Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) s.r.o. Na Pankráci 420/54 Praha 4. aneb Život on-line
|
|
- Pavel Macháček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) s.r.o. Na Pankráci 420/54 Praha 4 aneb Život on-line Sborník závěrečných prací Literární akademie (Katedra mediální tvorby a publicistiky) Praha 2013 Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti
2 ... aneb Život on-line Sborník závěrečných prací Literární akademie (Soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého) Katedra mediální tvorby a publicistiky Vydala Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) v rámci grantového projektu OPPA, prioritní osa č. 3 registrační číslo grantu: CZ.2.17/3.1.00/34436
3
4 Ivo Pospíšil Vývoj sportovní žurnalistiky na internetu (2009) Petr Krčmář Od papíru k internetu iluze, nebo trend? (2011) Klára Jelenová Generace Facebooku aneb Život on-line (2011)
5
6 Petr Krčmář OD PAPÍRU K INTERNETU ILUZE, NEBO TREND?
7
8 OBSAH ÚVOD / 8 RŮST SVĚTOVÉHO A ČESKÉHO INTERNETU / 9 INTERNETOVÝ BABYLON / 13 REKLAMA V ON-LINE MÉDIÍCH / 17 PLACENÝ OBSAH / 20 ZA CO VLASTNĚ MÁME PLATIT? / 23 ELEKTRONICKÉ MOBILNÍ ČTEČKY / 27 OBCHODNÍ MODEL ON-LINE MÉDIÍ / 30 ČTENÁŘI A REKLAMA / 33 OBČANSKÁ ŽURNALISTIKA / 37 VLIV NOVÝCH MÉDIÍ NA TA TRADIČNÍ / 40 PROMĚNY ČTENÁŘE ZPRAVODAJSTVÍ / 43 ČTENÁŘ TISKU VERSUS ČTENÁŘ INTERNETU / 49 ZÁVĚR / 56 POUŽITÁ LITERATURA / 58
9 ÚVOD Na mediálním trhu probíhá v posledních letech proces, jehož prvotní hybnou silou jsou čtenáři. S nástupem nových technologií velmi rychle zjistili, že je pro ně levnější, jednodušší a příjemnější číst základní zpravodajství na internetu než kupovat relativně drahé tištěné noviny, které mají řadu nevýhod. Tištěné deníky jsou z dnešního moderního pohledu málo interaktivní, vycházejí jen jednou denně, nedokážou se aktualizovat a jsou v porovnání s internetovým zpravodajstvím drahé. Navíc ani po obsahové stránce dnes mnohým čtenářům nemohou nabídnout nic navíc. Výsledek je zřejmý: většina lidí dnes hledá zpravodajství na internetu a čtenářů tisku rychlým tempem ubývá. Dopady tohoto jevu jsou vidět na každém rohu zhoršující se finanční situace vydavatelů stupňuje tlak na snižování nákladů, klesá kvalita tiskovin, noviny jsou podbízivé, od hlubokých analýz přecházejí k základnímu informačnímu servisu. Výsledkem je neutěšená situace, která moderního čtenáře ještě více odrazuje od nákupu obsahu, který má na dosah ruky zcela zdarma. Následující studie zkoumá tuto masivní změnu, její dopady na čtenáře i vydavatele a především na tisk samotný. Zamýšlí se nad hlavními problémy, které vznikají a ještě vzniknou i nad jejich případným řešením. Rovněž mapuje nejnovější trendy, související s nástupem nových technologií, které budou dále velmi rychle celý přístup ke zpravodajství proměňovat. Další část je věnována analýze přístupu čtenáře k obsahu. Zjišťuje, jak odlišně pracují čtenáři s internetovými a klasickými papírovými deníky, jak je pro ně běžné měnit zaběhnuté rituály, a zkoumá například také zásadní otázku, zda jsou čtenáři ochotni platit za internetový obsah stejně, jako platí za ten tištěný. 8
10 RŮST SVĚTOVÉHO A ČESKÉHO INTERNETU Internet je největším komunikačním médiem současnosti a vlastně i celé historie lidstva. Umožňuje posílat informace napříč kontinenty ohromnou rychlostí a téměř bez omezení. Tohle jsou dnes obecně známá fakta. Jak velký je ale doopravdy internet? Kdo ho dnes používá a jakým způsobem? To jsou zásadní informace mimo jiné i pro pochopení toho, jaký vliv má internet na média a proč stále více čtenářů přechází od klasických médií k těm internetovým. Historie internetu se začala psát už v 60. letech 20. století, kdy ministerstvo obrany Spojených států amerických začalo budovat novou robustní komunikační sít pro rychlé předávání radarových dat. K vývoji celé sítě byli přizváni i vědci z Massachusetts Institute of Technology a výsledkem byla sít ARPANET, která byla spuštěna v roce V osmdesátých letech se pak do sítě postupně připojovaly i některé americké univerzity, a ARPANET tak přestal být výhradně vojenským komunikačním prostředím. Stále se ale jednalo o síť využívanou jen několika specializovanými institucemi. 9
11 Obr. 1. Mapa ARPANETu z roku 1977 (zdroj: The Computer History Museum) V té době ještě neexistovaly webové stránky, internetové portály, sociální sítě ani zpravodajské deníky. Sít byla určena pro pouhou výměnu textových zpráv mezi několika počítači. V roce 1977 bylo do sítě zapojeno několik desítek počítačů a dokonce existovala mapa celého tehdejšího internetu (viz obrázek 1) Pro veřejnost se sít stala zajímavou až v 90. letech, kdy začaly vznikat první webové stránky, objevil se internetový prohlížeč Netscape Navigator a sít začala zcela nekontrolovaně růst. Tento neřízený a zcela spontánní růst je pravděpodobně hlavní příčinou úspěchu internetu jako globální sítě. Do jeho vzniku se všechny podobné projekty podrobně plánovaly a příprava i realizace byly podřízeny jedné centrální organizaci, která měla po celou dobu existence sít pod svou kontrolou. Příkladem mohou být telefonní sítě, které vždy patřily konkrétnímu operátorovi, který je budoval, spravoval a vybíral za jejich využívání své poplatky. Obr. 2. Počty uživatelů českého internetu (zdroj: Mediaresearch) Internet byl ale od začátku jiný neexistoval žádný plán jeho rozvoje a připojit se mohl prakticky kdokoliv. Všechny starší a dříve oddělené sítě se postupně propojovaly do většího a většího celku. Dříve hojně využívané BBS servery, 10
12 které mezi sebou neměly trvalou konektivitu a uživatelé k nim přistupovali jednotlivě pomocí modemů a vytáčených spojení, se začaly ve velkém stávat součástí internetu. Objevovaly se první portály, služby pro uživatele byly dostupnější a díky webovým stránkám také příjemnější. Internet už neztělesňovala černá obrazovka s blikajícím kurzorem a podivnými příkazy, ale objevily se obrázky, barvy a uživatelské prostředí. Výsledkem je dnešní internet, který samozřejmě roste i nadále a princip neřízeného rozvoje je v něm zachován. Připojit další sít k internetu je dnes stejně snadné jako zasunout kabel do správného zařízení. Internet proto nepřetržitě roste, rozšiřuje se do dalších regionů a oslovuje čím dál více uživatelů. Podle Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) překročil počet internetových uživatelů v roce 2010 hodnotu dvou miliard. Každý třetí obyvatel planety (30 %) má přístup k internetu. Od roku 2005 tak došlo ke zdvojnásobení počtu internetových uživatelů. Je zřejmé, že rozložení napříč jednotlivými zeměmi a kontinenty není rovnoměrné, jak ukazuje tabulka 1. Oblast světa Počet uživatelů Odchylka od průměru Evropa % Amerika % Společenství nezávislých států % Arabské státy 24,9-20 % Asie a Pacifik 21,9-27 % Afrika 9,6-68 % Tab. 1. Uživatelé internetu na 100 obyvatel (zdroj: ITU) Rozdíly v šíření připojení k internetu jsou propastné. Nejméně obyvatel má přístup k internetu v Africe, kde se jedná jen o každého desátého obyvatele, což je daleko od světového průměru. Naopak nejlépe jsme na tom v Evropě, kde většina zemí patří mezi rozvinuté ekonomiky. Je třeba také zohlednit to, že Evropa je co do rozlohy poměrně malá a poskytovatelé připojení proto nepotřebují drahou kabeláž táhnout na příliš velké vzdálenosti. 11
