Obchod. Volný obchod je zdrojem hospodářského růstu POLITIKY EVROPSKÉ UNIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obchod. Volný obchod je zdrojem hospodářského růstu POLITIKY EVROPSKÉ UNIE"

Transkript

1 POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Obchod Volný obchod je zdrojem hospodářského růstu Otevírání nových trhů vede k růstu našich ekonomik a toho docílíme pouze aktivní politikou EU v oblasti volného obchodu a investic. Karel De Gucht, komisař pro obchod

2 OBSAH Proč potřebujeme obchodní politiku POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Tato publikace je součástí edice Politiky Evropské unie, která vysvětluje, čemu se EU v různých oblastech věnuje a jakého pokroku zatím dosáhla. Jak EU rozvíjí svou obchodní politiku Co tvoří obchodní politiku...10 Budoucnost obchodní politiky...15 Další informace...16 Přehled doposud vydaných publikací najdete na této internetové stránce: Jak funguje Evropská unie Evropa 2020 evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální oblast Migrace a azyl Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Rozvoj a spolupráce Rybolov a námořní záležitosti Spotřebitelé Spravedlnost, občanství, základní práva Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí Politiky Evropské unie: Obchod Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Publikace 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v září 2013 Obálka a fotografie na straně 2: istockphoto.com/ Grzegorz Petrykowski 16 s ,7 cm ISBN doi: /57803 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.

3 O B C H O D 3 Proč potřebujeme obchodní politiku Obchodní politiku Evropské unie je třeba vnímat v kontextu dvou aktuálních skutečností. První je význam samotné Unie jako silného světového hráče. Druhou je způsob, jakým globalizace mění mezinárodní prostředí. EU je největší světovou ekonomikou, největším vývozcem a dovozcem, významným investorem a příjemcem zahraničních investic a největším poskytovatelem pomoci. Ačkoliv v EU žije pouhých sedm procent světového obyvatelstva, z hlediska hrubého domácího produktu (HDP), tj. celkové hodnoty vyprodukovaného zboží a služeb, se na světovém bohatství podílí z celé jedné čtvrtiny. Jednotný trh s volným pohybem zboží, služeb, osob a kapitálu uvnitř EU je klíčový pro schopnost EU vytvářet pracovní místa prostřednictvím obchodu s jinými zeměmi a regiony. Za tento trh odpovídá EU, nikoli vlády členských států. EU také řídí obchodní vztahy s ostatním světem. Díky tomu, že členské státy mluví jedním hlasem, má EU při mezinárodních obchodních jednáních mnohem větší váhu, než by měl kterýkoli z jejích členů jednotlivě. Je aktivním hospodářským a politickým hráčem se stále většími regionálními a globálními zájmy a odpovědností. HLAVNÍ SVĚTOVÉ EKONOMIKY (2012) Evropská unie (27 členských států) HDP v běžných cenách (mld. eur) % světového HDP Hrubý veřejný dluh % HDP ,1 87,0 Argentina 370 0,7 44,9 Austrálie ,2 27,2 Brazílie ,3 68,5 Kanada ,5 85,6 Čína ,5 22,8 Indie ,5 66,8 Indonésie 684 1,2 24,0 Obchod EU: hlavní údaje Podíl EU na světovém vývozu a dovozu: 17,2 % 2011 Přímé zahraniční investice směřující do EU: miliard eur 2011 Přímé investice směřující z EU do zahraničí: miliard eur 2011 Přebytek obchodu s výrobky, vyjma ropy: téměř 300 miliard eur 2012 Přebytek obchodu se službami: 120 miliard eur 2011 Rozvojová pomoc EU: 53 miliard eur 2012 Japonsko ,3 237,9 Mexiko 916 1,6 43,5 Rusko ,8 10,9 Saúdská Arábie 566 1,0 3,6 Jižní Afrika 299 0,5 42,3 Jižní Korea 900 1,6 33,7 Turecko 618 1,1 36,4 Spojené státy ,9 106,5 Svět ,0 Zdroj: MMF WEO. Evropská unie je jednou z nejotevřenějších světových ekonomik a hodlá jí zůstat i nadále. Obchod se zbytkem světa se v letech 1999 až 2010 zdvojnásobil a v současné době se téměř na tři čtvrtiny dovozu do EU vztahuje nulové nebo snížené clo. I v případech, kde se clo ještě platí, činila průměrná sazba v roce 2012 pouze 1,6 % pro průmyslové výrobky a 4 % pro zboží obecně. EU je největším obchodním partnerem pro 80 zemí. Pro srovnání, v případě Spojených států jde o 20 zemí. Evropský vnější obchod se zbožím a službami tvoří 15 % HDP EU o tři procentní body více než v USA nebo Japonsku. Jakožto hlavní trh dováží EU z rozvojových zemí více zemědělských produktů než Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland a Spojené státy dohromady, přičemž součet počtu obyvatel uvedených zemí se blíží počtu obyvatel EU.

4 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E 4 istockphoto/rainerplendl Výrobky (např. automobily) se dnes již nevyrábějí od začátku do konce na jednom místě. Tato otevřenost je zdrojem síly, neboť svět, ve kterém žijeme, se neustále mění. Globalizace kombinace technického pokroku a ekonomické liberalizace umožňuje, aby se zboží, služby, kapitál, firmy a lidé dostali rychle a snadno téměř na jakékoli místo na zeměkouli. Globalizace Výrobky se dnes už nevyrábějí od začátku do konce na jednom místě. Namísto toho se sestavují v rámci celé řady jednotlivých kroků, které jsou často prováděny v různých částech světa. Označení vyrobeno v, za nímž následuje jediná země, je nyní spíše výjimkou než pravidlem. To znamená, že vývoz a dovoz musíme chápat jako složitý proces, a ne jen hledět na pohyb hotového zboží ze země nebo do země. Růst ostatních silných ekonomik, jako jsou Čína, Indie nebo Brazílie, zvyšuje konkurenci, pokud jde o cenu a kvalitu vyráběného zboží, ale také, což je snad ještě důležitější, i pokud jde o přístup k energii a surovinám. V těchto zemích současně vzniká nová skupina bohatých spotřebitelů a jejich ekonomiky jsou otevřenější než před deseti až patnácti lety. Čínská dovozní cla se snížila z 19,6 % v roce 1996 na 4,2 % v roce Za stejné období se cla v Indii snížila z 20,1 % na 8,2 % a v Brazílii z 13,8 % na 7,6 %, i když jiné, méně viditelné překážky vývozu z EU, existují nadále. HLAVNÍ SVĚTOVÉ OBCHODNÍ VELMOCI % celosvětového vývozu zboží, 2012 % celosvětového vývozu služeb, 2012 Ostatní 55 % EU 15 % Ostatní 42 % EU 25 % Spojené státy 11 % Japonsko 5 % Spojené státy 19 % Čína 14 % Indie 4 % Čína 6 % Japonsko 4 % Zdroj: Evropská komise.

