Working Papers Pracovní texty

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Working Papers Pracovní texty"

Transkript

1 Working Papers Pracovní texty Working Paper No. 3/2004 Core-Periphery Model Úvod do analýzy Michal Andrle INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLITIKU VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ

2 Working paper No. 3/2004 Core-Periphery Model Úvod do analýzy Michal Andrle

3 Abstrakt Tento text představuje jeden ze základnıích modeluů tzv. nové ekonomické geografie. Jedná se o model zabývající se prostorovou rovnováhou mezi dvěma regiony s mobilními obyvateli, který kontrastuje s některými základními modely neoklasické ekonomie. Jde o úvodní text představující celý koncept co nejvíce přístupnou formou. JEL Classification: F12, F15, R12 Klíčová slova: core-periphery, agglomeration, economic geograhpy

4 1 Úvod Ekonomická teorie, zabývající se regionálními a prostorovými aspekty ekonomiky je nesmírně bohatá. V posledních letech se objevilo velké množství literatury, řadící se do proudu tzv. nové ekonomické geografie. Jako základní zdroje lze bez doporučit Fujita, Krugman and Venables (1999) nebo záběrem širší Fujita and Thisse (2002). Jedná se o relativně formalizovaný přístup k prostorové ekonomii, snažící se nejen vysvětlit jevy v realitě pozorované, kontrastující se standardními (neo)klasickými teoriemi, ale především snažící se poskytnout metodologický rámec prostorové analýze. Takový rámec umožňuje to, k čemu jsou ekonomové cvičeni: na základě intuitivních předpokladů vyvozovat na první pohled neintuitivní závěry a vhledy. Prostorový přístup k ekonomické analýze je velice důležitý, nebot vnáší nové pohledy jak do mezinárodního obchodu, tak do národní struktury ekonomik a regionálního vývoje. Navíc Evropa regionů se stává čím dál více skutečností a zkoumání prostorového uspořádání ekonomické aktivity je důležité pro zodpovězení otázky, zda maximální otevřenost regionů a nízké náklady obchodu povedou k větší symetrii, sladěnosti regionů, či k jejich divergenci. V tomto textu představíme jednoduchý model, jehož narůstající modifikace aplikované na regionální a zahraniční obchod přinášejí zajímavé závěry, ovšem rovněž nové otázky s ohledem na prostorovou analýzu ekonomické aktivity. Představený model je upravená varianta modelu z Krugman (1991), známého jako core-periphery model. V první části tohoto textu uvedeme základní logiku a důvod vzniku CP modelu. Ve druhé části provedeme čtenáře velice přístupným způsobem do modelu a odvodíme variantu 1

5 základního modelu. Přes relativně jednoduché behaviorální předpoklady má model tu nepříjemnou vlastnost, že není řešitelný analyticky. 1 Provedeme diskusi základních vlasností modelu, ilustrovaných na příkladu několika numerických simulací. Ve třetí části naznačujeme úpravu základního modelu o přidání trhu nemovitostí, čímž prezentujeme variabilitu modelu v rámci základního instrumentária. Základní expozice modelu je postavena na Fujita et al. (1999), Fujita and Thisse (2002), Baldwin, Forslid, Ottviano and Robert-Nicoud (2002) a dalších. 2 Základní myšlenky CP modelu Standardní neoklasická teorie aplikovaná v oblasti prostorové ekonomie nedokáže vždy vysvětlit pozorované jevy. Potíže nastávají při tak zřejmých věcech, jako je formování měst, vliv komunikačníh center na prostorové uspořádání, vztah ekonomického růstu a regionální struktury ekonomiky, atp. Snaha o formalizovaný přístup k prostorové ekonomice má svá úskalí, ale také nesporné přínosy, nebot formální modelový rámec předtavuje společnou platformu pro diskusi, sjednocení pojmů a konzistenci závěrů. V tomto textu se zaměříme na jednoduchý, přesto užitečný model, obohacující pohled ekonomie na prostorové uspořádání hospodářství. Ekonomická teorie postavená na dokonalé konkurenci, konstantních výnosech z rozsahu a dokonalé mobilitě výrobních faktorů je mnohdy nepostačujícím a nerealistickým přístupem k analýze regionů. Tyto předpoklady vedou k postupné konvergenci regionů při sniživání bariér obchodu a mobilitě výrobních faktorů. Model jádra a periferie studuje, jaké faktory přispívají ke koncentraci ekonomické aktivity do jednoho regionu a které neopak přispívají k difuzi ekonomické aktivity. Předpoklady soudobé analýzy se liší od výše zmíněných. V každém regionu existují dva druhy ekonomické aktivity a s nimi spojené pracovní síly. První ekonomickou aktivitu nazveme tradičním sektorem. V obou regionech tradiční odvětví produkují stejný, homogenní statek, za předpokladu konstatních výnosů z rozsahu. Tento statek je volně obchodovatelný a nečelí transportním nákladům. 2 Pracovníci zaměstnaní v tradičním sektoru jsou zcela nemobilní, a to ve všech regionech. Druhé odvětví, moderní sektor, je charakterizováno monopolistickou konkurencí, kdy je produkováno kontinuum diferencovaných statků, za přítomnosti výnosů z rozsahu na úrovni jednotlivých firem. Pracovníci zaměstnaní v tomto odvětví jsou dokonale mobilní a mohou se bez přímých nákladů stěhovat mezi regiony. Narozdíl od tradičního odvětví, produkty moderního sektoru čelí přepravním nákladům. Analogicky zaměstnancům, firmy podnikající v moderním sektoru jsou dokonale mobilní. 1 existují ovšem rovněž analyticky řešitelné modifikace modelu 2 Tento snadno zpochybnitelný předpoklad není těžké nahradit diferencovaným statkem s dopravními náklady. Obvykle je tradiční sektor označován jako zemědělství. 2

