CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Milana Kretschmerová Olomouc 2015

2 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Specifikace dluhové problematiky cílové skupiny matky samoživitelky Milana Kretschmerová Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Vaculíková Olomouc 2015

3 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vykonala samostatně na základě pouţitých pramenŧ a literatury uvedených v bibliografickém seznamu Milana Kretschmerová

4 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Zuzaně Vaculíkové za odborné vedení mé práce, za cenné rady, za trpělivost a Mgr. Pavlíně Valouchové, Ph.D., za vstřícnost při konzultacích metody kvalitativního výzkumu. Další dík patří všem respondentkám, se kterými jsem prováděla výzkum, za jejich otevřenost.

5 Obsah ÚVOD Historie dluhŧ Ohroţená skupina - matky samoţivitelky V roli dluţníka V roli zaměstnance V roli rodiče V roli neplatiče Příjmy matek samoţivitelek Příčiny dluhŧ matek samoţivitelek Nízký příjem Ztráta dokladŧ Předluţení Následek dluhŧ- exekuce Finanční gramotnost Rodinný rozpočet Jak nakupovat Dohody mimo pracovní poměr Produkty finančních institucí Poskytnutí odborné pomoci Sociální práce se zadluţenými Případová sociální práce Sociální poradenství Krizová intervence Práce s rodinou Obrana proti exekuci Oddluţení Metodologie výzkumu Sběr dat Výzkumný soubor Metoda zpracování dat Analýza výzkumu... 26

6 9.1. Rozchod s otcem dítěte Finanční situace samoţivitelek Podpora pro matky samoţivitelky Přání matek samoţivitelek Shrnutí Závěr SEZNAM ZDROJŦ: ABSTRAKT: KLÍČOVÁ SLOVA:... 40

7 ÚVOD Téma své práce jsem si vybrala z toho dŧvodu, ţe dluhy jsou stále více naléhavým tématem. Během povinných praxí v rámci studia na Caritas - Voš se téma dluhové problematiky prolínalo s ostatními aktuálními problémy klientŧ v azylovém domě pro matky s dětmi i v K centru pro drogově závislé. Ve třetím ročníku jsem si záměrně vybrala pro absolvování praxe poradnu pro dluţníky. Přestoţe se vţdy jednalo o jinou cílovou skupinu, s dluhy, nebo nedostatečnou finanční gramotností se potýkali doslova všichni klienti. Domnívám se, ţe se tato problematika týká všech bez rozdílu věku a nikdy nevíme, v jaké situaci nás dluhy zastihnou. Dluhy totiţ nepostihují jen dluţníka, ale i celou jeho rodinu a ovlivňují mnoho oblastí jejich ţivota. Při svých praxích jsem se také dozvěděla, ţe v ČR v současnosti není pro dluhové poradenství stanoven ţádný jednotný podklad, nebo souhrnná metodika. Poradenství je poskytováno podle Z č. 108/ 2006, 37 (sociální poradenství) a snaţí se reagovat na stále nové praktiky ve finanční oblasti a aktuální problémy. Obecně je poradenství v neziskových organizacích zaloţeno na čtyřech principech bezplatnost, diskrétnost, nestrannost a nezávislost. Dle Rektoříka (2010: 23) se podílí na veřejné politice v rámci občanské společnosti, coţ je také hlavním dŧvodem, proč se zde občané sdruţují. Pokud není člověk stále obezřetný a dostatečně informovaný, mŧţe se v dnešní konzumní společnosti s dluhy setkat přímo, či nepřímo. Nástrah je mnoho. Dluhy mohou přinést skutečné, nikoliv jen statistické sociální vyloučení. I malé dluhy mohou být konečným dŧsledkem chudoby. Rizika bývají skrytá, proto si je často ani neuvědomíme. Nelze přitom tvrdit, ţe dluhy se týkají pouze lidí na okraji společnosti, nebo lidí s niţším vzděláním. S nástupem demokracie a rozvojem podnikání se mohou do finanční tísně dostat velmi snadno i lidé s vysokými příjmy, nebo s velkým majetkem. Obchodníci za účelem co nejvyššího zisku vyvíjejí na nepřipravené odběratele velmi silný nátlak, který je občas za hranicí mravních zásad. Posledním a neméně dŧleţitým dŧvodem je fakt, ţe matky samoţivitelky jsou značně ohroţenou skupinou. V současnosti ţije stále více ţen bez partnerŧ, ať uţ z vlastního rozhodnutí, nebo následkem rozvodu, popř. smrti otce dítěte. Matky samoţivitelky mohou být ohroţeny nezaměstnaností, ztrátou příjmu, nedostatkem zázemí psychické podpory. Jak uvádí Soukupová (2006: 78), přestoţe neexistuje 5

