Integrace finančního trhu EU Ing. Petr Čermák, KHP VŠE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrace finančního trhu EU Ing. Petr Čermák, cermakp@vse.cz, KHP VŠE"

Transkript

1 Integrace finančního trhu EU Ing. Petr Čermák, KHP VŠE. Úvod Evropský integrační proces vedl až k zavedení společné měny eura. Tento krok přispěl k očekávanému zintenzivnění nejen obchodních, ale i k nápadnému zesílení finančních vazeb mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské měnové unie (EMU). Deregulace a nová legislativa uvolňuje bariéry toku finančních prostředků a přispívá tak k integraci nejen finančních trhů EMU ale i celkového globálního finančního trhu. To na jedné straně zvyšuje konkurenci, snadnější přístup k rozmanitým finančním produktům, ovšem na straně druhé zvyšuje schopnost odlivu obrovského objemu kapitálu ze země během relativně krátké doby a dále vytváří riziko přenosu nákaz finančních krizí z jednoho trhu na druhý. Integrace finančních trhů má také nezanedbatelný význam pro měnovou politiku. Protože jen prostřednictvím dobře fungujících a sjednocených trhů může efektivně fungovat transmisní mechanismus jednotné měnové politiky. Ruku v ruce s měnovou politikou jde i finanční stabilita, která je změnou struktury finančních systémů výrazně ovlivněna. Úvodní část textu je věnována stručné definici integrace finančních trhů. Dále jsou krátce zmíněny přínosy integrace. Toto téma by bez problému obsáhlo samostatnou analytickou studii, ovšem předložený text nemá ambice se jím hluboce zabývat, proto nastíníme jen základní rysy. Poté následuje charakteristika indikátorů finanční integrace a letmé seznámení s institucionálním a legislativním prostředím EU. Následující část se nejdříve zabývá analýzou integrace peněžního trhu, trhu státních a korporátních dluhopisů. Dále se zaměříme na akciový trh a asi největší pozornost je věnována integraci trhu bankovního, kde ještě přetrvávají výrazné překážky k úplnému sjednocení.. Definice integrace finančních trhů Evropská centrální banka (ECB) charakterizuje integraci finančních trhů jako: trh určitého finančního instrumentu může být považován za plně integrovaný, pokud všichni potenciální účastníci trhu se stejnými příznačnými rysy: ) čelí stejným pravidlům ) mají stejný přístup k výše zmíněným finančním instrumentům a službám 3) když realizují své aktivity, jsou považováni za sobě rovné (Baele a kol. 4, s. 6) Tyto předpoklady platí bez ohledu na finanční strukturu a infrastrukturu. Finanční zprostředkovatelé v jednotlivých regionech totiž měli a mají odlišné strukturální vazby. Struktura bankovního trhu v rámci EU je velmi různorodá. Některé, především menší země, mají vysokou koncentraci bankovního sektoru. Naproti tomu v jiných zemích (např. Německo, Itálie, Lucembursko či Británie) je bankovní trh více rozptýlen. Ovšem přetrvání rozdílných struktur nebrání finanční integraci v duchu předešlé definice. Dalším významným rysem je, že i přes dovršení plné integrace mohou přetrvávat nejrůznější nepružnosti trhu či nerovnosti mezi nabídkovou a poptávkovou stranou. Integrace z tohoto pohledu nezaručuje optimální tržní alokaci. Spíše jde o to, aby distorze efektivní alokace dopadala na celý trh symetricky. Za plně integrovaný proto nelze považovat takový Měřeno tržním podílem 5ti největších bank či Herfindhalovým indexem

2 trh, kde např. existují rozdíly v příležitostech, přístupu k investicím, jejich realizaci či právní úpravě činnosti subjektů jen pro jejich odlišný regionální původ. Na plně integrovaném finančním trhu musí být zacházeno s konkurujícími subjekty stejně a musí jím být vytvořeny rovné podmínky. K porušení rovných podmínek není nutné, aby vláda přímo a aktivně upřednostňovala domácí subjekty, stačí jen, pokud má například nějaká domácí autorita zvýšené požadavky na zahraniční subjekty při vstupu na trh např. burzu, či udělení bankovní licence. Takový trh už nelze považovat za plně integrovaný. Mnohé definice finanční integrace vycházejí ze zákona jedné ceny. Na základě tohoto pravidla by na sjednoceném trhu mělo mít homogenní finanční aktivum (se stejným rizikem a výnosem) shodnou cenu bez ohledu na místo prodeje. V opačném případě vzniká možnost arbitráže, jež by měla vést k vyrovnání cen. Tato ekonomická úvaha má své kořeny v teorii zahraničního obchodu. Je zde ovšem použit důležitý předpoklad nulových či rovnocenných přepravních nákladů. Existence dodatečných nákladů za vypořádání transakce mezi různými regiony - zeměmi tak z tohoto pohledu vytváří bariéry sjednocení finančního trhu. Přestože zákon jedné ceny působí analyticky velmi atraktivně, naráží na významná omezení. Lze jej aplikovat pouze na zcela homogenní aktiva. Porovnatelná aktiva není vždy snadné či možné zajistit ve všech zkoumaných zemích, proto je nutné používat nejrůznějších úprav a odhadů, jež mohou finální výsledek zkreslit. 3. Přínosy finanční integrace Efektivní alokace kapitálu Odstraněním překážek obchodu s finančními prostředky a zprostředkováním mechanismu hladkého zúčtování, se vytváří příhodné podmínky k efektivnější alokaci kapitálu, což je nejvýznamnější přínos integrace. Na plně sjednoceném trhu, kde neexistují žádné bariéry, mohou jeho účastníci k investiční činnosti využívat nejvýhodnější, resp. nejlevnější finanční zdroje. Na druhé straně může být přebytečný kapitál lehce alokován do nejvíce produktivních investičních příležitostí i v jiných lokalitách. Sdílení rizika Díky finanční integraci se rozšiřují možnosti vlastnit zahraniční finanční instrumenty, a tedy i sdílet a diversifikovat rizika. Z teoretických modelů vyplývá, že sdílení rizika umožňuje v integrované oblasti vyhladit a synchronizovat vývoj spotřeby. V případě, že dojde k náhlému hospodářskému poklesu či zhoršení směnných relací, domácnosti si mohou vypůjčit finanční zdroje k pokrytí přechodného šoku. Naopak v dobrých časech při hospodářské expanzi či zlepšení směnných relací se dostávají do pozice věřitelů. Jednotlivé regiony se stávají více imunními vůči lokálním šokům. To ovšem platí pouze za předpokladu, že jde o šoky dočasné. Ekonomický růst Na efektivnější alokaci finančních zdrojů navazuje i ekonomický růst. Sjednocený trh usnadňuje příliv finančních prostředků do produktivních regionů, tím zde dochází k nárůstu realizovaných investic a následně i potenciálního a reálného hospodářského produktu. Integrace trhu také vytváří tlak na konkurenci, resp. rychlejší rozvoj finančních instrumentů a snižovaní transakčních nákladů, což má bezpochyby příznivý vliv na ekonomický růst. Také sdílení rizika větším počtem investorů a zajištění prostřednictvím nejrůznějších hedgových operací umožňuje realizovat projekty s vyšší výnosností a samozřejmě vyšším rizikem.