5 O B C H O D 5 Aktivní politika volného obchodu vůči ekonomikám rozvíjejících se trhů přináší Unii vyhlídky na růst a další příležitosti pro obchod. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že do roku 2015 se bude 90 % budoucího hospodářského růstu utvářet mimo Evropu (z toho jen v Číně jedna třetina). istockphoto/kikkerdirk Volný obchod může EU pomoci dostat se ze současné krize. Možný hospodářský zisk Evropská komise odhaduje, že dokončení všech probíhajících jednání o volném obchodu by mohlo zvýšit HDP EU o více než 2 %. To by znamenalo totéž, jako kdyby byla k hospodářství EU připojena země jako Rakousko nebo Dánsko. Mohlo by také vzniknout více než 2 miliony nových pracovních míst. Volný obchod a konkurenceschopnost Obchodní politika Unie je nedílnou součástí širší strategie 2020, která má podpořit zaměstnanost a vytvářet modernější, silnější a udržitelnější hospodářství. Proto, aby domácí ekonomika fungovala správně, je třeba, aby byla EU stále více konkurenceschopná v zahraničí. Pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst je dnes volný obchod důležitější než kdy dříve. Dvě třetiny dovozu tvoří suroviny, polotovary a součásti, které potřebují výrobci v EU. Evropský trh musí vůči těmto dodávkám zůstat otevřený. Omezení jejich toku nebo zvýšení ceny dovozu by se promítlo do zvýšení nákladů a snížení konkurenceschopnosti evropských společností v tuzemsku i v zahraničí. Volný obchod může EU pomoci dostat se ze současné krize, která začala ve Spojených státech zhroucením trhu s podřadnými úvěry v letech Krize však odhalila také vnitřní slabiny v EU. Volný obchod je spolu s prohlubováním jednotného trhu a cílenými celoevropskými investicemi do oblastí, jako je výzkum, vzdělání a energetika, jedním z hlavních mechanismů stimulujících evropskou ekonomiku. Další přínosy volného obchodu Otevřené trhy přinášejí vyšší hospodářský růst a větší množství i lepší kvalitu pracovních míst pro Evropu a její partnery. Asi 10 % pracovních sil v EU závisí přímo nebo nepřímo na vývozu do zbytku světa. Ten se od roku 1995 zvýšil o téměř 50 %. Důležitým motorem pro tvorbu pracovních míst jsou také přímé zahraniční investice: jen americké a japonské společnosti nyní v Evropě zaměstnávají více než 4,6 milionu lidí. Liberalizace obchodu vytváří další příležitosti pro inovace a výraznější růst produktivity. Díky obchodním a investičním tokům se šíří nové myšlenky a inovace, nové technologie a nejlepší výzkum, což vede ke zlepšování výrobků a služeb, které používají občané i podniky. Zkušenosti ze zemí EU ukazují, že rozšíření otevřenosti ekonomiky o 1 % vede v následujícím roce ke zvýšení produktivity práce o 0,6 %. Mezi přínosy volného obchodu, z nichž těží spotřebitelé, patří nižší ceny a větší výběr, neboť dovážené potraviny, spotřební zboží a součásti na výrobky vyráběné v Evropě se zlevňují.

6 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E 6 Unie přikládá velký význam i širšímu sociálnímu a environmentálnímu kontextu. Dohody o volném obchodu mohou hrát důležitou roli také při podpoře udržitelného rozvoje, řádné správy věcí veřejných a úcty k lidským právům. Aby obchod probíhal hladce, nestačí pouze vyjednat pro vývozce nižší cla. Má li být vytvořeno stabilní a předvídatelné právní prostředí, je nezbytná úcta k právnímu státu, a proto je důležité zabývat se i méně viditelnými překážkami obchodu, jako jsou celní formality, byrokracie a v některých případech neetické obchodní praktiky. NEJVĚTŠÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU: ZBOŽÍ Vývoz z EU (mld. EUR) Dovoz do EU (mld. EUR) Shutterstock Obchod obnáší více než jen fyzický přesun zboží: zahrnuje také služby a investice. 0 USA Čína Rusko Švýcarsko Norsko Turecko Japonsko Brazílie Indie Jižní Korea Nejde jen o zboží a služby Údaje za rok Zdroj: Eurostat. V dřívějších dobách, kdy byl obchod omezen na fyzický přesun zboží z jedné části světa do jiné, se vyjednávání zaměřovalo téměř výlučně na cla a kvóty. Nyní, kdy jsou ekonomiky složitější, zahrnuje obchodní politika široké spektrum činností a postupů. Patří mezi ně služby, práva duševního vlastnictví, přímé zahraniční investice, normy pro zdraví zvířat a rostlin a pro průmyslové a neprůmyslové zboží, udělování licencí a vnitrostátní daně.

7 O B C H O D 7 Jak EU rozvíjí svou obchodní politiku Unie jako celek odpovídá za obchodní politiku svých členských států a Evropská komise jejich jménem vyjednává. To znamená, že vláda žádného členského státu nemůže sama uvažovat o uzavření dvoustranné obchodní dohody s partnerem mimo EU. Toto rozdělení odpovědnosti vychází ze Smluv o EU. Cíle dohod o volném obchodu: otevřít nové trhy pro zboží a služby, posílit ochranu investic a rozšířit příležitosti k investicím, zlevnit obchod snižováním cel a omezováním byrokracie, urychlit obchod usnadněním celního odbavování a stanovením slučitelných technických a sanitárních norem, vytvořit větší jistotu pomocí jasných pravidel týkajících se práv duševního vlastnictví, hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek, podporovat udržitelný rozvoj posilováním spolupráce, transparentnosti a dialogu o sociálních a environmentálních otázkách. Totéž platí pro dodavatelské řetězce uvnitř EU, kde jsou hospodářské hranice rozostřené a obchodní vztahy se mění. Když firmy vyvážejí, vytvářejí pracovní místa nejen v zemi, kterou zboží a služby opouštějí, nýbrž v celé Unii. Zvláště důležité jsou služby, jelikož představují téměř 60 % přidané hodnoty výrobků vyvážených z Evropy. Asi jedna třetina pracovních míst vzniklých v návaznosti na výrobu zboží, které opouští Evropu, se nachází ve společnostech, jež poskytují těmto vývozcům podpůrné služby. NEJVĚTŠÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU: SLUŽBY USA ESVO* Čína Rusko Japonsko (*) Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Údaje za rok Zdroj: Eurostat. Kanada Vývoz z EU (mld. eur) Dovoz do EU (mld. eur) Indie Brazílie Hongkong Přizpůsobování se novým okolnostem Zásadní změny globálních dodavatelských řetězců mají za následek, že je dnes důležitější, kde dochází k tvorbě přidané hodnoty, než kde je vývoz ve skutečnosti zaznamenán. Obchodní politika EU si proto klade za cíl udržet, případně znovu definovat místo EU v globálních dodavatelských řetězcích, nikoli snažit se udržet doma každý jednotlivý výrobní krok. Pro obchod je stále důležitější, že se k výrobě součástí, montáži a logistice doplňují vrstvy hodnoty přidávané výzkumem, vývojem a designem. Malé a střední podniky sice samy vždy vyvážet nemusí, ale mnohé z nich dodávají díly, součásti a služby, které jsou zahrnuty do vývozu větších společností. Položka, která je oficiálně registrovaná jako vývoz z Německa, může ve skutečnosti obsahovat prvky pocházející z České republiky, Belgie nebo Polska.