6 Zjednodušeně, logika tohoto na první pohled jednoduchého, ale přesto velice komplexního modelu, spočívá na třech efektech: (i) efekt přístupu na trh, (ii) efekt výše životních nákladů a (iii) efekt tržního vytěsnění. Efekt přístupu na trh spočívá v myšlence, že mobilní firmy mají v případě transportních nákladů tendenci lokalizovat svou produkci na území velkého trhu (poptávky) a exportovat na trhy menší. Uvědomme si, že v případě nedokonalé konkurence firmy čelí negativně skloněné poptávkové křivce. Předpokládáme, že všichni spotřebitelé realizují své potřeby na domácím trhu, tj. že statky lokálně nedostupné dováží do svého regionu. Efekt výše životních nákladů (costs-of-living) odráží skutečnost, že čím více moderních (tj. průmyslových) firem je v regionu spotřebitele, tím méně průmyslových produktů musí dovážet za cenu navýšenou o nezanedbatelné transportní náklady. Zároveň z konstrukce modelu plyne, že vyšší koncentrace firem vede k tlaku na snížení cen produkce. Lze říci, že oba tyto efekty hovoří ve prospěch prostorové koncentrace ekonomické aktivity. 3 Naopak, třetí efekt působí ve směru difuze ekonomické aktivity, nebot zohledňuje skutečnost, že monopolisticky konkurenční firma tenduje k umístění sve aktivity do lokality, kde existuje relativně menší množství konkurentů. Propojení těchto efektů vytváří těsné vztahy, které rozhodují o tom, zda mobilní ekonomičtí agenti budou migrovat mezi regiony, zda existuje stabilní prostorová rovnováha, atp. Výše zmíněné efekty jsou daleko komplexnější a přirozeně vyplynou dále v textu. Myšlenka, že výrazný vliv na rozložení ekonomické aktivity v prostoru mají transportní náklady je správný. Záleží ovšem na jejich interakcemi s uvedenými efekty a na jejich síle. Komplexnost modelu totiž souvisí s tím, že tyto efekty mohou být samy o sobě a navzájem posilující. Tento efekt je často nazýván jako circular causality. Proto zanedbatelný exogenní šok, posunující prostorové rozložení do nové rovnováhy, může znamenat, že po jeho odeznění se původní rovnováha neobnoví, a to ani v případě opačného, daleko silnějšího šoku. Model tak obsahuje vývojovou závislost, tj. záleží na výchozích podmínkách prostorové struktury ekonomiky. Vypůjčme si následující duševní experiment z Baldwin et al. (2002), jednoduše ilustrující vzájemné posilování efektu přístupu na trh a efektu životních nákladů. Představme si dva regiony sever a jih, které jsou zcela symetrické. Necht tuto symetrii naruší jediný průmyslový pracovník (exogenně), který se rozhodne přestěhovat z jižního regionu na sever. Jak již bylo řečeno, pracovníci realizují svou poptávku na domácích trzích, což vede k růstu severního trhu a zúžení jižního. To pozorují jižní firmy a do té míry, která se vyplatí, přesídlí do severního regionu. Ovšem nárůst počtu firem v severní oblasti působí díky efektu životních nákladů na pokles životních nákladů (cen) v severním regionu. Jelikož budeme předpokládat, že meziregionální mobilita je závislá na rozdílu reálných mezd, potom se i při shodné výši nominálních mezd jeví severní region jako přitažlivější a vábí další pracovníky z jižního regionu. Jejich přesun spouští další kolo působení prvních dvou efektů. Na druhou 3 pokud budeme hovořit o prostorové koncentraci ekonomické aktivity, máme tím na mysli firmy průmyslové a jejich zaměstnance, nebot to jsou jediní agenti, kteří jsou podle našeho předpokladu mobilní 3

7 stranu je tento aglomerační efekt zeslabován skutečností, že v severním regionu se zvyšuje koncentrace, což firmy nesou nelibě a motivuje je to k odchodu do regionu s konkurencí nižší. Základní CP model tak na základě vzájemného působení sil dochází k možnosti třech stabilních, udržitelných rovnováh. Tyto rovnováhy mohou nastat pouze jako dokonalá symetrie regionů, 4 nebo jako kompletní přesun moderního sektoru a jeho zaměstnanců do jediného z regionů. Druhá možnost tak dává modelu jméno, nebot tak vznikají jádro a periferie. Periferie obsahuje pouze tradiční odvětví. V základní verzi CP modelu díky specifickému charakteru tzv. ledovcových (iceberg) přepravních nákladů monopolistické firmy neprovádějí cenovou diskriminaci. Jsou-li tedy náklady obchodu dotatečně nízké, lze prokázat, že je veškerá průmyslová aktivita koncentrována v jediném regionu, které se stává jádrem. Firmy tak mohou plně využít rozstoucích výnosů své produkce díky velkému trhu. Naopak, dokonale symetrické nastavení vzniká v případě dostatečně vysokých nákladů obchodu. Co je opravdu zajímavé, je skutečnost, že v případě nízkých dopravních nákladů (nákladů obchodu obecně), dokáže standardní neoklasický model zformovat pouze konvergenci obou regionů. To díky předpokladům dokonalé konkurence s konstatními výnosy z rozsahu. V takovém modelu by existoval spojitý a symetrický vztah mezi náklady obchodu a stupněm aglomerace. Naopak CP model vede k nestabilním, citlivým rovnováhám, kdy v závislosti na výchozím nastavení nemusí výrazné změny v nákladech obchodu znamenat žádnou změnu. Na druhou stranu existují rovnováhy, ve kterých nepatrná změna výše přepravních nákladů způsobí kompletní změnu prostorového uspořádání, kupř. ve prospěch naprosté aglomerace. Model tak obsahuje určité zlomové hodnoty přepravních nákladů, které zcela ostře rozlišují mezi rovnováhami. Core-periphery model tak umožňuje vznik tzv. katastrofálních aglomerací, které vyvstanou díky nepatrné změně přepravních nákladů. Toto je obohacení teorií prostorové ekonomiky, umožňující vhled do formování aglomerací. Na paměti je přirozeně nutno mít jediné veškeré výsledky modelu stojí a padají s jeho předpoklady. Bez předpokladů však nejsou ani závěry. 3 Struktura CP modelu V této části odvodíme základní variantu CP modelu, budeme diskutovat předpoklady, strukturu a implikce modelu. Výklad provedeme formou nadmíru přístupnou, s cílem usnadnit případným zájemcům četbu soudobých textu prostorové ekonomie, obsahující klony CP modelu. Důraz klademe na intuitivní odvození, nikoli na rigor. Struktura výkladu je postavena především na Fujita and Thisse (2002), Fujita et al. (1999) a Baldwin et al. (2002). Obecný model odvodíme pro R regionů, bližší diskuse a numerické ilustrace budou provedeny pro R = 2. 4 uvažujeme původní symetrické rozložení obou faktorů 4

