Vliv integrace dítěte s Downovým syndromem do základní školy na jeho rozvoj řeči

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv integrace dítěte s Downovým syndromem do základní školy na jeho rozvoj řeči"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Vliv integrace dítěte s Downovým syndromem do základní školy na jeho rozvoj řeči Diplomová práce Brno 2006 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Ilona Bytešníková Vypracovala: Bc. Zora Vítková

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu uvedenou v seznamu použitých zdrojů, který je v práci uveden. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům. Zora Vítková

3 Ráda bych poděkovala vedoucí své diplomové práce PhDr. Iloně Bytešníkové za pomoc, kterou mi při její přípravě poskytovala. Srdečný dík patří paní magistře Milušce Staré a jejím spolupracovnicím, jejichž láska k postiženým dětem mi dávala motivaci, abych se dětem s Downovým syndromem také věnovala.

4 OBSAH ÚVOD 5 1 Teoretická východiska - mentální retardace Etiologie mentální retardace Klasifikace mentální retardace Specifické zvláštnosti osob s mentální retardací Komunikační kompetence osob s mentální retardací Poruchy komunikačních schopností u jedinců s mentální retardací Logopedická intervence u osob s mentální retardací Downův syndrom Deskripce Downova syndromu Fyziognomie dítěte s Downovým syndromem Specifika ve vývoji dětí s Downovým syndromem Ontogeneze řeči u dětí s Downovým syndromem Historický přehled rozvoje řeči a terapie u Downova syndromu Příklady aplikace stimulačních technik rozvoje dítěte s Downovým syndromem 32 3 Edukace dětí s Downovým syndromem Nový právní rámec pro vzdělávání dětí a žáků s mentální retardací v České republice Školská integrace a její nejčastější formy Školská zařízení zajišťující vzdělávání dětí a žáků s Downovým syndromem 3.4 Specifické zvláštnosti práce a vzdělávání dětí s Downovým syndromem Strategie při práci s dětmi s Downovým syndromem Vliv integrace dětí s Downovým syndromem do základní školy na jejich řečový rozvoj Cíle práce, metody šetření, kazuistiky Místo výzkumného šetření Charakteristika výzkumného vzorku Vlastní šetření Závěr šetření...88 ZÁVĚR 89 Resumé 90 Seznam použitých zdrojů. 91

5 Úvod K zájmu o problematiku dětí s Downovým syndromem mne přivedla paní Mgr. Miloslava Stará. Vedla řadu let jedno z nejaktivnějších center v České republice zabývající se dětmi s Downovým syndromem, Speciální pedagogické centrum Dítě, při Speciální mateřské škole ve Štíbrově ulici v Praze 8. Mgr. Stará mi jako základní knihu k problematice týkající se mé diplomové práce doporučila studii Etty Wilken Podpora rozvoje řeči u dětí s Downovým syndromem s tím, že by jim v centru pomohlo jakékoliv rozšíření literatury dostupné v českém jazyce, kterou by mohly používat při spolupráci s rodiči. Kromě studie Etty Wilken jsem se v otázkách integrace opírala o práce Německého infocentra pro děti s Downovým syndromem a práce Ines Boban a Andrease Hinze o integraci dětí s Downovým syndromem do mainstreamových škol. Použila jsem též práci Language and Memory Development in Children with Down Syndrome at Mainstream Schools and Special Schools: a comparison, kterou vypracovaly Glynis Laws, Angela Byrne a Sue Buckley. Cílem mé diplomové práce je na základě analýzy metod užitých v kvalitativním výzkumu zhodnotit, zda má integrace do maistreamových škol stimulující vliv na rozvoj komunikačních kompetencí dětí Downovým syndromem. Cílem vlastního šetření je komparace výkonů tří žáků s Downovým syndromem na základní škole speciální a tří žáků s Downovým syndromem zařazených do mainstreamových škol v oblasti řečové percepce, exprese a srovnání jejich řečových výkonů z hlediska jazykových rovin. Na základě výsledků kvalitativního výzkumu se pokusím zhodnotit, zda vlivem integrace do mainstreamových škol dochází k rozvoji řeči u dětí s Downovým syndromem. Diplomovou práci tvoří čtyři kapitoly. V první kapitole jsou prezentována teoretická východiska mentální retardace, obsahem druhé kapitoly je již samotná problematika Downova syndromu, t.j. jeho deskripce a také vývoj řeči u dětí s Downovým syndromem. Ve třetí části je popisována edukace a nový právní rámec pro vzdělávání dětí s mentálním postižením v České republice s možnostmi integrace dětí s mentálním postižením do mainstreamovým škol. Ve čtvrté kapitole je prezentováno vlastní výzkumné šetření, prováděné kvalitativními technikami, tj. komparací šesti kazuistických studií, přímým, zúčastněným pozorováním, rozhovorem (řízený, neřízený, individuální, skupinový) a analýzou odborné literatury a dokumentů, mezi nimiž jsou i výsledky komparativního výzkumu Sue Buckley, která se mimo svou rozsáhlou činnost týkající se všech aspektů života dětí s Downovým syndromem věnovala i komparistice vlivu integrace na rozvoj řeči u dětí s Downovým syndromem. K podpoře výsledků výzkumu jsem natočila se souhlasem všech zúčastněných vizuální záznam, dokumentující úroveň jazykových kompetencí dvou dívek s Downovým syndromem,

