29 miliard pro regiony

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "29 miliard pro regiony"

Transkript

1 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR číslo 1 / leden 2010 ročník 9 cena 15 Kč Česká republika tajemná Bude méně peněz na investice a budeme muset šetřit, Těším se z každého dne, kdy jsem zdráv a kdy vše funguje, odhaduje hejtman Libereckého kraje říká hejtman Vysočiny Stanislav Eichler Jiří Běhounek ROZHOVORy s Hejtmany, strana 7 ROZHOVORy s Hejtmany, strana 7 29 miliard pro regiony KOMENTÁŘ Prezentace strana 11 INZERCE Bohdan Hejduk, náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty KOMENTÁŘ Úplně mě konsternoval můj dlouholetý kamarád. Zeptal se, o čem bude úvodník a sám si odpověděl, snad ne o zemětřesení na Haiti?! O tom píše každý! A co když zítra bude zemětřesit jinde! Hozené téma k hádce. Vždycky to tak bývá, pak jsme oba směšně teatrální, protože jak nám docházejí argumenty, zvyšujeme hlas a ostatní nás okřikují, ať tak neřveme. Tentokrát se tak nestalo. Moje přesvědčení, že o šílené katastrofě, která postihla karibskou republiku Haiti budu psát, bylo zcela neotřesitelné, i kdyby se vzteknul. Neumím si totiž vůbec představit, že bych měla psát o něčem jiném. O čem totiž? Původně jsem svých deset řádků chtěla zaplnit telefonními čísly a tvary DMS, kterými může jeden každý z nás těm lidem pomoci. Neudělám to, protože jsem přesvědčená, že jste ty deemesky dávno odeslali. Z mobilu mého kamaráda odejde solidarita možná taky, ovšem za předpokladu, že to za něj nacvaká jeho žena. A tak mu touto cestou vzkazuji, že sníh je, stejně jako loni, neuvěřitelně krásně bílý, ačkoli každá jednotlivá vločka je průhledná. P.S. Pro klid v duši alespoň jeden kontakt: DMS UNICEF. Třicet korun je zhruba jedna dvanáctka nebo čtvrťák vína. Nemyslím si, na rozdíl od redaktora Michala Kubala, že kromě modliteb nezbývá nic. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka Součástí letošního veletrhu Regiontour byla velmi příjemná povinnost pro představitele Regionálních rad regionů soudržnosti podepsat s ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou smlouvy o poskytnutí dotací EU na rok 2010 pro regionální operační programy. Ty pro letošní rok dosahují téměř devětadvaceti miliard korun. Více informací na straně 13. foto: Miloš Spáčil Kraje dluží 18 miliard. Města a obce ještě daleko víc Je zřejmé, že finanční krize zasáhla do rozpočtů snad všech vládnoucích samospráv. Počínaje státním rozpočtem a konče rozpočty těch nejmenších obcí. Kraje se s náhlým výpadkem na příjmové straně rozpočtu musely nějakým způsobem vypořádat. Většina samospráv si zvolila kombinaci několika kroků, které pomáhaly rozpočtu na výdajové i na příjmové stránce. Z hlediska příjmové oblasti zvolily některé kraje půjčky, které pomáhají udržovat míru investic v rozumných mezích. Nicméně tyto úvěry nejsou jediným zadlužením krajů v současné době. Finance, které dnes dluží kraje, jdou často i do miliard. Konkrétně 17,7 miliardy korun. Na takovou částku se od konce roku 2008 vyšplhala zadluženost krajů. Za první tři čtvrtletí loňského roku vzrostla podle ministerstva financí zadluženost krajů o 3,1 miliardy korun. To není ovšem tak překvapivé a nemusí to samozřejmě znamenat špatné hospodaření oranžových samospráv. Zásadní část zadluženosti samospráv tvoří dluhy Evropské investiční bance. První vlna úvěrů přišla od krajů po vstupu České republiky do Evropské unie a po spuštění čerpání z dotačních programů EU. Ty totiž vyžadují spolufinancování od zadavatele projektu a kraje si proto začaly půjčovat na spolufinancování evropských projektů. Toho dnes využívá ČSSD, která tvrdí, že tyto půjčky nebyly nutné a znamenaly zadlužení samospráv v době ekonomického růstu. Bývalí hejtmani však odpovídají, že úvěry byly nutné, pokud jsme chtěli využívat peněz z EU a naopak kritizují stávající zadlužování krajů. A tak nám vznikl horký brambor v podobě problematiky zadlužení krajů. Ten si mezi sebou přehazují Další pře kolem poplatků. Skončí opět u soudu? Kolem zdravotnických poplatků je zase rušno. A tentokrát kraje nebojují s vládou Mirka Topolánka z ODS, ale s nadstranickou úřednickou vládou Jana Fischera. Konkrétně s ministerstvem vnitra. představitelé ČSSD a ODS, aby se ukázalo, že pravdu mají nakonec obě strany, nebo žádná. Typickým příkladem je Liberecký kraj, kde se však do ČSSD obouvá spíše než ODS hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které viní současné vedení ze špatného hospodářství a zadlužování. Hejtman kraje poukazuje na čísla, podle kterých se naopak zadlužení snižuje. Nedávno provedený rating kraje, jak jej slyšeli všichni zastupitelé, potvrdil, že Liberecký kraj je přes pesimistické a poplašné hlasy výše zmíněného hnutí zdravý, prohlásil hejtman Stanislav Eichler. (pokračování na straně 2) Důvod pro novou slovní přestřelku je poměrně jednoduchý. Ministerstvo vnitra nedávno zahájilo správní řízení se čtyřmi kraji kvůli systému proplácení zdravotnických poplatků občanům. Konkrétně jde o Ústecký, Královéhradecký, Zlínský a Jihočeský kraj. Ministr vnitra Martin Pecina přitom kraje už v prosinci varoval, že pokud systém proplácení poplatků nezmění, přijdou problémy. Odborníci z ministerstva se totiž neshodují s těmi krajskými a tvrdí, že poplatky nejsou v souladu se zákonem. Tyto kraje nám koncem loňského roku sdělily, že ten systém měnit nehodlají. Pokud nebude na začátku února sjednána náprava, ministerstvo dá na tyto kraje žalobu ke správnímu soudu, řekl novinářům ministr Pecina. A to není vše. Další kraje se dostanou do správního řízení možná už na konci ledna. Jediným krajem, kde je systém podle ministerstva v pořádku, je kraj Plzeňský. Další kraje dostaly výstrahu. A vyjma Karlovarského a Olomouckého kraje, kde už se systém změnil, musí všechny ostatní kraje systém proplácení projednat v zastupitelstvu a do konce ledna učinit potřebné kroky k nápravě. Pokud se tak nestane, dostanou se i tyto kraje do správního řízení. A to se může dostat až před Nejvyšší správní soud. Jsem rád, že většina krajů systém úhrady regulačních poplatků už uvedla nebo se snaží uvést do souladu s názorem ministerstva vnitra," ocenil kroky některých krajů ministr. Nicméně některé kraje se už rozhodly, že stávající systém měnit nebudou. (pokračování na straně 19) Ministerstvo financí soustavně sleduje zadluženost krajských úřadů a jimi zřízených příspěvkových organizací. Tyto informace jsou získávány z účetních a finančních výkazů příslušných účetních jednotek. Je však třeba připomenout, že stát může zasahovat do rozhodování krajského zastupitelstva o přijetí úvěru jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Význam využití návratných zdrojů ve financování potřeb krajů postupně vzrůstá. V prvních letech fungování krajů byla jejich zadluženost zanedbatelná - například koncem roku 2004 činila zadluženost krajů včetně jimi zřízených příspěvkových organizací 1,5 mld Kč. V dalších letech, s růstem vlastních příjmů krajů a s tím, jak kraje získávaly širší pravomoci a majetek, se zvýšila i jejich možnost využít k financování svých potřeb návratné zdroje. Ke konci roku 2008 činila zadluženost krajů již 14,6 mld. Kč. Rovněž v loňském roce se zadluženost krajů dále zvyšovala, za první tři čtvrtletí roku 2009 se oproti konci roku 2008 zvýšila o necelých 3,1 mld. Kč na téměř 17,7 mld. Kč. Čerpané úvěry a půjčky jsou často získávány za velmi výhodných podmínek a jejich splatnost zpravidla přesahuje 10 let. Řada krajů využívá možnost čerpání úvěrů poskytovaných Evropskou investiční bankou, jimiž spolufinancují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury. V současné době se navíc krajům nabízí jedinečná možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů EU na potřebné regionální investice, které obecně vyžadují jistou míru předfinancování. Toto předfinancování, zvláště v době klesajících daňových příjmů, je možné řešit právě úvěry, které budou splaceny po dokončení projektů. Jednou z možností je i čerpání půjček od Státního fondu dopravní infrastruktury na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky ze strukturálních fondů EU.

2 2 KN leden 2010 Kraje dluží 18 miliard. Města a obce ještě daleko víc (pokračování ze strany 1) ÚVĚRY POSKYTUJE HLAVNĚ EIB KOMENTÁŘE Hospodaření krajů, stejně jako jakýchkoliv veřejných i privátních subjektů a institucí, čelí v současné době značnému tlaku, způsobenému dopady hospodářské krize. Příjmová strana jejich rozpočtu je drtivě redukována především vyvolanými daňovými výpadky, doprovázejícími největší míru ekonomického poklesu v našich končinách za uplynulých dvacet let; naopak výdajová strana si vyžaduje vynaložit ještě některé další především sociálně determinované a všeobecně prospěšné položky, které by bez krize nebylo nutné vynakládat v takové míře. Je tak zřejmé, že naopak jiné druhy Úvěry krajům poskytuje především Evropská investiční banka. Najdou se ale i kraje, které si půjčily od tuzemských bank. Veškeré své úvěry má u tuzemských bank například Královéhradecký kraj. A jak si tedy kraje z hlediska zadluženosti stojí? Podívejme se na vybrané kraje a údaje o jejich úvěrech u Evropské investiční banky z konce loňského roku. Statistice vévodí některé moravské kraje. Například Olomoucký kraj dluží Evropské investiční bance 137 milionů eur. Zlínský kraj jen o několik milionů eur méně a Jihomoravský kraj se také dostal přes stomilionovou hranici na 116 milionů eur. Právě Jihomoravský kraj se na špici v zadluženosti dostal především kvůli čerstvému úvěru od EIB na dvě miliardy korun. Jsem přesvědčený, že když se investuje v dopravní infrastruktuře, ale také ve školství a zdravotnictví, tak se jedná o dobré investice, které jsou potřebné, aby znovu začal ekonomický růst, řekl hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Je však nutné říci, že část stávajícího zadlužení po sobě zanechala minulá krajská samospráva. Zdědili jsme více než miliardový úvěr, který se začal splácet teprve nyní, a poslední splátku bychom měli uhradit až v roce 2018, prohlásil mluvčí kraje Jan Chmelíček. Vysokému zadlužení čelí také Středočeský kraj, kde je situace jako vždy na ostří nože. Podle hejtmana Davida Ratha přebírali sociální demokraté kraj se zátěží úvěrů v hodnotě šesti miliard. Velký čtyřmiliardový úvěr na projekty, který si vzala Bendlova vláda, Rath mnohokrát kritizoval. Kritiku však bývalý hejtman Bendl odmítá. Získali jsme výhodný čtyřmiliardový úvěr. Nové vedení kraje neumí dotáhnout projekty, z úvěru proinvestovalo ani ne polovinu, kritizuje Bendl naopak svého nástupce Davida Ratha. V roce 2010 počítá kraj se splátkami za stovky milionů. Jediným krajem bez zadlužení je Plzeňský kraj. Přesto i na něj dopadá finanční krize a hejtmanka Milada Emmerová už naznačila, že si možná kraj vezme krátkodobý překlenovací úvěr, kterým zacelí díru v rozpočtu. V solidní kondici je také kraj Vysočina. Jediným naším dluhem je splácení půlmiliardového úvěru od EIB. Nicméně v současnosti uvažujeme o další půlmiliardové půjčce, řekl Krajským novinám hejtman Jiří Běhounek. ZADLUŽENÉ JSOU TAKÉ OBCE Zástupci českých krajů musí často do Lucemburku. V tamnějších moderních budovách má totiž sídlo Evropská investiční banka, jejíž úvěrové služby české kraje poměrně často využívají. zdroj: Z hlediska samospráv měst a obcí není situace také růžová. Zde často platí: Čím menší město či obec, tím větší zadlužení. Mezi vůbec nejzadluženější subjekty v zemi patří především obce s přibližně pěti sty obyvatel. Obce a města, včetně jejich příspěvkových organizací, dluží v současnosti více než 80 miliard korun. Ukázaly to poslední údaje ministerstva financí, které se však týkají roku 2008, a nejsou v nich proto zaznamenané dluhy, které má na svědomí finanční krize. Podle odhadů se tak může dluh měst a obcí vyšplhat na částku převyšující 100 miliard korun. Úvěry byly směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinacovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce a rozšíření škol, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti, píše se ve zprávě ministerstva financí. Zadlužena je více než polovina všech obcí. To je více než obcí, které jsou zatíženy nějakým úvěrem. Bez ohledu na potřebnost jednotlivých úvěrů vede tento způsob hospodaření k možnému hořkému konci. V současnosti už může být podle odhadů v těžkých platebních potížích na 900 menších obcí. Ty tak budou muset prodávat svůj majetek a hrozí jim také exekuce. Špatnou situaci potvrzuje i loňská zpráva společnosti Czech Credit Bureau (CCB). Ta se zaměřila i na větší města. Zmínit lze například vysoký dluh Brna. Hlavní příčinou vysokého zadlužení v Jihomoravském kraji je dluh Brna, který zatížil každého výdajů musejí ustoupit do pozadí; buď se zpozdí v čase, anebo bude realizace s nimi spojených aktivit definitivně odložena. Dlužno však dodat, že v obdobné situaci se ocitá většina krajů a regionů po celé EU. Čelí problému, jak vyjít s omezenějšími finančními zdroji a ještě navíc nalézt alespoň trochu důstojné částky k tomu, aby se ekonomice, sociální či vzdělávací oblasti či životními prostředí podařilo odpovídajícím způsobem přežít nynější svízelné krizové období. Relativní, nicméně značně ceněnou výhodou krajů v České republice je, že za 10 let jejich existence a vesměs obezřetného hospodaření, je míra jejich zadluženosti v porovnání s ostatními entitami veřejného sektoru stále poměrně nízká. Ke konci roku 2008 (novější celoroční data bohužel dosud nemáme) činila výše dluhů všech krajů 14,6 mld. Kč (když meziročně se tato částka zvýšila o dosti podstatných 4,2 mld. Kč). Je pravdou, že právě objem kraji přijatých úvěrů a půjček se v letech poměrně výrazně navýšil a banky a finanční instituce se doslova předbíhaly v tom, co všechno by v případě krajského rozvoje mohly zafinancovat. Ovšem oněch 14,6 mld. Kč i po zmíněném nárůstu vyhlíží ve světle celkové zadluženosti obcí ve výši 80,1 mld. Kč ke stejnému datu i obyvatele dluhem korun, řekl Jan Cinkler z CCB. PRAHA SE DRŽÍ V ideální situaci není ani naše hlavní město. Nepříliš dobře je na tom především z hlediska výše dluhu, který má u různých institucí. Ten byl začátkem loňského roku ještě 32 miliardy korun. Potěšující zprávou je, že i přes finanční krizi se město už dál nezadlužuje a naopak se snaží své dluhy co nejrychleji splácet. V letošním roce metropole ze svých rezerv splatila 6,92 miliardy korun v podobě emise obligací z roku Nemusela přitom ani uvažovat o cizích zdrojích. Dluhové zatížení hlavního města Prahy se tak absolutně snížilo o téměř 20 procent! napsal koncem loňského roku na svém blogu primátor Pavel Bém. Zadlužení, které Praha má, je ovšem omluvitelné. Mohou Kraje: prozatím obezřetný hospodář a atraktivní klient mld. Kč celkového veřejného dluhu České republiky jako skutečně velmi umírněně a obezřetně vytvářené číslo. Tím se i z pohledu bank stávají kraje relativně atraktivními a bonitními klienty. Nicméně, i zde zcela určitě platí, že dodržování přísloví dvakrát měř, jednou řež má i tady svoji platnost. Obezřetnost bank v důsledku nárůstu krizí vnesených rizik výrazně vzrostla a selekcí nyní projdou opravdu jen ti, kteří mohou nabídnout jistou kvalitu, zvyšující míru pravděpodobnosti, že poskytnuté finanční prostředky budou řádně a včas splaceny. Co tvoří onu kvalitu v případě krajů? Vedle již zmíněné nízké za něj povodně v roce Město si totiž půjčilo na odstranění následků katastrofy a na velké infrastrukturní stavby. Těchto 32 miliard nebylo projedeno, vehementně prohlásil primátor Bém. Do konce roku 2011 chce město splatit dalších devět miliard korun z tohoto dluhu. Nicméně to se může samozřejmě ještě změnit. Vše záleží na tom, jak velké finanční problémy přinese rok 2010, který má být snad posledním rokem finanční krize. A pokud se daňové výpadky ještě prohloubí, mohlo by to přinést další problémy. V loňském roce činil propad příjmů měst a obcí skoro třicet miliard korun. A v letošním roce by to podle některých předpovědí mohlo být i horší. Přesto plánuje hlavní město přebytkový rozpočet. Šetřit chce především ve veřejné dopravě. Až o pět procent se mají omezit některé souběžné spoje metra a tramvají. DLUHY SE MOHOU VYMSTÍT Přestože většina představitelů krajských samospráv argumentuje tím, že jsou úvěry smluvené takovým způsobem, aby nedošlo k žádným problémům se splácením, veřejnost je rozdělená na dva tábory. Ti první chápou potřebu využívat naplno investic, zvláště v době ekonomické krize. Ti druzí však vidí především obrovský finanční dluh, který pomalu sžírá veškeré veřejné finance v zemi. Ke státnímu dluhu, který na konci září vystoupal na více než 1 bilion a 168 miliard korun, se tak ve stále větší míře přidávají dluhy krajských, městských a obecních samospráv. A některé obce už začínají mít potíže se splácením, což neznamená nic jiného, než prodej majetku a v nejzazším (nikoliv ale úplně ojedinělém) případě i exekuci. Filip Appl míry zadluženosti i značný a životaschopný rozvojový potenciál, jež je v případě všech z nich autenticky zdokumentován a představen v jejich dlouhodobých strategických rozvojových dokumentech. Za druhé je to pak relativní míra jistoty (obdobím krize značně otřesená) v podobě jejich příjmové základny; tato je pak nyní v posledních několika letech umocněna i možností rozšíření finanční základny o nezanedbatelný objem prostředků prostřednictvím úspěšného využívání fondů EU. A v neposlední řadě to znamená i to, že relativně brzy se kraje a finanční instituce naučily vzájemně si naslouchat a v mnoha případech se stát opravdovými partnery. To mohou být výhody a přednosti toho, že ani v těžkých obdobích krize se úvěrové soukolí mezi bankami a kraji, použité pro realizaci životaschopných projektů, nezastaví. Petr Zahradník, ekonom Systém financování krajů byl nastaven před vstupem ČR do EU převodem provozních a investičních objemů finančních částek k předávanému majetku na kraje v úrovni odpovídající dříve vynakládaným prostředkům státu. V roce 2003 připravovaný návrh novelizace zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům měl zvýšit podíl daňových příjmů rozpočtů krajů z 3,1 % na 15,06 % z celostátního hrubého výnosu určených daní. Tento návrh nebyl přijat, krajům se podíl na sdílených daních částečně zvýšil na 8,92 % od roku 2005, avšak stále jsou jejich rozpočty z větší části tvořeny dotacemi státu. Nezbytnost zajistit investice na potřebnou reprodukci svěřeného majetku a současně alikovat dostatečné zdroje na spolufinancování evropských projektů přiměly kraje k využívání úvěrů jako zdrojů k financování části uvedených potřeb. Jde zejména o přijaté úvěry od EIB, ale z části i úvěry od tuzemských komerčních bank k řešení peněžního toku v průběhu roku. Světová hospodářská krize a propad daňových příjmů naopak nyní způsobil rozevření nůžek mezi potřebami na zajištění realizace projektů v plánovacím období EU na léta a finančními zdroji krajů ze sdílených daňových příjmů. Výdaje plynoucí především do oblasti dopravy, školství, zdravotnictví, regionálního rozvoje, životního prostředí, vodního hospodářství k vlastní potřebě krajů se zmenšují o částky, které navíc kraje uvolňují do rozpočtů obcí k řešení nejnaléhavějších problémů občanů při nedostatku jejich vlastních prostředků buď v rámci programového financování, a nebo podpory malých obcí s nízkými vlastními příjmy pro udržení přiměřeně srovnatelných podmínek života málo osídlených, vzdálených venkovských oblastí. Rada Asociace krajů ČR i Komise pro financování dlouhodobě požadují po vládě ČR a ministerstvu financí přesun některých dotačních titulů a současně zvýšení finančních zdrojů v rámci rozpočtového určení daní do zvýšení procentuálního podílu na sdílených daních. Při převedení kompetencí z jednotlivých resortů a zrušených okresních úřadů na kraje nebyly současně převedeny i odpovídající finanční kompenzace, a proto kraje považují část nynějšího zatížení přijatými úvěry za důsledek dlouhodobého neřešení uvedené problematiky ze strany vlády ČR. Nezbytnost kompenzací potřebných výdajů krajů plnících úlohy dříve zajišťovaných státem je proto prioritním požadavkem všech regionálních samospráv a lze takto snadno nalézt příčiny i důsledky současného zadlužení i extrapolovat trendy historického vývoje ve financování krajů. Jaroslav Drozd, předseda Komise Rady AKČR pro financování krajů

3 PARDUBICKÝ KRAJ KN leden Kraj zvažuje další půjčku. Na zdravotnictví Pardubický kraj si v minulosti, stejně jako řada ostatních krajů, vzal úvěry, které postupně splácel a splácí. Z tvrdé reality ekonomické krize však zatím kraj vychází bez dalšího zadlužování. To se ovšem možná změní už v tomto roce. Náměstek hejtmana pro oblast financí Roman Línek z KDU-ČSL je přesvědčen o tom, že ekonomická situace kraje je v rámci možností a s finanční krizí na pozadí solidní. Právě KDU-ČSL je stranou, která při braní úvěrů zatím vždy asistovala jako koaliční partner. Pardubický kraj nikdy nepoužíval a nepoužívá žádné úvěry na provozní věci, takže hospodaříme s přebytkovým rozpočtem, řekl Krajským novinám Línek. Podle něj si doposud kraj vzal několik úvěrů, jejichž splácení je rozloženo tak, aby na sebe víceméně navazovalo. Dva největší z těchto úvěrů jsou od Evropské investiční banky, která dává zřejmě nejvýhodnější podmínky a zaměřuje se mimo jiné právě na samosprávy typu kraj. Kraj momentálně dluží něco málo přes 2 miliardy korun. To se zdá jako velké číslo, ale podle Línka se kraj s tím spojených problémů bát nemusí. Podle metodiky ministerstva financí ohledně limitu splátek se kraj nemá čeho obávat. Nejsme totiž ani v polovině hranice, která znamená možné komplikace. Předpokládané rozpočty v budoucích letech toto zadlužení bez problémů zvládnou. PENÍZE JDOU HLAVNĚ DO DOPRAVY S pomocí úvěru kraj zaplatil například rekonstrukci Wonkova mostu. Veškeré úvěry si kraj vzal ještě před nástupem nové krajské vlády pod vedením ČSSD. Nicméně i zastupitelé ČSSD často uznávají, že byly úvěry využity dobře. Chceme-li být objektivní, musíme podotknout, že úvěry, jejichž čerpání zčásti ještě probíhá, jsou užity výhradně na nové investice, uvedl předseda zastupitelů ČSSD Martin Netolický. Osmdesát procent finančních prostředků, které kraj získal prostřednictvím úvěrů, přitom šlo do dopravní infrastruktury. Nejvíc peněz spolknou samozřejmě silnice, které vyžadují neustálé opravy. Zásadní položkou, která si možná vyžádá další větší úvěr, je nutnost spolufinancování a předfinancování projektů, které financuje Evropská unie. Tyto investice jsou podle Romana Línka pro kraj zásadní. Doprava, školství, zdravotnictví. Ve všech těchto oblastech je nutné provádět investice, které kdybychom nerealizovali, tak nám naroste jakási vnitřní zadluženost, která by nebyla nijak krytá. A z proběhlých investic v oblasti dopravní infrastruktury vicehejtman jmenuje tu v Pardubicích. Mezi největší dopravní akce patří například oprava Wonkova mostu v Pardubicích. Oprava proběhla v roce 2006 a přišla na více než 220 milionů korun, které kraj získal právě z úvěru od EIB. V příštím roce chce kraj s investicemi pokračovat. Zatím plánuje proinvestovat do krajského majetku a zařízení přibližně 1,5 miliardy korun. DALŠÍ ÚVĚR KRAJ ZVAŽUJE Zavalí nás v novém roce odpadky? Je to na vás! Přesto však ekonomická situace, která je z velké části ovlivněná finanční krizí, není a nebude jednoduchá. Hospodářská krize způsobila snížené inkaso sdílených daní, což pro Pardubický kraj znamená výpadek na příjmové stránce ke konci listopadu přibližně 320 milionů korun, dodal Martin Netolický. Podle Romana Línka proto kraj uvažuje, že si vezme další velký úvěr, který by pomohl především kofinancovat evropské projekty. Vydal jsem podnět, abychom vedli jednání s Evropskou investiční bankou. Je důležité, abychom odpovědně zvážili nutnost úvěru. Ten by byl využit s velkou pravděpodobností především pro oblast zdravotnictví a foto: archiv redakce částečně i školství a dopravy. Podle Línka se ještě ukáže, zda je vůbec úvěr nutný. Pokud kraj usoudí že ano, bude ho čerpat nejdříve na konci tohoto roku. Reálnější je však možnost, že bude čerpat někdy v roce 2011 nebo Kraj využívá střednědobé úvěry od EIB. To znamená, že jejich splatnost je obvykle kolem pěti let. Pokud si kraj vezme další větší úvěr, nebude dělat výjimku. Pokud k takovému kroku přistoupíme, budeme žádat o dvouletý nebo tříletý odklad začátku splácení a pětiletou dobu splácení, dodává Línek. Filip Appl Rekonstrukce bývalé reálky Vše podle plánu Řečeno sportovní terminologií, samosprávu Pardubického kraje trápí rozsáhlá marodka. Zatímco radní Jana Pernicová se zotavuje z plánovaných operací, postihlo zranění hejtmana kraje Radko Martínka, který se zranil na lyžích. Podle dostupných informací si přivodil zranění ledvin s vnitřním krvácením a skončil na jednotce intenzívní péče královéhradecké fakultní nemocnice. Ze zranění se zotavuje i radní Markéta Tauberová, která těsně před Vánoci uklouzla na chodníku a zlomila si nohu. Také Pardubický kraj potrápilo zimní počasí a sněhová kalamita. Podle náměstka hejtmana zodpovědného za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jana Tichého ale průběh kalamity zvládli krajští silničáři velmi dobře. Tichý zároveň kritizoval vedení krajského města, které podle něj podcenilo údržbu v Pardubicích. Stále nevíte jaké předsevzetí si dát do nového roku? Závazky typu zhubnout, přestat kouřit či začít pravidelně sportovat se vám zdají nedosažitelné? Máme pro vás jedno předsevzetí, které nebude plýtvat vaším časem ani penězi. Začněte třídit odpad! V novém závazku vás jistě podpoří i samotný Pardubický kraj. Pokrytí území Pardubického kraje kontejnery na tříděný odpad se stále zlepšuje. Kraj, město či obec mohou třídění odpadu podporovat, ale proces třídění začíná tam, kde komunální odpad vzniká, tedy v našich domácnostech. Je na každém z nás, aby přijal odpovědnost za prostředí, ve kterém žije a ve kterém budou žít jeho děti, uvedl Václav Kroutil, člen rady Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí. Pardubický kraj se z pohledu třídění odpadů řadí mezi nejlepší v republice. I přesto se ale na skládkách v kraji každoročně uloží velké množství odpadu, který by bylo možné dále využít. Pro představu. Kdyby všechen papír odvezený na skládky byl přepočítán na listy formátu A4 a ty byly seřazeny za sebou, pokryly by beze zbytku všechny silnice na území Pardubického kraje. Kraj se tuto situaci snaží zlepšit hned několika způsoby. Klade velký důraz na ekologickou osvětu mládeže, soutěží O perníkovou popelnici podporuje obce a v neposlední řadě upozorňuje na tuto problematiku skrze komunikační kampaň ve spolupráci se společností EKO-KOM. V právě uplynulém roce 2009 byla tato kampaň věnována i recyklaci odpadů, abychom měli jasnou představu o tom, co se s vytříděným odpadem děje poté, co opustí kontejnery. Třídění odpadů má jistě svůj význam. Díky recyklaci vzniká mnoho věcí, které běžně používáte každý den a možná o tom ani nevíte. Třeba právě díky vašemu třídění vznikl toaletní papír, kreditní karta, tričko či spacák. Možná to máme k barevným kontejnerům o něco dál než do šedé popelnice, ale když těch pár kroků dál urazíme, udělali jsme něco pro místo, na kterém žijeme. Člověk je člověkem, protože přemýšlí. A kdo přemýšlí, ten většinou třídí, zdůrazňuje Václav Kroutil. Takže: pokud třídíte, třiďte dál a pokud ne, nebojte se začít. Nebude vás to stát nic a možná vás v novém zahřeje i pocit, že děláte dobrou věc nejen sami pro sebe. (mah) Radní Václav Kroutil při předání odměny za úklid příkopů vedoucímu skautskému oddílu. Všechny práce na rekonstrukci budovy bývalé pardubické reálky postupují podle stanoveného harmonogramu, odchylky od plánu nemá ani čerpání finančních prostředků a na stavbě se neobjevily žádné vícepráce, o které by bylo potřeba navýšit rozpočet. Vedení Pardubického kraje má přehled o tom, jak rekonstrukce někdejší reálky postupuje díky kontrolním dnům, které se na stavbě konají pravidelně každý měsíc. Jsme ve fázi, kdy je hotová hrubá stavba, stavebníci už mají kompletně stropy, příčky, střechu, okna a budova je uzavřená a tím pádem také může být vytápěna a lze v ní i v současném nepříznivém počasí pracovat, řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za oblast dopravy, dopravní obslužnosti a investic Jan Tichý. Podle jeho vyjádření práce na rekonstrukci pokračují podle harmonogramu, stejně jako čerpání finančních prostředků. Doposud bylo dodavateli vyfakturováno zhruba sedmdesát milionů korun a neobjevilo se nic, co by si vyžadovalo peníze navíc, dodává náměstek. Stavebníky nyní čekají především práce uvnitř budovy, celá rekonstrukce by měla být hotová do konce srpna letošního roku. Celkové náklady by měly činit tisíce korun, což je oproti původnímu plánu úspora zhruba 54 miliony korun. Na konci loňského roku se také objevily nejasnosti ohledně umístění CzechPointu v rekonstruované budově, tato situace se už ale vyřešila. Skutečnost, že v budově bývalé reálky nebude galerie ale CzechPoint byla jasná už v únoru loňského roku, kdy se na tom, jak vyplývá ze zvukového i písemného záznamu, na společném jednání domluvila Rada Pardubického kraje a Rada města Pardubic. Před Vánocemi jsme si tuto situaci vyjasnili a domluva, že v budově bude společný CzechPoint města a kraje, je jasná, vysvětlil náměstek hejtmana. Rekonstruovaná budova, které dal její původní podobu architekt František Schmoranz, se už zbavila velké části lešení a občané města i jeho návštěvníci si tak už mohou udělat reálnou představu toho, jak bude nakonec vypadat. Osobně mám z té stavby dobrý pocit, řekl bych, že i s nastaveným horním patrem, které tvoří pás oken, vypadá budova hezky a věřím, že se Pardubákům bude líbit, doplnil Jan Tichý. (red) Spokojen s postupem prací v budově bývalé pardubické reálky je náměstek hejtmana Jan Tichý.