8 Předpokládáme, že ekonomika je tvořena R regiony. Každý region r obsahuje dvě odvětví, a to tradiční sektor T a moderní sektor M. Jediným produkčním faktorem tradičního sektoru je nekvalifikovaná pracovní síla L. Naopak, moderní sektor zaměstnává pouze kvalifikované pracovníky H. Sektor T produkuje ve všech regionech homogenní statek, při konstantních výnosech z rozsahu. Naopak moderní sektor produkuje kontinuum diferencovaných statků při rostoucích výnosech z rozsahu. Diferenciace produktu vede k tomu, že firmy v moderním sektoru mohou ovlivňovat cenu své produkce. Celková populace v uvažované ekonomice je tedy L + H a je konstantní. Podíl nekvalifikované pracovní síly z celkové pro region r = 1,..., R budeme bez újmy na obecnosti předpokládat jako fixní, tj. nekvalifikovaní pracovníci jsou dokonale imobilní, a značit jako 0 ν r 1. Analogický podíl kvalifikovaných pracovníků v regionu označíme jako 0 λ r 1. Tito pracovníci jsou ovšem dokonale mobilní, tj. λ r je variabilní. 3.1 Preference spotřebitelů S výjimkou geografické lokalizace jsou všichni spotřebitelé identičtí, proto můžeme jejich preferenční strukturu popsat bez reference na region. Uvažujme, že spotřebitelé čerpají užitek ze spotřeby jak tradičních statků A, tak ze spotřeby koše průmyslových statků Q. Předpokládáme standardní dvoustupňové rozpočtování, 5 kdy se agenti nejprve rozhodnou o celkovém objemu množství spotřeby na A a Q, a poté se rozhodují o struktuře koše Q, složeného z celé variety moderních statků. Užitková funkce má podobu Cobb-Douglasovy užitkové funkce s jednotkovou elasticitou substituce, tj. U = Qµ A 1 µ µ µ, 0 < µ < 1 (1) (1 µ) 1 µ kde µ reprezentuje výdajový podíl na průmyslové statky. Q je vnořená užitková funkce průmyslových statků s funkčním tvarem CES (constant elasticity of substitution), tj. [ M Q = q(i) di] 1 ρ ρ, 0 ρ 1 (2) 0 kde ρ představuje parametr intenzity preference variety, tj. blíží-li se jedné, jsou statky q(i) téměř dokonalými substituty, a naopak. Definujeme parametr σ 1/(1 ρ) a nazveme jej elasticitou substituce mezi libovolnými dvěma statky q(i). Statek q(i) prezentuje varietu i [0, M] Jedná se o celkové množství vyráběné ve všech regionech. Předpoklad existence kontinua diferencovaných statků je důležitý, nebot nám umožní učinit předpoklad, že míra interakce mezi libovolnými dvěma firmami je nulová. To proto, že pri nekonečnu firem je každá firma příliš malá. 5 viz např. Mas-Colell, Whinston and Green (1995) 5

9 Každý spotřebitel nabízí jednotku své práce za mzdu převládající v jeho odvětví. Tím je tvořen jeho důchod, který označíme Y. Uvedená specifikace vede následující struktuře poptávek prvního stupně: A = (1 µ)y/p A (3) Q = µy/p. (4) Ve druhém stupni poptávka po diferencovaném statku je ve tvaru ( ) p(i) σ q(i) = Q, (5) P kdy prostou kombinací (4) a (5) získáme celkovou poptávku po varietě i jako q(i) = µy p(i) σ P σ 1 i [0, M]. (6) Je snadné dokázat, že index životních nákladů (COLI), definovaný jako minimální náklady na zakoupení jednotky daného staku na na úrovni odpovídající (2) je [ M P 0 p(i) 1 σ ] 1 1 σ (7) a agregátní cenový index (COLI) odpovídající (1) je ˆP p A1 µ P µ = P µ, (8) kdy poslední člen (8) je odvozen za předpokladu, že cenu tradičního statku zvolíme jako numéraire a normalizujeme p A = 1. Tuto normalizaci uvažujeme dále v celém textu. Dosazením (3) a (6) do užitkové funkce (1) získáme nepřímou užitkovou funkci ve tvaru υ = Y P µ ( p A) µ 1 = Y P µ, (9) která je zajímavá tím, že pokud jediným příjmem jednotlivého spotřebitele za jeho jednotku práce je je jeho mzda, potom w Y a díky (8) se tak nepřímá užitková funkce v tomto modelu shoduje s reálnou mzdou jednotlivého spotřebitele. 3.2 Produkční technologie Technologie v obou sektorech byly již na obecné úrovni zmíněny. V tradičním sektoru T je na jednotku produkce je třeba jednotka nekvalivikované práce L. Jelikož v obou sektorech 6