13 V Česku měří návštěvnost internetu společnost Mediaresearch pomocí nástroje NetMonitor. Podle analýz této společnosti se na českém internetu pohybuje přibližně 5,9 milionů Čechů (Mediaresearch, 2010), kteří každý měsíc zobrazí asi 7 miliard webových stránek na českých serverech. Zajímavý je také čas strávený na internetu průměrně Češi tráví měsíčně na internetu 25 hodin, tedy téměř hodinu denně. Růst českého internetu přitom není nijak zanedbatelný a stále pokračuje. Každým rokem stoupá počet reálných uživatelů asi o 400 tisíc, jak dokládá tabulka 2 obsahující meziroční počty uživatelů od roku 2007 do Za referenční období je považován měsíc leden příslušného roku. Rok měření Počet uživatelů (v milionech) 4,1 4,5 4,9 5,5 5,9 Relativní nárůst + 9,7 % + 8,8 % + 12,2 % + 7,2 % Tab. 2. Počet uživatelů v Česku v milionech (zdroj: Mediaresearch) Z relativních meziročních nárůstů vyplývá, že počet uživatelů českého internetu roste meziročně v průměru o 9,5 %. Také z grafu 2 je patrné, že nárůst je téměř lineární. Český statistický úřad uvádí, že v České republice žije v současné době 8,8 milionů obyvatel ve věkové kategorii 16+ (ČSÚ, 2007), na kterou se také obvykle zaměřují reklamní kampaně, a tudíž i vydavatelé periodik. Podle statistiky společnosti Mediaresearch tak na počátku roku 2011 internet používalo 67 % obyvatel Česka. (Mediaresearch, 2010) 12
14 INTERNETOVÝ BABYLON Pro většinu lidí je internet globální sít, která naprosto nezná žádné hranice států ani kontinentů. Podle tohoto rozšířeného názoru je internet jeden velký společný prostor a nemá tedy smysl se zabývat jeho lokálními dopady. Žádné lokálno v něm jednoduše neexistuje, všechno je všech, je možné se okamžitě spojit kamkoliv a cokoliv získat. Není to ale příliš zjednodušený pohled? Internet vznikl na půdě Spojených států amerických, na popud ozbrojených sil. Financovalo jej letectvo US Air Force jako čistě vojenskou komunikační sít naprosto nového typu. Původně jej skutečně využívala výhradně armáda, poté se rozšířil do amerických vysokých škol, kde jej používali místní vědci a později i studenti. Je proto logické, že v počátcích se jednalo o plně anglofonní sít a i v pozdějších dobách hrála angličtina při komunikaci na internetu naprosto zásadní roli. Komunikační rozhraní se šířilo napříč kontinenty a později i celým světem a bylo třeba zajistit nejen technickou kompatibilitu jednotlivých zařízení, ale i jazykovou kompatibilitu samotných uživatelů. Angličtina proto byla přirozeně první volbou, u které na dlouhou dobu zůstalo. Je tomu ale skutečně stále tak? Vládne angličtina dnešnímu internetu? Na konci sedmdesátých let minulého století bylo k internetu (tehdejšímu AR- PANETu) připojeno jen několik desítek zařízení, se kterými pracovaly řádově stovky uživatelů. Tato uzavřená a úzce specializovaná skupina si udržovala svůj vlastní komunikační jazyk. Kromě už zmíněné angličtiny používali vlastní slang, který byl v tak malé skupině a při intenzivní komunikaci poměrně dobře udržitelný. Poté se ale internet začal rozrůstat a o dvacet let později pronikl i do běžných domácností. Jak jste se mohli dočíst v předchozí kapitole, dnes internet používají dvě miliardy uživatelů a je více či méně rozšířen napříč všemi kontinenty. Tady už nemůžeme hovořit o uzavřené skupině, ale naopak o globálním prostředí bez předem definovaných pravidel. Dnešní uživatel internetu už zdaleka není odborníkem na technologie a řeší na síti běžné problémy dopisy, telefonáty, zpravodajství, nákupy a podobně. Takový uživatel nehledá informace v daleké cizině, ale zajímá ho místní internet. 13
15 Chce napsat zprávu přátelům ze stejného města, objednat si zboží ve své zemi a přečíst si místní zpravodajství. Informace z celého světa má na dosah, a přesto jsou pro něj stále nejdůležitější informace lokální. Navíc je u i otázka jazykové bariéry. Podle průzkumu provedeného mezinárodní organizací ISEA umí jen 46 % Čechů cizí jazyk (ISEA, 2011). Jeden cizí jazyk, nejčastěji angličtinu, ovládá 27 % obyvatel. Zajímavé je, že znalost cizího jazyka nechybí jen lidem bez maturity (72 % z nich se nedomluví), ale poměrně často ji postrádají i vysokoškoláci. Téměř čtvrtina z nich (23 %) nedokáže reálně svou znalost cizího jazyka využít. V takové situaci ztrácí globální dosah internetu pro mnoho uživatelů význam. Obr. 3. Poměr anglicky hovořících uživatelů (zdroj: IWS) Také řada služeb z principu nemá na globální úrovni žádný smysl. K čemu je vám stránka informující o otevírací době květinářství v Japonsku, když vy potřebujete koupit květinu v Kladně? Stejně tak je pro vás nepodstatná velká část zpravodajství, která je svou povahou čistě lokální. Vítězství fotbalového klubu malého městečka v jižní Francii nebo nové zastupitelstvo ve švédské Uppsale většinu Čechů nebo Australanů vůbec nezajímá. 14
16 Lidé se jednoduše přirozeně zajímají o místní dění nebo o důležité světové zprávy, které je ale téměř vždy možné získat v místních médiích přizpůsobené mentalitě čtenáře a jeho jazykovým možnostem. Na této skutečnosti nedokáže nic změnit ani internet, ten je jen novým přenosovým médiem a naplňuje potřeby stále stejných lidí. Výsledkem tohoto procesu je postupný odklon od globální angličtiny k místním jazykům, kterým rozumí všichni potenciální příjemci dané informace. Jack Goldsmith a Tim Wu ve své knize uvádějí následující čísla (Goldsmith, Wu, 2008). Koncem 90. let bylo 80 % informací zveřejněných on-line v angličtině. Do konce roku 2002 bylo anglicky psaných stránek na webu necelých 50 % a koncem roku 2005 již zhruba dvě třetiny uživatelů sítě byli lidé, kteří nepoužívali angličtinu jako mateřský jazyk. Všichni očekávají, že tento pokles nadvlády angličtiny v síti bude pokračovat. V červnu 2010 byl proveden podrobný průzkum poměru jednotlivých jazyků používaných uživateli na internetu (IWS, 2010). Výsledky seřazené od nejčastějšího jazyka naleznete v tabulce číslo 3. Jazyk angličtina čínština španělština japonština němčina arabština francouzština ruština korejština Počet uživatelů (miliony) 536,5 444,9 153,3 99,1 82,5 75,1 65,3 59,7 59,7 39,4 Zastoupení ve světě 27,3 % 22,6 % 7,8 % 5,0 % 4,2 % 3,8 % 3,3 % 3,0 % 3,0 % 2,0 % ostatní 350,5 17,8 % Tab. 3. Rozložení jazyků mezi uživateli (zdroj: IWS) V tabulce je uvedeno deset nejpoužívanějších internetových jazyků. Žebříčku stále vévodí angličtina, ale už jen s 27,3 %, což dokazuje stálý pokles významu to- 15
17 hoto jazyka na internetu. Změnu v čase pak názorně zobrazuje graf číslo 3. Postupem času tempo poklesu zvolňuje, jak se obsah internetu přizpůsobuje jazyku mluvčích, stále ale ještě není zdaleka na svém minimu. Z výše uvedených čísel vyplývá, že internet už dávno není jen doménou anglicky hovořících uživatelů, ale naopak stále přibývá těch, kteří angličtinou nevládnou. Z toho také plyne jejich zájem o informace v jejich rodném jazyce, což se v důsledku projevuje vznikem lokálních médií. Ta dodávají dostatečně zajímavé místní informace, ale také překonávají jazykovou bariéru svých čtenářů. 16