4 4 KN leden 2010 PRAHA Vzájemné sympatie prezentovali na tiskovém briefingu pražský primátor Pavel Bém a jeho stranický předseda Mirek Topolánek. Jejich nevraživost je, jak se ukázalo, dílem mediální manipulace. Oba tvrdili, že si z pětadevadesáti procent rozumí a mají se rádi. Jsme rádi, že se pánové mají rádi Magistrát hlavního města vydal tiskovou zprávu, ve které informoval, že za sníh padající ze střech budov nenese odpovědnost město, ale majitelé nemovitostí. Úřad města se k vydání takové tiskové zprávy rozhodl zřejmě poté, co se našlo dost omezenců domnívajících se, že radnice odpovídá za to, co padá ze soukromých střech. Snad na jaře nebude vydávat zprávu o tom, že za padající květináče Bém taky nemůže Praha se pořádně obula do pomoci zemětřesením postiženému Haiti. Radní města schválili okamžitý finanční dar třem humanitárním organizacím ve výši 1,95 milionu korun a do zastupitelstva si pro požehnání půjde návrh na neinvestiční dotaci těmto organizacím ve výši 9,9 milionu korun. Hlavní město Praha a Městská část Praha 2 vypracovaly a následně schválily Memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře projektu Revitalizace Karlova náměstí. V rámci memoranda jsou navrhována krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření na rok 2010 a následující období. Karlovo náměstí je největší v republice a patří mezi největší i z evropského hlediska. Hlavní město teprve čeká na výsledky uzávěrky Hlavní město Praha zatím hospodaření za minulý rok z pohledu účetního nemá uzavřené. Očekává však, že dlouhodobé finanční závazky Prahy ke konci roku, související s přijatými úvěry a emitovanými obligacemi, s vysokou pravděpodobností přesáhnou 25 miliard korun. Tento dluh se navíc netýká jednotlivých městských částí. Oproti předchozímu roku se však jedná o výraznou redukci nesplacených úvěrů. Celkové závazky totiž ke konci roku 2008 dosahovaly výše 31,1 miliardy korun. Toto snížení dluhu o cca devatenáct procent souvisí zejména s úhradou emise obligací města v objemu 200 milionů EUR, ke které došlo v polovině roku 2009, uvedla Zdena Javornická, pověřená řízením odboru rozpočtu pražského magistrátu. Celkové dlouhodobé závazky města v objemu 25,2 mld. Kč lze rozdělit na závazky vyplývající z přijatých úvěrů, které činí kolem šestnácti miliard korun, a závazků z emitovaných komunálních obligací. Ty se pohybují kolem 9,5 miliardy korun V souvislosti s dlouhodobou finanční politikou hlavního města Prahy jsou takzvané cizí zdroje městem využívány výhradně na provádění a spolufinancování strategických investičních akcí infrastrukturního charakteru, dále byly městem některé úvěrové tituly v minulosti využity i na sanaci důsledků záplav v roce Partnerem, který se prostřednictvím poskytnutých úvěrů významně podílí na financování strategických projektů Prahy, je Evropská investiční banka. Celkové závazky města vůči této bance dosahovaly k cca 12 mld. Kč. NEJVÍCE PENĚZ SPOLKLO METRO Peníze z úvěrů jdou na investice, například na výstavbu pražského metra. Úvěrové zdroje byly využity zejména na financování čtyř hlavních projektů města. Prvním byla Výstavba trasy IV.C1 metra v úseku nádraží Holešovice Ládví. Dále pak výstavba trasy IV.C2 metra v úseku Ládví Letňany. Metro si také vyžádalo rekonstrukci, a to v důsledku povodní ještě ze srpna roku Poslední velkou investiční akcí hlavního města byly další rekonstrukce infrastruktury, které si opět vyžádaly povodně v roce Další tři významné projekty se podařilo dokončit či rozjet díky výnosům z emise komunálních obligací v celkovém objemu cca 9,5 miliardy korun. Byla to koupě nových a modernizace starších vozů metra, dále pak výstavba jihozápadní části městského okruhu a stavba tramvajové trati Hlubočepy Barrandov. Město zveřejnilo podrobné informace o problematice dluhopisů také ve své výroční zprávě. Přestože hlavní město ještě nezná výsledky účetní uzávěrky za uplynulý rok, očekává, že daňový propad dosáhne oproti očekávání částky přibližně 5 miliard korun Jak vzhledem k dlouhodobě uplatňovaným konzervativním principům pro sestavování rozpočtu města, tak i s ohledem na aktivní protikrizová rozpočtová opatření přijatá foto: metroweb.cz v průběhu roku 2009 lze předpokládat, že tento výrazný příjmový propad nebude mít krátkodobě zásadní negativní vliv na hospodaření města, uvedla Javornická. S ohledem na pokračující spíše negativní hospodářkou situaci státu přesto byly pro sestavení rozpočtu pro rok 2010 radními uplatňovány některé klíčové zásady. V oblasti příjmů to je zejména konzervativní odhad především daňových výnosů s ohledem na stávající a předpokládaný vývoj hospodářské situace v ČR, v oblasti běžných výdajů pak efektivní využívání úspor a vnitřních rezerv hospodaření, důraz na efektivní vynakládání prostředků a v neposlední řadě také zmrazení mzdových výdajů. V oblasti kapitálových výdajů se radní rozhodli snižovat míry rozestavěnosti investic a přehodnotit preference strategických investičních akcí. Lze předpokládat, že prostřednictvím těchto zásad pro sestavení rozpočtu pro rok 2010 byl rozpočet města pro rok 2010 sestaven jako realistický, dodala Javornická. Michal Tillgen STŘEDOČESKÝ KRAJ Hejtman Středočeského kraje David Rath neuspěl u pražského městského soudu se žalobou na týdeník Reflex. Politik časopis zažaloval kvůli karikatuře, která loni vyšla na titulní straně a prvního muže středočeského regionu vyobrazovala jako Hitlera (nebo Charlie Chaplina). Kolegové z Reflexu se zřejmě u soudu budou muset zastavit znovu, tentokrát na ně chce žalobu podat pražský primátor Bém, kterému na titulní straně udělali prasečí rypák. V polovině ledna odstartovala stavba nového lůžkového pavilonu chirurgických oborů v kolínské nemocnici. Položení základního kamene se s ředitelkou Krajské nemocnice Kateřinou Pancovou zúčastnil i hejtman Rath. Celková investice do stavby přesahuje 330 milionů korun a podílí se na ní i kraj. O něco hůře než v Praze se mají novoroční miminka ve středních Čechách. Finanční dar od kraje tam dostává jen to opravdu první. Letos závod o deset tisíc vyhrál Chasan Bažen, který se narodil v brandýské nemocnici. První miminka jednotlivých okresů dostávají věcné dárky. Na silnice půjčila banka čtyři miliardy Snad v žádném kraji nedává jeho vedení svým předchůdcům takovou vinu za krajské dluhy jako ve Středočeském kraji. Velké dluhy, téměř absolutní nezájem pomáhat obcím či městům a podivný přístup k věcem veřejným. I tak by se podle mnoha obyvatel a starostů dalo shrnout osmileté období, ve kterém Středočeskému kraji vládla koalice s převahou ODS v čele s hejtmanem Ing. Petrem Bendlem. Tato éra je již minulostí, uvádí se v magazínu, který Středočeský kraj vydává. Celkem má kraj úvěr na 4 miliardy korun. Z výběrového řízení na poskytovatele úvěru vyšla vítězně Komerční banka. Úvěr je úročen velmi výhodnou sazbou a není nutno jej zajišťovat, řekla tisková mluvčí Berill Mascheková. Splatnost dluhu je až dvacet let, kraj by tak měl za poskytnutí úvěru při úroku 3,3 procenta zaplatit 1,2 miliardy korun. Úvěr zařídila ještě vláda Petra Bendla, když ho v srpnu v roce 2007 schválilo zastupitelstvo. Kraj přitom za úvěr neručil svým majetekem, ale svými příjmy. Do konce roku 2009 Středočeský kraj vyčerpal z této částky kolem dvou a půl miliardy. Nejvyšší podíl vyčerpaných prostředků byl použit na opravy a investice na silnicích II. a III. třídy. V roce 2009 kraj vydal přibližně 2,5 miliardy korun na rekonstrukce a výstavbu nových silnic. Mezi největší projekty, hrazené z úvěru, patřila rekonstrukce mostu u Mladovic za 9,5 milionu korun, oprava mostu u Městečka za 13 milionů nebo oprava silnice na úseku Leontýn Roztoky. Ta si vyžádala částku 24,5 milionu. V loňském roce přitom kraj očekával nárůst daňových příjmů o 4 až 4,5 procenta. Podle současných prognóz by však propad daňových příjmů mohl být až někde kolem deseti procent. Jedno procento v této souvislosti pro nás znamená zhruba 73 miliony korun, čili deset procent by znamenalo minus tři čtvrtě miliardy. Samozřejmě bude záležet na tom, jak dlouho bude ekonomická krize trvat, řekl náměstek hejtmana pro oblast financí Marcel Hrabě. K DLUHŮM SE PŘIDAL MILIARDOVÝ PROPAD Daňový propad proti schválenému rozpočtu je za rok 2009 ve výši 1,053 miliardy, Středočeský kraj tak musel jednak omezit rozpočtované výdaje jednotlivých kapitol, ale také hledat úspory v již započatých projektech. To se dotklo například dostavby nového pavilonu kladenské nemocnice a stavby bunkru Ani Středočeský kraj není výjimkou a velkou část úvěrových prostředků posílá do dopravní infrastruktury. foto: dopravnistavba.cz na kobaltový ozařovač. Středočeský kraj po dohodě s realizátorem stavby přistoupil k zálohovému způsobu platby a díky tomuto kroku by bunkr mohl být postaven o tři měsíce dříve, tedy už v první polovině letošního roku, a nová budova o měsíc dříve oproti původnímu plánu. Tady se předpokládá kolaudace letos v listopadu. Úpravou projektů na tyto dvě stavby se podařilo kraji uspořit 30 milionů korun, respektive ve druhém případě 100 milionů korun. Vedení kraje i nemocnice pracuje na další úspoře dalších až 80 milionů korun. Úspory se přitom nemohou dotknout krajských priorit. Například si nemůžeme dovolit dále ignorovat neuvěřitelně vysoký deficit lůžek v domovech důchodců, který představuje zhruba pět tisíc míst či hrozící uzavření učňovských dílen pro strojírenské obory na Hořovicku, kde současné prostory nevyhovují téměř žádným požadavkům a normám, dodal Hrabě. Hejtman David Rath proslul tím, s jakou vehemencí bojoval za zrušení zdravotnických poplatků. Jeho oponenti uváděli, že tím jen zvýší zadluženost kraje. Celková částka na proplácení zdravotnických poplatků však činila necelé 74 miliony korun, což je z hlediska miliardových úvěrů zanedbatelná položka. Navíc byla zahrnuta v rozpočtu a neovlivnila tak celkovou zadluženost kraje. Michal Tillgen

5 REGIONTOUR a GO 2010 Brněnské výstaviště žilo cestováním Tradičních středoevropských veletrhů cestovního ruchu se zúčastnilo vystavujících firem z 19 států na ploše m 2. Největší nápor na pokladnách překvapivě zaznamenali už první den veletrhu, kdy branami výstaviště prošlo téměř 11 tisíc návštěvníků z řad odborné veřejnosti. Zahraniční návštěvníci přijeli ze 14 zemí, především ze sousedního Slovenska a Polska, ale jednotliví zájemci dorazili také z Austrálie, Malty nebo Egypta. ČESKÁ REPUBLIKA KN leden Veletrh Regiontour opětovně představil turistickou nabídku všech krajů České republiky, tuzemských regionů, měst, incomingových agentur a ve zvýšeném počtu i regionů z okolních zemí. Díky přestěhování do nového pavilonu P se celý Regiontour včetně doprovodného programu vešel pod jednu střechu. Návštěvníci přivítali nové produktové členění, které jim usnadnilo orientaci v nabídce turistických produktů. Inspiraci k zahraničním cestám a pobytům přinesl jubilejní 20. ročník veletrhu GO. V nabídce jeho vystavovatelů tuzemských cestovních kanceláří a agentur, zahraničních turistických centrál i poskytovatelů služeb cestovního ruchu se objevilo rekordních 120 zahraničních destinací. Atmosféra v pavilonu F poprvé ožila atraktivním pódiovým programem Pod křídly asociace, připraveným ve spolupráci s Asociací cestovních kanceláří ČR. text a fota: redakce KN Význam Regiontouru podpořila přítomnost nejvyšších představitelů státní správy, krajů i odvětví cestovního ruchu z podnikatelské sféry. Slavnostního otevření veletrhu přestřižením pásky se ujali ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, předseda Rady Asociace krajů ČR Michal Hašek a primátor města Brna Roman Onderka. Zlínský kraj ve spolupráci s kraji Moravskoslezským, Olomouckým a Jihomoravským slavnostně představil a pokřtil v rámci veletrhu Regiontour nový propagační materiál Morava a Slezsko průvodce pěšího turisty. Ucelený textový i mapový přehled pěších turistických tras je zaměřen na české i zahraniční turisty. Je koncipován jako soubor mapy a brožury, kde jsou jednotlivé pěší trasy podrobně popsány. Pěší trasy byly vytipovány ve spolupráci s Klubem českých turistů, kdy bylo za každý kraj zvoleno šest pěších tras. Tento rok byl při tvorbě expozice Pardubického kraje kladen důraz hlavně na tradici a aktivní turistiku. Dokladem toho byla i hlavní náplň programu na externí ploše, kde bylo nejvíce prostoru věnováno prezentaci Orlického cyklo&in-line království spolu s miniexpozicí keltské vesničky, ve které se odehrávaly ukázky tradičních keltských řemesel. Stánek slavnostně otevřel náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý společně s radním odpovědným za cestovní ruch Miroslavem Stejskalem. Kraj Vysočina v letošním roce vsadil na atraktivitu svého regionu a prezentoval ji očima filmových tvůrců. Letošním společným tématem všech 37 spoluvystavovatelů byla Vysočina filmová a Vysočina jako cíl dovolené pro rodiče a děti. Doprovodný program na stánku Vysočiny zahrnoval pozvání veřejnosti na letošní velkolepé oslavy životních jubileí slavného regionálního rodáka a světoznámého hudebního skladatele Gustava Mahlera. Plzeňský kraj připravil jedinečnou a netradičně pojatou prezentaci svého stánku s námětem respektujícím tradici pivovarnictví v regionu. Dominantu expozice tvořil dřevěný pivovarnický sud, kde bylo ukryto zázemí vystavovatelů. Návštěvníci stánku mohli ochutnat nejen světově proslulé pivo Pilsner Urquell, ale porovnat i řadu produktů z regionálních pivovarů. Lidé si od stánku Plzeňského kraje mohli odnést nejen chuťový prožitek, ale i nově vydaný materiál, tzv. Pivník, popisující produkty všech pivovarů v kraji. Ústecký kraj představil na veletrhu po několika letech zbrusu nový stánek ve výrazných barvách. Na něm se kromě kraje samotného prezentovala i jednotlivá města se svými zajímavostmi. U žateckého pultíku tak nechyběla nabídka chmele a také pípa s pivem. Mezi nejvíce žádané propagační materiály bezkonkurenčně patřily mapy a brožurky s připravenými trasami pro turisty, cyklisty i běžkaře, v nichž lze nalézt nejen popis celé navržené trasy, ale také seznam zajímavostí na trase, délku a čas, obtížnost a několik fotografií. Pro návštěvníky expozice Libereckého kraje byl po celou dobu veletrhu připraven bohatý doprovodný program, například výroba skleněných figurek, rýžování granátků, soutěže a další zajímavosti. Liberecký kraj v roce 2010 slaví 200. výročí narození slavného básníka a opěvovatele krás kraje Karla Hynka Máchy, a návštěvníci proto mohli na stánku získat informace o akcích, které jsou na jeho počest letos v regionu pořádány.

6 6 KN leden 2010 JIHOČESKÝ KRAJ Pokud by návštěvnost kraje byla přímo úměrná účasti regionu na veletrzích cestovního ruchu, pak by zřejmě Jihočeský kraj zaplavili turisté. Zároveň s brněnským Regiontourem se v holandském Utrechtu konal veletrh, jehož účastníkem byl i Jihočeský kraj. Jeho účast byla spolufinancovaná z regionálního operačního programu a podle zpráv tiskového oddělení kraje byl zájem o region značný. Jihočeského kraje se týká podprogram Podpora odstraňování povodňových škod způsobených povodněmi 2009, který vyhlásilo ministerstvo zemědělství. Příjemcem finančních prostředků, které mohou dosáhnout až osmdesáti procent nákladů na stavební a technologickou část, jsou města a obce, na jejichž území byl při povodních vyhlášen stav nebezpečí. Vize Šumava 2020, to je desetiletý výhled, co všechno by se mělo v NP Šumava v příštích letech stát. V současné podobě ji ale odmítli radní Jihočeského kraje, kteří konstatovali, že vize je značně nedopracovaná. Podle hejtmana Jiřího Zimoly je dokument dokonce nepodepsatelný. S tím souhlasí i předseda Svazu obcí Šumava Jiří Hůlka, podle kterého se vize bude při pracovních schůzkách ještě dolaďovat. Kraj dluží kvůli opravě silnic Konec roku 2009 přinesl Jihočeskému kraji skoro osm set milionů korun nesplacených úvěrů. Všechny peníze přitom byly vypůjčené na konkrétní projekty nebo investiční účely. O sto milionů méně kraj zaznamenal propad daňových příjmů, schodek činil 780 milionů. Dva největší věřitelé kraje jsou Komerční banka a Evropská investiční banka. Jihočeský kraj tak skončil loňský rok s o osm set milionů nižšími příjmy, než s jakými počítal při sestavování rozpočtu na rok Investice však považoval za důležité, a proto v nich pokračoval i v průběhu roku, kdy již byl propad příjmů zřetelný. Naprostá většina úvěrů šla do budování nebo opravy infrastruktury. Mezi největší úvěrové projekty loňského roku patří v Jihočeském kraji silnice II/145 mezi obcemi Husinec a Běleč. Trasa si vyžádala investice ve výši 88 milionů korun. Z úvěrů od Evropské investiční banky pak kraj využil kolem 4 milionů korun na zkvalitnění dopravní infrastruktury, zejména šlo o pokračování oprav silnic P2. Sem patří třeba oprava silnice III/1546 Rychnov u Nových Hradů Kamenná Chvalkov Slavče, nebo oprava silnice II/10534 Hrazany Kovářov. Nemalé investice si vyžádala také oprava křižovatky I/19 odbočka na Mělkovice. Také Jihočeský kraj se přitom přidal k ostatním ve věci úhrady zdravotnických poplatků. Podle Vladimíry Pavlové z odboru marketingu a vnějších vztahů se však náklady na vrácení zdravotnických poplatků, které kraj vracel lidem při návštěvě krajských zdravotnických zařízení, na zadluženosti kraje neprojevilo. Úhrada zdravotnických poplatků v roce 2009 nebyla finančně zajištěna přijatými úvěry. Vrácení poplatků bylo součástí rozpočtu na rok 2009, uvedla Pavlová. DLUHY POCHÁZEJÍ Z ROKU 2005 Mezi úvěrované projekty patřila i celková oprava komunikace Malonty - Rychnov nad Malší Tichá. Z větší části vznikly dluhy už v roce 2005, kdy Zastupitelstvo Jihočeského kraje přijalo usnesení o přijetí úvěru od Evropské investiční banky, a to na léta 2006 a Celková výše schválených úvěrů byla již zmíněných osm set milionů korun. Splácení mělo probíhat v letech 2007 až Zároveň bylo v té době schváleno usnesení, které vymezilo program obnovy krajských komunikací na roky 2005 až První část úvěru z Evropské investiční banky dorazila na krajský účet v roce 2006 ve výši 0 milionů korun. V loňském roce pak kraj schválil úvěr od Komerční banky ve výši 500 milionů korun na předfinancování evropských projektů. Tato částka se však v celkovém zadlužení kraje neprojevuje, jde jen o překlenovací úvěr pro předfinancování investičních akcí z Evropské unie. Zatím jsme z tohoto úvěru nepoužili ani korunu, tyto peníze nám budou vráceny zpět po ukončení akce, a je to tedy jen jakýsi překlenovací úvěr, řekl jihočeský hejtman Jiří Zimola. Zůstatek nesplacených úvěrů ke konci roku 2009 činil celkem 878 milionů korun. Výpadek daňových příjmů u nás nebyl řešen přijetím dalších úvěrů. Znamenalo to však redukci výdajů v podobě absolutních úspor běžných výdajů a odložení realizace vybraných investic, uvedla Pavlová. Jihočeský kraj má přitom na rozdíl od ostatních reálnou šanci, že mu utopení v dluzích nehrozí. Od loňského roku začal rozdělovat první peníze z bezmála čtyř miliard korun, které ČEZ pošle během deseti foto: kraj let do regionu jako kompenzaci za plánovanou dostavbu jaderné elektrárny. Peníze přitom nijak nesouvisí s vlastní stavbou. Jsou určeny zejména na obnovu silnic, případné podpory při výstavbě dálnice D3, tedy na investice, kvůli kterým má kraj nyní stamilionové úvěry. Mimo jiné ale peníze z ČEZu půjdou také do sponzorských a kulturních akcí, které bude energetický gigant na jihu Čech podporovat. Michal Tillgen PLZEŇSKÝ KRAJ Rada města Plzně schválila pravidla nového dotačního programu, který má občany města motivovat k tomu, aby přešli od nekvalitních a životní prostředí zatěžujících způsobů vytápění a ohřevu teplé vody na šetrnější a především ekologické formy. V prosinci proběhlo v Klatovech za účasti náměstka hejtmanky PK Ivo Grünera a radního PK Jiřího Stručka slavnostní otevření budovy pracoviště odborného výcviku kovooborů Integrované střední školy v Klatovech. Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo zpětnou úhradu zaplaceného zdravotnického poplatku pacientům ošetřeným na některém z pracovišť lékařské služby první pomoci. Rozšíření míst bylo nutné vzhledem k tomu, že od začátku letošního roku přešly pohotovosti do režie Záchranné služby Plzeňského kraje. Hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová se koncem roku sešla s bývalým šéfem sociální demokracie a současným lídrem Strany práv občanů Milošem Zemanem. Rázně odmítla spekulace o tom, že by ji někdejší premiér lákal ke vstupu do jeho nové partaje. Mně se zamlouvá program ČSSD, prohlásila Emmerová, která řekla, že pokud v čele nové strany stojí Miloš Zeman, bude její program racionální. Tak uvidíme Kraj zatím bez úvěru, půjčují si města Plzeňský kraj podle vyjádření hejtmanky Milady Emmerové v současnosti žádné úvěry nemá. Do budoucna však zvažuje možnost otevření úvěrového rámce u Evropské investiční banky pro financování investičních akcí. Jiná situace je ve velkých městech v kraji. V případě krajské metropole Plzně činil zůstatek dluhů vůči bankám ke konci loňského roku 1,3 mld. Kč. Objektem úvěrů jsou investiční projekty na obnovu, zlepšení, modernizaci či rozšíření městské infrastruktury. Úvěry jsou zaměřené na předfinancování a spolufinancování projektů podporovaných z evropských i národních dotačních programů. Jedinou výjimkou je úvěr na překlenutí dočasné finanční nedostatečnosti, který čerpalo město k ultimu roku ve výši 80 milionů Kč. Spolu s úvěrem na překlenutí doby do vyplacení dotace z Fondu soudržnosti mil. Kč - je splatný v roce To vše při rozpočtovaných příjmech města na rok ,6 mld. Kč a rozložení splátek do doby delší než deset let, říká o úvěrech primátor Pavel Rödl. Město Plzeň jedná výhradně s renomovanými bankovními subjekty. Z uvedené výše úvěrů činí úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou 826 milionů Kč, což představuje více než polovinu dluhu, českými bankovními subjekty bylo poskytnuto 518 milionů Kč. Téměř výhradně se jedná o dlouhodobé úvěry s dobou splatnosti delší než deset let. Město si především půjčuje na veřejnou dopravu, životní prostředí, vzdělávání, vodohospodářství, bydlení, kulturu i rekreační a sportovní zařízení. Přičemž v procentuálním zastoupení činí podíl úvěrů na vodohospodářskou infrastrukturu města ke stavu zadluženosti k % a na bydlení 20 %. Počátkem loňského prosince uzavřelo město Plzeň finanční smlouvu na nový projektový úvěr s Evropskou investiční bankou s úvěrovým rámcem 2 mld. Kč. Z prostředků tohoto úvěru budou spolufinancované ostatní oblasti výše uvedené. A získává město Plzeň tyto úvěry snadno? Pokud tuto skutečnost posuzujeme podle počtu uchazečů v poslední veřejné soutěži, lze říci že ano, přihlásilo se pět uchazečů. Rovněž Evropská investiční banka velmi zvažuje komu půjčí své zdroje, a město Plzeň patří mezi její klienty již od roku 2005, říká primátor Rödl. PŮJČUJÍ SI I OSTATNÍ MĚSTA Také město Domažlice má úvěry. K je zadluženost města Domažlice ve výši 45 milionů Kč. Jedná se o úvěr na zajištění předfinancování investiční akce města Domov pro seniory - komplexní zařízení sociální péče pro osoby se sníženou soběstačností. Tato investiční akce o celkových nákladech 90 milionů Kč je spolufinancována z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, říká vedoucí finančního odboru MěÚ Domažlice Alena Kučerová. Město Domažlice využívá úvěrů poskytovaných bankami. Vzhledem k nízké zadluženosti nemá město Domažlice se získáním úvěru problémy. Úvěr poskytnutý v současné době je se splatností čtyři roky. Město Rokycany nemá podle slov Renaty Hereitové z finančního odboru doposud splacen bezúročný úvěr na čistírnu odpadních vod od Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., z roku 2001 ve výši milionů korun. Ke konci loňského roku nebylo z tohoto úvěru splaceno 17,5 milionu Kč. Druhým úvěrem, který v současné době Rokycany splácí, je úvěr přijatý na rekonstrukci domu s pečovatelskou službou od Komerční banky z roku 2005 ve výši 6,5 milionu korun, úrok ve výši 4,5%, který je částečně hrazen dotací z Českomoravské záruční a rozvojové banky. K poslednímu dni roku 2009 činila nesplacená část úvěru 3,620 milionu Kč. V současné době město nemá žádný další úvěr sjednán. O případném poskytnutí úvěru bylo Podle hejtmanky Milady Emmerové Plzeňský kraj, který si dosud žádné půjčky nevzal, zvažuje otevření úvěrového rámce u Evropské investiční banky. foto: redakce předběžně jednáno s Komerční bankou, která je ochotna na základě žádosti úvěr poskytnout. Město Tachov v současné době splácí dva úvěry, nesplacená výše úvěrů je 18,301 milionu Kč, a jednu leasingovou smlouvu. Úvěry si město půjčuje jedině u bank. Od roku 2004 formou zadání zakázky dle zákona o veřejných zakázkách. Prozatím město vždy uzavíralo úvěrové smlouvy o poskytnutí střednědobého úvěru, tedy úvěru se splatností pět let. Úvěry získáváme zatím poměrně snadno, a to díky nízké dluhové službě a objemu volných finančních prostředků. Na výzvu o poskytnutí úvěru se hlásí tři až čtyři banky, říká o situaci v Tachově starosta Ladislav Macák. Město si především půjčuje na financování obnovy infrastruktury, na opravy a rekonstrukce bytových a nebytových prostor v majetku města. Jana Bartošová

