ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ PRINCIPY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ PRINCIPY"

Transkript

1 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ PRINCIPY Studijní texty pro distanční studium Jaroslava Kubátová 1

2 Recenzent: Ing. Zdeněk Puchinger 1. vydání Jaroslava Kubátová, 2003 ISBN

3 OBSAH Úvod Pozvání ke studiu ekonomických principů Člověk a ekonomie Ekonomický koloběh Racionální chování Ekonomické chování spotřebitele Celkový užitek a mezní užitek Poptávka a poptávané množství Náklady a nabídka Nabídka Tržní rovnováha a efektivnost Změny rovnováhy Směna a specializace Dokonalá a nedokonalá konkurence Cenová tvorba na nedokonale konkurenčním trhu Omezení konkurence Výrobní faktory Trh práce Kapitál a úrok Volné a veřejné statky. Veřejná volba Volné zdroje, volné statky, veřejné statky Veřejná volba Racionální neznalost Domácí produkt Podoby domácícho produktu Tvorba a užití HDP Bankovní soustava. Tvorba a trh peněz Peníze Bankovní soustava Agregátní poptávka. Agregátní nabídka Agregátní poptávka Agregátní nabídka Poptávkové a nabídkové šoky Hospodářský cyklus

4 14 Inflace Měnový trh Platební bilance Státní rozpočet Měnová politika Použitá literatura (doporučená jako rozšiřující): Klíč ke cvičením

5 ÚVOD Vážení studenti, stojíte na začátku studia základních ekonomických principů. Kurz má jediný cíl podnítit vaše ekonomické myšlení. Já se jmenuji Jaroslava Kubátová jsem ekonomka a politoložka a postupně vás budu provázet osmnácti kapitolami s tematikou, která se vás každodenně dotýká. Na konci kurzu jí budete mnohem lépe rozumět a umět ji využít ve vlastní prospěch. Je však nutné vědět, že ekonomie užívá modely. Každý model je zjednodušením reality, ale zároveň je každý model dobrý, pokud něco vysvětluje, něco pomáhá pochopit. Navíc každá ekonomická teorie (pojetí, pohled) má svého původce, své zastánce a na druhé straně oponenty a odpůrce (tento vztah bývá logicky reciproční). Potíž je v tom, že ekonomika je založena na jednání zcela konkrétních lidí. A ti se klidně zachovají proti předpokladům ekonomie. Přesto je jisté, že neznalost ekonomie v současné době není neznalostí racionální. Ano, i tento krásný pojem je ekonomickou kategorií a dozvíte se o něm více v průběhu studia, do něhož vám přeji hodně chuti, sil a úspěchů. Každá kapitola je doplněna cvičením. Uděláte dobře, když je vždy celé samostatně vyřešíte a teprve pak nahlédnete do klíče. Kromě toho vás čeká šest velmi samostatných tvůrčích korespondenčních úloh. Jejich vypracování je povinné a já už se na ně jakož i na diskuse s vámi velmi těším! 5

6 6

7 1 POZVÁNÍ KE STUDIU EKONOMICKÝCH PRINCIPŮ Studijní cíle Po prostudování kapitoly budete schopni zhodnotit význam studia ekonomických principů a zákonitostí a vysvětlit výchozí ekonomické pojmy. Průvodce studiem Protože stojíme na úplném začátku studia ekonomických principů a mou snahou je provést vás látkou co nejpohodlněji, budu vám všechny základní ekonomické pojmy postupně objasňovat. To znamená, že v této chvíli lze říci: Požadované vstupní znalosti žádné. Kurz si však neklade za cíl, abyste nastudovali obsáhlou množinu teoretických definic, které se stejně rychle zapomínají, ale abyste si osvojili určitý způsob aktivního ekonomického uvažování. Proto začneme úkolem (řešení většiny dalších úloh je uvedeno v klíči): Cvičení 1.1 Co považujete za základní ekonomický problém? Až odpovíte, napište si během asi jedné dvou minut seznam všeho, co byste rádi vlastnili a spotřebovávali (věci, služby). Máte úplný dostatek všeho, co byste si přáli? A mají ho všichni lidé? Proč? Nyní se vra te k úvodní otázce. Odpovídáte stejně nebo měníte názor? Svoji odpově podložte argumenty. Centrální ekonomický problém Problémem, který vyvolává nutnost ekonomického zkoumání, je omezenost zdrojů, jež má lidstvo k dispozici. Jinými slovy zdroje jsou vzácné. Zdroji rozumíme všechno, co se bu přímo spotřebovává nebo slouží jako vstup k další výrobě. Jenže lidské potřeby a přání jsou neomezené. Mezi omezeností zdrojů a neomezeností lidských potřeb tedy vzniká rozpor. Ekonomie je vědou, která zkoumá způsoby, jakými lidé používají vzácné zdroje k produkci výrobků a služeb a jak tyto produkty rozdělují mezi současnou a budoucí spotřebu a mezi jednotlivce a spotřebitelské skupiny. Vzácnost zdrojů Předmět ekonomie Pro zájemce Ekonomie jako samostatná vědní disciplína vznikla v 18. století a její počátky souvisejí s vydáním knihy Adama Smithe Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776). Kořeny ekonomie však sahají mnohem dále do minulosti. Samotný název EKO- NOMIE pochází z doby antického Řecka z řeckého oikos dům a nomos zákon. Ve světové (anglicky psané) literatuře se pro ekonomii užívá pojem economics. V běžné české řeči se zaměňují pojmy ekonomie a ekonomika. Je to tolerováno, ale přísně vzato je ekonomika souhrnem zařízení a činností sloužících k cílevědomému uspokojování potřeb lidí (zcela schematicky lze říci, že ekonomie je teorií, ekonomika praxí). Ekonomie je tradičně rozdělována na dvě oblasti: mikroekonomii a makroekonomii Mikroekonomie studuje chování jednotlivých ekonomických jednotek (např. firem a domácností) a chování dílčích trhů (např. trhu výrobků a služeb). Makroekonomie Mikroekonomie 7