18 REKLAMA V ON-LINE MÉDIÍCH Finanční model založený na prodeji reklamy je tedy společný pro tištěná i on-line média. V obou případech se jedná o model funkční, používaný a léty prověřený. Proč se tedy vydavatelé klasických médií do internetu příliš nehrnou, nepromění svůj byznys ze dne na den a nezbaví se starých zvyků? Proč není tak snadné vydělávat na internetu a v čem spočívá konzervativnost zadavatelů reklamy? Role reklamy je pro dnešní média naprosto klíčová a v případě internetových médií o to důležitější, že se obvykle jedná o jediný zdroj příjmů, který tato média mají. Navíc, dokud se nepodaří mezi uživateli prosadit formy přímé platby za přístup k obsahu, nemají vydavatelé na výběr a musejí se dále živit výhradně prodejem reklamních ploch. Český mediální odborník Karel Hvížďala hovoří o změnách na inzertním trhu jako o druhé mediální krizi (Hvížďala, 2003). Ta podle něj začala v letech 2001 až 2003 a způsobil ji přesun inzerentů z tradičních médií na internet. To způsobilo příliv financí do on-line médií a umožnilo to nebývalý nárůst rozsahu, kvality a množství nových deníků. V té době se také zdálo, že internetová média mají před sebou jasně načrtnutou budoucnost, jejich příjmy dlouhodobě porostou a postupně tak bude docházet k rychlému útlumu papírových deníků na úkor těch internetových. Analytická společnost Forrester například v roce 2001 uváděla, že celosvětový obrat na on-line reklamním trhu vyroste během následujících čtyř let na 42 miliard dolarů ročně (Forrester, 2001). Pozdější zprávy pak ještě hodnoty zvýšily a skupina The Kelsey Group na počátku roku 2008 tvrdila, že do roku 2012 to bude až 147 miliard dolarů (The Kelsey Group, 2008). Situace se ale vyvinula naprosto jinak a v roce 2010 se na trhu s on-line reklamou utrácelo jen 30,4 miliard amerických dolarů (IHS, 2011). V porovnání se všemi předchozími předpověď mi je to výrazně méně. Přestože poměrně dlouhou dobu po přelomu tisíciletí vypadala situace velmi optimisticky, fantastické výsledky on-line reklamního průmyslu se nikdy nenaplnily. Slibný růst trhu zarazila neočekávaná událost, kterou Hvížďala označuje jako třetí mediální krizi (Hvížďala, 2009). Ta není poprvé způsobena děním 17
19 v médiích jako takových, ale zapříčinil ji celkový propad na světových trzích. Ten způsobil především ohromné škrty ve firemních rozpočtech, což se logicky odrazilo také na výdajích na reklamní kampaně. V roce 2009 tak došlo k jednoznačně největším poklesům v historii klasického reklamního průmyslu vůbec. Ve druhém čtvrtletí roku 2009 vznikl u klasických offline médií propad příjmů až o 27 % (Market Watch, 2010). Výsledkem byly ohromné ztráty v mnoha médiích po celém světě. V Česku došlo k poklesu reálných příjmů z reklamy v tisku o 21,1 %(TýdeníkE15, 2010). V internetových médiích nebyl propad na první pohled tak dramatický a v průměru se pohyboval okolo 4,6 % (emarketer, 2009). Nesmíme ovšem zapomínat na to, že jen poměrně malá část z výdajů do on-line marketingu směřuje přímo médiím. Téměř polovinu (45 %) získají prodejem reklamy vyhledávače, dalších 20 % je investováno do bannerové reklamy a jen asi 10 % jde přímo do reklamy v on-line médiích. Reálný propad příjmů on-line deníků tak byl velmi podobný jako v případě tisku. Při takto velkých propadech se vydavatelé pochopitelně snaží ušetřit na tom, co jim vydělává nejméně, a naopak posilovat ty oblasti, ze kterých jim plynou největší příjmy. Bohužel v tomto směru mají navrch tradiční média a inzertní formáty, na které jsou zadavatelé reklamy zvyklí. V současné době získávají drtivou většinu financí z reklamy offline média televize, noviny a časopisy ukousnou z pomyslného koláče více než 70 %. Na celý internet tak zbývá jen okolo 10 % (Andrews, 2010), které si ovšem dále rozdělí mnoho různých služeb a inzertních formátů. Na on-line deníky tak příliš mnoho nezůstane. Kdosi kdysi řekl, že jeden analogový dolar se rovná jedné digitální penny. Někdy se tomuto efektu také říká problém deseti procent. Představme si ho na konkrétním příkladu. Jedny z nejznámějších a nejprestižnějších světových novin, The New York Times, četlo v roce 2007 denně více než milion čtenářů. Internetovou variantu stejného deníku přitom navštívilo denně přes 13 milionů reálných uživatelů. Papírovévydánítedyčtejenasi10%všech čtenářů. Celkové příjmy vydavatele činily ročně 483 milionů dolarů, příjmy z on-line reklamy se na nich podílely 51 miliony. To je opět asi 10 %(Publishing 2.0, 2007). Přestože je tedy čtenářů internetové verze asi desetkrát více, příjem z nich je desetkrát menší. Z hlediska vydavatele je tak čtenář papírového vydání výrazně 18
20 výhodnější, protože mu přináší až stokrát vyšší příjem. To potvrzují čísla nejen z The New York Times, ale i rozsáhlé statistiky inzertních příjmů 4, které publikuje americká Asociace vydavatelů novin (Newspaper Association of America). Ta totiž rozděluje inzertní příjmy na příjmy z papírových vydání a internetových variant amerických deníků. Rozdíly příjmů jsou jasně vidět v tabulce 4. Rok Papír Internet Podíl internetu ,6 2,7 5,7 % ,2 3,2 7,5 % ,7 3,1 8,9 % ,8 2,7 10,8 % Tab. 4. Inzertní příjmy amerických deníků v miliardách dolarů (zdroj: NAA) Hlavním důvodem skepse zadavatelů internetové reklamy je přesná měřitelnost efektivity jednotlivých kampaní. Dnešní měřící systémy dokážou velmi přesně vyhodnotit, kolik uživatelů reklamu vidělo, jaká část jich klikla a kolik z nich si nakonec případný produkt objednalo. Přesné měření v tomto případě na první pohled vypadá jako velká výhoda, ale způsobuje internetovým médiím paradoxně největší problémy s inzertními příjmy. Zatímco reklama v tisku je považována především za propagaci značky samotné a její úspěšnost v podstatě není možné doložit čísly. Zadavatelé se o to tedy ani nesnaží a reklamní trh funguje spíše na základě nadhodnocených odhadů. Internet proti němu podává konkrétní, tvrdé a poměrně přesné údaje. Pokud zadavatelům ukážeme měřenou úspěšnost v řádech desetiny procent, nemůžeme se pak divit, že se zdráhají investovat do masivnějších kampaní. Zdánlivý nárůst relativního podílu internetu na příjmech z inzerce není dán růstem digitálního reklamního trhu, ale naopak poklesem toho papírového. V důsledku ekonomické krize (viz následující kapitola), došlo k výraznému propadu celého inzertního trhu a tím i k dramatickému poklesu příjmů vydavatelů. Zatímco internetový reklamní trh poklesl o 15 %, tisková inzerce se propadla o 42 %. V důsledku tohoto propadu se obě hodnoty přiblížily, ale z absolutních čísel vyplývá, že příjmy z internetové reklamy dlouhodobě stagnují a pohybují se okolo tří miliard amerických dolarů. 19
21 20