7 ROZHOVORY KN leden I rok 2010 bude o boji s krizí, myslí si hejtmani České a moravské regiony vstoupily do desátého roku své novodobé existence, zároveň do druhého roku existence pod vedením sociálně demokratických vlád. Rok 2010 pro ně určitě nebude jednoduchý, už vzhledem k celosvětové hospodářské krizi. Co kraje v letošním roce čeká a jaké jsou představy čelních představitelů regionů na následující měsíce, jsme se hejtmanů ptali v následujících rozhovorech. Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje Jaká bude v roce 2010 finanční situace kraje? Finanční situace kraje bude poznamenaná úspornými opatřeními. Jedním slovem se dá říci, že bude střízlivá. Co kraj plánuje v jednotlivých oblastech? V oblasti cestovního ruchu se kraj účastní prezentace na řadě tuzemských a zahraničních veletrhů. Také vydáváme novou řadu propagačních materiálů a realizujeme projekty na podporu cestovního ruchu v kraji. Mezi nejvýznamnější projekty realizované v letošním roce patří Kulturně turistické značení na dálnici a silnicích Ústeckého kraje a Po stopách praotce Čecha. V oblasti dopravy stejně jako v jiných letech budeme průběžně analyzovat a optimalizovat dle poptávky cestujících autobusové i vlakové jízdní řády, neboť je zájmem prostředky určené na dopravu využít co nejefektivněji. Pro oblast zdravotnictví je stěžejním úkolem na základě analýzy stávajícího stavu aktualizovat koncepci zdravotnictví na další roky. A konečně z hlediska investic kraj čeká celá řada akcí. Mezi ty nejvýznamnější, které dotuje Evropská unie, patří například rekonstrukce části silnice z Podbořan do obce Petrohrad za více než půl miliardy nebo revitalizace areálu Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Ústí nad Labem za 156 milionů korun. Z akcí financovaných krajem lze zmínit například výstavbu Ústavu sociální péče Jiříkov za 206 milionů korun. Na co se v tomto roce nejvíce těšíte a čemu byste se naopak raději vyhnula? Osobně se nejvíc těším na to, až se Ústecký kraj zbaví nálepky nehostinné krajiny. Paradoxně pro mne byla velkým povzbuzením nedávná sněhová kalamita. Při mých cestách po kraji jsem viděla jen bílý sníh, a to i po deseti dnech. Životní prostředí se výrazně zlepšilo, ale jednáme s energetickými a chemickými společnostmi, jak dále kompenzovat našim občanům to, že žijí v průmyslové oblasti. Na druhou stranu chceme světu ukázat, jaké přírodní a kulturní krásy Ústecký kraj nabízí, ať už jde například o České Švýcarsko s Pravčickou bránou, Tiské stěny, Terezín a další místa. Čemu bych se nejraději vyhnula? Jednoznačně bych si přála, aby se Ústeckému kraji vyhnuly podobné neočekávané události, jako byly ničivé povodně na Děčínsku v roce Předejít přírodním katastrofám nebude nikdy úplně možné, proto jsem ráda, že krizové řízení Ústeckého kraje tehdy obstálo na jedničku a že se ukázalo, že jsme na podobné nepříjemné události připraveni. Stanislav Eichler, hejtman Libereckého kraje Co kraj čeká v roce 2010? Těžko předvídat, jak bude vypadat situace v tomto roce. Bude záležet na tom, jakým tempem bude postupovat nebo naopak ustupovat krize. Dnes nevíme, jak se budou vyvíjet daňové příjmy jednotlivých krajů. V Libereckém kraji jsme udělali velmi skromný rozpočet a počítali jsme s poklesem daňových příjmů, přestože ministerstvo financí deklaruje nárůst. Jisté je, že bude méně peněz na investice a všechny rezorty budou muset šetřit. Co kraj plánuje za investice? Zaměřujeme se především na čerpání z ROP a na peníze z EU v oblasti přeshraniční spolupráce. Máme hodně žádostí a hodně vysoutěžených projektů, ale máme problémy s realizací. Reálné čerpání peněz k dnešnímu dni nedosahuje v rámci ČR ani deseti procent. Na to se musíme zaměřit. Takže pokud budeme investovat pak právě v těchto strukturách, abychom peníze vyčerpali do roku Co čeká kraj v jednotlivých oblastech dopravě, zdravotnictví či cestovním ruchu? V tomto roce se bude muset hlavně rozhodnout o zdravotnických poplatcích. Dlouhodobě není samozřejmě udržitelné to, že vláda Mirka Topolánka prostřednictvím ministra zdravotnictví Julínka porušila ústavu a nastavila plošné poplatky ve zdravotnictví, přestože ústava říká, že občan ČR má právo na bezplatnou lékařskou péči. V této otázce musíme nalézt konečné řešení a budeme se to snažit zákonodárnou iniciativou krajů zrušit plošně. V oblasti dopravy nás čeká proces konečného řešení rychlostní komunikace R mezi Turnovem a Jičínem. Řešit budeme také to, že je v Libereckém kraji takřka 1/3 mostů v dezolátním stavu a ty si vyžádají finanční náklady ve výši půl miliardy korun. Zřejmě si na to budeme muset vzít úvěr, protože jinak hrozí úplné zavření některých z nich. V oblasti cestovního ruchu se chceme zaměřit na zimní sporty, které zde mají tradici a nyní i nové areály. Budeme se dále snažit rozšiřovat cyklotrasy. Situace je zde taková, že máme několik regionálních cyklotras, ale chybí páteřové propojení těchto tras a jejich napojení na evropské cyklotrasy. Na co se v tomto roce nejvíce těšíte a čemu byste se naopak raději vyhnul? Nejraději bych se samozřejmě vyhnul finanční krizi. Abychom mohli lépe podporovat města a obce v celém kraji. Těším se naopak na realizaci některých projektů. Jsou velmi příjemné okamžiky, když například můžete po čtyřiceti letech předat hasičům novou techniku. Těším se, že předám záchranné službě nové sanitky. Na co se také těším je okamžik, až budou zrekonstruovány a zatepleny další školy v kraji. Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina Co kraj čeká v roce 2010? Je jasné, že rok 2010 nebude rokem jednoduchým, protože ekonomická situace a otázky spojené s růstem nezaměstnanosti (Vysočina má kolem 10 %) budou velmi obtížné k řešení. Takže obecně se snažíme především maximálně spolupracovat s podnikateli. Jsme region, který byl citelně zasažen především krizí automobilového průmyslu, a proto to není a nebude jednoduché. Co kraj plánuje v jednotlivých oblastech? V oblasti cestovního ruchu máme speciální příspěvkovou organizaci Vysočina Tourism, která by se měla v tomto roce zaměřit spíše na klientelu českou, na jakýsi turismus pro všechny. Tedy umožnit Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje pobyty i nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Kraj Vysočina má co nabídnout jak v památkách, tak v nabídce sportovních a turistických destinací. V oblasti dopravy nás čeká celá řada aktivit. Jde samozřejmě o opravy dalších silnic, dokončení některých staveb, čerpání peněz z EU atd. Je otázka, zda budeme schopni projekty, které podpoří EU, spolufinancovat. Celkem má být v tomto roce proinvestováno 1,5 miliardy korun. Do toho patří také dokončení oprav nemocnic nebo stavby některých sociálních zařízení a rekonstrukce stávajících. Na co se v tomto roce nejvíce těšíte a čemu byste se naopak raději vyhnul? Těším se především z každého dne, kdy jsem zdráv a kdy to funguje. Docela se těším na dovolenou, protože ten hejtmanský koloběh je opravdu náročný a z hlediska stresu a volného času je to daleko náročnější než v nemocnici. Obávám se nejvíc dalšího prohloubení problémů, které už máme. Například jsem přesvědčen, že centrální politika v oblasti zemědělství velmi ohrožuje nejen naše výrobce, ale i krajinu a celý náš život. Jednoplodinové pole a lesy už tady byly a všichni víme, jak to dopadlo. To je jedna z věcí, které se skutečně bojím, protože zemědělci bez určité podpory a bez toho, že se budeme snažit vytvářet podmínky, aby byla kupována česká produkce, nepřežijí. Co váš kraj čeká v roce 2010? Od nového roku očekávám určitou stabilizaci financí Královéhradeckého kraje. Na tento rok jsme lépe připraveni. Půjde o určité omezení investic v kraji, ale na druhou stranu dojde k masivním investicím z evropských fondů, takže jsem optimista. Doufám, že se dořeší dostavba dálnice D11 do Hradce Králové. Chtěli bychom také postoupit v přípravě jejího pokračování na Jaroměř. Necháváme zpracovat studii o vhodnosti modelu financování ze soukromých peněz. Co podle vašeho názoru přinese rok 2010 obecně všem krajům? Na úrovni všech krajů budeme muset vyřešit téma zdravotnických poplatků. Také ve financování zdravotnictví bychom měli postupovat jednotně. Financování krajských zařízení je problematické, je zde určitá diskriminace ze strany zdravotních pojišťoven. Nárůst úhrad je u nich menší než u státních nebo jiných zařízení. Jedná se o založení asociace krajských nemocnic, abychom se mohli společně bránit. Martin Tesařík, hejtman Olomouckého kraje Co váš kraj čeká v roce 2010? V roce 2010 se budeme ještě stále potýkat s dopady finanční krize. Myslím tím především to, že daňové příjmy kraje jsou pod úrovní roku Milada Emmerová, hejtmanka Plzeňského kraje Chceme napravit škody po posledních povodních, protože řada krajského majetku ještě nebyla opravena, především komunikace. Jinak chceme obecně dobře spravovat další oblasti, jako je školství, zdravotnictví a kultura. U dopravy stojíme před nastavením výzvy regionálního operačního programu pro rozvoj střední Moravy, aby mohl dopravce požádat o dotace na zakoupení nových vlakových vozů. Důležité bude také najít nové příležitosti na pracovním trhu. Budeme více komunikovat s významnými institucemi kraje, jako jsou samosprávy měst, ale i vzdělávací instituce nebo podnikatelské komory. Je toho hodně a věřím, že najdeme nové možnosti, jak pokračovat ve zlepšení ekonomické situace v Olomouckém kraji. Chceme, aby se v kraji také lépe žilo, a v rozpočtu myslíme na kulturu a sport a u toho bychom si také měli vzpomenout a ocenit spolupráci s neziskovými organizacemi. Co podle vašeho názoru přinese rok 2010 obecně všem krajům? Na úrovni krajů bude velkým tématem zdravotnictví, protože se rozvírají nůžky ve financování krajských a ostatních zařízení. Co váš kraj čeká v roce 2010? Jsem lékařka a zdravotnictví je důležité pro každého. Ráda bych viděla dokončenou koncepci zdravotnictví Plzeňského kraje, což by měl být otevřený materiál, který by se korigoval v průběhu času. Bylo by dobré, kdyby podle něj zdravotní péče fungovala, protože dezorganizace vede ke snižení kvality, což je škoda a není to o nedostatku peněz. Dále bych chtěla, aby se dobudovaly všechny důležité komunikace, které jsou pro všechny velmi důležité. Velkou pozornost chci věnovat cestovnímu ruchu a kultuře, protože duševní zdraví vidím jako jednu z priorit. Chci, aby se lidem pomáhalo bez obstrukcí a nevítězil egoismus. Dále chci, aby kraj nešel s hospodařením do mínusu. Náš kraj jako jediný má ve shodě se zákonem vyřešeno placení zdravotnických poplatků a já můžu na schůzce s ministrem Pecinou sedět v klidu, protože proti kraji nebude vedeno správní řízení. Jsem pro zrušení poplatků, nejlépe všech. Do poslanecké sněmovny jsem poslala pozměňovací návrh a teď je na poslancích, jak to dopadne. Co podle vašeho názoru přinese rok 2010 obecně všem krajům? Co se týká Asociace krajů, důležité je zajištění veřejné dopravy. Jsem ráda, že se k tomu dostaly České dráhy, protože v rozčlenění sítí vidím velikou nejistotu. Myslím, že současné řešení je nejlepší. Nechci, aby zvítězil zisk nějakého soukromého provozovatele. Připravili: Filip Appl a Tomáš Fridrich

8 KN leden 2010 DOPRAVA Pětatřicítka začíná být reálnou silnicí Rychlostní silnice R se má po dokončení stát nejdelší rychlostní silnicí v České republice a spolu s dálnicí D11 vytvořit alternativní trasu k přetížené dálnici D1. Podle původních plánů byla tato silnice plánována jako spojnice Hradce Králové a Lipníka nad Bečvou. V roce 1987 ale byla její trasa prodloužena až do Liberce, aby propojila česko-polské pomezí s Moravou. Postupně byly zprovozňovány jednotlivé úseky na koncích této komunikace, o dalších se jednalo. V roce 2009 byl dokončen úsek propojující R s dálnicí D11 mezi obcemi Sedlice a Opatovice nad Labem. Zprovoznění tohoto úseku bylo významným dnem. A také určitým psychologickým momentem hlavně pro občany Pardubického kraje. Lidé v kraji si teď můžou říct, že R je reálná, prohlásil zmocněnec vlády pro liniovou výstavbu rychlostní silnice R a dálnice D11 Ing. Ivo Toman. Úsek Sedlice Opatovice nad Labem je dlouhý téměř 3 kilometry a je ukončen obří třípatrovou křižovatkou v Opatovicích. Ta propo- Projekty silniční juje prostřednictvím silnice R dálnici D11 s novou čtyřpruhovou spojnicí mezi krajskými městy Hradec Králové a Pardubice a je unikátem mezi stavbami podobného typu. Musela se totiž vyrovnat s křížením vodních dopravní toků, železniční tratě, vlečky to úsek do sítě rychlostních silnic jako R a byla vymezena rychlostní komunikace R v trase státní hranice Liberec - Turnov - Hradec Králové - Česká Třebová - Mohelnice - Olomouc - Lip- z prostředků ník n/bečvou. opatovické elektrárny i kulturně-technickou památkou Opatovický kanál a její třetí patro, tedy samotná R je vedena ve výšce 20 metrů. V Pardubickém kraji už v roce 2010 začne reálná příprava dalších etap pětatřicítky. Chci společně s investorem, tedy Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, zahájit komunikaci s příslušnými institucemi a především s majiteli pozemků v úseku rychlostní silnice R Opatovice nad Labem Ostrov (Vysoké Mýto) a projednat s nimi dokumentaci k územnímu řízení rychlostní komunikace R v Pardubickém kraji, slibuje Ivo Toman. Pokud vše půjde podle plánů, nebudou komplikace s výkupy pozemků či zajištěním finančních zdrojů, mohly by samotné stavební práce tohoto úseku začít v roce Z historie R je součástí mezinárodní trasy E442 Karlovy Vary - Liberec - Olomouc státní hranice. Až do roku 1993 byl úsek Hradec Králové - Lipník nad Bečvou plánován jako dálnice D. Vládní podporované usnesení č. 631/93 přeřadilo ten- Rychlostní silnice R byla v provozu před rokem 1989 pouze v délce 26 km mezi Mohelnicí a Olomoucí. Od té doby byl v Čechách postupně zkompletován úsek Turnov Liberec v délce 18 km a na Moravě úsek Olomouc Lipník n. B. v délce 32 km. Obchvat Olomouce byl postaven v parametrech dálnice (plánovaná D), a to jak v šířkovém uspořádání, tak v provozní vybavenosti. Uveden do provozu byl v roce 2003, ovšem jako rychlostní silnice R. Jeho dopravní význam (v součinnosti s navazujícími stavbami) je mimořádný krajské město Olomouc je zbaveno podstatné části tranzitní dopravy. R na Spor mezi ekologickými aktivisty a libereckou krajskou vládou protahuje spuštění stavby, na kterou čekají řidiči minimálně ze tří krajů. Tento koridor je poslední, který není stabilizován, čím později se rozhodne o koridoru, tím později bude vlastní realizace, řekl k problému náměstek libereckého hejtmana Martin Sepp. Ve stanovisku kraje se ovšem nemluvilo o trase, zatím se stále rozhoduje jen o koridoru. Samotný Liberecký kraj přitom zdaleka nemá ve volbě trasy hlavní slovo. Liberecký kraj by měl deklarovat koridor a dokončit zásady územního rozvoje. Ostatní je na státu, dodal Martin Sepp. Rychlostní silnice R ale není jen komunikací v Pardubickém kra- infrastruktury ji. Na její přípravě je nutné pracovat i v Libereckém či Královéhradeckém kraji. Část rychlostní silnice R chybí i v Olomouckém kraji. Na Liberecku existují v současné době tři varianty trasování této silnice a je nutné co nejdříve vybrat nejvhodnější trasu a zakotvit ji v územním plánu Libereckého kraje. Zastupitelstvo Libereckého kraje čeká podobná situace, jakou zažili jejich kolegové v Pardubickém kraji před několika lety. Existuje více variant trasování, každá z nich má své příznivce i odpůrce. Urychlená stabilizace trasy je ale nutná, stejně jako včasné nalezení potřebných finančních prostředků na přípravu a realizaci stavby v tomto regionu, připomíná Ivo Toman. V Královéhradeckém kraji je úsek silnice R z hranic kraje až po Úlibice vymezena v koridorech, které jsou prověřovány studií proveditelnosti. Od Úlibic do Hradce Králové je trasa rychlostní silnice již stabilizována. Podrobnější informace o rychlostní silnici R bude možné již v brzké době dohledat na nových internetových stránkách a také přímo v informačním centru o R. To bude otevřeno v průběhu měsíce února v centru Pardubic. Pelhøimov území Olomouckého kraje umožňuje rychlou a bezpečnou přepra- silnici R, přičemž v návaznosti hovou a povýšena na rychlostní Evropské vu jak v ose Mohelnice Olomouc na silnici unie R10 z Prahy do Turnova vytváří kvalitní silniční spojení Lipník n. B., tak díky navazující R46 a D1 (D47) do doby celko- Prahy s Libercem. vého dokončení dálnice D1 i pro tranzit Brno Ostrava. V roce 1975 byla uvedena do provozu přeložka silnice I/ v úseku Turnov (křižovatka Ohrazenice) Liberec. Ta byla vedena ve své podstatné části ve zcela nové trase. Nahradila původní silnici se zcela nevyhovujícími směrovými a sklonovými parametry, procházející navíc ve zúženém profilu centrem Hodkovic nad Mohelkou. Dnes je tato komunikace již kompletně přebudována na čtyřpru- Unikátní mimoúrovňová křižovatka, která spojí budoucí rychlostní komunikaci R se silnicí I/37 u obce Opatovice nad Labem u Hradce Králové je dokončena. Stavba je součástí rozsáhlého projektu silnice R v úseku Hradec Králové (Sedlice) Opatovice, která byla vybudována za 30 měsíců. Součástí projektu bylo i rozšíření spojnice I/37 z Hradce Králové do Pardubic v úseku Opatovice Hrobice. Investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR, finanční prostředky na stavbu poskytl Státní fond dopravní infrastruktury. Projekt výstavby úseku R Sedlice Opatovice je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Fondu Soudržnosti, v rámci Operačního programu Doprava. Jde o příspěvek v rámci Priority 2 v oblasti podpory Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T, až do 85 procent způsobilých výdajů. Podìbrady Kutná Hora Ledeè n. Sáz. Rychlostní silnice R Kudy povede R v Libereckém kraji? Už od roku 2003 vedou občanská sdružení z Českého ráje, sdružená v S.O.S. Český ráj, boj s krajskou vládou Libereckého kraje o trasu rychlostní komunikace R. Poté, co rada kraje dala doporučující stanovisko zastupitelstvu, ve kterém navrhla takzvanou severní trasu, která by měla vést přes Český ráj, spor se ještě více vygradoval. Aktivisté kraji mimo jiné vytýkají, že neseznámil občany s novou studií proveditelnosti R. Silnice má být severní alternativou přetížené dálnice D1 s kapacitou 25 až 30 tisíc aut denně a má být součástí transkontinentální rychlostní spojnice mezi Hamburgem a Istanbulem. Po dokončení bude R druhou nejdelší komunikací dálničního typu v Česku hned po dálnici D1. Liberecký kraj je zastáncem severního koridoru R. Kolín Èáslav Svìtlá n. Sáz. Humpolec 1 Jièín Havlíèkùv Brod H60 Nový Bydžov Jihlava Nová Paka H6 Chlumec nad Cidlinou Pøelouè 11 úsek Jièín (Úlibice) Hradec Králové Broumov Svitavy Mohelnice Olomouc Lipník nad Beèvou Úpice Èervený Dvùr Králové Kostelec n. Lab. Hronov Chotìboø Polná Hoøice H8 E1 Chrudim H7 E2 11 Hradec Králové Pardubice Žïár n. Sáz. Hlinsko E3 Jaromìø Holice E4 Skuteè Tøebechovice pod Orebem E5 N. Mìsto na Mor. Èeská Skalice Týništì nad Orlicí Dobruška Kostelec nad Orlicí Vysoké Mýto Náchod Nové Mìsto nad Metují Choceò Litomyšl Bystøice n. Pern. Polièka 43 Tišnov Velké MeziøíèíPouèení: Tato mapa byla zpracována v únoru Jelikož výstavbu významných dopravních komunikací ovlivòuje velké množství faktorù, které se nedají pøedem pøedvídat, jsou uvedená data pouze orientaèní. E6 Rychnov n. Knìž. E7 Svitavy Ústí nad Orlicí Žamberk Letohrad Lanškroun Èeská Tøebová E8 Moravská Tøebová Letovice Blansko 43 Boskovice M7 Zábøeh M8 Mohelnice Prostìjov Šumperk Litovel M4 46 Unièov Jeseník Šternberk Olomouc Rýmaøov km 1 Pøerov Pøedpokládaný postup výstavby a uvádìní nových úsekù do provozu Plzeňsk v letech Vrbno p. Prad. Bruntál Lipník n. Beè. 1 Krnov Vítkov Odry Hranice Jihočesk Stavby R Královehrad E5 Vysoké Mýto Cerekvice po roce ,5 km Kraj Vys Valašské Meziøíèí E6 Cerekvice Janov po roce ,3 km E7 Janov Opatovec po roce ,9 km E8 Opatovec Staré Mìsto po roce ,4 km M7 Staré Mìsto Maletín po roce ,9 km Opava M8 Maletín Mohlenice po roce ,1 km M Køelov Slavonín ,3 km 2. etapa Hradec Popis sloupcù v tabulce: Kód stavby (pro orientaci v mapì); zjednodušený název nad Moravicí stavby; orientaèní rok zahájení výstavby a uvedení stavby do provozu; délka hlavní trasy stavby (zahrnuje-li stavba více tahù, je uveden souèet dílèích délek). Fulnek H60 Úlibice obchvat ,7 km H6 Úlibice Hoøice po roce ,9 km H7 Hoøice Sadová po roce ,8 km H8 Sadová Plotištì po roce ,5 km E1 Sedlice Opatovice ,2 km E2 Opatovice Èasy po roce ,6 km E3 Èasy Ostrov po roce ,4 km E4 Ostrov Vysoké Mýto po roce ,5 km Legenda Olomouc Jihomorav Sí silnic a dálnic ke konci roku 2008 Uvedení do provozu v letech Zahájení výstavby do konce roku 2011 Zahájení výstavby po roce 2011 dálnice, rychlostní silnice silnice I. tøídy, 4pruhové, smìrovì dìlené silnice I. tøídy silnice II. tøídy hranice kraje státní hranice mìsta (nad obyv.) 8 èíslo dálnice 7 èíslo rychlostní silnice 9 èíslo silnice I. tøídy Svým rozhodnutím by kraj nechal silnici vést územím mezi dvěma oddělenými částmi Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Čtyřproudá varianta silnice přitom není dosud zanesena v územních plánech krajů ani obcí a není ani jasná konečná verze její trasy. Aktivistům vadí, že je naplánována tak, že by byla vidět z turisticky atraktivních míst Českého ráje, například ze Zlaté stezky Českého ráje, z hradu Valdštejn, zámku Hrubá Skála nebo z hradu Trosky včetně vyhlídek Skalního města. Studie posuzující vliv na životní prostředí zadané Libereckým krajem však uvádějí, že dálnice turismus v Českém ráji neohrozí, a že zničení unikátního krajinného rázu nehrozí. Stavba dálnice však nemůže pokračovat, protože odpůrci stavby mají opačný názor. Jen pár dnů po zveřejnění záměru Libereckého kraje vzniklo kolem deseti občanských sdružení, která zahájila petiční akci proti výstavbě R. Proti silnici se postavily také některé obce. S výjimkou tří obcí mezi Turnovem a Jičínem jsou všechna města i obce proti, třináct obcí Českého ráje dokonce podepsalo již před více než dvěma roky smlouvu o společném postupu proti silnici. Jejich cílem je zabránit přesouvání trasy silnice z jedné obce na druhou a tím zamezit výstavbě silnice v chráněné zóně. Budoucnost stavby je tedy stále nejasná, jisté je jen to, že spor pokračuje. Odpůrci neustávají v peticích, Liberecký kraj stále trvá na tom, že severní varianta je lepší. Na základě všech podkladů, které mám k dispozici, jsem já a Rada kraje došli k názoru, že nejlepší variantou je severní koridor. Stále se však bavíme ne o trasování, ale pouze o koridoru, doplnil Martin Sepp. infografika tah-r stav k 01