8 jednotné pojetí podpory neúplných rodin, český sociální systém nabízí řadu jednotlivých opatření, např. prodlouţení mateřské dovolené a peněţité pomoci v mateřství nebo poskytnutí více dnŧ při ošetřování člena rodiny. Cílem této práce je na základě kvalitativního výzkumu zmapovat tíţivou ţivotní situaci matek samoţivitelek a specifikovat odlišnosti při řešení dluhové problematiky, vzhledem k jiným cílovým skupinám (insolvence, prevence, výţivné apod.), dle legislativy platné od

9 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Historie dluhů 1 Dluhy jsou staré jako lidstvo samo. Byly, jsou a budou. Naskýtá se však otázka, za co a proč vŧbec vznikají. Lidé se obelhávali od nepaměti. Nepřipravené, dŧvěřivé a nepoučené osoby se tak zbytečně stávají finančně zadluţenými. V dnešní době se jedná o následky především nevýhodných spotřebitelských úvěrŧ a nákupŧ často zbytečného a nepotřebného zboţí na splátky. Sociální práce je charakterizována trvale platným étosem: sluţba, solidarita, osvobozování a angaţovanost (Martinek, 2008: 26). Ve své podstatě se jedná o tyto skutky duchovního milosrdenství: dávat dobrou radu druhým, coţ je princip moderního sektoru poradenství, a dále poučovat neznalé, čili zprostředkovávat chybějící informace, předkládat správné vzorce chování. Účinky milosrdenství pro osoby v tíţivých ţivotních situacích jsou nepochybné. Ale je také nutné mezní ţivotní momenty překročit a zvládnout, nalézt ţivotní sílu a smysl ţivota. Uţ ve Starém zákoně jsou zmínky o pomoci v nouzi právními opatřeními. Nejstarší právní legislativou je tzv. Kniha smlouvy, která regulovala výši zástavy a byla stanovována s ohledem na samotnou situaci dluţníka. V ţádném případě se zástava nesměla týkat ţivotně dŧleţitých předmětŧ. Zde spatřuji paralelu se Z. č. 182/ 2006 Sb., Zákonem o úpadku a zpŧsobech jeho řešení (Insolvenční zákon), a to pojmem sabatický rok. Jedná se o to, ţe kaţdý sedmý rok byli propouštěni otroci na svobodu, pole a vinice leţela ladem a plodiny, které zde vyrostly, náleţely chudým. Později kaţdý sedmý rok všechny pohledávky zanikly. V ţidovství existuje jubilejní rok, nebo milostivé léto dodnes. Je vyhlašován kaţdý 50. rok a dluţníkŧm jsou odpouštěny dluhy. Tyto praktiky upozorňují na zachování dŧstojnosti kaţdého, tedy i chudého občana. V totalitní době byl altruismus nepopulárním tématem, tehdejšímu politickému systému se nehodil. Slovo milosrdenství dokonce vymizelo z naučných slovníkŧ. Panovalo všeobecné povědomí, ţe všichni se mají dobře, nemají ţádné handicapy a pomoc chudým či potřebným tedy není potřeba. Po Sametové revoluci začaly vznikat nestátní neziskové organizace, které se svým posláním zaměřují na činnosti, pro jaké 1 V rámci této kapitoly je pouţit velmi podobný text jako v mé bakalářské práci 7

10 byly zřízeny. Jejich historie je tedy poměrně krátká, ale mŧţeme se inspirovat v zahraničí a přebírat jiţ prověřené systémy. 2. Ohrožená skupina - matky samoživitelky Moţná by se mohlo zdát, ţe zaloţení rodiny, či početí dítěte je zdánlivě jednoduchým rozhodnutím. Opak je pravdou. Jedná se o zásadní ţivotní rozhodnutí. V dnešní moderní společnosti jsou rodiny zakládány z dŧvodu uspokojování citových potřeb partnerŧ. Nejedná se tedy o reprodukci populace jako v dřívějších dobách, kdy se o staré nemocné členy starala pouze rodina a proto bylo mnoho dětí nutností. V rozvinutých zemích se v současnosti z ekonomických dŧvodŧ nerodí tolik dětí, na Západě je rodina s mnoha dětmi spíše anomálií (Matoušek, 2003: 181). Narození dítěte patří mezi nepojistitelné události a navíc dochází k razantnímu zvýšení nákladŧ, pro potřeby dítěte. Přestoţe jsou na počátku společného souţití zpravidla oba partneři, stále více přibývá dětí, které vyrŧstají v neúplných rodinách, většinou a často jediným pečovatelem bývá matka. Tradiční soudrţnost rodin se pomalu vytrácí a dříve odsouzeníhodná situace svobodné matky nebo rozvedené ţeny se stává obvyklostí. Přestoţe je rodina základní sociální a pro všechny výhodnou institucí, plní reprodukční, ekonomickou, výchovnou a ochrannou funkci, její význam bývá podceňován a spíše oslabuje. Ke vzniku postavení matky samoţivitelky dochází zpravidla z těchto dŧvodŧ (Hasmanová Marhánková, 2011: 3-4): Dŧsledkem rozpadu manţelství, nebo partnerství. Přestoţe druhý z rodičŧ má k dítěti vyţivovací povinnost, dochází k rychlému a razantnímu oslabení ekonomické situace. Obvyklý niţší příjem ţen mŧţe zpŧsobit ohroţení chudobou, nezapomeňme také na ostatní běţné povinnosti, které musí ţena v soukromí i v zaměstnání zabezpečovat sama. Mimomanţelská plodnost je nejčastějším dŧsledkem pro vznik cílové skupiny matky samoţivitelky. Dle Hamplové (2006: 89) je základním znakem vzdělání, kdy pravděpodobnost stát se neprovdanou matkou klesá s kaţdým dalším stupněm školy. Převáţná část vysokoškolaček přivádí své dítě na svět jiţ vdaná. Dalším rysem je pobyt v ekonomicky slabších regionech. Vysoká nezaměstnanost a špatná ekonomická situace mění 8