8 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E 8 Mezinárodní výrobní řetězec Velká část hodnoty čínského vývozu se často vytváří někde jinde. Chytrý telefon sestavený v Číně má méně než 4 % hodnoty přidané v Číně, ale více než 16 % hodnoty přidané v Evropě. U některých evropských chytrých telefonů nebo tabletů vyrobených v Číně je více než polovina přidané hodnoty vytvořena v Evropě. Totéž může platit i pro tak odlišné výrobky, jako jsou hračky nebo letadla. Dohody o volném obchodu Unie v současné době při vyjednávání komplexních dohod uplatňuje politiku aktivní spolupráce s partnery, někdy i v rámci regionálních uskupení. Tyto dohody zajišťují zvýhodněný přístup na trhy dotčených zemí a představují uznávanou výjimku ze základní zásady Světové obchodní organizace (WTO), podle níž by mělo být obchodním partnerům zaručeno rovné zacházení. Dohody se liší podle míry ambicí a možností země nebo skupiny zemí, s nimiž EU vyjednává. Neexistuje jednotný vzor. Protože mnozí partneři EU mají různé zájmy, obsah dohod se upravuje na míru pro každou konkrétní situaci. Dohody o volném obchodu s rozvinutými zeměmi a rozvíjejícími se ekonomikami vycházejí z hospodářských faktorů a obecně jsou založeny na vzájemném otevření trhů. Dohody o hospodářském partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy kombinují obchodní i rozvojové cíle. Dohody o hospodářském partnerství kombinují obchodní a rozvojové cíle. Obchodní politika EU se zaměřuje na klíčové partnery jako Spojené státy, Kanadu a Japonsko, ale věnuje pozornost také rozvíjejícím se ekonomikám, jako jsou země skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Tyto země jsou považovány za novou hnací sílu světového hospodářství. Přínos dohod s těmito zeměmi pro vývozce z EU je jasný. Průměrná cla, jimiž je zatížen jejich prodej do zbytku světa, se stále pohybují kolem 5 % a v některých zemích jsou ještě podstatně vyšší. Typická dohoda se zabývá různými odvětvími a otázkami a stanoví harmonogram pro snižování cel uvalených na jednotlivé produkty. Moderní obchodní dohody EU zahrnují také záležitosti, které se cel netýkají, otázkami duševního vlastnictví počínaje a zadáváním veřejných zakázek konče. Obsahují různá ustanovení, jako například pravidla původu, podle nichž se určuje, které produkty jsou způsobilé pro snížení nebo zrušení cel. Tyto dohody posilují systém EU založený na pravidlech, která jdou nad rámec WTO, neboť je začleňuje do mezinárodních smluvních ujednání, a tím chrání obchod a investice i jejich úspěšný rozvoj. Duševní vlastnictví Konkurenceschopnost Evropy v globální ekonomice je z velké části založena na inovacích a přidané hodnotě zboží, které vyrábí. Pirátství a padělání evropských myšlenek, značek a výrobků ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa. Ochrana práv duševního vlastnictví v podobě patentů, ochranných známek a vzorů, autorského práva nebo zeměpisného označení, která má bezohledným konkurentům bránit v nelegální výrobě napodobenin, má tudíž pro evropské vynálezce, tvůrce a podniky stále větší význam. EU chrání práva duševního vlastnictví různými způsoby. V rámci WTO byla hlavním zastáncem Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví. Příslušná ustanovení sjednává rovněž ve dvoustranných obchodních dohodách a s orgány třetích zemí úzce spolupracuje na posílení systému ochrany těchto práv. istockphoto/joesboy

9 O B C H O D 9 Investice EU, největší zdroj přímých zahraničních investic, podporuje jasná pravidla na ochranu této formy financování, která hraje ústřední roli při zakládání podniků a vytváření pracovních míst v zahraničí a při budování globálních dodavatelských řetězců. ODKUD A KAM PROUDÍ INVESTICE? Přímé zahraniční investice směřující z EU Ostatní státy 22 % Turecko 3 % Indie 3 % Kanada 3 % Čína (mimo Hongkong) 4 % Rusko 4 % Přímé zahraniční investice směřující do EU Ostatní státy 9 % Brazílie 2 % Rusko 3 % Japonsko 3 % Hongkong 3 % Norsko 4 % Kanada 5 % Švýcarsko 11 % Celková výše: 335 mld. eur Švýcarsko 11 % Brazílie 8 % Celková výše: 243 mld. eur Offshore finanční centra 15 % Spojené státy 28 % Offshore finanční centra 14 % Spojené státy 45 % Přímá zahraniční investice (PZI) znamená, že fyzická nebo právnická osoba vlastní podnik nebo jeho část v jiné zemi. PZI směřující z EU tedy znamenají, že někdo z EU vlastní podniky v zemích mimo EU. U PZI směřujících do EU je tomu naopak. Hodnoty jsou průměry pro období let za všech 27 členských států EU. Zdroj: Eurostat. Cílem je zajistit investorům právní jistotu a stabilní, předvídatelné, spravedlivé a řádně právně upravené prostředí pro podnikání. Toho se dosahuje převážně prostřednictvím Všeobecné dohody WTO o obchodu službami (GATS), případně dvoustrannými dohodami. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost přešla na EU nově odpovědnost za jednání o ochraně evropských investic ve třetích zemích. Zadávání veřejných zakázek Evropská unie je rozhodnuta zajistit, aby evropské společnosti měly spravedlivý přístup k soutěžím o veřejné zakázky mimo Unii, v nichž veřejné orgány hledají podniky, které by poskytovaly zboží, práci nebo služby. Tyto zakázky, které mohou sahat od velkých infrastrukturních projektů, jakou jsou silnice nebo nemocnice, po nákup výpočetní techniky, mají obchodní hodnotu asi jednoho bilionu eur ročně. V prosinci 2011 schválila WTO změny své Dohody o veřejných zakázkách. Tyto změny představují další důležitý krok v procesu otevírání mezinárodních trhů veřejných zakázek. Komise tento krok ještě rozvinula svým návrhem právních předpisů, které mají podnikům ze zemí mimo EU, jež se nepřipojily k pravidlům WTO a diskriminují firmy z EU, bránit v účasti v soutěžích o evropské zakázky. Jak se uzavírají dohody o volném obchodu Zahájení obchodního vyjednávání předcházejí měsíce pečlivé přípravy. Ta zahrnuje veřejné konzultace, hodnocení potenciálního dopadu dohody na evropské hospodářské subjekty a spotřebitele a formální i neformální rozhovory mezi Komisí a dotčenou zemí nebo oblastí za účelem určení okruhu otázek, jimiž se má dohoda zabývat. Po této komplexní přípravě Komise požádá Radu ministrů (tvořenou zástupci vlád členských států EU) o souhlas se zahájením jednání. Rada schválí cíle, jichž by se Komise měla snažit dosáhnout. Během procesu vyjednávání, který zpravidla trvá několik let, Komise pravidelně informuje Radu a Evropský parlament o dosaženém pokroku. Jakmile je dohody dosaženo, Rada formálně schvaluje její podpis. Podle pravomocí vyplývajících z nové Lisabonské smlouvy může Evropský parlament text dohody přijmout nebo zamítnout, nikoli však pozměnit. V jednotlivých členských státech může být rovněž potřeba ratifikovat dohodu podle vlastních vnitrostátních postupů a udělit svůj souhlas na mezinárodní úrovni. Dohoda vstupuje v platnost konkrétním dnem, ale může být prozatímně uplatňována i před tímto datem.