8 Makroekonomie Pozitivní ekonomie Normativní ekonomie studuje ekonomii jako celek, zabývá se tématy jako je celková produkce v zemi, celková zaměstnanost, cenová hladina, inflace, státní rozpočet apod. Podle toho, zda ekonomie hodnotí nebo nehodnotí ekonomické procesy a jevy, rozlišujeme ekonomii pozitivní a normativní. Pozitivní ekonomie zkoumá ekonomické procesy tak jak probíhají aniž by o nich vynášela hodnotící soudy (jev X je dobrý, jev Y špatný). Normativní ekonomie usiluje o nalezení odpovědi na otázku jaká by ekonomická realita měla být (jevy hodnotí a dává doporučení). Průvodce studiem Naše studium se bude zabývat základními ekonomickými principy, a proto nebudeme rozlišovat, zda se právě pohybujeme více v oblasti mikroekonomie či makroekonomie ani zda pozitivisticky popisujeme ekonomické jevy nebo vyslovujeme normativní soud. Je však důležité vědět o existenci těchto oblastí ekonomie a po zvládnutí základního kurzu se jim zájemci mohou věnovat v rámci prohlubujícího samostudia. Pro zájemce Biblí podrobného studia ekonomie je Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Economics. Český překlad Svoboda, Praha Potřeba Statek Výrobek Služba Užitek Ekonomie bezprostředně souvisí s lidskými potřebami. Potřebu chápeme jako nedostatek něčeho, který si člověk uvědomuje nebo ho alespoň poci uje, a který jej podněcuje k aktivitě, jež vede k odstranění vnímaného nedostatku. Potřeby jsou uspokojovány spotřebou statků, tzn. výrobků a služeb. Výrobkem rozumíme věc, která slouží k uspokojování lidských potřeb. Službou rozumíme užitečnou lidskou činnost, která uspokojuje lidské potřeby samotným svým průběhem. Uspokojení plynoucí ze spotřeby výrobků a služeb je označováno jako užitek. Průvodce studiem V některé o něco starší literatuře se lze setkat s odlišným pojetím pojmu statek. Bývá zde uváděno, že potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím statků (hmotných předmětů) a služeb (užitečných činností). (Toto jednodušší dělení však působí jisté metodické problémy). Zopakujme si: Výrobky Lidské potřeby Uspokojování Statky Služby obrázek 1 Shrnutí Ekonomie zkoumá způsoby využívání omezených zdrojů k produkci. Produkce statků (výrobků a služeb) je nutná pro uspokojení lidských potřeb. 8

9 Cvičení 1.2 Doplňte věty: 1. Centrální ekonomický problém spočívá ve, která je v rozporu s neomezeností 2. Způsoby řešení tohoto problému zkoumá 3. Poci ovaný nedostatek něčeho označujeme jako 4. Potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím 5. Hmotné statky nazýváme, nehmotné statky jsou 9

10 2 ČLOVĚK A EKONOMIE Studijní cíle V této kapitole si ujasníme pozici ekonomie v systému věd, zobrazíme ekonomický koloběh a vysvětlíme předpoklady racionálního chování ekonomického člověka. Požadované vstupní znalosti Znalost pojmů: ekonomie, potřeba, statek Průvodce studiem V následující části kapitoly se budeme zamýšlet nad tím, do jaké míry je ekonomie exaktní vědou a jak přesně a jednoznačně lze formulovat ekonomické zákony. Otázka Představte si, že byste měli odvodit fyzikální zákon popisující vztah mezi dráhou, rychlostí a dobou rovnoměrného pohybu a jiný zákon, který by vyjadřoval, jaké množství čokolády koupí zákazník při určité ceně čokolády. Na rozdíl od fyzikálních veličin nejsou veličiny, které ovlivňují ekonomické chování člověka, objektivně měřitelné. Jsou to vesměs subjektivní pocity (chu, nálada ), které určují jednání člověka, a proto ho lze obtížně předvídat. Ekonomické zákony mají tedy odlišný charakter než např. zákony fyzikální. Zakládají se na pozorování, nikoli na měření. Všechny ekonomické principy jsou tedy určitými modely, které jsou ve srovnání s realitou značně zjednodušené, avšak umožňují základní uchopení reality a orientaci v ní. Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí. Četné výzkumy prokazují, že existuje úzká souvislost mezi vnímanou životní úrovní a celkovou spokojeností lidí. Odpovědnost za ekonomické výsledky lidé často připisují politikům. Politika a ekonomika se intenzivně ovlivňují a ekonomii můžeme považovat za vědu politickou. Stav ekonomiky však není určován jen politickými rozhodnutími, ale také soukromým rozhodováním jednotlivých lidí. Průvodce studiem V následujícím textu použijeme několik pojmů, které přesně vyložíme až v dalších kapitolách. Jsou to však pojmy všeobecně známé a běžně užívané a toto jejich chápaní je pro porozumění výkladu zcela postačující. Princip cenových signálů Při svém rozhodování jedinci užívají určité množství informací, které mají k dispozici vzhledem ke specializaci svých činností a vzhledem k existující dělbě práce. Všichni lidé se však setkávají na trhu, přičemž tržní systém funguje na principu cenových signálů. Příklad Představme si, že každý den k večeři pijeme mléko. Objeví se informace, že významně poklesla dojivost. Co se bude dít? 10