6 z nichž jedna navštěvuje základní školu speciální a druhá základní školu, dále jsou zde prezentovány názory učitelek, rodičů či zákonných zástupců dětí s Downovým syndromem na integraci dětí s Downovým syndromem do základních škol a cenné rady týkající se aspektů života dětí s Downovým syndromem, vyplývající z dlouholetých zkušeností Mgr. Miloslavy Staré.

7 1 Teoretická východiska - mentální retardace Mentální retardace (dále jen MR) je odborné označení vrozených poruch duševního vývoje, kdy i při dobré výchovné stimulaci je mentální věk jedince výrazně opožděn a neodpovídá jeho fyzickému věku, jedinec není schopen dosáhnout běžného stupně intelektu (Švarcová, 2001). Snížení rozumových schopností je stav trvalý, neměnný a promítá se do všech složek osobnosti. Postihuje vedle duševní stránky také tělesnou a sociální, což naznačuje výrazné odlišnosti ve vývoji u osob s mentální retardací, zahrnující oblast myšlení, řeči, psychiky, motoriky aj. Toto postižení vzniká do dvou let věku dítěte. Pokud k postižení dojde po druhém roce života dítěte, hovoříme o demenci, která má ve většině případů tendenci postupného zhoršování stavu jedince (Müller, Valenta, 2004). Mentální retardace tedy vzniká v době gravidity, během porodu nebo do dvou let věku dítěte. 1.1 Etiologie mentální retardace Konkrétní příčiny vniku zatím nebyly jednoznačně objasněny, v mnoha případech zůstává etiologie nejasná, či nespecifikovaná. Vágnerová (1999) shrnuje příčiny mentální retardace do několika základních skupin: Dědičně vzniklá postižení Jsou to postižení vzniklá na podkladě genových či chromozomálních odchylek, způsobujících poruchy ve struktuře nebo funkci genetického aparátu. Do této kategorie patří i Downův syndrom, který je důsledkem změny počtu chromozomů. Další typickou kategorií je dědičné snížení dispozic k rozvoji mentálních schopností. Jedinci pak mají malý počet funkčních genů potřebných k rozvoji inteligence (většinou bývají obdobně postiženi rodiče i sourozenci). Postižení podmíněné působením teratogenních vlivů v prenatálním období Jsou to faktory poškozující během gravidity ontogenetický vývoj ještě nenarozeného dítěte. Mohou být fyzikální (např. rentgenové, ionizující záření), biologické (mikrobiální, virové), chemické (alkohol, drogy, léky apod.). Typickými teratogeny jsou onemocnění matky vzniklá v prvním trimestru gravidity, způsobená například zarděnkami, toxoplazmózou, otravami apod. Postižení vzniklá perinatálně

8 Během porodu může dojít například k mechanickému stlačení hlavičky s následným krvácením do mozku nebo k asfyksii při protrahovaném porodu, předčasném porodu s nízkou váhou novorozence, při Rh inkopatibilitě matky a dítěte, u velmi těžké novorozenecké žloutenky, což má za následek poškození centrální nervové soustavy. Postnatální poškození mozku Vznikají v době po narození a bývají způsobena řadou příčin mezi něž patří např. traumata mozku, infekční onemocnění (meningitida), nádory mozku, či silná citová a senzorická deprivace. Samostatnou kapitolou, příčinně nesouvisející s ostatními, je tzv. pseudooligofrenie, vznikající v důsledku citové a senzomotorické deprivace. Mohli bychom ji definovat jako sociální poškození vývoje rozumových schopností. Od mentální retardace se odlišuje tím, že se jedná o stav získaný a vhodnou stimulací pozitivně ovlivnitelný. Obraz mentální retardace je velmi pestrý a rozmanitý a každý jedinec je naprosto jedinečný, ačkoliv dosažený stupeň rozvoje a objektivní měřitelé hodnoty psychologických zkoušek by mohli být srovnatelné. 1.2 Klasifikace mentální retardace Při klasifikaci mentální retardace jsou je užívána řada kritérií, nejužívanějším je výsledek vyšetření vyjádřený inteligenčním kvocientem s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem každého jedince (Švarcová, 2001). Vzniklé stupně jsou pak hodnoceny z mnoha aspektů (možnosti edukace, úroveň komunikace, popřípadě možnosti alternativní komunikace, sociální adaptabilita, emoční instabilita, poruchy motoriky, somatické defekty apod. Stupně postižení v klasifikaci mentální retardace jsou rozlišeny pomocí výše IQ, což je zkratka pro kvantitativní ukazatel výkonu ve zkoušce (testu). Některé testové zkoušky rozlišují mezi VIQ (verbální inteligenční kvocient) a PIQ (performační inteligenční kvocient). Základem konstrukce klasického IQ je podíl mezi mentálním věkem (zjišťovaným psychodiagnostickými testy) a fyzickým věkem násobený 100 (Dvořák, 2001, s.105). Průměrný IQ byl stanoven 100 bodů a většina populace se pohybuje v rozmezí mezi body. IQ pod hranicí 70 naznačuje mentální postižení.

