ANALÝZA O ROZSAHU A OBSAHU KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ NA PODNIKOVÉ ÚROVNI A KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ VYŠŠÍHO STUPNĚ ZA ROK 2020

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA O ROZSAHU A OBSAHU KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ NA PODNIKOVÉ ÚROVNI A KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ VYŠŠÍHO STUPNĚ ZA ROK 2020"

Transkript

1 ANALÝZA O ROZSAHU A OBSAHU KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ NA PODNIKOVÉ ÚROVNI A KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ VYŠŠÍHO STUPNĚ ZA ROK 2020 Praha, říjen 2020 Materiál byl realizován v rámci projektu ČMKOS 320a ZP 2020 Budoucnost práce investice do lidí a posilování sociálního dialogu, který je financován z prostředků státního rozpočtu ČR prostřednictvím MPSV ČR.

2 1 KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ NA VYŠŠÍ ÚROVNI Rozsah a průběh kolektivního vyjednávání na vyšší úrovni Pokrytí kolektivními smlouvami vyššího stupně Seznam KSVS pro rok 2020 uzavřených v působnosti ČMKOS Seznam KSVS pro rok 2020 uzavřených OS mimo rámec ČMKOS Účinnost KSVS Spolupráce smluvních stran Vývoj mezd a platů a podmínky odměňování sjednané v KSVS Vývoj průměrné nominální a reálné mzdy Vývoj minimální mzdy a přehled o sjednávání minimální mzdy v KSVS Podmínky odměňování sjednané v KSVS Pracovní podmínky sjednané v KSVS Pracovní doba a dovolená Podmínky vývoje zaměstnanosti, odborný rozvoj a odstupné při skončení pracovního poměru Překážky v práci Zaměstnanecké výhody sjednané v KSVS Bezpečnost práce Rozšiřování závaznosti KSVS Rozšíření závaznosti KSVS KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ NA PODNIKOVÉ ÚROVNI Informace o pracovních a mzdových podmínkách sjednaných v kolektivních smlouvách Sběr dat, obsah a výstupy šetření Využívání počítačového programu IPP Spolupráce smluvních stran Podmínky pro činnost odborových organizací Pluralita odborových organizací Odměňování zaměstnanců Formy odměňování sjednané v PKS Mzdový vývoj sjednaný v PKS Tarifní mzdy a jejich úroveň Zařazování zaměstnanců do tarifních tříd Minimální mzda sjednaná v PKS Příplatky ke mzdě a další složky mzdy

3 2.4 Vývoj mezd a odpracované doby v podnicích, které uzavřely kolektivní smlouvu Pracovní podmínky sjednané v PKS Délka pracovní doby Uplatňování konta pracovní doby Zvýšení nároku na dovolenou Odstupné Oblast zaměstnanosti, opatření pro rovné zacházení se zaměstnanci a podpora slaďování profesního a rodinného života Agenturní zaměstnávání Překážky v práci Zaměstnanecké výhody sjednané v PKS Ubytování a doprava zaměstnanců Stravování zaměstnanců Penzijní a životní pojištění Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti Kolektivní vyjednávání ve veřejných službách a správě Spolupráce smluvních stran Pluralita odborových organizací Platy zaměstnanců Pracovní a sociální podmínky Výsledky kolektivního vyjednávání v obcích a krajích Rozdíly v kolektivním vyjednávání u obcí a krajů Tvorba sociálního fondu KOORDINACE KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ Promítnutí cílů vyhlášených Sněmem ČMKOS do kolektivních smluv PŘÍLOHY A TABULKY

4 1 KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ NA VYŠŠÍ ÚROVNI 1.1 Rozsah a průběh kolektivního vyjednávání na vyšší úrovni Pokrytí kolektivními smlouvami vyššího stupně Na rok 2020 z celkového počtu 31 odborových svazů sdružených v ČMKOS uzavřelo 15 odborových svazů celkem 17 kolektivních smluv vyššího stupně. Většina 16 kolektivních smluv vyššího stupně, je určena pro zaměstnance v podnikatelské sféře, jedna se vztahuje na zaměstnance ve státní službě (více viz bod Seznam KSVS pro rok 2020 uzavřených v působnosti ČMKOS). 4

5 1.1.2 Seznam KSVS pro rok 2020 uzavřených v působnosti ČMKOS č. Odborový svaz Zaměstnavatelský svaz Platnost KSVS 1. OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu 2. OS ECHO, Český odborový svaz energetiků Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu Český svaz zaměstnavatelů v energetice 3. OS ECHO Svaz chemického průmyslu České republiky 4. OS KOVO Asociace leteckých a kosmických výrobců 5. OS KOVO Elektrotechnická asociace České 6. OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR, Česko-moravské odborové sdružení 7. OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR 8. OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR 9. OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR republiky Asociace Českého papírenského průmyslu Česká asociace zaměstnavatelů v lesním hospodářství, Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství VEOLIA Svaz zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků 10. OS Stavba, OS pracovníků dopravy, Svaz podnikatelů ve stavebnictví silničního hospodářství autoopravárenství v České republice Čech a Moravy 11. OS dopravy Svaz dopravy ČR Sekce silniční 12. Odborový svaz energetiky a hornictví (Severočeské sdružení) 13. OS pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy 14. ČMOS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu 15. Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb 16. OS pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví 17. ČMOS civilních zaměstnanců armády ČMOS pracovníků školství OS státních orgánů a organizací OS zdravotnictví a sociální péče dopravy Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu Asociace textilního-oděvníhokožedělného průmyslu Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Svaz bank a pojišťoven Vláda ČR , ve znění dodatku č. 1 a č , ve znění dodatku č. 1, č. 2 a č , ve znění dodatku č. 1, č. 2, č. 3, č. 4 a č , ve znění dodatku č. 1 (s prolongací do 2020) (s možností prolongace do ) 2019, ve znění dodatku č. 1 (s prolongací do 2020) , ve znění dodatku č , ve znění dodatku č. 1 a č (s možností prolongace do ) , ve znění dodatku č. 1 a č. 2 (s prolongací do 2020) , ve znění dodatku č. 1 (s prolongací do 2021) 5

6 1.1.3 Seznam KSVS pro rok 2020 uzavřených OS mimo rámec ČMKOS Kromě KSVS OS sdružených v ČMKOS bylo pro rok 2020 odborovými svazy, které působí mimo ČMKOS, uzavřeno ještě dalších 6 KSVS (převzato ze seznamu MPSV ČR, 1. OS pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Sekce silničního hospodářství a Svaz dopravy ČR Sekce silničního hospodářství KSVS na rok 2020 s možnou prolongací do OS pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Sekce silničního hospodářství a Svaz dopravy ČR Sekce silničního hospodářství KSVS (pro akciové společnosti a s.r.o.) na rok 2020 s možnou prolongací do OS pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Sekce MHD + VSD a Svaz dopravy ČR Sekce MHD KSVS na léta OS skla, keramiky a porcelánu a Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR KSVS na rok , ve znění dodatku č Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy Asociace svobodných odborů České republiky ASO a Zemědělský svaz ČR KSVS na rok Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy Asociace svobodných odborů České republiky ASO a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů KSVS na rok Účinnost KSVS Roční období účinnosti KSVS je dlouhodobě nahrazováno víceletým obdobím. Aktuální stav je takový, že pouze 4 KSVS jsou uzavřeny pro rok Čtyři KSVS jsou uzavřeny na období 2 let, 2 KSVS na období 3 let, 4 KSVS na období 4 let a 3 KSVS na období 5 let. Mzdové části jsou však u převážné většiny KSVS i nadále sjednávány s roční platností a pro příslušný kalendářní rok jsou pak měněny číslovanými dodatky ke KSVS. 1.2 Spolupráce smluvních stran Vyšší kolektivní smlouvy (viz tabulka níže) se zaměřují zejména na konkretizaci rozsahu a obsahu poskytovaných informací (dlouhodobě upraveno v cca 60 % KSVS), konkretizaci rozsahu a obsahu materiálů, které mohou zaměstnavatelé přijímat pro projednání s odborovou organizací (dlouhodobě upraveno v cca polovině KSVS). Dále závazky zaměstnavatelů ohledně výběru členských příspěvků formou srážky ze mzdy (dohodnuto ve všech KSVS), zabezpečení místnosti pro činnost odborových organizací (dlouhodobě upraveno v cca 90 % KSVS) a vybavení místnosti pro činnosti odborové organizace (dohodnuto v cca 80 % KSVS). 6

