Propojování sociálních a zdravotních služeb

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Propojování sociálních a zdravotních služeb"

Transkript

1 Grantový projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně registrační číslo CZ.1.04/3.1.03/ , financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zajištění odborných studií a analýzy pro účely sestavení 3. komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období Propojování sociálních a zdravotních služeb Zadavatel: Sociální nadační fond města Brna "Domovy potřebných" Mečová 368/5, Brno Vypracoval: Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Joštova 10, Brno Brno, listopad 2012

2 Řešitelský tým: Winkler Jiří Doc. PhDr. PhD. řešitel Dohnalová Zdeňka Mgr. PhD. člen řešitelského týmu Horňáček Josef Mgr. člen řešitelského týmu Kubalčíková Kateřina PhDr. PhD. člen řešitelského týmu Zelenková Iveta Mgr. člen řešitelského týmu

3 Propojování sociálních a zdravotních služeb Odborná studie pro účely sestavení 3. komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období Zpracovali: Doc. PhDr. Jiří Winkler, PhD.; Mgr. Iveta Zelenková

4 Obsah Obsah... 1 Zadání studie:... 2 Souhrn výsledků: Potřebnost provázaných zdravotnicko - sociálních služeb v městě Brně Vývoj a rozsah problému Vývoj a kapacita spojených sociálních a zdravotních služeb Koncept faktorů spolupráce Charakter problému Profesní východiska a personální kompetence Politicko - organizační rámec spolupráce Legislativní rámec nové politické organizace sociálních služeb Stav spolupráce zdravotních a sociálních služeb Pojetí spolupráce chybí názorová shoda Definici zdravotně sociálních problémů je věnována malá pozornost Odlišnosti profesí zdravotních a sociálních pracovníků Rozporný politicko - organizační rámec spolupráce Legislativní bariéry spolupráce zdravotních a sociálních služeb Závěry a doporučení Bibliografie: Příloha č Příloha č. 2: Přepis zvukového záznamu skupinového rozhovoru konaného dne

5 Zadání studie: Následující studie vznikla na základě zakázky Nadace Magistrátu města Brna jako informační podpora v rámci projektu tvorby 3. komunitního plánu. Zadavatel problém propojování zdravotních a sociálních služeb popsal jako význačný fenomén přípravy komunitního plánování sociálních služeb. Na pracovních skupinách se experti zabývají různými cílovými skupinami, jako jsou senioři, tělesně postižení nebo sociálně vyloučení. Na všech těchto setkáních dlouhodobě a opakovaně zaznívá jako závažný problém špatná spolupráce mezi resorty zdravotních a sociálních služeb v městě Brně. Uvedený problém se z praktického hlediska jeví jako v prvé řadě otázka finanční a organizační. Zejména při komplexnějších potížích, kdy dochází ke kumulaci různých zdravotních neduhů a sociálních handicapů (typicky u seniorů) se ukazuje, že je obtížné provádět v zařízeních sociální péče účinné zdravotnické služby, které jsou ovšem pro klienty nezbytné. Otázky provázání a spolupráce zdravotní a sociální péče jsou vedle toho předmětem systematického zájmu výzkumníků na oblast poskytování veřejných služeb. Ukazuje se, že problém je dlouhodobý a těžko řešitelný i v jiných evropských zemích a představuje tradiční výzvu pro výzkum v oblasti řízení a organizace jak veřejných, tak i soukromých, zdravotních a sociálních služeb. Na počátku nového tisíciletí Sullivan a Skelcher (2002) dokonce mluví o expanzi výzkumů různých forem spolupráce a partnerství v uvedené oblasti. Jiní autoři (Petch 2008, Taylor 2001) upozorňují na fakt, že různé formy partnerské spolupráce a s nimi spojené koncepty jako je networking, join working, inter-agency nebo multi - disciplinary working vykazují těsnou souvislost s novými formami lokální vlády ve velkých městech. Ukazuje se, že tyto nové formy poskytování veřejných služeb a jejich koordinace mohou být v těchto městských podmínkách funkční, jakkoliv jsou odlišné jak od tržního individualismu politických neoliberálů, tak od kolektivistických přístupů s dominantním prosazováním státního centra, které jsou bližší spíše levicovým politikům. Praktické i akademické poznávací zájmy se tedy zaměřují na společnou výzvu, jak efektivně organizovat a koordinovat provázané zdravotnické a sociální služby pro řešení komplexních a kumulovaných problémů vybraných cílových skupin? Cílem předkládané studie je provést vstupní systematické mapování problémů a bariér efektivní spolupráce mezi pracovníky služeb sociální péče a zdravotních služeb na území města Brna zejména při poskytování dlouhodobé péče. Pro naši analýzu je důležitým krokem vymezení služeb, které tvoří obsah spolupráce. Při jejich definování v rámci studie vycházíme z legislativního určení zdravotní a sociální služby. Zdravotní služby jsou definovány v zákoně 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Sociální služby definujeme podle zákona 108/2006 Sb. o 2