11 chování mladých ţen, čímţ se zvyšuje pravděpodobnost stát se svobodnou matkou. Hamplová a Řeháková (2006: 27) se zamýšlejí, proč mívají nemanţelské děti převáţně matky s niţším vzděláním. Jedním z dŧvodŧ mŧţe být fakt, ţe otec dítěte má také nízké vzdělání, nepravidelný příjem, často bývá nezaměstnaný. Takový typ muţŧ tedy není pro manţelství moc vhodný. Dalším dŧvodem mŧţe být finanční prospěch v systém sociálních dávek, který svobodné matky zvýhodňuje. Samoţivitelky jsou také upřednostňovány např. při umístění dětí do předškolních zařízení. Z vlastní zkušenosti vím, ţe v současnosti mají, díky zvýšené poptávce při umístění do některých školských zařízení, děti právo pro přijetí, pokud ţijí pouze s jedním rodičem. Ţádný předpis to však neukládá. Ředitelé a ředitelky mateřských škol se řídí vlastními interními kritérii, která zpracovávají dle doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Jediným bezpodmínečným kritériem je věk dítěte, coţ vyplývá z 34, odst. 4 zákona č. 561/ 2004 (školský zákon). Pokud jsou tedy kritérii zvýhodňovány děti matek samoţivitelek, v ţádném případě nemají přednost před předškolním vzděláváním dětí v posledním roce před zahájením školní docházky. Poslední a statisticky nejméně častou situací, díky které se ţeny stanou samoţivitelkou, je ovdovění. Tato příčina byla obvyklá do druhé poloviny dvacátého století, dnes tvoří marginální procento případŧ. Pro správné sociální fungování by měla být navozena rovnováha mezi kaţdou matkou samoţivitelkou a poţadavky jejího prostředí (Navrátil, 2001: 12). Zaměřím se tedy na skutečnost, jaké role obvykle tato cílová skupina ve vztahu k prostředí musí plnit V roli dlužníka Jelikoţ jsou samoţivitelky většinou jedinou osobou, která zabezpečuje sobě a svému dítěti příjem, mŧţe velmi snadno dojít k událostem, které vedou k neschopnosti splácet své závazky. Zde se projevuje chybějící finanční vzdělání, které je zaloţeno 9