9 KARLOVARSKÝ KRAJ KN leden Karlovarský kraj úvěry nedusí Zadluženost Karlovarského kraje je v současné době velmi malá. Výsledek hospodaření kraje za rok 2009 skončil dokonce mírným přebytkem. K činí zadluženost Karlovarského kraje 27 milionů korun. Jedná se o zůstatek jistiny úvěru z roku 2005, tento zůstatek bude uhrazen v roce Celková výše úvěru je 300 milionů korun, úvěr sloužil na předfinancování a spolufinancování projektů spolufinancovaných z fondů EU v I. programovacím období. Kraj má v současné době zajištěny ještě dva úvěry, a to 1,3 milionu Kč na předfinancování a spolufinancování projektů spolufinancovaných z fondů EU ve II. programovacím období a 500 milionů korun na investiční akci Pavilon centrálního vstupu KKN a.s. Tyto úvěry nebyly k letošnímu prvnímu lednu čerpány, říká o současném stavu v kraji hejtman Josef Novotný. Úvěry kraj získává bez problémů. Probíhá standardní výběr z více přihlášených subjektů formou otevřeného řízení v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, přičemž kritériem je cena. Do již realizovaných tendrů na poskytovatele úvěru se vždy přihlásilo více uchazečů, popisuje získávání úvěrů hejtman. Kraj si úvěry bere na různě dlouhá období splatnosti. Úvěr z roku 2005 je uzavřen na pět let, dosud nerealizovaný úvěr z roku 2007 na 1,3 mld. Kč je na deset let a druhý nečerpaný úvěr z roku 2007 na 500 milionů Kč je na dobu 20 let. A na co si kraj půjčuje? Na předfinancování a spolufinancování projektů spolufinancovaných z fondů EU ve II. programovacím období, mám tím na mysli například rekonstrukce silnic s dotací ROP Severozápad, realizaci velkých projektů v oblasti školství apod. Dále na investiční akci Pavilon akutní medicíny a centrálního vstupu v karlovarské nemocnici (KKN a.s.), uvádí Novotný. ÚVĚRY SI BEROU I MUNICIPALITY Podle hejtmana Josefa Novotného využívá kraj peníze z úvěrů především na předfinancování a spolufinancování projektů placených z fondů EU. foto: redakce Také krajské město Karlovy Vary má v současné době úvěry. Město využívá úvěry výlučně pro strategické investice. V současné době splácíme jeden úvěr, který byl použit na stavbu multifunkčního centra KV Areny, nesplacená jistina úvěru je 560 mil. Kč, roční splátky 40 mil. Kč. Dále máme připraven úvěrový rámec ve výši 0 mil. Kč na předfinancování evropských projektů letošního roku, který však nemusíme využít celý a zatím z něj nečerpáme, říká o těchto úvěrech tiskový mluvčí Jan Kopál. Město vypisuje výběrová řízení na veřejnou zakázku poskytnutí úvěru, s cílem vybrat ty nejvýhodnější podmínky. Řízení na oba výše zmíněné úvěry vyhrála Komerční banka. Úvěry získávají Karlovy Vary snadno. V obou případech případech se do otevřeného výběrového řízení přihlásil dostatek uchazečů, kteří městu úvěr nabídli. Úvěr na multifunkční centrum KV Arena má splatnost 15 let, splatnost případného úvěru čerpaného z připraveného úvěrového rámce na evropské projekty je 3 roky prostředky vložené do předfinancování evropských projektů se nejpozději po jejich dokončení vrátí. Region soudržnosti NUTS II Severozápad, z jehož regionálního operačního programu jsou mnohé projekty spolufinancovány, navíc nedávno přislíbil, že bude realizované projekty proplácet již po etapách, ne až po celkovém dokončení projektu. Je tedy pravděpodobné, že úvěrový rámec nebude město muset využít v jeho plné původně plánované výši, doplňuje k těmto úvěrům mluvčí. Krajské město tak čerpá úvěry především na strategické rozvojové investiční projekty a evropské projekty. Jmenovitě jde tedy o stavbu multifunkčního objektu KV Areny již dříve čerpaný úvěr, současný, ještě nečerpaný úvěrový rámec bude sloužit k předfinancování evropských projektů, ke kterým patří parková úprava dosud nevyužitého meandru řeky Ohře na pomezí Tuhnic, Dvorů a Rybář, vybudování nového plaveckého bazénu s deseti plaveckými drahami v tuhnickém areálu, modernizace sportovního areálu Rolava, kde vznikne rekreačně sportovní areál pod širým nebem v části Rybáře s přírodním koupalištěm a zpevněnou sportovní dráhou, ale také revitalizace panelových sídlišť ve Staré Roli, kde město obnoví veřejná prostranství zeleň, chodníky, místní komunikace, parkovací místa, dětská hřiště, odpočinková místa a podobně. Jana Bartošová S velkou finanční ránou se bude muset zřejmě vypořádat Karlovarská krajská nemocnice. Kontroloři zjistili nesrovnalosti mezi projektem na rekonstrukci některých pavilonů, na které nemocnice dostala dotaci, a skutečností. Nemocnice by měla vrátit státu dvaadvacet milionů korun a zhruba stejně velkou částku by měla zaplatit jako penále. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout po prošetření začátkem léta. Mluvčí nemocnice potvrdil některá pochybení, podle jeho slov ale 99 % dotace bylo řádně proinvestováno a vyúčtováno. Karlovarský kraj zveřejnil na svých stránkách odkaz na přehled aktuálních sněhových podmínek v kraji. Lyžaři a další milovníci zimních sportů tak mohou zjistit, jak to právě vypadá na Božím Daru, Klínovci, Perninku, Abertamech a Nových Hamrech. Bohužel, než se prokliká složitou cestou, možná bude i po sněhu Slušná sledovanost na to, že vysílá úřad. Tak by se jednoduše daly zhodnotit údaje, které říkají, že v roce 2009 si téměř tři tisíce lidí naladily online přenos jednání krajského zastupitelstva. Zaregistrovali jsme připojení, ale vzhledem k tomu, že z jedné adresy mohlo přenos sledovat více uživatelů, je jejich konečný počet s velkou pravděpodobností ještě vyšší, konstatoval náměstek hejtmana Jaroslav Borka. ÚSTECKÝ KRAJ I přes zadlužení si kraj udržuje dobré hospodaření Také Ústecký kraj, stejně jako naprostá většina ostatních, není bez zadlužení. Z hlediska všech krajských samospráv se ta ústecká řadí k průměru co do objemu vypůjčených peněz. Přesto si kraj podle podzimních průzkumů drží dobré provozní hospodaření. Z klasických stamilionových úvěrů si vzal Ústecký kraj zatím dva. Oba dva na 700 milionů korun. Poprvé si kraj půjčil už v roce Důvodem byla především potřeba spolufinancovat projekty, které dotuje Evropská unie. Ústecký kraj je jedním z mála krajů, které nevyužívají služeb Evropské investiční banky. Důvodem je zřejmě rychlost, protože tuzemské banky někdy poskytují rychlejší vyřízení půjčky než EIB. Úvěr z roku 2006 dostal kraj od České spořitelny. Peníze z úvěru, které kraj vyčerpal do konce roku 2008, byly použity především pro oblast dopravní infrastruktury. Část peněz obdržela Správa a údržba silnic na opravy komunikací, část byla použita na výstavbu či rekonstrukce důležitých dopravních staveb. Mezi ně patřila například silnice z Ústí nad Labem do Děčína nebo silnice z Křímova do Vejprt. V Litoměřicích pak byla vybudována okružní křižovatka a v Rumburku, Libochovicích a Libočanech byly opraveny důležité mosty. Z úvěru bylo k poslednímu prosinci loňského roku nesplaceno 280 milionů korun. Definitivně má být tento úvěr splacen do konce roku DRUHÝ ÚVĚR JE PROTIKRIZOVÝ K dalšímu úvěru kraj přistoupil v loňském roce. V minulém roce jsme si vzali úvěr 700 milionů korun, který jsme rozložili do dvou let 2010 až Tímto úvěrem chceme vykrýt schodky, které nastaly v důsledku ekonomické krize a s tím spojeným daňovým výpadkem, řekl Krajským novinám radní pro oblast ekonomiky Pavel Kouda. A není se čemu divit. Ústecký kraj se potýká s velkým příjmovým výpadkem, který se blíží částce třičtvrtě miliardy korun. Peníze z tohoto nového úvěru půjdou s velkou pravděpodobností také hlavně do dopravní infrastruktury. V Ústeckém kraji se ovšem značné pozornosti těší také sektor školství. Je tedy pravděpodobné, že hodně peněz půjde i do něj. Myslím, že oblast dopravy je skutečně asi nejnákladnější oblastí vůbec. Nicméně s úspěchem se setkávají i některé příspěvkové školské organizace jako například konzervatoř v Teplicích, dodává radní Kouda. Tento protikrizový úvěr bude podle vedení kraje splacen do konce roku DALŠÍ ÚVĚRY UŽ NEJSOU V PLÁNU Mimo tyto dva klasické úvěry kraj využívá ještě takzvaný úvěrový rámec. Z toho je podle krajských údajů k dispozici téměř 1,4 miliardy korun. To jsou peníze, které kraj používá právě na předfinancování projektů, které dotuje EU. Nejedná se tedy o klasickou formu zadlužení, kdy jistina je splácena z vlastních zdrojů kraje, ale splácí se z dotace ze státního rozpočtu ve výši státního a evropského podílu realizovaných projektů a tedy není zatěžován rozpočet kraje v následujících letech. Vlastní podíl kraje na projektech je hrazen z vlastních zdrojů, sdělila Krajským novinám hejtmanka Jana Vaňhová. Úvěrový rámec bude z dotace splácen až do konce roku Další úvěry už přitom podle radního Koudy nejsou v plánu. Přestože finanční okolnosti budou v tomto roce obtížnější než kdy jindy, kraj podle něj sestavil střízlivý rozpočet, který odpovídá závažnosti situace. Myslím, že rozpočet už je odsouhlasen, je nějak postaven a pokud se budeme držet toho na čem jsme se dohodli a co odsouhlasilo zastupitelstvo, tak by už žádný další úvěr neměl přijít. Nicméně rozhodnutí o úvěru je většinou politické rozhodnutí, takže to nechci úplně předjímat. Solidní hospodaření kraje potvrdila i zpráva ratingové agentury Moody s International z listopadu loňského roku. Podle ní si kraj drží velmi vysokou úvěrovou způsobilost s nejvyšší schopností splatit krátkodobý přednostní, nezajištěný dlužný závazek. Filip Appl Že se kraj snaží věnovat velkou měrou školství, dokládá i rekonstrukce známého ústeckého gymnázia v Jateční ulici. zdroj: Přes osmnáct tisíc hodin věnovali železniční modeláři stavbě železničního modelu Ústeckého kraje, který byl za účasti hejtmanky Jany Vaňhové slavnostně otevřen v Království železnic na pražském Smíchově. Jedná se o první stavbu druhé etapy projektu obřího železničního modelu České republiky. Ještě během letošního roku by měl přijít na řadu Karlovarský a Plzeňský kraj. Model Ústeckého kraje má 54 metry čtvereční. Ústecký kraj bude mít svého sportovce na zimní olympiádě ve Vancouveru. Na prestižní sportovní podnik se kvalifikoval student SOŠ služeb a SOU Kadaň Luboš Jíra, který bude soutěžit na saních. Dosud reprezentoval ČR v juniorech. Jeho parťákem na saních bude Matěj Kvíčala z Libereckého kraje. Ústecký kraj chce motivovat žáky základních škol k výběru studia řemeslných oborů. Sloužit by k tomu měl projekt Život s řemeslem, který kraj představil v lednu. Projekt počítá se stipendijním programem pro žáky středních škol ve vybraných oborech vzdělávání. Motivačním programem by měly být podporovány obory čalouník, instalatér, klempíř, obkladač, pokrývač, zedník, řezník a další.

10 10 KN leden 2010 INZERCE

11 ČESKÁ REPUBLIKA KN leden Česká republika tajemná S pověstmi, legendami nebo nějakým tím tajemstvím je spjatá celá řada míst v České republice. Jestli máte rádi všechno, co má příchuť esoteriky, vypravte se na některé z nich. Nabídka je totiž opravdu bohatá. Praha plná pověstí Golem, Čertův sloup, Faustův dům Na půdě Staronové synagogy je údajně ukryt Golem - mohutná bytost z hlíny, kterou podle legendy stvořil rabi Löw, aby ochraňovala židovské město. Golem je neodmyslitelně spjat s tajuplnou atmosférou starobylé Prahy (www. synagogue.cz). Vyšehrad je další místo opředené pověstmi. K nejznámějším patří ta o kněžně Libuši, která ze svého sídla na Vyšehradě věštila budoucí slávu Prahy, další pověst zase vypráví o bájném koni Šemíkovi a jeho skoku z vyšehradské skály. Milovníci tajemna by na Vyšehradě určitě neměli přehlédnout Čertův sloup. Tak se říká třem sloupům, které stojí tak, že připomínají pyramidu. Najdete je v Karlachových sadech, neví se přesně, k jakému účelu sloužily a podle pověsti je sem přinesl ďábel (www.praha-vysehrad.cz). Zvláštní věci se prý kdysi děly i ve Faustově domě na Karlově náměstí 40. K této budově se váže legenda o Faustovi. Tento šarlatán a magistr černých umění upsal svou duši ďáblu, jenž ho odnesl do pekel právě z tohoto domu. Otvor ve stropě, který tu poté zůstal, se pak dlouho nedařilo žádným způsobem zazdít. Dnes je tu lékárna (www.faustuvdum.cz) Strašidelné muzeum i procházky S legendami je spojena celá řada pražských památek. Ty nejzajímavější pověsti i strašidla staré Prahy na vás čekají v muzeu Mysteriae Pragensis (http://www.ghostmuseum.cz). Tematické procházky věnované tajemnu a strašidlům nabízí např. Pražská informační služba (www.prague-info.cz), další najdete třeba na com/cz/ghost. Český Krumlov Co ukrývá jezírko? Také další město Unesco, Český Krumlov, je opředené pověstmi. Váží se k domům, kostelům i k zámku. V něm žila v 15. století paní Perchta z Rožmberka označovaná jako Bílá paní, jejíž duch obchází rožmberské hrady a zámky a zjevuje se v okamžiku, kdy má dojít k nějakým významným událostem (www. castle.ckrumlov.cz). Podle další z pověstí je zase na ostrůvku jezírka v zámecké zahradě ukrytý poklad, který střeží víly s trpaslíky, a v domě na Náměstí Svornosti, kde je dnes infocentrum, se zase čas od času objevuje duch hostinského. Více o českokrumlovských legendách se dozvíte během prohlídek, které jsou věnované právě jim. (např. prohlídka Krumlovská Mystéria nebo Mýty a legendy Informace o městě najdete na Litomyšl Pět tajemných G V Litomyšli se vypravte na zámek. Záhadou zůstává obraz, který je k vidění z druhého nádvoří ve výšce na úrovni druhého patra. Je na něm muž, nad jehož hlavou je namalováno pět G. Pověst praví, že kdo jejich smysl uhodne, rozluští i to, kde je ukrytý poklad. Nikdo z návštěvníků zatím tento zapeklitý kvíz nerozlousknul. (www.zamek-litomysl.cz) Obraz s pěti G vám ukáže průvodkyně během prohlídky zámku. Záhady ovšem nejsou zdaleka to jediné, proč sem jet. Celý zámecký areál je na seznamu UNESCO. Hrad Houska Nejzáhadnější místo v Česku V anketě turistického serveru agentury CzechTourism html zvítězil hrad Houska jako nejzáhadnější, nejmystičtější a pověrami nejvíce opředené místo v České republice. Podle legendy byl hrad vybudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla. Podle jiné legendy se na Housce zjevuje postava v černé mnišské kápi, která sleduje opovážlivce, kteří by snad hrad chtěli navštívit v noci. Další záhada se vztahuje k fotografování. Fotky z Housky prý nikdy dobře nevyjdou. Tím ale tajemno na hradě Houska, který najdete na Kokořínsku, zdaleka nekončí. (www.hradhouska.cz a Pálava Pověstmi opředená Chráněná krajinná oblast Pálava patří k nejatraktivnějším místům jižní Moravy. Čekají tu na vás krásná vápencová skaliska, malebné louky i les, zříceniny hradů a spousta pověstí. Tak třeba Kočičí skála (mezi Mikulovem a Klentnicí) prý skrývá poklady, které hlídají trpaslíci a víly. Milovníci záhad by sem měli vyrazit o velikonoční neděli to se totiž skála, jak praví pověst, otevírá. Město Mikulov je jedním z výchozích bodů pro výlety na Pálavu. Ve sklepení pod mikulovským zámkem bude výstava nazvaná Tajemné sklepení. Spatříte tu postavy z pálavských a mikulovských pověstí a všechny v životní velikosti. Dozvíte se více o záhadách zřícenin Děvičky a Sirotčí hrádek, o vodnících a čarodějnicích Výstava začne v květnu nebo červnu (bude upřesněno) a potrvá až do září. (www.mikulov.cz/cz) Znojmo Do labyrintu chodeb Při putování po tajemném Česku se stavte i v jihomoravském Znojmě. Zdejší podzemí, to je labyrint navzájem se proplétajících podzemních chodeb o celkovém rozsahu 27 kilometrů. Prohlídková trasa má pohádkové až hororové ladění. Spatříte tu pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály či vězeňské kobky. (www.znojmocity.cz) Holašovice Jihočeské Stonehenge Vesnice Holašovice je zapsaná do seznamu UNESCO, to ovšem není jediný důvod, proč sem jet. Zhruba 400 metrů na východ od vsi najdete totiž kruh vytvořený z obřích kamenů, kterému se říká jihočeské Stonehenge. Jde o napodobeninu megalitické prehistorické stavby, která tu vyrostla v roce Místu je přičítána silně pozitivní energie. Stavba čítající celkem 26 kamenů se nachází se na soukromém pozemku a je volně přístupná. (www.holasovice.eu a Velký Blaník Po stopách rytířů Pověstmi je opředená hora Velký Blaník (kousek od Vlašimi). Nejznámější je pověst o bájných blanických rytířích, kteří odpočívají uvnitř hory. Až českému národu bude nejhůře, vyjedou rytíři z hory a pomohou. Malebný kraj kolem Blaníku je oblíbeným cílem výletů. Projet ho můžete i na kole - po cyklostezce nazvané příznačně Po stopách blanických rytířů. (www. blanicti-rytiri.cz) Jeseník i Rakovnicko Záhadné kameny Na Rakovnicku spatříte v lese až stovky metrů dlouhé, rovnoběžné linie z kamenů různých velikostí. Dosud se nepodařilo objasnit, k čemu tyto Kounovské kamenné řady sloužily. Provede vás tudy naučná stezka. (www. rakovnicko.info, jdete na Turistické oblasti a Džbán). Petrovy kameny v Hrubém Jeseníku byly zase za čarodějnických procesů v 17. století označovány jako dějiště čarodějnických sletů. Eva Tajanovská, CzechTourism NUTS II SEVEROVÝCHOD ROP Severovýchod patří k nejúspěšnějším operačním programům Z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (dále ROP Severovýchod) čerpají dotace na své projekty sledující dopravní infrastrukturu, rozvoj měst a obcí, cestovní ruch či podnikatelské prostředí obce, města, kraje a další subjekty, které působí v severovýchodních Čechách. Podle prosincových informací z ministerstva financí patřil právě ROP Severovýchod z hlediska čerpání evropských dotací k nejúspěšnějším ze všech operačních programů v České republice. Tento výsledek nás samozřejmě těší, protože ukazuje na rozvoj regionu, říká předseda Regionální rady Radko Martínek a pokračuje: Zlomový bude pro žadatele ale letošní rok. V jeho první polovině totiž chceme vyhlásit všechny velké výzvy. Uvažujeme také o přeskupení prostředků, aby se vyhlásila ještě alespoň jedna výzva zaměřená na rozvoj měst. Ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád k tomu dodává: Už dnes je jasné, že s ukončením programu by měly být veškeré prostředky vyčerpány a zbudou pouze ty, které tvůrci projektů z různých důvodů vrátí. Jaký tedy byl rok 2009 z pohledu Regionální rady spravující regionální evropské dotace plynoucí do Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje? Určitě dynamický - s 5 vyhlášenými koly výzev, 157 schválenými projekty a jejich dotacemi, které přesáhly 3,7 miliardy korun ze strukturálních fondů Evropské unie, a třemi schválenými Integrovanými plány rozvoje měst (dále IPRM) s dotací dosahující téměř 1,5 miliardy korun z unijních fondů. Kromě IPRM loni největší dotace plynuly na rozvoj regionálních silnic a měst. Ke konci roku 2009 tak bylo prostřednictvím ROP Severovýchod vyplaceno příjemcům dotace více než 2,5 miliardy korun z evropských fondů, bilancuje Zdeněk Semorád. Plán předpokládaných výzev na rok 2010 je zveřejněn na webu Regionální rady v sekci Výzvy a dokumenty/ Plán výzev. (ej) PR