6 sociálních službách. Předmětem naší pozornosti budou jednak služby sociální péče, a to především z důvodu jejich relativní nákladnosti, četnosti využití a vazby na zdravotní stav klientů. Využívání služeb sociální péče chápeme jako typický výsledek změny zdravotního stavu pacienta-klienta. Do této skupiny zahrnujeme také sociální péči, jejíž využití vyplývá ze stáří klienta, které samo o sobě nemocí není, ale přirozeně vede k úbytku psychických a fyzických sil a schopností. Souhrnně se tedy jedná zejména o sociální služby definované v zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (např. respitní péče, osobní asistence, domovy, penziony, pečovatelská služba, stacionáře). Předmětem pozornosti budou dále preventivní sociální služby, jejichž využití není spojené s předchozí změnou zdravotního stavu. Jedná se o aktivity, které jsou realizované z důvodu selhání fungování daného člověka ve společnosti, tedy jakési sociální havárie. Takový člověk nemůže z objektivních i subjektivních důvodů dostát své roli v rodině, zaměstnání a společnosti, případně selhává i jako osobnost. Vzniká tedy nutnost využití sociálních služeb u jinak zdravých jedinců v souvislosti s přítomností sociální patologie (například prostituce, toxikomanie, kriminalita). 1 Jedná se zejména o preventivní sociální služby definované v zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (např. raná péče, azylové domy, noclehárny, nízkoprahová centra apod.). Zákon samotný řadí tyto sociální služby do kategorie preventivních služeb s cílem zabránit sociálnímu vyloučení klientů a s tím souvisejícím následným zhoršováním jejich zdravotního stavu. Součástí studie jsou i výsledky skupinové diskuse u kulatého stolu, na níž participovali reprezentativní odborníci z obou typů služeb, kteří působí v městě Brně. Informace byly zjištěny výzkumnou technikou focus group interview Při přípravě skupinových rozhovorů jsme se zaměřili na aktéry, kteří mají bezprostřední pracovní zkušenost se dvěma cílovými skupinami zdravotních a sociálních služeb. První skupinu tvoří senioři v mladším i starším důchodovém věku a druhou skupinu tvoří děti se specifickým typem zdravotního, tělesného nebo mentálního postižení a jejich rodiny. Dalším zdrojem dat pro nás byly podklady získané z prvního jednání pracovní skupiny pro propojování zdravotních a sociálních služeb v rámci přípravy 3. Komunitního plánu města Brna. V tomto případě jsme využili techniky dotazníku a sekundární analýzy dat. V rámci závěrečné zprávy chceme nejdříve analyzovat potřebu a význam rozvoje provázané zdravotní a sociální péče v městě Brně. Na potřebnost těchto služeb chceme ukázat vývojem problémů zejména dvou vybraných cílových skupin, a to skupiny seniorů a dětí se zdravotními a vývojovými handicapy. Pro pochopení potřebnosti těchto služeb chceme také analyzovat současný vývoj provázaných služeb ve městě a v jihomoravském regionu (kapitola 1). 1 I když i v tomto případě je nutno diagnostikovat a eliminovat změny zdravotního stavu, protože za řadou patologických projevů sociálního chování se skrývají nerozpoznaná psychická a fyzická onemocnění (Vargová, 2007) 3