22 PLACENÝ OBSAH Už jsme si řekli, že vytvářet on-line zpravodajství (a další obsah) je drahé. Cena velmi často dosahuje stejných hodnot jako v případě tvorby obsahu pro standardní papírová média. Zdálo by se tedy, že je logické oslovovat větší komunitu internetových čtenářů, která má navíc další potenciál růstu než zakládat svůj byznys na stále se zmenšující skupině čtenářů papíru. Když se navíc na internetu najde desetkrát více potenciálních čtenářů, měli by se vydavatelé automaticky začít přeorientovávat na on-line média. Bohužel tomu tak není. Důvod je zřejmý peníze. Tradiční vydavatelské domy nejsou schopny vydělávat dostatečné množství peněz v on-line médiích. Přestože počet čtenářů elektronických verzí jejich médií dávno překročil desetinásobek těch, kteří získávají informace z papíru, vydavatelství se snaží co nejdéle držet jistého živobytí. A to i přesto, že je jim jasné, že situace se za těchto okolností bude stále jen zhoršovat a nakonec bude produkce tištěných médií neudržitelná. Zároveň do této situace vstupuje už zmíněná třetí mediální krize, která přináší další odliv financí a snahu ještě více snížit náklady a zvyšovat zisky. Je proto logické, že se vydavatelé příliš nehrnou do elektronického vydávání, které je z jejich pohledu výrazně prodělečné, protože skrz něj de facto dodávají čtenářům obsah zadarmo. Uživatelé jsou navíc na internetový obsah zdarma zvyklí. Už mnoho let sedávají ráno ke svým počítačům a procházejí řadu různých zpravodajských deníků bez jakékoliv překážky v podobě požadavku na zaplacení za přístup. Dochází tu tedy ke srážce dvou světů uživatelé nechtějí být obtěžování požadavky na platbu za něco, co měli vždycky zadarmo, a vydavatelé by rádi dostali zaplaceno za svou práci. Vydavatelé tedy hledají cestu, jak od čtenářů on-line zpravodajství získat alespoň nějaké peníze. Zároveň si ovšem uvědomují, že to s přechodem k placenému obsahu nebudou mít vůbec jednoduché. Prosté uzamčení webových stránek doplněné o možnost vložení čísla platební karty by jen vedlo ke krachu těch, kteří by se o takto razantní krok pokusili. Čtenář totiž není hloupý a dobře ví, že od konkurence jej dělí jediné kliknutí. 21
23 Vždyť ani dnes nemá čtenář s přechodem mezi různými internetovými deníky problém. Celkem 81 % jich čte více než jeden a celá pětina (20 %) čtenářů navštěvuje pravidelně čtyři a více serverů. Obsah zdarma se tak stává paradoxní konkurenční výhodou, jejíž ztráta znamená konec. Výsledkem je tak dlouhodobé váhání a nesmělé opatrné kroky, které jsou nakonec spíše jen přešlapováním na místě. Žádný vydavatel nechce riskovat a výrazně poškodit své podnikání tím, že by jako první a jediný vyžadoval po čtenářích platby. Vážné debaty o placeném obsahu rozpoutal až Rupert Murdoch, mediální magnát vlastnící známou společnost News Corp. Ten v létě 2009 oznámil, že se jeho firma připravuje na placený obsah u všech svých on-line médií (Clark, 2009). Internet nastartoval novou mediální revoluci a otevřel dveře mnoha levným metodám, jak se mohou informace dostat k lidem. Ale zprávy nelze vyrábět zadarmo, a proto chceme zpoplatnit naše webové stránky, řekl tehdy Rupert Murdoch, čímž vyvolal ohromnou debatu mezi vydavateli, ale i čtenáři. Tímto jedním vystoupením prolomil Murdoch dlouholeté tabu a přiměl vydavatele po celém světě přemýšlet nad stejným krokem. Murdoch především poukazuje na to, že v době mediální krize není možné nadále snižovat náklady a tím i kvalitu médií. Kvalitní žurnalistika není levná, zní jeho hlavní heslo v kampani za placený obsah. Murdoch tvrdí, že zpoplatnění přinese do médií nové peníze, což umožní také zvyšovat úroveň zpravodajství i dalšího obsahu. Věřím, že díky zpoplatnění budeme ještě úspěšnější než nyní, a proto konkurence nebude dlouho váhat a bude nás následovat. Rupert Murdoch spustil debatu o tom, že je třeba obsah zpoplatnit. Na tom se svorně shoduje většina vydavatelů. Stále ovšem přetrvává zásadní otázka celého jeho plánu jakým způsobem by měli uživatelé za obsah platit. Našli se už odvážlivci, kteří na základě Murdochova oznámení přišli s vlastním řešením. Nutno říct, že nebyli zatím příliš úspěšní. S klasickým předplatitelským programem přišel například americký deník Newsday. Pokusil se uplatnit tradiční model předplatného na internetovou podobu svých novin čtenář si pro přístup k obsahu musel zaplatit 260 amerických dolarů ročně. Výsledkem bylo naprosté fiasko, za první tři měsíce si službu objed- 22
24 nalo jen 35 předplatitelů (Koblin, 2010). Pochopitelně to znamenalo výrazný propad návštěvnosti a tím i příjmů vydavatele. Zajímavé přitom je, že propad se začal projevovat už několik měsíců před faktickým zpoplatněním Newsday. Z necelých tří set tisíc denních návštěvníků, které server zaznamenával ještě na jaře, klesla už během léta návštěvnost na polovinu. Po říjnovém zpoplatnění klesající trend pokračoval až na čtvrtinu původních hodnot a dále klesal. To vypovídá o jediném totiž že pro čtenáře internetového deníku není žádný problém změnit vydavatele. Pokud máte předplacený papírový deník, trvá obvykle několik měsíců, než vám doběhne předplatné, a během této doby máte dost času přemýšlet nad tím, jak budete v budoucnu postupovat. U internetu vás ale od konkurenta dělí jediný klik myši. Objeví-li se byt i nepatrný problém, uživatele okamžitě odcházejí. Podobné pokusy byly učiněny už i v Česku. Od dubna 2010 zpoplatnilo vydavatelství Ringier jeden ze svých nejdůležitějších produktů časopis Reflex (Lidovky.cz, 2010). Zvolil přitom jinou strategii a většinu obsahu na webu nechal volně k dispozici. Jen část obsahu byla ukryta v placené části. Díky tomuto postupu nebyla situace internetového serveru Reflex.cz tak dramatická a jeho návštěvnost spíše mírně stoupla. Společnost Ringier sice nezveřejnila konkrétní čísla, ale mediální odborník Daniel Dočekal tvrdí, že nejde o tisíce předplatitelů. (Dočekal, 2010) Za obchodní úspěch to tedy můžeme považovat jen stěží. Pravděpodobně má na výsledku výrazný podíl také zvolená cenová politika, protože Ringier nasadil pro internetovou verzi deníku vyšší ceny než pro tištěnou variantu a to poměrně výrazně. Zatímco tištěný Reflex bylo možné v době spuštění pořídit za 35 Kč, internetovou variantu jste si mohli zaplatit za 50 Kč. 23
25 ZA CO VLASTNĚ MÁME PLATIT? Z výše uvedeného je zřejmé, že vydavatelé mají o placený obsah velký zájem a první nesmělé krůčky už byly provedeny. Problémem tedy není to, zda by se mělo za obsah v budoucnu platit, ale jak by se za něj mělo platit. Výsledný obchodní model bude naprosto klíčový pro výsledný úspěch zpoplatnění internetového obsahu. Doposud jsme se zabývali jen tím, co chtějí vydavatelé obsahu aby pokud možno všichni čtenáři za čtení jejich informací platili. Důležité ovšem také je, co si přeje čtenář. Ten by chtěl samozřejmě obsah nadále naprosto zadarmo, ale nezanedbatelná skupina si uvědomuje, že placení za přístup k obsahu může přinést také jeho vyšší kvalitu a lepší motivaci vydavatele vycházet čtenářům vstříc. Ve Spojených státech provedla průzkum mezi uživateli společnost Pew Research Center s Internet & American Life. (Social Times, 2011) Výsledky výzkumu ukazují, že lidé už z velké části platí za konkrétní služby či obsah na internetu. Přibližně 33 % respondentů uvedlo, že někdy platilo na internetu za hudbu či software pro osobní počítač. Celkem 21 % lidí pak kupovalo aplikace pro mobilní zařízení a asi 16 % dotazovaných zaplatilo za film či