11 Vzroste cena mléka, protože mléko je nyní vzácnější tím se naplnila informační funkce ceny. Protože mléko je nyní dražší, budou spotřebitelé omezovat jeho spotřebu a nahrazovat ji levnějším nápojem, např. stolní balenou vodou. Toto řešení pro ně znamená úsporu při spotřebě cenově výhodnější komodity a je výsledkem motivační funkce ceny. Protože se zvyšuje spotřeba balených stolních vod a snižuje spotřeba mléka, podnikatelé se přesouvají z oboru výroby mléka do oblasti produkce stolních vod, kde lze nyní očekávat efektivnější zhodnocení výrobních zdrojů. Tak se naplňuje alokační funkce ceny. Cenový mechanismus je nepostradatelný pro fungování ekonomiky. Dalšími významnými vlivy na trhu jsou tzv. sankce. Existují tři významné typy těchto sankcí. První jsou sankce zákonné, ukotvené v legislativě. Druhým typem jsou sankce morální, spjaté s veřejným míněním. Lidé mají tendenci distancovat se od subjektů, které porušují etická pravidla. Třetím typem jsou sankce tržní konkurence. Jejich působení je velmi jednoduché a účinné, podmínkou však je dostatečně velká konkurence na trhu. Spočívají v tom, že zákazník již více nenavštíví kadeřníka, který ho nepěkně ostříhal, ale půjde k jinému, nebude napříště nakupovat v obchodě s neochotnou obsluhou, nezavolá opraváře, jehož práci musel reklamovat apod. Funkce ceny informační motivační alokační Tržní sankce zákonné morální tržní konkurence Průvodce studiem Celé tržní hospodářství je velmi složitým systémem, a právě proto je obtížné ho jednoduše a přehledně popsat. Právě pro spletité a jemné souvislosti a praktickou nekonečnost subjektů a vztahů, které ho tvoří, musíme být trpěliví a obezřetní při odhalování základních ekonomických principů. Nelze se vyhnout tomu, že v průběhu studia nastíním některé souvislosti, které definitivně pochopíte až po prostudování dále zařazených kapitol. Po skončení kurzu však nepochybně budete okouzleni hloubkou vzájemných vazeb a budete jim nejen výborně rozumět, ale umět je prakticky využít! 2.1 Ekonomický koloběh V tržním hospodářství probíhají miliony transakcí mezi miliony lidí. Abychom lépe pochopili, jak celý systém funguje, zobrazíme si jeho základní strukturu. Budeme nyní uvažovat ekonomiku, která se skládá jen ze dvou sektorů z domácností a z firem (později uvidíme, že sektorů je více). Východiskem pro výrobu jsou výrobní faktory: půda (a další přírodní zdroje), práce a kapitál. S využitím výrobních faktorů se vyrábějí statky. Výrobní faktory jsou ve vlastnictví domácností a ty je za úplatu pronajímají firmám. Peníze, které domácnosti od firem dostanou, jsou důchody domácností a zároveň výdaje firem. Za ně domácnosti od sektoru firem nakupují statky. Peníze, které firmy dostanou od domácností, jsou příjmy firem a zároveň výdaje domácností. Za ně si pak firmy opět najímají od domácností výrobní faktory. Ekonomika funguje jako nepřetržitý koloběh: 11

12 STATKY TRŽBY ZA STATKY (výdaje domácností, příjmy firem) FIRMY DOMÁCNOSTI MZDY (důchody domácností, výdaje firem) VÝROBNÍ FAKTORY obrázek 2 Plné čáry v obrázku 2 znázorňují hmotné toky, přerušované čáry peněžní toky. 2.2 Racionální chování Základním předpokladem ekonomie je racionální chování člověka. Otázka Co si představujete pod pojmem racionální chování? Koho považujete za racionálního člověka a proč? Člověk ekonomický a jeho rozhodování Z hlediska ekonomie nespočívá racionalita člověka v tom, jaké vyznává životní hodnoty, jaký je jeho způsob života a životní cíle. Ekonomie je daleka toho, aby hodnotila počínání kuřáků, vegetariánů, alkoholiků, abstinentů atd. Preference člověka jsou subjektivní a neexistuje objektivní kritérium, podle něhož by bylo možno posoudit, které z nich jsou více a které méně racionální. Ekonomie předpokládá racionalitu ve volbě prostředků, které jedinci volí k dosažení svých individuálních cílů. Za racionální chování je považováno takové jednání, které je efektivní, to znamená, že cíle jsou dosaženy s minimálními náklady. Modelovým abstraktem ekonomie je homo oeconomicus, člověk ekonomický, jehož jediným zřetelem při veškerém rozhodování je maximalizace zisků, tj. maximalizace výnosů a minimalizace nákladů. Na tomto modelu ekonomie objasňuje, že člověk volí mezi různými příležitostmi tak, že porovnává jejich výnosy a náklady. Přitom se nejedná jen o náklady a výnosy ve formě peněz, ale nákladem může například být čas, fyzická námaha, psychická zátěž apod., výnosem například získání volného času, pocit uspokojení aj. Řečeno odborně provádí efektivní alokaci zdrojů. Přitom si ještě musíme uvědomit, že lidé často nejen neznají teoretickou ekonomii, ale zejména v soukromém životě neprovádějí nějaké exaktní měření očekávaných výnosů a nákladů. jejich rozhodování vychází z předešlé zkušenosti a z intuice. Tak se jejich chování přiblíží ekonomickým principům (zákonům), aniž by je teoreticky znali. 12