10 předpokládáme vždy plnou zaměstnanost, je objem produkce v tradičním odvětví dán velikostí podílu nekvalifikované práce v daném regionu. Moderní sektor M je charakterizován tak, že na produkci množství q(i) je třeba následující množství kvalifikované práce l(i), l(i) = f + cq(i), (10) kde f je fixní a c je marginální požadavek práce. Je snadné ukázat, že pokud bychom přijali normalizaci c = 1, základní kvalitativní analýzu to nijak neovlivní. 6 Předpokládáme monopolistickou konkurenci s volným vstupem a výstupem do a z odvětví. Tento předpoklad má několik důsledků. Především lze ukázat, že se individuální firmě vyplatí produkovat pouze jediný diferencovaný statek. Zároveň to implikuje nulový zisk. Firma produkující více statků (a s vyšší celkovou přirážkou) by mohla být více zisková, což ovšem vede k příchodu další firmy a je připravena o část trhu. Pro firmu je tak optimální produkovat vždy pouze jednu varietu, viz Dixit and Stiglitz (1977) a Spence (1976). Výstup sektoru T je obchodovatelný bez jakýchkoliv nákladů, což nám umožnilo při stejné technologii a dokonalé konkurenci přijmout normalizaci p A = 1. Naopak diferencované statky jsou spjaty s přepravními náklady. V základní verzi CP modelu jsou předpokladem tzv. ledovcové náklady (iceberg costs), navržené v Samuelson (1954). Tyto náklady mají tu strukturu, že z jedné přepravované jednotky vyslané z regionu r doputuje do regionu s pouze část 1/T rs, kdy platí, že T rs > 1 pro r s a T rr = 1. Tato specifikace umožňuje rovněž případ, kdy T rs T sr. 7 Předpoklad ledovcových nákladů má několik důležitých, ne vždy na první pohled samozřejmých důsledků. Monopolistické firmy mají obecně tendenci k prostorové cenové diskriminaci, což by v postředí transportních nákladů mělo být ještě zajímavější. Ledovcové náklady ovšem do ziskové funkce firem vstupují multiplikativně. Statek i produkovaný v regionu r za producentskou cenu p r (i) je v regionu s prodáván za p rs (i) = p r (i)t rs. (11) Tato multiplikativní povaha přepravních nákladů způsobuje, že zisk maximalizující firma neprovádí cenovou diskriminaci, nebot se jí to nevyplatí. 8 Aby toto platilo, musí platit, že rovnovážná cena je proporcionální mezním nákladům produkce, nákladová funkce je homotetická a náklady transportu jsou ledovcového typu. 6 Dotčena bude cenová rovnice a optimální produkované množství. Jde však jen o pronásobení konstantou a její působení je symetrické. 7 Tento způsob nákladů formálně představil Samuelson (1954), v návaznosti na Thünena, který uvažoval situaci, kdy přeprava statků je nákladná a po cestě je část nákladu znehodnocena. Thünen předpokládal, že část přepravovaných obilovin je použita jako potrava pro tažné koně. Proto jsou tyto náklady připodobněny k putování ledovce. 8 cena p r (i) bývá označována jako producentská cena, nebo v některých pramenech také jako F.O.B cena podle Incoterms, tj. free-on-board ceny. 7

11 Předpokládejme, že v r = 1,..., R regionech jsou rozloženy průmyslové firmy jako M r, potom můžeme souhrně zapsat cenový index průmyslových statků v regionur jako P r = [ R s=1 Ms 0 [T sr p s (i)] (1 σ) di ] 1 1 σ (12) Analogicky zapíšeme celkovou poptávku po statku produkovaném v regionu r jako q r (i) = R µy s [p r (i)t rs ] σ (P s ) σ 1 T rs (13) s=1 Poslední člen T rs v rovnici (13) je jistá daň za předpoklad ledovcových nákladů, který nám umožní pracovat bez cenové diskriminace, a tak pracovat s optimálním stanovením ceny jako pro jeden trh. Jelikož z celkového množství vyslaného do regionu dojde pouze část, musí být vysláno větší množství tak, aby vyslané množství pronásobené ledovcovými náklady bylo shodné s poptávaným množstvím ve vzdálených regionech. Celkový zisk firmy vyrábějící statek i v regionu r můžeme vyjádřit jako π r (i) = p r (i)q r (i) w r [f + cq r (i)]. (14) Reprezentativní firma maximalizuje (14) vůči poptávce (13), kdy dopady svých rozhodnutí na cenový index zanedbává. Optimální cenu můžeme vyjádřit jako p r = w rc 1 1/σ w rc ρ. (15) Ziskovou rovnici (14) upravíme na π r(i) = [p r w r c] q r (i) w r f (16) a dosadíme vztah (15). Dále využijeme skutečnosti, že v optimu p r (i) = w rc 1 1/σ (p r(i) w r c) = p r(i) σ (17) a díky tomu zároveň platí, že (p r(i) w r c) = w r c/(σ 1), díky čemuž můžeme v optimu přepsat (16) jako π r = w rc (σ 1) q r(i) w r f. (18) Díky volnému vstupu do odvětví a výstupu z odvětví firmy dosahují nulového zisku, a proto 8

12 optimální množství pro všechny firmy získáváme jako q r = f(σ 1) c pro r = 1,..., R (19) Využitím rovnic (19) a (10) můžeme také snadno získat poptávku po kvalifikované práci, jediném výrobním faktoru, jako l = fσ pro r = 1,..., R (20) Všimněme si rovněž, že jak optimální množství, tak optimální množství najímané práce v tomto modelu nezávisí na rozložení firem a pracovníků po regionech. Využitím (20) a (10) snadno nahlédneme, že celkový objem firem v moderním sektoru M je roven H/l, přičemž platí M r = λ r H/fσ pro r = 1,..., R. Vidíme, že celkový počet průmyslových firem je podle očekávání přísně spjat s počtem pracovníků v odvětví, podobně jako u zemědělství. Vidíme také, že podíl alokace moderních firem v daném regionu závisí na prostorovém rozložení kvalifikovaných pracovníků. S využitím rovnovážných cen můžeme rovněž vyjádřit cenový index (12) jako funkčně závislý na nominálních mzdách v regionech. Dosazením (15) do (12) získáme P r = [ R s=1 T 1 σ sr λsh/fσ 0 ( ) ws c (1 σ) di ρ ] 1 1 σ, (21) kdy jsme využili faktu, že M r = λ r H/fσ. Integrací a uspořádáním členů můžeme zapsat P r = κ 1 [ R s=1 ] 1 1 σ λ s (w s T sr ) 1 σ, κ 1 c ( ) 1 H 1 σ. (22) ρ fσ Vzhledem k nelineární stuktuře modelu se může na první pohled zdát problematické získat vztah určující nominální mzdy v moderním sektoru. Vztah pro mzdy můžeme najít pouze za předpokladu rovnovážného případu, rovnovážnou cenu (15) dosadíme do celkové poptávky po q r (i) určené vztahem (13). Víme, že takto upravená poptávka po varietě i musí v rovnováze splňovat vztah (19), pročež můžeme rovnovážnou mzdu, vyvstávájící v situaci, kdy firmy dosahují nulových zisků 9 zapsat jako w r = κ 2 [ R s=1 ] 1/σ [ ] µc Y s T rs (1 σ) P s (σ 1) 1 σ 1/σ, κ 2 ρ. (23) f(σ 1) Pokud si uvědomíme, že že celkový důchod regionu r je dán jako 9 tj. zero-profit wage Y r = λ r Hw r + ν r L, (24) 9