seriál. Důležité ovšem je, že 18 % respondentů už někdy zaplatilo za zpravodajský článek. Podle mého vlastního průzkumu mezi čtenáři papírových deníků je jen asi 26 % z nich ochotno platit za zpravodajství na internetu. Zdá se, že se jedná o poměrně vysoké číslo, nesmíme ale zapomínat, že na tuto otázku odpovídali lidé, kteří jsou obecně k placení za zprávy přístupnější, protože pravidelně kupují papírové deníky. Přihlédneme-li k této podstatné informaci, pak zjistíme, že ze všech lidí, kteří už platí za informace v tištěné podobě, je jen čtvrtina ochotna zaplatit za jiné informace na internetu. To není příliš vysoké číslo. Výrazně horších výsledků se pak dobereme v případě, že oslovíme náhodnou skupinu lidí s otázkou, zda by byli ochotni platit za internetové zpravodajství. Podle agentury Mediaresearch je to jen asi 8 % respondentů (NetMonitor). Toto číslo ukazuje, že jen poměrně malá část společnosti je dnes připravena platit za internetový zpravodajský obsah. Je ale zřejmé, že někteří uživatelé jsou ochotni za určitý typ obsahu platit. Důležité ovšem je identifikovat takový obsah, který je dostatečně exkluzivní 24
26 a u nějž skutečně stojí zato zaplatit, abychom jej získali. Při pohledu na českou internetovou mediální sféru je zjevné, že většina obsahu nepatří do této skupiny. Běžné zpravodajství bývá nejčastěji nakupováno u agentur (v Česku především ČTK) a upravováno jen mírně, či dokonce vůbec ne. Ve výsledku tak je možné získat stejnou informaci na každém internetovém zpravodajském serveru. V případě takto prefabrikovaného materiálu by nucení uživatele k platbě vedlo k jedinému hromadnému odchodu ke konkurenci, která jej bude stále nabízet zadarmo. Navíc vždy bude existovat skupina vydavatelů, kterým bude stát zato vydávat ty nejlevnější informace naprosto zdarma. Svou strategii na dodávání informací zdarma si vybudoval například velmi známý a rozšířený deník Metro (Vaštíková, 2008). Tento deník vychází v 18 zemích světa, je překládán do 15 jazyků a podle informací vydavatele jej čte denně na 17 milionů čtenářů (Metro). České odhady hovoří o 403 tisících čtenářů (Unie vydavatelů, 2010). Přestože se jedná o tiskovinu, je rozdávána naprosto zdarma a veškeré náklady hradí inzerenti prostřednictvím placených kampaní, které zabírají značnou část deníku. Přestože jsou náklady na přípravu tištěného periodika obvykle vyšší než náklady na internetový deník, dokáže se společnost vydávající Metro uživit. Hlavním tajemstvím celého modelu jsou nízké náklady za obsah. Metro nezaměstnává velké redakce, nemá armádu fotografů, editory, grafiky, zahraniční reportéry ani rešeršní oddělení. Jednoduše nakupuje hotové zprávy a fotografie přímo od tiskových kanceláří a s minimální úpravou je vkládá do svých novin. Je to nejlevnější způsob přípravy obsahu. Je to velmi podobné tomu, jak svou práci odvádějí on-line deníky. U nich jde kromě nízkých nákladů také o rychlost, protože v on-line prostředí je potřeba poskytovat zprávy co nejrychleji, což přináší jistou konkurenční výhodu. V každém případě sedí v redakci několik málo nezkušených novinářů, jejich úkolem je sledovat agentury a zajímavé zprávy co nejrychleji přemisťovat na internet či v případě tištěného Metra na stránky budoucího čísla. Nejde tedy doopravdy o novináře, ale jen jakési přemisťovače obsahu. Pro vydavatele je nespornou výhodou to, že podobnou práci může po zaškolení dělat téměř kdokoliv, což opět přináší velmi nízké náklady. Vydavatel deníku Metro tak vlastně využívá metod z on-line deníků pro přípravu levných zpráv, které mohou být nakonec čtenáři dodány zcela zdarma. Jak už bylo řečeno vždy se najde někdo, pro koho má smysl ty nejběžnější konzumní 25
Tabulka č. 1: Podíl jednotlivých forem internetové reklamy v roce 2011 a odhad pro rok 2012
Tisková zpráva PRAHA, 1/3/2012 Internetová reklama nadále poroste i v roce 2012 Investice do internetové reklamy v loňském roce opět rostly, nejoblíbenějšími formami zůstávají plošná (display) a výkonnostní
VícePRAHA, 02/03/2011 Internetová reklama hlásí 7,7 mld. korun za loňský rok
Tisková zpráva PRAHA, 02/03/2011 Internetová reklama hlásí 7,7 mld. korun za loňský rok Internet za rok 2010 inkasoval celkem 7,7 miliard korun od domácích zadavatelů reklamy. Pro rok 2011 pak provozovatelé
VíceJednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie
Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.
VíceTransformace médií. Roman Latuske
Transformace médií Roman Latuske Leden 2017 1 Agenda Trendy mediálního trhu Svět Česko Transformace mediálního domu Vývoj skupiny Economia Produktová strategie 3 Trendy mediálního trhu e-knihy drží až
Více2. KNIHY A TISK. Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE
2. KNIHY A TISK Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE NACE EKONOMICKÁ ČINNOST 58.11 Vydávání knih 58.13 Vydávání novin 58.14 Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací
VíceJednička na trhu zpravodajských deníků
Jednička na trhu zpravodajských deníků PŘEDSTAVENÍ POZICE NA TRHU PROFIL ČTENÁŘE 71 regionálních deníků pod jednou střechou 23 vkládaných týdeníků Regionální zaměření i celostátní možnosti V září roku
VíceZvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky
Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a
VícePRAHA, 20/2/2013 V internetové reklamě je přes 11 miliard korun a její objem dále roste
Tisková zpráva PRAHA, 20/2/2013 V internetové reklamě je přes 11 miliard korun a její objem dále roste Výdaje do internetové reklamy přesáhly v loňském roce 11 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2011 jde
VíceJednička na trhu zpravodajských deníků
Jednička na trhu zpravodajských deníků PŘEDSTAVENÍ POZICE NA TRHU PROFIL ČTENÁŘE 72 regionálních deníků pod jednou střechou 23 vkládaných týdeníků Regionální zaměření i celostátní možnosti V září roku
VíceMarketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014
Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048
VíceAdresa redakce: Palackého náměstí 320, 284 01 Kutná Hora (budova bývalé České pojišťovny, druhé patro).
Tradiční zpravodajský server z Kutnohorska zprávy sport galerie Redakce Adresa redakce: Palackého náměstí 320, 284 01 Kutná Hora (budova bývalé České pojišťovny, druhé patro). Šéfredaktor zpravodajství:
VíceCo víme o už u i ž v i a v t a e t l e í l c í h c h v i v d i e d a e?
Co víme o uživatelích videa? Michal Vodák Marketingový ředitel Michal Buzek Vedoucí analytického týmu Přehled Proč se věští budoucnost videa/videoreklamy na internetu? Jak konzumují video a vnímají videoreklamu
Více24.6.2005. Nejnavštěvovanější server českého internetu
Nejnavštěvovanější server českého internetu 24.6.2005 Co je Seznam.cz Od roku 1996 nejnavštěvovanější server českého internetu Služeb Seznamu využívá každý čtvrtý Čech Týdně oslovuje 70 % uživatelů internetu
VícePRAHA, 21/01/2011 Internet vede jako zdroj informací při nákupu zboží a služeb
Tisková zpráva PRAHA, 21/01/2011 Internet vede jako zdroj informací při nákupu zboží a služeb Internet je vnímán jako nejvhodnější médium pro zpravodajství a pro využití v oblasti nabídky zboží a služeb.