10 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E 10 Co tvoří obchodní politiku Unie buduje svou obchodní politiku na třech hlavních pilířích. Aktivně se účastní mnohostranných jednání konaných pod záštitou WTO. Hlouběji rozvíjí dvoustranné obchodní vztahy s jednotlivými zeměmi a oblastmi a uplatňuje jednostranná opatření, jako je například udělení preferenčního zacházení rozvojovým zemím. Kromě toho realizuje strategii pro přístup na trh, která slouží k nalézání a odstraňování konkrétních překážek na hlavních vývozních trzích. Mnohostranný přístup Unie je rozhodným zastáncem mnohostranného jednání. V rámci WTO již od jeho zahájení v roce 2001 pevně podporuje kolo obchodních jednání z Dohá, jehož cílem je vyjednání další liberalizace obchodu se zbožím a službami, zlepšení přístupu na trh pro rozvojové země a revize obchodních pravidel. Přínosy plynoucí z úspěšného dokončení jednání by byly značné. Odhaduje se, že by vedly k nárůstu světového obchodu o 2 % a významně by zjednodušily obchodní postupy, logistiku a dopravu. Složitost projednávaných otázek a rozdílné zájmy účastníků však zatím brání dosažení dohody. Světová obchodní organizace WTO WTO vznikla 1. ledna 1995 jako nástupnická organizace Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), která vznikla po skončení druhé světové války. WTO má v současnosti 159 členských států a 26 pozorovatelů. Pomohla vytvořit soustavu pravidel, která udržují světovou ekonomiku otevřenou pro obchod. Spravuje obchodní dohody WTO, poskytuje prostor pro jednání, řeší spory, sleduje vnitrostátní politiky, poskytuje technickou pomoc a odborná školení pro rozvojové země a organizuje spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi. Když členové WTO chtějí aktualizovat mnohostranná pravidla, je zahájeno nové kolo obchodních jednání. Poslední (dosud neuzavřené) je kolo z Dohá. EU hraje klíčovou roli ve Světové obchodní organizaci. iwto

11 O B C H O D 11 DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU bezprecedentním způsobem postupuje kupředu v programu vzájemného otevírání trhů se svými nejdůležitějšími bilaterálními obchodními partnery. Hlavním nástrojem jsou dohody o volném obchodu. Před rokem 2006 se podílely na celkovém obchodu EU méně než jednou čtvrtinou. Budou li úspěšně dokončena všechna nyní probíhající jednání, vzroste tento poměr na dvě třetiny. Koncem roku 2012 již měla EU v platnosti 28 obchodních dohod. JIŽ UPLATŇOVANÉ DOHODY O VOLNÉM OBCHODU Peru a Kolumbie: obchodní dohoda byla podepsána v červnu V Peru se prozatímně uplatňuje od 1. března 2013 a v Kolumbii od 1. srpna Jižní Korea: tato dohoda je uplatňována od 1. července 2011 a je první z nové generace dohod o volném obchodu, jež zachází v odstraňování překážek obchodu a usnadňování společného podnikání evropských a korejských podniků dále než všechny předchozí. Do konce roku 2012 dosáhl vývoz zboží firem z EU do Jižní Koreje výše 426,4 miliardy eur, což je mnohem více než 351,8 miliardy eur, jichž dosáhl v roce Chile: dohoda o přidružení z roku 2002 obsahovala komplexní dohodu o volném obchodu, která vstoupila v platnost v následujícím roce. EU je pro Chile druhým největším zdrojem dovozu a třetím největším vývozním trhem. Mexiko: od vstupu dohody v platnost v říjnu 2000 se celkový objem dvoustranného obchodu zdvojnásobil, a to z 21,7 miliardy eur na 40,1 miliardy eur v roce Jižní Afrika: dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci, která platí od roku 2000, založila zónu volného obchodu pokrývající 90 % dvoustranného obchodu mezi EU a jejím největším obchodním partnerem v Africe. DOHODY O VOLNÉM OBCHODU, KTERÉ BYLY DOJEDNÁNY, ALE DOSUD NEJSOU ÚČINNÉ Střední Amerika (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama): dohoda o přidružení byla podepsána v červnu Od 1. srpna 2013 je uplatňována s Hondurasem, Nikaraguou a Panamou. Singapur: jednání byla dokončena v prosinci 2012, čímž se tato země stala prvním členem Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN), který uzavřel dohodu s EU. Východní partnerství: EU nedávno dokončila jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA) s Moldavskem, Arménií a Gruzií. Jednání s Ukrajinou byla dokončena v prosinci PROJEDNÁVANÉ DOHODY O VOLNÉM OBCHODU Kanada: jednání o komplexní hospodářské a obchodní dohodě (CETA) mezi EU a Kanadou byla zahájena v květnu 2009 a jsou nyní ve své závěrečné fázi. EU je pro Kanadu druhým nejdůležitějším obchodním partnerem. Jednání by mohla založit precedent pro možné budoucí dohody s dalšími velkými rozvinutými zeměmi jako USA. Indie: rozhovory byly zahájeny v roce Představují první pokus EU jednat s velkou rozvíjející se zemí o vzájemném otevření dvoustranného obchodu. ASEAN (Sdružení států jihovýchodní Asie): probíhají dvoustranná jednání s jednotlivými členy (viz výše Singapur). S Malajsií byla zahájena v květnu 2010, s Vietnamem v červnu 2012 a s Thajskem v březnu EU považuje dohody o volném obchodu s jednotlivými zeměmi sdružení ASEAN za dílčí kroky na cestě k dohodě mezi regiony, která je nadále jejím dlouhodobým cílem. Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a Venezuela): budou li rozhovory úspěšné, mohla by vzniknout největší zóna volného obchodu mezi dvěma světovými regiony (Evropa a Jižní Amerika). Rada pro spolupráci v Zálivu (Saúdská Arábie, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn a Omán): významný obchodní partner pro EU. Jednání byla v roce 2008 pozastavena, ale neformální kontakty pokračují.