7 Za druhé chceme představit konceptuální rámec mezioborové organizační spolupráce a jejich bariér (kapitola 2). Předpokládáme existenci dvou typů bariér spolupráce. Jednak existují strukturální bariéry propojování (a spolupráce) uvedených služeb. Jsme přesvědčeni, že na úrovni české národní politiky i v rámci demografického vývoje obyvatelstva České republiky existuje dnes řada objektivních podmínek určujících charakter zdravotních a sociálních problémů a současně i objektivně limitujících možnosti jejich řešení. K takovým jevům nepochybně patří stárnutí městského obyvatelstva, postupující narušování mezigeneračních rodinných vazeb a konečně i fiskální krize současných veřejných rozpočtů. Na druhé straně ale očekáváme i řadu procedurálních omezení a překážek, které jsou řešitelné na úrovni jednotlivých aktérů zapojených do poskytování zdravotních a sociálních služeb v městě Brně. Uvedené problémy a bariéry obou typů chceme sledovat v následujících oblastech našeho zájmu: legislativní rámec spolupráce, profesní a metodické aspekty spolupráce, administrativně koordinační omezení a oblast komunikačních a informačních možností a limitů spolupráce. Ve třetí části studie chceme z dostupných materiálů a vlastním šetřením mapovat současnou situaci spolupráce uvedených služeb na území města Brna a pokusit se zychytit základní bariéry jejího rozvoje (kapitola 3). Při strukturování poznatků vycházíme z konceptuálního rámce uvedeného v předchozí kapitole. Ve čtvrté části studie jsou formulována doporučení pro další postup při plánování efektivnějšího propojení zdravotních a sociálních služeb pro vybrané cílové skupiny (kapitola 4). 4

8 Souhrn výsledků: 1. Cílem studie bylo identifikovat pro potřeby komunitního plánování bariéry a možnosti, které mohou doprovázet rozvoj spolupráce zdravotních a sociálních služeb v městě Brně. 2. Identifikovali jsme nárůst zdravotně sociálních problémů v cílových skupinách seniorů a rodin s dětmi se zdravotními a vývojovými handicapy, které jsou významným cílem propojených zdravotních a sociálních služeb ve městě Brně. 3. V teoretické části studie jsme popsali normativní koncepty faktorů umožňujících rozvoj spolupráce zdravotních a sociálních služeb. Z těchto koncepcí jsme odvodili kritéria pro posouzení reálných možností spolupráce studovaných služeb v městě Brně. Mezi uvedená kritéria jsme zařadili: komplexnost a věcnost definice problému, konzistentnost hodnot profesionální etiky zdravotních a sociálních pracovníků, odlišnosti v rozpracování teorie péče o klienta, princip efektivity výkonu, princip demokratické volby služeb a konzistence cílů národní a lokální politiky. 4. Na základě uvedených kritérií jsme určili konkrétní bariéry, které podle našeho zjištění mohou bránit rozvoji spolupráce mezi zdravotní a sociální službou v městě Brně. Současný způsob financování se ukázal jen jako jeden z řady důvodů omezené a nesystematické spolupráce. Identifikovali jsme různé profesní důvody v podobě profesně etických selhání a v podobě odlišných teoretických konceptů vztahujících se především k pojetí dlouhodobé péče. Vymezili jsme nový politicko - organizační rámec spolupráce obou typů služeb, který je určen na jedné straně principy efektivního výkonu služeb a na druhé straně demokratickými principy občanské volby a kontroly. Zejména demokratický princip poskytování zdravotních a sociálních služeb zůstává v ČR poněkud nenaplněn. Věnovali jsme dále pozornost některým specifickým legislativním bariérám propojení zdravotní a sociální péče. 5. Významným zjištěním studie je skutečnost, že členové pracovní skupiny komunitního plánování pro oblasti propojování zdravotní a sociální péče a další dotazovaní experti zdravotně sociálních služeb mají zatím dosti rozdílné názory na cíle spolupráce uvedených služeb. Studie přináší informace o třech normativních modelech (žádoucích stavech) spolupráce zdravotních a sociálních služeb. a) rozvoj neformálních sítí vztahů mezi poskytovateli zdravotních a sociálních služeb; b) rozvoj programu účelové spolupráce zdravotních a sociálních služeb; c) budování dlouhodobého partnerství mezi různými rezortními a sektorovými organizacemi a klienty a jejich rodinami. Uvedené cíle spolupráce se od sebe kvalitativně liší, nelze je chápat jako etapy jedné vývojové trajektorie. 5