VíceMůžete nám věřit. VÝZKUM ČTENÁŘSKÉHO CHOVÁNÍ A VNÍMÁNÍ REKLAMY NA SERVERU idnes.cz. prezentace pro klienty
VÝZKUM ČTENÁŘSKÉHO CHOVÁNÍ A VNÍMÁNÍ REKLAMY NA SERVERU idnes.cz prezentace pro klienty PROJEKT CÍLE VÝZKUMU: - zjistit, jak pravidelní návštěvníci idnes.cz přistupují ke svému serveru a jak ho čtou -
VíceJak využít PPC reklamu v cestovním ruchu. Ondřej Krišica, Manažer obchodního týmu PPC konzultace
Jak využít PPC reklamu v cestovním ruchu Ondřej Krišica, Manažer obchodního týmu PPC konzultace Co se dozvíte? Co je PPC reklama Jak naplánovat úspěšnou PPC kampaň Jak investuje konkurence v CR Jak lidé
VíceSeznam Email obsahuje téměř 3 miliony emailových schránek
Co je Seznam.cz Od roku 1996 nejnavštěvovanější server českého internetu Služeb Seznam.cz využívá každý čtvrtý Čech Týdně oslovuje 70 %, měsíčně 80 % uživatelů internetu Seznam Email obsahuje téměř 3 miliony
VíceEvropští televizní povaleči stále žijí
Evropští televizní povaleči stále žijí Sledování klasické lineární televize klesá Velké televizní stanice stále mají reklamní sílu Investicemi se televizní společnosti stávají méně závislé na reklamě Všechny
VíceStrojírenské časopisy a weby MEDIAKIT 2018
Strojírenské časopisy a weby MEDIAKIT 2018 3 dobré důvody, proč inzerovat u nás 1/ máme největší databázi a fórum registrovaných strojařů a čtenářů 2/ máme nejnavštěvovanější web Portál profesionálů STROJIRENSTVI.CZ
VíceTZB-info je největším stavebním portálem v ČR a SR
TZB-info je největším stavebním portálem v ČR a SR TZB-info portál pro min. poučené laiky a odborníky Články, diskuse, videa, zákony a normy 750.000 návštěv/měsíc. Největší portál pro stavebnictví v ČR
VíceNejlepší evropský tabletový časopis roku 2014. Časopis roku 2013. v kategorii digitální počin roku Unie vydavatelů
Nejlepší evropský tabletový časopis roku 2014 Časopis roku 2013 v kategorii digitální počin roku Unie vydavatelů První čistě tabletový týdeník nejen v ČR, ale i v Evropě Společensko-publicistický týdeník
VíceTRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ
TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti
VíceTelevizní diváci Čtenáři deníků a jejich příloh Rozhlasoví posluchači Čtenáři deníků
NOVINY MAJÍ VYSOKOU ČTENOST NOVINY JSOU MASOVÝM MÉDIEM KOLIK OSOB DENNĚ SLEDUJE RŮZNÁ MÉDIA? Televizní diváci 6 206 000 Čtenáři deníků a jejich příloh 6 081 000 Rozhlasoví posluchači 5 757 000 Čtenáři
VícePrůměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu
Tisková zpráva PRAHA, 27/11/2009 Uživatelé tráví na internetu 10 hodin týdně Uživatelé se věnují internetu průměrně 609 minut týdně, což odpovídá 87 minutám denně. Nejvíce času internetu věnují uživatelé
VíceNejlepší evropský tabletový časopis roku 2014. Časopis roku 2013. v kategorii digitální počin roku Unie vydavatelů
Nejlepší evropský tabletový časopis roku 2014 Časopis roku 2013 v kategorii digitální počin roku Unie vydavatelů První čistě tabletový týdeník nejen v ČR, ale i v Evropě Společensko-publicistický týdeník
VíceTo vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.
Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů
Vícea práce s daty ve firmách
24. Výsledky průzkumu č. 24 AMSP ČR Investice do IT a práce s daty ve firmách AMSP ČR na začátku roku 2014 (tak jako v roce 2013) naplánovala průzkum zabývající se investicemi firemního segmentu v ČR do
VíceMetodika komplexního hodnocení kvality DIGITÁLNÍ MÉDIA V ROCE 2015 PODLE REUTERS INSTITUTU
Metodika komplexního hodnocení kvality DIGITÁLNÍ MÉDIA V ROCE 2015 PODLE REUTERS INSTITUTU /VŠ V. Krasnický a tým KA05 1 Úvod Jak najít cestu ke své cílové skupině? Jak ji zaujmout? To jsou otázky, které
VíceInternetová reklama hlásí rekordní investice za loňský rok: téměř 20 miliard korun
Tisková zpráva Internetová reklama hlásí rekordní investice za loňský rok: téměř 20 miliard korun Praha 8. března 2017 Objem internetové inzerce dosáhl v loňském roce téměř 20 miliard korun v ceníkových
VíceJak internet mění přístup ke zpravodajství
Jak internet mění přístup ke zpravodajství MEDIARESEARCH/ Nielsen Admosphere Jsme významnou výzkumnou agenturou s širokým portfoliem produktů a služeb v oblasti marketingových a mediálních výzkumů, analýzy
VícePostoj české veřejnosti k reklamě
TISKOVÁ ZPRÁVA 26. února 2013 Postoj české veřejnosti k reklamě Češi nejlépe hodnotí reklamu v místě prodeje, 8% populace tvrdí, že si jí všimne a 31% podle ní nakupuje. Třetina zákazníků by dokonce uvítala
VíceBUDOUCNOST TELEVIZE Kde bude TV za 5 let?
BUDOUCNOST TELEVIZE Kde bude TV za 5 let? Praha, 22/8/2013 Role televize pro diváka Role televize pro reklamní zadavatele Kde bude televize za 5 let? 2 38,9 % lidí si nedokáže představit život bez televize
VíceIng. Pavel Rosenlacher
Marketing v sociálních sítích Webová analytika Ing. Pavel Rosenlacher pavel.rosenlacher@vsfs.cz Krátké shrnutí SEO spočívá v lepším zobrazování stránek ve výsledcích vyhledávání na vyhledávačích Souhrnně
VíceInternetová reklama hlásí rekordní investice za loňský rok: více než 23 miliard korun
Tisková zpráva Internetová reklama hlásí rekordní investice za loňský rok: více než 23 miliard korun Praha 27. února 2018 Objem internetové inzerce dosáhl v loňském roce více než 23 miliard korun. Oproti
VíceNabídka reklamních formátů v rámci serveru - lokální weby -
Nabídka reklamních formátů v rámci serveru www.denik.cz - lokální weby - Zpravodajský server denik.cz přináší 24 hodin denně bezkonkurenčně nejrozsáhlejší online zpravodajství ze 72 regionů České republiky.