12 12 KN leden 2010 LIBERECKÝ KRAJ Do Bedřichova se vypravil hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. Tady se seznámil s výsledky výstavby lyžařského areálu a starosta Bedřichova Petr Šmaus ho informoval o výstavbě pomníku horolezcům, kteří před čtyřiceti lety zemřeli v peruánském Huascaránu. Pomník v symbolické podobě kamenného mužíka, který od nepaměti v horách ukazoval návštěvníkům cestu, chceme slavnostně otevřít kolem data 40. výročí tragédie, která se stala 31. května 1970, řekl Petr Šmaus. Od poloviny ledna budou k dostání vstupenky na Hejtmanský ples Libereckého kraje. Ten se uskuteční 5. března v Parkhotelu v Novém Boru. Zdejší obyvatele to určitě potěší, neboť kvůli finančním úsporám zrušila místní radnice tradiční Ples měst. Hasiči v Libereckém kraji mají novou, velmi užitečnou hračku. Každé ze čtyř okresních velitelství má k dispozici termokameru, která dokáže změřit teplotu sledovaného objektu. Tím usnadní záchranářům vyhledání ohnisek požárů nebo lidí ztracených v terénu. Cena jedné kamery je přibližně čtvrt milionu korun, čtyři kamery hasičům koupil Liberecký kraj. Liberecký kraj si půjčil na stavbu mostů V situaci celosvětové ekonomické a finanční krize se Libereckému kraji podařilo udržet financování kraje a nemusel jej zadlužit ani jedinou korunou. Naopak v průběhu roku bylo umořeno 120 milionů dluhů, jejichž vznik přisuzuje vedení kraje předchozím vládám. Přes propad příjmů se podařilo udržet se nad vodou krajské příspěvkové organizace, zejména sociální zařízení. Těm totiž chybělo oproti roku milionů ze státního rozpočtu. Znamenalo by to, že by mohly fungovat jen zhruba první tři nebo čtyři měsíce, řekl tiskový mluvčí Jiří Langer. Dofinancovali jsme je z rezerv vlastního rozpočtu nenávratnou půjčkou 41 milion korun, dodal. Největší podíl na vzniku krajského dluhu mají klíčové stavby dopravní infrastruktury. Zastupitelstvo Libereckého kraje odsouhlasilo záměr na vzetí si úvěru na mosty. Je třeba však rozlišovat úvěry, které se spotřebují, a úvěry, které investujeme do majetku. Pokud bychom si ten úvěr nevzali, zbude nám druhá možnost zavírání některých mostů, které jsou v havarijním stavu, což by zřejmě vedlo k jejich uzavření a k uzavření i příslušné silnice. Není to tedy tak, že bychom si museli brát úvěr na financování provozu školství, sociálních služeb anebo zdravotnictví, uvedl hejtman Stanislav Eichler. Největší podíl na dluzích kraje má pět klíčových projektů. Je to revitalizace pozemních komunikací na území Libereckého kraje, kde schválilo zastupitelstvo kraje smlouvu o poskytnutí úvěru formou úvěrového rámce do výše 750 milionů korun s čerpáním od uzavření smlouvy do Dalším jsou finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury na předfinancování projektů spolufinancovaných z fondů EU. Tady schválilo zastupitelstvo smlouvu se SFDI o poskytnutí finančních prostředků na předfinancování projektů spolufinancovaných z EU se skutečným čerpáním v roce 2008 ve výši 171 milion korun. Dalšími projekty jsou výkup pozemků Libereckých výstavních trhů od statutárního města Liberec a rekonstrukce krajského sídla. Na pozemky zastupitelé schválili půjčku ve výši 63 milionů korun, směnka za rekosntrukci již byla splacena v loňském roce. Posledním významným podílem na krajském dluhu je převzatý úvěr za Krajskou nemocnici Liberec na výstavbu a rekonstrukci stravovacího provozu v objektu nemocnice, který dělá necelé 194 miliony. RADĚJI OPATRNÝ ROZPOČET Vzhledem k propadu příjmů musel i Liberecký kraj přijmout některá opatření, která se s příjmovým deficitem vyrovnají. Rozpočet Libereckého kraje na rok 2010 postavil proto kraj tak, aby si nemusel brát žádné další půjčky. Rozpočet, který zastupitelstvo schválilo v prosinci 2009, je podle hejtmana připraven velmi opatrně a zodpovědně. Možná je i trochu při zdi, ale určitě se s jeho plněním v roce 2010 vyrovnáme, dodal. Ani v Libereckém kraji nepřisuzují zdravotnickým poplatkům, které kraj pacientům proplatil, negativní vliv na zadluženost Z krajských úvěrů vznikl v liberecké nemocnici nový stravovací provoz kraje. Pacientům v krajských zdravotnických zařízeních kraj vydal v roce 2009 přibližně 20 milionů korun a žádné problémy v rozpočtu to podle Langera nezpůsobilo. Naopak, nevyčerpaných 12 milionů Kč bylo investováno do nových přístrojů v krajských zdravotnických zařízení, dodal Langer. Ve spolupráci s ostatními kraji se snažíme o legislativně čisté řešení, aby ministerstvo vnitra nemuselo vztyčovat výstražný prst. Nakonec Liberecký kraj není mezi těmi, se kterými ministerstvo vnitra hodlá zahájit správní řízení. Se zdravotnickými poplatky tedy počítáme i v příštím roce, předpokládáme však, že nejpozději po květnových volbách dojde k definitivnímu zrušení takzvaných regulačních zdravotnických poplatků, dodal hejtman k tématu zdravotnických poplatků. Michal Tillgen zdroj: Krajská nemocnice KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Pětadvacet milionů korun, takový je účet za čtyřdenní sněhovou kalamitu v Královéhradeckém kraji. Sypače a pluhy krajských silničářů najezdily sto tisíc kilometrů a na silnice vysypaly tři a půl tisíce tun soli. Ovšem účet za sněhový příval v kraji není ještě konečný, protože k silničářům ještě putují faktury externích dodavatelů. Na čtyřicet milionů vyšel Královéhradecký kraj rok proplácení regulačních zdravotnických poplatků. V průběhu jedenácti měsíců loňska zaplatil kraj za své občany necelých sedmatřicet milionů, za leden počítá s náklady ve výši zhruba tří milionů. Celkově se loni v kraji na poplatcích vybralo přes 55 milionů korun. Začátkem letošního roku zahájilo s krajem správní řízení ministerstvo vnitra, kterému se způsob proplácení poplatků nelíbí. Vicehejtman kraje Vladimír Derner nechce spolurozhodovat o pokutě kraji od antimonopolního úřadu. Ten chce trestat za předražený a pochybně nakoupený nábytek pro nové sídlo kraje. Derner zakázku bývalého vedení kraje jako opoziční zastupitel kritizoval a nyní se chce vyhnout tomu, že by byl nařčen z podjatosti. Jako předseda škodní komise kraje požádal hejtmana o možnost neúčastnit se projednávání celé věci. Další zadlužování už nebude, míní hejtman Královéhradecký kraj má poměrně velký dluh. Podle dostupných informací musí splácet kolem tří miliard korun a řadí se tak mezi kraje s největším dluhem v zemi. Kraj používá půjčené peníze zejména na investice a spolufinancování projektů, které dotuje Evropská unie. Značnou část dluhu tvoří také splátky za pořízení sídla krajského úřadu. Tři miliardy, které kraj dluží jsou rozloženy do několika úvěrů. Klasické úvěry tvoří podle hejtmana Lubomíra France 1,4 miliardy z této částky. Po minulé vládě jsme zdědili 900 milionový úvěr, který teď začínáme splácet. V loňském roce jsme si pak vzali další, tentokrát půlmiliardový úvěr na dofinancování investic z evropských peněz. Pokud budeme do dluhů počítat i leasing sídla kraje, tak ta částka vystoupá někam k třem miliardám, řekl Krajským novinám hejtman. Specifickým dluhem kraje je leasing, který má kraj na své nové sídlo. Ten zatěžuje kraj dlužnou částkou ve výši 1,5 miliardy korun. Záměr schválilo krajské zastupitelstvo již v roce Přímé náklady dosáhly částky 1,08 miliardy korun. Kraj vložil do nákladů 480 milionů z přebytků hospodaření a tím snížil finanční dopady akce. Objekt kraj převezme až po dvaceti letech - po úplném dofinancování. Zde však nejde o dluh ve smyslu dluhové služby kraje (metodika MF ČR), nýbrž o dlouhodobý finanční závazek rozvržený do období dvaceti let, upřesňuje podmínky smlouvy Pavel Bradík. Oba dva klasické úvěry nejsou od Evropské investiční banky. To je mezi českými kraji, které právě ve většině případů EIB využívají, neobvyklé. Poslední úvěr v hodnotě půl miliardy korun byl například od České spořitelny, dodal hejtman Franc. SPOR O DLUH Může za dluhy bývalá krajská vláda pod vedením Pavla Bradíka z ODS, nebo to má na svědomí především stávající koalice pod vedením Lubomíra France z ČSSD? To je typické téma častých slovních přestřelek mezi občanskými a sociálními demokraty. Hejtman Lubomír Franc se však snaží situaci uklidnit s tím, že úvěru bylo nejspíš potřeba. Je pravda, že platíme úvěr po minulé samosprávě. Nicméně ten byl vhodně využit na financování projektů v oblasti infrastruktury, která jakékoliv peníze navíc zoufale potřebuje, upřesňuje hejtman. Přísnější k ODS však byl vicehejtman Vladimír Derner. Ten se ostře ohradil proti výrokům ODS, Peníze z úvěrů jdou v kraji mimo jiné i na nejrůznější rekonstrukce silnice. že stávající samospráva ráda žije na dluh. Realita v Královéhradeckém kraji je ale taková, že současná koalice pod vedením levicové sociální demokracie musí vymazávat dluhy z nezodpovědného hospodaření předchozí koalice vedené pravicovou ODS, prohlásil Derner. Bývalý hejtman Pavel Bradík se proti takovým výrokům ohrazuje a poukazuje, že půjčky, které jeho vláda připravila, tak jako tak dokončilo nové vedení. Kraj se skutečně rozhodl v roce 2005 vzít si úvěr ve výši 900 milionů korun. Tento úvěr byl také čerpán v roce 2006, 2007 a 2008 v celkové výši 745 milionů korun. Nové vedení kraje pak z tohoto úvěru čerpalo částku ve výši 155 milionů. korun, dodává Bradík a poukazuje na nesmyslnost informací, že jeho vláda může za zadlužení ve výši tří miliard. PENÍZE JDOU NA SPOLUFINANCOVÁNÍ Především spolufinancování a také předfinancování projektů, které kraj zajišťuje z peněz Evropské unie, jsou hlavními důvody k půjčkám. A jaké projekty se těchto peněz například dočkaly? Kromě celé řady zdroj: silničních staveb, které obvykle spolknou nejvíce peněz, to byla také například průmyslová zóna Solnice, do které šly peníze z prvního zmíněného úvěru. Do budoucna už se krajská samospráva nechce dál zadlužovat. Celá naše finanční politika se odvíjí od toho, že do konce volebního období se už žádný další úvěr brát nebude. My jsme rozpočet roku 2010 udělali velmi střízlivě tak, aby byly zajištěny základní potřeby kraje a nebylo nutné si dál půjčovat, dokončuje hejtman. Filip Appl

13 podnikání z veřejných rozpočtů, která by skými státy. I evropské fondy toto pravidlo í výjimky vyplývající ze smlouvy o založení vá výjimka, pravidlo de minimis aj.). rojekt tzv. zakládá nedovolenou veřejnou ýjimka. Projekty zakládající a nezakládající ůsobem financování. Projekty zakládající ČESKÁ REPUBLIKA KN leden Kulatý stůl o dalším směřování cestovního ruchu hrazeno nižší procento nákladů a svůj zisk Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška zahájil na brněnském veletrhu Regiontour 2010 u kulatého stolu diskuzi o cestovním ruchu a jeho možných variantách východisek z krize. Dalšími tématy diskuze na téma Společně proti krizi bylo využívání evropských fondů pro rozvoj cestovního ruchu, problematika daně z přidané hodnoty, Národní program podpory cestovního ruchu a nově připravovaný projekt CzechQuint. S ministrem u kulatého stolu diskutovali Milada Emmerová, místopředsedkyně Asociace krajů ČR, Pavel Kosař, ředitel České centrály cestovního ruchu Czechtourism, Viliam Sivek, předseda Asociace cestovních kanceláří ČR, Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje, Martin Plachý, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj, Jitka Fatková, ředitelka Odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj a Marta Sargánková, ředitelka Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. Je potřeba hovořit o současných problémech v cestovním ruchu a hledat společně účinná opatření. Část řešení představuje soustředěná podpora státu, dopad krize však může snížit také hlavně aktivita podnikatelů. Právě pro ně má naše ministerstvo připraveno nové produkty, které mohou pro zvýšení kvality cestovního ruchu využít, uvedl v úvodu ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Jedním z pomocných finančních nástrojů pro rozvoj cestovního ruchu jsou evropské fondy. Především jsou tu regionální operační programy, které skýtají asi největší možnost jak podpořit cestovní ruch, dále je to Integrovaný operační program, jehož řídícím orgánem je ministerstvo pro místní rozvoj, jsou to programy přeshraniční spolupráce a nakonec i Program obnovy venkova, který je rovněž v gesci našeho ministerstva, řekl v této souvislosti Rostislav Vondruška a dodal: Evropské fondy nejsou zcela určitě jediným receptem na cestu z krize. Kromě evropských peněz lze využít zdroje rezortní a rovněž finanční prostředky krajské, resp. municipální. CESTOVNÍ RUCH PRO VŠECHNY Ministerstvo pro místní rozvoj cítí potřebu stimulovat podnikatelský sektor v cestovním ruchu, a proto se rozhodlo znovu naplnit penězi již schválený a Bruselem notifikovaný Národní program podpory cestovního ruchu pro rok Alokovalo do něj 100 milionů korun, což je, dle vyjádření ministra, opravdové maximum v současné situaci, kdy celkový rozpočet ministerstva pro místní rozvoj byl v porovnání s loňským rokem zkrácen zatím o 15 %. Tématem tohoto programu je sociální cestovní ruch, název vycházející z bruselského Social Tourism. Výstižnějším názvem by ovšem bylo cestovní ruch pro všechny, kdy produkty, které normálně na trhu mají být, existují a jsou upraveny nebo jsou připraveny nové pro takové skupiny obyvatelstva, pro které výdaje na turismus nejsou prioritou, je to pro ně zbytná položka, ať to jsou rodiny s malými dětmi, senioři nebo lidé nějak handicapovaní, vysvětlil ministr. Smyslem programu je, aby jednak podnikatelé nalezli nové segmenty a zároveň se umožnilo zmíněným skupinám obyvatel zúčastnit se cestovního ruchu. Podrobnější informace k Národnímu programu podpory cestovního ruchu zmínila ve svém diskuzním příspěvku Jitka Fatková, ředitelka Odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj: Odhaduji, že na začátku února budeme vyhlašovat zmiňovaný podprogram na sociální cestovní ruch s názvem Cestovní ruch pro všechny. Maximální hranice uznatelných nákladů, resp. rozpočtu projektu, je od jednoho milionu do 5 milionů korun. Dotace bude ve výši 50 % na produkty v oblasti cestovního ruchu včetně marketingu a do 20 % rozpočtu potom budeme ještě pokrývat náklady na vybudování drobné infrastruktury, jako jsou bezbariérové vstupy, dětská hřiště, bazény atd. V rámci Integrovaného operačního programu chystá ministerstvo pro místní rozvoj nejpozději na červenec letošního roku druhou výzvu prioritní osy Národní podpora cestovního ruchu, kde usiluje o to, aby oprávněnými žadateli byly kromě nestátních neziskových organizací a zájmových sdružení právnických osob i svazky měst a obcí. PRODUKTOVÁ NABÍDKA KRAJE Přístup krajských reprezentací k rozvoji cestovního ruchu v českých a moravských regionech komentoval hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola slovy: Samozřejmě si umím představit, že by mohly existovat další programy, které by vycházely vstříc regionům, obcím a svazkům obcí, ale samozřejmě všichni víme, v jaké realitě se nacházíme. V našem kraji jsme vycházeli z číselných údajů, které nám vykázaly meziroční pokles návštěvnosti regionu o více než 4 %, a to už v letech 2007 a 2008, a zamýšleli jsme se na tím, jaká by tedy měla být koncepce rozvoje cestovního ruchu v nějakém střednědobém horizontu. Vytvořili jsme strategii, na níž se podíleli i ti, kdo celé problematice, podle našeho názoru, rozumí velmi dobře, tedy zástupci asociace hotelů a restaurací, podnikatelé z oblasti cestovního ruchu a představitelé CzechTourismu. Prioritu v naší strategii hraje produktová nabídka, to znamená, že chceme našim návštěvníkům nabízet produkty, které mohou od Jihočeského kraje očekávat. Tedy, kdo má zájem o cykloturistiku, měl by dostat ucelený produkt cykloturistické nabídky. Kdo si chce přijet do jižních Čech v zimě zalyžovat, zrekreovat se, kdo chce přijet za pivní turistikou, lázeňskou turistikou, měl by dostat tento ucelený produktový balíček služeb v rámci celého kraje. STANDARDY KVALITNÍCH SLUŽEB Rada Asociace krajů ČR jednala v Brně Hejtmani vyzvali vládu k inventuře čerpání peněz z EU Čerpání evropských dotačních programů bylo jedním z hlavních témat jednání Rady Asociace krajů České republiky, které se konalo na brněnském výstavišti v rámci veletrhu cestovního ruchu Regiontour. Hejtmani vyzvali vládu k inventuře jednotlivých operačních programů spravovaných příslušnými ministerstvy. O postavení cestovního ruchu v hospodářském systému České republiky hovořil Martin Plachý, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj. Ze statistik totiž vyplývá, že řada lidí, kteří navštívili Českou republiku, už do naší země znovu nepřijíždí, nemají důvod se vracet. Nemůžeme totiž nabízet pouze krásná historická města a nádherné památky, ale především kvalitní služby, které mají takovou úroveň, na kterou jsou lidé, kteří cestují po celém světě, zvyklí. Příkladem nám mohou být zavedené standardy kvality služeb v sousedních zemích jako Rakousko a Německo, ale i Maďarsko, prohlásil Martin Plachý a dodal: Myslím si, a občas to tak opravdu vypadá, že cestovní ruch je v České republice popelkou, že se vůbec nedoceňuje jeho přínos. Když vezmeme několik údajů, tak 3 % HDP vzniká v cestovním ruchu, podle oficiálních statistik 4 % práce schopné populace pracuje v turismu. Zapomíná se na to, kolik lidí se nepřímo podílí na cestovním ruchu, udává se dvojnásobek až trojnásobek, to znamená, že cestovní ruch je velice významné odvětví našeho hospodářství a myslím si, že u nás nemá dostatek pozornosti, což se budeme snažit určitě změnit. Posun lze podle něho zaznamenat rovněž v činnosti jednotlivých krajů: V mnoha ohledech se zlepšila pozice krajů, které si uvědomují roli foto: Miloš Spáčil cestovního ruchu, protože v některých oblastech České republiky vytváří cestovní ruch až 30 % HDP a je určitě nejvýznamnějším odvětvím. Je dobře, že snaha a iniciativa z krajů přichází a doufám, že bude pokračovat. Mnohdy je ale problémem, že my sice investujeme na regionální úrovni hodně peněz do propagace, ale chybí zde to podstatné, tedy kdo bude realizovat konkrétní obchod, kdo nabídne ubytovací kapacitu, a tady já osobně postrádám daleko větší provázanost na této úrovni mezi podnikatelskou skupinou v daném místě a příslušnou samosprávou. Záměrem ministerstva pro místní rozvoj je nastavení minimálních standardů pro celou oblast cestovního ruchu, například povinná kvalifikace, určité hvězdičkování služeb nebo systém vzdělávání lidí, kteří se podílejí na práci v cestovním ruchu. K tomu by měl přispět zaváděný systém CzechQuint, který se týká nejen kvality a certifikace služeb, ale jedná se i o finance, legislativu, inovace a právě vzdělávání v cestovním ruchu. (red) Vyzvali jsme vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Ty čerpají evropské peníze nejrychleji a transparentně, řekl na tiskové konferenci po jednání Rady Asociace krajů ČR její předseda a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Jsme připraveni distribuovat tyto prostředky rychle mezi obce, nestátní neziskové organizace a další subjekty. Vím o stovkách projektů, které nebyly úspěšné jen kvůli převisu poptávky. Chceme mít jistotu, že nepropadne ani koruna či euro z jakéhokoliv operačního programu. Nejde o to, kdo ty peníze rozdělí, ale aby se beze zbytku využily. Kraje jsou schopny velmi rychle v řádech tří až čtyř měsíců vypsat nové výzvy a peníze rozdělit ještě do konce roku, dodal Michal Hašek. Evropské dotace jsou podle něj ideálním prostředkem na zmírnění dopadů hospodářské krize. I proto by zřejmě Evropská komise se změnou směřování dotací neměla problém. MILIARDY PRO ROPY Představitelé Regionálních rad regionů soudržnosti spolu s ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou na brněnském veletrhu Regiontour Za region soudržnosti Střední Morava podepsal dokument o poskytnutí dotace Martin Tesařík, předseda Regionální rady a hejtman Olomouckého kraje. foto: Miloš Spáčil také slavnostně stvrdili rozhodnutí o poskytnutí dotace Evropské unie na rok 2010 pro regionální operační programy (ROP). Dotace regionálních operačních programů, dosahující pro letošní rok celkové výše 28,9 miliard korun, zajistí kontinuitu regionálního rozvoje v České republice i přes škrty v národním rozpočtu. Jsem rád, že vláda, stejně jako kraje, vidí v čerpání prostředků ze strukturálních fondů prioritu a podporuje rychlost čerpání evropských dotací. Přestože se nacházíme v nelehké ekonomické situaci, je třeba dále budovat silniční infrastrukturu, podporovat rozvoj cestovního ruchu či pomáhat sociálně znevýhodněným. Schválených 29 miliard korun významně pomůže vyrovnat pokles investic v regionech. Čerpání evropských dotací je pro všechny kraje České republiky významným protikrizovým nástrojem, který tlumí ostré dopady nynější hospodářské krize, prohlásil Michal Hašek. Garantem dotací pro sedm regionálních operačních programů je ministerstvo pro místní rozvoj. Protože státní rozpočet přispívá k dotaci Evropské unie dalšími 7,5 %, schvaluje každý rok výši dotace právě tento resort. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška uvedl: Zajištění objemu peněz na financování regionálních operačních programů je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové čerpání evropských peněz. Peníze z Evropské unie na projekty z těchto operačních programů jsou pro regionální rozvoj a ekonomiku České republiky velmi důležité. Peníze budou použity na financování projektů, které již dříve schválily jednotlivé Regionální rady. Žadatelé o dotace, tj. kraje, obce, organizace zřízené kraji nebo obcemi, podnikatelé a neziskové organizace, předkládají své projekty, o kterých jsou přesvědčeni, že si zaslouží podporu ve formě dotace z fondů Evropské unie. Jednotlivé Regionální rady následně posuzují žádosti na základě přísných kritérií a měřitelnosti dopadů investice. Nejlepší projekty získají potřebnou dotaci, která dosahuje až 92,5 procenta uznatelných nákladů projektu. (red)

14 14 KN leden 2010 KRAJ VYSOČINA Až do konce ledna přijímá kraj nominace v tradiční anketě Zlatá jeřabina Cena kraje Vysočina za kulturní počin roku Nominace lze posílat elektronicky prostřednictvím formuláře nebo písemně na adresu krajského úřadu. Anketa si klade za cíl poukázat na množství a rozmanitost zajímavých kulturních akcí. Vysočina umožní pacientům zdravotnických zařízení zažádat o dar za uhrazené regulační poplatky. Od prvního února si pacienti mohou o peníze zažádat prostřednictvím písemné darovací smlouvy. Důvodem administrativní změny je platná evropská legislativa, která nedovoluje kraji poskytnout jednotlivým nemocnicím prostředky podpory k řešení darů jako dosud. Pro letošní rok má kraj v rozpočtu na proplácení poplatků vyčleněnou částku 55,5 milionu korun. Zajímavé desatero pro jízdu v zimě vydal kraj Vysočina. Mimo jiné radí vozit dostatek pohonných hmot, hrablo nebo lopatku či deku. S kritikou dopravních expertů se ale setkala rada kraje vozit startovací kabely nebo pět litrů písku. Podle odborníků je základem mít v pořádku auto, pak jsou prý kabely zbytečné, stejně jako pět litrů písku, kterými se stejně kola podsypat nedají. Jestlipak úředníci vybavili těmito nesmysly i hejtmanskou limuzínu? Ke stávajícímu úvěru možná přibude další Kraj Vysočina je na tom z hlediska zadlužení poměrně dobře. Podle slov hejtmana Jiřího Běhounka jsou veškeré debaty a nejasnosti o tom, kdo může za který dluh, pouze hrou se slovíčky a způsoby výkladu. Realita v oblasti půjčených peněz je podle hejtmana poměrně jednoduchá a přehledná. Když si v polovině minulého roku kraj Vysočina schválil hlasy ČSSD a komunistů rozpočtový výhled, vyvolalo to poprask především v řadách ODS a KDU-ČSL. Výhled totiž počítal s tím, že se Vysočina zadluží částkou bezmála dvě a půl miliardy korun. Přitom Vysočina patří tradičně mezi nejméně zadlužené kraje. Dokument, který předpokládal dluh dvě a půl miliardy korun kritizoval především bývalý hejtman Miloš Vystrčil. My bychom si přece neměli plánovat výhledy tak, že si chceme půjčovat velké peníze, na které nebudeme mít, abychom je splatili, neskrýval rozhořčení. Vedení kraje ihned začalo opozici uklidňovat. My se tak díváme, jaký by ten vývoj mohl být, a podle toho potom budeme upravovat vlastní rozpočet, hájil dokument náměstek hejtmana Vladimír Novotný. Podle něj má výhled pouze naznačovat, jak tvrdě postupovat v boji s krizí a nedostatkem financí. Já to považuji pouze za politické zneužití rozpočtového výhledu. Ten výhled je dělaný přesně podle toho, jak to dělalo minulé vedení, dodal Vladimír Novotný. Dnes se situace uklidnila. Je sice možné, že nějaký úvěr si ještě kraj vezme, nicméně 2,5 miliardy by to rozhodně být neměly. JEDEN SE SPLÁCÍ, DRUHÝ SE PŘIPRAVUJE Kraj Vysočina se v tuto chvíli zabývá dvojicí úvěrů od Evropské investiční banky. Ten první schválilo už v roce 2006 minulé vedení kraje, které tvořila koalice ODS a KDU-ČSL pod vedením Miloše Vystrčila. Úvěr ve výši 500 milionů korun měl zajistit schopnost kraje spolufinancovat projekty dotované Evropskou unií a také pomoci s opravami krajských silnic. Tento úvěr byl v minulosti čerpán právě především na opravy silnic, které jsou ve vlastnictví kraje Vysočina, řekl náměstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotný. Úvěr, který byl čerpán především v letech 2006 a 2007, začali na Vysočině platit s dvouletým odkladem. Z celkového rozpočtu 8,7 miliard korun splatí kraj evropské bance přes 24 milionů ročně. Úvěr bude kraj splácet až do roku Druhý úvěr je zatím pouze na papíře. Podle hejtmana kraje Jiřího Běhounka o něm vedení kraje v současnosti diskutuje. Máme přislíbeno jednání o další možné půjčce také na 500 milionů korun. Většina z půlmiliardového úvěru z roku 2006 šla na opravy silnic. Kraj se však ještě rozhodne, zda tuto půjčku využije, nebo zda se pokusí těžké období zvládnout bez ní. Hodně to záleží na mých náměstcích a jejich vyjednávání v sídle EIB v Lucemburku. Uvidíme, jaké nabídne banka podmínky. ROZPOČET 2010 BUDE O PŮL MILIARDY MENŠÍ Podle hejtmana jde přitom většina peněz z úvěrů na dopravní stavby. A to ať už na rekonstrukce silnic, tak na výstavbu silnic nových. To je ovšem podmínka Evropské investiční banky. Ta při zřizování půjčky vyžaduje záruku, že peníze nebudou použity na spotřebu nebo na nějaké neefektivní stavby. Proto se z úvěrů financuje především infrastruktura, díky čemuž se nejen zlepšuje dostupnost, ale také se vytváří lepší podmínky pro podnikatele a nové pracovní příležitosti. A to je zvláště v období finanční krize důležité. Druhou významnou oblastí, do které putují peníze z úvěrů, jsou krajské nemocnice. Kraj Vysočina bude v příštím zdroj: KSÚS Vysočina roce hospodařit s rozpočtem ve výši 8,2 miliardy korun, což je zhruba o půl miliardy méně než v roce Předpokládané zdroje i výdaje kraje jsou ve stejné výši. Rozpočet je připraven na období pokračující krize. Letos jsme zaznamenali propad daňových příjmů proti původně schválenému plánu o více než 0 milionů. Nepředpokládáme, že se v příštím roce situace radikálně změní, uvedl náměstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotný. Filip Appl OLOMOUCKÝ KRAJ Vědeckotechnický park Univerzity Palackého pořádá novou soutěž, která má podpořit podnikavce v jejich nápadech. Do soutěže nazvané Podnikavá hlava se mohou přihlásit jednotlivci či týmy se svým zajímavým podnikatelským záměrem. Vítězové jednotlivých kategorií mohou vyhrát finanční prémie, pronájmy kanceláří a věcné ceny. Bližší informace o soutěži jsou na www. podnikavahlava.cz. Kraj se zapojil do zajímavé akce, která má pomoci přilákat další turisty na Střední Moravu. Tentokrát jde o novou brožuru Morava a Slezsko průvodce pěšího turisty, na které se podílely všechny moravské kraje. Nový průvodce byl představen na veletrhu Regiontour v Brně. Průvodce obsahuje 24 zajímavé trasy, tipy na zajímavé akce v jednotlivých regionech a mapové přílohy. Olomoucký kraj pomůže vysokým školám. Trojici vysokých škol, které v regionu sídlí, kraj podpoří částkou 13,5 milionu korun. 9 milionů z této sumy získá Univerzita Palackého. V současné ekonomické situaci se musíme vzájemně podporovat. Musíme přispívat k rychlému přenášení vědeckých poznatků do praxe, jinak se nám nepodaří nastartovat ekonomický rozvoj regionu, konstatoval hejtman Martin Tesařík. Olomoucký kraj snížil deficit o desítky milionů Olomouckému kraji se podařilo v poslední čtvrtině loňského roku dluhy snížit. Půjčené prostředky byly přitom použity výhradně na investice, zejména do opravy komunikací, které jsou ve vlastnictví Olomouckého kraje. Opravy byly spolufinancovány z rozpočtu kraje, nemálo prostředků šlo také na projekty spolufinancované z evropských fondů. Olomoucký kraj snížil formou úsporných opatření své výdaje v roce 2009 o 557 milionů korun, z toho investiční půjčky o téměř 300 milionů. Některé investiční výdaje byly navíc přefinancovány z jiných zdrojů. Protože kraj zastává filosofii, že není dobré omezovat zejména z dlouhodobějšího pohledu investiční činnost, byly tyto investiční výdaje přefinancovány z úvěru Evropské investiční banky, řekl vedoucí tiskového oddělení Ivo Heger. Snižování provozních výdajů možná mělo podle Hegera i ten význam, že se snižovaly především neproduktivní, zbytečné výdaje. Olomoucký kraj přijal úsporná opatření a snížil výdaje na provoz úřadu i příspěvkových organizací, které zřizuje. V současné chvíli jsme seškrtali 529 milionů korun, dodal Heger. Hlavním věřitelem Olomouckého kraje je Evropská investiční banka. Na modernizaci silnic u ní má kraj nesplacený úvěr ve výši 871 milion, ještě v září loňského roku to však bylo 878 milionů. Na evropské programy si pak kraj vypůjčil 1,2 miliardy korun. Druhým největším věřitelem Olomouckého kraje je Česká spořitelna. Té kraj musí splatit ještě 29 milionů korun, v září roku 2009 to však bylo přes 40 milionů a na konci roku 2008 dokonce 80 milionů korun. Nemalé prostředky také kraj musí vrátit do programu PPP, dělá to kolem 130 milionů, i tady však ještě v roce 2008 byla dlužná částka dvojnásobná. Značná část dluhů pochází z roku 2005, kdy Evropská investiční banka přislíbila kraji úvěr v celkové výši tří miliard na spolufinancování regionálních projektů. Šlo o akce podpořené ze strukturálních fondů a Kohezního fondu na léta 2007 až V roce 2005 byla schválená částka 900 milionů korun na opravy silnic druhé a třetí třídy. PROPAD BYL V SOCIÁLNÍ OBLASTI Krajské zadluženosti se nedotkly ani výdaje na proplacené zdravotnické poplatky. Ty se v roce 2009 nijak zásadně negativně neprojevily na čerpání rozpočtu Olomouckého kraje. Navíc výše prostředků, které kraj použil na jejich proplácení, dosáhla přibližně 29 milionů korun, v rozpočtu kraje na rok 2009 se přitom počítalo s částkou padesát milionů. Větší zátěž pro rozpočet Olomouckého kraje však představoval provoz příspěvkových organizací z oblasti sociální. Stát na tyto organizace přispěl v roce 2008 částkou 394 milionů korun, zatímco v roce 2009 částkou 327 milionů což představuje meziroční pokles o 67 milionů. Olomoucký kraj dotoval ze svého rozpočtu provoz těchto organizací částkou 142 milionů korun. Navíc Olomoucký kraj, na rozdíl od jiných krajů nemá tyto dotace vybilancované ve svých daňových příjmech, dodal Heger. Kraj proto zavedl úsporné balíčky, které snížily náklady na provoz úřadu, ale i zmiňovaných příspěvkových organizací, zároveň se ale snížily některé dotace. Přesto se kraji navzdory krizi a nemalému výpadku daňových příjmů zatím daří hospodařit bez deficitu. Pokračují úspěchy v čerpání evropských dotací. Ve srovnání s ostatními regiony patříme mezi Hlavním věřitelem Olomouckého kraje je Evropská investiční banka. ty, které prozatím vyplatily jeden z největších objemů financí, řekl hejtman Martin Tesařík. Krajský úřad kromě úsporných opatření rozjel i ta, která mají dopady krize snížit. Jde například o dvacet milionů na příspěvky na zateplení fasád, výměnu oken a vzdělávání pracovníků. Cílem prostředků je oživení stavebních firem a podpora trh práce. Prioritou by měla být pomoc malým a středním podnikatelům, příspěvky těmto subjektům by měly pomoci snížit zaměstnanost. Michal Tillgen foto: wikimedia.org