3 Přestože lze v několika studiích spatřovat pozitivní korelaci mezi úrovní finančního systému, resp. jeho rozvojem, a hospodářským růstem, kauzalita mezi nimi není úplně zřejmá. Rostoucí množství empirických analýz provedených na úrovni firem, průmyslových odvětví, zemí a mezinárodních srovnání dokazuje silnou pozitivní závislost mezi fungováním finančního systému a dlouhodobým reálným růstem. Ovšem na základě teorie a důkazů se obtížně činí závěry, zda má ušlechtilý finanční systém automaticky dopad na industrializaci a hospodářskou aktivitu nebo zda je rozvoj finančního sektoru bezvýznamný doplněk procesu hospodářského růstu (Leviene, 997). Na vzorku rozvojových zemí ze subsaharské Afriky zkoumá Douglas Agbetsiafa (4) směr kauzality. U 6 zemí z 8 se podařila empiricky prokázat kauzalita od financí k růstu. Pouze ve případech byla zjištěná kauzalita opačná. I další studie (Rousseau, ) potvrzuje, že zdravé finanční prostředí a právě rozvoj finančního trhu značně přispívá prostřednictvím efektivnější alokace kapitálu k větší investiční aktivitě, expanzi obchodu a v konečné fázi vede k lepšímu hospodářskému růstu. 4. Integrace finančního trhu EU Z pohledu výše uvedené definice by bylo optimální stanovit možné příčiny asymetrického vývoje jednotlivých oblastí integrovaného celku a zhodnotit zda stále působí jako bariéry integrace či ne. Vzhledem k tomu, že je téměř nemožné vytvořit takový seznam a následně jej testovat, vychází se z předpokladu, že tržní ceny by měly v sobě zachycovat veškeré překážky, kterým musí ekonomické subjekty vzdorovat. Z toho důvodu je spoléháno na zákon jedné ceny, respektive je zkoumána výše jeho nenaplnění. Jako měřítko bývají nejčastěji využívány následující skupiny indikátorů: ) indikátory založené na ceně - vychází právě ze zákona jedné ceny. Při plné integraci jsou lokální rizika diverzifikována a cena, resp. finanční výnosy aktiv s identickými parametry (zejména riziko a likvidita) stejné. Pokud dojde ke společnému šoku, měly by výnosy v celém integrovaném celku reagovat stejně. Lokální šok by neměl, vzhledem k diverzifikaci, ceny v jednotlivých regionech vychýlit. ) kvalitativní indikátory jde o statistické údaje, jež mají kvantifikovat efekty ovlivňující nabídku a poptávku po investičních příležitostech. Jde o statistiku zachycující možnost přístupu na trh. Z pohledu finančního trhu jde o přeshraniční investiční aktivity, finanční účasti v zahraničních firmách či obchodování nerezidentských titulů na domácí burze. Zachycují význam a velikost propojení mezi zeměmi ve formě finančních toků a vztahů. 3) indikátory založené na nových informacích stejně jako šoky mohou působit i nové informace, jež jsou ekonomickým subjektům dostupné. Jelikož by měla být portfolia aktiv investorů v jednotlivých zemích mezinárodně diversifikována, nová lokální informace by neměla ceny (výnosy) ovlivnit. Na rozdíl od toho společná či globální informace by se měla stejně rozprostřít po celém regionu. A právě těmto indikátorům bude ve zbylé části věnováno nejvíce pozornosti. 3

4 4.. Integrace na peněžním trhu wholesale banking 3 Integrace je zkoumána na základě odchylek zápůjčních sazeb mezibankovních finančních instrumentů obchodovaných na jednotlivých lokaláních peněžních trzích. Jedná se zejména o nezajištěné instrumenty a repo-operace. Vychází se tedy ze sazeb EONIA, EURIBOR a EUREPO. 4 Data jsou získávaná od referenčních bank Evropské bankovní federace a následně publikovaná ECB. Přestože existuje mnoho argumentů, proč by takto získaná a zpracovaná data neměla sloužit k měření míry integrace, vzhledem k omezené dostupnosti dat se alternativní a lepší řešení nepodařilo objevit. Za indikátor integrace peněžního trhu je používána směrodatná odchylka denní úrokové míry v jednotlivých zemích: Graf : Směrodatná odchylka průměrných úrokových sazeb v zemích Eurozóny (bazické body) 3 EONIA 3 EURIBOR 5 5 M R ,5 EONIA,4 EURIBOR 3,,5,8,5, ,6,4, 999 M R Wholesale banking zahrnuje mezibankovní operace, při kterých jsou účastníky transakce výhradně banky nebo jiné finanční instituce. Nikoli tedy konečný zákazník či spotřebitel dané finanční služby. 4 EONIA je počítána jako vážený průměr všech overnight zápůjčních nezajištěných transakcí na mezibankovním trhu Eurozóny. EURIBOR je sazba, za kterou je poskytováno nezajištěné termínované depozitum na mezibankovním euroměnovém trhu. EUROREPO je sazba pro krátkodobá depozita zajištěná kolaterálem. 4

5 ,5 REPO M R,5, Zdroj: ECB Z grafů je zřejmé, že před zavedením jednotné evropské měny eura docházelo k výrazným rozdílům v sazbách výnosů u porovnatelných aktiv. Větší rozptyl sazeb byl zapříčiněn existencí měnového rizika. Poté, co bylo zavedeno euro, bylo měnové riziko eliminováno. Vznik společné měny byl pochopitelně doprovázen sjednocením měnové politiky, resp. nastavením stejné referenční úrokové sazby na celém území Eurozóny. V prvních týdnech roku 999 tak došlo k razantnímu snížení rozdílu sazeb peněžního trhu v individuálních zemích eurozóny. Spready mezi zeměmi se začaly podobat rozdílům na národních trzích. Například u jednodenních sazeb EONIA rozdíly záhy poklesly pod bazické body, kdy již arbitráž není výhodná (viz Cabral ). I v posledních letech, tj. po přijetí společné měny, lze nadále pozorovat klesající trend směrodatné odchylky, což dokumentuje slábnoucí vliv bariér volného obchodu a rostoucí stupeň integrace peněžního trhu EMU. Někteří autoři upozorňují, že dokud půjčující banky a finanční instituce zahrnují do úrokových sazeb u nezajištěných operací i odměnu na pokrytí kreditního rizika a zároveň dokud tyto instituce musí vynakládat vyšší náklady na monitorování důvěryhodnosti protistrany než u domácích klientů, nemůže být integrace trhu plně završena. Informační nedokonalost (nedostatek a asymetrie) zahraničních operací je pak považována za významnou překážku integrace, přestože jsou institucionální překážky a kursové riziko odstraněny. Více viz Freixas, Holthausen (). Problém informační asymetrie je na peněžním trhu řešen vznikem specifické dvouúrovňové finanční struktury. Dominantní banky, jež jsou nezbytnou částí velkých finančních center a které zároveň naplňují předpoklad too bit-to fail, tvoří páteřní síť mezinárodních zprostředkování. 5 Na tyto významné hrotové banky jsou navázány banky menší. Velké banky operují kromě velkých korespondenčních s určitým počtem malých domácích bank, jejichž bonitu znají z rutinních operací a tudíž nevynakládají téměř žádné dodatečné náklady na jejich monitoring. Pomocí této struktury je pravděpodobně do určité míry informační asymetrie omezena a úrokové sazby na nezajištěném peněžním trhu relativně synchronizovány. Navíc existence dvouvrstvé struktury umožňuje realizovat úspory z rozsahu zahraničních plateb. Tato struktura ovšem má mnohem větší a dalekosáhlejší hospodářsko politické dopady. Implicitně totiž nabádá k zájmu vlád o neformální záruku a podporu vzniku velkých, důvěryhodných a mezinárodně působících bank. Fungování vysoce kredibilní banky či několika bank v jednotlivých zemích totiž zajišťuje levnější přístup k zahraniční likviditě, resp. snadnějšímu domácímu hospodářskému rozvoji. 5 Toto chápání velkých bank do jisté míry odpovídá korespondenčním a transnárodním bankám podle Freixas a Holthausen 5