VíceÚvod do on-line marketingu
Úvod do on-line marketingu Lektor: Jiří Eder Obsah videosemináře co je on-line marketing možnosti,výhody a rizika on-line marketingu pozice on-line marketingu v marketingovém mixu stanovení cílů a měření
VíceÚvodní řeč Jan Čuraj & Michael Kopta
Úvodní řeč Vyzkoušeli jsme řadu projektů, které byly převážně zahraniční a vždy jsme se snažili získat co možná nejvíce informací, aby naše i vaše podnikání fungovalo. Dnes tedy víme, že to na internetu
VícePravidelné aktivity na internetu I. ZÁKLAD: Respondenti 10+ využívající internet, n=6536 (fáze 1), n=6594 (fáze 2), n=2153 (fáze 3), n=2237 (fáze 4)
Tisková zpráva PRAHA, 4/12/2009 Multimediální trendy na internetu sílí Na internetu nejvýznamněji roste podíl uživatelů, kteří se pravidelně věnují multimediálním aktivitám. Největší nárůsty byly pozorovány
VíceSociální síť. = propojená skupina lidí na internetu
Sociální sítě Sociální síť = propojená skupina lidí na internetu registrovaným členům umožňuje vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie,
VícePrezentace. časopisu roku 2005, 2006 a 2007 v kategorii B2B. Vydává Economia, a.s. největší vydavatelství ekonomického a odborného tisku v ČR
Prezentace časopisu roku 2005, 2006 a 2007 v kategorii B2B Vydává Economia, a.s. největší vydavatelství ekonomického a odborného tisku v ČR Profil titulu REDAKČNÍ KONCEPT Aktuální zpravodajství, data,
Víceeu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O
eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
VíceCo je Seznam.cz. Od roku 1996 nejnavštěvovanější server českého internetu. Služeb Seznam.cz využívá každý čtvrtý Čech
Co je Seznam.cz Od roku 1996 nejnavštěvovanější server českého internetu Služeb Seznam.cz využívá každý čtvrtý Čech Týdně oslovuje 70 %, měsíčně 80 % uživatelů internetu Seznam Email obsahuje téměř 3 miliony
VíceVYHODNOCENÍ PRŮZKUMU, KTERÝ MEZI ŠÉFY MARKETINGU VÝZNAMNÝCH ČESKÝCH FIREM REALIZOVALA KOMUNIKAČNÍ SKUPINA MATHER
TRENDY VYUŢÍVÁNÍ REKLAMNÍCH MÉDIÍ červenec 2007 STUDIE VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU, KTERÝ MEZI ŠÉFY MARKETINGU VÝZNAMNÝCH ČESKÝCH FIREM REALIZOVALA KOMUNIKAČNÍ SKUPINA MATHER Studie: Trendy využívání reklamních
VíceVideo na internetu očima konzumentů
Video na internetu očima konzumentů Video na internetu Červen 2013 Hana Friedleanderová Senior Research Manager Mediální chování české populace se mění MEDIARESEARCH, a.s. A Step Ahead 2 ZVYKLI JSME SI,
VíceMARKETING ZUZANA KUPKOVÁ
MARKETING ZUZANA KUPKOVÁ PROČ SE ZABÝVAT MARKETINGEM? Firmy musí hledat nové trhy a nového zákazníka Hledat nové přístupy k zákazníkovi tj. marketingové nové přístupy Neustále zdokonalovat marketingové
VíceVeletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)
Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují
VíceONLINE MARKETING PRO VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE ZA MARKETING MAKERS ANDREA HOLZKNECHTOVÁ
ONLINE MARKETING PRO VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE ZA MARKETING MAKERS ANDREA HOLZKNECHTOVÁ CO NEMŮŽEŠ ZMĚŘIT, TO NIKDY NEDĚLEJ! MarketingMakers.net Přednášející: Andrea Holzknechtová, PPC specialista Marketingový
VíceKDO JSME. Na našem portálu najdete. Naše publikace
PŘEDSTAVENÍ PORTÁLU KDO JSME FXstreet.cz je první nezávislý server o FOREX tradingu v České republice i na Slovensku. Jsme největší komunitní portál v ČR a Sk se zaměřením na obchodníky na finančních trzích
VíceInformační a komunikační technologie v českých domácnostech
Informační a komunikační technologie v českých domácnostech Historicky poprvé přesáhl v roce 2014 podíl domácností vybavených počítačem a internetem hranici 70 %. Pouze 10 tisíc domácností bylo vybaveno
VíceStav affiliate marketingu v České a Slovenské republice
mariorozensky.cz Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice Možná jste již zaslechli mé oblíbené tvrzení, že pouze 2 % obchodníků využívají affiliate marketing. Affiliate trh sice neustále
VíceStudie webů automobilek
Studie webů automobilek červen 2006 [manažerské shrnutí] Obsah Obsah... 1 Manažerské shrnutí... 2 Kvalita obsahu a použitelnost webu... 3 Základní nedostatky negativně ovlivňují použitelnost většiny webů...
VíceJsme nezávislé vydavatelství cílící na čtenáře s vlivem, moderní byznys a instituce. Co máme za sebou (ceny a projekty)
D L M Jsme nezávislé vydavatelství cílící na čtenáře s vlivem, moderní byznys a instituce. Píšeme pro lidi v rozhodovacích pozicích s vlivem na společenské dění, politiku a ekonomiku. Oslovujeme čtenáře
VícePředstavení a ceník inzerce L M
Představení a ceník inzerce D L M Jsme nezávislé vydavatelství cílící na čtenáře s vlivem, moderní byznys a instituce. Píšeme pro lidi v rozhodovacích pozicích s vlivem na společenské dění, politiku a
VíceČeši a reklama únor partneři: ppm factum research
Češi a reklama 2013 únor 2013 partneři: ppm factum research Historie a metodika Ve spolupráci s Českou marketingovou společností (ČMS), POPAI Central Europe, Brno International Business School (BIBS) a
VíceStále více zákazníků využívá možnost rychlé změny dodavatele
TISKOVÁ INFORMACE Analýza: Plyn za 12 měsíců zdražil celkem o 18 % Ceny plynu se za poslední rok zvýšily bezmála o pětinu. K navýšení cen plynu přistoupí většina dodavatelů i od ledna. Analýza magazínu
VíceVyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013)
Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Ing. Jana Šubrtová 31.05.2013 Obsah Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben
VíceVideo natáčení / střih
Video natáčení / střih Podle posledních průzkumů lidé na webových stránkách spíše scanují očima, nežli čtou. Video forma přichází jako dokonalý marketingový doplněk omnichannelu, ať už pro novou akvizici
VíceFOREX - INVESTICE - TRADING INOVATIVNÍ ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ NA TRZÍCH
FOREX - INVESTICE - TRADING INOVATIVNÍ ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ NA TRZÍCH 2 Bohatství je pro moudrého sluhou, pro hloupého pánem. Seneca Využívání algorytmického obchodování vzrostlo z pouhých 2 % v roce 2004
VícePlánování ve stavební firmě
Co je to podnikatelský plán? Podnikatelský plán je dokument, který popisuje podnik (ideu pro stávající nebo začínající) a způsob, jak dosáhne ziskovosti Plán by měl zahrnovat: všechny náklady a marketingový
VíceZnamená internetové video i online televizi?
Znamená internetové video i online televizi? Agentura Mediaresearch realizovala na přelomu dubna a května 2009 netpanel omnibusový výzkum monitorující aktuální trendy v oblasti videoserverů v ČR z hlediska
VíceFlattr v Česku Je vhodný čas, aby jej vyzkoušela 'tradiční' česká média? 6. listopadu 2012
Flattr v Česku Je vhodný čas, aby jej vyzkoušela 'tradiční' česká média? 6. listopadu 2012 Kdo jsem David Antoš září 2012 konzultant BCG proto je celá prezentace zelená duben 2012 skupina Český Flattr
Více28,6 miliard korun investovali zadavatelé do internetové reklamy v roce Více než polovina obchodů proběhla programaticky.
Tisková zpráva 28,6 miliard korun investovali zadavatelé do internetové reklamy v roce 2018. Více než polovina obchodů proběhla programaticky. Praha 6. března 2019 Objem internetové inzerce dosáhl v roce
VíceVeletrhy a výstavy si udržují svoji pozici v marketingovém mixu
Veletrhy a výstavy si udržují svoji pozici v marketingovém mixu Český trh veletrhů a výstav klesl, ale veletrhy zejména v období ekonomické krize potvrdily svůj význam v rámci firemní komunikace. 29.4.
