TÉMA Č. 1 - SPOLEČNÉ POLITIKY: POJEM A KVALIFIKACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TÉMA Č. 1 - SPOLEČNÉ POLITIKY: POJEM A KVALIFIKACE"

Transkript

1 Obsah TÉMA Č. 1 - SPOLEČNÉ POLITIKY: POJEM A KVALIFIKACE... 1 TÉMA Č. 2 - VNITŘNÍ TRH... 5 TÉMA Č. 3 VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ... 7 TÉMA Č. 4 VOLNÝ POHYB OSOB... 9 TÉMA Č VOLNÝ POHYB SLUŽEB...14 TÉMA Č. 6 VOLNÝ POHYB KAPITÁLU...16 TÉMA Č. 7 POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE...17 TÉMA Č. 8 VEŘEJNÉ PODNIKY A VEŘEJNÉ PODPORY...20 TÉMA Č. 9 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA...22 TÉMA Č. 10 SEKTOROVÉ POLITIKY: PŘÍKLAD SPOLEČNÉ DOPRAVNÍ POLITIKY...26 TÉMA Č. 11 HORIZONTÁLNÍ POLITIKY: PŔÍKLAD OCHRANY SPOTŘEBITELE...33 TÉMA Č. 12 PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA...38

2 TÉMA Č. 1 - SPOLEČNÉ POLITIKY: POJEM A KVALIFIKACE 1) V jakých oblastech může EU jednat a rozvíjet společné politiky? K dosahování svých cílů získala EU pravomoci od členských států-trvalým svěřením: Dělíme je na: -výlučné, koordinační, doplňkové, SZBP a politika sousedství -výslovný, implicitní, subsidiární (dle způsobu svěření) -vertikální, horizontální (dle úrovně rozlišení adresátů) Svěřené pravomoci a jejich výkon: -pravomoci EU svěřené funkčně k dosahování cílů (nesvěřené zůstávají čl. státům, ale čl. státy musí vykonávat v souladu s právem EU), svěření je na dobu neurčitou, je trvalé, ale relativizují ho oboustranná flexibilita(od LS zn.,že změny smluv mohou být přijímány za účelem rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii) a judikatura ústavních soudů čl. států o dodržování lidských práv. Výkon svěřených pravomocí má probíhat-transparentně, -vhodnými prostředky(zásada přiměřenosti-proporcionality) a co nejblíže občanům(zásada subsidiarity). a)výlučné pravomoci 6 oblastí: celní unie, společná měna, společná obchodní politika, hospodářská soutěž, zachování biologických mořských zdrojů v rámci politiky rybolovu, uzavírání vnějších smluv (na zákl. legisl. aktu; nutných k výkonu vnitřní pravomoci; schopných ovlivnit právo EU; nebo změnit jeho působnost) V těchto oblastech může přijímat právně závazné akty pouze EU a členské státy jen tehdy, jsou li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí li akty Unie. b)sdílené nevýlučné pravomoci Sdílené pravomoci mezi EU a čl. státy. Všechny pravomoci kromě výlučných a podpůrných, koordinačních či doplňkových. V jejich mezích mohou vytvářet a přijímat právně závazné akty kromě Unie i čl. státy. Podmínky se liší dle jednotlivých tzv. Occupied fields. Pro vnitřní trh, sociální politiku, regionální politiku, zemědělství a rybolov, ochranu spotřebitele ekologii, dopravu, transevropské sítě, energetiku, prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, společné otázky zdravotnické platí, že členské státy mohou své pravomoci využít, pokud EU v této oblasti nekoná vůbec nebo se po čase rozhodla přestat konat. Naopak v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, vesmíru, rozvojové spolupráce a humanitární pomoci platí, že EU může konat, pokud tím nebrání čl. státům v jejich aktivitách. Výkon sdílených pravomocí je vedle obecných podmínek charakteristický: doktrínou zabraných polí-occupied fields, zásadou subsidiarity a možností posílení spolupráce. Doktrína zabraných území =occupied fields-eu má přednost před čl. státy využívat pravomoci, vztahuje se jen na ty prvky v poli, jež byly upraveny, nikoli na celou oblast a nebrání čl. státům uzavírat paralelní mezinárodní smlouvy v oblasti justiční spolupráce(občanských a trestních věcech) a v oblasti policejní spolupráce, jsou-li v souladu s právem EU. Zásada subsidiarity: EU využívá sdílené pravomoci pouze do té míry,pokud nemůže být zamýšlených cílů dosaženo uspokojivě čl. státy na úrovní ústřední, regionální či místní, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie (z důvodu rozsáhlosti či účinků) c) Koordinační, podpůrné a doplňkové pravomoci EU Slouží k podpoře výkonu pravomocí členských států v oblastech: zdravotnictví, kultura, průmysl, cestovní ruch,školství a sport, civilní ochrana,správní spolupráce. Povinnost koordinace v rámci EU se týká hospodářských politik čl. států, hlavně těch co mají společnou měnu, a dále politik zaměstnanosti. Možná je i koordinace sociálních politik čl. států. d) Pravomoci členských států pravomoci, které zůstaly čl. státům(pravomoci výslovně nepřidělené EU(definování vlastnických úprav,národní bezpečnost, obchod se zbraněmi,válečným materiálem,vnitřní trh, hospodářská soutěž(vnitřní záležitosti státu),ochrana veřejného pořádku, zdraví.. Stránka 1 z 46

3 Ale pravomoci čl. států musejí i tak být využívány v souladu s právem EU! Dle způsobu jejich vertikálního přidělení: a)výslovně přidělené-pravomoci zejm. čl. 3-6 SFEU,ale i jinde v právu EU b)implicitní-jsou pro oblast vnějších (mezinárodních) vztahů, jsou odvozeny od intraunijních, implicitní pravomoc vyplývá nejen z výslovných oprávnění Smlouvy(pro celní a obchodní dohody,pro dohody o přidružení),ale může vyplývat z jiných ustanovení Smlouvy a z aktů přijatých v rámci těchto ustanovení orgány společenství. Vnější pravomoc je tedy nutným prodloužením unijní pravomoci vnitřní a může být vykonávána, pokud je vnější unijní akce nutná. c)subsidiární pravomoci-tzv. flexibilní klauzule-doložka flexibility-jsou nástrojem k odstranění mezerovitosti a nekoherence práva EU. Proto ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stan. Smlouvami je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik vymezených Smlouvami, které však k této činnosti neposkytují nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu vhodná ustanovení.flexibilní klauzule je tedy blanketní norma, která umožňuje rozšířit výkonné pravomoci EU, aniž by bylo nutno Smlouvy formálně revidovat. Jsou stanoveny přísné podmínky aplikace. Horizontální vymezení pravomocí: Spočívá ve zjištění jakému orgánu a v jaké formě byly pravomoci EU svěřeny. Smlouvy mj. obsahují pravomoci orgánů, ale nedefinují jejich hmotněprávní obsah. Ale z toho obsahu vyplývá, jaké pravomoci byly EU přiděleny, který orgán je má provádět. Forma právních aktů při provádění pravomocí tyto detaily se liší oblast od oblasti,lze je dělit: -výkonné pravomoci-pravomoci něco činit,jsou obv. definovány věcnou působností, právní formou aktu, který může nebo musí být přijat,označením orgánů, které mají jednat -zavádění nových politik nebo výzva ke spolupráci mezi čl. státy-obsahuje věcnou působnost, způsob hlasování, ale ohledně volby právní normy bývají Smlouvy méně přesné -sbližování národních předpisů-obsahuje způsob hlasování, přičemž forma právního aktu je závazná(směrnice) nebo implikovaná(opatření), věcná působnost je široce definována, není srozumitelná. V unijních smlouvách najdeme tedy jistý katalog přidělených pravomocí a úpravu jejich výkonu, která není vždy plně homogenní a srozumitelná. 2) O jaké primární a právní prameny se společné politiky opírají? Horizontální-obecné požadavky na politiky EU Zásady, jimiž se spravují politiky EU. Obsahové=věcné požadavky na politiky EU, dělíme je: Ve všech činnostech EU musí být zohledněna: rozpočtová kázeň, soudržnost s ostatními činnostmi, rovnost mužů a žen, diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotního pojištění, věku, sexuální orientace, podpora vysoké úrovně zaměstnanosti, přiměřená sociální ochrana, boj proti sociálnímu vyloučení, vysoká úroveň všeobecného a odborného vzdělávání, vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, ochrana životního prostředí s ohledem na podporu udržitelného rozvoje, ochrana spotřebitele. V oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru se navíc zohledňují dobré životní podmínky zvířat jako vnímaných bytostí, přitom se zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím 3) Jak a podle jakých kritérií je možné společné politiky dělit? K dosažení cílů EU existují dva adekvátní nástroje: konkrétní vnitřní (intraunijní) a vnější politiky. Součástí těchto nástrojů jsou zásady jimiž se jednotlivé politiky spravují: VNITŘNÍ POLITIKY EU 1) Soutěžní politika-je základem fungování společného trhu, jejím konečným cílem je mj. ochrana spotřebitele 2) Ochrana spotřebitele-je cíl EU, spadá mezi sdílené pravomoci EU, je to horizontální průřezový zájem o ochraně zdraví, bezpečnosti a koupěschopnosti fyzických osob jakožto uživatelů výrobků a služeb pro soukromou potřebu. Vysoká úroveň ochrany těchto zájmů se Stránka 2 z 46