12 zejména na znalosti poměru svých příjmŧ a výdajŧ. Obecně dluhy vznikají vlastním zaviněním. Podle zkušenosti v poradně pro dluţníky SPES jsou dominantní. Konkrétně se mŧţe jednat o neuváţlivé zadluţení, špatný výběr finanční společnosti, liknavost při prvních potíţích se splácením. Jiné dluhy vznikají podílem rodiny na vzniku dluhu. Jak jsem se přesvědčila, jedná se jak o dluhy dětí, tak o dluhy rodičŧ. Další oblast vzniku dluhu je ručení v rámci rodiny nebo přáteli. Někteří věřitelé postoupí své pohledávky inkasním, či vymáhacím agenturám, které nemají takové pravomoce jako exekutor, tedy nesmí zabavovat majetek, ani hotovost a nesmí vstoupit do bytu vlastníka bez jeho souhlasu. V kaţdém případě je potřeba si přiznat situaci, začít ji neprodleně řešit s vyuţitím všech pomocí, které se nabízejí. Na základě rozhovorŧ s respondentkami vyplynulo, ţe nemají vytvořenou ţádnou finanční rezervu a prioritně vydávají své prostředky na zajištění stravy a pak poplatky spojené s bydlením. Lze tedy předpokládat, ţe se tento fakt vztahuje i na ostatní samoţivitelky v populaci. V případě nečekaných výdajŧ přichází potíţe. Z počátku dluhy vytěsňují, snaţí se je platit další pŧjčkou. Vţdy je však situace stresující. Dluhy se dají obecně rozdělit na dvě části: 1) prioritní, které je nutné řešit jako první, jsou dŧleţitější neţ všechny ostatní, 2) ostatní, ovšem neméně dŧleţité. Je potřeba si uvědomit, ţe bez ohledu na to, jak dluhy vznikají a kam je řadíme, musíme všechny své závazky plnit. Není to jen z etického dŧvodu, ale především proto, ţe některé dluhy mohou být klasifikovány jako trestný čin. Jedná se např. o neplacení výţivného, kdy je neplatiči odebrán řidičský prŧkaz, nebo je potrestán odnětím svobody. Pro osoby neinformované, nebo sociálně vyloučené, kterým se nedostane včasné, kvalitní a odborné pomoci, mŧţe nedostatek informací velmi zkomplikovat ţivot V roli zaměstnance Účinnou ochranou před chudobou je zaměstnanost. Obecně lze říci, ţe matka samoţivitelka musí skloubit svoji povinnost zaměstnance zároveň s péčí o dítě. Svým přístupem je zodpovědnější a aktivnější neţ ţena, která má partnera. Soukupová (2008: 3-4) uvádí, ţe samoţivitelka pracuje častěji na plný pracovní úvazek, ale zároveň je více ohroţena nezaměstnaností. Dle výsledkŧ výzkumu Sociálních a ekonomických 10

13 podmínek mateřství (Sociologický ústav AV ČR 2006) je vliv rodinného stavu na velikost pracovního úvazku a zaměstnanost zřejmý, zejména pro skupinu matek se základním a středním vzděláním bez maturity. Data SEPM dále naznačují, ţe právě nedostatek částečných úvazkŧ negativně ovlivňuje zaměstnanost samoţivitelek, především v období, kdy matka ztratí nárok na rodičovský příspěvek, ale dítě ještě nechodí do školy. Minimální mzda v ČR, která byla od zvýšena na částku Kč, však není dostatečně motivační a nepřímo tak podporuje ekonomickou nečinnost neprovdaných matek. Při dlouhodobější nezaměstnanosti ţeny velmi rychle ztrácí pracovní návyky, návrat do běţného pracovního procesu se díky tomu mŧţe stát deprivační. Často se stává, ţe ţeny porodí své první dítě jiţ před získáním vzdělání, kvalifikace, či pracovních návykŧ. Některé ţeny se stále nevyhnou diskriminujícím otázkám. Není moţné se při hledání zaměstnání ptát, zda mají malé dítě, nebo jaký je rodinný stav, popř. kdo bude s dítětem doma, kdyţ bude nemocné. Na tento typ otázek ţeny nemusí odpovídat V roli rodiče Samoţivitelky musí v ţivotě skloubit péči o dítě a zaměstnání, coţ je náročné. Je to velká zodpovědnost a vlastně celodenní zátěţ. Na trhu práce se české ţeny výrazně podílejí jiţ od 50. let minulého století. Tehdejší ideologie ţenské pracovní síly byla prezentována jako emancipace, přičemţ dělba neplacené práce zŧstávala tradiční. Přestoţe ţeny svoji dvojroli přijaly, více své energie vţdy vkládaly do péče o rodinu. Ţeny samy přijaly pravidlo, ţe své povinnosti by měly zvládat samy. Rozdělení společnosti podél genderové linie si vŧbec neuvědomovaly (Tomešová Bartáková, 2009: 102). Moţná i toto je dŧvodem velké samostatnosti současných ţen. Tuto roli zvládají většinou zodpovědně. Dle vlastních slov neustále počítají, nic nekupují impulsivně a výdaje redukují na minimum. Díky dětem se snaţí být velmi zodpovědné i za cenu, ţe občas nemají čas a finanční prostředky na své koníčky, zábavu. Pokud se opozdí příjem, často to znamená stresující okamţiky. Problémem mŧţe být bydlení. V ČR jiţ sociální byty nejsou, a proto se mnoho osamělých matek s dětmi vrací do domu, či bytu svých rodičŧ. Výsledkem je, ţe dochází k narušování jiné rodiny. Výchova dítěte v rodině je výhodná pro obě generace. V kaţdém případě je přítomnost dalších dospělých, ať uţ prarodičŧ, nebo přátel, zásadní. Těmito vzájemnými vztahy se 11