6 Na rozdíl od nezajištěných instrumentů, repo operace jsou zajištěny kolaterálem, neobsahují kreditní rizika a neměly by tedy na základě informační asymetrie omezit mezinárodní finanční transakce. Nicméně variabilita repo sazeb v jednotlivých zemích je nepatrně vyšší než u nezajištěných finančních prostředků, což svědčí o nižší míře integrace než na trhu nezajištěných peněz. Významným faktorem, jež způsobuje větší rozdíl cen zajištěných instrumentů, je mimo jiné dosavadní absence jednotného zúčtovacího systému. Na rozdíl od nezajištěných operací, jež jsou v současné době zprostředkovávány systémem TARGET 6, na trhu securitizovaných peněžních aktiv prozatím jednotný zúčtovací systém neexistuje. Vyšší rozptyl jednoročních repo-sazeb vzniká pravděpodobně důsledkem ještě nižší likvidy než u jednoměsíčních instrumentů. 4.. Integrace trhů dluhopisů Při posuzování integrace na kreditním trhu vyvstává problém s rozdílnými atributy porovnávaných instrumentů v jednotlivých zemích. Proto se ECB v publikovaných datech snaží s vynaložením maximálního úsilí seskupovat aktiva za jednotlivé země tak, aby byla vzájemně porovnatelná. U vládních dluhopisů spočívá problém v odlišném úvěrovém hodnocení. Nicméně přestože jednotlivé země mají různý rating a tedy různou míru rizika, předpokládá se, že rozdílná míra rizika hraje u finančních aktiv vyspělých evropských zemí roli nevýznamnou. Při analýze dluhopisového trhu vycházíme ze směrodatné odchylky výnosu státních dluhopisů na jednotlivých trzích. Z Graf : Směrodatná odchylka státních dluhopisů je opět patrné ostré snížení rozptylu výnosů po vzniku jednotné měny. V následujících letech dosahovala směrodatná odchylka nízkých hodnot. Nejnižší odchylka byla vykázaná u desetiletých vládních dluhopisů. Avšak v roce 4 zřetelně poklesly i rozdíly výnosů střednědobých a krátkodobých dluhopisů. Jejich směrodatná odchylka se dostala až pod hodnoty výnosů dlouhodobých dluhopisů. Společný pohyb výnosů státních dluhopisů, resp. sjednocená reakce na šoky, byl navíc potvrzen korelačními koeficienty časových řad výnosů státních dluhopisů v jednotlivých zemích. Vysoká míra integrace, vyjma Řecka, přitom byla ve vybraných evropských zemích zřetelná již v období předcházejícím přijetí jednotné měny v roce 999. Také analýza odchylek výnosů státních dluhopisů jednotlivých zemí Eurozóny od referenčních výnosů, kterými byly a 5tileté výnosy francouzských státních dluhopisů a tileté německé státní dluhopisy, prokázala postupné snižovaní (viz ECB, 5 a Baele, 4). Nízké rozptyly ve vývoji výnosů tak dokumentují vysokou míru integrace trhu státních dluhopisů v zemích eurozóny. 6 Před zavedením systému TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system) probíhalo zahraniční zúčtování nezajištěných plateb na bázi korespodenčních bankovních kanálů 6

7 Graf : Směrodatná odchylka státních dluhopisů (v procentech) Vládní dluhopisy Vládní dluhopisy 3,5 3,5,5,5 R 5R R,35,3,5,,5,,5 R 5R R Zdroj: ECB 4.3. Trh korporátních dluhopisů Na trhu dluhopisů se komplikace ohledně porovnatelnosti různých titulů v jednotlivých zemích ještě více stupňují. Dluhopisy soukromých firem se značně liší nejen v ratingu, ale i ve struktuře cash-flow, době splatnosti, likviditě apod. Ovšem odchylky ve výnosech, vzniklé z těchto důvodů, nemohou být považovány za indikátory nízké míry integrace. Aby bylo možné porovnávat firemní dluhopisy v jednotlivých zemích, je nutné použít alternativní analytické nástroje. Proto je zkoumán význam lokálních vlivů na vývoj v jednotlivých zemích. Na plně integrovaném trhu by se hodnota těchto vlivů měla blížit nule. Jak ukazuje Graf 3: Vysvětlení odchylek výnosů mezi zeměmi různými faktory, faktor země měl na celkové variabilitě výnosů nejmenší vliv. Trh firemních dluhopisů lze tedy z velké části považovat za sjednocený a místo určení má jen marginální dopad. Graf 3: Vysvětlení odchylek výnosů mezi zeměmi různými faktory (v procentech),4,35,3,5,,5,,5 -, Zdroj: ECB vysvětleno regresí vysvětleno likviditou, splatností a kupónem vysvětleno ratingem vysvětleno zemí 7

8 4.4. Integrace akciového trhu Evropský systém je z historie, na rozdíl od anglo-amerického, charakteristický financováním podniků především prostřednictvím bankovní soustavy. Přestože tento charakter zůstává zachován, od počátku devadesátých let došlo v Evropě k rapidnímu nárůstu akciového trhu. 7 U akciových trhů nelze z pochopitelných důvodů aplikovat metodu měření směrodatných odchylek úrokových sazeb. Z pohledu analýzy integrace trhů je možné sledovat, zda je lepší diversifikovat akciové portfolio mezi zeměmi nebo mezi sektory. Protože čím je více akciový trh integrován, tím více ceny akcií mezi zeměmi spolu korelují, tím méně je prostorová-regionální diversifikace účinná, a tím více je výhodnější diversifikovat portfolio napříč sektory. Na následujícím grafu (číslo 4) vidíme, že během devadesátých let byl rozptyl měsíčních výnosů akciových indexů jednotlivých zemí větší než rozptyl výnosů sektorů. Po roce 995 došlo k zúžení jejich rozdílu a v roce byl rozptyl mezi sektory větší než rozptyl v rámci zemí. Investoři pravděpodobně v důsledku vyššího sjednocení trhů pozměnili strategii a začali více diversifikovat svá portfolia v rámci sektorů než v rámci zemí. Ovšem vzhledem k razantnímu poklesu obou proměnných v posledních letech je nutné při interpretaci výhod jednotlivých strategií dbát opatrnosti. Graf 4: Upravený rozptyl akciových výnosů v rámci zemí a sektorů v zemích Eurozóny (v procentech) Filtrovaný rozptyl výnosů mezi zeměmi Filtrovaný rozptyl výnosů mezi sektory Zdroj: ECB Poznámka: Pro úpravu zde použitých dat ECB používá Hodrick- Prescott filter Další výzkumy (např. Baele 5) ukazují, že citlivost akciových trhů na společné šoky eurozóny neustále rostla, což také potvrzuje rostoucí integraci akciových trhů. Stojí za to i upozornit na fakt, že v rámci EMU se zvýšila citlivost na šoky v USA. Tato skutečnost podporuje hypotézu rostoucí intenzity globální integrace. Vyšší nárůst citlivosti na společné šoky EMU než šoky v USA ovšem hovoří o rychlejší integraci uvnitř Eurozóny než do globálních struktur. Nicméně vzhledem k tomu, že společné - evropské faktory vysvětlují variabilitu akciových indexů pouze z cca 35 %, lze ještě další sjednocování akciového trhu v EMU očekávat. 5 7 A to jak z důvodu privatizace, tak i díky velkému objemu nových emisí především v oblasti rozvíjejících se technologií, médií a telekomunikací. 8