4 požaduje průřezově ve všech ostatních politikách, specificky v zemědělství a hospod. soutěži. 3) Společná zemědělská politika a rybolov-sdílená politika je postavena na zásadách volný pohyb zemědělských výrobků při společných regul. cenách, zvýhodnění produkce EU před produkcí třetích zemí, finanční solidarita, udržující systém společných cen, záruční mechanismy,dovozní zemědělské dávky a vývozní podpory. Politika podporuje i státní aspekty zemědělství-rozvoj venkova, vzdělávání spotřebovává cca 40% rozpočtu EU 4) Regionální politika-sdílená politika skrytá pod názvem Hospodářská a sociální soudržnost, cílem zmenšit rozdíly mezi rozvinutostí jednotlivých regionů EU, financovaná ze strukturálních fondů ERDF, ESF, EAGGF, FIFG..čerpá asi 1/3 EU rozpočtu, je založena na principech koncentrace (sdružování prostředků),programování aktivit, partnerství mezi orgány evropskými, státními, místními doplňkovostí ve financování..instituce:výbor regionů a Hospodářský sociální výbor. 5) Dopravní politika-představuje speciální oblast služeb, budování transevropských sítí, sdílená, rozvinula se v 80. letech-odsouzení rady pro nečinnost, některé státy nechtěly do oblasti dopravy vpustit konkurenci. Týká se dopravy železniční, silniční, námořní, říční, letecké, cílem je otevřenost konkurenci z jiných čl. států, harmonizace prac. podmínek, cenově dostupné a eko šetrné dopravní služby EU. 6) Transevropské sítě-sdílená politika, cílem vytváření sítí propojujících ekonomické entity v EU v oblasti enegetiky, dopravy a telekomunikací (La Manche-The English Channel) 7) Hospodářská a měnová politika HMU-společná hospodářská a měnová politika sjednocení měnové politiky a zavedení společné měny-nejvyšší stupeň ekonomické integrace mezi státy. Hierarchicky-zóna volného obchodu-celní unie-společný trh-hmu. Výhody: odstranění ztrát při směnečných operacích, omezení závislosti Evropy na dolaru a posílení vlivu EU v mezinár. Měnových org.,odstranění společných ryzik při podnikání, zjednodušení finanční správy podniku, zlepšení hospodářství díky konvergenci hospod. politik čl. států 8) Sociální politika-sdílená, citlivá politika, cílem podpora nezaměstnanosti, zlepšování životních a prac. podmínek, sociální ochrana a sociální dialog, boj proti sociálnímu vyloučení, základy soc. politiky jsou shrnuty zejm. v Hlavě IV solidarita LZP(listina zákl. práv a sv) 9) Politika zaměstnanosti-zavedena AS, cíl je podporovat strukturální reformy,měnit strukturu kvalifikace pracovní síly odpovídající potřebám trhu, podporovat tvorbu zaměstnání, organizovat multilaterální dohled na politiky zaměstnanosti čl. států 10) Výzkum, technologický rozvoj a vesmír-sdílená politika, podporuje vědeckovýzkumnou konkurenceschopnost EU na mezinárodní úrovni ostatních politik, podpora přeshraniční spolupráce podniků, výzkumných zařízení a škol-provádí ji komise a Evropská vesm. ag. ESA 11) Průmysl-podporuje konkurenceschopnost průmyslu EUI, podpora strukturálních změn, inovací, vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podniků a jejich spolupráci 12) Životní prostředí-sdílená průřezová ekologická politika, cíl udržitelný rozvoj, racionální využívání přírodních zdrojů a řešení celosvětových ekologických problémů, zásady prevence, nápravy ohrožení u zdroje, náhrada škod znečišťovatelem, mezinárodní spolupráce 13) Energetika-nová od LS-cíl bezpečnost dodávek v EU, podpora úspor energie, energetická účinnost a rozvoj nových a obnovitelných zdrojů. S ní souvisí i koordinovaná politika atomové energie upravená v SESAE (Euratom 1957),Cíle: plynulé zásobování, ochrana zdraví, kontrola bezpečnosti,vlastnictví zvláštních štěpných materiálů, sdílení znalostí 14) Ochrana zdraví-průřezová koordinovaná politika, součástí všech politik, zásady prevence a nápravy ohrožení..choroby infekční, psychické, boj proti drogám..eu napomáhá spolupráci členských států 15) Kultura-průřezová politika, cílem zachování a podpora kulturních odlišností č. států, podpora tvůrčí činnosti a poznávání kultur občany navzájem, důraz na společné kulturní dědictví, harmonizace se nepředpokládá Stránka 3 z 46

5 16) Sport-od LS EU podporuje evropskou spolupráci v oblasti sportu v rámci nově pojaté koordinační politiky 17) Vzdělávání-koordinovaná politika, cílem zvyšovat evropskou vzdělanost, podporovat mobilitu studentů i pedagogů, harmonizace se nepředpokládá 18) Cestovní ruch-koordinační politika, cílem vytváření dobrého prostředí pro podnikání v této oblasti, souvisí s volným pohybem služeb 19) Civilní ochrana-koordinovaná politika, cílem posílit účinnost systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro ochranu proti nim, harmonizace národních předpisů je vyloučena 20) Správní spolupráce-koordin. politika, cílem zlepšit provádění evropského práva členskými státy, to vzděláváním a předáváním informací mezi orgány čl států, harmonizace nár. předpisů je vyloučena 21) Prostor spravedlnosti, bezpečnosti, práva-koordinovaná azylová, imigrační a vízová politika a Policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních VNĚJŠÍ POLITIKY EU Cíle a zásady vnějších vztahů EU: -prosazování hodnot EU, ochrana občanů EU, mír, bezpečnost, globální udržitelný rozvoj, solidarita a vzájemná úcta mezi národy, volný a spravedlivý obchod, vymýcení chudoby, ochrana lidských práv, především p. dítěte, dodržování a rozvoj mezinár. Práva, především Charty OSN, zásady soudržnosti mezi politikami a oblastmi vnějších činností EU má obecnou pravomoc ke spolupráci se třetími zeměmi a příslušnými mezinár. organizacemi a k uzavírání vnějších smluv, výslovně pak má přiděleny speciální vnější pravomoci výlučné, sdílené, koordinační. 1) Společná obchodní politika-liberální politika umožňuje EU hájit své zájmy u WTO a multilaterálních obchodních jednáních, jde o výlučnou pravomoc EU 2) Rozvojová spolupráce-koordinační podpůrná pravomoc EU, slaďuje pomoc rozvojovým zemím, zejména v rámci dohody z Cotonu se 77 zeměmi africko-karibsko.pacifické oblasti, hlavním cílem je snížení (výhledově vymýcení chudoby). 3) Humanitární pomoc-koordinační, podpůrná pravomoc EU, cílem odstranit následky mimořádných událostí z živelných katastrof, repatriace obv, rehabilitace, uvedení krajiny do stavu obýváníschopného, a to po max. dobu 2 roky,jinak se jedná o rozvoj. pomoc 4) Hospodářská, finanční a technická spolupráce se třetími zeměmi-probíhá s jinými než rozvojovými třetími zeměmi a zahrnuje činnosti hospodářské, finanční technické spolupráce 5) Evropská politika sousedství-eu je v přímém kontaktu s podstatně chudšími sousedy, s nimiž chce vytvořit přátelský kruh k němuž mají patřit dva okruhy států země bývalého SSSR (Rusko, Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko, Arménie.),země jižního středozemí (Izrael, Tunisko, Egypt, Sýrie, Libanon, Maroko, Jordánsko, Libanon..), cílem zabránit vzniku nových dělících čar, trvale udržitelný rozvoj, zapojit do společného trhu, sdružování práva 6) Přidružení-přidružení subjektů mezinár. práva k cílům EU, přidružení závislých území k EU, přidružení států k Schengenskému systému 7) Rozšiřování-přistupování nových členů do EU 8) Společná zahraniční a bezpečnostní politika SZBP-není zařazena výslovně mezi pravomoci výlučné atd, spadá do ní celá zahraniční politika EU včetně bezpečnosti zejm. pravomoc uzavírat vnější smlouvy s jedním nebo více státy nebo mezinár. org., pravomoc k ochraně osobních údajů, pravomoci EU v rámci SZBP nemohou být rozšiřovány pomocí klauzule flexibility. Od ostatních politik je SZBP delimitována- nezasahuje do jiných výslovně přidělených pravomocí EU a naopak, čl. 40 SEU musí být chápán jako speciální ustanovení vůči č. 21,22,24/1/2 SEU a čl. 205 SEU,aby mohlo nastat čisté oddělení obou oblastí. Stránka 4 z 46