9 Od roku 1992 vstoupila v platnost 10. revize mezinárodní klasifikace nemocí, zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě, měnící dříve užívanou klasifikaci (Švarcová, 2001). Tab. č. 1 Mentální retardace je dělena v současnosti podle stupně postižení takto (Švarcová, 2001): F 70 lehká mentální retardace IQ F 71 středně těžká mentální IQ retardace F 72 těžká mentální retardace IQ F 73 hluboká mentální IQ 20 a níže retardace F 78 jiná mentální retardace kdy je obtížné stanovit stupeň pro přidružené postižení F 79 nespecifikovaná mentální retardace (somatické, senzorické, autismus atd.) kdy chybí dostatek informací pro zařazení do některého z uvedených stupňů Charakteristika jednotlivých stupňů mentální retardace Uvedená pásma jsou tvořena umělým členěním přirozeného kontinua a nemohou být proto definována s absolutní přesností. Číselné hodnoty IQ je nutno pojímat jen jako orientační vodítka s vědomím, že vyšetřením nikdy nezískáváme přesnou hodnotu IQ. Rozhodující pro určení pásma mentální retardace musí být především kvalita zvládání životních nároků dítěte, dospělého v jeho prostředí (Říčan, 1995). Lehká mentální retardace Osoby s lehkou mentální retardací vykazují opožďování v oblasti motoriky, v řečovém vývoji, často je narušena schopnost abstrakce, logické uvažování, paměť, schopnost analýzy a syntézy, myšlení bývá stereotypnější. Ve hře se objevují stereotypy, je ovlivněna sníženou vynalézavostí a zvídavostí (Vítková, 1998). V emocionální oblasti se projevuje impulsivnost, emoční instabilita, zvýšená sugestibilita, úzkostnost. Aktivita psychických procesů je celkově snížena, dochází k nerovnoměrnému rozvoji psychických funkcí. U dětí s lehkou mentální retardací je zaznamenán větší výskyt specifických poruch učení, než u běžné populace, vzniklých v důsledku organického poškození centrální nervové soustavy (Říčan, 1995). Rozhodující pro vývoj dítěte s lehkou mentální retardací je kvalita prostředí, ve kterém vyrůstá, protože včasnou intervencí ze strany oborníků (pediatr, pracovníci speciálně pedagogického centra, fyzioterapeuti aj.) a současnou stimulující péčí rodiny, lze dosáhnout

10 výrazných výsledků v rozvoji mentálně postiženého jedince a usnadnit mu jeho další vzdělávání i včleňování do společnosti. Většina jedinců v pásmu lehké mentální retardace bez výraznějších obtíží absolvuje základní praktikou školu a posléze učební obor nebo vyškolení zaměřené na jednodušší praktickou činnost. V dospělosti jsou většinou samostatní, ve složitějších situacích potřebují většinou podporu a pomoc (Švarcová, 2001). Z celkového počtu mentálně postižených tvoří skupina lehké mentální retardace přibližně 80 procent. Středně těžká mentální retardace Se projevuje výrazně opožděným a omezeným řečový vývojem, je narušena expresivní i receptivní stránka řeči (Müller, Valenta, 2004). U osob se středně těžkou mentální retardací je narušena oblast motoriky, projevuje se neobratností, poruchami koordinace, vývoj motoriky je zpomalený. Psychické procesy jsou omezené, je postižena oblast myšlení (schopnost usuzování, kombinace), oblast emocionální, časté jsou afektivní projevy se sklonem k sebepoškozování a nepřiměřené afektivní reakce v běžných situacích. Děti se středně těžkou mentální retardací jsou obvykle vzdělávány na základních školách speciálních, kde si mohou osvojit základy trivia. Většinou zvládají sebeobsluhu a jsou schopny zapojit se pod dohledem (v chráněných dílnách) do jednoduchých pracovních činností. Jedinci se středně těžkou mentální retardací tvoří asi 12 procent z celkového počtu mentálně postižených. Těžká mentální retardace U těžké mentální retardace je vývoj výrazně omezen již od útlého věku. Podle Švarcové (2001) trvá osvojování koordinace pohybů výrazně déle, pro značnou pohybovou neobratnost, poruchy kognitivních procesů, omezenou kapacitu paměti a jiná specifika spojená s tímto postižením. To vše má za následek i opožděný a omezený vývoj řeči. Velmi častá je kombinace těžké mentální retardace s jiným postižením tělesným nebo smyslovým. Emocionální sféra je značně narušená, jedinec bývá velmi impulzivní. Osoby s těžkou mentální retardací jsou odkázány ve většině případů na celoživotní péči, někteří jsou inkontinentní, v horších případech mají i problémy spojené s příjmem potravy. Děti s tímto stupněm postižení bývají vzdělávány v základní škole speciální, v rehabilitačních třídách