7 Podmínky pro činnost odborových organizací Rok Úprava bližších podmínek postupu při: KSVS (%) KSVS (%) KSVS (%) KSVS (%) KSVS (%) - informování odborové organizace 56,3 64,3 53,3 50,0 50,0 - projednávání s odborovou organizací 43,8 57,1 53,3 50,0 50,0 Úprava bližších podmínek o rozsahu: - informování odborové organizace nad rámec ZP 56,3 64,3 60,0 56,3 56,3 - projednávání s odborovou organizací nad rámec 43,8 50,0 46,7 43,8 43,8 ZP Výběr členských příspěvků pro ZO srážkami 93,8 100,0 100,0 100,0 100,0 ze mzdy Pojistné za dlouhodobě uvolněné funkcionáře 12,5 14,3 13,3 12,5 12,5 Konkretizace podmínek pro činnost ZO, a to: - používání místností zaměstnavatele 87,5 85,7 86,7 87,5 87,5 - příspěvek zaměstnavatele na činnost ZO 18,8 14,3 20,0 25,0 25,0 - vybavení místností (internet, kopírka, telefon 81,3 78,6 80,0 81,3 81,3 apod.) - úhrada nákladů na podklady pro činnost ZO 62,5 57,1 60,0 62,5 62,5 - jiné podmínky 18,8 7,1 20,0 25,0 25,0 Vytvoření komise pro výklad a plnění závazků 50,0 42,9 60,0 56,3 56,3 IPP Tabulky D19 a D Vývoj mezd a platů a podmínky odměňování sjednané v KSVS V úvodní části této kapitoly je uveden přehled o vývoji průměrné nominální a reálné mzdy od roku 2013 do roku 2019 (včetně charakteristiky vývoje průměrné mzdy v roce 2020). Dále informace o vývoji průměrných mezd za I. pololetí 2020, očekávaný vývoj mezd a platů za rok 2020 a informace o vývoji minimální mzdy (v ČR i v zahraničí). Údaje jsou čerpány z databáze Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ ) a Informačního systému o průměrném výdělku (dále jen ISPV ). Ve druhé části je uveden přehled závazků tykajících se mzdového vývoje a dalších složek mzdy dohodnutých v KSVS dle výstupu Informací o pracovních a mzdových podmínkách sjednaných v kolektivních smlouvách na rok 2020 (dále jen IPP ). 7

8 1.3.1 Vývoj průměrné nominální a reálné mzdy Přehled vývoje průměrné nominální a reálné mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v letech 2013 až 2019 Rok Národní hospodářství (v Kč) Index nominální mzdy meziroční 99,9 102,9 103,2 104,4 106,8 108,1 106,4 (%) Index spotřebitel. cen meziroční 101,4 100,4 100,3 100,7 102,6 102,2 102,9 (%) Index reálné mzdy meziroční (%) 98,5 102,5 102,9 103,7 104,2 105,9 103,5 Podnikatelská sféra (v Kč) * * Index nominální mzdy meziroční 99,6 103,0 103,1 104,4 * * (%) Index spotřebitel. cen meziroční 101,4 100,4 100,3 100,7 * * (%) Index reálné mzdy meziroční (%) 98,2 102,6 102,8 103,7 * * Meziroční nárůst/pokles v Kč * * Nepodnikatelská sféra (v Kč) * * Index nominální mzdy meziroční 101,0 102,5 103,7 104,6 * * (%) Index spotřebitel. cen meziroční 101,4 100,4 100,3 100,7 * * (%) Index reálné mzdy meziroční (%) 99,6 102,1 103,4 103,9 * * Meziroční nárůst/pokles v Kč * * Relace nepodnikatel. sféra/nh 100,9 100,5 100,9 101,1 * * (%) Relace nepodnikatelské sféra/ podnikatelská sféra (%) 101,1 100,6 101,1 101,3 * * Zdroj: Dle údajů ČSÚ na přepočtené počty zaměstnanců, * Od 1. čtvrtletí 2012 došlo k administrativnímu přesunu jednotek mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou. Toto třídění je zveřejněno ČSÚ naposledy za rok 2016 a od referenčního roku 2017 již není k dispozici. Průměrná hrubá mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů a bez náhrady mzdy/platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený je přepočtem průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou (plnou) pracovní dobu. 1 Předběžné údaje k

9 Charakteristika vývoje průměrné mzdy v roce 2019 Charakteristika vývoje mezd v roce (Zdroj: Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství v roce 2019 dosáhl 1 673,1 mld. Kč a byl tak nominálně o 7,5 % vyšší než v roce Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě vzrostla oproti roku 2018 o 4,6 %; mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání zvýšila o 0,4 p. b. na 29,6 %. Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely 44,7 % (v předchozím roce 45,1 %). Spotřebitelské ceny za celý rok 2019 se v porovnání s rokem 2018 zvýšily o 2,8 % (v roce 2018 vzrostly o 2,1 %). Průměrná hrubá měsíční nominální mzda za celý rok 2019 na přepočtené počty zaměstnanců dosáhla: v národním hospodářství výše Kč meziroční nominální nárůst činil 7,1 %, tj. o Kč. Průměrná reálná mzda vzrostla o 4,2 %. Průměrná reálná mzda zaznamenala nárůst o 4,2 % a i přes zvyšující se tempo růstu spotřebitelský cen se jednalo o významné posílení reálné úrovně této mzdy. Vývoj dynamiky průměrné nominální mzdy v národním hospodářství byl v prvních 3 čtvrtletích roku 2019 vyrovnaný, ve 4. čtvrtletí ale již nárůst průměrné nominální mzdy nedosahoval takové úrovně jako v předešlých čtvrtletích. V 1. čtvrtletí nominální mzdy vzrostly o 7,5 %, ve 2. čtvrtletí o 7,2 %, ve 3. čtvrtletí o 7,0 % a ve 4. čtvrtletí o 6,7 %. Ve 4. čtvrtletí průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství pokořila hranici třiceti šesti tisíc korun a dosáhla Kč. Ve většině odvětví tzv. veřejné služby a správy došlo v souhrnu k nadprůměrnému meziročnímu nominálnímu nárustu průměrného platu. V roce 2019 došlo k nejvýznamnějšímu průměrného platu v odvětvích vzdělávání s nárůstem o 12,5 % a v kulturní, zábavní a sportovní činnosti o 10,4 %. V odvětví zdravotní, sociální péče se zvýšil průměrný plat o 8,5 % a v odvětví veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení o 6,5 %. Mzdy zaměstnanců v malých firmách Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (subjekty s méně než 20 zaměstnanci) v roce 2019 činila Kč, tj. 73,1 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství. Čistá (nominální) průměrná mzda Čistá (nominální) průměrná mzda (podle propočtů MPSV) zaznamenala nižší meziroční nárůst než průměrná nominální hrubá mzda v národním hospodářství (před zdaněním) u zaměstnanců bez dětí i u zaměstnanců s dětmi. Zatímco hrubé mzdy představovalo Kč (7,1 %), čistá mzda se zvýšila o cca Kč, tj. o 6,5 % u bezdětného zaměstnance, 2 MPSV: Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce

10 o 6,2 % u zaměstnance s jedním dítětem. U zaměstnanců se dvěma dětmi se čistá mzda zvýšila o 5,8 %, a u zaměstnanců se třemi a více dětmi se mzda zvýšila o 5,4 %. Základní charakteristiky vývoje mezd v roce 2019 Vývoj mezd v roce 2019 charakterizovaly zejména následující skutečnosti: mírné zpomalení dynamiky růstu meziroční průměrné nominální mzdy v národním hospodářství, významné kupní síly výdělků zaměstnanců, které bylo po letech 2018 a 2017 třetí největší od roku 2007, vyšší dynamika růstu mezd oproti nárůstu produktivity práce, mírné snížení (na makroúrovni) jak meziodvětvové diferenciace, tak i územní diferenciace mezd zaměstnanců, v zásadě stagnace mzdové diferenciace na úrovni jednotlivých zaměstnanců (na mikroúrovni). Produktivita práce a jednotkové náklady práce Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla ve sledovaném období meziročně o 1,8 % a zaostala o 2,4 p. b. za dynamikou průměrné reálné mzdy. Relace produktivity práce a mezd se promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu vzrostly nominálně o 5,2 % a reálně o 2,3 %, což však stále ještě vzhledem k příznivému ekonomickému vývoji nepředstavovalo vážnější riziko z pohledu konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili zaměstnavatelé v platební neschopnosti, jim byla vyplacena Úřadem práce ČR na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k poskytnuto 277,7 mil. Kč (o 20,5 mil. Kč více než ke konci předchozího roku), z toho nejvíc v hl. m. Praze (70,9 mil. Kč), Plzeňském kraji (49,2 mil. Kč), Středočeském kraji (41,7 mil. Kč), Jihomoravském kraji (29,7 mil. Kč) a Karlovarském kraji (17,6 mil. Kč). Průměrný evidenční počet zaměstnanců (Zdroj: Z údajů o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců (přepočtených na plně zaměstnané) za rok 2019 (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích) byl oproti předchozímu roku zaznamenán nárůst počtu zaměstnanců o 14,6 tis. Na nárůstu se podílely nefinanční podniky (o 13,5 tis.), vládní sektor (o 12,2 tis.), neziskové instituce sloužící domácnostem (o 2,5 tis.). Naopak v institucionálním sektoru domácnosti byl zaznamenán pokles průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (o12,2 tis.) a k poklesu došlo rovněž v sektoru finanční instituce (o 1,4 tis,). Ke počtu zaměstnanců došlo ve 12 odvětvích CZ-NACE. Největší nárůst byl zaznamenán v odvětvích vzdělávání (o 7,9 tis.), velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (o 6,9 tis.) a zdravotní a sociální péče (o 5,4 tis.). Největší pokles byl zaznamenán v odvětvích zpracovatelský průmysl (o 11,1 tis.), administrativní a podpůrné činnosti (o 5,2 tis.) a peněžnictví a pojišťovnictví (o 1,4 tis.). 10

11 Z hlediska krajů byl pouze ve čtyřech krajích zaznamenán nárůst počtu zaměstnanců. K největšímu nárůstu došlo v Hl. m. Praha (o 19,3 tis.), dále pak v Královéhradeckém kraji (o 2,6 tis.), v Jihomoravském kraji (o 2,1 tis.) a ve Středočeském kraji (o 0,5 tis.). Naopak největší pokles počtu zaměstnanců byl v Moravskoslezském kraji (o 3,3 tis.). V ostatních krajích se pokles počtu zaměstnanců pohyboval v rozmezí od -1,5 do -0,2 tis. Vývoj mezd podle odvětví (Zdroj: 8dcd-5df573c0a642?version=1.0) Podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE dosáhlo nejvyšší nominální průměrné mzdy odvětví peněžnictví a pojišťovnictví ( Kč). Druhá nejvyšší nominální průměrná mzda byla v odvětví informační a komunikační činnosti ( Kč) a třetí nejvyšší pak v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ( Kč). Celorepublikový průměr ( Kč) byl překročen také v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti ( Kč), veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení ( Kč), těžba a dobývání ( Kč), zdravotní a sociální péče ( Kč), a vzdělávání ( Kč). Nejnižší nominální průměrná mzda byla v odvětví ubytování, stravování a pohostinství ( Kč), druhá nejnižší v odvětví administrativní a podpůrné činnosti ( Kč) a dále také v odvětví ostatní činnosti ( Kč), do kterého se řadí např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby apod. Vzhledem k vyššímu meziročnímu růstu průměrné měsíční mzdy ve srovnání s mírou inflace, která činila 2,9 %, ve všech odvětvích vzrostla kupní síla mzdy (v porovnání se stejným obdobím předchozího roku). Největší nárůst byl v odvětvích vzdělávání (nominálně o 12,5 % a reálně o 9,6 %), kulturní, zábavní a rekreační činnosti (nominálně o 10,4 % a reálně o 7,5 %) a zdravotní a sociální péče (nominálně o 8,5 %, reálně o 5,6 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace v roce 2019 poklesla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se snížil p 0,2 p. b. na 29,6 % 3. Mzdy podle velikosti zaměstnavatele (Zdroj: 8da8-320abd8026fd?version=1.0) Výše průměrné mzdy se lišila i z pohledu velikosti organizace. Čím více zaměstnanců organizace zaměstnává, tím vyšší je průměrná mzda. Nejnižší průměrná mzda byla ve velikostní kategorii do 19 zaměstnanců ( Kč). V této kategorie pracuje druhý nejvyšší počet zaměstnanců, 838,7 tis. (podle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ; přepočteno na plně zaměstnané). Nejvyšší průměrná mzda byla v kategorii a více zaměstnanců ( Kč), ve které pracuje nejvyšší počet zaměstnanců (1 009,6 tis.). Ve všech kategoriích došlo k nominálnímu nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy oproti předchozímu období. Největší nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy byl zaznamenán v kategoriích 50 až 99 zaměstnanců (nominálně o 7,9 % a reálně o 5,0 %). Naopak

12 nejmenší nárůst byl zaznamenán v kategorii 100 až 249 zaměstnanců (nominálně o 6,1 % a reálně o 3,2 %). Stejně jako v předchozím období v kategorii 20 až 49 zaměstnanců nastal pokles počtu zaměstnanců (o 20,8 tis.). Ke snížení počtu zaměstnanců došlo i v kategorii a více zaměstnanců (o 2,6 tis.) a v kategorii 500 a 999 zaměstnanců (o 0,6 tis.). V ostatních kategoriích počet zaměstnanců vzrostl, přičemž k nejvyššímu nárůstu došlo v kategorii 0 až 19 zaměstnanců (o 18,0 tis.). Mzdy podle krajů I v roce 2019 nadále pokračovalo dominantní postavení kraje Hl. m. Prahy, který úrovní průměrné měsíční mzdy převyšoval celorepublikový průměr o 24,7 %. Průměrná měsíční mzda v tomto kraji byla Kč. Nad úrovní průměrné měsíční mzdy, která činila Kč, byl už pouze Středočeský kraj ( Kč). S výjimkou Karlovarského kraje, všechny kraje překročily průměrnou měsíční mzdu Kč. Hranici Kč zdolaly dva kraje Plzeňský kraj ( Kč) a Jihomoravský ( Kč). Hranici Kč překonaly hned čtyři kraje Královéhradecký ( Kč), Liberecký ( Kč), Ústecký ( Kč) a Kraj Vysočina ( Kč). Nejpočetnější skupinu tvořilo pět krajů, které dosáhly na průměrnou mzdu v rozmezí Kč až Kč Jihočeský kraj ( Kč), Moravskoslezský kraj ( Kč), Olomoucký kraj ( Kč), Pardubický kraj ( Kč), Zlínský kraj ( Kč). Nejnižší průměrná měsíční mzda byla v Karlovarském kraji ( Kč), který jako jediný nepřekročil hranici Kč. Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku 4 (Zdroj: a9cf-6ed42142f596?version=1.0) (Zdroj: Vývoj mezd na úrovni mediánu Medián mzdy v roce 2019 činil Kč (ve mzdové sféře Kč, v platové sféře Kč) a byl oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o Kč. V platové sféře představoval tento rozdíl Kč; ve mzdové sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou Kč. Z toho vyplývá, že výdělky jednotlivých zaměstnanců ve mzdové sféře na rozdíl od sféry platové byly více diferencované. To bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. 4 Důležitým zdrojem informací o pracovních příjmech, resp. výdělcích jednotlivých zaměstnanců v České republice, které doplňují údaje ČSÚ, jsou data získaná z pravidelného statistického šetření o průměrném výdělku (ISPV). Na rozdíl od podnikového výkaznictví ČSÚ, které vychází z údajů o evidenčním počtu zaměstnanců a vyplacených mzdách za ekonomický subjekt, jehož účelem je makroekonomický pohled na mzdy, ISPV poskytuje data o mzdové úrovni jednotlivých skupin zaměstnanců i podle profesní struktury (včetně rozdělení na ženy a muže). Ve výsledcích o průměrných mzdách ČSÚ a ISPV jsou rozdíly, které vyplývají zejména z odlišné definice podnikatelské a nepodnikatelské sféry ČSÚ a mzdové a platové sféry ISPV, rozdílného způsobu přepočtu zaměstnanců apod. 12