VíceNETMONITOR CONSUMER 8. VLNA
NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA Internetoví uživatelé v ČR a jejich zvyky Doplňkový marketingový výzkum k projektu NetMonitor Témata výzkumu: využívání jednotlivých druhů pojištění způsob platby při online
VíceTEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI. Reklama na internetu
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra informačních systémů TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Reklama na internetu Vedoucí práce: Ing. Jarolímek Praha, 2005 Internet jako nejmladší
VíceMobilní datové služby jsou na postupném vzestupu
Mobilní datové služby jsou na postupném vzestupu Březnový netpanel omnibusový výzkum agentury Mediaresearch, který probíhá na internetovém panelu respondentů, se tentokrát dotazoval na využívání mobilních
VícePRAHA, 5/3/2014 Internetová inzerce loni přesáhla 13 miliard, za posledních pět let vzrostla dvojnásobně
Tisková zpráva PRAHA, 5/3/2014 Internetová inzerce loni přesáhla 13 miliard, za posledních pět let vzrostla dvojnásobně Internetová reklama zaznamenala v roce 2013 stejně jako v předchozích letech dvojciferný
VíceVztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen
VíceMarketingové využití internetu
Marketingové využití internetu Obsah dnešní přednášky Internet, web 2.0 Dlouhý chvost, reputační systémy Využití internetu pro marketingové účely Webové prohlížeče a optimalizace stránek Typy reklamy Facebook
VíceInformatizace společnosti Petra Štogrová Jedličková
Informatizace společnosti Petra Štogrová Jedličková Program 1. Seznámení 2. Podstata změny 3. Aktuální trendy 1. Big Data 2. Sociální média 3. Elektronický obchod a PR 4. Mobilní inteligence 5. Geolokace
VíceZpravodajské aplikace v mobilních zařízeních
Zpravodajské aplikace v mobilních zařízeních Internet Advertising Conference 25. 4. 2013 Hana Friedleanderová Senior Research Manager Je 99 centů týdně příliš mnoho? The Daily was an incredible vehicle
Více... VÁŠ KLÍČ K ÚSPĚCHU
... VÁŠ KLÍČ K ÚSPĚCHU Regionální DENÍK vhodný prostor pro Vaši inzerci Regionální DENÍK je nejčtenějším zpravodajským deníkem v České republice Regionální DENÍK nabízí inzerci za nejvýhodnější cenu (nejnižší
VíceVýroční zpráva za rok 2007
Výroční zpráva za rok 2007 Občanské sdružení PANT Občanské sdružení PANT Nábřežní 1272/2a, 725 25 Polanka nad Odrou IČ: 22667393, DIČ: CZ22667393 Tel.: +420 602 764 931, email: info@pant.cz Bank. spojení:
VíceICT zpravodaj. únor 2014. Nové globální predikce pro rok 2014 a zhodnocení předchozí studie. ICT zpravodaj. Deloitte Česká republika
ICT zpravodaj Deloitte Česká republika Nové globální predikce pro rok Každý rok v lednu vychází globální predikce společnosti Deloitte TMT Predictions, které jsou svým obsahem technologických, mediálních
VíceTest webového prohlížeče v Amazon Kindle Wi-Fi 3G
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Test webového prohlížeče v Amazon Kindle Wi-Fi 3G Tomáš Gogár 21.3.2011 A4B39TUR - Testování uživatelského rozhraní Obsah Popis přístroje:...
VíceBROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků
BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků Závěrečná zpráva Únor 2014 Obsah Celkové výsledky průzkumu za všechny firmy
VíceZÁKON. ze dne kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON ze dne. 2015 kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 235/2004 Sb., o dani
VíceMobilní reklama očima zákazníků internetová populace online research
Mobilní reklama očima zákazníků internetová populace online research 1 ..před rokem jsme se ptali Mobilní reklama Již dlouho se o ní hodně mluví ALE existuje vůbec??? Chodí Vám na mobilní telefon reklamní
VíceINFORMAČNÍ KATALOG SLUŽEB
INFORMAČNÍ KATALOG SLUŽEB nabídka spolupráce Vážení přátelé! Dovolte mi, oslovit Vás s naší nabídkou na spolupráci při budování unikátního integrovaného systému, obsluhujícího pracovní trh DOBRÝ FLEK.
VíceMýty a fakta měření TV a on-line. Tomáš Bičík IAC, 9. dubna 2015
Mýty a fakta měření TV a on-line Tomáš Bičík IAC, 9. dubna 2015 Úvod 2 Crossmediální měření - fakta a mýty Fakta Ani dokonalá single source mediální data zásadně nezmění mediálněreklamní trh. Crossmediální
VíceVYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA. Produkční plán
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA Produkční plán Seminární práce z předmětu Tvorba internetových stránek Vypracovala: Veronika Šarajová (Sar0016, EB2EKZ01) Ostrava 2012
VíceInternet. Komunikace a přenosy dat. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie
Internet Komunikace a přenosy dat Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Komunikace po síti Elektronická pošta IRC internet relay chat (odvozen webchat) Instant Messagement
VíceČeské firmy na internetové vlně
JAK INTERNET MĚNÍ PODNIKÁNÍ A MARKETING VÝSLEDKY STUDIE Březen 2013 Obsah Úvod Internetová vlna v Česku... 2 Shrnutí... 3 České firmy a reklama... 4 Reklama na internetové vlně... 5 Výhled do budoucna...
VíceMinisterstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,
22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný
Více1. Video vládne internetu
1. Video vládne internetu V roce 2019 bude video představovat 80 % provozu internetu. Minimálně 1 týdně sleduje video 78 % lidí. Sdílí, nebo přeposílá video 88 % zákazníků. Měsíčně navštíví český YouTube
VíceTisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech
Tři roky českého internetu v číslech Projekt NetMonitor - měření návštěvnosti a výzkum sociodemografického profilu návštěvníků internetových serverů v České republice, který realizuje Mediaresearch ve
VíceMediainfo základní údaje nový design reklamní plochy
Mediainfo základní údaje nový design reklamní plochy Profil serveru Nejnavštěvovanější informačně-zpravodajský server ve Zlínském kraji ZPRÁVY Co se děje Politika a ekonomika Hasiči a policie Kultura Sport
Více1. crossmediální video produkt
1. crossmediální video produkt a jak se mu vede Petr Miláček Petr Jelínek ANO: Videoreklama Šířeji cílená reklama Zásah napříč platformami Oslovující i mladé a nadějné + Model + case NE: Nezavádíme nové
VíceČeská veřejnost o nezaměstnanosti červen 2016
eu2 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201 Technické
VíceNáklady, čtenost, návštěvnost. Cílová skupina. Rozpočet
Vydavatelský management 2 Rekapitulace Náklady, čtenost, návštěvnost Tisková a on-line inzerce Cílová skupina Distribuce a tisk Rozpočet Zadání seminární práce Velké vydavatelské domy v ČR http://www.ringier.cz/
VíceICT jako faktor konkurenceschopnosti?
FITPROsto 15.4.2010 ICT jako faktor konkurenceschopnosti? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz Situace V roce 2004 Česká republika byla na předních
VíceLidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci
Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu
VícePRAHA, 11/9/2013 Internetová reklama získala loni v Evropě čtvrtinu mediálních rozpočtů
Tisková zpráva PRAHA, 11/9/2013 Internetová reklama získala loni v Evropě čtvrtinu mediálních rozpočtů Internetová reklama loni v Evropě rostla nejrychleji ze všech mediatypů a míří do ní již čtvrtina
VíceProduktový list. Mobilní reklama
Produktový list Mobilní reklama O službě Seznam na mobil je projekt, který zpřístupňuje oblíbené služby Seznam.cz v mobilních zařízeních. K dispozici je aktuálně celkem 23 mobilních služeb, které uživatelé
VíceMediainfo základní údaje nový design reklamní plochy
Mediainfo základní údaje nový design reklamní plochy Profil serveru Nejnavštěvovanější informačně-zpravodajský server ve Zlínském kraji ZPRÁVY Co se děje Politika a ekonomika Hasiči a policie Kultura Sport
VíceDOBA TEMATICKÁ V PRAXI. WORKSHOP AČRA, 6.10.2015, Popovičky
DOBA TEMATICKÁ V PRAXI WORKSHOP AČRA, 6.10.2015, Popovičky ZNÁTE SPOLEČNOST ATMEDIA? Portfolio stanic Významné změny Již 7 let čeříme vody českého TV trhu! Na českém trhu od roku 2008, o rok později již
VíceTelevize a internet platformy budoucnosti. Milan Fridrich ředitel programu ČT
Televize a internet platformy budoucnosti Milan Fridrich ředitel programu ČT Televize nebo Internet? O co jde? XX. století: Médium šíří poselství... XXI. století: Médium šíří strukturu myšlení, životní
Více