11 podle individuálního plánu, sestaveného na základě vyšetření příslušného speciálně pedagogického centra. Výskyt těžké mentální retardace v populaci mentálně retardovaných je přibližně 7 procent (Vítková a kol., 1998). Hluboká mentální retardace Postižení rozumových schopností u hluboké mentální retardace bývá velmi často kombinováno i s těžkými postiženými v jiných oblastech (Müller, Valenta, 2004). Tito jedinci jsou často imobilní, řeč se nevyvíjí. Afektivní sféra je zcela narušená, často u nich dochází k sebepoškozování. Hluboká mentální retardace nebývá častá, tvoří pouze 1 procento z celkového počtu mentálně postižených. Mentální retardaci dělíme nejen podle stupně, ale také podle typů chování na: eretický (instabilní, neklidný) apatický (torpidní, utlumený) nevyhraněný typ 1.3 Specifické zvláštnosti osob s mentální retardací Smyslové vnímání Obsahem smyslového vnímání jsou počitky, představy a vjemy (Vágnerová, 2001). Jedná se o poznání výběrové, vznikající na základě individuálních zkušeností. Zatímco u zdravých dětí je tento proces utváření podmíněných zkušeností rychlý, u mentálně postižených je nesrovnatelně pomalejší a probíhá s určitými odchylkami. Rubinštejnová (in Valenta, Müller, 2004) uvádí tyto zvláštnosti percepce mentálně retardovaných: zpomalenost a snížený rozsah zrakového vnímání (při vnímání obrazu dítě není schopno pochopit perspektivu, částečné překrývání kontur, nerozlišuje polostíny); nediferencovanost počitků a vjemů mají obtíže v diferenciaci barev, tvarů, předmětů; inaktivita vnímání mentálně postižený má problémy při identifikaci již známého předmětu, pokud jej umístíme jinak (pootočíme);

12 nedostatečné prostorové vnímání porucha hloubky vnímání; snížená citlivost hmatových vjemů; nedostatečný proces analýzy v korové části proprioceptivního analyzátoru vede ke snížené koordinaci pohybu; akustický analyzátor charakteristická opožděná diferenciace fonémů a jejich zkreslení; nedokonalé vnímání času a prostoru. Myšlení Myšlení je možné definovat jako chápání vztahů mezi objekty a způsob řešení problémů (Čačka, 2001). Myšlení mentálně retardovaných se vyznačuje značnou konkrétností, neschopnou vyšší abstrakce a generalizace, myšlenkové operace jako analýza a syntéza jsou chybné a nepřesné. Myšlení je nepřesné, bývá charakterizováno jako obsahově chudé a málo produktivní, se značnou nekritičností, slabou řídící funkcí, pojmy jsou tvořeny těžkopádně, obtížně, jejich úsudky jsou nepřesné. Pozornost Pozornost je funkcí vědomí, které zaměřuje určitým směrem. Je to jeden z mechanizmů regulace psychické aktivity (Vágnerová, 2001, s. 37). Souvisí s bezprostředním vnímáním a poznáváním. Pozornost můžeme dělit na bezděčnou, zaměřující se mimovolně na silné podněty a záměrnou, vázanou na vůli, která má charakter podmíněného reflexu a je nedůležitější z hlediska vyučovacího procesu (Valenta, Müller, 2004). Záměrná pozornost u mentálně retardovaných vykazuje snadnou unavitelnost, nestálost, nízký rozsah sledovaného pole. Mentálně postižený žák udrží pozornost kratší dobu, která je závislá na hloubce postižení. Vždy by měla následovat relaxace, pro uvolnění psychického napětí. Paměť Paměť je funkce, která umožňuje uchování zkušeností, informací o okolním světě i o sobě samém ve vztahu k tomuto světu (Vágnerová, 2001, s. 119). Zahrnuje veškerou aktivitu spojenou s ukládáním, uchováváním a vybavováním informací. Proces paměti probíhá ve třech etapách (Vágnerová, 2001): vštípení, uvědomění si jakéhokoli prožitku, je spojeno s krátkodobou pamětí, spolu s dalšími psychickými procesy (myšlení, vnímání, emoce apod.);