13 Shrnutí Ekonomické zákony vycházejí z pozorování lidského jednání. Mají charakter zjednodušených modelů. Ekonomický koloběh zobrazuje peněžní a zbožové toky mezi subjekty ekonomiky. Homo oeconomicus se chová racionálně, tj. usiluje o maximalizaci zisků. Cvičení 2.1 Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení pravdivá (ano ne): 1. Chování člověka je ovlivňováno subjektivními vlivy, které lze měřit. 2. Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí, a proto je také vědou politickou. 3. Právní a morální sankce za nedodržování pravidel dokáží samy o sobě zajistit fungování tržního systému. 4. Sankce tržní konkurence vylučuje z trhů ty, kdo systematicky porušují pravidla. 5. Racionalitu lidského chování nalezneme ve volbě cílů. 6. Člověk volí mezi příležitostmi tak, že porovnává jejich náklady a výnosy, a snaží se alokovat své zdroje tak, aby z nich dosáhl maximálního výnosu. Cvičení 2.2 Načrtněte ekonomický koloběh, probíhající mezi konkrétní firmou a konkrétní domácností. 13

14 3 EKONOMICKÉ CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE Studijní cíle Na konci této kapitoly vám bude zcela jasné, jak se rozhoduje spotřebitel typu homo oeconomicus a co je to užitek, poptávka a poptávané množství. Požadované vstupní znalosti Charakteristika člověka ekonomického homo oeconomicus Průvodce studiem V následujícím textu budeme sledovat ekonomické rozhodování spotřebitele, tedy člověka, který chce uspokojit nějakou svou potřebu nákupem určitého statku. Protože každý z nás je v takové situaci prakticky denně, začněme otázkou: Otázka Jak postupujete vy při rozhodování o tom, zda realizovat nějaký nákup, a pokud se rozhodnete kladně, jak určíte množství, které nakonec koupíte? Co vás při rozhodování ovlivňuje? 3.1 Celkový užitek a mezní užitek Spotřebitelův problém Základním rozhodovacím problémem spotřebitele je určit kolik určitého statku má kupovat a jak má rozdělit svůj důchod (své peníze) mezi různé statky. Průvodce studiem V následující části textu budeme sledovat rozhodování spotřebitele na pozadí vědeckého přístupu a převodu subjektivních pocitů na peněžní vyjádření. Jistěže lidé v praxi obvykle přesně takto nepostupují, ale dále uvedená kriteria užívají intuitivně. Příklad Velmi žíznivý přijdete do restaurace a objednáte si oblíbený nápoj. Uvažujme, že nápoj stojí 20 Kč, ale vy vzhledem k velikosti žízně oceníte blaho (užitek, uspokojení), které pocítíte po jeho vypití na 100 Kč. Objednáte si další sklenici za 20 Kč, ale protože už nemáte tak obrovskou žízeň, oceníte blaho z konzumace na 50 Kč. Dáte si ještě třetí sklenici, spíše pro chu, ale její přínos pro vaše blaho už bude vnímán jen v hodnotě 25 Kč. Celkový užitek Mezní užitek Převedeme-li tuto situaci do ekonomických pojmů, stalo se následující: Spotřebovávali jste statek nápoj. Uspokojení z celého množství statku nazýváme celkový užitek. Ten v našem případě činil = 175 Kč. Přírůstek uspokojení z každé jednotlivé postupně spotřebované jednotky nazýváme mezní užitek. Mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá. Mezní užitek vaší první sklenice byl 100 Kč, mezní užitek ze druhé sklenice 50 Kč a ze třetí již jen 25 Kč. 14

15 Lze předpokládat, že čtvrtou sklenici byste již neobjednávali, protože její mezní užitek by klesl pod kupní cenu 20 Kč. Racionální spotřebitel není ochoten platit za statek vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho meznímu užitku. Zvyšuje nákup statku pouze do takového množství, kdy je ještě mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven ceně statku. Rozdíl mezi celkovým užitkem statku a částkou, kterou za něj spotřebitel zaplatí, se nazývá spotřebitelův přebytek. Jinak řečeno spotřebitelův přebytek, tak jak ho spotřebitel skutečně vnímá, je rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten zaplatit, a částkou, kterou skutečně platí. V našem příkladě jsme za tři nápoje po 20 Kč utratili celkem 60 Kč, celkový užitek byl oceněn na 175 Kč, spotřebitelův přebytek tedy činí 115 Kč ( = 115). Spotřebitelův přebytek Průvodce studiem Dokladem správnosti popsané teorie je uplatňování marketingových strategií, které zákazníkům sugerují velikost spotřebitelského přebytku, často škrtnutím původní ceny a vypsáním ceny snížené, nejlépe s přímo vyčíslenou částkou ušetříte. Cvičení 3.1 Vyčíslete mezní užitky, celkový užitek a spotřebitelův přebytek: Marketingová agentura uspořádala průzkum o kolikadenní pobytové zájezdy v horách by byl zájem. Paní penízková uvedla, že by ji vyhovoval čtyřdenní zájezd. Celkem by byla ochotna zaplatit 4000 Kč, tj. průměrně 1000 Kč za den, přičemž užitek z prvního dne by cenila na 2000 Kč (nové prostředí), ze druhého dne na 1500 Kč, ze třetího 1200 Kč, ze čtvrtého dne 1000 Kč. Proč myslíte, že cestovní kanceláře užívají reklamu typu za 5 dní pobytu zaplatíte cenu 4 dní? 3.2 Poptávka a poptávané množství Průvodce studiem Nyní se seznámíme s dalšími důležitými pojmy: poptávka a poptávané množství. Je velmi důležité, abyste si uvědomili, že se jedná o dvě odlišné kategorie a naučili se je správně používat. Množství statku, které je spotřebitel ochoten kupovat, závisí na ceně statku. Závislost, která vyjadřuje vztah mezi poptávaným množstvím statku a jeho cenou, se nazývá poptávka, její grafická podoba je křivka poptávky (poptávková křivka). P (Kč/j) p křivka poptávky obrázek 3 q Q (j) 15