6 TÉMA Č. 2 - VNITŘNÍ TRH 1) Jaké existují druhy ekonomické integrace států? Zóna volného obchodu (EHS, EFTA (Šv.,Licht.,Nor, Island), NAFTA(USA,Kan.,Mex.),FTAA,AFTA) Odstraňuje překážky obchodu se zbožím (cla, kvóty) navzájem mezi čl. státy, které ale ke třetím státům tyto překážky upravují autonomě. Tím ale vzniká tzv odklon obchodu, obchodníci třetích zemí vstupují do zóny přes hranici toho jejího čl státu, který na dané zboží uvaluje nejnižší bariéry Celní unie (EHS od r bez liberalizace služeb, Mercosur (Bra,Ven, Par, Arg, Ur, Bol) UDEAC (stř. Afrika),česko-sl. celní unie) Společná celní politika vůči třetím státům, posiluje z.v.o.,nevýhodou je,že volný pohyb zboží může vést k zániku výrobních odvětví těch čl států,které nejsou schopny odolat konkurenci Společný trh (Východoafrické společenství,andské společenství, EU) Vedle volného pohybu zboží(včetně zeměděls. výrobků umožní volný pohyb dalších hospodářských faktorů: pracovníků,služeb, kapitálu a je zpravidla ochraňován společnými pravidly hospodářské soutěže, dochází k němu tam, kde jsou nejvýhodnější podmínky. Vnitřní trh (JEA) Zdokonalení a prohloubení společného trhu, kde integrace jde nad 4 svobody a soutěž tak, že se začne chovat jako trh jediného státu, v oblastech: odstranění překážek pohybu zboží, sanitárních,veterinárních..norem, zrušení statistických a daňových kontrol, otevření národních trhů veřejných zakázek, zavedení volného pohybu všech kategorií osob, liberalizace služeb, kapitálu.. Hospodářská unie Zajistí koordinaci hospodářských politik a harmonizaci některých sektorových politik, jejímž následkem má být mj. stabilita měny, předpoklad pro přechod do nejvyšší fáze, což je měnová unie Měnová unie (belgicko lucemburská m.u. ale s různými měnami ) Převádí monetární kompetence na nadnárodní úroveň, hlavním znakem je společná měna, díky ní není zatěžován mezistátní pohyb kapitálu náklady na bankovní operace Politická unie Pak na nadnárodní úrovni integruje své členské státy i v mimoekonomických oblastech. 2) Co je podstatou společného trhu a jaký má smysl? Společný trh (Východoafrické společenství,andské společenství, EU) Vedle volného pohybu zboží(včetně zeměděl. výrobků umožňuje volný pohyb dalších hospodářských faktorů: pracovníků,služeb, kapitálu a je zpravidla ochraňován společnými pravidly hospodářské soutěže, dochází k němu tam, kde jsou nejvýhodnější podmínky. 4 svobody: -volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, pracovníků Reálnost svobod je zajištěna řadou společných politik: Volný pohyb zboží (tj liberalizovaný obchod se zbožím), služeb, usazování podnikání a kapitálu (tj svoboda investování) je zajištěn soutěžní politikou,ochranou duševního vlastnictví i ochranou spotřebitele. Vnější aspekt volného pohybu zboží-celní unii pak doplňuje společná vnější obchodní politika vůči nečlenským státům a mezinárodním obchodním organizacím. Volný pohyb osob zreálňuje jednak sociální politika, jednak vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva v EU. Odstranění obchodních ryzik, pramenících z proměnlivých směnných kurzů,má odstranit a tím i podpořit volný pohyb kapitálu-jednotná měnová politika, která předpokládá koordinaci hospodářských politik členských států. Stránka 5 z 46

7 3) Odkdy existuje společný trh v Evropě a jak se vyvíjel? Do po dobu 12let měly čl. státy povinnost nezavádět nové překážky čtyřem svobodám a nezvyšovat překážky stávající. V 70. letech snaha o pozitivní integraci-odstraňování konfliktů mezi národními úpravami harmonizací norem pro každý výrobek (starý přístup)-politicky a časově velmi náročná Od r nová komise Jacquese Delorse vydala tzv. Bílou knihu=opatření k dokončení vnitřního trhu EHS-seznam 279 překážek společného trhu(materiální/fyzické překážky(zejm. hraniční kontroly),technické bariéry,rozdíly v daních) 1987-Bílá kniha právně zakotvena v Jednotném evropském aktu (JEA), který uložil čl. státům, Od aby mezi sebou vytvořily vnitřní trh, tj. prostor bez vnitřních hranic, v nemž je zaručen volný pohyb zboží Nový přístup: Pozitivní integrace: byla opuštěna úplná harmonizace v prospěch harmonizace minimální (nebrání čl. státům podržet si přísnější úpravu, pokud ji nepoužívají k diskriminaci na zákl. státní příslušnosti. Negativní integrace: neaplikace národních předpisů na situace dotčené svobodami společného trhu. Nejprve zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti zboží, služeb, osob, kapitálu, posléze byla zakázána i národní nediskriminační omezení, pokud byla nepřiměřená sledovanému veřejnému zájmu a bránila rozvoji vnitřního trhu, postupně vzájemné uznávání národních úprav, např. kvalitativních standardů zboží, kvalifikací a diplomu pro výkon ekonomických činností, standardů pro usazování právnických osob, uznávání a výkon soudních rozhodnutí či soutěžních předpisů. Ochranný nástroj čl. států pro situace, kdy byl ohrožen veřejný zájem doplnil ESD možnost čl států uplatňovat národní omezení (závažné důvody,pravidlo rozumu,nár. opatření musí být nediskriminační,odůvodněné kategorickým požadavkem veřejného zájmu, způsobilé k dosažení cíle, přiměřené(neomezující více než je nezbytně třeba), jde o dosud neharmonizovanou oblast, různá ochranná ustanovení pro dosud harmonizované oblasti, Lucemburský kompromis (1966) vedoucí k respektování národně citlivých oblastí..) 4) Jakými nástroji je společný trh realizován? Propojování trhů členských států do trhu jediného nese s sebou konflikty mezi jednotlivými národními úpravami pohybu zboží, služeb, osob či kapitálu (tendence k ochranářství jednotl. národních trhů). Tento konflikt odstraňují 2 metody: -POZITIVNÍ INTEGRACE:-aktivní budování integrace vytvářením vlastních institucí a předpisů, zejména v harmonizaci národních předpisů -NEGATIVNÍ INTEGRACE:-odbourávání národních překážek, zejm. na situace, kde je dotčena některá z uvedených svobod vedoucí ke vzájemnému uznávání národních předpisů. 5) O jaký právní základ se mohou opírat opatření směřující k harmonizaci podmínek na vnitřním trhu? Obrácená diskriminace (diskriminace tuzemců): Evropské právo se zásadně vztahuje jen na situace obsahující evropský prvek-přeshraniční využívání svobod vnitřního trhu.. Příslušníci čl. státu se ale nemohou dovolávat těchto svobod vůči svému vlastnímu státu a jeho přísnějším předpisům, pokud tyto svobody dříve nevyužili. Netýkají-li se skutkové okolnosti využití některé ze svobod společného trhu, nemá čl. stát ani potřebu dovolávat se povolených výjimek ze zákazu omezování těchto svobod, protože daný zákaz se na takovou čistě vnitrostátní situaci nevztahuje- Stránka 6 z 46

8 Původně se týkala jen volného pohybu zboží, pak volný pohyb osob obecně, pak pracovníků, služeb. Jde o situace týkající se podmínek výkonu povolání, práva na sbližování rodin či diskriminace na základě věku. ESD se snaží omezit prostor pro obrácenou diskriminaci, neboť: vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je v souladu s ustanoveními této smlouvy zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu (čl 26/2 SFEU), takže koncept společného trhu zahrnuje odstranění všech překážek intrakomunitárnímu obchodu za účelem spojení národních trhů do jediného trhu, jehož podmínky jsou co nejbližší vnitřnímu trhu tedy i překážek uvnitř jednotlivého čl. státu, nikoliv je odstranění překážek obchodu mezi čl. státy. Obrácená diskriminace je povolena při splnění tří podmínek: -národní omezení se nedotýká harmonizované oblasti -nemůže omezit obchod mezi členskými státy -je aplikováno jen na tuzemce+je bez jakéhokoliv faktického vztahu k jinému členskému státu Nicméně v poslední době se ESD vyjadřuje i k čistě vnitrostátním situacím členských států, pokud se týkají nějaké evropskoprávní zásady, např. rovného zacházení mezi muži a ženami. Na obrácenou diskriminaci se tedy nelze vždy spoléhat. TÉMA Č. 3 VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ Hlavní body k zapamatování: 1. Pojem zboží: věcné a geografické vymezení - Pojem zboží není definován ve Smlouvách, ale jen v judikatuře ESD jako zboží ocenitelné v penězích a schopné jako takové být předmětem obchodní transakce neboť EU zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím. - Za zboží se považuje mj. : zemědělské výrobky, umělecké předměty, předměty duševního vlastnictví, léky, věci s negativní hodnotou odpad, - Do pojmu zboží nepatří: zbraně, které mají zvláštní režim, práva duševního vlastnictví nebo rybolovná, věci osvědčující práva - Existují i problematické případy, např.: televizní program přenášený kabelem nebo satelitem - Do území volného pohybu zboží patří: celní území EU, celé území EHP, nespadají sem však všechna zámořská území členských států 2. Princip celní unie, clo - Tzv. unijní zboží je jen to, které buď v EPH bylo vyrobeno anebo u něhož byly splněny dovozní formality a zaplacena cla a tato cla nebyla refundována - Dovezené zboží je třeba proclít jen zboží ve volném oběhu se těší zásadě nediskriminace vůči zboží tuzemskému - Právním základem celního řízení EU je modernizovaný celní kodex, který zahrnuje i společní celní sazebník (SCS) - SCS má za cíl stanovit jednotně cla tak, aby produkty ze třetích zemí nemohly narušit volný pohyb zboží nebo hospodářskou soutěž - Základen SCS je tzv. kombinovaná celní nomenklatura mezinárodní seznam zboží a jim přidělený číselný kód - Zboží vstupující do celního prostoru je zatíženo clem odpovídajícím jeho celní hodnotě. Tou je transakční cena, tj. cena skutečně zaplacená nebo k zaplacení Stránka 7 z 46

