MPSV A LINET, spol. s r.o. Tisková konference Praha, 11. června 2014 Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Metodika řízení

Více

INFORMACE Interní zpravodaj

INFORMACE Interní zpravodaj Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 16/2009 17. 7. 2009 EVROPSKÁ RADA 18. A 19. ČERVNA 2009 Ze závěrů předsednictví: Kapitola "Institucionální otázky" a její přílohy: - Rozhodnutí

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Seznam zkratek. Role jednotlivých orgánů. NKM (MF) je zodpovědné za implementaci EHP a Norských fondů v ČR.

Seznam zkratek. Role jednotlivých orgánů. NKM (MF) je zodpovědné za implementaci EHP a Norských fondů v ČR. EHP a Norské fondy v České republice Prostřednictvím EHP a Norských fondů přispívá Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Já mám práva, ty máš práva, on/ona/ono má práva... Na úvod k právům dítěte

Já mám práva, ty máš práva, on/ona/ono má práva... Na úvod k právům dítěte Já mám práva, ty máš práva, on/ona/ono má práva... Na úvod k právům dítěte Každý má práva. A co víc, jsi-li chlapec nebo dívka a je ti méně než 18 let, máš jistá specifická práva. Všechna tato práva byla

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Práva lidí s mentálním postižením JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Ochrana práv uživatelů sociálních služeb Právní základ zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2 aspekty

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více