13 zpracované informace jsou ukládány v dlouhodobé paměti; třetí etapou je vybavení a reprodukce zapamatovaných informací. U mentálně postižených je paměť charakterizována pomalým tempem osvojování nových poznatků, rychlým zapomínáním, paměťové stopy si vybavují nepřesně a vědomosti nejsou schopni aplikovat v jiných, podobných situacích. Dochází u nich k nekvalitnímu třídění paměťových stop. Tyto nedostatky vznikají na organickém podkladě, jsou zapříčiněny zvláštnostmi vyšší nervové činnosti mentálně postižených, jejichž podmíněné spoje vyhasínají rychleji, než u běžné populace (Valenta, Müller, 2004). U mentálně postižených převažuje mechanická paměť nad logickou, tedy nad zprostředkovanými způsoby zapamatování. Nedokáží z vnímaného vyčlenit podstatné. Zvláštnosti volních vlastností Jsou charakterizovány nedostatkem vůle, ztrátou či snížením volních vlastností, nejsou schopni podřídit své chování určitému úkolu. Specifickým znakem volního chování u těchto jedinců je hypobulie, což znamená pokles volní činnosti. Ve volních projevech mentálně retardovaných osob je patrná citová i volní labilita, zvýšená sugestibilita, agresivita, impulsivnost, zvýšená úzkostnost a pasivita (Valenta, Müller, 2004). Specifická aspirace Aspirační úroveň, což je způsob sebehodnocení, je posunuta buď k podhodnocování nebo naopak k přeceňování se. Emoce a motivace Mentálně postižené dítě je citově otevřenější, což souvisí s malou řídící funkcí rozumu, neumí tlumit, ovládat ani přehodnocovat prožitky (Říčan, 1995). Rozsah prožitku je minimální, chybí citové nuance. City jsou neadekvátní svou dynamikou a intenzitou k podnětům. Egocentrické emoce mentálně postižených ovlivňují tvorbu jejich hodnot a postojů, snáze podléhají afektu a je u nich častější výskyt tzv. dysforie (chorobné poruchy nálad) (Müller, Valenta, 2004). 1.4 Komunikační kompetence osob s mentální retardací Jedním ze symptomů mentálního postižení je i narušený vývoj řeči. Podle Lechty (2002) dokonce vymezuje hranice mezi jednotlivými stupni mentální retardace. Sovák (1989) uvádí, že se jedná o omezený vývoj řeči, řeč se vyvíjí opožděně, nikdy nedosáhne obvyklé úrovně.

14 Mentálně postižené děti již v prvním roce života zaostávají v řečovém vývoji za normou. Obecně platí, že čím hlubší je postižení intelektu, tím později se řeč vyvíjí, v některých případech hlubokého postižení k rozvoji řeči vůbec nedochází. Již v preverbálním období lze zaznamenat řadu odchylek (Lechta 2002): nižší frekvence křiku (křik zní odlišně); pozdější přivolávání matky pláčem; opožděné reagování na hlas matky; řečové projevy se od počátku vymykají normě; řeč nemá vedoucí úlohu při usměrňování aktivity; chápání řeči převažuje nad aktivní řečí.. Nápadné jsou disproporce mezi vývojem řeči a vývojem neverbálních složek psychiky těchto dětí. Neverbální složky inteligence jsou často na výrazně lepší úrovni. Řeč mentálně postižených osob je ovlivňována stupněm, typem a formou mentální retardace. Komunikační kompetence osob s MR můžeme popisovat (Lechta, 2002): Podle stupně mentálního postižení Lehká mentální retardace Vývoj řeči je opožděn o 1 až 2 roky od normy. Řeč dětí dospívá až ke schopnosti zobecňování a abstrakce, na úroveň II. signální soustavy. Řeč nemusí být nijak nápadná, potíže mohou vznikat v situacích, kdy nemohou být použity zafixované stereotypy. Artikulace může být v normě, obtíže se vyskytují v percepci řeči v důsledku snížení intelektu (Klenková, 1998). Středně těžká mentální retardace Opoždění řečového vývoje je podstatně výraznější, řeč se začíná rozvíjet až kolem 3. roku života dítěte, někdy i později. Je obsahově chudá, s běžnými agramatizmy, jedinec zvládá mechanické opakování řečových celků bez porozumění (echolálie). Výrazně zde převažuje pasivní slovní zásoba (slova, kterým dítě rozumí) nad aktivní (slova, která běžně v řeči používá). Jedinec se může naučit dorozumívat se svými blízkými. Těžká mentální retardace Řeč se nevytváří nebo jen minimálně. Jedinec vydává pouze hlas a ten moduluje podle nálad, situace. Modulační faktory řeči nejsou vyvážené, velmi častá je echolálie (Klenková, 1998). Hluboká mentální retardace