16 Poptávka Poptávané množství Substitut Cenová elasticita poptávky Poptávka ukazuje, jak se mění kupované množství statku Q (v počtu jednotek j) v závislosti na jeho měnící se ceně P (v Kč za jednotku) při nezměněném důchodu kupujícího a při nezměněných cenách ostatních statků. Každý bod křivky poptávky odpovídá meznímu užitku kupovaného množství statku. Matematicky vzato, poptávka je funkce. Konkrétní množství statku, které je poptáváno při určité ceně, se nazývá poptávané množství. Na obrázku vidíme, že při ceně p je poptávané množství q. Poptávka je vždy funkce klesající a to ze dvou důvodů. První z nich se nazývá důchodový efekt a projevuje se následně: Protože jsme zdůraznili, že předpokládáme nezměněný důchod (příjem) spotřebitele, tak při vyšší ceně spotřebitel kupuje méně statku, jelikož mu na víc nestačí peníze. Druhý důvod se označuje jako substituční efekt. Substitut je statek, který může uspokojit spotřebitelovu potřebu namísto statku původního. Substituty jsou tedy statky, které se mohou vzájemně nahrazovat, proces nahrazení se označuje substituce. Substituční efekt se projevuje tak, že při zvýšení ceny určitého statku dochází k jeho substituci, a tedy klesá poptávané množství statku původního. K měření reakce poptávaného množství na změnu ceny se užívá ukazatel nazývaný cenová elasticita poptávky, značíme e. Ta udává vztah mezi procentní změnou množství Q a procentní změnou ceny P. Vyjádřeno vzorcem: e = Q Q P P Q je změna množství, Q je původně poptávané množství, P je změna ceny, P je původní cena. Cenová elasticita poptávky odpovídá na to, jak se změní výdaje spotřebitele na daný statek v případě změny jeho ceny. Je-li elasticita poptávky (v absolutní hodnotě) větší než 1, znamená to, že zvýšení ceny povede k poklesu spotřebitelových výdajů na daný statek a říkáme, že poptávka je elastická. Je-li však elasticita menší než 1, povede zvýšení ceny k růstu výdajů na daný statek, poptávka je neelastická. Průvodce studiem Toto byla trochu obtížnější pasáž, ale mnoho se vyjasní, zkusíme-li nalézt příklady statků s elastickou a neelastickou poptávkou. Tak například velmi elastická je poptávka po ovoci a zelenině. Můžeme být zvyklí kupovat banány. Pak přijdeme do obchodu a vidíme, že jsou nabízeny za cenu výrazně vyšší než dříve. Rozhodneme se, že je nekoupíme a místo nich vezmeme třeba jablka. Neelastická je poptávka po základních potravinách, ale také např. po cigaretách a typickým představitelem neelastické poptávky jsou pohonné hmoty. I když se zdraží, objem prodeje v podstatě neklesá. Te už víme, proč a jak se mění poptávané množství. Zbývá nám vysvětlit, jak se mění poptávka. Změna poptávky Změna poptávky se projeví jako posun celé poptávkové křivky. K tomu mohou vést čtyři různé příčiny. První z nich je změna preferencí spotřebitele. Ty mohou poklesnout nebo naopak vzrůst. Řekněme, že se rozhodneme stravovat se zdravěji. Na základě informací, které za tím účelem shromáždíme, přestaneme kupovat tučné vepřové maso (pokles preference) a naopak zvýšíme spotřebu masa rybího (vzrůst preference). Druhou příčinou může být změna důchodu spotřebitele. Velmi zjednodušeně interpretováno, se vzrůstem důchodu poptávka roste, s poklesem důchodu klesá. 16

17 Třetí příčina změny poptávky souvisí se změnou ceny substitutu. Pokles ceny substitutu vyvolá pokles poptávky po původním statku. Čtvrtá příčina spočívá ve změně ceny komplementu. Komplement je statek, který se spotřebovává společně s daným statkem, ve spotřebě se doplňují např. klasické fotoaparáty a filmy. Poptávka po statku klesne, když zdraží jeho komplement. Graficky se změna poptávky projeví posunem celé poptávkové křivky: P vzrůst poptávky pokles poptávky původní poptávka obrázek 4 Q Zapamatujme si: Když se mění poptávané množství v závislosti na změně ceny, pohybuje se spotřebitel podél křivky poptávky (obrázek 3). Změna poptávky se však projevuje posunem celé poptávkové křivky (obrázek 4). Poslední dva pojmy této kapitoly jsou již velmi jednoduché: Mluvíme-li o poptávce jednoho kupujícího jde o individuální poptávku. Součet individuálních poptávek po daném statku nazýváme tržní poptávka. Shrnutí Množství statků, které chce spotřebitel kupovat, je nepřímo úměrné ceně statku. Uspokojení ze spotřeby kvantifikuje jako užitek a porovnává ho s cenou. Poptávka je funkce (klesající), která popisuje vztah mezi kupovaným množstvím statku a cenou statku. Poptávané množství je konkrétní množství statku, které spotřebitel koupí při určité ceně. Cvičení 3.2 Načrtněte poptávkovou křivku rodiny Penízkových po koláčích, víme-li, jaký počet koláčů koupili při určitých cenách: Kč/ks koupeno ks koláčů Jaká je elasticita poptávky při změně ceny z 6 Kč/ks na 3 Kč/ks a odpovídající změně počtu kupovaných koláčů z 6 na 12? Jak se projeví posun poptávky, když Penízkovým vzrostou příjmy? 17