9 3. Opatření s rovnocenným účinkem clu - Autonomní cla členských států jsou zakázána na podporu svých výrobců používají státy fiskální překážky: Opatření s rovnocenným účinkem clu (ORUC): o poplatky, které způsobují stejné následky jako cla finanční zatížení - a jsou definována jako jakýkoli peněžní poplatek, jímž je jednostranně zatíženo zboží z důvodu jeho překročení státní hranice a jež není celním poplatkem v pravém slova smyslu. o Do pojmu ORUC nespadají: odměna za službu dovozci nebo vývozci a poplatek na pokrytí nákladů veterinární inspekce Zakázaná diskriminační zdanění o Zákaz cel a ORUC by byl bezzubý, pokud by členské státy mohly libovolně zatěžovat dovážené zboží vnitřními daněmi. Proto je států EU ponechána daňoá výsost pravomoc ukládat daně pokud: Nejde o harmonizovanou oblast Daně nemají diskriminační povahu o 2 typy vnitřních zdanění: Zcela zakazuje diskriminační zdanění podobných výrobků Částečně zakazuje diskriminační zdanění konkurenčních výrobků, pokud rozdíl ve výši daně může ovlivnit chování spotřebitele 4. Množstevní omezení obchodu se zbožím - Mezi množstevní / kvantitativní překážky patří především kvóty a jim rovnocenná opatření. Kvóty zmizely spolu se cly koncem přechodného období, ale opatření s rovnocenným účinkem kvantitativním omezením (ORUKO) v nejrůznějších formách stále existují. 5. Opatření s rovnocenným účinkem množstevnímu omezení obchodu se zbožím (ORUKO) - ESD definoval ORUKO jako opatření členského států, jež může ovlivnit intraunijní obchod byť jen nepřímo nebo potenciálně a netýká se úpravy prodeje zákazníkům. - ORUKO musí být přičitatelné členskému státu může být však zakázáno na základě soutěžního práva - Forma opatření je nerozhodná: může to být zákonná či podzákonná norma, ale i pouhá praktika kampaň, prohlášení - Opatření musí být schopno ovlivnit intraunijní obchod a to přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, což zahrnuje: přímá omezení dovozu (licence) a nepřímá omezování dovozu 6. Pozitivní harmonizace: harmonizace požadavků na zboží, princip vzájemného uznávání, možnosti omezení volného pohybu zboží z důvodu ochrany veřejného zájmu - Pro ORUKO dovozu je základním prvkem nikoli diskriminační úmysl, ale důsledek omezení obchodu. Proto i nediskriminační nerozdílně aplikovaná opatření mohou představovat ORUKO. - ORUKO vývozu jsou vzácná, a na rozdíl od ORUKO dovozu jsou zakázaná pouze diskriminační omezení. Stránka 8 z 46

10 - ESD Pojem ORUKO rozšířil na kvalitativní předpis týkající se vlastností výrobků a naopak čistě obchodní předpisy nediskriminační povahy z pojmu ORUKO vyloučil. - Dnes ORUKO představují: o Pravidla o obalech a vzhledu o Původ výrobku o Národní úprava cen o Omezení reklamy o Nelegální státní monopol obchodní povahy - na rozdíl od fiskálních překážek existují v kvantitativních překážkách výjimky: výjimky předvídané primárním právem a výjimky doplněné judikaturou ESD kategorické požadavky: výjimky primárního práva tzv. závažné důvody, které je nutné je vykládat restriktivně, a členské státy musí prokázat, že: o skutkový stav skutečně odpovídá některé výjimce o nesmí se jednat o úmyslnou diskriminaci ani o o skryté omezování volného pohybu zboží o národní omezení jsou přiměřená princip proporcionality Patří se např.: veřejná mravnost, veřejný pořádek, veřejná bezpečnost, ochrana zdraví, Ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví, kategorické požadavky tzv. pravidlo rozumu: zboží řádně vyrobené a obchodované v jednom členském státu může být obchodováno v jiném členském státu a to za podmínek: o kvalitativní požadavky na dané zboží nejsou harmonizovány na úrovni EU o omezení nemá za cíl diskriminaci o členský stát prokáže existenci kategorického požadavku veřejného zájmu na omezení o omezení je způsobilé pro dosažení sledovaného cíle o omezení je přiměřené pro dosažení kategorického požadavku Rozhodnutí Cassis de Dijon tedy obsahuje 2 základní pravidla: o respektování dalších veřejných zájmů viz závažné důvody o princip vzájemného uznávání národních předpisů viz kategorické požadavky TÉMA Č. 4 VOLNÝ POHYB OSOB Hlavní body k zapamatování: 7. Právo vstupu, pobytu a opuštění území členských států a jeho podmínky - EU představuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb osob, v němž má každý občan Unie právo se svobodně pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách. Stránka 9 z 46

11 - Podstatou volného pohybu osob je právo příslušníků členských států vstoupit na území jiného členského státu a pobývat tam za podmínek, jimž se těší tuzemci (zákaz diskriminace); toto oprávnění omezují výjimky veřejného zájmu. - Právo opustit vlastní území o Každý má právo opustit jakékoli území včetně území svého o Státy nesmí vydávat žádná výjezdová víza, ale jsou povinni vydat OP nebo pas - Právo vstupu na území o Členský stát musí přijmout jakéhokoli občana EU na základě pouhého předložení OP nebo pasu vstupní víza jsou zakázána - Právo pobývat na území čl. státu o Pobyt do 3 měsíců je právem všech beneficientů; bez jakýchkoli formalit; na základě OP nebo pasu; nezakládá právo na sociální dávky o Pobyt nad 3 měsíce pracovníci nebo OSVČ; osoby mající dostatečné prostředky, takže nezatíží sociální zabezpečení státu a pltí si zdravotní pojištění; vzdělávající se osoby, jež mají zdravotní pojištění; rodinní příslušníci splňující některou z výše uvedených podmínek o Právo pobytu na 30 dní osvědčuje doklad o povolení k pobytu, vydaný na 5 let o Trvalý pobyt je právem občanů EU a jejich rod. příslušníků, kteří na území státu pobývali nepřetržitě a legálně 5 let; právo osvědčuje doklad o trvalém pobytu vydaný na 10 let a automaticky obnovitelný 8. Beneficienti a jejich práva - Volný pohyb osob zahrnuje všechny příslušníky EU, a rozlišuje 3 kategorie beneficientů oprávněných (rozdíl se projevuje především u práva pobytu): o Primární originární beneficienti jsou občané EU o Sekundární odvození jsou rodinní příslušníci bez ohledu na státní příslušnost, a to: manžel/ka, registrovaný partner pokud tento status uznává přijímající stát, potomci do 21 let nebo závislé, předci pracovníka a jeho manželky, které pracovník vyživuje tito odvozují svá práva od primárně oprávněného. o Terciární komplementární, kteří nejsou sekundárními, ale z jistých faktických důvodů směrnice ukládá členským státům, aby těmto osobám umožnily získání povolení ke vstupu. 9. Pojem pracovníka - Pracovník jako originární beneficient této svobody je samostatný pojem práva EU, jehož znaky dle ESD jsou: o Příslušnost k členskému státu EU nebo EHP o Skutečný výkon práce hospodářské činnosti o Mzda o Řízení jinou osobou o Po přiměřenou dobu - Pojem pracovníka nezahrnuje: o Situaci bez evropského prvku o Příslušníky zámořských zemí, které nemají právo volného pobytu a vstupu Stránka 10 z 46

12 o Příslušníky třetích nečlenských států, které nemají právo volného pobytu a vstupu o Zaměstnance společností se sídlem v jiném členském státě o Uchazeče o zaměstnání - Volný pohyb pracovníků po EU zahrnuje zrušení jakékoli diskriminace založené na státní příslušnosti, povoleny jsou však požadavky na jazykové znalosti nebo testy profesních znalostí. - Nediskriminace v zaměstnání zahrnuje: o Rovnost při odměňování o Povinnost zachovat pracovní místo po výkonu vojenské služby, po mateřské dovolené, po profesním vzdělávání, o Daňové a sociální výhody o Odborářská práva o Ubytování o Práva rodiny pracovníka, bez jejíž přítomnosti by pracovník nemohl vést normální život - Sociální politika: o Sociální ochrana patří mezi cíle EU a horizontální požadavky všech politik EU. Jde o politiku sdílenou a její základy chrání LZP. o Jejím cílem je: Podpora zaměstnanosti Zlepšování životních a pracovních podmínek Sociální ochrana a dialog Boj proti sociálnímu vyloučení - Pracovní právo: o Pracovní podmínky a ochrana zaměstnanců např.: ochrana zdraví při práci, informace o pracovním poměru, pracovní doba, ochrana proti hromadnému propouštění, o Rovnost zacházení mezi muži a ženami např.: odměňování, přístup k výkonu povolání, podmínky při výkonu práce, důchodové podmínky, podpora rovnosti příležitostí, 10. Pojem usazování: primární a sekundární - Svoboda usazování znamená právo zahajovat a provozovat podnikání na území členských států EU na základě nediskriminace tj. národní zacházení. - ESD definoval pojem usazení podnikání jako: skutečný výkon hospodářské činnosti prostřednictvím stálého zařízení (podniku) v jiném členském státu po dobu neurčitou. Tato definice má 6 prvků: činnost musí být: o Hospodářská podnikání, jejímž účelem je zisk (i když není dosahován) a v praxi zahrnuje 3 oblasti: výroba zboží, poskytování služeb a reklama na obě předchozí činnosti o Samostatná tím se odlišuje od volného pohybu pracovníků o Skutečná ne jen fiktivní o Trvalá odlišuje se od dočasného poskytování služeb o Ve stabilním zařízení o V jiném členském státu - Výjimky z práva usazování svobodu usazování lze omezit: o Z důvodu veřejného pořádku, bezpečnosti a zdraví Stránka 11 z 46