13 Proti výraznějšímu posílení mzdové diferenciace působila skutečnost, že průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídích pracovníků a manažerů (klasifikace CZ-ISCO, hlavní třída 1) bylo nižší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 0,1 p. b.). Výdělková úroveň žen a mužů Průměrná mzda mužů dosáhla v roce 2019 výše Kč a průměrná mzda žen Kč. Dynamika růstu průměrné mzdy žen byla o 1,4 p. b. vyšší než u mužů a činila 8,0 %. Rozdíl v průměrném výdělku mužů a žen činil Kč, relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů dosáhla 81,2 % a byla o 1,1 p. b. vyšší než v roce Hodnota mediánu mezd mužů činila ve sledovaném období Kč a mediánu mezd žen Kč. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové hodnoty výdělků žen a mužů představovalo 85,3 % (absolutní rozdíl Kč, což bylo o Kč méně než v případě průměru). Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku) se snížil o 0,5 p. b. na hodnotu 67,3 %. Opačně se vyvíjela relace růstu nižších a vyšších výdělků; dynamika výdělku v 9. decilu byla v roce 2019 meziročně o 0,1 p. b. vyšší než v 1. decilu. Rozložení mezd Výdělek nepřekračující Kč mělo pouze 1,1 % zaměstnanců ovšem např. v odvětví ubytování, stravování a pohostinství 5,6 % a v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí 4,1 %. Výdělek nepřesahující Kč mělo 9,1 % zaměstnanců (v roce 2018 se jednalo přibližně o 13,3 %) ovšem v odvětví ubytování, stravování a pohostinství 39,5 % zaměstnanců, v odvětví administrativní a podpůrné činnosti 32,6 % zaměstnanců a v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí 17,6 % zaměstnanců. Mzda převyšující Kč byla vyplacena 14,4 % zaměstnancům (v roce 2018 mzda vyšší než Kč byla vyplacena 11,6 %) v oddílech IT a informační činnosti 51,0 % zaměstnanců, v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví 46,0 % a v oddíle telekomunikační činnosti 41,2 %. Oproti tomu v odvětví ubytování, stravování a pohostinství tuto mzdu pobíralo pouze 1,9 % zaměstnanců. K nadprůměrně odměňovaným profesím v roce 2019 patřili např. nejvyšší představitelé společností (s průměrnou mzdou Kč), lékaři specialisté ( Kč), strojní inženýři ( Kč) nebo učitelé na VŠ a VOŠ ( Kč). K nejhůře odměňovaným profesím patřili zejména švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech ( Kč), pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur ( Kč) nebo uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech ( Kč). Mzda podle vzdělání Čím vyššího vzdělání zaměstnanec dosáhl, tím vyšší měl zpravidla průměrnou mzdu. Např. zatímco zaměstnanec s maturitou pobíral v průměru mzdu ( Kč) téměř ve výši celorepublikové průměrné mzdy, vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec měl ve sledovaném období průměrnou mzdu cca 1,5 vyšší (její úroveň dosáhla Kč). Z hlediska věku patřili k nejlépe placeným zaměstnanci ve věku let, a to ve všech hlavních vzdělanostních kategoriích s výjimkou kategorie základní a nedokončené vzdělání. Největší rozdíly byly zaznamenány u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Průměrná mzda těchto zaměstnanců ve věku do 29 let činila Kč (1,2násobek průměru dané věkové kategorie), ve věku let dosáhla Kč (1,5násobek) a ve věku 50 a více let dosáhla úrovně Kč (1,6násobek). 13

14 Mzdy zaměstnanců v ČR podle státního občanství Absolutně nejvyšší průměrné mzdy Kč v roce 2019 v ČR dosáhli zaměstnanci s německým státním občanstvím, a to jak v nemanuálních profesích ( Kč), tak i v manuálních ( Kč). Druhou nejlépe placenou skupinou zaměstnanců s průměrnou mzdou Kč, avšak 2,5krát nižší než nejlépe placení Němci, byli pracovníci ze Slovenska. Více než tuzemští zaměstnanci si vydělali ještě občané Ruské federace ( Kč) a Rumunska ( Kč). Naopak nejnižší průměrnou mzdu Kč pobírali zaměstnanci z Vietnamu, dále rovněž z Mongolska ( Kč) a z Ukrajiny ( Kč), u nichž převažuje výkon manuálních prací. Mzda zaměstnanců s invalidním důchodem Průměrná mzda zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu prvního nebo druhé stupně dosáhla úrovně Kč, u zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu třetího stupně byla o 626 Kč nižší a činila Kč (tj. 65 % průměrné mzdy všech zaměstnanců). Práce na tzv. kratší pracovní úvazky Přestože práce na tzv. kratší pracovní úvazky není v ČR rozšířena jako v jiných zemích, dochází v poslední době k jejímu většímu využívání. Ve sledovaném období průměrná mzda zaměstnance, který pracoval na zkrácený úvazek, meziročně vzrostla o 7,9 % na Kč (přepočteno na plný pracovní úvazek). Podrobné statistiky o výdělcích (včetně mzdové distribuce) jednotlivých skupin zaměstnanců z Informačního systému o průměrném výdělku jsou součástí hodnocení Očekávaný vývoj průměrné mzdy v roce 2020 (Zdroj: V prvním pololetí roku 2020 průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců dosáhla částky Kč a v meziročním srovnání činil přírůstek 909 Kč. Průměrná hrubá měsíční mzda tak nominálně rostla o 2,7 %, ale reálně poklesla o 0,7 %. 5 Přírůstek průměrné nominální mzdy v národním hospodářství ČR by se mohl v roce 2020 pohybovat v intervalu 2,2 3,8 %. Reálná mzda by mohla při zohlednění predikované míry cenové inflace vzrůst v letošním roce o cca 0,4 %. 6 5 Od 1. čtvrtletí 2017 ČSÚ přestal zveřejňovat průměrné mzdy tříděné na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru

15 1.3.2 Vývoj minimální mzdy a přehled o sjednávání minimální mzdy v KSVS Přehled o valorizaci minimální mzdy Období V Kč za měsíc V Kč za hodinu únor ,80 leden ,00 leden ,60 leden ,80 leden ,00 červenec ,00 leden ,30 červenec ,00 leden ,00 leden ,90 leden ,90 leden ,60 leden ,50 leden ,70 červenec , až ,10 srpen ,60 leden ,00 leden ,70 leden ,00 leden ,20 leden ,80 leden ,30 Zdroj: Základní sazby minimální mzdy se naposledy zvýšily s účinností od 1. ledna 2020, a to na Kč měsíčně. Nezvyšování minimální mzdy v letech vedlo k tomu, že byly výrazně oslabeny základní funkce minimální mzdy a významně poklesla její kupní síla a oslabila se tím úroveň ochrany osob pracujících za minimální mzdu. Stagnace minimální mzdy v uvedeném období způsobila její výrazné zaostávání za průměrnou mzdou, v roce 2018 se relace minimální mzdy k průměrné poprvé dostala na předkrizovou úroveň (tj. úroveň r. 2007). I přes uvedené minimální mzdy o Kč v roce 2020 se podle údajů Eurostatu (viz ) v podstatě nezměnilo postavení ČR v mezinárodním srovnání. Minimální mzda v ČR patří mezi nejnižší v Evropské unii, po přepočtu činí 546 euro. Z 22 členských zemí EU, v nichž je minimální mzda stanovena právním předpisem, vykazuje nižší minimální mzdu pouze Bulharsko (312 euro), Lotyšsko (430 euro), Rumunsko (461 euro) a Maďarsko (452 euro). Naopak řada zemí má minimální mzdu několikanásobně vyšší Lucembursko (2 142 euro), Nizozemí (1 680 euro), Belgie (1 626 euro), či Německo euro). Dvojnásobnou výši české minimální mzdy mají např. i ve Španělsku (1 108 euro), výrazně vyšší má i Slovinsko (941 euro) a lépe je na tom i Polsko (583 euro) a Slovensko (580 euro). 15