12 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E 12 Africké, karibské a tichomořské země (AKT): pracuje se na sjednání dohod o hospodářském partnerství mezi těmito zeměmi a EU. Tyto země mají již více než 30 let preferenční přístup na evropský trh. To však dostatečně nepodpořilo místní ekonomiky, nestimulovalo růst ani nezvýšilo dovoz z těchto zemí do EU. Dohody jsou navrhovány tak, aby zemím AKT pomohly integrovat se do světové ekonomiky, dosáhnout udržitelného růstu a snížit chudobu. Nyní jsou uplatňovány tři dohody: v karibské oblasti (zahrnující 14 zemí), ve východní Africe (Madagaskar, Mauricius, Seychely a Zimbabwe) a v tichomořské oblasti (Papua Nová Guinea). Japonsko: EU a Japonsko oficiálně zahájily jednání o dohodě o volném obchodu 25. března Týkají se postupné liberalizace obchodu se zbožím a službami, investic, veřejných zakázek a odstranění necelních překážek obchodu. Maroko: jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA) s EU byla zahájena 1. března Spojené státy: hospodářské vztahy mezi EU a Spojenými státy nemají co do rozsahu a intenzity obdoby, ale přesto zde ještě existuje značný potenciál. Vzhledem k tomu, že průměrná výše cel se pohybuje kolem 4 %, klíčem k využití tohoto potenciálu je řešení necelních překážek. V červenci 2013 byla zahájena jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Podle nezávislé studie by ambiciózní dohoda TTIP v případě plného provedení mohla přinést EU hospodářské zisky ve výši 119 miliard eur ročně. To by odpovídalo dodatečnému disponibilnímu příjmu pro čtyřčlennou rodinu v EU ve výši 545 eur ročně. BUDOUCÍ JEDNÁNÍ Jižní Středomoří (Egypt, Jordánsko, Maroko a Tunisko): vlády členských států EU schválily v prosinci 2011 otevření nových jednání o prohloubených dohodách o volném obchodu s jednotlivými zeměmi, přičemž jako první je zahájilo v březnu 2013 Maroko (viz výše). Obchod by měl přinášet prospěch také rozvojovým zemím. istockphoto/stefaniegiglio

13 O B C H O D 13 Dohody o volném obchodu jsou jádrem mnoha dohod o přidružení. EU je dále propojena s řadou sousedních států prostřednictvím celních unií (Andorra, San Marino a Turecko). Tyto dohody platí v Evropě s Faerskými ostrovy, Norskem, Islandem a Švýcarskem a dále se zeměmi jižního Středomoří (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, palestinská samospráva, Sýrie a Tunisko). Autonomní obchodní režim platí mezi EU a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Albánií, Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou a Srbskem. Strategické vztahy Čína: obchod s Čínou rychle roste, ale evropské společnosti mají stále potíže, když chtějí obchodovat, investovat a působit v této zemi. EU a Čína se zavázaly zahájit jednání o investiční dohodě, která bude zahrnovat přístup na trhy. Rusko: EU je pro Rusko zdaleka nejdůležitějším obchodním partnerem s více než padesátiprocentním podílem na jeho dovozu a vývozu. Vstup Ruska do WTO v roce 2012 vedl ke snížení jeho dovozních cel a poskytl fórum pro řešení dvoustranných problémů. Rozvojové země Unie aktivně povzbuzuje rozvojové země, aby pomocí obchodu budovaly své vlastní hospodářství a zvyšovaly životní úroveň. Růst obchodu může zlepšit příjmy z vývozu a přispět k diverzifikaci jejich hospodářství tak, aby nebyly závislé pouze na komoditách a surovinách. Aby Unie pomohla rozvojovým zemím vyvážet, zaručila jim již v roce 1971 jako první organizace na světě všeobecný systém preferencí (GSP), který zavedl preferenční dovozní cla pro všechny rozvojové země, jež tak získaly životně důležitý přístup na evropské trhy. V posledních čtyřech desetiletích však došlo k zásadnímu posunu globální ekonomické rovnováhy. Ve stávajícím konkurenčním prostředí musí být celní preference zaměřeny na ty země, které je potřebují nejvíce. Proto nový všeobecný systém preferencí platný od roku 2014 odloží preference pro země, jako je Rusko, Brazílie, Kuvajt a Saúdská Arábie, jež Světová banka označuje za země s vysokým nebo vyšším středním příjmem nebo které mají k EU preferenční přístup prostřednictvím dohody o volném obchodu. Výhody systému se tak zaměří na 89 nejpotřebnějších zemí. Systém GSP+ jako zvláštní pobídka stanoví dodatečné snížení cel ohroženým zemím, které přistoupí k 27 mezinárodním úmluvám o lidských a pracovních právech a k normám týkajícím se životního prostředí a řádné správy věcí veřejných. Program EU vše kromě zbraní rovněž poskytuje 49 nejméně rozvinutým zemím přístup na evropský trh bez cel a kvót, jenž se vztahuje na všechny produkty s výjimkou zbraní a munice. Kromě toho provozuje Evropská komise zvláštní linku pomoci v šesti jazycích (angličtině, francouzštině, španělštině, portugalštině, arabštině a ruštině), která poskytuje vývozní poradenství podnikům z rozvojových zemí, které nemají kapacitu, aby si je mohly obstarat samy. Strategie pro přístup na trh Tato strategie vytváří nové příležitosti pro společnosti z EU, které vyvážejí na trhy třetích zemí, zejména těch, s nimiž není uzavřena dohoda o volném obchodu. Partnerství mezi Komisí, členskými státy EU, podniky a organizacemi obeznámenými s místním prostředím, jako jsou obchodní komory, pomáhá nalézat a řešit případné překážky obchodu. Informace o podmínkách v zemích mimo EU poskytuje databáze přístupu na trh, bezplatná interaktivní služba spravovaná EU. Pokrývá odvětvově specifické překážky obchodu, dovozní formality, databáze statistik a různé studie. Ochrana obchodu Obchodní jednání mohou pomoci připravit půdu pro budoucí ekonomickou prosperitu, ale stejně důležitá je potřeba zajistit, aby byla dodržována a vymáhána stávající práva a pravidla. Pokud by tomu tak nebylo, mohla by být ohrožena mezinárodní konkurenceschopnost Unie, což by poškozovalo pracovní místa v Unii. Komise přičítá zvláštní význam řádnému prosazování práva. Pečlivě sleduje chování svých obchodních partnerů, aby mohla rychle reagovat v případě, že se objeví diskriminační či nepřiměřené překážky obchodu, jako například problémy při získáváním patentů nebo licencí, nebo jsou odhaleny nekalé praktiky. Prosazování práva lze docílit různými způsoby: prostřednictvím diplomatických a politických kontaktů, jednání, spolupráce v oblasti regulace a WTO.