9 Guiso et al (3), jež se primárně zabýval participací domácností na akciovém trhu, zjistil, že ačkoliv zapojení domácností do akciového trhu vzrostlo, stále se udržují jisté bariéry (např. poplatky), jež plné integraci a přesunu finančních prostředků do jiných - zahraničních alternativ zabraňují Integrace bankovního sektoru Retailové bankovnictví je charakteristické výraznou fixací klienta na poskytovatele finanční služby. Banka, která s klientem dlouhodobě spolupracuje, má většinou lepší informace o jeho bonitě než jiný finanční ústav. Proto také dokáže nejlépe ohodnotit jeho riziko. Do hry vstupuje také malá územní mobilita klienta, jež se jen obtížně mění. Dokud nebude např. elektronické bankovnictví či internetové distribuční kanály plně zaběhnuty, nelze zvýšení mobility klientů očekávat. Navíc z pohledu klienta v současné době stále přetrvávají vysoké náklady přechodu k jiné bance. 8 Během posledních dvaceti let prošel bankovní sektor v EU konsolidací. Z původního počtu 83 bank v roce 999 jich bylo v roce 6 registrováno 644. Po zavedení eura se jejich množství snížilo. Je to důsledek několika faktorů, mezi které můžeme zahrnout rozvoj technologií (např. rozvoj internetového bankovnictví), deregulace a globalizace. Zavedení společné měny ještě tento vývoj urychlilo. Tabulka : Počet měnových a finančních institucí v EMU (ke konci ledna) Centrální banky Banky a kreditní instituce Peněžní fondy Ostatní Celkem Zdroj: ECB Vývoj struktury bankovního trhu EU na přelomu tisíciletí byl determinován trendem fúzí a akvizicí (M&A) jednotlivých bank. Největší vlna M&A, která proběhla právě v devadesátých letech, pomalu oslabuje. Původní představy o obrovských přínosech slučování individuálních bank, resp. synergického efektu, nebyly totiž zcela naplněny. Během a i v důsledku integračních procesů se vyskytly potíže, jež nebyly předem uvažovány a které přinášely dodatečné náklady (metodická platforma, firemní kultura, různý přístup regulátorů či odlišnosti v právním řádu). Integrace bankovního sektoru je stěžejním předpokladem k tomu, aby jednotná měnová politika byla účinná. Bankovní soustava totiž slouží k transmisi monetárních impulsů do reálné ekonomiky. Banky jsou partnery centrální banky při jejích měnověpolitických operacích. Následně banky ovlivňují poskytování úvěrů podnikům a domácnostem. Přestože se struktura evropského bankovního sektoru mění, právě banky stále představují nejvýznamnější složku finančního zprostředkování. 8 Problematikou velikosti finančních nákladů se bude také zabývat Komise EU. 9

10 Z pohledu měnové politiky má vysoká míra integrace mezibankovního trhu pozitivní efekt na účinnost měnového transmisního mechanismu. Čím více budou banky angažovány v držbě zahraničních aktiv, tím účinněji a stejnoměrněji bude změna referenčních úrokových sazeb působit v jednotlivých zemích. Mezibankovní integrace může nepřímo působit na vývoj sazeb úvěrových produktů v jednotlivých zemích, protože mezibankovní sazby jsou považovány za benchmark (měřítko) ke stanovení úvěrových sazeb konečným klientům. Analýza integrace bankovního sektoru prostřednictvím zákona jedné ceny naráží na nezanedbatelné obtíže. První takovou komplikací je nesnadná dostupnost potřebných dat. Další problém spočívá v obrovské variabilitě bankovních produktů, jež se výrazně mezi jednotlivými finančními domy a zeměmi liší, zejména produkty pro větší zákazníky bývají často šité na míru. Různá je i cenová politika bank. Mnohé banky s oblibou používají křížové účtování poplatků u produktů, jež mají charakter komplementů, neboli implicitně zahrnují poplatky jednoho produktu do poplatků souvisejícího produktu anebo na druhé straně do úrokového rozpětí. Jak již bylo zmíněno, v podmínkách plné integrace by lokální šok neměl vzhledem k možnosti diversifikace a možnosti investovat do zahraničních aktiv reprezentovat zdroj systematického rizika. Proto by se měly sazby na integrovaném trhu vyvíjet stejně. Vzhledem k tomu, že ECB přistoupila k publikaci harmonizovaných úrokových sazeb až v roce 3, je nutné v předcházející časové periodě vycházet z dat neharmonizovaných. Přestože tato data obsahují výrazné metodické nedostatky a diskrepance, jsou jediným možným historickým měřítkem v této oblasti. Nejdříve zaměříme svou pozornost na krátkodobé a dlouhodobé retailové úrokové sazby v některých zemích EU. Graf 5: Směrodatná odchylka podnikatelských úrokových sazeb v některých zemích EMU účtovaných bankami klientům (pravý graf je bez Řecka) 6 5 Úvěry podnikům do roku Úvěry podnikům nad rok 3,5 Úvěry podnikům do roku Úvěry podnikům nad rok 4 3, , Pramen: Eurostat, vlastní výpočty Poznámka: Vzhledem k nedostupnosti dat krátkodobé sazby zahrnují údaje pouze za Belgii, Německo, Řecko, Španělsko, Irsko, Itálii, Nizozemí, Rakousko a Portugalsko. Dlouhodobé sazby obsahují údaje za Belgii, Německo, Řecko, Španělsko, Irsko, Itálii, Portugalsko a Finsko. Na předešlém Graf 5: Směrodatná odchylka podnikatelských úrokových sazeb v některých zemích EMU účtovaných bankami klientům je zřetelně vidět, že úrokové sazby se postupně sbližují, resp. směrodatná odchylka se snižuje. Již v období před zavedením jednotné měny, tj. do roku 999, byly bankovní sazby výrazně ovlivněny očekáváním vzniku EMU a směrodatná odchylka retailových sazeb v jednotlivých zemích