18 4 NÁKLADY A NABÍDKA Studijní cíle Po prostudování této kapitoly budete umět rozlišit různé kategorie nákladů, které hrají roli při ekonomickém rozhodování. Seznámíte se s ekonomickým chováním výrobců a s pojmy nabídka a nabízené množství. Požadované vstupní znalosti Model myšlení homo oeconomicus. Průvodce studiem V následující kapitole budeme zkoumat, jak člověk postupuje, když se musí rozhodnout pro jednu z více alternativ řešení určité situace. Otázka Zamyslete se nad tím, jak byste postupoval vy, kdybyste měl například rozhodnout, jak využijete automobil, který jste zakoupil. Když se člověk rozhoduje mezi různými možnostmi, porovnává jejich náklady. Ne všechny náklady jsou však pro rozhodnutí směrodatné. Utopené náklady Náklady obětované příležitosti Příklad Představme si, že jste skutečně koupil auto za 300 tis. Kč. Bohužel však zjistíte, že ani vy ani nikdo z vaší rodiny nemá tak silné nervy, aby auto v současném provozu řídil a tedy používal. Zdá se, že řešením bude auto prodat. Otázka je za kolik? Zjistíte, že auto by bylo na trhu prodejné za 200 tis. Kč. Je rozumné tuto cenu akceptovat? Je to rozumné. Svých 300 tis. jste už utratil a tyto náklady nesete v každém případě, a auto prodáte nebo si ho ponecháte v garáži. Tyto náklady se nazývají utopené náklady a obecně jsou to ty náklady, které člověk nese, a se rozhodne pro kteroukoliv z možných alternativ. Své rozhodnutí o prodeji auta byste měl opřít o měření užitku, který vám přinese bu realizace prodeje, tj. 200 tis. Kč nebo odstavení auta v garáži, tj. 0 Kč (a to neuvažujeme povinné platby s vlastnictvím vozu spjaté). Vysvětlili jsme si, že utopené náklady není rozumné brát v úvahu. Představme si te jinou situaci: mladý člověk se rozhoduje, zda studovat na vysoké škole nebo po maturitě nastoupit do zaměstnání. Chce odhadnout náklady spojené se studiem vysoké školy. Nejprve správně vyloučí utopené náklady, tj. náklady, které by nesl v každém případě, např. náklady na jídlo a na samostatné bydlení. Vysokoškolské studium je spjato s náklady na učební pomůcky, které ovšem nejsou až tak vysoké. Nejvyšší náklady pro něj však představuje skutečnost, že kdyby pět let nestudoval, ale nastoupil do zaměstnání za měsíční mzdu řekněme Kč, vydělal by za dobu předpokládaného studia celkem 600 tis. Kč. Tato částka je jeho nákladem je příležitostí, kterou obětuje, rozhodne-li se studovat. Proto se tato kategorie nákladů nazývá náklady obětované příležitosti. Podstatou obětovaných nákladů je obětovaná příležitost, obětovaný výnos nebo obětovaný užitek, který bychom mohli získat v jiné příležitosti. Ale v jaké příležitosti? Náklady obětované příležitosti jsou vždy vztaženy ke druhé nejlepší příležitosti, pro kterou bychom se mohli rozhodnout. 18

19 Průvodce studiem Nyní vám vysvětlím několik dalších nákladových kategorií. Pro názornost budeme pracovat s konkrétním (samozřejmě ve srovnání s praxí zjednodušeným) příkladem. Příklad Paní Jehličková si ve vlastním rodinném domě otevřela dílnu, v níž se svými zaměstnanci šije malé kolekce oblečení. Platí nájem za šicí stroje, musí nakupovat látky, z nichž se šije, a zaměstnancům vyplácí mzdy. Otázka Jsou uvedené kategorie veškerými náklady paní Jehličkové? Nejsou. Protože paní Jehličková podniká ve vlastních prostorách, vzdává se nájemného, které by mohla dostávat, kdyby prostory pronajala. Nájemné je jejím nákladem obětované příležitosti. Druhým nákladem obětované příležitosti je mzda, kterou by paní Jehličková dostávala, kdyby místo podnikání pracovala jako zaměstnankyně v pracovním poměru. Podívejme se nyní na konkrétní roční náklady, příjem za prodané oděvy a ekonomický výsledek firmy paní Jehličkové: Náklady tis. Kč Příjem tis. Kč Zisk tis. Kč Nájemné za šicí stroje 300 Nákup látek 900 Mzdy zaměstnancům 500 Celkem Obětovaný nájem Obětovaná mzda 150 Celkem Pro správnou orientaci v problematice nákladů musíme odlišit tzv. explicitní a implicitní náklady. Explicitní náklady platí výrobce za používání cizích výrobních faktorů. Implicitní náklady odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů. Součet explicitních a implicitních nákladů označujeme jako náklady ekonomické, protože představují veškeré náklady, které výrobce nese. Rovněž zisk je z hlediska ekonomického rozhodování třeba chápat jako ekonomický zisk, tj. rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady. Od ekonomických nákladů a ekonomického zisku odlišujeme účetní náklady, což jsou pouze explicitní náklady, a účetní zisk, což je rozdíl mezi celkovým příjmem a účetními (explicitními) náklady. Explicitní náklady Implicitní náklady Ekonomické náklady Ekonomický zisk Účetní náklady Účetní zisk Posu me nyní situaci paní Jehličkové. V prvním součtovém řádku vidíme, že explicitní (účetní) výrobní náklady spjaté s nájmem strojů, nákupem látek a mzdami zaměstnanců, činí 1,7 mil. Kč a vzhledem k příjmu ve výši 2 mil. Kč je účetní zisk 300 tis. Kč. 19