14 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E 14 Postupy WTO pro řešení sporů představují hlavní fórum pro řešení obchodních neshod. Kterýkoli člen může předložit spornou záležitost, kterou přezkoumá zvláštní panel v souladu s mezinárodně platnými pravidly. Pokud některý člen nesplní doporučení, mohou být uplatněny náhrady nebo sankce. Úspěch při sporu s Čínou ve WTO V roce 2011 vyhrála EU ve WTO spor, když úspěšně napadla čínskou politiku uplatňování různých omezení, zejména množstevních omezení a vysokých cel, na vývoz devíti důležitých surovin, mezi nimi bauxitu, zinku a hořčíku. Uvedená politika výrazně zlevňovala cenu těchto materiálů pro čínské výrobce, kteří tak získali významnou konkurenční výhodu, a značně omezila dostupnost těchto materiálů mimo Čínu. Vítězství ukončilo diskriminaci evropských společností v souvislosti s těmito materiály. EU má v souladu s pravidly WTO vlastní sadu nástrojů na ochranu obchodu, aby zajistila poctivé jednání v konkurenčním prostředí. Tyto nástroje jsou pečlivě navrženy tak, aby zajistily rovné podmínky pro všechny a současně se vyhnuly protekcionistickému zneužití. Nekalá soutěž může vyplývat ze dvou zdrojů: subvencí, nebo dumpingu. V prvním případě dostává určité odvětví veřejnou pomoc. To narušuje hospodářskou soutěž tím, že subvencované zboží se uměle stává konkurenceschopným. V druhém případě prodávají výrobci ze zemí mimo EU své zboží v Unii za ceny nižší, než jsou běžné prodejní ceny na jejich domácím trhu. Má li Komise podezření, že dochází k těmto praktikám (buď subvencím, nebo dumpingu), nebo obdrží li upozornění na takové chování, provede šetření. Je li zjištěno porušení dohodnutých obchodních pravidel, může EU uplatnit vyrovnávací opatření, například dodatečná cla, aby odstranila nekalou konkurenční výhodu, kterou se dotčená země snažila získat.

15 O B C H O D 15 Budoucnost obchodní politiky EU je odhodlána dokončit svůj ambiciózní obchodní program. Věří v otevřené trhy a je přesvědčena, že obchod je součástí řešení hospodářské krize. Dokončení jednání je také v nejlepším zájmu obchodních partnerů EU, ať už jde o jednotlivé země nebo regionální uskupení, protože Unie pro ně představuje největší vývozní trh na světě. Dohody o volném obchodu mají i své kritiky. V Evropě se někdy tvrdí, že vystavují výrobce z EU nekalé konkurenci levných dovozů. Ze zcela jiného hlediska je Unie obviňována, že se snaží pronikat na trhy, zejména v rozvojových zemích, a ničí tak místní pracovní příležitosti. Tato kritika však nebere v úvahu důkazy dokládající opak ani zjevné přínosy, které tyto dohody přinášejí EU i jejím partnerům. Boj proti protekcionismu Některé hlasy nevyhnutelně vidí řešení mnoha souvisejících problémů v protekcionismu. Skupina velkých průmyslových států G20 se formálně zavázala, že nebude uplatňovat opatření omezující obchod a že bude neprodleně řešit opatření již zavedená. Realita v praxi však může být někdy odlišná od slov a zásad dohodnutých na summitech na vysoké úrovni. Navzdory zmíněnému závazku se zdá, že mnohé rozvíjející se ekonomiky mají větší sklony zavádět opatření, jež potenciálně narušují obchod, aby chránily své domácí trhy před mezinárodní konkurencí. EU bude i nadále bojovat proti protekcionismu. Unie by ztratila víc, než by mohla získat, kdyby přijala obdobná protekcionistická opatření, neboť je závislá na mnoha dovážených produktech. Zvýšení jejich ceny by snížilo konkurenceschopnost EU uvnitř i navenek a přímo by vedlo ke ztrátě evropské výroby a pracovních míst. Zvýšení obchodních omezení o 10 % by mohlo vést ke snížení národního důchodu o 4 %. EU jako přední světový obchodní region má silný zájem na tom, aby existovaly otevřené trhy a jasné právní rámce. Je si vědoma své velké odpovědnosti vůči vlastním občanům i zbytku světa, a proto bude i nadále pokračovat ve své současné strategii a prostřednictvím mnohostranných a dvoustranných dohod rázně hájit myšlenku otevřeného a spravedlivého globálního obchodního systému. Rotterdam, jeden z největších kontejnerových přístavů na světě. istockphoto/opla

16 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E 16 NA CS-C Další informace XX Obchod EU: XX Obchodní zpravodaj EU: XX Asistenční linka pro export: XX Přístup na trhy (databáze): XX Máte nějaké dotazy ohledně EU? Obraťte se na službu Europe Direct: ISBN doi: /57803

Obchod. Volný obchod je zdrojem hospodářského růstu POLITIKY EVROPSKÉ UNIE

Obchod. Volný obchod je zdrojem hospodářského růstu POLITIKY EVROPSKÉ UNIE POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Obchod Volný obchod je zdrojem hospodářského růstu Otevírání nových trhů vede k růstu našich ekonomik a toho docílíme pouze aktivní politikou EU v oblasti volného obchodu a investic.

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2013 COM(2013) 678 final 2013/0325 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ozavedení autonomních obchodních preferencí

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

DŮKAZY PREFERENČNÍHO PŮVODU A STATUSU

DŮKAZY PREFERENČNÍHO PŮVODU A STATUSU DŮKAZY PREFERENČNÍHO PŮVODU A STATUSU Používají se v rámci preferenčního systému EU na základě mezinárodních dohod, jednostranných opatření nebo NR č. 1207/01. Příslušné předpisy vymezují, jaký z důkazů

Více

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy, Praha, 2015 1 Vnitřní trh a Společná obchodní politika EU Obchodní vztahy mezi

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

PŘEHLED UPLATŇOVANÝCH BILATERÁLNÍCH PREFERENČNÍCH DOHOD EVROPSKÉ UNIE

PŘEHLED UPLATŇOVANÝCH BILATERÁLNÍCH PREFERENČNÍCH DOHOD EVROPSKÉ UNIE PŘEHLED UPLATŇOVANÝCH BILATERÁLNÍCH PREFERENČNÍCH DOHOD EVROPSKÉ UNIE ZEMĚ/Název dohody Pokud není v Úředním věstníku EU oficiální česká verze, je ponechán název dohody v anglické verzi. Publikace v Úředním

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Hlasové služby Profi na míru 4 Profi na míru 4 Měsíční paušál 498.98 Volné minuty neomezeně Volné SMS neomezeně Volné mezinárodní SMS 20 Datový limit 2 GB Volání do všech sítí v ČR 0.00 SMS 0.00 Mezinárodní

Více

PREFERENČNÍ SYSTÉM EU

PREFERENČNÍ SYSTÉM EU PREFERENČNÍ SYSTÉM EU Evropská unie celní území: Belgické království Bulharsko, Česká republika, Dánské království, kromě Faerských ostrovů a Grónska, Estonsko, Finská republika, včetně ostrova Aland Francouzská

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Na základě těchto oznámení udávají níže uvedené tabulky datum, od kterého lze diagonální kumulaci uplatnit.