11 klesala. Trajektorii jejího vývoje značně ovlivňovalo Řecko, které v daném období čelilo mnohem vyšším sazbám než ostatní evropské země. Následující Graf 6 zachycuje odchylky úrokových sazeb účtovaných z úvěrů domácnostem. Jejich variabilita je nepatrně nižší než u sazeb podnikatelům. Graf 6: Směrodatná odchylka vybraných retailových úrokových sazeb v některých zemích EMU. (pravý graf bez Řecka) 5 4,5 4 Spotřební úvěry Úvěry na bydlení,5 Spotřební úvěry Úvěry na bydlení 3,5 3,5,5,5,5, Pramen: Eurostat, vlastní výpočty Poznámka: Vzhledem k nedostatku údajů nebyly do výpočtu smerodatné odchylky spotřebitelských úvěrů zahrnuty: Belgie, Německo, Řecko, Španělsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko. U úvěrů spojených s bydlením jsou data dostupná za Belgie Německo, Řecko, Španělsko, Irsko, Itálie, Holandsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko. Navzdory většímu vzorku zemí byla směrodatná odchylka úvěrů spojených s bydlením nižší než u spotřebitelských úvěrů. Ovšem s ohledem na vyšší rizikovou prémii jsou přirozeně spotřebitelské úvěry více úročeny a z toho vyplývá i vyšší směrodatná odchylka. Další zdrojem rozmanitosti úrokových sazeb může být i různá průměrná bonita klientů v jednotlivých zemích, jež není podložená kolaterálem jako např. u hypotéčních úvěrů. Určitou roli mohou hrát i různé institucionální nastavení rozdílná vymahatelnost dluhů. Výrazně asynchronně se vyvíjely řecké úrokové sazby. Po jejich vyloučení se směrodatná odchylka značně snížila a navíc u spotřebitelských úvěrů nabrala rostoucí tendenci. Z tohoto vyplývá, že v rámci spotřebitelských úvěrů sjednocování trhu vázne a spíše dochází k desintegraci. To potvrzuje, že existují neprozkoumané arbitrážní příležitosti. Ovšem vzhledem k podstatě produktu jsou spotřebitelé náchylní k preferenci domácích společností s vybudovanou filiálkovou základnou poblíž jejich bydliště, resp. mobilita klientů je velmi omezená. Je ovšem nutné mít na paměti, že nejde o harmonizovaná data a z toho důvodu je třeba dosažené výsledky interpretovat velmi opatrně. Výzkum, jež provedla ECB, statisticky prokázal rostoucí integraci po zavedení jednotné měny pouze u úrokových sazeb úvěrů spojených s bydlením. Ostatní výsledky nebyly statisticky průkazné. 9 Nová harmonizovaná data, poskytují lepší porovnatelnost úrokových sazeb. 9 Autoři práce (viz ECB 5) pracují se dvěmi časovými periodami před a po zavedení eura a zkoumají na základě indikátoru beta konvergence, zda je po zavedení jednotné měny signalizována větší tendence k integraci retailových úrokových sazeb nebo ne.

12 Graf 7: Směrodatná odchylka úvěrových úrokových sazeb v zemích EMU poskytovaných nefinančním podnikům (v procentech),7,6,5,4,3,, Zdroj: ECB Proměnlivé sazby a sazby s fixací do roku Sazby s fixací nad rok Z předešlého obrázku (Graf 7) vyplývá, že po výchylce v roce 3, se trh dlouhodobých úvěrů od roku 4 znatelně sjednocuje. U krátkodobých úvěrů setrvává integrace na stejné úrovni. I podle věcného členění úvěrů, aktuální harmonizovaná data dospívají ke stejným závěrům jako údaje za neharmonizované úrokové sazby z předešlých let. Menší variabilita sazeb, resp. větší míra integrace v rámci úvěrů domácnostem, je i nadále pozorována u úvěrů spojených s bydlením než u spotřebitelských úvěrů. Pochopitelně nejnižší variabilita byla zachycena u sazeb z depozit (viz Graf 8). Graf 8: Směrodatná odchylka úrokových sazeb úvěrů domácnostem a vkladů domácností s dohodnutou splatností.,,8,6,4, Spotřebitelské úvěry Úvěry na bydlení Depozita Zdroj: ECB Evropská centrální banka (ECB 5) ve své studii zkoumá, jak se vyvíjí rozdíl mezi bankovními úrokovými mírami na jednotlivých trzích a porovnatelnou úrokovou mírou v referenční zemi (Německo). Autoři zjistili, že z tohoto pohledu je největšího stupně integrace dosaženo u dlouhodobých instrumentů, tj. hypotéčních úvěrů domácnostem. Nízké směrodatné odchylky byly také sledovány u termínovaných depozit. Naopak u krátkodobých úvěrů, jak domácnostem, tak podnikům, nebyl integrační proces prokázán. U spotřebitelských úvěrů se projevily symptomy disintegrace. Vysvětlení tohoto jevu spočívá v charakteru jednotlivých produktů. Přirozeně, sazby dlouhodobých a zajištěných úvěrů se

13 více blíží k tržním sazbám dluhopisů než více rizikové krátkodobé úvěry, jež pro banky znamenají vyšší kreditní riziko a relativně vysoké náklady na získání informací o bonitě klienta. Alternativní možností, jak zkoumat propojenost trhů, je sledování objemu toků mezi jednotlivými regiony. Následující grafy ukazují vývoj toků finančních instrumentů v rámci zemí eurozóny a evropské unie během několika posledních let. Téměř u všech grafů je zřejmá vyšší dynamika toků v rámci eurozóny než s ostatními zeměmi EU. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že eliminace kursového rizika a vytvoření institucionálního prostředí opravdu vedlo k intenzivnějšímu sjednocení finančních trhů. Výrazný rozdíl temp růstu finančních toků ve prospěch eurozóny je patrný u držby cenných papírů finančními institucemi na rozdíl od poskytnutých úvěrů, kde je náskok nižší. Propastný rozdíl mezi úvěrováním ostatním bankám na jedné straně a nefinančním podnikům na straně druhé potvrzuje strukturu dvouúrovňového bankovnictví, kdy si velké banky mezi sebou poskytují mnohem vyšší objem finančních prostředků, než které jsou ochotny poskytnout zahraničním klientům nefinančním podnikům. Finanční toky mezi zeměmi EMU a ostatními státy EU Graf 9: Úvěry poskytnuté finančním institucím (procentní podíl z celkových úvěrů) Graf : Úvěry poskytnuté nefinančním podnikům (procentní podíl z celkových úvěrů) III 97 I 98 III 98 Pramen: ECB Státy EMU Ostatní státy EU mimo EMU I 99 III 99 I III I III I III I 3 III 3 I 4 Graf : Cenné papíry emitované a držené finančními institucemi (podíl v procentech) Státy EMU Ostatní státy EU mimo EMU III 4 I 5 III 5 3,5 3,5,5 III 97 I 98 Pramen: ECB Státy EMU Ostatní státy EU mimo EMU III 98 I 99 III 99 I III I III I III I 3 III 3 I 4 III 4 I 5 III 5 Graf : Cenné papíry emitované nefinančními podniky a držené finančními institucemi (podíl v procentech) Státy EMU Ostatní státy EU mimo EMU 6 6 III 97 I 98 III 98 I 99 III 99 I III I III I III I 3 III 3 I 4 III 4 I 5 III 5 III 97 I 98 III 98 I 99 III 99 I III I III I III I 3 III 3 I 4 III 4 I 5 III 5 Pramen: ECB Pramen: ECB 3