14 dětem nastavují ţivotní vzory, které by jim jinak chyběly. Není potřeba snaţit se zvládnout všechny role perfektně. Jeden rodič udělá to, co je v jeho silách, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ačkoliv občas třeba udělá chybu. Děti to chápou a umí tolerovat nedostatky. I kdyţ není vše perfektní, rozhoduje kvalita vztahu mezi matkou a dětmi, nikoliv kvantita V roli neplatiče V platební neschopnosti se mŧţe octnout kaţdý, kdo ztratí práci nebo přecení své vlastní síly. Jednou ze zásadních chyb je, ţe před vznikem dluhu, tedy ihned při změně finančních poměrŧ, klient ihned neobrátí na banku, nebankovní subjekt, či další společnosti, se kterými uzavřel platnou smlouvu. Ti nepřijaté platby registrují a vnímají jako porušení smlouvy, coţ má za následek penalizace, či ukončení dodávek energií (Kopřivová, 2009: 31). Kaţdý by si měl uvědomit, ţe tím, ţe nebude své závazky platit, nezanikají, a to ani v případě, kdyţ je dluţník nemajetný. Následkem neplacení je vymáhání pohledávek, soudní řešení, exekuce. Jak dále uvádí Kopřivová (2009: 31), řešením není ani nepřebírání pošty, přestoţe adresát odmítne převzít doporučenou poštu, zásilka se povaţuje za doručenou. Situace se mŧţe naopak ještě více vyhrotit, protoţe dluţník nemá aktuální informace a neví, jaké postihy mu hrozí. Vţdy se vyplatí věřitelŧm zasílat alespoň nějakou finanční částku, pokud moţno pravidelně a nenechat se odbýt slovy, ţe nízké částky věřitel neakceptuje. 3. Příjmy matek samoživitelek Za příjem lze obecně povaţovat kaţdý výdělek vyplývající z pracovněprávního nebo obdobného vztahu, podnikatelských, či příleţitostných činností. Započítávají se také příjmy z pronájmu, prodeje nemovitostí, kapitálového majetku, výnosy, posuzují se i dávky nemocenského pojištění (peněţitá pomoc v mateřství), dŧchodové zabezpečení, dávky státní sociální podpory a výţivné, dědictví). V kaţdém případě lze v případě exekuce o část těchto příjmŧ přijít do výše nezabavitelného minima k úhradě dluhŧ. Z dŧvodu minimalizovat ekonomickou situaci u dětí vyrŧstajících v neúplné rodině je moţné vyuţít podporu dle Z 117/ 1995 Sb. Pokud má dítě otce zapsaného v rodném listě, je mu soudně stanoveno povinné výţivné. Přesto své povinnosti někteří otci neplní a matky jsou nuceny výţivné vymáhat. Dle Koschina (2014) matka mŧţe výţivné vymáhat prostřednictvím exekutora, pokud má pravomocné rozhodnutí soudu. 12

15 Pokud není výţivné placeno po dobu čtyř měsícŧ, mŧţe podat trestní oznámení. Za vymáhání výţivného se neplatí ţádný poplatek. V případě, ţe otec platí část výţivného, je na posouzení policie zda se jedná o trestný čin či nikoliv. V současnosti neexistuje ţádná sociální dávka, která by výţivné nahrazovala. Matka mŧţe ţádat dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, informace získá na místně příslušném úřadu práce. Pokud otec dítěte jiţ neţije, dítě má právo na sirotčí dŧchod. V České republice je však podpora směřována zejména k úplným rodinám, osamělé matky ve srovnání s ostatními zeměmi EU podporuje spíše podprŧměrně. Pracující matky mají nadstandardní příjmy pouze při současném pobírání rodičovského příspěvku, tedy při péči o dítě do 4 let věku (Hamplová, 2006: 77). Dubská (2015: 13) uvádí, ţe výdaje u poloţek na potraviny oproti úplným rodinám jsou srovnatelné, coţ mŧţe být ovlivněno vzájemnou výpomocí širší rodiny. Výrazně vyšší jsou u samoţivitelek výdaje na bydlení, naopak spotřební poloţky jako rekreace, kultura, doprava, zdraví, cigarety, alkohol a vybavení domácnosti jsou výrazně niţší. Srovnání samoţivitelek v ČR a EU jsou nezbytné výdaje jen nepatrně pod evropským prŧměrem, avšak za jídlo vydávají české samoţivitelky více. Dle Z č. 262/2006 Sb., ( 55, 363) je kaţdá ţena je chráněna zákonem a nesmí dostat výpověď v tzv. ochranné době, tedy v prŧběhu dočasné pracovní neschopnosti, v těhotenství, nebo v prŧběhu čerpání mateřské, i rodičovské dovolené. V současnosti existují tři pilíře sociálního zabezpečení: pilíř sociálního pojištění, pilíř sociální péče a pilíř státní podpory. Liší se podle toho, jakou situaci řeší, jakým zpŧsoben jsou financovány a jak jsou zabezpečeny. 1) Sociální pojištění občané odkládají část své potřeby pro případ budoucí nepříznivé události, jedná se o obligatorní (dŧchodové a nemocenské pojištění), nebo fakultativní (penzijní připojištění), je hrazeno z pojistného, 2) Státní sociální podpora řeší události, kdy je potřeba podpořit především rodinu s dětmi podpořit, je financována z daní, je tedy výrazem přerozdělování a společenské solidarity, 3) Sociální pomoc řeší obtíţné situace hmotné a sociální nouze, které občan není schopen řešit sám nebo pomocí své rodiny. Jedná se o sociální sluţby, sociálně-právní ochranu dětí a pomoc v hmotné nouzi (Krebs, 2005: ). V jednotlivých sociálních systémech jsou v rŧzném rozsahu upraveny nároky osamělých matek na sociální dávky. Neděje se tak pomocí 13