15 Skutečná v České republice pravda o cenách dálnic Při uvádění cen také často dochází k chybnému porovnání dvojpruhových komunikací v zahraničí s našimi standardně čtyřpruhovými dálnicemi! DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA KN leden v Jaké České jsou reálné republice ceny dálnic Skutečná v Česku a v zahraničí? pravda PŘÍKLAD 1. o PŘÍKLAD cenách 2. dálnic Jaké Česká jsou dálnice ceny D8 úsek dálnic Knínice v České hranice republice CZ/D za 411 v milionů porovnání korun se / kmzahraničím? Česká dálnice D1 úsek Kojetín Kroměříž za 147 milionů korun / km Německá dálnice A38 Sangerhsn-S (B86) Eisleben za 149 milionů korun / km Německá dálnice A71 Prov. AS B85 AS Heldrungen za 460 milionů korun / km Lze cenu tak složitých staveb, jako jsou dálnice, vůbec porovnávat? Jsou tedy české dálnice opravdu 2-3x dražší? nebo A jsou naše dálnice skutečně dražší? v Pražský České okruh, úsek Vestec Lahovice za republice 542 miliony korun / km Z uvedených příkladů vyplývá, že statistiky se také srovnávat srovnatelné - nejedná se o klišé - pouhý Vídeňský okruh, West Kn. Eibesbrunn Kn. Korneuburg za 1036 milionů korun / km dají číst dle potřeby různých zájmových skupin, relevantní Fotografie přepočet ceny na kilometr je značně zavádějící. Reálné srovnání cen Jsou tedy české dálnice naopak 2-3x levnější? Ředitelství silnic jsou však znázorňuje a dálnic pouze přepočtená jedno ČR se z rozhodlo více data chybných v rámci očištěná porovnání výstavy Dálnice dálnic za cen dálnic v 20 České let upřesnit, se zahraničím republice jak je tomu očištěné o ve o vlivy, skutečnosti a v zahraničí. které jsou s cenami Nelze v každém porovnávat dálnic jednotlivém v České cenu republice. případě za výstavbu vnější Informace silniční vlivy komunikace ukazuje šířené graf některými ze z Řecka studie, sdělovacími (vlevo), která zkoumala ovšem prostředky rozdílné jako dálnici (technické, jsou označenou, totiž daňové nepřesné apod.). se standardně a vycházejí Tato data vybavenou musí často z osm neobjektivních dálnicí evropských v České zemí. zdrojů. republice ŘSD provedlo (vpravo). srovnání Srovnání cen dálnic se zahraničím cen dálnic se zahraničním očištěné od vnějších vlivů. A výsledek ukazuje následující graf: Z výsledků průzkumu o cenách dálnic vyplývá, že české dálnice nejsou Porovnání cen dálnic v České republice s dalšími evropskými státy Uvedené údaje znázorňují celkové stavební náklady se všemi než objekty tomu dálnic, v bez případě nákladů na okolních příčí tyto zemí. položky Vždy nejsou je do totiž celkové potřeba ceny počítástruuje komunikace v okolí. Mnohdy v zahrani- dražší, Kč Příklady porovnání cen dálnic v České republice a v zahraničí pravu, bez daně a jsou přepočteny na CZK / km. ny, protože je platí samospráva či jiný subjekt Kč Celkově studie porovnávala 186 dálničních úseků na kilometrech dálnic v Česku, Německrétní zemi atd. Podstatná je výše zdanění, cena materiálů v kon Kč ČeSKá DáLNICe D1 úsek Kojetín Kroměříž 147 mil. Kč / km Kč roli ku, Rakousku, například Slovensku, to, zda Maďarsku, investor Chorvatsku, Slovinsku a Dánsku. Jedná se tedy o statis- Rovněž ve srovnání v rámci jednoho státu jsou financuje v rámci výstavby přivaděče, NěMeCKá DáLNICe A71 Prov. AS B85 AS Heldrungen 460 mil. Kč / km Kč nebo všechny ticky relevantní křižovatky, vzorek, na rozdíl protihlukové od jiných, často stěny, mezi různými přeložky dálnicemi sítí, velké vykupuje rozdíly (např. pozemky část PRAžSKý Kč okruh, úsek Vestec Lahovice 542 mil. Kč / km účelových srovnání a studií. D47 za 953 miliony v porovnání se sousední R48 VíDeňSKý KčoKRUH, West Kn. eibesbrunn Kn. Korneuburg 1036 mil. Kč / km či rekonstruuje komunikace v okolí. 238 milionů korun / km). Vždy je třeba studovat detailní důvody cenové náročnosti se zna- 0 Kč Vydělit cenu délkou stavby nestačí, protože až Ceny českých dálnic patří v porovnání s cenami zahraničních komunikací k průměrným. několikanásobné rozdíly tvoří parametry trasy, lostí konkrétní stavby. Častý argument levnější pracovní síly je rovněž mylný, protože nákla- Mylný je při porovnávání cen dálnic také argument levnější pracovní síly v českých podmínkách. pokud vede v obydleném území, kolik obsahuje mostů Porovnání cen výstavby dálničních mostů za 1 m 2 Náklady na či pracovní tunelů. Při sílu zahraničním totiž činí přibližně srovnání 9 je procent dy na z pracovní celku. Hlavní sílu činí podíl pouze v cca nákladech 9% z celku, na takže hlavními elektronika podíly v nákladech atd. u nás na stavbu dokonce dálnice dražší) stavbu Uvedené Porovnání údaje cen znázorňují dálničních celkové mostních stavební objektů náklady v České se republice všemi objekty s dalšími dálnic, evropskými bez nákladů státy na dálnice třeba sledovat, jsou materiál zda-li tamní (a ten investor je často rovněž stejně platí energie. přivaděče, Pokud všechny se přihlédne křižovatky, k uvedeným protihlukové faktorům, jsou materiál docházíme (a ten k závěru, je často stejně že jsou jako ceny oblečení, českých jako oblečení, přípravu, bez daně a jsou přepočteny na české koruny na jeden kilometr dálnice. Celkově studie a Kč porovnávala 168 dálničních úseků na 2361 kilometrech dálnic v Česku, v Německu, v Rakousku, dálnic stěny, na přeložky průměrné sítí, vykupuje úrovni. pozemky či rekon- elektronika atd. u nás dokonce dražší) a energie Kč ve Slovensku, v Maďarsku, v Chorvatsku, ve Slovinsku a v Dánsku Kč Kč Kč ČR Kč Slovinsko Kč Chorvatsko Kč Maďarsko Problémy s hustotou sjezdů dlouhodobě provázejí dostavbu dálnice D11 u Hradce Králové Kč Kč Kč Dánsko Kč Německo Kč Rakousko Kč Slovensko hodnotit porovnatelné a objektivní údaje. Při zahraničním srovnání hraje Kč Kč 0 Kč Kč ČR Kč Slovinsko Kč Chorvatsko Kč Maďarsko Kč Dánsko Kč Německo 0 Kč Rakousko 29 4 Kč Slovensko Hlavní podíl v nákladech na stavbu jsou materiál a energie, které nejsou v českých podmínkách nejlevnější. To se pak negativně promítá i do celkové ceny dálniční komunikace. Rozbor nákladů na výstavbu dálnice D11 (Praha Hradec Králové) Dálnice za 20 let Rozbor nákladů na výstavbu dálnice D11 (Praha Hradec Králové) Tunely 0 % Dálnice (včetně MÚK) 52,6 % Mosty (dálniční i přes) 18,2 % Společenské investice 6,1 % Ostatní stavební objekty 20,1 % Dálnice za 20 let Ekologické stavby 2,3 % Výkupy a legislativa Protihluková opatření 0,7% Prezentaci, jejíž součásti byla srovnávací analýza nákladů výstavby dálnic v České republice a v zahraničí, kterou připravilo Ředitelství silnic a dálnic, představil na lednovém semináři pro zástupce odborné veřejnosti a samospráv v Pardubicích Ing. Jaroslav Krauter, pověřený zastupováním ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury. Kompletní dokument je k dispozici na a Současná situace ve výkupech pozemků je silně ovlivněna stávající legislativou. Ceny výkupů jsou reálně z velké míry ovlivněny institutem dobrovolného vyvlastnění, který rapidně zvyšuje jejich výši a případné spekulace. Několika úrovňové rozhodování státní správy při výstavbě umožňuje prodávat až za cenu obvyklou při změně statutu pozemků. Dálnice za 20 let Příspěvek v rámci tématického seriálu Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice.

16 16 KN leden 2010 ZLÍNSKÝ KRAJ Zlínský kraj ve spolupráci s ostatními moravskými kraji slavnostně pokřtil nový propagační materiál Morava a Slezsko průvodce pěšího turisty. Při přípravách průvodce jsme spolu s ostatními moravskými kraji využili fakt, že stále více lidí tráví svůj volný čas v domácím prostředí, a proto se snažíme domácím i příhraničním turistům nabídnout řadu pohodových tras, které je naplní příjemným prostředím i zážitky, prohlásil hejtman kraje Stanislav Mišák. Více než 20 milionů korun na sociální služby získal Zlínský kraj. Oznámila to krajská radní pro oblast sociálních služeb Taťána Nersesjan. Kraj tak letos získá od ministerstva více než 460 milionů korun. Úspěšný výsledek jednání u ministerské komise je do značné míry zapříčiněn velmi dobře zpracovanými návrhy na dotace k jednotlivým sociálním službám v kraji, sdělila Taťána Nersesjan. Od poloviny ledna je opět otevřen slavný Památník Velké Moravy ve Starém Městě. Generální rekonstrukce památníku probíhala od roku Památník získal nové zateplení a střechu. Náklady spojené s rekonstrukcí dosáhly výše kolem 30 milionů korun. Na financování se podílel Zlínský kraj společně s grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. V rozpočtu se počítá i se splátkou dluhu Zadluženost Zlínského kraje činila ke konci roku 2009 více než jednu a půl miliardy korun. Kraj použil úvěry od České spořitelny a Evropské investiční banky. Tyto úvěry slouží zejména k zajištění investičních akcí předkládaných Zlínským krajem nebo jeho příspěvkovými organizacemi a na kofinancování akcí v rámci plánovacího období Evropské unie v letech 2007 až Krajský rozpočet na letošek počítá s objemem příjmů ve výši 7 miliard 721 milionu a výdaji 8 miliard 308 milionů korun. Rozdíl ve výši 587 milionů korun mají pokrýt vlastní nevyčerpané prostředky kraje z minulého roku, které činí 193 miliony korun a dlouhodobý úvěr od Evropské investiční banky. Ten by neměl přesáhnout limitu 500 milionů korun. Právě rozdíl v krytí rozpočtu představuje splátka úvěru z minulých let ve výši 106 milionů korun. Z celkové částky 1,589 miliardy korun dluží Zlínský kraj České spořitelně částku 125 milionů korun a Evropské investiční bance 1,464 miliardy. Prostředky byly použity do čtyř hlavních oblastí. V sektoru dopravy šly peníze zejména do modernizace silnic druhé a třetí třídy. Na Kroměřížsku, Uherskohradišťsku, Vsetínsku a Zlínsku provedl kraj celkem 18 staveb silnic a mostů v celkové výši přesahující 436 milionů korun. Zlínský kraj všech 18 dopravních staveb vybudoval prostřednictvím své příspěvkové organizace Ředitelství silnic Zlínského kraje za přispění finančních prostředků z Evropské unie. Mezi největší stavby patří průtah obcí Kelč za 51 milion korun, průtah Jižními Svahy ve Zlíně za 41 milion korun nebo stavba mostu na Jižních Svazích ve Zlíně, která si vyžádala přes 51 milion korun. V sociálních věcech investoval kraj do rekonstrukce škol a dalších školních zařízení. Krajští radní schválili záměry vedoucí k energetickým úsporám v jednotlivých školních budovách v souhrnné výši 258 milionů korun. Od začátku se přitom počítalo s finanční podporou z Evropské unie ve výši 158 milionů korun, zbylých téměř 100 milionů korun připadlo na rozpočet Zlínského kraje. Finanční prostředky na odevzdané projekty, snižující energetickou náročnost budov jednotlivých škol na území celého kraje, jsou v souladu s rozpočtovým výhledem Programového fondu Zlínského kraje. Obdobně ve zdravotnictví provedl rekonstrukci objektů nemocnic a záchranné služby Zlínského kraje. Stranou nezůstala ani oblast kultury, tady šly prostředky do rekonstrukce a oprav muzeí, případně památníků. KRAJ NĚKOLIKRÁT MĚNIL ODHAD PŘÍJMŮ Také Zlínský kraj se musel vypořádat propadem příjmů. Podle predikce ministerstva financí a zkušeností z minulých let bylo zastupitelstvem Zlínského kraje schváleno, že roční objem sdílených daní v roce 2009 bude 2 miliardy 646 milionů 536 tisíc korun. Takto předpokládaný rozpočet nebyl naplněn, řekl tiskový mluvčí kraje Ivan Plesar. Příjmy ze sdílených daní v roce 2009 činily jen 2 miliardy 6 milionů 858 tisíc korun, což představuje 89,05% objemu schváleného rozpočtu na rok Původně schválený rozpočet tedy nebyl naplněn o 289 milionů 678 tisíc korun, které nám chybí, dodal Plesar. Proto kraj v průběhu roku 2009 přistoupil celkem ke čtyřem úpravám rozpočtu a zároveň ke snížení predikce daňových výnosů. Toto snížení příjmů bylo navíc kryto přebytkem roku 2008 a úsporami výdajů především v provozní oblasti. Pro rok 2010 počítá kraj také s úhradou regulačních poplatků ve výši 18 milionů korun za pacienty, kteří o to požádají. Z pohledu rozpočtu Zlínského kraje tato suma není nijak závratná a tudíž nijak neprohlubuje zadlužení Zlínského kraje, dodal Plesar. Michal Tillgen Peníze z úvěrů jdou především do investic. Jednou z těch velkých byl například průtah zlínským sídlištěm Jižní Svahy. foto: rzsk.cz JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rada kraje vyhlásila dva dotační programy z oblasti životního prostředí. Programy se zaměřují na obce a jejich svazky. Cílem jsou projekty v oblasti vodního hospodářství a akce, které se zaměřují na vzdělávání v oblasti životního prostředí. Vedení kraje podpořilo programy částkou 6,2 milionu korun. Projekty tohoto druhu považujeme za jedno z prorůstových opatření v době hospodářské krize, dodal radní kraje Ivo Polák. Neuvěřitelné štěstí. Hejtman Michal Hašek vyhrál v tombole osobní automobil. Na zasedání Rady kraje znovu zdůraznil, že vůz věnuje na dobročinné účely. Oznámil, že do 29. ledna přijímá žádosti, v nichž nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby stručně popíší svoji práci a nastíní konkrétní záměr využití automobilu pro tuto činnost. Dlouholetý soudní spor vyhrálo začátkem ledna Brno. Město se přelo s Českou konsolidační agenturou o část úvěru v hodnotě 36 milionů korun, který měl přejít na město v souvislosti s převodem majetku areálu Vaňkovka. Soud však rozhodl, že Brno peníze nedluží. Výsledek je pro město velkým zadostiučiněním, řekl náměstek primátora Oliver Pospíšil. Problémů se splácením se vedení kraje nebojí Koncem listopadu podepsal hejtman kraje novou smlouvu o investičním úvěru od Evropské investiční banky na dvě miliardy korun, aby tak nahradil výpadek daňových výnosů 900 milionů korun, který způsobila finanční krize. Investice se tak nesníží, nicméně kraj se stal jedním z nejzadluženějších samosprávních celků v zemi. Takřka ve všech krajích ČSSD tvrdí, že za velké zadlužení samospráv mohou předchůdci ve vedení regionu, kteří si půjčovali v době ekonomického růstu, kdy zadlužování nebylo nutné. Občanští demokraté, kteří v minulosti vládli takřka všem krajům, naopak přesvědčují veřejnost o tom, že hospodaření ČSSD je špatné a vede především k dluhům, které budou muset platit naše děti. Pravda je samozřejmě někde uprostřed. V případě Jihomoravského kraje je pravdou, že dvoumiliardový úvěr ze závěru loňského roku není prvním zadlužením Jihomoravského kraje. Zdědili jsme více než miliardový úvěr, který se začal splácet teprve nyní, a poslední splátku bychom měli uhradit až v roce 2018, řekl mluvčí kraje Jan Chmelíček. Tato půjčka v hodnotě 1,2 miliardy korun, kterou si kraj vzal před čtyřmi lety, kdy mu vládli křesťanští demokraté, zatěžuje kraj povinností splácet 120 milionů ročně. Ani po roce 2018, kdy by měl být tento dluh splacen, však nečeká kraj vydechnutí. Hejtman Hašek totiž vyjednal s EIB odklad nového dvoumiliardového dluhu tak, aby se ve splácení navázalo na placení toho starého. To je samozřejmě rozumný postup, nicméně maximální doba splácení byla dohodnuta na 22 let. Kraj by se těch zásadních dluhů mohl definitivně zbavit až v roce To ovšem samozřejmě za předpokladu, že už si další monstrózní úvěry nevezme. INVESTICE DO DOPRAVY, ZDRAVOTNICTVÍ A CESTOVNÍHO RUCHU Kraj už také zveřejnil řadu akcí, na které půjdou nově půjčené peníze. Jedna z největších investic se týká posílení možností cestovního ruchu. V Pasohlávkách mají být vybudovány nové moderní lázně. Na projekt má jít z úvěru EIB zhruba čtvrt miliardy korun. Kromě přírodních krás a historických památek chceme nabídnout také lázeňství, pro něž má kraj dobré předpoklady. Podporujeme stavbu lázní v Lednici, Pasohlávkách a Ostrově u Macochy, prohlásil hejtman Hašek. Z obřího dvoumiliardového úvěru se má zaplatit i nový lázeňský dům v Pasohlávkách. V oblasti sociální se nejvýznamnější projekty týkají domovů pro seniory. Na jeden z nich má být přestavěna bývalá transfuzní stanice v brněnské Tomečkově ulici. Projekt má stát 217 milionů korun. Dalších 140 milionů by měla stát novostavba domova seniorů v Újezdu u Brna. Krajské nemocnice si rozdělí z úvěru desítky milionů. Například ve Vyškově zmodernizují jednotku intenzivní péče a v Břeclavi se bude stavět nová jídelna. Oba projekty vyjdou zhruba na 80 milionů korun. Významné prostředky půjdou také na dopravu. Více než 1 00 milionů půjde například na silnici z Tišnova do Lipůvky nebo z Rajhradu do Židlochovic. Investice se dočká také letiště v Brně-Tuřanech. S pomocí zhruba 100 milionů od EIB dojde k zabezpečení letiště tak, aby vyhovovalo požadavkům Evropské unie pro volný pohyb osob podle schengenských dohod. HOSPODAŘENÍ KRAJE SE ZLEPŠUJE Podle hejtmana Michala Haška kraj svým konzervativním přístupem zlepšil své hospodaření. Museli jsme v rozpočtu škrtnout 900 milionů korun, ale udrželi jsme vyrovnaný rozpočet. Snížili jsme také zadlužení Jihomoravského kraje, které jsme převzali po našich předchůdcích ODS a KDU-ČSL a to v horizontu zhruba o zdroj: kraj milionů korun na splátkách úvěrů z minulých volebních období. Podle hejtmana dokázali zlepšit i situaci ve zdravotnictví. Povedlo se nám zlepšit hospodaření nemocnic na jižní Moravě, zatímco v loňském roce skončily ve ztrátě kolem 40 milionů korun, tak dnes jsme někde v plusu kolem 70 milionů korun. Toho, že kraj nebude moci splácet velký úvěr od EIB, se hejtman nebojí. Výhodou úvěru je velká flexibilita. Máme možnost splácení natáhnout, vybrat si fixní či pohyblivou úrokovou míru nebo částku splatit předčasně. Bude záležet na aktuální finanční kondici kraje, řekl Hašek s tím, že nejzazší termín splacení úvěru uplyne za 22 let, dodal. Filip Appl