16 Vývoj průměrné hrubé mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců) a minimální mzdy v letech Rok Národní hospodářství (Kč) Index nominální mzdy meziroční (%) Index spotřebitelských cen meziroční (%) Index reálné mzdy meziroční (%) ,9 102,9 103,2 104,4 106,8 108,1 106,4 101,4 100,4 100,3 100,7 102,6 102,2 102,9 98,5 102,5 102,9 103,7 104,2 105,9 103,5 Minimální mzda (Kč) Meziroční index minimální mzdy (%) 106,2 100,0 108,2 107,6 111,1 110,9 109,4 Podíl MM/průměr. mzda 34,0 33,0 34,6 35,7 37,1 38,1 39,1 Zdroj: Dle údajů ČSÚ na přepočtené počty zaměstnanců Minimální mzda v členských zemích EU (kde je stanovena právním předpisem) a v některých dalších zemích (EURO/měsíc) Stát Belgie Bulharsko Česká republika Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko předběžné údaje 16

17 Slovinsko Slovensko Velká Británie Turecko USA Zdroj: Eurostat ( Meziroční rozdíly ve výši MM v ČR v letech 2011 až 2012 jsou způsobeny přepočtem na Euro, obdobně to platí i u dalších zemí, které nejsou členy Eurozóny, kde se projevují i změny kurzů jejich měn vůči Euru. V tabulce jsou uvedeny měsíční hodnoty národní minimální mzdy. V některých zemích není základní národní minimální mzda stanovena měsíční sazbou. Pro tyto země hodinové nebo týdenní sazby jsou přepočteny na měsíční sazby. Národní minimální mzda je vymahatelná soudní cestou, často po konzultaci se sociálními partnery, nebo existuje přímo národní mezioborová dohoda (to je případ v Belgii a Řecku). Minimální mzda se obvykle vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v zemi. Minimální mzdy jsou hrubé částky, tj. před srážkou daně z příjmu a příspěvků na sociální zabezpečení. Tyto srážky se liší od země k zemi. V tabulce nejsou (z členů EU) uvedeny údaje za Dánsko, Itálii, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko. V tabulce naopak je uvedené i Německo, které od roku 2015 zavedlo minimální mzdu. Úroveň minimální mzdy v ČR v letech 2011 až 2020 se v přepočtu na euro pohybovala od 319 do 546 EUR (v závislosti od kurzu koruny k euru). Nižší minimální mzda než v ČR je jen v Bulharsku, Chorvatsku, Lotyšsku, Maďarsku a Rumunsku. Odstup ČR od zemí, kde je dosahována nejvyšší úroveň minimální mzdy, je cca EUR Podmínky odměňování sjednané v KSVS Mzdový vývoj sjednaný v KSVS na rok 2020 Z celkového počtu 16 KSVS je konkrétní meziroční růst průměrné nominální mzdy sjednán pouze ve 3 KSVS, a to ve výši 3 a 4 %. V 7 KSVS je dohodnut nárůst tarifních (základních) mezd (v rozmezí 4,5 až 6,5 %) a v 7 KSVS bylo dohodnuto, že nárůst mezd bude odpovídat inflaci. Zbytek KSVS buď mzdový vývoj vůbec neupravuje, nebo se sociální partneři dohodli, že meziroční růst nominální mzdy bude předmětem kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni. Podle přístupu sociálních partnerů ke sjednávání vývoje mezd lze dohody o mzdovém vývoji obsaženém v KSVS rozdělit do tří skupin, a to: I. skupina KSVS garantují nárůst průměrné nominální mzdy Příklady dohod: U jednotlivých zaměstnavatelů vzroste průměrná nominální mzda za zaměstnance, kterým je poskytována mzda podle kolektivní smlouvy v příslušném kalendářním roce ve srovnání s předchozím kalendářním rokem minimálně o 3 %. Při zásadních strukturálních změnách ovlivňujících výši průměrné mzdy bude proveden přepočet na srovnatelnou základnu. Smluvní strany se dohodly, že v roce 2020 dojde u jednotlivých zaměstnavatelů k nárůstu průměrných nominálních mezd ve srovnání s rokem 2019 o 3 %. Přitom 17

18 průměrná nominální mzda zaměstnanců v jednotlivých kategoriích u jednotlivých zaměstnavatelů v roce 2020 vzroste ve srovnání s rokem Plnění tohoto závazku bude vyhodnocováno smluvními stranami podnikových kolektivních smluv čtvrtletně s tím, že podkladem pro hodnocení bude skutečný vývoj nominálních mezd v organizaci. Z výpočtu bude vyloučen objem mzdových prostředků vyplacených na manažerské platy a odpovídající počet manažerů. S ohledem na proměnlivost množství práce bude proveden přepočet na srovnatelnou základnu rozsahu přesčasové práce a práce o sobotách a nedělích. Prostředky použité pro mezd budou použity zejména pro posílení tarifních mezd v případě, že se u zaměstnavatele uplatňuje systém tarifních mezd. Zaměstnavatelé provedou takové úpravy mzdových předpisů, aby při splnění daných kritérii, nutných pro výplatu mzdových plnění, vzrostla průměrná mzda zaměstnanců odvětví nejméně o 4 % oproti úrovni mezd předchozího roku. Bližší podmínky budou specifikovány v PKS jednotlivých firem. II. skupina KSVS garantují (usilují) reálné mzdy Příklady dohody: Zaměstnavatelé se zavazují, v rámci snahy o reálné mzdy, brát zřetel jak na oprávněné zájmy zaměstnanců, tak i na výkonnost společnosti, její aktuální ekonomickou situaci a postavení na trhu. V případě, že zaměstnavatel vykáže v předchozím období dobré výsledky hospodaření vyjádřené některým z uvedených ukazatelů (např. zisk po zdanění, EBITDA, bilanční cash flow atp.), budou sociální partneři na podnikové úrovni hledat vhodný způsob a formu mzdového plnění. Výše mzdového plnění by měla zohlednit míru inflace, životních nákladů zaměstnanců a odpovídat ekonomickým možnostem zaměstnavatele, výkonnosti a sociálnímu postavení jednotlivých skupin zaměstnanců a situaci na trhu práce. Účastníci smlouvy se dohodli, že reálné mzdy zaměstnanců po dobu účinnosti této smlouvy nepoklesnou. Pokud by došlo v důsledku poklesu odbytu ke zhoršení hospodářských výsledků nebo k vyššímu nárůstu inflace proti předpokladu uplatněnému vládou při sestavování státního rozpočtu a tím i k ohrožení plnění tohoto závazku, bude o tomto ustanovení z podnětu kterékoliv z účastníků znovu jednáno, a to na úrovni této smlouvy (bude-li se jednat o 3 nebo více zaměstnavatelů) nebo na úrovni podnikové kolektivní smlouvy (bude-li se jednat o méně než 3 zaměstnavatele). Plnění tohoto závazku se hodnotí průběžně v jednotlivých kalendářních letech, a to při kontrole plnění smlouvy. Forma a způsob nominálních mezd, stejně jako případný nárůst reálných mezd, se sjednávají v podnikové kolektivní smlouvě. Zaměstnavatelé se zavazují, že po dobu účinnosti této kolektivní smlouvy navýší v každém kalendářním/finančním roce mzdy nevedoucích zaměstnanců provozů prodejen o průměrnou roční míru inflace za minulý kalendářní rok zveřejňovanou Českým statistickým úřadem, a to za předpokladu vykázaných pozitivních hospodářských výsledků u jednotlivých zaměstnavatelů. Tento závazek se považuje za splněný, pokud ke mezd u nevedoucích zaměstnanců provozů prodejen dojde v průměru tedy při zohlednění celkového navýšení mezd všech nevedoucích zaměstnanců provozů prodejen dojde k navýšení v průměru alespoň o průměrnou roční míru inflace. 18