Na základě těchto oznámení udávají níže uvedené tabulky datum, od kterého lze diagonální kumulaci uplatnit. 30.6. CS Úřední věstník Evropské unie C 214/5 Oznámení Komise o datu použití Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu nebo protokolů o pravidlech původu upravujících

Více

A Měnový kód. Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- Měna

A Měnový kód. Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- Měna Příloha k Vyhlášce č. 379/2011 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního pro rok 2012. v cizí měně pro rok 2012 A Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra

Více

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014 Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální stav k 1.4.2014 Země výkonu práce Přepočítací relace Stanovená měna Náhradní měna Přepočítací relace

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

CENÍK SLUŽEB BALÍČKY INTERNET. CentroNet, a.s. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Tel:+420 246 008 787. 89 TV programů + internet 50M/50M

CENÍK SLUŽEB BALÍČKY INTERNET. CentroNet, a.s. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Tel:+420 246 008 787. 89 TV programů + internet 50M/50M CENÍK SLUŽEB BALÍČKY ZAČÍNÁM 33 TV programů + internet 15M/15M MOJE VOLBA 33 TV programů + 1x tematický balíček + internet 40M/40M CHCI VÍCE 54 TV programů + internet 30M/30M VÍM, CO CHCI 65 TV programů

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu

Více

Nástroje EU v kontextu spolupráce s třetími státy

Nástroje EU v kontextu spolupráce s třetími státy Nástroje EU v kontextu spolupráce s třetími státy Veřejná správa, sluţby, agentury, vzdělávací instituce, hospodářské komory, investoři, občanská sdruţení, zástupci průmyslu Důvody existence nástrojů z

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Vysvětlivky: D - smlouva České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku

Vysvětlivky: D - smlouva České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku Předběžný seznam smluvních států a rozhodných dnů zveřejňovaný podle 13b odst. 2 a 13g odst. 5 vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 CETA Cílem dohody je odstranit obchodní bariéry v předem daných oblastech a podpořit tím obchod mezi EU a

Více

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území)

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území) Země 2001 Dovoz 2001 Saldo 2001 2002 Dovoz 2002 Saldo 2002 2003 Dovoz 2003 Saldo 2003 Afghánistán 5 961 4 791 1 170 26 302 1 144 25 158 341% 40 678 3 777 36 901 55% 0,0030% 0,0016% Albánie 418 188 25 910

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÉ REPUBLIKY, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 Mezinárodní ekonomická integrace BS VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 1 Osnova 1. Další vybraná seskupení 1.1 Amerika 1.2 Asie 2. Integrační seskupení na území východní Evropy

Více

ČEB součást proexportní politiky ČR

ČEB součást proexportní politiky ČR ČEB součást proexportní politiky ČR Vznikla 1. 3. 1995 Akciová společnost ve vlastnictví českého státu Tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky Zajišťuje zejména typy financování, které

Více

Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT. Měsíční paušál 49.00 49.00 149.00 149.00. Cena volné jednotky 0,33 0,33 0,33 0,33

Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT. Měsíční paušál 49.00 49.00 149.00 149.00. Cena volné jednotky 0,33 0,33 0,33 0,33 Hlasové služby Tarify T30 / T80 / T160 / T300 včetně HIT T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Měsíční paušál 49.00 49.00 149.00 149.00 Cena volné jednotky 0,33 0,33 0,33 0,33 Volné minuty 50 50 150 150 Extra volné

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve Smíšeném výboru EHP ke změně protokolu 4 (o pravidlech původu) k Dohodě o EHP

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve Smíšeném výboru EHP ke změně protokolu 4 (o pravidlech původu) k Dohodě o EHP EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.3.2012 COM(2012) 133 final 2012/0063 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve Smíšeném výboru EHP ke změně protokolu 4 (o pravidlech původu)

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2012 COM(2012) 120 final 2012/0056 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy žádají, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Hongkongskou mezinárodní úmluvu

Více

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA EU a její severoameričtí partneři, Spojené státy americké a Kanada, vyznávají společné hodnoty demokracie, lidských práv a hospodářské a politické svobody a rovněž

Více

přeji do NR 2005 hodně zdraví, síly, pochopení a pomoci blízkých při náročném studiu. Dobrý výsledek u zkoušky z REK je samozřejmý.

přeji do NR 2005 hodně zdraví, síly, pochopení a pomoci blízkých při náročném studiu. Dobrý výsledek u zkoušky z REK je samozřejmý. Vybraná mezinárodní regionální seskupení VŠFS kombinované studium REK 4. přednáška (7. 1. 2005) 1 Studentům kombinovaného studia VŠFS přeji do NR 2005 hodně zdraví, síly, pochopení a pomoci blízkých při

Více

Ceník a sazebník pro klienty TeleUspory s.r.o.

Ceník a sazebník pro klienty TeleUspory s.r.o. Ceník a sazebník pro klienty TeleUspory s.r.o. Platnost od 1.7.2014 TeleUspory s.r.o. Římská 103/12, 120 00 Praha 2 www.uspory.cz Zapsaná v oddíle C, vložce 178856 obchodního rejstříku vedená u Městského

Více

P7_TA-PROV(2012)0398 Obchodní jednání EU s Japonskem

P7_TA-PROV(2012)0398 Obchodní jednání EU s Japonskem P7_TA-PROV(2012)0398 Obchodní jednání EU s Japonskem Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2012 o obchodních jednáních EU s Japonskem (2012/2711(RSP)) Evropský parlament, s ohledem na své usnesení

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM TELECOMEM, a.s., V RÁMCI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM TELECOMEM, a.s., V RÁMCI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 2 k cenovému rozhodnutí č. 01/2005 MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM TELECOMEM, a.s., V RÁMCI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY MEZINÁRODNÍ TELEFONNÍ

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0765),

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0765), P7_TA-PROV(0)07 Zrušení některých zastaralých aktů Rady ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne. září 0 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zrušení některých zastaralých aktů

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ 1062 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 26 Vertragstext tschechisch (Normativer Teil) 1 von 61 RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA

Více

Zemědělská politika EU. Naše půda, naše potraviny, naše budoucnost

Zemědělská politika EU. Naše půda, naše potraviny, naše budoucnost Zemědělská politika EU Naše půda, naše potraviny, naše budoucnost CS Od svého vzniku před více než 50 lety se společná zemědělská politika (SZP) neustále vyvíjela, aby se přizpůsobila měnícím se hospodářským,

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 10.7.2009 KOM(2009) 356 v konečném znění ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU PŘEHLED OBCHODNÍCH OCHRANNÝCH OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH TŘETÍMI

Více

Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny

Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny Energetické zdroje (primární) 1. Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně 2. Uhlí 24,0% 3. Zemní plyn 23,6%