17 EKONOMIKA KN leden BYZNYS Hejtmani spolu s ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou na brněnském veletrhu Regiontour stvrdili rozhodnutí o poskytnutí dotace EU na rok 2010 pro regionální operační programy. Dotace regionálních operačních programů dosahují pro letošní rok celkové výše 28,9 miliard korun. Peníze budou použity na financování projektů, které již dříve schválily jednotlivé Regionální rady. Nejlepší projekty získají potřebnou dotaci, která dosahuje až 92,5 procenta uznatelných nákladů. Královéhradecký kraj vybral loni na daních v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 385 milionů korun méně. Na tento rok kraj počítá s výpadkem příjmů až do výše kolem 600 milionů korun. Ještě v červnu byl rozdíl mezi vybranými příjmy oproti předloňskému červnu 42 miliony korun. Ve druhé polovině roku 2009 začal propad našich příjmů strmě narůstat, doplnil vicehejtman Josef Táborský. Dopravcem na železniční trati 089 Liberec Seifhennersdorf se od prosince 2010 stane po 65 letech opět zahraniční dopravce, společnost Vogtlandbahn, patřící do nadnárodního dopravního holdingu ARRIVA. Jde o výsledek mezinárodního výběrového řízení. Dopravce teď spolu s krajem vyzývá občany k návrhům na pojmenování trati vedoucí územím tří států tvořících pojem Trojzemí. Pardubický kraj se přidružil ke klastru Nanomedic. Jde o sdružení firem a institucí zaměřených na nanotechnologie ve farmaceutickém průmyslu. Nanomedic se účastní projektu spolu s dalšími 5 klastry z Francie, Německa, Španělska a Irska. Kraj Vysočina má nový propagační film za 1,5 milionu korun. Stručný komentář filmu je zpracován v různých jazykových mutacích a film je tedy připraven i pro zahraniční prezentaci. Režisér Robert Sedláček prezentuje města regionu, památky, přírodu, tradiční průmysl i zvyky. Filmová pozvánka do kraje na hranici Čech a Moravy je součástí krajského projektu Vítejte na Vysočině!, který je podpořen ROP Jihovýchod. Vědeckotechnický park olomoucké Univerzity Palackého pořádá soutěž o nejlepší podnikatelské záměry. Do soutěže nazvané Podnikavá hlava se mohou přihlásit nejen jednotlivci starší 18 let, ale i celé soutěžní týmy, v nichž je zastoupen alespoň jeden dospělý. Vítězný podnikatelský záměr získá finanční odměnu 30 tisíc korun, pronájem kanceláře v Podnikatelském inkubátoru VTP UP na jeden rok zdarma a věcné ceny. Na dalších devět finalistů čekají rovněž finanční odměny, věcné ceny a bezplatné pronájmy tzv. virtuálních kanceláří v podnikatelském inkubátoru. Ústecká zóna Triangle ztrácí zaměstnance, velký investor v nedohlednu Ústecký kraj se snaží sehnat další investory pro průmyslovou zónu Triangle u Žatce. Původní záměr byl přilákat do zóny velké investory. V současné době se vyjednává se dvěma zahraničními investory. Potencionální vstup nového investora do zóny lze očekávat v průběhu letošního roku. Hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová chce zároveň dosáhnout toho, aby mohla do zóny pustit i menší investory. Hejtmanka Vaňhová bude během ledna jednat s Ministerstvem průmysluv ČR a agenturou CzechInvest. V současnosti je zóna Triangle v kategorii strategických zón. Ty jsou připravovány pro významné investory, příkladem je zóna v Nošovicích, která byla připravena pro společnost Hyundai. Zájemce o investování v těchto zónách ale v dnešní době není snadné sehnat. Velké investory nemáme, ale zájem by měli drobnější. Žádáme tedy pana ministra, aby se strategie změnila a pozemky se rozčlenily tak, aby do zóny mohli menší investoři, kteří ji zaplní, vysvětlila hejtmanka Vaňhová. Více menších investorů z různých oborů dokáže lépe vzdorovat krizím, jako je tato. Spoléhání na jedinou společnost v zóně se nemusí vyplatit. Příkladem jsou Hranice, kde továrna Multidisplay zaměstnávala lidí. Při nástupu LCD televizí se sázka na vakuové obrazovky ukázala jako špatná a situaci nezachránil ani přechod na výrobu LCD panelů v roce Shánění investorů do průmyslových zón je obecně v dnešní době velmi obtížné a všechny nové zóny mají před sebou nejistou budoucnost. To se týká i chystané zóny Holešov na Zlínsku, která bude s 280 hektary třetí největší průmyslovou zónou v ČR. DRUHÁ NEJVĚTŠÍ ZÓNA V REPUBLICE Strategická průmyslová zóna Triangle je situována na pomezí tří okresů - Chomutov, Most a Louny, na dobře dopravně dostupném místě v prostoru bývalého vojenského letiště Žatec. Lokalita přiléhá k rychlostní komunikaci Praha - Chomutov - Německo a v těsné blízkosti je silnice první třídy Most - Žatec - Plzeň. Areál zóny má rozlohu 360 hektarů, jde o druhou největší zónu v republice po kolínských Ovčárech, kde sídli automobilka TPCA a převážně její subdodavatelé. S přeměnou území na průmyslovou zónu se začalo v roce Ta od té doby stála kraj zhruba 2 miliardy korun. Sanace zóny od ropných látek trvala 6 let a byla dokončena koncem loňského roku. Byly při ní využity bakterie, které pomohly vyčistit z téměř 120 tisíc kubických metrů zeminy více než 411 tun ropných látek za pouhého půl roku. Průmyslová zóna je nyní připravena přijmout i ty investory, kteří mají nejpřísnější ekologické nároky, uvedl vedoucí odboru podpory průmyslu a podnikání ústeckého krajského úřadu Jan Sixta. Ještě se jedná o výstavbě čističky odpadních vod. V souvislosti s tím připravuje Ústecký kraj na nejbližší jednání vlády ČR dopis ministrovi průmyslu a obchodu se žádostí, aby se stát na její výstavbě finančně podílel. LCD PANELY SE KRIZI NEVYHNULY Ke slavnostnímu otevření zóny Triangle došlo v polovině roku Tehdy bylo 65 hektarů prodáno dvěma investorům, společnostem IPS Alpha a Hitachi. Obě se zabývají výrobou velkoplošných LCD panelů určených pro televize. Dohromady zaměstnaly skoro dva a půl tisíce lidí. Hitachi v zóně skončila loni koncem března a propustila všech 772 lidí. Halu po Hitachi si poté pronajal Panasonic a využívá panely od IPS Alpha, které předtím odebírala také společnost Hitachi. IPS Alpha se také nevyhnulo propouštění, na začátku loňského roku odešlo 400 lidí, především agenturních zaměstnanců. Nyní během ledna bude propuštěno dalších 200 zaměstnanců. Počet zaměstnanců v zóně Triangle tak místo růstu klesá a tím dále přispívá k růstu nezaměstnanosti v kraji. Ta byla v prosinci téměř 13procentní. Tomáš Fridrich Záměr obnovit spalovnu u Pardubic vyostřují emoce Vedení Pardubického kraje si nepřeje na svém území novou spalovnu. Tu chce ze staré spalovny v Rybitví vytvořit společnost AVE CZ odpadové hospodářství. Obec Rybitví leží 4 kilometry na západ od krajského města Pardubice. Protože na celém území ČR převládá západní proudění vzduchu, bojí se vedení kraje i občané, že spalovna zamoří město. V areálu podniku Synthesia byla v roce 1994 uvedena do provozu spalovna nebezpečných odpadů, ve které se měly spalovat kaly z nedaleké čistírny odpadních vod a samotné Synthesie. Spalovna byla odstavena v roce 2004 kvůli neplnění emisních limitů a dalším problémům, mezi které patřil hluk a zápach. Společnost AVE CZ by chtěla spalovnu zmodernizovat a provozovat. V říjnu roku 2009 získala spalovna nebezpečných odpadů v Rybitví souhlasné stanovisko vlivu na životní prostředí EIA. Přestože byla dokumentace dvakrát vrácena a ani druhé připomínky vedení Pardubického kraje nebyly zcela zodpovězeny, byla MŽP dokumentace uznána za dostatečný podklad pro proces EIA. Posuzovatel poté navrhnul souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, uvedl Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje. ÚČAST JAKO NA KONCERTĚ ROCKOVÝCH HVĚZD Začátkem loňského listopadu mělo v Pardubickém klubu ABC proběhnout veřejné projednání vlivu spalovny na životní prostředí. Pro velký zájem ale muselo být přesunuto o měsíc později do místní ČEZ ARény. Proti spalovně je třeba bojovat a já vás prosím, přijďte a bojujme společně proti této hrozbě, vyzýval před veřejným projednáním posudku a dokumentace ke spalovně Tichý. Dostavilo se kolem 6 tisíc občanů. Atmosféra byla velmi emotivní a zástupcům společnosti AVE CZ se podle očekávání nepodařilo občany přesvědčit o tom, že spalovna neohrozí jejich zdraví. Petici, kterou organizoval náměstek hejtmana Tichý, podepsalo 47 tisíc lidí, to je zhruba polovina obyvatel Pardubic. Proti spalovně byla vytvořena také skupina na populárním sociálním internetovém serveru Facebook, která má přes 5 tisíc členů. Petice byla začátkem ledna předána Ministerstvu životního prostředí ČR a Senátu Parlamentu České republiky. Celá věc se tím zpolitizovala. ČSSD požaduje zrušení celého procesu EIA, který je těsně před ukončením. Náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha řekl, že: Postup ministerstva je vstřícný vůči veřejnosti a objektivní dle zákona a jakékoliv výpady ze strany ČSSD a jejich potřeba zvyšovat si volební preference na něj nemá a nebude mít vliv. Ze zákona rovněž vyplývá, že proces EIA je možné zrušit pouze, pokud o to požádá investor, a to se těsně před koncem očekávat nedá. DO KONCE LEDNA BUDE JASNO V posudku o vlivu na životní prostředí je uvedeno, že provozuschopnost spalovny byla nedostačující. Problémy způsobovaly odstávky kvůli technickým problémům. To mělo špatný vliv na životnost spalovny i samotné spalování, které často neplnilo stanovené limity a do ovzduší tak unikaly různé nebezpečné látky. Společnost AVE CZ chce zachovat rotační pec, ve které se odpady spalují při teplotách 850 až stupňů Celsia. Hlasy odpůrců se odvolávají na už dost znečištěné ovzduší Pardubicka. Jaká je skutečnost? V Pardubicích působí podniky Synthesia, Explosia a Paramo. Česká inspekce životního prostředí však uvádí, že nejde o území s extrémním zatížením ovzduší. Mezi ty patří dlouhodobě Ostravsko a Kladensko. Spalovna představuje zvýšení emisí, ale inspekce argumentuje také tím, že produkované teplo nahradí část produkce teplárny Synthesie. To znamená snížení vypuštěných škodlivin o několik desítek tun za rok. Ministerstvo životního prostředí vydá své stanovisko do konce ledna Tomáš Fridrich Jeden z největších bojovníků proti spalovně, náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý na prosincovém veřejném projednávání záměru výstavby. Proti tomu přišly protestovat tisíce lidí. foto: Miloš Spáčil PERSONA Ministr jmenoval novou ředitelku České pošty Marcelu Hrdou. Přichází z pozice členky představenstva a vrchní ředitelky pro neletecký provoz, služby a transformaci Letiště Praha, a. s. Poté, co absolvovala informatiku na univerzitě v Bratislavě, odešla do Vídně pracovat pro společnost Siemens, odkud přešla do společnosti Alcatel Slovakia. V Praze působí od roku Viceprezidentem pro lidské zdroje, informační technologie a právní záležitosti Českých aerolinií se stal Josef Adam. Nahradil Marcelu Hrdou, která nově vede Českou poštu. Adam dříve působil v právním oddělení Letiště Praha a od října 2009 je členem představenstva Českých aerolinií. Josef Adam vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po skončení studia působil v advokátních kancelářích. V srpnu 2007 nastoupil na Letiště Praha. Řízení holdingu KASA.cz a Obchodní-dům.cz se ujímá Tomáš Richter (30). Internetovému byznysu se věnuje od roku 2001, kdy nastoupil do společnosti KASA.cz. Nejdříve působil na postu obchodníka, později v roli obchodního ředitele. Richter vystudoval obor logistika/it na Vysoké škole ekonomické v Praze a před příchodem do společnosti KASA.cz se věnoval podnikání v oblasti IT poradenství a pořádání marketingových a společenských akcí. Ve svém volném čase se věnuje především sportu a cestování, obzvláště rád má adrenalinové zážitky, lyžování a horolezení. Je ženatý a má psa jménem Eda. Guvernérem Národnej banky Slovenska byl prezidentem jmenován Jozef Makúch. Je v pořadí čtvrtým guvernérem od vzniku banky v roce Makúch vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Během dosavadní kariéry se pohyboval v bankovnictví a akademické sféře. Je ženatý, má tři děti. David Duroň bude od poloviny ledna ředitelem prodeje pro firemní zákazníky Vodafonu z řad menších firem a podnikatelů. Do českého Vodafonu se Duroň vrací z londýnské centrály operátora, kde řídil projekt vývoje a strategie mobilních portálů skupiny Vodafone. Za poslední rok se svým londýnským týmem vyvinul a implementoval na 11 trzích nový mobilní portál Vodafone MyWeb. Předtím pracoval v tuzemském Vodafonu na pozici marketingového ředitele pro nefiremní zákazníky. Novým Country CEO a generálním ředitelem společnosti Siemens, s.r.o. se stal Eduard Palíšek (46), dosavadní ředitel společnosti Siemens Industrial Turbomachinery v Brně. Palíšek vystudoval strojní a poté podnikatelskou fakultu na Vysokém učení technickém v Brně a Nottingham Trent University. Do vedení společnosti Siemens přichází z brněnského závodu Siemens Industrial Turbomachinery, kde od roku 1996 zastával funkci ředitele.

18 18 KN leden 2010 ČESKÁ REPUBLIKA Do České republiky přichází CzechQuint CzechQuint je název nového systému kvality služeb a inovací v cestovním ruchu, který v rámci brněnského veletrhu Regiontour představilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Tento systém má za cíl zlepšit podmínky v oblasti legislativy, financí, vzdělání, inovací a certifikace. Zavedení systému kvality cestovního ruchu v České republice by mělo přinést nejen zvýšení konkurenceschopnosti, ale také jednodušší orientaci koncových uživatelů při výběru služeb v cestovním ruchu, uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. CERTIFIKÁT ZNÁMKOU KVALITY Ačkoliv je systém na úplném počátku, v současné době jsou již prováděny prvotní kroky, které podniká Odbor cestovního ruchu MMR a jím zřizovaná agentura CzechTourism v rámci realizace projektů financovaných z Integrovaného operačního programu. Tyto projekty jsou orientované právě na kvalitu a inovace. V rámci systému CzechQuint Prezentaci vedli ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, náměstek ministra pro legislativu a cestovní ruch Jiří Koliba a Jitka Fatková, ředitelka Odboru cestovního ruchu. bude například vytvořen národní informační systém cestovního ruchu. Dále budou obsahově rozšířena sledovaná statistická data a rovněž budou vytvořeny standardy poskytovaných služeb ve vybraných sektorech cestovního ruchu, na základě kterých bude probíhat certifikace. Závazné standardy poskytovaných služeb ve vybraných sektorech cestovního ruchu se budou týkat např. ubytovacích a stravovacích zařízení, cestovních kanceláří a agentur, průvodců, turistických informačních center, wellness zařízení, tras pro pěší a hippoturistiku, kempů apod. Cílem realizovaných projektů je zároveň zvýšit povědomí poskytovatelů služeb v cestovním ruchu právě o možnosti certifikace stanovením benefitů pro certifikované služby, resp. pro jejich poskytovatele. Dále informovat uživatele (turisty) těchto služeb a to především formou propagace certifikovaných služeb. Zařízení, která projdou certifikací, získají certifikát, který se stane garantem kvality jimi poskytované služby. Ministerstvo pro místní rozvoj se bude snažit propagovat tento systém také na úrovni jednotlivých krajů. Zřizovat nějaké další speciální komise pro koordinaci systému v regionální rovině by bylo zbytečné. Ministerstvo má již zaběhnutou kvalitní spolupráci s Asociací krajů České republiky, resp. s její komisí pro cestovní ruch, ve které hodlá pokračovat i v případě propagace a realizace tohoto nového systému, upřesnil Rostislav Vondruška. (mah) Nový systém CzechQuint představila na veletrhu Regiontour Jitka Fatková, ředitelka Odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj. Je systém CzechQuint jedinečný? Kde se zrodil nápad zavést tento systém? CzechQuint není naším originálem. V současné době se necháváme inspirovat jednotlivými systémy, které jsou podobné našemu systému CzechQuint a fungují v některých evropských zemích. Velmi dobře funguje systém kvality cestovního ruchu například ve Španělsku nebo Švýcarsku. Systém CzechQuint je na svém počátku. Můžete říct, jaký bude jeho další vývoj? Systém CzechQuint jako takový je časově neomezený. Bude probíhat dlouhodobě, kontinuálně a možná i trvale, protože jsou v něm různé obory a odvětví jako je legislativa, financování, kvalita apod., což je záležitost dlouhodobá. Časové omezení je pouze u projektů, které realizuje Odbor cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj a CzechTourism. Zde je to tedy záležitost trvající zhruba do roku Kdy začne v České republice fungovat systém certifikací kvality služeb? Přesný termín v současnosti nemohu říci. Nyní musíme především nastavit standardy kvality služeb a u každého odvětví cestovního ruchu je to záležitost někde více či méně složitá. Hodně se bude lišit nastavení standardů kvality ubytovacích zařízeních a například koňských stezek. Přesný termín tedy říci nemohu. Jediné co mohu slíbit je, že se budeme snažit zmiňované standardy nastavit co nejdříve, aby mohla certifikace začít. Budou moct systém využít i zahraniční turisté? V návrhu Evropské komise pro boj proti opožděným platbám projednávaným v Evropském parlamentu jsou mimo jiné obsaženy následující body kritické z pohledu orgánů veřejné správy (tedy i místních samospráv). Orgány veřejné správy mají mít odlišné postavení než jiné subjekty. Období splatnosti je pro orgány veřejné správy limitováno maximální délkou 30 dní. Pokud dojde v případě orgánů veřejné správy k prodlení, mělo by být stanoveno penále ve výši 5 % paušální sazby z dlužné částky v případě opožděné platby (vedle úroků z prodlení a kompenzací nákladů na vymáhání dlužné částky). Nejen pro samosprávy v ČR je tento návrh zcela neakceptovatelný. Shodly se na tom asociace samospráv sdružené v Radě evropských municipalit a regionů CEMR. Je třeba konstatovat, že opožděné platby jsou v každém případě nevítaným nešvarem. Závazky by každý měl platit včas. Obce jsou však často nikoliv viníky, ale oběti, protože na špici žebříčku platební neschopnosti je stát. Stát neplní včas své závazky a platí pozdě. Obce tak často dluží firmám, protože dostávají později peníze (nejčastěji ve formě dotací) od státu, jsou v druhotné platební neschopnosti, a tak později platí i firmám. V tomto kontextu je žádoucí dotace co nejvíce omezit a posílit vlastní zdroje samospráv. Rozdílný přístup k veřejné správě a podnikatelům navržený Komisí není akceptovatelný. Stejná pravidla musí platit jak pro veřejnou správu, tak pro komerční subjekty. Není důvod, proč by se měly vztahy mezi dvěma komerčními subjekty řídit jinými pravidly, než vztahy mezi veřejnou správou a komerčním sektorem. Nevhodné je také skokové penále ve výši 5 % paušální sazby z dlužné částky. Více proporcionální mechanismus, kde by penále kupříkladu průběžně proporcionálně narůstalo, by byl spravedlivější. Navíc je třeba zvážit, zda finanční sankce jsou tím nejefektivnějším nástrojem pro zajištění včasných plateb. Kupříkladu tzv. černé a bílé listiny by mohly být dodatečným nástrojem pro akceleraci opožděných plateb. Je otázkou, zda by nebylo dobré také zahrnout do návrhu i spotřebitele. Kupříkladu, opožděné platby v transakcích mezi podnikateli a spotřebiteli jsou často mnohem delší než Co se týče zahraniční klientely, která by měla také tyto služby využívat, zde už je to klasicky otázka marketingových aktivit organizace CzechTourism a krajských organizací cestovního ruchu. Samozřejmě, že musí dojít k nějaké propagaci tak, aby se k turistovi dostala správná informace o certifikaci daných zařízeních. Jakým způsobem bude systém CzechQuint financován? CzechQuint kvalita a inovace v cestovním ruchu Hlavní cíle - zlepšování kvality a podpora rozvoje CR - zajištění rovných kritérií hodnocení kvality v cestovním ruchu (CR) - vytvoření rovných podmínek na trhu CR - zavedení důkladnější kontroly a důsledné vymáhání práva - posílení ochrany spotřebitele - zvýšení transparentnosti služeb a zlepšení orientace na trhu CR Dotčené oblasti - finance: informace pro spotřebitele o ekonomické situaci a finanční důvěryhodnosti firem - legislativa: zajištění dohledu a kontroly, vymahatelnost práva - certifikace: zlepšení orientace na trhu, transparentnost služeb - inovace: zvýšení kvality a vytváření podmínek pro rozvoj CR - vzdělávání: zvyšování vzdělanosti a kvalifikace Důvody pro zavedení standardů kvality služeb - zvýšení konkurenceschopnosti a efektivní rozvoj CR - integrace do již existujících evropských systémů - systematické zvyšování kvality služeb - zajištění rovných kritérií hodnocení poskytovaných služeb - vytvoření rovných podmínek na trhu - vyšší důvěra zákazníků, vyvolání zájmu o kvalitní služby u koncových uživatelů - záruka kvality poskytovaných služeb - snazší orientace koncových uživatelů při výběru služeb CR - zvyšování motivace personálu ve službách CR - možnost získávání zpětné vazby, např. formou dotazníkových šetření - možnost zavedení důkladnější kontroly - efekty/benefity pro koncového uživatele služeb i pro poskytovatele certifikované služby (mmr) Systém CzechQuint nepředpokládá nějaké financování. V samotném systému existují spíše jednotlivé aktivity v oblasti legislativy, to znamená například věcný návrh zákona o cestovním ruchu, snižování DPH atd. V této oblasti tedy žádný požadavek na financování není. Financovány jsou pouze projekty, které realizuje ministerstvo pro místní rozvoj. Tyto projekty jsou financovány z peněz Evropské unie, konkrétně z Integrovaného operačního programu. Problematická směrnice EK o opožděných platbách Samosprávy v České republice i jinde v Evropě nesouhlasí s navrhovanou směrnicí o opožděných platbách. Znázornění provázanosti projektů Magdalena Hándlová platby mezi podnikateli. V souvislosti s opožděnými platbami je namístě také zvážit, zda není v tuzemsku žádoucí změna režimu platby DPH tak, aby se DPH odvádělo až po zaplacení faktury. Situace, kdy dodavatel nedostane za své dílo zaplaceno a navíc musí ještě státu odvést DPH, je minimálně morálně pochybná. Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR, výkonný prezident CEMR

19 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KN leden Na dotovaných akcích se šetřit nebude Větší než miliarda jsou oba úvěry, které si pořídil Moravskoslezský kraj. V roce 2005 to byl úvěr od Evropské investiční banky ve výši 1,1 miliardy korun. Dále Moravskoslezský kraj uzavřel smlouvu o čerpání úvěru u Československé obchodní banky s úvěrovým rámcem ve výši 1,5 miliardy korun s průběžným čerpáním a splácením na profinancování evropských podílů u vybraných projektů. Dále si kraj vypůjčil osmdesát miliónů korun od Státního fondu dopravní infrastruktury, které začal v loňském roce splácet. Přesto k hlavním zásadám při sestavování rozpočtu na rok 2010 patřila snaha získat maximum finančních prostředků formou dotací na akce spolufinancované z evropských finančních zdrojů a zajistit udržitelnost ekonomik příspěvkových organizací. Z tohoto důvodu nebude kraj krátit výdaje v těchto oblastech, naopak dojde k meziročnímu růstu, konkrétně u akcí spolufinancovaných z evropských finančních zdrojů o 8,3 procenta a u výdajů na provoz příspěvkových organizací kraje o sedm procent. Objem prostředků určených na dotační programy poklesl v novém rozpočtu oproti roku 2009 o 6,3 procenta. Úvěr od Evropské investiční banky čerpal kraj v letech 2005 až Splácení tohoto dluhu je naplánované na roky 2009 až Umoření dluhu hodlá kraj provádět rovnoměrnými splátkami ve výši 110 milionů ročně. Tato splátka už byla v roce 2009 skutečně zaplacena. Úvěr byl přitom použit výhradně na významné investiční akce Moravskoslezského kraje, zejména opravu infrastruktury a modernizace ostravského letiště. Kraj kvůli splácení evropského dluhu založil v roce 2007 fond pro financování závazků vůči EIB. NEJVĚTŠÍ INVESTICE ŠLY DO SILNIC A DO LETIŠTĚ Mezi největšími projekty byla stavba integrovaného výjezdového centra v Průmyslové zóně Šošovice. Velkou investicí do infrastruktury byla druhá stavba komunikace II/479 na ulici Českobratrská a další dílčí rekonstrukce silnic II. a III třídy. V případě ostravského letiště použil kraj úvěr Evropské investiční banky na odbavovací zařízení pro cestující a zavazadla a dostavbu odbavovací haly. V případě čerpání úvěru od ČSOB nejvíce Moravskoslezský kraj investoval v projektech Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje, dále pak na stavbách silnic na obchvatu Opavy. Také úvěr od tuzemského bankovního domu byl použit na modernizaci ostravského letiště Leoše Janáčka, konkrétně odbavovací haly. Z dalších významných investičních akcí kromě modernizace silnice II/449 na úseku Rýmařov Ondřejov a druhé stavby její rekonstrukce na kilometrech 0,00-11,40, kraj uvádí využití prostředků také při stavební modernizaci škol, budování Centra technického vzdělávání na Bruntálsku, energetické úspory ve školství a ve zdravotnictví nebo využití marketingové strategie v aktivitách cestovního ruchu. Ani Moravskoslezskému kraji se nevyhnul daňový propad. Již schválený rozpočet na rok 2009 počítal s daňovým propadem, kterému musela být přizpůsobena i výdajová část rozpočtu. Obdobně i rozpočet na rok 2010 musel být sestavován s výší daňových příjmů na úrovni přibližně roku 2006, uvedla tisková mluvčí kraje Šárka Vlčková. Největší investice z obou čerpaných úvěrů šly do modernizace ostravského letiště. Na regulační poplatky kraj přitom vynaložil za loňský rok 22,8 milionu korun, podle Vlčkové to však nemělo negativní dopad na výdajovou část rozpočtu roku Ve schváleném rozpočtu se počítalo s rezervou na hrazení těchto poplatků ve výši 120 milionů korun. Zdravotnické poplatky se na zadluženosti proto nepodílely nijak - nebylo totiž nutné si na jejich proplácení vzít žádné úvěrové zdroje, uvedla Vlčková. Michal Tillgen zdroj: kraj Téměř 9 milionů korun získalo 39 projektů převážně neziskových organizací v Moravskoslezském kraji. Začátkem ledna předal zástupcům organizací darovací smlouvy předseda správní rady Nadačního fondu Evraz Zbyněk Kvapík. Správní rada spolu s poradním orgánem vybrala 39 projektů, které připravilo 34 organizací. Až na výjimky správní rada přiznala žadatelům celou požadovanou částku. Formou virtuálních prohlídek se může každý seznámit s Moravskoslezským krajem. Tuhle novinku představil kraj na svých webových stránkách. Každá z prohlídek zajímavých míst kraje je doplněna o řadu informací v textové podobě. Do budoucna chystá Moravskoslezský kraj zatraktivnit touto formou celou řadu dalších neméně zajímavých a lákavých objektů ležících na jeho území. Koncem loňského roku vydal Moravskoslezský kraj nové mapy lyžařských běžeckých tras v Jeseníkách a Beskydech. Mapy obsahují mimo jiné i profily těchto tras, důležité jízdní řády skibusů, kontakty na jednotlivé upravovatele a informační centra pro získání dalších informací. Úprava převážné většiny lyžařských tras probíhá za finanční podpory Moravskoslezského kraje. PUBLICISTIKA Další pře kolem poplatků. Skončí opět u soudu? (pokračování ze strany 1) S ministrem o tom jednali zástupci krajů na nedávném zasedání Rady Asociace krajů. Podle našeho právního rozboru systém úhrady regulačních poplatků není v rozporu s českými zákony. Naopak striktně postupujeme podle práva. Vyčkáme, jaké další kroky ministerstvo v této věci učiní. Pardubický kraj bude i nadále pokračovat v dosavadním systému úhrad, naznačil jasný vývoj za Pardubický kraj poradce hejtmana a předseda Klubu zastupitelů ČSSD Martin Netolický. POPLATKY ROZHÁDALY I KOALICE Podle hejtmana a šéfa Rady Asociace krajů Michala Haška je možné, že před soud pošlou celý Autobusy v kraji na plyn? Hlavní motivací pro zavedení ekologických autobusů je samozřejmě jak ekologie, tak ekonomika provozu, jelikož tyto dopravní prostředky splňují obě dvě kritéria. Z hlediska ekologie by nasazení těchto dopravních prostředků zajistilo snížení množství vypouštěných škodlivin do ovzduší, a tím by se omezilo znečištění životního prostředí. Ekologické hledisko vidím také ve snížení počtu nákladních cisteren s kapalnými pohonnými hmotami, které se pohybují po Karlovarském kraji. Ekologické autobusy jsou na tom dobře i z hlediska ekonomiky provozu, protože autobus jezdící na stlačený zemní plyn uspoří cca % nákladů oproti klasickému autobusu jezdícímu na naftu. Tato úspora by samozřejmě pomohla snížit výdaje z krajského rozpočtu, které kraj každoročně vydává na provoz linek zařazených do závazku veřejné služby, vysvětluje důvody tohoto záměru hejtman Josef Novotný. Samozřejmě se nabízí otázka, proč už soukromí dopravci tyto autobusy nevyužívají, když je jejich provoz levnější? Hlavním důvodem spor i kraje. Ty budou požadovat, aby legislativní oprávněnost poplatků znovu posoudil Ústavní soud. Kraje totiž doufají, že jejich výhrady ke zdravotnickým poplatkům tentokrát soud posoudí k jejich spokojenosti. Napoprvé bylo rozhodnutí těsně v jejich neprospěch. ČSSD se snaží zrušit poplatky od jejich samého začátku. Dnes argumentuje především tím, že poplatky nemají slíbený regulační efekt. Počet návštěv u lékaře se nesnížil. Je jich naopak o pětinu více než v minulosti a za léky se utratily 73 miliardy korun, což nás řadí mezi evropské rekordmany, řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce Michal Hašek. Mezitím se do celého sporu pomalu vkládá i ODS. Například Karlovarský kraj si nechá zpracovat studii využití stlačeného plynu při pohonu linkových autobusů v kraji. Autobusy na plyn zatím jezdí v městské hromadné dopravě v Karlových Varech. Kraj ale zvažuje možnost, že by ekologické autobusy jezdily i na meziměstských spojích. v Jihomoravském kraji už vydali občanští demokraté prohlášení, kde deklarují požadavek, aby byl systém změněn. Podle šéfa jihomoravské ODS Jiřího Kudrnky si strana nemůže dovolit být v koalici, která porušuje zákon. Asociace krajů šesti různými systémy vracení poplatků zapleveluje právní vědomí občanů ČR, prohlásil. Celý spor tak zřejmě skončí u soudu. Je také pravděpodobné, že některé další kraje přistoupí na změnu systému po vzoru Plzeňského kraje. Ten je ovšem tak složitý, že ho občané kraje využívají jen minimálně. Zatímco například Jihomoravský kraj utratil na vracení poplatků v loňském roce 70 milionů korun, Plzeňský jen asi tři a půl milionu. Filip Appl je chybějící síť veřejných plnících stanic na stlačený zemní plyn. V Karlovarském kraji je pouze jedna plnicí stanice a v celé ČR pak celkem 20. Situace by se snad mohla postupem času zlepšovat, protože aktivity k rozšiřování využití stlačeného zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě jsou podpořeny i usnesením vlády České republiky z roku Tímto usnesením byl schválen program podpory zemního plynu jakožto alternativního paliva v dopravě. Na základě tohoto usnesení uzavřela Česká republika s plynárenskými společnostmi dohodu směřující k rozšíření zemního plynu právě jako alternativního paliva v dopravě, přibližuje současný stav hejtman. Dopravní podnik Karlovy Vary podle informací hejtmana má prozatím zkušenost s využitím stlačeného zemního plynu v MHD vcelku dobrou, ani v zimě s ekologickými autobusy nebyly žádné zásadní problémy. Samozřejmě je taky nutné říci, že všechny tyto autobusy jsou nové a nebyla potřeba provádět nějaké větší opravy nebo náročnější tlakové zkoušky u tlakových nádob, dodává k tomu Novotný. Otázka zavedení ekologických autobusů na meziměstských spojích není však ještě zcela jasná. A právě proto nechá Karlovarský kraj zpracovat studii zabývající se využitím stlačeného zemního plynu v dopravě. Studie se bude kromě ekologických aspektů věnovat převážně ekonomické stránce věci. Měla by také obsahovat analýzu aktuálních možností využití finanční podpory na pořízení autobusů využívajících pohon na stlačený zemní plyn a analýzu zatížení rozpočtu Karlovarského kraje v souvislosti s výstavbou plnících stanic a financováním obnovy autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn včetně analýzy předpokládaných právních závazků, které bude muset Karlovarský kraj v souvislosti s výstavbou plnících stanic a financováním obnovy autobusů uzavřít. Studii zpracuje odborná firma vybraná na základě výběrového řízení, Karlovarskému kraji bude materiál předložen v průběhu měsíce června tohoto roku, upřesňuje hejtman. Jana Bartošová KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: Centrální GSM: Web: Vydavatel: Jan Doležal (IČ: ). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Martin Ťopek, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené (kp). Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism. Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , příjem reklamací: Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: Ročník: 9. Číslo: 01. Vychází: 22. ledna 2010 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