19 Svaz zavazuje zaměstnavatele, aby v rámci podnikového kolektivního vyjednávání, nejpozději do jednoho měsíce po uzavření této kolektivní smlouvy, případně dodatku týkajícího se mzdového nárůstu, stanovili formou konkrétního čísla nebo konkrétně stanovené závislosti předpokládaný nárůst průměrného výdělku (bez ostatních osobních nákladů) pro rok 2020, ve srovnání s rokem 2019 do konce března Smluvní strany budou usilovat o zachování růstu mezd odvozeného z tempa ekonomického růstu, produktivity práce, míry inflace, úrovně reálných mezd s přihlédnutím k životním nákladům zaměstnanců. III. skupina KSVS upravující tarifních (základních) mezd, mzdových příplatků, resp. i dalších složek mzdy a současně obsahují ustanovení o úpravě mezd v PKS Příklady dohody: Základní tarifní mzdy (i základní smluvní mzdy u nemanažerských profesí) budou k navýšeny o 5 % oproti roku Konkrétní pravidla a podmínky tohoto navýšení základních tarifních mezd budou stanoveny pro každého zaměstnance a to za podmínek dojednaných v podnikových kolektivních smlouvách jednotlivých společností. Pokud inflace k záři 2020 převýší hranici 3,2 % alespoň o jednu desetinu procenta, zaměstnavatel vyplatí ve mzdě za říjen 2020 jako kompenzaci inflace jednorázovou odměnu vypočtenou ze základní měsíční mzdy každého oprávněného zaměstnance, a to ve výši skutečné srpnové inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen procentní změnou průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců zjištěné ze zdrojů českého statistického úřadu, ponížené o 3,2 %. Do odměny se započtou všechny složky mzdy, závisejících na základní mzdě /příplatky, pololetní odměny,../, a to za období leden - prosinec 2020, tj. 12 měsíců, a to s přepočtením na konkrétní částku se zaokrouhlením na 50 Kč nahoru. Výše této odměny ze základní mzdy bude započtena do průměrné základní mzdy pro potřeby vyjednávání úprav mezd v následujícím roce. Jiné typy závazků: Přírůstek průměrné mzdy zaměstnanců se bude, zejména v závislosti na výkonnosti zaměstnavatele a jeho finanční situaci přizpůsobovat růstu životních nákladů. Zaměstnavatel se zavazuje udržovat výši reálné mzdy tak, že garantuje navyšováni mezd o 1 % nad skutečnou inflaci každému zaměstnanci, a to dle skutečné inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen procentní změnou průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců zjištěné ze zdrojů Českého statistického úřadu k srpnu Zaměstnavatel se zavazuje, že dojde v roce 2020 k navýšení reálných mezd zaměstnanců o 4 % oproti roku V případě, že zaměstnavatel vykáže v předchozím období kladné výsledky hospodaření vyjádřené některým z uvedených ukazatelů (např. zisk po zdanění, EBITDA, bilanční cash flow atp.) bude zahájeno na podnikové úrovni jednání o navýšení mezd zaměstnanců. Smluvní strany, vědomy si odpovědnosti za rozvoj odvětví, stabilizaci kvalifikovaných zaměstnanců a zachování sociálního smíru, se dohodly, že přiměřeně k výkonnosti jednotlivých zaměstnavatelů budou podporovat růst reálných mezd. Růst mezd je 19

20 předmětem zejména podnikového kolektivního vyjednávání a je odvislý zejména od růstu produktivity práce a míry inflace. Přehled o vývoji mezd sjednaném ve vyšších kolektivních smlouvách v letech Název KSVS OS ECHO Svaz chemického průmyslu OS ECHO Český svaz zaměstnavatelů v energetice OS KOVO Elektrotechnická asociace OS KOVO Asociace leteckých výrobců Meziroční růst průměrné nominální mzdy sjednaný v KSVS TM* TM min. o 1,5 % na úrovni inflace TM a příplatků min. o 1,5 % ** + TM o 1,5% min. NM*** + TM o 2% NM o 1,5 % o 1,5 % 2 % 2 % 2 % NM o 3 % + TM o 2,3% NM o 2 % TM + TM NM o 2 % NM o 3 % + TM o 5 % NM o 3 % NM o 3 % + TM o 4,5 % NM o 3 % NM o 3 % OS KOVO Svaz sléváren OS Stavba Svaz zaměstnavatelů ve stavebnictví TM TM platnost do TM o 1,5 % TM o 3,1 % TM o 6,5 % TM o 7,5 % TM o 9,1 % TM o 6,5 % OS hornictví Svaz důlního a naftového průmyslu OS peněžnictví Svaz bank a pojišťoven OS pohostinství Svaz obchodu a cest. ruchu OS DLV Asociace zaměstnavatelů v lesním hospodářství neuprav. neuprav. neuprav. TM neuprav. neuprav. neuprav. mezd podle podm. platnost do neuprav. neuprav. TM - celk. objemu mzd. prostř. nejméně o 1 % o 5 % - neuprav neuprav o 3 % celk. objemu mzd. prostř. nejméně o 1 % o 3 % neuprav o 4 % OS DLV Svaz Veolia Malá Voda OS DLV Asociace papírenského pr. OS DLV Svaz zaměstn. dřevozprac. průmyslu o 2,5 % neuprav. neuprav. TM a příplatků platnost do TM o 1 % o 1 % - PM**** o 1 % o 1 % TM o 5 % TM o 5 %

21 OS DLV Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků OS TOK Asociace TOK průmyslu Unie zaměst. obchodu, logistiky a služeb Svaz obchodu (UZO) OS pošt., telekomunik. a novinových služeb Český svaz zaměst. pošt, telekom. a distribuce tisku OS dopravy Svaz dopravy ČR, sekce silniční dopravy OS energetiky a hornictví Svaz důlního a naftového průmyslu platnost do na úrovni r neuprav. na úrovni r platnost do platnost do NM o 3 % 21 platnost do NM o 4 % NM o 6 % - NM o 7 % NM o 4 % neuprav. neuprav. neuprav. neuprav. neuprav neuprav neuprav neuprav Zdroj: dle údajů OS. V případě, že sociální partneři v KSVS nesjednávají přímo nárůst průměrné nominální mzdy, ale dohodnou nárůst tarifních (základních) mezd, příplatků, resp. i dalších složek mzdy, výše uvedené údaje jsou odhady OS a ČMKOS na základě struktury mezd v jednotlivých odvětvích. *) TM tarifní mzda, **) reálná mzda, ***) NM nominální mzda, ****) PM průměrná mzda Tarifní mzda a další složky mzdy sjednávané v KSVS Tarifní mzda Tarifní systémy odměňování jsou v posledních letech sjednávány v méně než polovině KSVS. Pokud jde o počet tarifních tříd, převládá dvanáctistupňový tarifní systém. Letos je sjednán v 31 % KSVS (dtto v roce 2019). Tabulka IPP D1 Mzdové tarify jsou sjednávány jako minimální a nepodkročitelné. Pokud jde o valorizaci tarifních mezd, níže uvedený přehled ukazuje, že se počet KSVS s meziroční valorizací mzdových tarifů od období krize výrazně zvýšil. Vyšší úroveň tarifních mezd (v působnosti ČMKOS) je letos dohodnuta v 7, tj. 44 % KSVS. Přehled o počtech KSVS upravujících růst mezd formou mzdových tarifů Rok % KSVS IPP Tabulka D15 Úroveň mzdových tarifů ve dvanáctistupňovém tarifním systému je v jednotlivých KSVS značně diferencována a vyjednání o nich bylo i letos mimořádně náročné. Průměrná hodnota tarifní mzdy v prvním tarifním stupni nižší než Kč, tj. nižší než minimální

22 mzda platná pro rok 2020, je letos vykázána ve 4 KSVS (dtto v roce 2019). Podrobný přehled o výši sjednaných tarifních mezd je k dispozici ve výstupech IPP Tabulky D1, D2. Zařazování zaměstnanců Podmínky pro zařazování zaměstnanců do tarifních tříd (stupňů) jsou letos sjednány v 62,5 % KSVS (dtto v roce 2019). IPP Tabulka D16 Mzdové příplatky sjednané v KSVS KSVS se zaměřují zejména na úpravu příplatků za práci přesčas, za práci v nočních směnách, za práci o sobotách, nedělích a za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí. Přehled příplatků sjednaných v KSVS nad rámec zákoníku práce a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Rok přesčas (vyšší než 25 % PV*) Příplatky za práci (%) KSVS v noci ve ztíženém a zdraví (vyšší než 10 % škodlivém pracovním PV prostředí** a sjednané jinak) 22 o sobotách a nedělích (vyšší než 10 % PV a sjednán jinak) IPP Tabulka D8; PV-průměrný výdělek; ** vyšší než 10 % základní sazby minimální mzdy Jak ukazuje výše uvedený přehled, počet KSVS upravující příplatky vykazuje dlouhodobě téměř u všech příplatků obdobné hodnoty. Pokud jde o výši příplatku: - za práci přesčas ve všední pracovní den v 1 KSVS, došlo k navýšení příplatku na 30 % průměrného výdělku zaměstnance, v ostatních KSVS zůstává příplatek na úrovni zákona, tj. ve výši 25 % průměrného výdělku; o sobotách a nedělích sjednán ve 4 KSVS, hodnoty se pohybují od 35 do 50 % průměrného výdělku zaměstnance;