13 o o Výlukou na činnosti spjaté s výkonem veřejné moci Pravidlem rozumu Primární usazování Primární svoboda usazování zahrnuje případy, kdy příslušník jednoho členského státu zřídí nebo přemístí centrum své činnosti na území jiného členského státu. Primární usazování upravuje čl. 43 odst. 2 SES. Při primárním usazení je přesídlení spojeno s novou činností, nebo má za následek to, že v zemi původu osoby vyvíjející předmětnou činnost nezůstává žádná provozovna, nebo pouze taková, která je přímo spojena s hlavním závodem. Jinak řečeno, výdělečná činnost je nově zahájena v jiném členském státě nebo je tam přesídleno rozhodovací centrum podniku. Předmětem diskuzí je zejména svoboda přemístění těžiště podnikatelské činnosti z jednoho členského státu na území jiného členského státu, tj. přemístění sídla či fúze. 37 Stavinohová u fyzických osob rozlišuje dvě podoby primárního usazení:38 - zřízení sídla v určitém členském státě a - přeložení (přemístění) sídla do jiného členského státu, což jednoduše řečeno znamená, že je ponecháno na vůli fyzické osoby, ve kterém z členských států zřídí svou provozovnu a v případě zájmu může toto 37 Pauknerová, M. Svoboda usazování obchodních společností a mezinárodní právo soukromé ve světle novějších rozhodnutí Evropského soudního dvora, in Právník, 2004, č. 12, str Stavinohová, P. Svoboda usazování společností, in Právní rádce, 2006, č. 9, str místo svého podnikání přemístit do kteréhokoliv jiného členského státu. Stejné ovšem neplatí pro společnosti. Varianta zřízení sídla v určitém členském státě je u společností už z jejich podstaty vyloučena. Společnosti totiž vznikají většinou až zápisem do určených národních rejstříků (v ČR je to podle ObZ obchodní rejstřík) a zároveň s tímto zápisem nabývají právní subjektivitu. Ale sídlo společnosti je již určeno v základních dokumentech. Nejsou to tedy společnosti samy, které určují místo svého sídla. Tím, kdo určuje sídlo společnosti jsou zakladatelé, kteří jsou právními subjekty odlišnými od zakládané společnosti a kteří tak realizují vlastní práva vyplývající ze základních svobod, zejména ze svobody usazování. Z toho vyplývá, že společnost sama o sobě nemá primární svobodu usazování v tom smyslu, že by mohla sama zřídit své sídlo. Druhá podoba primárního usazení u společností, tedy přesunutí sídla společnosti v rámci vnitřního trhu ES prošla dlouhým vývojem. Vedle restriktivního výkladu čl. 48 SES se postupně prosadil extenzivní výklad dovozující závěr, že primární usazování zahrnuje i právo společnosti přesunout sídlo z jednoho členského státu do jiného, aniž by přitom došlo ke změně právního statutu (v podrobnostech kap. 3.). Přesunutí sídla společnosti do jiného členského státu nevyplývá pro právnické osoby výslovně ani z čl. 43 ani z čl. 48 SES. Možnost přeshraničního přemístění sídla společnosti je proto dovozována zejména z obecného principu svobody usazování a z logického argumentačního principu, že je-li umožněno svobodné zřizování poboček a dceřiných společností, je přípustné i přeshraniční přemístění sídla, a konečně i z čl. 293 SES, který ukládá členským státům zajistit ve prospěch státních příslušníků vzájemné uznávání společností ve smyslu čl 48 SES odst. 2 a zachování jejich právní subjektivity v případě přenesení sídla z jedné země do druhé. Vedle teoretické argumentace zásadní roli v prosazování extenzivního výkladu hraje i judikatura ESD (v podrobnostech kap. 4.4). Sekundární svoboda usazování Sekundární svoboda usazování představuje situace, kdy osoba (fyzická či právnická), která má své primární sídlo na území jednoho členského státu si ve 25 smyslu čl. 43 odst. 1 SES zřídí: - zastoupení, pobočku nebo - dceřinou společnost. Dceřinou společností rozumíme samostatný právní subjekt, který však je určitým způsobem řízen mateřskou (v našem případě zahraniční) společností. Z pohledu národního práva je vždy vlastní společností státu, ve kterém má dcera sídlo. Dceřiná společnost podléhá místním předpisům upravujícím založení a zápis do příslušného rejstříku. V této oblasti se problémy s realizací práva usazování vyskytují jen minimálně. Pobočky jsou právně nesamostatné subjekty, tedy nemají právní subjektivitu, ale disponují určitou místní samostatností, navenek mají samostatné vedení a vlastní účetnictví. Tato oblast na rozdíl od dceřiných společností je zdrojem řady Stránka 12 z 46

14 problémů. Některé z členských států ES se snažily omezovat zakládání tzv. formálních zahraničních společností. Asi nejznámějším případem je,,centros" (viz. kap ). Fyzické osoby - Beneficienty svobody usazování jsou výslovně příslušníci členských států EU nebo EHP, včetně těch, kteří mají druhé občanství nečlenského státu - OSVČ mají navíc i sociální postavení obdobné pracovníkům - Příslušníci zámořských zemí a území jen právo volného vstupu a pobytu za účelem výkonu povolání, nikoli však pracovního poměru - Příslušníci třetích nečlenských států nemají právo volného pobytu a vstupu, ledaže tak ustanoví zvláštní dohoda - Rodinní příslušníci mají stejná práva jako beneficienti, i když jsou příslušníky třetích zemí Právnické osoby 3 podmínky: - Právní subjektivita - má-li právnická osoba právní subjektivitu je zcela lhostejno zda: o Má formu obchodní společnosti či nikoli o Podléhá ve vlastní zemi právu soukromému nebo veřejnému o Je založena dle práva občanského nebo obchodního - Vztah k členskému státu EU o společnost musí být založena podle právního řádu některého členského státu a mít svoje statutární sídlo, ústřední správu nebo hlavní provozovnu v členském státě EU o Společnost založená v souladu s právem státu aplikujícího tzv. inkorporační kritérium, jejíž skutečné sídlo či správa se nachází mimo EU (tzn. společnost ze třetích zemí), má teoreticky možnost podnikat v EU, ale v praxi to tak nefunguje = nemá právo si otevřít sekundární podnik - Ekonomická aktivita o Ze svobody podnikání a poskytování služeb jsou vyloučeny společnosti, jež nesledují ziskový účel Překážky svobodě usazování a jejich odstraňování 1. Diskriminační podmínky usazování - Obecný zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti - Diskriminační překážky jsou zjevné požadavek na státní příslušnost a skryté namísto státní příslušnosti se požaduje např. sídlo/pobyt v přijímacím státě, jiné zdanění apod. - Zásada nediskriminace usazování má přímý horizontální účinek 2. Nediskriminační omezení usazování - Nediskriminační = nerozdílně použitelné omezení představují jen nepřímé překážky volnému usazování a to ve vztahu k: o Sekundárnímu místu podnikání o Omezování zakládání místa podnikání v jiném členském státě o Znevýhodnění v sociální oblasti - Zákaz nediskriminačních omezení se vztahuje zásadně na přístup k činnosti, nikoli však na její výkon. Stránka 13 z 46

15 - Členský stát smí autonomně vydávat podmínky profesní kvalifikace. Byla-li kvalifikace členským státem uznána k jednomu účelu, musí být uznána i pro ostatní účely, např. sociální. - Rozlišuje se profesní a akademické uznávání diplomů. Akademické je uznávání dokladů (diplomů) o vzdělání pro přístup k dalšímu studiu. Právo EU upravuje jen uznávání profesní to se zaměřuje na posouzení znalostí a schopností konkrétní osoby. Srovnávání kvalifikací pro zaměstnance, zaměstnavatele i instituce má od r.2012 napomoci společný Evropský referenční rámec pro kvalifikace dnes Europass = 5 unifikovaných dokumentů k doložení kvalifikace a schopnosti v jiné členské zemi. 3. Překážky v nedostatečnosti pohybu právnických osob - Právnické osoby mají volbu, zda chtějí podnikat na trhu jiných členských států. Díky ESD dnes platí: o Povinnost uznat společnosti inkorporované v jiném členském státě o Možnost přenesení společnosti do jiného členského státu bez nutnosti jejího zrušení či likvidace o Možnost vykonávat hospodářskou činnost i výlučně a to pomocí organizačních složek v jiném čl. státu o Dovednost přeshraničních fúzí bez likvidace - Na úrovni EU existuje úmluva o uznání obchodních společností a právnických osob. - Dochází k harmonizaci práva obchodních společností upravuje zakládání, fungování, přeměnu, financování společností; je úzce spjato s právem pracovním, daňovým, burzovním, trestním, - Jsou založeny unijní formy obchodních společností např. Evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS), Evropská akciová společnost (SE), Evropské družstvo, Evropský spolek (AE), TÉMA Č VOLNÝ POHYB SLUŽEB 1) Co je to služba? 2) V čem spočívá hlavní rozdíl mezi usazením a poskytnutím služby? 3) Vztahuje se volný pohyb pouze na poskytovatele služby nebo i na jejího příjemce popř. na službu samotnou? 4) Jaké typy překážek volnému pohybu služeb jsou zakázány? 5) Jakými podmínkami mohou členské státy poskytování služeb podmínit resp. omezit? 6) Kdo může využívat svobody usazování pouze právnické nebo i fyzické osoby? 7) Mohou členské státy omezit volný pohyb osob, jde-li o činnosti související s výkonem veřejné moci? Jak je výkon veřejné moci vykládán? 1. Služba -úkony zpravidla poskytované za úplatu, nejde o mzdu zaměstnavatele -hospodářská činnost v terciární sféře, zejména činnosti průmyslové, obchodní, řemeslné, svobodná povolání - služby tedy jsou zbytková kategorie pro ekonomické aktivity, které nespadají do žádné jiné svobody společného trhu, patří sem např. advokacie, veterinární a lékařská péče, pojišťování, finanční služby, televizní vysílání, poskytnutí pracovníků, placené zdravotní Stránka 14 z 46