15 V tomto pásmu se řeč vůbec nevyvíjí, projevy zůstávají na pudové úrovni neartikulovaných, jedinci se projevují pouze neartikulovanými zvuky, výrazně narušeno je i koverbální chování (nepřiměřená mimika). V některých případech reagují na slovní podnět (Müller, Valenta, 2004). Podle typu mentálního postižení Typ eretický (instabilní) se projevuje celkovým neklidem, nesoustředěností, děti jsou hlučné a mají tendenci zasahovat do hovoru druhých osob (Lechta, 2002). Tento typ je z hledisky komunikace úspěšnější. Děti mají větší zájem komunikovat. Typ apatický (utlumený, torpidní) děti jsou málo pohyblivé, lhostejné o komunikaci projevují minimální zájem. U apatických dětí trvá déle i období nemluvnosti pro jejich nezájem. Podle formy mentálního postižení Lechta (2002) uvádí dělení i podle formy mentální retardace, kdy popisuje narušení komunikační schopnosti charakteristické pro jednotlivá onemocnění (hydrocefalie, fenylketonurie, Downův syndrom, Turnerův syndrom aj.). Zásadní a určující vliv na vývoj řeči má stupeň mentální retardace. Vývoj řeči samozřejmě podmiňuje vývoj výslovnosti. I když je zřejmé, že s hloubkou mentálního postižení bude stoupat i počet osob s narušenou výslovností, lineální vztah, tedy přímá závislost tady neplatí. Opožděný vývoj řeči a opožděný vývoj výslovnosti významně zkracuje dobu verbální praxe před začátkem školní docházky. Tím je znevýhodněna automatizace artikulace a koordinace mluvních orgánů, k čemuž se přidává motorická neobratnost, snížená fonematická diskriminace a další znevýhodnění, znásobující vliv sníženého intelektu (Krahulcová, 2001). Průběh vývoje řeči u mentálně postižených z pohledu jazykových rovin Lexikálně sémantická rovina Podle Lechty (2002) je slovní zásoba omezená v důsledku snížení intelektu, jedinci velmi často užívají adjektiva, označující vlastnosti a kvalitu předmětů. Velmi výrazný je nepoměr mezi aktivní a pasivní slovní zásobou. Ještě ve školním věku nacházíme u mentálně postižených dětí řeč na úrovni 3 4 letých intaktních dětí. Řečový projev je srozumitelný pouze nejbližšímu okolí, protože danou situaci zná. Osoby s mentální retardací většinou nedokáží vystihnout obsah myšlenky. Morfologicko syntaktická rovina

16 Úroveň gramatiky odpovídá stupni narušení intelektu, ale i v lehčích případech můžeme často pozorovat dysgramatismus. Rozdíly osvojování pravidel gramatiky mezi mentálně postiženými a běžnou populací jsou značně nápadné. Používání gramaticky správných tvarů se objevuje mnohem později, pokud se vůbec objeví. Zpravidla sdělují na začátku věty to, co má pro ně subjektivně největší význam, používají převážně substantiva, méně se v syntaxi vyskytují slovesa, přídavná jména, příslovce, spojky. Selhávají v komunikačních situacích vyžadujících logické myšlení a usuzování, téměř nikdy netvoří správně souvětí. Foneticko fonologická rovina Snížení intelektu ještě nemusí automaticky předurčovat sníženou úroveň výslovnosti (Lechta, 2002). Vývoj výslovnosti je opožděn pro celkově opoždění řečového vývoje. Typická je artikulační neobratnost, poruchy sluchu spojené s obtíži v oblasti fonematické diferenciace. Proto je nezbytná včasná logopedická intervence, protože bývá u těchto dětí velice náročná a zdlouhavá pro obtíže vyplývající z mentálního postižení. Pragmatická rovina Souvisí se schopností užívat řeč a dorozumět se. Děti s mentálním postižením mají problémy s vyjádřením svého komunikačního záměru a pochopením své role v průběhu komunikace. Úroveň pragmatické roviny výrazně determinuje nejen stupeň mentálního postižení, ale i přidružená onemocnění ovlivňující realizaci řeči. Měli bychom mít stále na paměti, že narušení komunikační schopnosti mentálně postižených má svoji specifickou etiologii, symptomatologii a vyžaduje odlišně strukturovanou metodiku logopedické péče (Krahulcová, 1996). 1.5 Poruchy komunikačních schopností u jedinců s mentální retardací O vadách řeči osob s mentální retardací snad nejpodrobněji pojednává Lechta (2002), z jehož práce budu v tomto přehledu vycházet. Poruchy řeči jsou u mentálně postižených osob častější, než u běžné populace. Vzhledem k opožděnému řečovému vývoji u mentální retardace se celkový vývoj řeči posunuje o několik let (podle stupně a formy MR), a proto i u dětí, které později obtíže v řeči nemají, tak narušení komunikační schopnosti přetrvává delší dobu. U dětí s mentálním postižením bývá často kombinováno více poruch současně. Jako nejčastější příčiny poruch řeči uvádí Lechta (2002) zejména: sníženou mentální úroveň