23 - za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí (dle 117 ZP příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy). Vyšší příplatek je letos sjednán v 10, resp. 63 % KSVS, z toho v 1 KSVS ve výši 15 % minimální mzdy a v 9 KSVS je příplatek sjednán absolutní částkou, která se pohybuje v rozmezí od 8 do 15 Kč za hodinu práce v tomto prostředí; - za práci v noci (dle 116 ZP -za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku). Vyšší příplatek, a to v hodnotě 15 % průměrného výdělku, je letos sjednán ve 3 KSVS. Možnost sjednat příplatek za práci v noci jinak, než procentem z průměrného výdělku byla letos využita v 5 KSVS (v letech 2016 až 2019 v 5 KSVS). Příplatek je sjednán absolutní částkou v Kč/hod a pohybuje se v rozmezí od 11,50 do 22 Kč/hod. (v roce 2019 od 11,50 do 21 Kč/hod.). V 1 KSVS byla zvolena kombinace obou možností, tj. za práci v noci přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku, minimálně však 22 Kč za hodinu; - za práci o sobotách a nedělích (dle 118 ZP za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku). Hodnota vyšší než 10 % průměrného výdělku je v roce 2020 sjednána v 5 KSVS (navýšení se pohybuje od 15 do 50 % PV), ve 2 KSVS je příplatek sjednán absolutní částkou, která činí 11, resp. 22 Kč za hodinu (v roce 2019 ve 2 KSVS ve výši 11 Kč/hod a 21 Kč/hod.). Další typy příplatků jsou v KSVS sjednávány pouze minimálně, např. letos je příplatek za práci v odpolední směně sjednán ve 4 KSVS a jeho výše činí od 5 Kč do 7 Kč za hodinu; příplatek za práci ve výškách v 1 KSVS ve výši 6 Kč za hodinu; příplatek za rizikové práce ve 3 KSVS ve výši od 8,50 Kč do 50 Kč za hodinu práce v tomto prostředí. Odměňování v době prostoje a v případě přerušení prací pro nepříznivé povětrnostní vlivy Náhrada mzdy vyšší, než stanoví 207 ZP (tj. vyšší než 80 % průměrného výdělku) pro zaměstnance, kteří nebyli převedeni na jinou práci v případě prostoje, je pro rok 2020 sjednána v 43,8 % KSVS (dtto v roce 2019). Výše náhrady mzdy v případě prostoje se v posledních pěti letech pohybuje od 85 % do 100 % průměrného výdělku zaměstnance. IPP Tabulka D16 Vyšší náhrada mzdy při překážkách v práci z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů, než stanoví 207 ZP (tj. vyšší než 60 % průměrného výdělku), je sjednána v 37,5 % KSVS (dtto v roce 2019). Výše náhrady se pohybuje (stejně jako v letech 2014 až 2019) od 70 % do 100 % průměrného výdělku zaměstnance. IPP Tabulka D16 Další složky mzdy V 1 KSVS je sjednáno poskytování odměny při dovršení 50 let věku. Ve 2 KSVS je letos sjednána odměna při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod. Tato odměna je letos poskytována ve výši Kč. IPP Tabulka D13 a D14 Jiné složky mzdy KSVS prakticky neupravují, jejich úprava je záležitostí PKS (viz dále). 23

ANALÝZA O ROZSAHU A OBSAHU KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ NA PODNIKOVÉ ÚROVNI A KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ VYŠŠÍHO STUPNĚ ZA ROK 2017

ANALÝZA O ROZSAHU A OBSAHU KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ NA PODNIKOVÉ ÚROVNI A KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ VYŠŠÍHO STUPNĚ ZA ROK 2017 ANALÝZA O ROZSAHU A OBSAHU KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ NA PODNIKOVÉ ÚROVNI A KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ VYŠŠÍHO STUPNĚ ZA ROK 2017 Praha, říjen 2017 Tento dokument byl realizován v rámci projektu ČMKOS 2017 320a

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

ZPRÁVA O PRŮBĚHU KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ

ZPRÁVA O PRŮBĚHU KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ na vyšším stupni a na podnikové úrovni v roce 2016 Praha, říjen 2016 Tato zpráva byla vytvořena pro potřebu jednání sociálních partnerů s vazbou na koncepční novelu

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

Výsledky z šetření Informace o pracovních podmínkách

Výsledky z šetření Informace o pracovních podmínkách Výsledky z šetření Informace o pracovních podmínkách 1. Úvod Šetření Informace o pracovních podmínkách (IPP) každoročně sleduje pracovní a mzdové podmínky u zaměstnavatelů v České republice na základě

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH Martin Mana Tisková konference, 18. září 2012, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/23 Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01

Více

Informační systém o pracovních podmínkách

Informační systém o pracovních podmínkách Informační systém o pracovních podmínkách Pravidelné roční šetření o mzdových a pracovních podmínkách 2006 ISPP Informační systém o pracovních podmínkách Pravidelné roční šetření o mzdových a pracovních

Více

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY vyššího stupně na léta 2011 2012 platný pro rok 2012 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky Dodatek č. 1 Kolektivní smlouvy vyššího stupně

Více

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha VÝZKUM A VÝVOJ Martin Mana Marek Štampach Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kolik lidí v Česku pracuje ve výzkumu a vývoji?

Více

Dodatek číslo 4. Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta uzavřená mezi

Dodatek číslo 4. Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta uzavřená mezi Dodatek číslo 4 Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta 2005 2008 uzavřená mezi Odborovým svazem ECHO se sídlem nám. W. Churchilla 2, Praha 3 zastoupeným JUDr. Zdeňkem Černým předsedou Odborového svazu

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek Tisková zpráva ze dne 17. dubna 2009 I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii

Více

MZDY V ČESKÉ REPUBLICE

MZDY V ČESKÉ REPUBLICE MZDY V ČESKÉ REPUBLICE Dalibor Holý, Jitka Erhartová Tisková konference, 6. červen 2016, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Rychlá informace 1. čtvrtletí 2016

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

sjednaných v kolektivních smlouvách

sjednaných v kolektivních smlouvách sjednaných v kolektivních smlouvách 2013 Obsah OBSAH Úvodní část Základní informace o ISPP... 9 Popis publikovaných tabulek... 10 Kolektivní smlouvy v číslech za rok 2013... 24 Tabulková část A podnikatelská

Více

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie Počty a mzdy ICT odborníků Od roku 2011 se v ČR odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT odborníci) dělí dle Klasifikace zaměstnání (CZ- ISCO) do dvou hlavních kategorií:

Více

Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.5.2004 34 Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce 2003 - odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších

Více

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči 4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2006

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2006 Asociace textilního - oděvního - kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního,

Více

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 65 - odbor analýz a statistik Výsledková část ISPV-ČR za 1. pololetí a rok 2014 a 1. pololetí a rok 2015 Hrubý měsíční mzda/plat

Více

Copyright - MPSV R. Ministerstva práce a sociálních v cí. Zpracovatel: TREXIMA, spol. s r.o., t. T. Bati 299, Zlín - Louky

Copyright - MPSV R. Ministerstva práce a sociálních v cí. Zpracovatel: TREXIMA, spol. s r.o., t. T. Bati 299, Zlín - Louky 201 Copyright - MPSV R Publikace ani její ást nesmí být kopírována, rozši ována a za azována do informa ních systém v jakékoliv form (elektronické, mechanické, optické, magnetické aj.) bez písemného souhlasu

Více

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE Gabriela Strašilová Ondřej Nývlt Tisková konference, 27. listopadu 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat, práce s daty

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. pololetí 2010

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v čtvrtletí (textová část)

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v čtvrtletí (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. 3. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika...