14 5. Překážky další integrace V oblasti legislativy došlo k výrazným pokrokům. Jednotná licence umožňuje bankám, založeným v kterémkoli členském státě poskytovat své služby po celém území EU. Taková instituce je kontrolována domácím regulátorem, jež vystavil licenci. Nicméně stále existují oblasti, kde jsou vztahy nadále regulovány individuální legislativou hostující země. Jedná se zejména o ochranu spotřebitele, ochranu hospodářské soutěže, přístup do národních registrů atp. Stejně tak přístup všech regulátorů není prozatím zcela jednotný. V roce 999 byl Komisí EU vytvořen plán akcí (FSAP), jež má vést k odstranění překážek jednotného finančního trhu. Velká část tohoto plánu byla již realizována a přenesena do platných právních norem. Mezi některé nedostatky, které stále nejsou zcela dořešeny můžeme zařadit i právní úpravu obchodních společností (jež operují na evropském trhu), poskytování informací či jednotné zdanění Nová směrnice 4/39/ES o trzích finančních nástrojů, jež má být transponována do ledna 7 a platná od listopadu téhož roku, se snaží zásadně upravit regulaci finančních služeb a vztahy poskytovatelů těchto služeb s jejich zákazníky. Je to důsledek snahy Evropské komise dále podpořit integraci kapitálového trhu, na kterém mají být cenné papíry zcela volně obchodovány. Zamýšleným důsledkem této směrnice má být nejen ochrana drobných spotřebitelů, ale i nárůst konkurence mezi poskytovateli těchto služeb a následně pokles jejich cen a růst kvality. Naopak nová Basilejská dohoda (tzv. New Basel II.), která upravuje výši minimálně požadovaného kapitálu, dává dost velký prostor pro individuální přístup regulátora a vlastní nastavení regulatorního kapitálu v rámci bankovního sektoru. Tento přístup trochu nabourává myšlenku stejných podmínek, jež je z definice stěžejní. Také ochrana národních zájmů může vytvářet překážky nadnárodních fůzí. Volná interpretace národních zájmů a národní bezpečnosti může upřednostňovat domácí společnosti oproti zahraničním apod. Ovšem celkově vzato většina legislativních a institucionálních nedostatků byla odstraněna a přestože jich ještě zůstává několik doladit zejména v oblasti bankovnictví, je proces sjednocení institucionálních a legislativních podmínek na pokročilé úrovni a tyto již nyní přispívají k tvorbě příznivého prostředí pro integraci. Stěžení bariéry integrace je tedy nutné hledat v jiných oblastech. Dalšími bariéry mohou vznikat v rovině technické a infrastrukturální. Mezi technické překážky lze řadit například nedostatečný platební a zúčtovací systém. Přestože se tato oblast dynamicky rozvíjí a stále vzniká nová vypořádací infrastruktura, dosud není celý finanční trh zcela propojen a systém pro zahraniční platby nemá takové zázemí jako pro platby uvnitř jednotlivých zemí. Tento fakt potvrzují vyšší poplatky účtované za mezinárodní, zejména platební, operace. Také odlišná kompatibilita národních systémů může působit jako technická bariéra vzájemného propojení mezinárodního bankovního trhu. Snad nejvýznamnější ekonomickou překážkou je obtížnost vstupu na retailový bankovní trh. Jak již bylo zmíněno, pro finanční instituci operující v tomto segmentu je nutné mít širokou základnu - síť poboček, jež představuje obrovské počáteční investiční náklady. To vyplývá z významu silné blízké vazby banky na klienta. Nejen z pohledu loajálního klienta, který důvěřuje pouze své známé bance, odmítá nově příchozí společnosti a obvykle většinu finančních služeb poptává u stejné finanční instituce, tak i z pohledu samotné banky. Banka totiž lépe a přesněji ohodnotí bonitu klienta, se kterým dlouhodobě spolupracuje než klienta, kterého vůbec nezná. Většina spotřebitelů si obvykle vybírá banku v blízkosti svého bydliště, což umožňuje některým bankám zneužívat svého postavení na trhu lépe, než kdyby existovala pružná migrace klientů mezi regiony. Tento úkaz však není pro Evropu ojedinělý. Na základě studie 4

15 Kwast (997) si i v USA drtivá většina klientů vybírá banku do 5 mil od svého bydliště či sídla. Zahraniční banky se po vstupu na domácí trh orientují spíše na korporátní klientelu, investiční bankovnictví než na domácnosti. Z toho důvodu je nejefektivnějším vstupem akvizice jiné již existující banky s vybudovanou pobočkovou sítí. Tato bariéra však může být do značné míry překonána rozmachem informačních technologií a expanzí elektronického bankovnictví, jež závisí také na rychlosti zvyšování počítačové gramotnosti klientů bank. Nezanedbatelným faktorem by mohlo být i zlepšené povědomí klientů bank o produktech a cenách, jež nabízí zahraniční banky. Stejný význam má i mobilita samotných klientů či prosakování bankovních produktů do prodejních poboček poskytovatelů nebankovních služeb. Dalšími překážkami mohou být dodatečné náklady na překonání kulturních a jazykových bariér jsou-li vůbec zcela překonatelné. Náklady na jejich překonání pak nedovolují plně využít výnosy z rozsahu. Bez povšimnutí nemohou zůstat ani náklady na změnu bankovního ústavu, které je nutné brát v úvahu nejen ve finančním vyjádření, ale je nutné spatřovat i časové ztráty apod. Určité problémy může činit nedostatečné šíření informací, předsudky a nedostatek důvěry, především starší generace retailových klientů vůči nově příchozímu finančnímu ústavu, jež nemá v dané zemi dlouhou tradici. Na druhou stranu, jde-li o renomovanou zahraniční banku, neměla by mít ani na jednotném evropském trhu výraznější obtíže. Navíc každá banka spadá pod přísný dohled regulátora. 3 Mezi další nepřímé překážky patří rozdíly v účetních a informačních standardech a praktikách (které se však stále sjednocují), metodách corporate governance atd. 6. Závěr Po zavedení společné evropské měny došlo v rámci EMU k výraznému sjednocení finančních trhů. Význam ekonomických přínosů plynoucí z integrace je patrný. Ovšem je nutné brát v úvahu i možné nepříznivé dopady, které mohou plynout například z přenosu nákazy finanční krize. Proto je pochopení a analýza zahraničních finančních vazeb naprosto zásadní a klíčové. Vzhledem k výše uvedeným zjištěním můžeme tedy říci, že integrace z pohledu jednotlivých segmentů finančního trhu neprobíhala stejnoměrně. Měnový trh, hodnocený na základě sazeb peněžního trhu, bezprostředně po zavedení jednotné měny dosáhl vysokého integračního stupně. Rozdíly sazeb na jednotlivých trzích se dostaly do velmi úzkého pásma, kdy už arbitráž není výhodná. Nepatrně vyšší rozptyl sazeb zajištěných repo operací může mít své příčiny i v prozatím méně rozvinutém zúčtovacím systému. Podobný vývoj jako na peněžním trhu je možné pozorovat na trhu vládních dluhopisů. Vysoký stupeň integrace je také patrný bezprostředně po vzniku společné měny. Také na trhu korporátních dluhopisů byla dosažena vysoká intenzita sjednocení. Odchylky sazeb jsou z převážné části vysvětlovány jinými než regionálními faktory. Navíc v USA jsou klienti vzhledem k velmi rozšířené automobilové dopravě a obecně řidšímu osídlení schopni dojíždět do větší vzdálenost než v EU. Bohužel, tato forma distribučních cest naráží na omezenou kredibilitu nabízených produktů, jež je v bankovním businessu zvláště důležitá. Zejména získání klientů přes internet je velmi obtížné. Významné náklady sebou může nést i implementace nové firemní kultury, struktury procesů atp. při akvizici bank. 3 Ovšem i přes takto přísný dohled může dojít ke krachu bank. Dalším argumentem je pojištění vkladů. Oba tyto instituty by na druhou stranu neměly vést k vzniku morálního hazardu. Zajištění proto musí být takové, aby na jedné straně nevedlo k destabilizaci finančního systému a zároveň na druhé straně neiniciovalo vznik hazardního chování. 5