13 máme specifikovánu hlavní část CP modelu, určující prostorovou rovnvováhu uvažované ekonomiky, nebot díky Walrasovu zákonu víme, že je-li v rovnováze moderní sektor, předpokládáme plné využití faktorů, potom musí být v rovnováze také tradiční sektor. Statická, resp. krátkodobá část modelu je tak plně charakterizována rovnicemi (24), (22), (23) a (9). Zbývá již jen představit do modelu dynamickou složku, migrační chování kvalifikovaných pracovníků. 3.3 Mobilita pracovní síly Jak již bylo řečeno mobilní jsou pouze pracovnící zaměstnaní v sektoru M. Tito agenti jsou dokonale mobilní a nečelí žádným přímým nákladům spojeným s migrací. Jejich rozhodování o migraci mezi regiony je řízeno možností získat v jiném regionu vyšší úroveň užitku. Zde využijeme skutečnosti, že nepřímý užitek vyjádřený v (9) je identický s formulací reálné mzdy ω r, tj. ω r ν r. Pracovní síla se tak v modelu rozhoduje podle výše reálné mzdy, což je sice zjednodušující, ale intuitivní předpoklad. Co ovšem bývá modelu logicky vyčítáno je, že toto rozhodování je statické, tj. není založeno na intertemporální maximalizaci užitku jednotlivých agentů. Nicméně, jak ukazují Baldwin and Forslid (2001) a další, lze tento předpoklad chápat jako speciální případ intertemporální maximalizace. Dlužno dodat, že řádná dynamizace rozhodování vede k ještě větší komplexnosti dynamiky modelu. Jako prostorovou rovnováhu (spatial equilibrium) nazveme (Fujita and Thisse 2002) situaci, kdy žádný kvalifikovaný pracovník již nemůže dosáhnout vyšší úrovně užitečnosti v jiném regionu, než ve kterém je lokalizován. Uvažovaná rovnice udávající migrační dynamiku, kritizovaná za svou ad-hoc strukturu dána jako λ r = λ r (ω r ω) r = 1,... R, (25) kde λ r λ r / t a ω R s=1 λ sω s je průměrná mzda za všechny regiony. Pro případ R = 2, který budeme analyzovat dále v textu, je užitečné si přepsat (25) jako λ 1 = (ω 1 ω 2 )(1 λ 1 )λ 1. (26) Stanovíme, že prostorová rovnováha je stabilní tehdy, pokud mezní výchylka v rozdělení kvalifikované pracovní síly bude díky dynamické rovnici (25) nasměrována do původní 10

14 rovnováhy. Přizpůsobení pracovních trhů předpokládáme okamžité. 10 V další části se podíváme na chování prostorové rovnováhy blíže v modelu dvou regionů. Provedeme však jen diskusi základní, nebot plná specifikace dynamiky svou netriviální povahou do tohoto textu nezapadá a lze ji najít v literatuře. 4 Prostorová rovnováha v modelu dvou regionů Core-periphery model odvozený výše a plně charakterizovaný pro r = 1,... R rovnicemi (24), (22), (23) a (9) můžeme pro dvou regionovou ekonomiku, kdy r = {1, 2} zapsat jako Y 1 = λhw 1 + νl (27) Y 2 = (1 λ)hw 2 + (1 ν)l (28) [ P 1 = κ 1 λw (1 σ) 1 + (1 λ) (w 2 T ) (1 σ)] 1 1 σ (29) [ ] P 2 = κ 1 λ (w 1 T ) (1 σ) + (1 λ)w (1 σ) 1 1 σ 2 (30) w1 [ = κ 2 Y1 P1 σ 1 + Y 2 T 1 σ P2 σ 1 ] 1/σ (31) w2 [ = κ 2 Y1 T 1 σ P1 σ 1 + Y 2 P2 σ 1 ] 1/σ (32) ω 1 = w 1P µ 1 (33) ω 2 = w 2P µ 2, (34) kdy jsme zavedli předpoklad, že T 12 = T 21. Častým předpokladem je rovněž symetrická alokace nemobilního tradičního sektoru, že ν = Stanovíme, že prostorová rovnováha nastává pro λ (0, 1) tehdy a jen tehdy, pokud (ω 1 (λ) ω 2 (λ)) = 0. Prostorová rovnováha může rovněž nastat proλ = 0, pokud (ω 1 (0) ω 2 (0) 0, nebo naopak pro λ = 1 pokud (ω 1 (1) ω 2 (1) 0. Diskusi lokální 12 stability modelu provedeme velice intuitivně, především za pomocí grafického aparátu, což je u CP modelu časté. Logika tohoto neformální zkoumání lokální stability modelu je ta, že vyhodnotíme hodnotu diferenciálu reálných mezd pro marginální 10 Jistým problém můžeme přeci jen vidět, plynoucí ze zápisu (26). Jedná se o člen (1 λ 1 )λ 1, který implicitně říká, že všichni pracovníci nemigrují naráz, ale jen část. To může být pocit ováno jako jistá nesnáz, pokud předpokládáme, že všichni agenti jsou identičtí (Baldwin et al. 2002). 11 Numerické simulace sloužící jako grafická ilsturace lokální stability modelu je postavena na následujících parametrech a normalizacích. σ = 5.0, H = µ = 0.4 a c = ρ = 0.8. Je tak splněna tzv. no black hole podmínka µ ρ. Pokud tato podmínka není splněna, lze dokázat (Fujita and Thisse 2002, Fujita et al. 1999), že pro všechna T 1 je jediná stabilní rovnováha taková, že veškerá průmyslová činnost je soustředěna v jediném regionu. Je to díky malé elasticitě poptávky. 12 čistě abychom zabránili možnému, ač nepravděpodobnému, nedorozumění, jedná se o lokální stabilitu, nikoliv globální; pojem lokální se zde nevztahuje k regionální rovnováze 11