20 Implicitní náklady paní Jehličkové jsou vyvolány obětovaným nájmem z jejích prostor a její obětovanou mzdou a činí dohromady 270 tis. Kč ( ). V posledním řádku tabulky vidíme, že ekonomické náklady (součet nákladů explicitních a implicitních), jsou 1,970 mil. Kč a ekonomický zisk (rozdíl mezi příjmem a ekonomickými náklady) je 30 tis. Kč. Průvodce studiem V dalším textu budeme pod pojmy náklady a zisk rozumět ekonomické náklady a ekonomický zisk, které, jak jste jistě pochopili, jsou pro řešení ekonomických otázek rozhodující. Nyní posoudíme náklady ještě z dalšího pohledu. Variabilní náklady Fixní náklady Některé náklady vznikají, až když se vyrábí, např. paní Jehličková nemusí kupovat látky, dokud skutečně nezačne šít. Tento typ nákladů nazýváme variabilní náklady. Jsou to náklady, které se mění s rozsahem činnosti. S růstem výroby rostou i variabilní náklady, s poklesem výroby klesají a při nulové výrobě jsou nulové. Náklady, které nezávisí na rozsahu činnosti, a které vznikají, i když se nevyrábí, nazýváme fixní náklady. Pro paní Jehličkovou je fixním nákladem nájem za šicí stroje, který musí platit bez ohledu na to, zda stroje využívá či nikoli. Toto členění má význam z hlediska rozhodování podnikatele, zda pokračovat v podnikání, pokud je situace na trhu pro něj nepříznivá a on nedosahuje zisku. Otázka Jak byste postupoval na místě paní Jehličkové, kdyby se vám náhle přestalo dařit prodávat vyrobené oděvy? A jak byste postupoval, kdyby tato situace trvala delší dobu? Zastavení činnosti Odchod z trhu V prvním případě by paní Jehličková měla přistoupit k tzv. zastavení činnosti. To znamená, že by přestala vyrábět, a tím pádem by jí nevznikaly variabilní náklady. Krátkodobě by nesla ztrátu ve výši fixních nákladů a po zlepšení situace by opět začala vyrábět. Jestliže by nepříznivá situace trvala déle, musela by paní Jehličková volit odchod z trhu, tj. ukončit podnikání. Obecně platí, že k zastavení činnosti výrobce přikročí, když jeho příjem nepokrývá variabilní náklady. Z trhu odchází, když příjem po delší dobu nepokrývá veškeré ekonomické (variabilní i fixní) náklady. Průvodce studiem Dále budeme sledovat, jakou roli hrají různé nákladové ale i příjmové kategorie z hlediska rozhodování o optimální výši produkce firmy. Proto se ještě musíme zamyslet nad tím, jaký je vztah mezi výší nákladů na produkci a na každý jednotlivý výrobek. Celkové náklady Průměrné náklady Mezní náklady Víme, že firma nese dvě kategorie nákladů: variabilní (VN) a fixní (FN). Jejich součtem jsou celkové náklady (CN). Platí tedy: CN = VN + FN Firma přitom vyrábí určitý objem produkce (Q) daný počtem vyrobených jednotek. Průměrné náklady na jednotku produkce (PN) určíme jako podíl celkových nákladů a objemu produkce: PN = CN/Q Průměrné náklady jsou při daném objemu produkce stejné pro všechny vyrobené jednotky a musíme je odlišit od tzv. mezních nákladů (MN), které jsou definovány jako přírůstek celkových nákladů, vyvolaný zvýšením produkce o jednotku. 20

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Dokonale konkurenční odvětví

Dokonale konkurenční odvětví Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Firmy na dokonale konkurenčních trzích Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka

Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka Zboží Zboží je výsledkem lidské práce. Jde o výrobek, který může být hmotným statkem (věcí, předmětem) nebo službou, uspokojující svými vlastnostmi lidské potřeby,

Více

5 FIRMA A SPOTŘEBITEL

5 FIRMA A SPOTŘEBITEL 5 FIRMA A SPOTŘEBITEL 5.1 Firma 2 Firmy Zákon nabídky: Firmy jsou ochotny vyrábět a prodávat větší množství, když je cena jejich produkce vysoká = rostoucí křivka S P S Q 3 Cíl firem Ekonomický cíl maximalizace

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni

Více

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Firmy na dokonale konkurenčních trzích Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí

Více

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru 11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem

Více

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20 OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá

Více

TRH. Mgr. Hana Grzegorzová

TRH. Mgr. Hana Grzegorzová TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích

8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích 8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí

Více

Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_3_43

Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_3_43 Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk a ekonomika Tržní systém Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s tržním mechanismem. Materiál

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem

Více

ZÁKLADY EKONOMIE. Vyučující: (kancelář 522) Ukončení: písemná zkouška (abcd) Literatura:

ZÁKLADY EKONOMIE. Vyučující: (kancelář 522) Ukončení: písemná zkouška (abcd) Literatura: Základy ekonomie 1 ZÁKLADY EKONOMIE Vyučující: lipovska@mail.muni.cz (kancelář 522) Ukončení: písemná zkouška (abcd) Literatura: ppt v ISu (Studijní materiály BPE_ZEKO) LIPOVSKÁ, H.: Moderní ekonomie Jednoduše

Více

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový

Více

CELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh

CELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka

Více

8. Dokonalá konkurence

8. Dokonalá konkurence 8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat

Více

Ekonomika je souhrn hospodářských činností na určitém území. Je to tedy hospodaření nějakého subjektu, nebo i státu.