16 Určité sblížení bylo pozorováno i u akciových trhů, míra sjednocení je však na nižší úrovni než na trzích státních dluhopisů či peněz. Do budoucna lze očekávat, že integrace obchodu s akciemi bude nadále pokračovat spolu s odstraňováním zbylých bariér volného obchodu, které dosud na akciovém trhu přetrvaly. Slabší integrace byla pozorována na bankovním trhu. Na tomto trhu přetrvává ještě několik bariér, jež brání úplnému splynutí. Významnou roli hraje například blízká vazba klienta na bankovní ústav. Další překážku integrace lze spatřovat v omezené mobilitě klientů, jež vedla ke vzniku dvouúrovňové bankovní struktury, a která může být postupem času do určité míry zmírněna rozmachem moderních internetových technologií. Do budoucna bude na další prohlubování integrace bankovního sektoru příznivě působit rozvoj informačních technologií, zesilující obliba internetového bankovnictví a zvyšující se počítačová gramotnost klientů. Nezbytné je také posilovat zabezpečení a důvěru v tyto kanály distribuce finančních služeb. Ovšem i přes mnohé komplikace došlo během posledních několika let k značnému propojení národních trhů prostřednictvím strategických fůzí či vytvořením zahraničních poboček. U dlouhodobých zajištěných úvěrů určených na bydlení se úrokové sazby pohybovaly velmi (souměrně) podobně a tudíž vykazovaly mnohem vyšší integrační úroveň. Naopak největší diference sazeb byla pozorována u krátkodobých úvěrů určených např. na spotřební účely. Ačkoliv většina legislativních a technických bariér již byla odstraněna, stále zůstává v oblasti retailových služeb několik oblastí, jež musí být doladěny. Avšak mnohem delší čas zabere překonání kulturních a psychologických překážek. Přestože použité metody jsou jednoduché a je ještě mnoho prostoru pro další analýzu, např. vážením směrodatných odchylek podle významu jednotlivých zemí, domníváme se, že aplikované postupy umožňují zkoumat základní integrační tendence a umožňují vytvořit minimálně hrubou představu o úrovni sjednocení finančních trhů EU. 6

17 Literatura: Agbetsiafa, D. (4): The Finance Growth Nexus: Evidence from Sub-Saharan Africa, Savings and Development, n.3 vol. XXVIII Agénor, P., R.(): Benefits and Costs of International Financial Integration, Theory and Facts, WB, WP n. 699 Baele, L., Ferrando, A., Hördahl, P., Krylova, E., Monnet, C.(4): Measuring Financial Integration in the EMU Area, Occasional paper series č. 4, ECB Cabral, I., Dierick, D., Vesala, J., (): Banking Integration in the Euro Area, Occasional paper series, no. 6, ECB, December ECB (5)a: EU Banking Structures, October 5 ECB(5)b: Indicators of Financial Integration in the EU Area, September 5 ECB (6): The Contribution of the ECB and the Eurosystem to European Financial Integration, Monthly Bulletin, May 6 Freixas, X., Holthausen, C. (): Interbank Market Integration under Asymmetric Information, WP no. 74, ECB, August Jayaratne J. and P. Strahan (996), The Finance-Growth Nexus: Evidence from Bank Branch Deregulation, Quarterly Journal of Economics, (4), August, pp Keimeier, S., Sander, H.(3): Towards a Single European Banking Market? CERC Working paper series, no. 4/3, The University of Melbourne, ISSN Levine, R. (997), Financial development and economic growth: views and agenda, Journal of Economic Literature, Vol. XXXV OECD (4): Convergence in the Financial Sector: Where are we coming from and where are we going? Rousseau, P.(): Historical Perspectives on Financial Development and Economic Growth, NBER Working Paper

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní texty Working Paper No. 3/26 Integrace finančního trhu EU Petr Čermák RCDE & KATEDRA HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY HTTP://HP482.WZ.CZ/RCDE Projekt: IGA VŠE Praha 4/5 Integration of Financial

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému

Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 2.2.2013

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 DUBEN 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INVESTIČNÍ BANKOVNICTVÍ V EU Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

Mezinárodní finanční trhy

Mezinárodní finanční trhy Úvod Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA jan_vejmelek@kb.cz Investiční bankovnictví Náplň kurzu Úvod do mezinárodních finančních trhů Devizový trh a jeho instrumenty Mezinárodní finanční instituce Teorie mezinárodního

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. 2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký?

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace při příležitosti emise zlaté pamětní mince Žďákovský most Vystrkov, 5. května

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Deutsche Telekom AG Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Investice do zahraničních firem v českých korunách? Deutsche Telekom Deutsche Telekom patří mezi největší světové poskytovatele telekomunikačních

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2014 ČERVENEC 2014 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

SYSTÉMOVÉ RIZIKO A KRIZE STÁTNÍCH FINANCÍ: MODELOVÁNÍ VZÁJEMNÝCH ZÁVISLOSTÍ VE FINANČNÍM SYSTÉMU TOMÁŠ KLINGER (IES FSV UK, ČSOB)

SYSTÉMOVÉ RIZIKO A KRIZE STÁTNÍCH FINANCÍ: MODELOVÁNÍ VZÁJEMNÝCH ZÁVISLOSTÍ VE FINANČNÍM SYSTÉMU TOMÁŠ KLINGER (IES FSV UK, ČSOB) SYSTÉMOVÉ RIZIKO A KRIZE STÁTNÍCH FINANCÍ: MODELOVÁNÍ VZÁJEMNÝCH ZÁVISLOSTÍ VE FINANČNÍM SYSTÉMU TOMÁŠ KLINGER (IES FSV UK, ČSOB) EVROPSKÁ EKONOMIKA A JEJÍ PERSPEKTIVY 22. LISTOPADU 2013 KONTEXT PŘÍSTUP

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Komerční bankovnictví v České republice

Komerční bankovnictví v České republice Vysoká škola ekonomická v Praze Komerční bankovnictví v České republice Stanislava Půlpánová 2007 Obsah Obsah Uvod 9 1. Finanční systém 11 1.1 Banky jako součást FSI 11 1.2 Regulace finančního systému

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Rizika financování na kapitálovém trhu Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanůčr Kongresové centrum ČNB,

Více

Základy teorie finančních investic

Základy teorie finančních investic Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základy teorie finančních investic strana 2 Úvod do teorie investic Pojem investice Rozdělení investic a)

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

Výroční tisková konference AKAT Účastníci

Výroční tisková konference AKAT Účastníci 11.února 2015 Výroční tisková konference AKAT Účastníci Jan D. Kabelka, předseda AKAT Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT Pavel Hoffman, člen Výkonného výboru AKAT 1 Výroční tisková konference AKAT

Více

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika, tel.: +420 221 424 111, fax: +420 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Investiční instrumenty a portfolio výnos, riziko, likvidita Úvod do finančních aktiv. Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni.