16 služby včetně umělého přerušení těhotenství, doprava, vzdělávání ve školách financovaných částečně jednotlivci -volný pohyb služeb poskytování služeb uvnitř EU bez diskriminace na základě státní příslušnosti a bez dalších zbytečných omezení, tvoří 70%HDP člen.st.eu 2. Včem spočívá hlavní rozdíl mezi usazením a poskytnutím služby? Svobodu poskytování služeb odlišujeme od svobody usazování, jejím základním rysem je totiž dočasnost. Tato svoboda znamená, že podnikatel usazený v jedné zemi EU má právo nabízet služby i do ostatních států, aniž by se tam usadil, a to na základě nediskriminačního principu. 3. Vztahuje se volný pohyb pouze na poskytovatele služby nebo i na jejího příjemce popř. na službu samotnou? Volný pohyb se vztahuje jak na poskytovatele služby, tak na jejího příjemce musí mít státní příslušnost čl. státu, a službu uvnitř EU, pokud jsou příslušníky EU. Příslušníci zámořských zemí některého čl.státu EU mají jen právo volného vstupu a pobytu za účelem výkonu nezávislého povolání, nikoli však pracovního poměru. Příslušníci třetích zemí nemají právo volného pohybu. 4. Jaké typy překážek volnému pohybu služeb jsou zakázány? činnost zasahující do výkonu veřejné moci, služby spojené s veřejným pořádkem, veřejným zdravím a služby týkající se veřejné bezpečnosti. 5.Jakými podmínkami mohou členské státy poskytování služeb podmínit resp. Omezit? Platí princip země původu vzájemné uznávání standardů služeb člen.států Pokud jde o usazení dočasné v jiném čl.státě,poskytovatel se řídí podmínkami v dané zemi. Pokud se usazuje trvale, musí se řídit podmínkami pro usazení 6. Může využívat svobody usazování pouze právnické nebo i fyzické osoby? Mohou jak právnické, tak fyzické osoby. Právnické osoby jsou asimilovány fyzickýnm osobám i pro poskytování služeb. 7.Mohou členské státy omezit volný pohyb osob, jde-li o činnosti související s výkonem veřejné moci? Jak je výkon veřejné moci vykládán? Výjimkou ze zásady zrovnoprávnění neboli zákazu diskriminace občanů jiných členských států s občany hostitelského státu (tuzemci) při volném pohybu pracovníků je výkon povolání neoddělitelně spojených s výkonem veřejné moci. Členské státy mohou tato povolání (např. službu soudce, policisty, vojáka z povolání, úředníka veřejné správy, poslance nebo ministra) vyhradit svým vlastním státním příslušníkům. Výjimkou z výjimky je možnost účasti na výkonu samosprávy na základě pasivního volebního práva občanů jiných členských států po zavedení občanství EU. Předpokladem pro dobrý výkon zmíněných profesí je státoobčanský vztah, tradičně předpokládající loajalitu, kterou nelze očekávat od cizinců. Členské státy nemusejí výhradu výkonu veřejné moci využívat v plném rozsahu, po připuštění občana Stránka 15 z 46

17 jiného členského státu je však nadále nepřípustná diskriminace mzdová a diskriminace v oblasti pracovních podmínek. Členské státy před Soudním dvorem opakovaně neuspěly se širokým pojetím výjimky zahrnujíce zaměstnance subjektů, orgánů a institucí veřejné sféry (profese ve zdravotnictví, školství, na státní železnici, v komunálních službách). Soudní dvůr neshledal ve většině povolání těchto odvětví výkon veřejné moci. Pracovní a služební právo členských států příslušné zaměstnance nadále smí považovat za státní nebo veřejné a spojovat výkon zaměstnání se zvláštními nároky a výhodami např. v oblasti sociálního zabezpečení. Výhrada výkonu veřejné moci doprovází rovněž zákaz diskriminace občanů jiných členských států při samostatné výdělečné činnosti na základě svobody usazování fyzických osob a svobody usazování právnických osob a při volném pohybu služeb. TÉMA Č. 6 VOLNÝ POHYB KAPITÁLU 1. Co se rozumí kapitálem a jaké formy může kapitál mít? Kapitál jsou obecně člověkem dříve vytvořené prostředky, jež nejsou spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnu. Kapitál může nabývat různých podob a významů. Jsou jím věcné statky, výrobní prostředky, peníze a jejich formy (cenné papíry, akcie), někdy i patenty, licence, jež jsou uplatněny v ekonomice a přinášejí svému vlastníkovi zisk (ve formě úroků, podílu ze zisku, dividend apod.) Kapitálem se může stát i spotřební zboží, pokud není vlastníkem spotřebováváno, ale je za úhradu poskytováno jiným osobám. Zvláštní formou kapitálu je intelektuální kapitál. 2. Co se rozumí platbou? Platba je úmyslné převedení bohatství jedné strany (firmy nebo jednotlivce) druhé straně. Obvykle se jedná o vyrovnání peněžního dluhu, např. úhrady kupní ceny, placení náhrady za škodu, nebo placení úvěru. 3. Jaké hlavní typy zakázaných překážek volnému pohybu kapitálu/plateb znáte? jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. jsou zakázána všechna omezení plateb mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. 4. a 5. Mohou členské státy pohyb kapitálu/plateb z/do jiných států omezit? Je rozdíl mezi důvody omezení volného pohybu kapitálu/plateb ve vztahu k jiným členským státům a ve vztahu ke třetím státům? Liberalizace pohybu kapitálu poměrně pomalu a úplné uvolnění pohybu kapitálu mezi členskými zeměmi se datuje až k roku Souvisí to s tím, že Římská smlouva byla v tomto ohledu velmi opatrná a předpokládala, že liberalizace kapitálu mezi členskými zeměmi bude záviset na hospodářské situaci členských zemí, zejména pak na stavu jejich platebních bilancí. Jako pojistky proti pohybům kapitálu, které mohly vyvolat takové poruchy, se připouštěla ochranná opatření" proti odlivu kapitálu. Úplná liberalizace pohybu kapitálu byla zakotvena v Maastrichtské smlouvě, která výslovně zakazuje všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými zeměmi a také mezi nimi a třetími zeměmi. Zakázána jsou také všechna omezení plateb. Ochranná opatření jsou Stránka 16 z 46