15 změny v uvažované rovnováze, tj. Ξ d(ω 1 ω 2 ) equilibrium (35) dλ Uvažovanou rovnováhu pak budeme chápat za (lokálně) stabilní tehdy, poku Ξ < 0. Záporná hodnota znamená skutečnost, že pokud se změní prostorové uspořádání ekonomiky, mzdový diferenciál se vyvíjí v migrantův neprospěch a on se vrátí. V opačném případě, kdy Ξ > 0 se migrant nevrátí, naopak jsou motivování další k odchodu a rovnováha je nestabilní. Uvědomíme-li si, že Ξ v podstatě udává sklon linie úrokového diferenciálu, jako např. na Fig. 1, potom můžeme usuzovat na lokální stabilitu podle sklonu linie v uvažované rovnováze. Fig. 1: Migrační dynamika v core-periphery modelu Diferencial realnych mezd 0.05 T= ω 1 ω λ Podívejme se na Fig. 1, jak se vyvíjí diferenciál reálných mezd v závislosti na prostorovém rozložení moderního sektoru (dané parametrem λ) v případě poměrně vysokých nákladů obchodu. Vidíme, že v této simulaci je dostupná pouze jediná rovnováha (tj. nulový difeferenciál reálných mezd), a to rovnováha symetrická. Podle negativního sklonu křivky v bodě λ = 0.5 můžeme říci, že při nastavených parametrech a T = 2.0 je symetrická rovnováha stabilní. Tj. pokud by se byt jediný agent z regionu 1 rozhodl přestěhovat do regionu druhého, tj. pokles parametru λ, dojde k tomu, že reálná mzda v regionu, ze kterého odchází je vyšší, než v regionu, do kterého směřuje a tento racionální agent se vrátí a obnoví původní rovnováhu. Rozhodne-li se pro migraci agent z regionu 2 do prvního, analogicky 12

16 předchozí situaci, dojde k růstu λ, zjistí, že v původním regionu je vyšší reálná mzda a vrátí se. Tím je v core-periphery modelu ilustrována intuitivní skutečnost, že při dostatečně velkých nákladech obchodu je prostorová rovnováha orientována spíše rozložením aktivity do (symetrických) celků. Předchozí ilustrace uvažovala výrazné transportní náklady, uvědomíme-li si podstatu ledovcových nákladů. Uvažujme proto opačný případ, a to velmi malých nákladů ve výši T = 1.5, což se ukazuje jako postačující. 13 Fig. 2: Migrační dynamika v core-periphery modelu II Diferencial realnych mezd ω 1 ω T= λ Na Fig. 2 vidíme, že se oproti Fig. 1 naprosto opačná. Vidíme, že symetrická rovnováha je zcela nestabilní a při takto nízkých přepravních nákladech jsou jedinými stabilními strukturami aglomerace, bud to na severu či na jihu. Počáteční podmínky jsou důležité, nebot rozhodují o tom, který region se stane centrem a který periferií. Z důvodů pozdější diskuse udržitelnosti rovnováh ukažme ještě případ dopravních nákladů pohybujících se mezi těmito dvěma případy, nastavením T = 1.7. Na Fig. 3 je situace, kdy můžeme nalézt tři rovnováhy, kdy je diferenciál reálných mezd nulový. Dvě nesymetrické rovnováhy ovšem, jak patrno z grafu, jsou nestabilní. Core-periphery model je tak zcela fascinující co do bohatosti výsledků. Je dokázáno (Robert-Nicoud 2002) (Neary 2001), že chování modelu lze rozdělit do několika segmentů. Lze nalézt (at už numerickou simulací, či analyticky) zlomovou velikost 13 pro hodnoty T blížící se k 1 zprava je model zcela jednoznačný, diktuje striktně strukturu jádra a periferie. Křivka na Fig. 2 by to znamenalo téměř doknalou přímku. 13

17 0.02 Fig. 3: Migrační dynamika v core-periphery modelu III Diferencial realnych mezd ω 1 ω T= λ transportních nákladů pro dané nastavení, ve kterém se láme rovnováha, a to ve prospěch symetrických regionů, nebo velké aglomerace. Dokud přepravní náklady nedosáhnou určité výše T break, potom jedinými stabilním nastavením je jádro a perifery v jednom z regionů. V kterém, záleží na výchozích podmínkách. Od této výše je možná stabilní symetrická rovnováha. Tato rovnováha je však udržitelná až od výše přepravních nákladů T sustain > T break. V intervalu mezi těmito body jsou jak aglomerace, tak symetrické regiony stabilními rovnováhami! Záleží na stavu ekonomiky a síle šoku, do které rovnováhy se ekonomika přesune a v níž setrvá i po odeznění šoku. 5 Zabudování nákladů z koncentrace Jedna z charakteristik core-periphery modelu je skutečnost, že se vyplácí migrovat do jedné oblasti z důvodu cenového efektu. Čím větší je aglomerace, tím je efekt poklesu cen výraznější, nebot je zde produkováno více variet. To shledáváme neintuitivní, nebot obykle se regionální cenové hladiny výrazně liší, kdy vyšších hodnot je dosahováno ve velkých městech, Praha budiž dobrým příkladem. Tento efekt je vysvětlitelný mnoha způsoby, z nichž jeden je přirozeně prostorová diskriminace, která se výrobcům vyplácí při existenci transportních nákladů a vyšší kupní silou 14