Ekonomika je souhrn hospodářských činností na určitém území. Je to tedy hospodaření nějakého subjektu, nebo i státu. Otázka: Základní ekonomické pojmy Předmět: Ekonomie Přidal(a): Dandis Ekonomie je moderní věda, která se začala rozvíjet na přelomu 18. a 19. století v návaznosti na dílo Brita Adama Smitha, především

Více

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza Opakování Spotřebitel Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X

Více

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE

Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE ÚVOD DO OBECNÉ EKONOMIE Ing. Martina Woznicová L 11484 POUŽITÉ GRAFICKÉ SYMBOLY Průvodce textem a studiem Cíle kapitol Klíčová slova

Více

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:

Více

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Opakování - příklad Mikroekonomie Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí spotřebované množství statku). Určete interval spotřeby (množství statku X) v kterém TU bude mít

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2.1 Celkový užitek a mezní užitek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé

Více

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Ceny v ekonomii a v životě

Ceny v ekonomii a v životě 2 JAK FUNGUJE TRH Ceny v ekonomii a v životě Dospělí si potrpí na číslice. Řeknete-li dospělému: Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby, nedovede si ho představit.

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými

Více

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Otázka: Bankovní soustava Předmět: Ekonomie Přidal(a): Petra93 V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Potřeba je vnitřní požadavek lidí, který vyplývá z vědomí nedostatky, který

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

DOKONALÁ KONKURENCE.

DOKONALÁ KONKURENCE. DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

Úvod do ekonomie Týden 10. Tomáš Cahlík

Úvod do ekonomie Týden 10. Tomáš Cahlík Úvod do ekonomie Týden 10 Tomáš Cahlík Obsah Firmy Úvod rozhodování podle očekávaných nákladů a očekávaných výnosů Výroba Náklady Struktura trhu Dokonalá konkurence Monopol Nedokonalá konkurence Zkouškové

Více

1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5.

1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 1 Základní pojmy, principy a zákony Obsah. 1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů

Více

Lenka Šťastná Mikroekonomie I: bakalářský kurz ZS 2010/2011

Lenka Šťastná Mikroekonomie I: bakalářský kurz ZS 2010/2011 Mikroekonomie I: bakalářský kurz ZS 2010/2011 PhDr. Lenka Šťastná Praha, VŠFS, 4.10.2010 Organizace kurzu Vyučující PhDr. Lenka Šťastná Institut ekonomických studíı FSV UK, http://ies.fsv.cuni.cz Kontakt:

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

STC = w.l + r.k fix = VC + FC Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy

Více

Teorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů

Teorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů Teorie her a ekonomické rozhodování 9. Modely nedokonalých trhů 9.1 Dokonalý trh Dokonalý trh Dokonalá informovanost kupujících Dokonalá informovanost prodávajících Nulové náklady na změnu dodavatele Homogenní

Více

EKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice

EKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice EKONOMIE etymologie - etymologie ř. oikos dům ř. nomos - zákon => vedení domácnosti definice 1 Definice ekonomie je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. 5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. Teorie spotřebitele x teorie firmy 5.1.1 Teorie spotřebitele Ekonomie zkoumá preference mezi statky. Nezkoumá je ale přímo, nýbrž

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Zim09 Vypracoval, Dne

Více

1. Druhy monopolů 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3. Monopol na základě státní regulace 4. Monopol v důsledku

1. Druhy monopolů 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3. Monopol na základě státní regulace 4. Monopol v důsledku Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 7 Monopol 1. Druhy monopolů Obsah A. 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti 11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Vymezení nákladů různá pojetí

Vymezení nákladů různá pojetí Obsah vymezení nákladů náklady v krátkém období vztah mezních, průměrných a celkových nákladů náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR vztah mezi produkční funkcí a funkcemi nákladů příjmy

Více

6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP)

6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP) 6. Teorie výroby Firma vystupuje na trhu finální produkce v pozici nabízejícího a současně na trhu výrobních faktorů v pozici poptávajícího. Firma používá různé vstupy (výrobní faktory), které ve výrobě

Více

Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi

Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi 10. Metody stanovení ceny Metody určují konkrétní způsob výpočtu ceny a závisí na záměrech firmy nebo podnikatele Mezi základní metody patří: 1. Metoda nákladově orientovaná

Více

7. Výrobní náklady. Motivace. Co se dnes naučíte. Naďa a Klára vaří ratatouille. Výrobní náklady 1

7. Výrobní náklady. Motivace. Co se dnes naučíte. Naďa a Klára vaří ratatouille. Výrobní náklady 1 7. Výrobní náklady Motivace Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC Abychom porozuměli chování firmy, musíme rozumět tomu, co určuje její příjmy a náklady.

Více

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

Tržní síly nabídky a poptávky

Tržní síly nabídky a poptávky Tržní síly nabídky a poptávky Motivace Dělba práce zvyšuje bohatství. Zároveň vytváří vzájemnou závislost a potřebu koordinovat hospodářství. Ve svobodném světě však hospodářství nikdo neřídí a nekoordinuje

Více

4. Tržní rovnováha a efektivnost

4. Tržní rovnováha a efektivnost 4. Tržní rovnováha a efektivnost 4.1 Tržní rovnováha a její dosahování Na trhu statku se obvykle střetává mnoho kupujících a mnoho prodávajících. Naleznou všichni prodávající pro své zboží odbyt? Dostane

Více

Optimalizace spotřebitele a poptávka

Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Potřeby jsou pocity lidského organismu nedostatku nebo přebytku, které si uvědomuje a snaží se je naplnit/odstranit. Maslowova pyramida potřeb

Potřeby jsou pocity lidského organismu nedostatku nebo přebytku, které si uvědomuje a snaží se je naplnit/odstranit. Maslowova pyramida potřeb Otázka: Základní ekonomické pojmy Předmět: Ekonomie Přidal(a): Marek Teorie vzácnosti a potřeb Potřeby jsou pocity lidského organismu nedostatku nebo přebytku, které si uvědomuje a snaží se je naplnit/odstranit.

Více