18 přípustná jen za výjimečných okolností: když pohyby kapitálu do třetích zemí nebo z těchto zemí působí členské zemi vážné potíže ve fungování hospodářské a měnové unie. K jejich zavedení je ovšem nutný souhlas Rady. TÉMA Č. 7 POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Hospod.soutěž=ekon.soupeření min. 2 podniků na stjené straně relevant.trhu (nabídky nebo poptávky) o jiné byť potenciální- účastníky trhu ->účastníkům vzniká možnost volby mezi soutěžícími poptávkami a nabídkami. Soutěž na trhu? bez plurality podniků (soutěže na trhu) zákazník je ekonomic.rukojmím toho, kdo příslušný trh zboží nebo služeb ovládl Ochrana hospod.soutěže- ochrana: - Před monopolizací trhu (protisoutěžní dohody, kontrola spojování podniků) - Před zneužitím ekon.síly silných vůči slabším (zneužití dominantního postavení) - Soukromých podniků před intervencemi států ve prospěch státních podniků (veřejné podpory, zvláštní režimy podniků s vlivem veřejné moci) - Podniků v EU před nekalými praktikami podniků z nečl. Států (antidumping) - Před diskriminací z důvodu původu zboží či služeb (veřejné zakázky) 1. Jaké cíle společná pravidla hospodářské soutěže sledují? Dosažení cílů EU vyváženého a trvalého udržitelného rozvoje hospod. života, vysoké úrovně zaměstnanosti a trvalého růstu je podmíněno otevřeným tržním hospodářstvím s volnou soutěží ekonom.prostředím, jež snižuje ceny či povzbuzuje inovace a techolog.pokrok Konečným cílem soutěž.politiky ochrana podniků (veřejný zájem: zaměstnanost, výběr daní.) + ochrana spotřebitele spotřebitel těžil z volné soutěže výrobců a poskytovatelů služeb Cílem EU vysoká konkurence schopnost jejího hospodářství, kterou má zajistit i soutěž volná či konkrétní =>není cílem dokonalé absolutní soutěže, ale aby nebyla soutěž na vnitřním trhu narušována Hlavním cílem soutěžních pravidel systém svobodné nenarušené soutěže a tento systém chránit proti umělým zásahům čl. států a podniků samostatných - na trhu byla zajištěna svobodná, podstivá, nenarušená a současně účinná soutěž. 2. Jaké subjekty a organizace jsou společnými pravidly hospod. soutěže vázány? - veškeré jednotky, které vykonávají ekonomickou činnost, tj. nabízejí zboží nebo služby na určitém trhu, bez ohledu na právní formu či formy financování: materiální pojetí podniku - FO i PO, soukromoprávní i veřejnoprávní, i entity bez právní subjektivity nesledující tvorbu zisku - Pokud jde o podnik vykonávající veřejnou moc, soutěžní pravidla se vztahují na jeho ekonomické resp. komerční aktivity 3. Co jsou kartelové dohody a jakou podobu mohou mít? Kartelové (protisoutěžní) dohody = dohoda mezi podniky, jež má za cíl nebo následkem omezení soutěže, které je citelné; je lokalizována uvnitř společného trhu a je schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy - smluvní klauzule je zakázána a absolutně neplatná (nutnost zjistit, zda neplatnost klauzule činí neplatnou celou dohodu zkoumá se její oddělitelnost od zbytku dohody), dále hrozí finanční sankce, sekundárně i odpovědnost za škodu - existují výjimky (výjimečně se povolují): mohou být individuální nebo blokové tj. hromadné: 4 podmínky: - musí přispívat ke zlepšení výroby, distribuce, technickému či ekonomickému rozvoji; - zajišťují spravedlivý podíl na těchto přínosech i Stránka 17 z 46

19 spotřebitelům; - v nich obsažená omezení nejdou nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto přínosů; - neumožňují podniku vyloučit soutěž na podstatné části trhu. Dohoda = dle čl. 101 SFEU chápe ESD široce = označení koordinovaného/koluzivního jednání omezující hospod.soutěž, účastní se min. 2 různé podniky vyjadřující svou společnou vůli chovat se na trhu určitým způsobem. (i projev shody vůle mezi 2 stranami, přičemž forma projevu shody není sama o sobě určující). Zakazují se 3 formy dohod: - Dohody mezi podniky = písemné nebo ústní, dvoustranné i vícestranné vč. obchodních společností nebo sdružení, pojmenované či nepojmenované. Podniky stejného stádia výrobního nebo distribučního procesu (horizontální dohody) nebo rozdílná stádia (vertikální dohody) - Rozhodnutí sdružení podniků = jakákoliv forma sdružení podniků, obchodní společnost, družstvo, profesní komory. Není zakázáno sdružování, ale stejné chování na trhu - Jednání ve shodě = forma koordinace mezi podniky, jež bez dojití až k uzavření skutečné dohody, vědomě nahrazuje spolupráci mezi nimi k újmě soutěže. Jde o (nutná kumulace splnění podmínek): nesporná existence kontaktu mezi podniky, který je výsledkem vědomého rozhodnutí nahradit rizika z konkurence vzájemnou spoluprací; kontakt = protisoutěžní spolupráce; důsledkem kontaktu = udržení (změna) obchodního chování; neexistence jiného vysvětlení. Neexistuje dohoda, ale vůle jednat určitým způsobem. (dovolené paralelní chování = nutné odlišit, např. cenové sledování = přizpůsobování se chování ostatních konkurentů na relevantním trhu) - 4. Kdy se hovoří o dominantním postavení na společném trhu a jakou podobu mohou mít jeho zneužití? Dle čl. 102 SFEU: zákaz zneužívat dominantního postavení, které na trhu podnik nebo podniky mají, pokud ovlivňuje obchod mezi čl. státy. Určení dominantního postavení indikuje např.: tržní podíl (nad 75% domin.postavení, 75-40% vyvratitelná domněnka existence dominance; 40-25% vyvratitelná domněnka neexistence dominance; pod 25% dominance vyloučena; - finanční zázemí, odstup od soutěžitelů, technolog.progresivita, přístup k surovinám. V domin.postavení: 1 podnik nebo více podniků: domin. 2 podniků = duopol, společná dominance, 3 a více podniků = oligopol, kolektivní dominance, tacitní koluze (významná část podniků nesoutěží, ale přijala kooperativní strategii chování); - podniky soukromé i veřejné; nositelé zvláštních nebo výlučných práv (práva k duševnímu vlastnictví ); - podniky ovládající přírodní monopol (zdroj pitné vody); podniky mající podstatná infrastrukturní zařízení(essential facilities) železnice, energetické sítě. Nezakazuje se domin.postavení, ale jen jeho zneužití. Zneužití specifický druh právní odpovědnosti za chování, jež je pro podniky bez dominance legální a běžné. Pojem zneužití dom.postavení není primárním právem definován Objektivní pojímání zneužití není požadováno prokázání úmyslu, stačí, že jednání na trhu má dopad na hospod. soutěž. Ze zákazu neexistují výjimky výslovně zakotvené v SFEU. Zneužití dom.postavení zjišťuje Komise 2 způsoby: - chování dominátora ve vztahu k obchodním partnerům = např. vnucování nákupních nebo prodejních cen, vyžadování provizí; vnucování např. junktimy vázání dodávky na dodání zboží, které s poptávaným nesouvisí; diskriminace mezi soutěžiteli (slevy a prémie); omezení výroby, odbytu k újmě spotřebitelů ; - změny struktury trhu jako důsledek chování dominátora např. posílení horizontální integrace(získání části trhu) nebo vertikální (rozšíření distribuční sítě) pří výlučnosti zásobování nebo odmítnutí prodejů některým obchodním partnerům predátorské ceny = dočasné snížení na vytlačení konkurence Stránka 18 z 46

20 5. Jaké druhy spojování podniků podléhají dohledu? - kontrola spojování není výslovně zakotvena v SFEU: prosazována rozhodovací praxí Komise a potvrzena SDEU nutnost chránit společný trh před takovou koncentrací ekon.síly, jež by měla za následek, že bude na podstatné části trhu vyloučena soutěž. - 3 druhy koncentrací (horizontální podniky stejné úrovně trhu, vertikální různá úroveň trhu, konglomerátní podniky bez přímé vazby na jakémkoliv relevantním trhu) Formy spojování podniků: účastníky spojování podniky soukromé i veřejné - Fúze = 2 a více nezávislých podniků - Převzetí kontroly nad podnikem: - majoritního obch.podílu; - kvalifikované menšiny pokud je zbytek kapitálu rozdroben mezi jiné podniky (akcionáře); - nabytí vlastnických nebo užívacích práv k celému podniku (podstatné části); - jiné smluvní nabytí vlivu na složení - Vytvoření společného podniku: jen tehdy: zakládající podniky vykonávají společně rozhodující vliv na podnik; společný podnik koncentrační (dlouhodobě vykonává všechny funkce autonomní ekonomické osoby) Kontrola se vztahuje na všechny odvětví podnikání. Články SFEU umožňují pouze kontrolu a posteriori. Dnes se provádí preventivní kontrola spojování podniků na základě nař. 139/2004, provedené nař. Komise 802/2004 a sdělením Komise ÚV 2005 C 56/04. Posuzování spojení pravomoc Komise 6. Jak se lze bránit proti jednání, které porušuje společná pravidla hospod.soutěže? Hlavním nositelem soutěžní politiky EU je Komise, která funguje jako národní soutěžní úřad. Odvolací instancí je Soud první instance resp. Soudní dvůr. Komise v sobě slučuje jak vyšetřovací, tak rozhodovací pravomoc a řízení před ní má povahu řízení správního. Před vydáním rozhodnutí si Komise vyžádá stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a monopoly, který je složen ze zástupců soutěžních úřadů jednotlivých členských států. Soudní dvůr rozhoduje ve věcech ochrany soutěže ve dvojím směru. Jednak je odvolacím orgánem vůči rozhodnutí Komise týkající se porušení čl. 81 a 82 Smlouvy nebo povolení výjimky. Za druhé působí SD jako orgán vydávající rozhodnutí o právních otázkách na žádost národního soudu některého členského státu. 7. Jaké pravomoci při dohledu nad dodržováním společných pravidel hospod. soutěže má EK? Mohou nějakou roli hrát orgány členských států a kdy? Komise má v obecné rovině rozhodovací pravomoc dle Smlouvy. Nařízení svěřuje Komisi následující pravomoci: - udělovat výjimky vč. blokových, - zjišťovat skutkový stav při posuzování jednotlivých případů domnělého nebo skutečného porušení, - postihovat porušitele sankcemi. Dále Komise provádí monitoring, vede vyšetřování konkrétních případů porušení hospod. soutěže, implementuje přijaté akty. EP je pouze konzultant. EK a antimonopolní úřady ve všech čl.státech EU spolupracují prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Úřady a Komise se vzájemně informují o nových případech a rozhodnutích, v případě potřeby koordinují vyšetřování a vyměňují si důkazy. Při vyšetřování si Komise může od členských zemí vyžádat nezbytné informace nebo požádat domácí antimonopolní úřad o vedení šetření. V případě, že své povinnosti neplní, může být Komise žalována u ESD na základě žaloby na nečinnost. Stránka 19 z 46