17 anomálie řečových orgánů (různé rozštěpy, deformace v orofaciální oblasti) nízká úroveň motoriky mluvních orgánů časté poruchy sluchu a fonematické diferenciace Značnou roli zde sehrává i prostředí, ve kterém je dítě vychováváno. Je prokázáno, že podnětné prostředí s dostatkem adekvátních stimulů rozvíjejících celou osobnost dítěte má nezanedbatelný vliv na rozvoj řeči nejen u mentálně postižených dětí. Nejčastější poruchy řeči u jedinců s mentální retardací Lechta (2002) uvádí tyto vady řeči: Dyslálie Tato vada řeči se vyskytuje nejčastěji jak u zdravé populace, tak u mentálně postižných. Často je kombinovaná s dysgramatismem. Typická dyslálie se projevuje právě u Downova syndromu a provází ji nápadně hluboký a drsný hlas Nadoleczny (in Lechta, 2002) jej nazval laryngální dyslálií. Charakteristické je pro jedince se sníženou inteligencí i vynechávání hlásek (mogilálie), což je podle Lechty (2002) zapříčiněno sníženou schopností koncentrace. Také výskyt orgánových příčin dylálie (např. gotické patro vyskytující se někdy u Downova syndromu) je častější, než u intaktní populace. Huhňavost Případy výskytu poruch postihujících zvukovou stánku řeči, jsou u mentální retardace četnější. Příčinou otevřené huhňavosti může být nedostatečná inervace měkkého patra. Častější je huhňavost zavřená zejména u těžších forem mentální retardace. Brebtavost Bývá vícekrát v syptomatologii eretického typu mentální retardace, často je údajně kombinovaná s koktavostí a dysgramatismy. Vzhledem k pomalému spojování představ se u mentálně postižených může objevit i opačný projev (bradylálie). Brebtavost se většinou vyskytuje až u dětí s rozvinutou řečí, které jsou schopny zrychlené komunikace. Koktavost Je u mentální retardace několikanásobně četnější než u běžné populace a u dětí Downovým syndromem se podle Lechty (2002) vyskytuje nejčastěji. Dysartrie

18 V případech, kdy je mentální retardace kombinována s těžším postižením motoriky, (např. při kombinaci mentální retardace a dětské mozkové obrny). Jiné projevy komplikující řečový projev Echolálie Jde o mechanické opakování textu bez porozumění obsahu mluveného slova. Zpravidla se jedná o projev napodobovacího reflexu. Nápodoba bývá většinou pouze obsahová, modulační faktory plynulé řeči zkreslené, což způsobuje: Dysprozódie Jedná se o narušení modulačních faktorů řeči (melodie, tempa, rytmu). Řeč jedinců s dysprozódií je monotónní se setřelou intonací, je v rozporu s obsahem výpovědi, extrémně tichá, pomalá (u torpidních jedinců v hlubším pásmu MR) v jiných případech naopak vzrušená a zrychlená (extrémně zrychlené tempo řeči u eretiků). Poruchy hlasu Nejčastěji nacházíme hlas chraptivý, zastřený, drsný a výrazně tichý. Důvodem jsou zřejmě ve snížené elasticitě hlasivek, sníženém svalovém napětí a zvýšeném subglotickém tlaku (Krahulcová, 1996).

19 1.6 Logopedická intervence u osob s mentální retardací Se začátkem logopedické intervence je nutné začít co nejdříve, protože již předřečové období je nesmírně důležité (Klenková, 1998). V tomto období můžeme ovlivňovat preverbální vývoj, zaměříme- li se na: úpravu svalového napětí v orofaciální oblasti (nácvik sání, polykání); úpravu celkové tělesného svalového napětí; rozvoj motoriky rtů, jazyka, patrohltanového uzávěru; úpravu respirace, rezonance, fonace; rozvíjení rytmizace; nácvik sluchové diferenciace, percepce; nácvik vizuální percepce; rozvoj jemné i hrubé motoriky; rozvoj koncentrace, paměti, myšlení. Při práci s mentálně postiženými dětmi musíme mít na zřeteli určitá doporučení a zásady. V první řadě je nezbytné zjistit v jakém vývojovém stadiu řeči se dítě nachází a na toto stadium navázat v logopedické intervenci. Lechta (2002) zdůrazňuje, že chronologický věk u mentálně postiženého není rozhodující, protože neodpovídá věku mentálnímu (verbálnímu). Podle Sováka (in Lechta, 2002), který vymezil zásady pro výstavbu řeči mentálně retardovaných dětí, postupujeme vždy od základního řečového materiálu (hlasu), přes významové zvuky až k tvorbě pojmů. Začínáme stupněm řeči, kterého již dítě bezpečně dosáhlo. Schopnosti dítěte jsou determinovány řadou specifik, vyplývajících z postižení intelektu, z nichž největší význam pro vývoj řeči má hloubka mentálního postižení, zasahující celý potenciál rozvoje dítěte. Lechta (2002) uvádí, že zatímco zdravým dětem stačí k navození podmíněného spoje minimum opakování (1-2 krát), u mentálně postižených musíme obdobnou situaci reprodukovat ( krát). Také imitace je výrazně narušena pro poruchu intelektu. Zatímco u zdravých dětí je vrozenou aktivitou, u mentálně postižených se v mnoha případech nevyskytuje. Děti neprojevují zájem učit se z napodobování druhých, v těžších případech ani nenavazují oční kontakt. Při práci s mentálně postiženými dětmi maximálně využíváme krátkodobá cvičení hravou formou s využitím dostatečného množství adekvátních pomůcek s ohledem k individuálním možnostem a schopnostem dítěte (Lechta, 2002).