16 speciálních dávek pro osamělé rodiče, ale osamělost rodiče se promítá do podmínek nároku a určení výše některých sociálních dávek. 4. Příčiny dluhů matek samoživitelek Zŧstat sama s dítětem není v dnešní době nic neobvyklého a je zřejmé, ţe samoţivitelek neustále přibývá. Není přitom dŧleţité, z jakého dŧvodu se samoţivitelky do této pozice dostaly, zda z vlastního rozhodnutí, následkem rozhodnutí partnera, či nečekanou ţivotní událostí. V této kapitole se pokusím nastínit základní příčiny, které vedly k dluhŧm u klientek, s nimiţ jsem se setkala při svých praxích Nízký příjem Samoţivitelky musí překonávat řadu obtíţných překáţek, na které jsou v úplných rodinách dva rodiče. Uţ samotné narození dítěte mŧţe být obecně příčinou zadluţení a předluţení. Matky se musí samy postarat o malé děti a tím se zhoršuje uplatnění na trhu práce. I výchova představuje mimořádnou zátěţ v mnoha směrech. V současné době jsou mateřské školky přeplněné a matkám se nepodaří vţdy dítě umístit. Pokud nemají k dispozici bezplatné hlídání prarodiči, jsou často nuceny pracovat po nocích, vykonávat rŧzné pomocné práce, které nejsou dostatečně oceněny. Pokud uţ práci získají, bývá obtíţné si ji udrţet. Není také neobvyklé, ţe na stejných pozicích mívají ţeny niţší plat neţ muţi. Další problém čeká na ţeny, které své dítě porodily během studia, nebo po ukončení vzdělání. Jelikoţ nepracovaly a nemají dostatečnou dobu pojištění, nemají nárok na peněţitou pomoc v mateřství. Pokud otec dítěte neplatí výţivné, samoţivitelky se dostávají do tíţivé finanční situace. Nejvíce ohroţeny chudobou jsou domácnosti s jedním dospělým členem, který se o děti stará. Vydání takových domácností má specifický charakter. Poté, co zaplatí výdaje za bydlení, jim zŧstane v nejlepším případě jen částka ve výši ţivotního minima, často ţije z částky pod jeho hranicí (Dubská, 2015: 1-2). Kaţdý neočekávaný výdaj, jako např. nedoplatek za sluţby spojené s bydlením, školní a mimoškolní aktivity dětí, nemoc, či ztráta zaměstnání pak mŧţe zpŧsobit potíţe Ztráta dokladů Ztráta, či odcizení občanského prŧkazu je nepříjemnou událostí. Nejen z dŧvodu nového vyřizování, ale také z dalších vyplývajících komplikací. Na základě nalezených 14