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2007

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2007 Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního, oděvního

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 22.5.2018 Obsah

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 4-2006 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor Duben 2006 OBSAH ČTVRTLETNĚ

Více

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Management A Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Ekonomická situace v ČR a její vývoj HDP Nezaměstnanost Inflace Podnikatelské subjekty

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 28.01.2017 Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová,

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2008

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2008 Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního, oděvního

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdy v praxi

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdy v praxi TaxReal s.r.o. 2018 Obsah 1. Pracovněprávní minimum...4 1.1. Právní předpisy... 4 1.2. Pracovněprávní vztah... 4 1.3. Vznik pracovního poměru... 5 1.4. Skončení pracovního poměru... 6 1.5. Dohody o pracích

Více

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Projekt KOMPAS Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Řídící výbor Teritoriálního paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje

Více

Rozbor závazků z podnikových kolektivních smluv na rok 2016 v OS

Rozbor závazků z podnikových kolektivních smluv na rok 2016 v OS I. Úvod Rozbor závazků z podnikových kolektivních smluv na rok 2016 v OS Podle plánu OS na rok 2016 je stejně jako v předcházejících letech předkládán rozbor a zhodnocení závazků sjednaných v podnikových

Více

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah

Více

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2005-2010 Bulletin No. 6 A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2005-2010 1. Měsíční úplné náklady práce v ČR v Kč na

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ. Zpracovali:

ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ. Zpracovali: ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ Zpracovali: Mgr. Jan Brádler JUDr. Libuše Brádlerová Stanislav Filip JUDr. Jitka Hejduková, CSc. JUDr. Stanislav Klimeš JUDr. Bořivoj Šubrt leden 2010 OBSAH ÚVOD... 4 1.

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI

2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI 2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI Ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) bylo v eské republice k 31. 12. 213 zaměstnáno celkem 92 714 fyzických osob (HC Head Count). Šlo o 5,9% nárůst oproti předchozímu roku.

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

3. Zaměstnanost cizinců v ČR Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2015...

Více

Pracovní listy na procvičování úpravy hrubého textu tabulek, vypracovaných v MS Word

Pracovní listy na procvičování úpravy hrubého textu tabulek, vypracovaných v MS Word Pracovní listy na procvičování úpravy hrubého textu tabulek, vypracovaných v MS Word Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Následující

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

D Podniky. Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

D Podniky. Více o informačních technologií v podnicích naleznete na: Již od roku 2002 sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně rozvoj a využívání informačních technologií v podnikatelském sektoru prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Šetření

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2015 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.01.2017 Vývoj mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí 2014 Český statistický úřad 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-261179

Více

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 5

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 5 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2004-2009 Bulletin No. 5 Tabulková část A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2004-2009 1. Měsíční úplné náklady práce

Více

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ Daniel Chytil Tisková konference, 12. ledna 2017, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Na úvod Zdroje dat Ministerstvo vnitra, Ministerstvo

Více

Vývoj mezd zaměstnanců 4. čtvrtletí 2017

Vývoj mezd zaměstnanců 4. čtvrtletí 2017 9. 3. 2018 Vývoj mezd zaměstnanců 4. čtvrtletí 2017 Pokračující velmi dobrou situaci na tuzemském trhu práce dokladují výsledky všech používaných statistik. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) v domácnostech

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Úvod... 6 Popis publikovaných tabulek... 7 Kolektivní smlouvy v číslech za rok 2010... 21

Úvod... 6 Popis publikovaných tabulek... 7 Kolektivní smlouvy v číslech za rok 2010... 21 2010 Obsah Obsah: Úvod... 6 Popis publikovaných tabulek... 7 Kolektivní smlouvy v číslech za rok 2010... 21 Tabulková část A podnikatelská sféra Členění tabulek podle odborových svazů A1a Minimální mzda

Více

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento

Více

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ. Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 62 - odbor rozpočtu Výsledková část ISPV - ČR za 1. pololetí a celé roky (2016 až 2019) Výstupy v této části (část A) jsou

Více

Rozbor závazků z podnikových kolektivních smluv na rok 2017 v OS I. Úvod

Rozbor závazků z podnikových kolektivních smluv na rok 2017 v OS I. Úvod Rozbor závazků z podnikových kolektivních smluv na rok 2017 v OS I. Úvod Podle plánu OS na rok 2017 je stejně jako v předcházejících letech předkládán rozbor a zhodnocení závazků sjednaných v podnikových

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2016 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2016 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2016 a predikce na další období (textová část) Obsah A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2016...

Více

D Podniky. Poznámky: Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

D Podniky. Poznámky: Více o informačních technologií v podnicích naleznete na: Již od roku 2002 sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně rozvoj a využívání informačních technologií v podnikatelském sektoru prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Šetření

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Vnitřní obchod v lednu 2008

Vnitřní obchod v lednu 2008 Vnitřní obchod v lednu 2008 Růst tržeb v lednu 2008 zejména v reálných cenách dále zpomalil, v maloobchodě vč. motoristického segmentu dosáhl 9,7 % v b. c., zatímco ve stálých cenách jen 4,1 % (v prosinci

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

B Výdaje a investice v ICT

B Výdaje a investice v ICT Investice do ICT vybavení a softwaru Pod pojmem investice se v této kapitole rozumí tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51), jež zahrnuje především pořízení fixních aktiv (P.511). Fixní aktiva jsou hmotná

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 2-2008 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor únor 2008 Obsah Č TVRTLETNĚ

Více

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. pololetí 2011 vzrostla hrubá měsíční

Více

B Výdaje za ICT vybavení a služby

B Výdaje za ICT vybavení a služby Informační a komunikační technologie (dále jen ICT) jsou definovány jako zboží a/nebo služby, jejichž hlavní funkcí je uskutečnění nebo umožnění komunikace nebo zpracování informací, včetně jejich přenosu

Více

INFORMA&( O PR$&291Ì&+ 32'0Ì1.É&+ VMHGQDQŢFK Y

INFORMA&( O PR$&291Ì&+ 32'0Ì1.É&+ VMHGQDQŢFK Y INFORMA O PR 2015 WWW..CZ Copyright - MPSV R Publikace ani její ást nesmí být kopírována, rozši ována a za azována do informa ních systém v jakékoliv form (elektronické, mechanické, optické, magnetické

Více

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace) ICT sektor je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny ke zpracování, komunikaci a distribuci informací elektronickou cestou,

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Rozbor závazků z podnikových kolektivních smluv na rok 2014 v OS SKBP

Rozbor závazků z podnikových kolektivních smluv na rok 2014 v OS SKBP Rozbor závazků z podnikových kolektivních smluv na rok 2014 v OS SKBP Podle plánu OS na rok 2014 je stejně jako v předcházejících letech předkládán rozbor a zhodnocení závazků sjednaných v podnikových

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Více

ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ

ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ ANALÝZA KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ ZPRACOVAL SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR V RÁMCI PROJEKTU POSILOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO DIALOGU S DŮRAZEM NA MODERNIZACI INSTITUCÍ, ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ A ROZVOJ KVALITY SLUŽEB SOCIÁLNÍCH

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Libereckém kraji 2018

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Libereckém kraji 2018 Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Libereckém kraji 2018 Zpracoval: Jaroslav Pražák, expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Liberci 2 Monitorovací šetření 1. Úvod Monitorovací

Více

Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2019

Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2019 Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2019 Náhrada jízdních výdajů Použije-li zaměstnanec (na žádost zaměstnavatele) soukromé osobní motorové vozidlo, přísluší mu za každý 1 km jízdy

Více

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR DISKUSE 1 JEDNÁNÍ PRACOVNÍHO TÝMU RHSD ČR pro daně a pojištění dne 5. 1. 2017 na MF k materiálu Analýza odlivu zisků : Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy na opatření K diskusi postupuji srovnání vybraných

Více

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200

Více

2. Vývoj příjmů jako jeden z činitelů ovlivňujících výši a strukturu spotřeby

2. Vývoj příjmů jako jeden z činitelů ovlivňujících výši a strukturu spotřeby 2. Vývoj příjmů jako jeden z činitelů ovlivňujících výši a strukturu spotřeby 2. 1. Průměrné mzdy Průměrná mzda vzrostla nominálně o 7,3 %, reálně o 36 % V roce 28 dosáhl počet zaměstnanců (na přepočtené

Více

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 9-2008 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor OBSAH Č TVRTLETNĚ SLEDOVANÉ

Více

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu. Data uvedená v této kapitole pocházejí z výsledků statistických šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií a elektronického obchodování u ekonomických subjektů podnikatelského sektoru

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2010 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více