20 Účinným stimulátorem řečových schopností těchto dětí je hudba, účelné je spojení hudby s pohybem, zpěvem, poslechem, dechovým cvičením. Dodržujeme zásadu rytmizace, využívající rytmu při rozvíjení verbálních a motorických dovedností (Pokorná, 1982). Vzhledem k opožděnému řečovému vývoji, který je promítán již do časných raných stadií vývoje dítěte (při hře s mluvidly, žvatlání, imitaci atd.), preferujeme spíše rozvoj obsahové stránky řeči před nácvikem artikulačně přesné řeči (formální stránky). Snažíme se poskytnout dětem správný řečový vzor a apelujeme v tomto směru i na rodinu (Lechta, 2002). Řeč, kterou k dítěti promlouváme, by měla být klidná, srozumitelná a jednoduchá s častým opakováním a postupným, nenásilným rozšiřováním jak aktivní, tak pasivní slovní zásoby. Mluva musí odpovídat obsahové, gramatické i artikulační jazykové normě a měli bychom ji přizpůsobovat individuálním potřebám a zájmům dítěte, abychom tak zvyšovali jeho zájem komunikovat, který je u mentálně postižených dětí oslabený. Mentální retardace se netýká pouze časového opožďování, ale jedná se o změny, týkající se struktury celé osobnosti. Mentální postižení se v různé míře promítá i do sféry komunikačních kompetencí osob s mentální retardací. U mentálně postižených převažuje mechanická paměť nad logickou, tedy nad zprostředkovanými způsoby zapamatování. Nedokáží z vnímaného vyčlenit podstatné. Zásadní a určující vliv na řečový vývoj má stupeň mentálního postižení a specifická je i logopedická intervence u těchto jedinců.

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno Downův syndrom Renata Gaillyová OLG FN Brno Zastoupení genetických chorob a vývojových vad podle etiologie 0,6 %-0,7% populace má vrozenou chromosomovou aberaci incidence vážných monogenně podmíněných

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE Řeč a správné vyjadřování, je vizitkou každého člověka. Každý rok roste počet dětí v mateřských školách, u kterých je přítomná narušená komunikační

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Aktivizace osob

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mentální postižení, osoby s mentálním postižením

Mentální postižení, osoby s mentálním postižením Mentální postižení, osoby s mentálním postižením Mentální retardace je vývojová porucha rozumových schopností demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Verbální komunikace Počátky slovního dorozumívání dle výzkumných zjištění

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Tam,kde postižení není překážkou. Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha

Tam,kde postižení není překážkou. Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha Tam,kde postižení není překážkou Mezinárodní konference na podporu inkluzívního vzdělávání v ČR 30.11.-1.12.2011, Praha Centrum podpory inkluzivního vzdělávání Most Příklady dobré praxe ZŠ a MŠ Bílý Potok

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště OSTRAVA Inspekční zpráva Soukromá zvláštní a pomocná škola pro žáky s více vadami, s. r. o. Sokolská 1, 739 32 Vratimov Identifikátor školy: 600 026 213 Zřizovatel:

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ Č. j.: MSMT-76/4- - Vytvoření textu podle zadaných kritérií A - Korespondence: text zadání, obsah, téma B - Požadavky na naplnění komunikační situace (styl/útvar)

Více

Příčiny a projevy abnormálního vývoje

Příčiny a projevy abnormálního vývoje Příčiny a projevy abnormálního vývoje Ústav histologie a embryologie 1. LF UK v Praze MUDr. Filip Wagner Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie (B02241) 1 Vrozené vývojové vady vývojové poruchy

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Obsah 1. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU 2. CÍLE PROJEKTU 3. METODY A

Více

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) Charakteristika předmětu Výuka tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. V tomto období je nejdůležitější probouzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření kladného

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště OSTRAVA Inspekční zpráva Speciální školy při Městské nemocnici Ostrava - Fifejdy, Ostrava - Poruba, Ukrajinská 19 Ukrajinská 19/1535, 708 00 Ostrava-Poruba Identifikátor

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8 května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost- sociálně výchovná

Více

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného 12. Profesní poradenství specifickému uživateli uživatel s mentálním postižením Nezaměstnaní lidé s mentálním postižením představují skupinu uživatelů, kteří se v okolním světě orientují obtížněji než

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Somatopedie a logopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole a na zapojení do kolektivu vrstevníků.

Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole a na zapojení do kolektivu vrstevníků. S P R Á V N Á V Ý S L O V N O S T Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole a na zapojení do kolektivu vrstevníků. Správná mluva je

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ. Vytvoření textu podle zadaných kritérií A téma, obsah B komunikační situace, slohový útvar. Funkční užití jazykových prostředků A pravopis, tvarosloví

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016

Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016 Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016 Ústní zkouška ze všeobecně vzdělávacích předmětů dějepis, základy společenských věd Žák přesně ovládá požadované poznatky, fakta,

Více