18 lambda Fig. 4: Bifurkační diagram T_break T_sustain vzhledem k obvykle vyšší úrovni důchodu. Základní verze CP modelu však neumožňuje cenovou diskriminaci. 14 Helpman (1998) vytvořil model velice podobný model dvou regionů, ve kterém však tradiční odvětví s konstatními výnosy a dokonalou konkurencí nahradil nemobilním odvětvím, resp. zásobou nemovitostí, která s růstem počtu migrantů působí jako antiaglomerační síla, nebot její zásoba je uvažována jako fixně dána. Helpmanův model má díky tomuto dosti odlišné vlastnosti od základní verze CP modelu, nebot říká, že výskyt aglomerace je pravděpodobnější při vyšších transportních nákladech. Úprav CP modelu směrem k obohacení realističnosti předpokladů je více, za zajímavou lze považovat úpravu v Fujita et al. (1999), kdy tradiční odvětví (zemědělství) produkuje v každém regionu diferencovaný statek, který je spojen s náklady transportu. Tato jednoduchá úprava pak vnáší interakci výše dopravních nákladů u tradičního a moderního sektoru. Dopravní náklady zemědělské výroby pak fungují jako tyranie vzdálenosti. Tento přístup ovšem nijak nezohledňuje Helpmanovu myšlenku vzácnosti území, resp. omezenost určitých zdrojů v jednotlivých regionech, působící jako antiaglomerační síla. Je přirozené se pokusit o spojení standardního CP modelu se základní myšlenkou omezenosti určitého fixně daného statku v jednotlivých regionech. Do základního modelu CP tedy přidáme možnost existence nákladů z koncentrace tím, že spotřebitelé budou čerpat užitek z třetího typu statku imobilního s fixní zásobou. Odvození pouze navážeme na předchozí část. Jelikož zvolený způsob úpravy je velmi jednoduchý a intiuitivní, některé části modelu není třeba měnit vůbec. Předpokládejme, že kromě tradičního sektoru T a moderního sektoru M existuje také sektor ubytovacích služeb S. Tento je velice podobný tradičnímu sektoru a produkuje homogenní statek B. 14 V tradici CP modelu však existují i přístupy, které volí odlišné funkční tvary atp. a umožňují cenovou disktriminaci, viz kupř. Ottaviano, Tabuchi and Thisse (2002) 15

19 Sektor služeb zaměstnává meziregionálně a meziodvětvově imobilní pracovní sílu N, kdy 0 ϑ r 1 určuje alokaci této nemobilní pracovní síly v regionech. Sektor ubytovacích služeb je charakterizován takovou produkční strukturou, že na jednotku statku B je třeba η jednotek pracovní síly N. Funkci celkového užitku (1) zaměníme za novou, leč ideově shodnou, a to U = Q µ B γ A (1 µ γ) µ µ γ γ. (36) (1 µ γ) (1 µ γ) Pokud stejně jako dříve zavedeme normalizaci p A = 1, potom celkový index životních nákladů (8) se mění na ˆP P µ (p B ) γ, (37) tj. roli zde hrají ceny jak moderního sektoru, tak sektoru ubytovacích služeb. Užitková funkce (9) se mění na υ = Y P µ (p B ) γ. (38) Jelikož stále platí, že nepřímý užitek je v modelu shodný s reálnou mzdou, vidíme, že tato je nyní deflována bohatším cenovým indexem. Vzhledem k malé změně předpokladů je snadné ukázat, že vztahy získané pro rovnováhu moderního odvětví se nemění, stejně jako pro tradiční sektor. Pro uzavření rovnováhy celého modelu tak zbývá určit rovnováhu v sektoru služeb. Pro jednoduchost předpokladů je v modelu oním vzácným fixním produkčním faktorem (pouze) pracovní síla ϑ r N, kdy rozdělení chápeme exogenní a dané. Vzhledem k produkční struktuře je maximální možná nabídka ubytovacích služeb v regionu r jako B s ϑ r N/η. Poptávka po těchto službách je v daném regionu dána B d = γy r /p B. V rovnováze proto platí B s = B d, kdy díky fixní nabídce se přizpůsobuje cena statku. Rovnovážná cena statku B je tak dána vztahem p B r = γηy r ϑ r N, (39) tj. závisí na rozložení mobilní pracovní síly v ekonomice, nebot tato ovlivňuje výši důchodu Y r, kdy přirozeně Y r = λ r Hw r + ν r L + wr B ϑ r N, nebot rovnovážná cena je rovna mezním nákladům, z čehož plyne vztah pro odměnu výrobního faktoru (práci) ve tvaru wr B = γy r /ϑ r N. V rovnováze rovněž platí, že p B r / λ r = (ηγhw r )/(1 γ)ϑ r N. 16

20 6 Závěr V tomto textu jsme představili jeden ze základních modelů tzv. Nové ekonomické geografie (NEG). Ukázali jsme, že za předpokladu rostoucích výnosů z rozsahu a mobilního výrobního faktoru je možno pozorovat netriviální regionální dynamiku. Díky existenci aglomeračních sil může pro dostatečně nízké náklady obchodu mezi regiony docházet k divergenci a k vytvoření regionální struktury jádra a periferie. Aglomerační a desaglomerační síly působící na meziregionální úrovni je tak důležitým prvkem pro analýzu Evropy regionů s mnoha hospodářsko-politickými důsledky. 17

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů

Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů PŘEDNÁŠKA 2 STRUKTURA Výrobní možnosti Vztah cen výstupu a cen a množství vstupů Vztah výstupních a výstupních cen a množství výstupu a vstupů. Obchod v

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Teoretická východiska změn tržních struktur v nových členských zemích EU

Teoretická východiska změn tržních struktur v nových členských zemích EU 2 nd Central European Conference in Regional Science CERS, 2007 446 Teoretická východiska změn tržních struktur v nových členských zemích EU JIRI KRAFT Technická univerzita v Liberci Halkova 6, 461 17

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

1. část. SEMINÁŘ IV Fungování standardního modelu otevřené ekonomiky, rozdíly proti klasické verzi, vliv změn reálných směnných relací

1. část. SEMINÁŘ IV Fungování standardního modelu otevřené ekonomiky, rozdíly proti klasické verzi, vliv změn reálných směnných relací SEMINÁŘ IV Fungování standardního modelu otevřené ekonomiky, rozdíly proti klasické verzi, vliv změn reálných směnných relací 1. část Zadání: Předpokládejme, že známe následující data o nějaké ekonomice

Více

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI

MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI Jiří Havránek katedra ekonomických teorií, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 0 Praha 6 - Suchdol Anotace: Vliv typu

Více

Téma 4 - metodika. Ekonomický vývoj ČR od roku 1995

Téma 4 - metodika. Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 4 - metodika Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Charakteristika metody Výchozí studijní materiál: Analýza