Více

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE Tisková konference MPO 5. 3. 2013 1 IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE 2012 2020 Naplnění poptávky českých exportérů Zaměření exportní

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

EGAP a podpora exportu. Konference ekonomických radů Ing. Jan Procházka, 23. 6. 2014

EGAP a podpora exportu. Konference ekonomických radů Ing. Jan Procházka, 23. 6. 2014 EGAP a podpora exportu Konference ekonomických radů Ing. Jan Procházka, 23. 6. 2014 EGAP PARTNER ČESKÉHO EXPORTU Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. pomáhá českému exportu od roku 1992 100%

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

Příloha k vyhlášce č. 309/2015 Sb. Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2016

Příloha k vyhlášce č. 309/2015 Sb. Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2016 Příloha k vyhlášce č. 309/2015 Sb. Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2016 Země Měnový kód Měna Základní sazby zahraničního stravného Afghánistán EUR euro 40 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR

Více

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme

Více

VYHLÁŠKA. č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016

VYHLÁŠKA. č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016 VYHLÁŠKA č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016 ze dne 16. listopadu 2015 Ministerstvo financí stanoví podle 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník

Více

196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte samt Erklärungen - Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT.

196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte samt Erklärungen - Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT. 196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte samt Erklärungen - Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 2 von 10 196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Doplnění informace pro výrobce a vývozce k sankčním opatřením proti Ruské federacy

Doplnění informace pro výrobce a vývozce k sankčním opatřením proti Ruské federacy Doplnění informace pro výrobce a vývozce k sankčním opatřením proti Ruské federacy S případnými dotazy k uvedené problematice se můžete obracet na Zelenou linku pro export bezplatně na tel. čísle 800 133

Více

BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP!

BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP! BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP! V době neustále rostoucí globální konkurence, kdy dochází k rychlému růstu rozvíjejících se ekonomik, potřebuje EU rychle konat, aby zvýšila svoji konkurenceschopnost. EU

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Seznam dvoustranných leteckých dohod

Seznam dvoustranných leteckých dohod Seznam dvoustranných leteckých dohod Seznam uvádí přehled všech dvoustranných dohod o leteckých službách/letecké dopravě sjednaných Českou republikou (včetně ČSR, ČSSR, ČSFR). Celkem jsou sjednány dohody

Více

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE...

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... ...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... 20 let ve vývoji společnosti STOMIX PŘED ZALOŽENÍM Ing. Milan Ševčík - STOMIX 6.5.1993 založení společnosti NA TRH UVEDEN VLASTNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉM Výrobna i sklad

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie

Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře exportu 1. Podílíme se na tvorbě a realizaci koncepcí a strategií státu v oblasti podpory exportu,

Více

Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek

Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek Eva Zakševická, Petra Holovková 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu Hlavní překážky obchodu s chemikáliemi V návaznosti na závěry HLG proběhla na podzim

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade

Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade Radomil Doležal Generální ředitel CzechTrade Praha, 15. 6. 2015 www.czechtrade.cz 1. Realita a budoucnost českého exportu Exportní průzkum potvrdil,

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.12.2006 KOM(2006) 800 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2006 na odměny úředníků a smluvních

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

A. Smlouva o Evropské unii

A. Smlouva o Evropské unii SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA

Více

Letmý pohled na Evropskou investiční banku

Letmý pohled na Evropskou investiční banku Letmý pohled na Evropskou investiční banku Jako banka EU poskytujeme finanční prostředky na životaschopné a udržitelné investiční projekty v Evropě i mimo Evropu a nabízíme odborné poradenství. Našimi

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Hospodářský a měnový výbor. 11. 1. 2008 PE400.384v01-00

EVROPSKÝ PARLAMENT. Hospodářský a měnový výbor. 11. 1. 2008 PE400.384v01-00 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Hospodářský a měnový výbor 2009 11. 1. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 28 Návrh stanoviska Cristobal Montoro Romero Strategie spotřebitelské politiky EU 2007 2013 (2007/2189(INI)) (PE398.541v01-00)

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

ZEMĚ MĚN.KÓD MĚNA SAZBA STRAVNÉHO

ZEMĚ MĚN.KÓD MĚNA SAZBA STRAVNÉHO A Afganistán USD americký dolar 40,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko USD americký dolar 45,- Andorra EUR euro 40,- Angola USD americký dolar 60,- Argentina USD americký dolar 45,- Arménie USD americký dolar

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Potenciál třetích zemí pro spolupráci v oblasti VaV

Potenciál třetích zemí pro spolupráci v oblasti VaV Potenciál třetích zemí pro spolupráci v oblasti VaV Zdeněk Kučera, Tomáš Vondrák Technologické centrum AV ČR Podpora mezinárodní technologické a výzkumné spolupráce se zeměmi mimo EU Praha, Spolupráce

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VÝZKUM V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Výzkum v EU a ČR V této

Více

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií)

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Výběr vhodných destinací pro uplatnění české potravinové produkce na trzích EU a třetích zemí. Úvod

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Mobilní hlasové služby

Mobilní hlasové služby Hlasové služby od 1.4.2016 Mobilní hlasové služby PROSPERITA (TOMA) Všechny ceny vez DPH Tarify Tarify Profi na míru Tarify Profi na míru jsou speciální tarify pro klíčové zákazníky, které lze kombinovat

Více

CETEL - TELEFONOVÁNÍ

CETEL - TELEFONOVÁNÍ 1. str. Ceny IP hovorů v rámci ČR Silný provoz Slabý provoz (Kč/min) (Kč/min) Ceny IP hovorů do zahraničí (Kč/min) Síť CETEL 0 Kč 0 Kč Pevné telefonní sítě, fax 0,84 Kč 0,48 Kč Mobilní sítě 4,68 Kč 4,68

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním

Více

Kdo jsme. V co věříme. Naši lidé

Kdo jsme. V co věříme. Naši lidé Čeho jsme dosáhli v období 2009-2014 Kdo jsme Jsme největším politickým uskupením v Evropě, zaujímáme středopravé politické názory. Jsme poslanecký klub Evropské lidové strany v Evropském parlamentu.

Více

944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT.

944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT. 944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/SE/cs 1 2 von 10 944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

ZEMĚ MĚN.KÓD MĚNA SAZBA STRAVNÉHO

ZEMĚ MĚN.KÓD MĚNA SAZBA STRAVNÉHO A Afganistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 40,- Andorra EUR euro 40,- Angola USD americký dolar 60,- Argentina USD americký dolar 40,- Arménie EUR euro 35,- Austrálie a Oceánie

Více

SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem

SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 31.10.2008 KOM(2008) 682 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem CS 1 CS 1. ÚVOD 1. Ve sdělení s názvem

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE. Vývoj politiky EU v oblasti civilního letectví vůči Brazílii

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE. Vývoj politiky EU v oblasti civilního letectví vůči Brazílii CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 5.5.2010 KOM(2010)210 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Vývoj politiky EU v oblasti civilního letectví vůči Brazílii CS CS SDĚLENÍ KOMISE Vývoj politiky

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více