20 20 KN leden 2010 INZERCE OPD Lépe se vám pojede Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkva litňování naší dopravní infrastruktury. MODERNIZACE ŽST. KROMĚŘÍŽ Díky projektu Modernizace žst. Kroměříž vzniklo komfortní, bezpečné a bezbariérové nádraží s novým ostrovním nástupištěm, moderním informačním systémem a kvalitním osvětlením. Cestující tak mohou nastupovat a vystupovat mnohem pohodlněji a bezpečněji. Došlo také ke zvýšení technické úrovně sdělovacích a zabezpečovacích zařízení. Nové uspořádání kolejiště přispělo i ke zlepšení bezpečnosti v okolí stanice a díky účinným protihlukovým opatřením se snížila hluková zátěž obyvatel žijících poblíž. SILNICE I/49 ZLÍN MALENOVICE, II. ETAPA Původní, kapacitně již nevyhovující, silnice byla přebudována na moderní čtyřpruhovou komunikaci, která umožnila jednoznačně zkvalitnit provoz na příjezdu do Zlína od Otrokovic. Výrazně zvýšená dopravní kapacita dovolila zbavit oblast dlouhých kolon automobilů. Došlo zde i ke snížení hlukové zátěže a naopak ke zvýšení bezpečnosti dopravy. Součástí stavby je také pět moderních světelných křižovatek, jejichž provoz je koordinován i se stávajícími křižovatkami na silnici I/49. Současně byly vybudovány i rozsáhlé inženýrské sítě vodovodů, plynovodů, kabelů a také odvodňující komunikace, které slouží zároveň k odvodnění přilehlé zástavby. D1, STAVBA 01 KROMĚŘÍŽ ŘÍKOVICE A R55, STAVBA 5503 SKALKA HULÍN Cílem projektu je dobudování dálničního tahu D1 (celková délka řešeného úseku je 25,47 km), spojujícího hlavní průmyslové oblasti státu v ose Praha Brno Ostrava, a také převedení vysokých intenzit silniční dopravy z komunikací vedených zástavbou Kroměříže, Hulína a všech dalších obcí. Převedením dopravy dojde ke zvýšení bezpečnosti a komfortu dopravy s příznivým vlivem na životní prostředí v okolí stávající zástavby. Výstavbou čtyřpruhové komunikace také dojde k podstatnému zkrácení jízdních dob a zvýšení bezpečnosti jízdy. REKONSTRUKCE ŽST. NESOVICE, 1. ČÁST Rekonstrukce železniční stanice Nesovice má za cíl vyřešit dlouholetý problém na železniční trati Brno Kyjov Veselí nad Moravou, kterým byl velmi špatný stav celého kolejiště ve stanici, zastaralé zabezpečovací zařízení a z toho plynoucí výrazné omezení rychlosti vlaků při průjezdu stanicí. Dokončením 1. části rekonstrukce byl upraven železniční svršek i spodek, vybudováno bučovické zhlaví, rekonstruovány kolejové spojky a výhybky a stanice získala nové zabezpečovací zařízení. VÝSTAVBA NOVÉHO ÚSEKU SILNICE I/57 SEMETÍN BYSTŘIČKA, 1. STAVBA Dokončením úseku silnice I/57 Semetín Bystřička, 1. stavba, byl učiněn důležitý krok pro přeložení silnice I/57 na novou trasu, která povede mimo zastavěné území. V oblasti tak vznikne nová dopravní osa, kterou bude možno napojit i na dálnici D47. Provoz po novém úseku silnice I/57 bude plynulejší, bezpečnější a také se výrazně zlepší životní prostředí v oblasti. inzerat 276x409.indd :46:02

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Hospodaření obcí a nové investice

Hospodaření obcí a nové investice Hospodaření obcí a nové investice Komerční banka, a.s. 41. Den malých obcí 27.2. 2014 Prostějov 4.3. 2014 Praha Vývoj ekonomiky ČR a hospodaření obcí Do roku 2008 stabilní prostředí - ekonomický růst,

Více

I. Hlavní město Praha celkem

I. Hlavní město Praha celkem I. Hlavní město Praha celkem 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2011 schodkem v celkové výši 1 970 372,78 tis. Kč. Na tomto výsledku se podílí

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE ZDĚCHOV ZA ROK 2010

ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE ZDĚCHOV ZA ROK 2010 ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE ZDĚCHOV ZA ROK 2010 Podle 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů. 1/ Rozpočet, hospodářský výsledek / údaje jsou v Kč, po

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0499

CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek,s.r.o. VY_32_INOVACE_251_ESP_06 Marcela Kovářová Datum tvorby

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Financování investičních záměrů Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Investiční poradenství je standardním produktem finanční skupiny Erste Bank Největší

Více

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE Rozpočet a finanční vize měst a krajů 2009 Praha, 24.9.2009 Jan Hanuš Municipality a programy veřejné podpory Komerční banka AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Dluhová služba hl. m. Prahy k 30.6.2014 -mezidobí-

Dluhová služba hl. m. Prahy k 30.6.2014 -mezidobí- Dluhová služba hl. m. Prahy k 30.6.2014 -mezidobí- Zpracoval: ROZ MHMP srpen 2014 Základní okruhy prezentace dluhové služby Vlastního hl. m. Prahy (VHMP) Vztahové schéma dluhové služby Dlouhodobé finanční

Více

Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2010 až 2014

Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2010 až 2014 Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let 2010 až 2014 Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2010 2014 Ekonomický odbor Krajského úřadu Karlovarského

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Závěrečný účet Obce Hodslavice za rok 2010

Závěrečný účet Obce Hodslavice za rok 2010 Závěrečný účet Obce Hodslavice za rok 2010 Na základě zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zveřejňuje obec Hodslavice závěrečného účtu obce za rok. 2010 1) Plnění příjmů

Více

Hospodaření města Slatiňany za rok 2010. Závěrečný účet města Slatiňany

Hospodaření města Slatiňany za rok 2010. Závěrečný účet města Slatiňany Hospodaření města Slatiňany za rok 2010 Závěrečný účet města Slatiňany Vyvěšeno: 4.dubna 2011 Sejmuto: 19.dubna 2011 Závěrečný účet města za rok 2010 Hospodaření města Slatiňany, hospodaření PO ZŠ Slatiňany,

Více

Finanční stabilita obcí - přístupy a produkty Komerční banky. Dny malých obcí Vyškov, Praha

Finanční stabilita obcí - přístupy a produkty Komerční banky. Dny malých obcí Vyškov, Praha Finanční stabilita obcí - přístupy a produkty Komerční banky Dny malých obcí Vyškov, Praha 1. a 3. listopadu 2011 Malé obce plní základní funkce ÚSC Zajišťování výkonu přenesené působnosti - rostoucí mandatorní

Více

ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2008 MĚSTA BĚLÁ NAD RADBUZOU. Zákon č.250/2000 Sb. 17. Obsah:

ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2008 MĚSTA BĚLÁ NAD RADBUZOU. Zákon č.250/2000 Sb. 17. Obsah: ZÁVĚREČNÝ ÚČET MĚSTA BĚLÁ NAD RADBUZOU ZA ROK 2008 Zákon č.250/2000 Sb. 17 Obsah: 1. Rozpočtová opatření a výsledek finančního hospodaření města 2. Plnění rozpočtu příjmů a výdajů 3. Přehled o poskytnutých

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007 JJ Mois Année Nové nástroje KB pro financování municipáln lních projektů III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje Hotel Praha, 11. 12. 2007 Ing. Květoslava Botková vedoucí KB EU POINT

Více

VII. Srovnání bilance rozpočtu se střednědobým rozpočtovým výhledem

VII. Srovnání bilance rozpočtu se střednědobým rozpočtovým výhledem VII. Srovnání bilance rozpočtu se střednědobým rozpočtovým výhledem 195 196 kraje na rok zpracoval ekonomický odbor ve spolupráci se všemi ORJ, při které koordinoval průběžné upřesňování návrhů tak, aby

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Bilance příjmů a výdajů za rok 2012 Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok 2012 bylo schodkové se saldem

Více

Obec Staňkovice IČ: 00236446. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2012 (v Kč)

Obec Staňkovice IČ: 00236446. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2012 (v Kč) Obec Staňkovice IČ: 00236446 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2012 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2012 - stavy po uzavření roku v prosinci 2013 Fenix 7.20.008, 2004-2013 Asseco Czech Republic, a.s. Vygenerováno: 26.3.2013

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2014

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2014 Návrh Ústeckého kraje na rok 2014 Návrh Ústeckého kraje na rok 2014 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly Ústeckého

Více

NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU 2014 NPPCR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Podprogram pro rok 2014 Cestování dostupné všem

NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU 2014 NPPCR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Podprogram pro rok 2014 Cestování dostupné všem NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU 2014 NPPCR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Podprogram pro rok 2014 Cestování dostupné všem Seminář pro žadatele 8. ledna 2014 Národní program podpory cestovního

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

třída skutečnost rozpočet rozpočet % SR % UR schválený upravený 1-DAŇOVÉ PŘÍJMY 1 095 954,94 1 098 800,00 1 221 710,00 99,74 89,71

třída skutečnost rozpočet rozpočet % SR % UR schválený upravený 1-DAŇOVÉ PŘÍJMY 1 095 954,94 1 098 800,00 1 221 710,00 99,74 89,71 Obec Ponědraž IČ: 00666505 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2011 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2011 Fenix 7.00.602, 2004-2012 Asseco Czech Republic, a.s. Vygenerováno: 10.5.2012 9:48:37 1. Plnění rozpočtu za období

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

číslo: 110 ze dne 4. dubna 2014 Priority ministra školství, mládeže a tělovýchovy I. podporuje priority ministra školství, mládeže a tělovýchovy ve věci dofinancování rezortu MŠMT, v rozsahu 4 5 mld. Kč,

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014. I. část

Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014. I. část Komentář k návrhu rozpočtového výhledu Karlovarského kraje na roky 2009 2014 Ekonomický odbor Krajského úřadu Karlovarského kraje přistoupil k aktualizaci Rozpočtového výhledu Karlovarského kraje. Platný

Více

Hospodaření města Slatiňany za rok 2011

Hospodaření města Slatiňany za rok 2011 Hospodaření města Slatiňany za rok 2011 Závěrečný účet města Slatiňany Vyvěšeno: 12.června 2012 Sejmuto: Závěrečný účet k nahlédnutí na Hospodářsko-správním odboru Městského úřadu Slatiňany a na elektronické

Více

Zpráva o hospodaření města Kostelec nad Orlicí k 30.9.2014

Zpráva o hospodaření města Kostelec nad Orlicí k 30.9.2014 Zpráva o hospodaření města Kostelec nad Orlicí k 30.9.2014 1) Údaje o plnění příjmů a výdajů k 30.9.2014 SR RO UR Plnění k 30.09.2014 % plnění k upravenému rozpočtu Třída 1 - Daňové příjmy 74 170 000,00

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007

Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 30. květen 2007 PEGAS NONWOVENS SA s potěšením oznamuje své konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí roku 2007

Více

Návrh závěrečného účtu obce Syrovátka na rok 2014

Návrh závěrečného účtu obce Syrovátka na rok 2014 Návrh závěrečného účtu obce Syrovátka na rok 2014 ( 17 zákona č. 250 / 2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů) Údaje o plnění příjmů a výdajů za rok 2014 ( údaje

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance Výzkumy finanční gramotnosti 2 Jednou ročně monitorujeme finanční gramotnost Čechů z různých pohledů 2011 mezigenerační finanční gramotnost, 2012 muži, ženy a finance a letos Češi a rodinné finance Zaměřujeme

Více

Závěrečný účet obce Bednárec za rok 2010 Návrh hodnotící zprávy

Závěrečný účet obce Bednárec za rok 2010 Návrh hodnotící zprávy Závěrečný účet obce Bednárec za rok 2010 Návrh hodnotící zprávy 1. Souhrnné výsledky finančního hospodaření, dosažené v příjmové a výdajové části rozpočtu v hodnoceném roce v porovnání s výsledky roku

Více

Analýza finanční situace obce Chýně

Analýza finanční situace obce Chýně Analýza finanční situace obce Chýně Příjmy a 2012 Příjmy byly pro účely této analýzy rozděleny na příjmy pravidelné (pravidelně se opakující, většinou přicházející ze státního rozpočtu), nepravidelné (nahodilé,

Více

Dle pravidel rozpočtové skladby příjmy + financování = výdaje

Dle pravidel rozpočtové skladby příjmy + financování = výdaje Závěrečný účet obce za rok 2011 Dne 16. 12. 2010 byl zastupitelstvem obce schválen rozpočet pro rok 2011 ve výši příjmů 24.927.556,00 Kč a výdajů 24.927.556,00 Kč. Rozpočet byl sestaven jako vyrovnaný.

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í. č. 691 ze dne 28.11.2012

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í. č. 691 ze dne 28.11.2012 č.j.: 776/2012 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í č. 691 ze dne 28.11.2012 Rozpočtový výhled městské části Praha 3 na období 2014-2017 Rada městské části I. s o u h l a

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

Finanční gramotnost pro SŠ -6. modul Úvěry a předlužení

Finanční gramotnost pro SŠ -6. modul Úvěry a předlužení Modul č. 6 Ing. Miroslav Škvára O úvěrech Co říká o úvěru Wikipedie? Úvěrje formou dočasného postoupení zboží nebo peněžních prostředků (půjčka) věřitelem, na principu návratnosti, dlužníkovi, který je

Více

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické Pokračuj ující ekonomická krize

Více

25.509,29 6.455,61 2.735,84 11.242,82 26.570,67 7.325,71 1.425,86 13.658,37 48.980,62 45.943,56 41.845,62 4.327,79 35.015,91 18.281,32 46.

25.509,29 6.455,61 2.735,84 11.242,82 26.570,67 7.325,71 1.425,86 13.658,37 48.980,62 45.943,56 41.845,62 4.327,79 35.015,91 18.281,32 46. Město Jevíčko dosáhlo: v tis. Kč Rok 2009 Rok 2010 daňové příjmy: nedaňové příjmy kapitálové příjmy: přijaté dotace: 25.509,29 6.455,61 2.735,84 11.242,82 26.570,67 7.325,71 1.425,86 13.658,37 celkové

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

Závěrečný účet obce Chuchelna za rok 2011

Závěrečný účet obce Chuchelna za rok 2011 Závěrečný účet obce Chuchelna za rok 2011 1) Plnění příjmů a výdajů v roce 2011 (v tis. Kč): schválený rozpočet upravený rozpočet plnění v tis. Kč plnění v % PŘÍJMY: Tř. 1 daňové příjmy 7.741,5 7.741,5

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPOČTU STRANY ZELENÝCH 2014 Předsednictvo Strany zelených předkládá Republikové radě SZ Návrh rozpočtu Strany zelených na

DŮVODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPOČTU STRANY ZELENÝCH 2014 Předsednictvo Strany zelených předkládá Republikové radě SZ Návrh rozpočtu Strany zelených na Návrh rozpočtu Strany zelených na rok 2014 Obsah: 1.) Důvodová zpráva k Návrhu rozpočtu Strany zelených na rok 2014 2.) Návrh rozpočtu Strany zelených na rok 2014 ve struktuře (měsíční přehled) - výnosů

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2011

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2011 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 468 45 VELKÉ HAMRY 600 IČ: 712 200 03 STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE - JITKA SEMENCOVÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE Domov

Více

Město Vysoké Veselí IČ: 00272418. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2012 (v Kč)

Město Vysoké Veselí IČ: 00272418. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2012 (v Kč) Město Vysoké Veselí IČ: 00272418 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2012 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2012 Fenix 7.10.011, 2004-2013 Asseco Czech Republic, a.s. Vygenerováno: 4.3.2013 11:45:59 1. Plnění rozpočtu za

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2014

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2014 DOMOV RASPENAVA, příspěvková organizace FUČÍKOVA 432, 464 01 Raspenava, IČO 71220089 STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE: Pavel Chroust, Ředitel ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK A/ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI ORGANIZACE V

Více

Obec Hvozdnice IČ: 45978662. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2011 (v Kč)

Obec Hvozdnice IČ: 45978662. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2011 (v Kč) Obec Hvozdnice IČ: 45978662 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2011 (v Kč) Vytvořeno v období 12/2011 Fenix 6.95.007, 2004-2012 Asseco Czech Republic, a.s. Vygenerováno: 16.2.2012 8:57:01 1.1. Běžný rozpočet 2011 třída

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STATUT DOTAČNÍHO FONDU NÁZEV: Statut dotačního fondu Královéhradeckého kraje PLATNOST OD: 14. září 2015 ÚČINNOST OD: 15. září 2015 ROZSAH PŮSOBNOSTI: Královéhradecký kraj Vypracoval:

Více

Obec Ústí Závěrečný účet za rok 2010

Obec Ústí Závěrečný účet za rok 2010 1) Základní údaje Obec Ústí Závěrečný účet za rok 2010 Rozpočet obce Ústí na rok 2010 byl schválen zastupitelstvem obce 16.12.2009. Schválený rozpočet 2010 předpokládal příjmy ve výši 10,65 mil. Kč a výdaje

Více

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Možnosti financování dopravních sítí ČR Ing. Karel Havlíček Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Představení SFDI Právnická osoba zřízená platnou legislativou ČR Výbor SFDI je jmenován Vládou

Více

Dodatečné informace k zadávacím podmínkám II.

Dodatečné informace k zadávacím podmínkám II. Dodatečné informace k zadávacím podmínkám II. Veřejná zakázka : Poskytnutí dvou dlouhodobých úvěrů pro obec Malé Svatoňovice Zadavatel : Obec Malé Svatoňovice, Nádražní 105, 542 34 Malé Svatoňovice, IČ

Více

EPC projektů a další vývoj v České é republice

EPC projektů a další vývoj v České é republice Současné podmínky EPC projektů a další vývoj v České é republice Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Workshop Perspektivy metody EPC v České republice, Praha,

Více

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 MONITORING STAVEBNÍHO TRHU Veřejné stavební zakázky I. pololetí 2010 Červenec 2010 1 OBSAH ÚVOD ČERVEN 2010 I. POLOLETÍ 2010

Více

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA 2008 2012

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA 2008 2012 ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA 2008 2012 A2- dobrý (kvalitní) subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu STR2 Kvalitní subjekt

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku:

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: ČESKÁ REPUBLIKA Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: Která historická území tvoří ČR? http://www.zemepis.com/images/slmapy/krajem.jpg

Více

Závěrečný účet obce Hladké Životice za rok 2010 (dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 17)

Závěrečný účet obce Hladké Životice za rok 2010 (dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 17) Závěrečný účet obce Hladké Životice za rok 2010 (dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 17) 1. Informace o účetní jednotce - Obec Hladké Životice - Hladké Životice, Hlavní

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 151/2015

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 151/2015 č.j.: 151/2015 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 127 ze dne 02.03.2015 Rozpočtový výhled městské části Praha 3 na období 2016 2020 Rada městské části I. s o u h l a s í II. 1.

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR KONTROLY

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR KONTROLY KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR KONTROLY Se sídlem: Karlovy Vary, Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary Dvory, Česká republika Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Mikroregion

Více

Obec Hvozdnice IČ: 45978662. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2009 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2009 Fenix 6.81.001, 2004-2010 Asseco Czech Republic, a.s.

Obec Hvozdnice IČ: 45978662. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2009 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2009 Fenix 6.81.001, 2004-2010 Asseco Czech Republic, a.s. Obec Hvozdnice IČ: 45978662 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2009 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2009 Fenix 6.81.001, 2004-2010 Asseco Czech Republic, a.s. 1. Plnění rozpočtu za období 2007-2009 2007 2008 2009 PŘÍJMY

Více

Srovnání návrhu rozpočtu 2013 se schváleným rozpočtem 2012. Příloha č. 3

Srovnání návrhu rozpočtu 2013 se schváleným rozpočtem 2012. Příloha č. 3 Srovnání návrhu rozpočtu se schváleným rozpočtem Příloha č. 3 Samospráva - ORJ 91 9153 - grantová a dotační politika 3399 Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků (v tis. Kč) 522 Neinvestiční

Více

Obec Proruby IČ: 00579173 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2013 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2013 Fenix 7.30.017, 2004-2014 Asseco Solutions, a.s.

Obec Proruby IČ: 00579173 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2013 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2013 Fenix 7.30.017, 2004-2014 Asseco Solutions, a.s. Obec Proruby IČ: 00579173 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2013 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2013 Fenix 7.30.017, 2004-2014 Asseco Solutions, a.s. Vygenerováno: 10.5.2014 16:09:12 1. Plnění rozpočtu za období 2011-2013

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Výroční zpráva. obecně prospěšné společnosti LABYRINT BOHEMIA

Výroční zpráva. obecně prospěšné společnosti LABYRINT BOHEMIA Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti LABYRINT BOHEMIA Období: 2005 1. Identifikační údaje: 1.1. Název firmy: LABYRINT BOHEMIA 1.2. Právní forma: obecně prospěšná společnost Obecně prospěšná společnost

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Závěrečný účet za rok 2009.

Závěrečný účet za rok 2009. Obec Lenora Závěrečný účet za rok 2009. Závěrečný účet roku 2009 je předkládán obecnímu zastupitelstvu v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákonem č. 128/2000

Více

Závěrečný účet obce za rok 2006

Závěrečný účet obce za rok 2006 Závěrečný účet obce za rok 2006 Dne 7. 12. 2005 byly zastupitelstvem obce stanoveny pravidla rozpočtového provizória. Rozpočet obce Semčice na rok 2006 byl schválen zastupitelstvem obce dne 1. 3. 2006.

Více

Závěrečný účet obce Soběšice za rok 2008 17 zák.č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů

Závěrečný účet obce Soběšice za rok 2008 17 zák.č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů Závěrečný účet obce Soběšice za rok 2008 17 zák.č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů 1) Údaje o plnění příjmů a výdajů za rok 2008 (údaje jsou v Kč)

Více

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační

Více

Střednědobý rozpočtový výhled Jihočeského kraje na období let 2014-2017 (v tis. Kč)

Střednědobý rozpočtový výhled Jihočeského kraje na období let 2014-2017 (v tis. Kč) Střednědobý rozpočtový výhled Jihočeského kraje na období let 2014-2017 (v tis. Kč) Celková bilance rozpočtu Jihočeského kraje Celkem příjmy 11 633 014,59 10 609 444,30 10 287 777,50 10 326 377,50 z toho:

Více

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10 460 01 Liberec 1 IČO 25916751 Příloha dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Příloha obsahuje alespoň informace o a) vzniku právní subjektivity a místě

Více

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Dotační řízení pro rok 2013 bylo vyhlášeno v srpnu roku 2012, sběr žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pak probíhal v září a říjnu roku 2012.

Více

Čl. 4 Výběrové řízení

Čl. 4 Výběrové řízení MĚSTO TŘEBOŇ V Y H L Á Š K A vytvoření a použití účelových prostředků " Fondu rozvoje bydlení na území města Třeboně ". -------- Městské zastupitelstvo Třeboň schválilo na základě 14, odst. 1, písmeno

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 8. zasedání zastupitelstva města dne: 24. 9. 2015 Bod pořadu jednání: Zpráva o naplňování příjmů a čerpání výdajů rozpočtu statutárního města Liberec za období

Více