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Vnitřní trh EU právní úprava. Prezentace 2015

Vnitřní trh EU právní úprava. Prezentace 2015 Vnitřní trh EU právní úprava Prezentace 2015 Pojem vnitřního trhu definován SFEU: Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

1993 se vztahuje volný pohyb na osoby (nejde

1993 se vztahuje volný pohyb na osoby (nejde Jednotný vnitřní trh- osoby Evropské soutěžní právo Michal Částek Volný pohyb osob Upraveno v čl. 39-42 SES+sekundární legislativa a rozsudky ESD Původně pohyb za účelem pracovní činnosti a za účelem podnikání

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Petr Križan Praha, 9. září 2010 Pojem a vymezení veřejné podpory Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU 4 znaky veřejné podpory - podpora

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

A. Smlouva o Evropské unii

A. Smlouva o Evropské unii SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA

Více

2011-11-16 8. Přednáška Bc. Tomáš Chalupa. Společný trh vnitřní trh, volný pohyb zboží, obchodní vztahy uvnitř EU

2011-11-16 8. Přednáška Bc. Tomáš Chalupa. Společný trh vnitřní trh, volný pohyb zboží, obchodní vztahy uvnitř EU Společný trh vnitřní trh, volný pohyb zboží, obchodní vztahy uvnitř EU - Jednotným evropským aktem byla vytvořena koncepce jednotného vnitřního trhu, tedy prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zcela

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Politika výkonu hlasovacích práv

Politika výkonu hlasovacích práv Politika výkonu hlasovacích práv Účinnost ke dni: 22.07.2014 ZFP Investments, investiční společnost, a.s., se sídlem Antala Staška 2027/79, Krč, 140 00 Praha 4, IČO 242 52 654, zapsaná v obchodním rejstříku,

Více

podílí veřejná, státní moc a to přímo či nepřímo

podílí veřejná, státní moc a to přímo či nepřímo Veřejné podniky a státní monopoly Evropské soutěžní právo Michal Částek Veřejné podniky Čl. 86 veřejný podnikem je subjekt, na jehož řízení se podílí veřejná, státní moc a to přímo či nepřímo Nejčastěji

Více

Pravidla chování SCA

Pravidla chování SCA Pravidla chování SCA 1 Pravidla chování Pravidla chování SCA SCA se zavazuje k vytváření hodnot pro své partnery, jakož i k budování vztahů se svými zaměstnanci, zákazníky, spotřebiteli, akcionáři a ostatními

Více

Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy

Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní

Více

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem () Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel programu opatření... 2 1.2. Právní

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Uznávání odborných (profesních) kvalifikací v rámci Evropské unie

Uznávání odborných (profesních) kvalifikací v rámci Evropské unie Uznávání odborných (profesních) kvalifikací v rámci Evropské unie Akademické uznávání Profesní uznávání Instrumenty uznávání odborných kvalifikací Právní úprava uznávání odborných kvalifikací Budoucí systém

Více

Volný pohyb osob Občanský základ Ekonomický základ Volný pohyb pracovníků Svoboda usazování

Volný pohyb osob Občanský základ Ekonomický základ Volný pohyb pracovníků Svoboda usazování Monika Matysová Volný pohyb osob Občanský základ Ekonomický základ Volný pohyb pracovníků Svoboda usazování Článek 54 SFEU: Se společnostmi založenými podle práva některého členského státu, jež mají své

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

Tzv. euronovela energetického zákona. Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad

Tzv. euronovela energetického zákona. Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad Tzv. euronovela energetického zákona Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad Důvody připravované novely 1) implementace unijního práva - směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 E. Obchodní vztahy 1. Tuzemský obchod Kroky pro dobrý obchod - výběr obchodního partnera - smluvní podmínky dodávek - optimalizace zásob a výroby 2 E. Obchodní vztahy

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Příručka pro podnikání v roce 2010

Příručka pro podnikání v roce 2010 Příručka pro podnikání v roce 2010 Vydavatel: Hospodářská komora České republiky Aktuální elektronická forma publikace je k dispozici na http://www.komora.cz Copyright Hospodářská komora České republiky,

Více

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Aplikace nařízení č. 764/2008 o vzájemném uznávání, fungování informačního místa ProCoP a úloha SOLVITu

Aplikace nařízení č. 764/2008 o vzájemném uznávání, fungování informačního místa ProCoP a úloha SOLVITu Aplikace nařízení č. 764/2008 o vzájemném uznávání, fungování informačního místa ProCoP a úloha SOLVITu Ministerstvo průmyslu a obchodu 22.10.2009 Volný pohyb zboží Zakotven Smlouvou o založení ES (čl.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Podnikání zahraničních osob v České republice. Osnova

Podnikání zahraničních osob v České republice. Osnova Podnikání zahraničních osob v České republice 2005 2007 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.eu ww.michalcerny.net Osnova Prameny práva, úvod do problematiky Pojem zahraniční osoby, Klíčová rozhodnutí Evropského

Více

Podnikání českých firem ve Francii

Podnikání českých firem ve Francii Podnikání českých firem ve Francii Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní podmínky Stálá provozovna

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2015

PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2015 PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU 1 PREZENTACE 2015 VÝVOJ SPOLEČENSKÉHO PRÁVA EU Základ pravomoci EU v této oblasti rozvoj právní úpravy svobody usazování v rámci volného pohybu osob První fází byla harmonizace vybraných

Více

zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie

zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie Monika Matysová Spotřebitel? zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie 70. léta 20. století Pařízský sumnit 1972: Předběžný program EHS o ochraně spotřebitele a informační

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Pojem a předmět obchodního práva

Pojem a předmět obchodního práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 25.11.2014

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 25.11.2014 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 25.11.2014 C(2014) 9048 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25.11.2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi generálními řediteli Komise a organizacemi či osobami samostatně

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček v v r SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU Josef Bejček Masarykova univerzita Brno, 2010 Josef Bejček OBSAH SEZNAM ZKRATEK 11 ÚVODEM 12 1. SOUTĚŽNÍ POLITIKA A CÍLOVÉ KONFLIKTY V SOUTĚŽNÍM PRÁVU

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

SOLVIT. efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU. Mgr. Eva Tluková. 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu

SOLVIT. efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU. Mgr. Eva Tluková. 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu SOLVIT efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU Mgr. Eva Tluková 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu Vznik SOLVITu Založen Evropskou komisí v roce 2002 V ČR zřízen usnesením vlády č. 458/2004 1.

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Politiky a rozpočet EU. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Politiky a rozpočet EU. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Politiky a rozpočet EU Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Témata Rozdělení politik Charakteristika vybraných politik Charakteristika rozpočtu EU Vymezení příjmů a výdajů rozpočtu EU 2 Míra přenesení pravomocí

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH 1. Účel příručky... 2 2. Definice jednoho podniku... 2 3. Je subjekt propojeným podnikem?... 3 3.1. Podniky

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Mezinárodní obchodní právo

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Mezinárodní obchodní právo Metodické listy pro kombinované studium předmětu Mezinárodní obchodní právo Metodický list číslo 1 Tematický celek je věnován úvodu do studia předmětu Mezinárodního obchodního práva. Zejména v něm bude

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

PŘÍLOHA II. Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení

PŘÍLOHA II. Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení CS PŘÍLOHA II Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení ČÁST I údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise podle článku 11 Číslo (vyplní Komise) Členský stát

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Věková diskriminace v zaměstnání

Věková diskriminace v zaměstnání Věková diskriminace v zaměstnání Mezinárodní konference Age management v praxi: české a zahraniční zkušenosti a nástroje proti věkové diskriminaci Mgr. Petr Polák Obsah Úvod do problematiky, základní definice

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU ČÁST 1 Prezentace 2015 POJEM SPOTŘEBITELE o koncový uživatel služby nebo výrobku o každá fyzická osoba, která nakupuje výrobky nebo která odebírá nějaké služby, a to za jiným

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

11979/04 JF/mk DG C I

11979/04 JF/mk DG C I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 18. listopadu 2004 (OR. en) 11979/04 Interinstitucionální spis: 2002/0047 (COD) PI 61 CODEC 962 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Společný postoj přijatý Radou s ohledem

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

Etický kodex chování ABC Data

Etický kodex chování ABC Data Etický kodex chování ABC Data Úvod Zaměstnanci ABC Data jsou povinni pracovat bezúhonně a s vzájemným respektem, v souladu se všemi zákony a etickými normami chování. Platnost etického kodexu Všichni zaměstnanci

Více

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU ÚSTAVA základní právní dokument státu formální základ veřejné moci zakládá zásady dělby moci

Více

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Občanský zákoník Zákon o statusu veřejné prospěšnosti Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Účinnost

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Právní postavení podnikatele

Právní postavení podnikatele Obsah ČÁST I DÍL I Právní postavení podnikatele Zákonné vymezení pojmu podnikatel Kapitola 1 Pojem podnikatel v občanském zákoníku.............. 3 1.1 Osoby v občanském zákoníku a důvody vedoucí k úpravě

Více

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce Poprvé se objevila ve Smlouvě o Evropské unii Třetí pilíř Společná politika upravená v ust. čl. 81 89

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS)

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) SMĚRNICE RADY ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY O VÝMĚNĚ ÚDAJŮ A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI PŘI POTÍRÁNÍ

Více