17 osobních dokladŧ mŧţe docházet k neoprávněnému nákupu zboţí, sluţeb, uzavírání úvěrŧ nebo jiných smluv. Dŧleţitou prevencí je nahlásit ztrátu dokladŧ na Policii ČR, která tuto skutečnost písemně potvrdí. Příslušný městský úřad zajistí zaznamenání ztráty dokladŧ do Registru neplatných dokladŧ, který provozuje Ministerstvo vnitra ČR. Tuto skutečnost je potřeba ve vlastním zájmu v registru překontrolovat Předlužení Zadluţení není v současnosti ničím neobvyklým, není ani ţádným tragickým rozhodnutím, pokud si umíme reálně zhodnotit své moţnosti, příjmy a výdaje. Stále více domácností uspokojuje své potřeby na dluh. Zadluţenost je tedy v dnešní moderní společnosti standardní situací a mnoho domácností se jí nevyhne, zatímco předluţenost je jiţ charakterizována jako neţádoucí jev. Jelikoţ je samoţivitelka většinou odkázána pouze na jediný zdroj příjmu, mŧţe se i menší dluh stát nepřiměřeným problémem. Obzvláště při emocionálním jednání, které je typické právě pro ţeny. Vţdy je nutné a nezbytné poloţit si otázku, zda jsou kupované předměty potřebné, zda je nelze pořídit jiným zpŧsobem. Při přecenění svých moţností se obvykle domácnosti začnou potýkat s neschopností splácení a dříve, či později se mohou stát součástí procesu, který vede k razantnímu a nepříjemnému vymáhání jejich pohledávek. Dle Jandy (2013: 135) je předluţení je stav, kdy má osoba více věřitelŧ a všechny její splatné závazky jsou vyšší, neţ její majetek. 5. Následek dluhů- exekuce S exekucemi se setkáváme teprve od , kdy nabyl účinnosti zákon č. 120/ 2001 Sb., Zákon o soudních exekutorech. Od tohoto data jsou dluhy vymáhány efektivněji, rychleji, ale často také bezohledněji. Mnoha lidem tato praxe uţ rozbila rodinu, zabavila majetek a často i střechu nad hlavou. V poradně SPES v Olomouci jsem si ověřila, ţe základní chybou dluţníka je jeho laxní přístup k dluhŧm. Svou situaci si většinou uvědomí a začíná řešit teprve s příchodem exekutora. Do této zkušenosti se svoji nezodpovědnost nesnaţí řešit nebo se snaţí velmi málo. Podle slov mnoha klientŧ se domnívají, ţe to nějak dopadne. Exekuce je výkon rozhodnutí, které nabylo právní moci a netýká se jen povinného, ale i jeho rodiny. Vymáhání provádí exekutor, označením movitých věcí, které pŧjdou do draţby. Do jeho další návštěvy mŧţe dluţník závazek bez dalších sankcí uhradit. Je to poslední moţnost, jak o svŧj 15

18 majetek nepřijít velmi nevýhodně a neplatit soudní výlohy a odměnu exekutora. V této době jiţ nesmí povinný se svým majetkem nakládat. Po doručení usnesení o nařízení exekuce je vydán exekuční příkaz, který se dle zákona provádí několika zpŧsoby: přikázáním pohledávky sráţkami ze mzdy, pokud je ţena v pracovním procesu sráţkami z jiných příjmŧ (mateřská a rodičovská dovolená) zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech prodejem nemovitostí prodejem movitých věcí, jedná se o nejčastější výkon exekuce správou nemovitosti, exekutor má vydaným exekučním příkazem právo činit úkony spojené se správou nemovitostí Exekutor nesmí zabavit osobní věci, oblečení, obvyklé vybavení domácnosti, věci osobní hodnoty (např. snubní prsten), zdravotnické potřeby, hotovost ve výši dvojnásobku ţivotního minima jednotlivce/rodiny, diplomy, medaile, věci potřebné k výkonu povolání. Dále není přípustné zabavit peněţité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, nebo jednorázové dávky státní sociální podpory, např. porodné, pohřebné. Naopak mŧţe zabavit vše, co je uloţeno v bytě, v němţ se povinný zdrţuje a jeví se jako jeho vlastnictví. Dále mŧţe zablokovat bankovní účty, zaměstnaným mŧţe provést exekuci sráţkami z příjmu, ostatním i sráţkami sociálních dávek, dŧchodŧ. Exekutor je oprávněn vstoupit do bytu, i kdyţ nikdo není doma. Pro případné řešení nejasností, se doporučuje asistence policie (CPA, 2007: 8). Exekuce mŧţe být zastavena z dŧvodu nemajetnosti, ale i tak nadále trvá. Exekuce končí splacením dluhu, v případě smrti se dluhy dědí, stejně jako majetek. Snad je pozitivní zprávou aktualita z 6. října 2014, ţe počet exekucí v celé České republice klesá. Jak uvádí Báčová (2014), v Olomouckém kraji bylo v roce 2012 provedeno exekucí, v roce 2013 pak exekucí. 6. Finanční gramotnost Správné a zodpovědné hospodaření je základem úspěšného ţivota. To platí pro podnikatele i spotřebitele. S nástupem demokracie byla celá naše společnost vystavena tlaku, na který jsme nebyli připraveni. V současné době je mnoho bank i nebankovních institucí, které poskytují velké mnoţství produktŧ. Vhodným řešením mŧţe být 16