Investiční instrumenty a portfolio výnos, riziko, likvidita Úvod do finančních aktiv. Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni. Finanční trhy Investiční instrumenty a portfolio výnos, riziko, likvidita Úvod do finančních aktiv Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

integrace dozoru nad finančním trhem v České republice

integrace dozoru nad finančním trhem v České republice Globalizace finančních trhů a integrace dozoru nad finančním trhem v České republice Michaela Erbenová Praha Červen 2005 O čem budu hovořit Výzvy a trendy globalizace finančních trhů a úsilí o další integraci

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Finanční nástroje a Junckerův balíček. 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M.

Finanční nástroje a Junckerův balíček. 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Finanční nástroje a Junckerův balíček 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Proč IFN shrnutí makro dat Vývoj MRO úrokové sazby ECB v % - 1999 2014 Vývoj kapitálových výdajů ČR 1996-2013 5,00 4,50 4,00 3,50

Více

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě 8 7 Realita 6 5 4 Prognózy 3 2 1 0-1 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, červen 2010 1 Cenová stabilita

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Obsah. 2014 Deloitte Česká republika 2

Obsah. 2014 Deloitte Česká republika 2 Behaviorální segmentace malých a středních podniků Příklad behaviorální segmentace, výnosového potenciálu a obslužného modelu pro SME klienty v Polsku Veronika Počerová Listopad 2014 2014 Deloitte Česká

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Aktualizovaný program cvičení a témata semestrálních prací N_STFS Současné teorie finančních služeb (zima 2012) Skupina cfph

Aktualizovaný program cvičení a témata semestrálních prací N_STFS Současné teorie finančních služeb (zima 2012) Skupina cfph Aktualizovaný program cvičení a témata semestrálních prací N_STFS Současné teorie finančních služeb (zima 2012) Skupina cfph 1. cvičení 10. 10. 2012 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních

Více

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 25.2.2015 CS Úřední věstník Evropské unie L 53/21 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/297 ze dne 15. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/23 o přerozdělování měnových příjmů národních

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

PETR SKLENÁŘ TECHNIKY INVESTOVÁNÍ A INVESTIČNÍ TIPY

PETR SKLENÁŘ TECHNIKY INVESTOVÁNÍ A INVESTIČNÍ TIPY PETR SKLENÁŘ TECHNIKY INVESTOVÁNÍ A INVESTIČNÍ TIPY RIZIKO A HORIZONT URČUJÍ NÁSTROJE A TECHNIKU Rizikový profil Investiční horizont Technika Aktiva Dynamický Balancovaný Konzervativní Dlouhodobý -roky

Více

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění Přehled fondů ČSOB - konzervativní fond Opatrný investor, který nerad riskuje a požaduje mírně převýšit výnosy z termínovaných vkladů u bank. ČSOB růstový fond Opatrný investor, který je ovšem ochoten

Více

PLÁN ŘÍZENÍ LIKVIDITY. AKRO balancovaný fond, otevřený podílový fond AKRO investiční společnost, a.s., ISIN CZ000847336. 1. Profil likvidity fondu

PLÁN ŘÍZENÍ LIKVIDITY. AKRO balancovaný fond, otevřený podílový fond AKRO investiční společnost, a.s., ISIN CZ000847336. 1. Profil likvidity fondu PLÁN ŘÍZENÍ LIKVIDITY AKRO balancovaný fond, otevřený podílový fond AKRO investiční společnost, a.s., ISIN CZ000847336 1. Profil likvidity fondu Fond investuje do podkladového globálního smíšeného portfolia

Více

MF poř. č. 9. Název legislativního úkolu MF -- 06.12 01.14 II.

MF poř. č. 9. Název legislativního úkolu MF -- 06.12 01.14 II. návrh věcného záměru zákona MF poř. č. 9 I. Název legislativního úkolu Zákon o některých podmínkách nabízení, zprostředkování a poskytování finančních služeb a o finančním poradenství (zákon o distribuci

Více

Rámeček 1 Opatření měnové politiky přijatá Radou guvernérů 6. září 2012 Potřeba zabezpečit transmisi měnové politiky v eurozóně

Rámeček 1 Opatření měnové politiky přijatá Radou guvernérů 6. září 2012 Potřeba zabezpečit transmisi měnové politiky v eurozóně Rámeček Opatření měnové politiky přijatá Radou guvernérů. září Rada guvernérů rozhodla. září o podmínkách provádění přímých měnových transakcí (OMT) na sekundárních trzích státních dluhopisů v eurozóně.

Více

Investiční výhled. Martin Burda, generální ředitel Investiční společnosti ČS Štěpán Mikolášek, hlavní portfolio manažer Investiční společnosti ČS

Investiční výhled. Martin Burda, generální ředitel Investiční společnosti ČS Štěpán Mikolášek, hlavní portfolio manažer Investiční společnosti ČS Investiční výhled Martin Burda, generální ředitel Investiční společnosti ČS Štěpán Mikolášek, hlavní portfolio manažer Investiční společnosti ČS Praha, květen 2011 Dluhopisy Ekonomika USA Ekonomická data

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 60 Konzultační hodiny: středa 4.30 6.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (003)

Více

Poradce Ministerstva průmyslu a obchodu pro pilotní Seed fond. Autor řady článků a přednášek z oblasti finančních trhů.

Poradce Ministerstva průmyslu a obchodu pro pilotní Seed fond. Autor řady článků a přednášek z oblasti finančních trhů. Alternativní způsoby financování infrastrukturálních projektů Martin Hanzlík 21.9.2011 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Působí na kapitálovém trhu od roku 1994. V letech 2002 2009 výkonný ředitel Unie investičních

Více

Prémie nad inflaci. Garantovaný vklad s prémií Srpen 2013

Prémie nad inflaci. Garantovaný vklad s prémií Srpen 2013 Prémie nad inflaci Garantovaný vklad s prémií Srpen 2013 Prémie nad inflaci Centrální banky opakovaně deklarují zvýšenou toleranci kinflaci, kterou se vřadě případů snaží cíleně povzbudit extrémně uvolněnou

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

Investiční fondy jako motor evropské ekonomiky? Jana Michalíková

Investiční fondy jako motor evropské ekonomiky? Jana Michalíková Investiční fondy jako motor evropské ekonomiky? Jana Michalíková Konference Rozvoj a inovace finančních produktů 12.února 2014, VŠE Evropská Komise Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier: Potřebujeme

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 620 Konzultační hodiny: středa 14.30 16.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Více

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky Principy oceňování a value management Úvod do problematiky Obsah Principy oceňování společností Principy oceňování DCF Chování klíčových faktorů Finanční trhy a hodnota firmy Value based management Dluh

Více

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS Komerční banka dosáhla podle mezinárodních účetních standardů za tři čtvrtletí roku 2002 nekonsolidovaného čistého zisku ve výši 6 308 mil. Kč. Návratnost kapitálu (ROE) banky činila 30,7 %, poměr nákladů

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s.

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Příčiny současnéfinančníkrize dynamika současnéfinanční krize, lokálnívznik

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. srpen 2012 Vybraná témata 12/2012 2 Evropská centrální banka (ECB), jako centrální banka pro jednotnou měnu

Více

Měnová politika - cíle

Měnová politika - cíle Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému

Více

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Řešení eurokrize:

Více