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh Modely oligopolu Obsah kapitoly Studijní cíle I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Doba potřebná

Více

Rozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky. Kamil Galuščák, ČNB Smilovice, 17.5.2004

Rozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky. Kamil Galuščák, ČNB Smilovice, 17.5.2004 Rozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky Kamil Galuščák, ČNB Smilovice, 17.5.2004 B-křivka (leden 1993 - duben 2004) 115000 105000 počet volných pracovních míst 95000 85000 75000

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Metodický list č. 3 Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 3. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

1 Linearní prostory nad komplexními čísly 1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE KAPITÁLOVÝ TRH Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

JAN BRUNER ZÁKLADNÍ TRŽNÍ VZTAHY. www.bruner.cz

JAN BRUNER ZÁKLADNÍ TRŽNÍ VZTAHY. www.bruner.cz JAN BRUNER ZÁKLADNÍ TRŽNÍ VZTAHY www.bruner.cz I. KONSTRUKCE ZÁKLADNÍHO GRAFU POPTÁVKY D POPTÁVKA ANGLICKY DEMAND GRAF POPTÁVKY VYJADŘUJE VZTAH MEZI CENOU, ZA KTEROU JE MOŽNÉ DOTYČNÉ ZBOŽÍ ČI SLUŽBU NA

Více

Dopravní náklady a lokalizace dopravy

Dopravní náklady a lokalizace dopravy Dopravní náklady a lokalizace dopravy až do konce 60. let 20. století dopravní náklady považovány za zásadní faktor vysvětlující rozdíly ve využití území a za hlavní lokalizační faktor ekonomických aktivit

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů

Více

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY (PPP)

TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY (PPP) ZÁKLADNÍ PROBLÉMY Model chování dlouhodobého směnného kurzu není dokonalým popisem reality, ale je způsobem jak ukázat jak účastníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz a co ovlivňuje pohyby kurzu

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

ENGELOVA KŘIVKA V DOPRAVĚ

ENGELOVA KŘIVKA V DOPRAVĚ ENGELOVA KŘIVKA V DOPRAVĚ Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Engelova křivka (EC) vyjadřuje závislost mezi celkovým (nominálním) důchodem a nakupovaným množství určitého statku. Článek popisuje tuto křivku pro

Více

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden Makroekonomie 2 LS 2015 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. KH Po 11: 00 12:30 Literatura, osnova kurzu a podmínky získání kreditů viz STAG Nutnost příprav na přednášku dle zadané literatury Přednášky nekopírují

Více

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních

Více

Teorie mezinárodních ekonomických vztahů

Teorie mezinárodních ekonomických vztahů Mezinárodní obchod I. Lecture 5 Mezinárodní obchodní vztahy Teorie mezinárodních ekonomických vztahů Renata Mudrová Obsah přednášky/semináře Neoklasická teorie ředpoklady Heckscher-Ohlinův model Vývoj

Více

Fiskální dopady měnové politiky

Fiskální dopady měnové politiky Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový

Více

Teorie centrálních míst

Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Teorie centrálních míst Teorie centrálních

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Simulace socio-dynamických a socioekonomických

Simulace socio-dynamických a socioekonomických Simulace socio-dynamických a socioekonomických systémů V. Kotyzová, J. Vaith Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, Česko-anglické gymnázium, České Budějovice vendykot@seznam.cz, jakub.vaith@seznam.cz

Více

Dochází k plynulé a rovnoměrné spotřebě podle celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu).

Dochází k plynulé a rovnoměrné spotřebě podle celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu). Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 4 7) Spotřební a investiční výdaje 8) Měnové kurzy a

Více

Maximalizace užitku spotřebitele ovlivněným marketingem

Maximalizace užitku spotřebitele ovlivněným marketingem Maximalizace užitku spotřebitele ovlivněným marketingem JIŘÍ ROTSCHEDL * Abstrakt: Příspěvek pojednává o teorii spotřebitele ovlivněného marketingem výrobců a svou formou je orientován na teorii a metodologii

Více

Seminární práce ze Základů firemních financí

Seminární práce ze Základů firemních financí Seminární práce ze Základů firemních financí Téma: Analýza vývoje zisku Zpracovaly: Veronika Kmoníčková Jana Petrčková Dominika Sedláčková Datum prezentace: 24.3. 2004...... V Brně dne...... P o d p i

Více

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. ZS 2007/08 Mikroekonomie (Bc.) CVIČENÍ doc. Helísek Úvod do ekonomie 1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. 2. Vysvětlete náklady

Více

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Seminář 5 (19.3.2015)

Seminář 5 (19.3.2015) 1. Vláda zavedla novou daň 5 haléřů za jeden prodaný výrobek. Výrobci vyrábí v dokonale konkurenčním prostředí. Poptávka i nabídka mají stejnou cenovou elasticitu. Při zavedení této daně v grafu nabídky

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

4EK211 Základy ekonometrie

4EK211 Základy ekonometrie 4EK211 Základy ekonometrie Úvod do předmětu obecné informace Základní pojmy ze statistiky / ekonometrie Úvod do programu EViews, Gretl Některé užitečné funkce v MS Excel Cvičení 1 Zuzana Dlouhá Úvod do

Více

Mikroekonomie II úvodní přednáška Petr Musil, kancelář č. 621 Konzultace pondělí, 14.30 16.00 Jiný termín po dohodě pmusil@econ.muni.cz Informace: http://pmusil.czechian.net Zkouška Písemný test alespoň

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Seminář 5. 4. Která z odpovědí na předchozí otázku by odpovídala změně poptávky?

Seminář 5. 4. Která z odpovědí na předchozí otázku by odpovídala změně poptávky? 1. Vláda zavedla novou daň 5 haléřů za jeden prodaný výrobek. Výrobci vyrábí v dokonale konkurenčním prostředí. Poptávka i nabídka mají stejnou cenovou elasticitu. Při zavedení této daně v grafu nabídky

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 2

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 2 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 2 2. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ VZTAHY PŘÍKLAD Č. 1 Vysvětlete pojem ekonomická vzácnost. Užitečnost + omezenost. Ani v ráji se neztratila

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více