19 připravenost na všemoţné nekalé obchodní praktiky, např. agresivní jednání prodejcŧ, klamavé informace, nemoţnost odstoupení od smlouvy apod. K neuváţenému zadluţení, kdy si i finančně slabší domácnosti pořizují věci, které neodpovídají jejich finančním moţnostem, lze předejít i vhodným výběrem věřitele. Na finančním trhu existují nejen seriozní, ale i podvodné společnosti. Měli bychom však mít stále na paměti, ţe jejich cílem není naše uspokojení, ale jejich vlastní zisk. V ţivotě člověka také mŧţe dojít k nečekaným a nepředvídaným ţivotním událostem, které mohou změnit dosavadní ţivotní podmínky a mohou nás přivést aţ k předluţení. Základním přehledem se pokusím představit některá z preventivních opatření. Mezi základní znaky dobré finanční gramotnosti povaţuji zpracování rodinného rozpočtu, schopnost uváţeného nakupování, znalost pracovních úvazkŧ mimo hlavní pracovní poměr a v neposlední řadě také znalost základních finančních produktŧ Rodinný rozpočet Zpracovat si vyrovnaný rozpočet mŧţe být někdy problém, zejména proto, ţe kaţdý si své finanční návyky nese jiţ z rodiny. Naše babičky pouţívaly tzv. obálkovou metodu, ale my ţijeme v době virtuálních peněz, většinou je máme na kontech a bezhotovostně s nimi i platíme. Při podrobném soupisu příjmŧ a výdajŧ mŧţeme sami před sebou zamlčovat skutečné výdaje, rozpočet pak není objektivní. Do první výdajové skupiny řadíme smluvně podloţené výdaje, dále energie, nájem, spoření, tedy to, co musím, je vhodné pro vytvoření rezervy alespoň 10% příjmŧ ukládat na jiný účet. Další skupinou jsou příjmy kolísavé, kdy záleţí na výši příjmu, daném měsíci, či ročním období. Pokud je rozdíl mezi příjmy a výdaji v záporném čísle, musíme rozpočet přepracovat. V této fázi nestačí jen škrtat výdaje, ale zamyslet se nad výši výdajŧ a poloţit si otázku Je to reálné?. Ani vyrovnaný rozpočet není moc dobrým výsledkem, při neočekávaných platbách nás dohání k pŧjčování. Pokud je to jen trochu moţné, vyuţijme tedy rodinu, popř. jiné pŧjčky bez úroku (Krok za krokem, 2014) Jak nakupovat V současnosti je moderní nakupování v supermarketech, které nabízejí výhodnější ceny. S tím však souvisí skutečnost, ţe zákazník nakoupí i věci, které nepotřebuje. Není náhodou, ţe nákupní koše jsou tak velké. Obchodníci vědí, ţe čím větší vozík je, tím více zboţí zákazník nakoupí. Pokud chceme nakoupit jen drobnosti, 17

20 není potřeba pouţívat velký nákupní vozík, malý košík je dostačující. Základem úspěchu je nakupovat dle předem připraveného seznamu, přeplněné regály tak mineme bez povšimnutí a nejsme zbytečně vystavováni útokŧm obchodníkŧ Dohody mimo pracovní poměr Při výkonu práce malého rozsahu nebo nepravidelné práci mŧţeme uzavřít dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Jejich právní úprava oproti práci na plný úvazek je jednodušší, ale ochrana zaměstnancŧ je méně intenzívní. Povinnosti zaměstnavatelŧ k zaměstnancŧm nejsou stejné jako při základním pracovněprávním vztahu. Pracovní doba nemusí být předem rozvrţena, ale práce nelze vykonávat déle neţ 12 hodin v jednom dni. Dohody musí být uzavřeny písemně, kaţdá strana obdrţí po jednom vyhotovení (Z č. 262/ 2006 Sb., Zákoník práce a Z č. 435/ 2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti). Dohoda o provedení práce je uzavírána nejčastěji, a to v délce maximálně 300 hodin v daném kalendářním roce. Započítává však všechny doby u téhoţ zaměstnavatele, přestoţe mají rŧzné předměty plnění. Pokud je odměna za práci v měsíci niţší neţ 10 tis. Kč, neodvádí se sociální ani zdravotní pojištění, pouze 15% daň z příjmu. Dohoda o pracovní činnosti nesmí být uzavírána na větší objem práce, neţ je v prŧměru ½ týdenní pracovní doby za 52 týdnŧ. Je-li odměna za práci niţší neţ 2.500,- Kč za kalendářní měsíc, taktéţ se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, pouze 15% daň z příjmu Produkty finančních institucí Pro správnou orientaci v dluhové tematice je vhodné znát základní termíny významy uţívaných pojmŧ. (CPA, 2007: ): Kreditní karta je úvěrovým produktem, ze které jsou čerpány vypŧjčené finanční prostředky, po nedodrţení termínu splatnosti i velmi úročeny. Debetní kartou platíme zboţí, nebo vybíráme v hotovosti vlastní peníze. Kontokorentní úvěr poskytuje banka k běţnému účtu a umoţňuje mu z něj čerpat prostředky do mínusu, dle maximální výše stanovené bankou Je krátkodobý, jeho splatnost nepřesahuje 1 rok. Po celou dobu mŧţe být klient v mínusu, jen v době splatnosti musí účet vykazovat kladnou hodnotu. 18