9 6. Doporučujeme, aby expertní týmy zvážily nejen cíle a hodnotová východiska jednotlivých modelů spolupráce, ale také kapacity pro realizaci všech tří modelů. Analýza faktorů a podmínek spolupráce ukázala, že ve městě Brně jsou zatím největší kapacity pro rozvinutí modelu neformální sítě spolupracujících poskytovatelů zdravotně sociálních služeb. Tato síť by mohla být podporována budováním informačního systému poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb pro vybrané cílové skupiny občanů. Nevýhodou uvedeného řešení je skutečnost, že tato neformální síť zůstane nutně nesystematická. 8. Realizace modelu spolupráce založeného na účasti v účelovém lokálním programu přinese zefektivnění a zkvalitnění realizace profesionálních cílů provázané péče. Implementace modelu však naráží na poněkud více překážek než předchozí model. Provedení může využít profesionální angažovanost a kapacitu zdravotních a sociálních pracovníků. Rozvoj účelového programu spolupráce organizací z různých rezortů a sektorů však bude vyžadovat legislativní novelu zákonů o zdravotních a sociálních službách v oblasti smíšeného financování služeb. Realizace modelu dlouhodobého partnerství organizací zdravotních a sociálních služeb a klientů a jejich rodin musí překonat největší množství překážek a omezení. Především je to nutnost zapojení klientů a občanů města Brna do aktivní tvorby komunitního plánu sociálních služeb a posílení občanské kontroly. Efektem bude větší transparentnost a veřejná kontrola nad profesionálním poskytováním zdravotních a sociálních služeb ve městě. 9. Dále doporučujeme zvážit a realizovat rozšíření koordinační role samosprávy města (nebo jiné městem pověřené instituce), která by byla schopna sladit dvě základní funkce lokální politiky zdravotně sociálních služeb: na jedné straně efektivní implementaci a modifikaci národní (rezortní) zdravotní a sociální politiky a na druhé straně rozvoj lokální politiky vycházející ze specifických zdravotních a sociálních potřeb a zájmů občanů města Brna. Harmonizace uvedených politických funkcí je možná jen za podmínek větší konzistence cílů národní a lokální politiky sociálních a zdravotních služeb. Bude vyžadovat intervence do přípravy legislativních opatření, které by měly posílit roli samospráv při tvorbě komplexních a provázaných lokálních programů. 6

10 1. Potřebnost provázaných zdravotnicko - sociálních služeb v městě Brně Cílem této kapitoly je analyzovat a doložit rostoucí potřebnost provázaných zdravotních a sociálních služeb v městě Brně a to zejména pro cílové skupiny seniorů a dětí se zdravotními handicapy. Tato potřebnost je reflektována jak v profesních společenstvích, tak i v politicko - administrativních resortech sociální politiky a zdravotnictví. Obě ministerstva (MPSV a MZ) vyhodnocují komplexní péči jako účinný a efektivní nástroj péče o zdraví obyvatel České republiky. 2 Doposud se však realizace těchto provázaných služeb nedaří, a to ani na celostátní úrovni, ani na úrovni jednotlivých krajů, regionů a lokalit. K realizaci těchto provázaných služeb sice v jednotlivých lokalitách dochází, ale jde o spíše výjimečné případy. Také v městě Brně hodnotí poskytovatelé i uživatelé těchto služeb celou řadu bariér a těžkostí, které brání hladké implementaci komplexní péče. Jednou z významných překážek je malá kapacita provázaných služeb a systémové překážky jejich dalšího rozvoje. Uvedené kapacity se v městě Brně nerozvíjí v posledních letech ve vazbě na vývoj problémů ve vybraných cílových skupinách Vývoj a rozsah problému Rozsah zdravotně sociálních problémů v cílových skupinách seniorů a rodin s malými handicapovanými dětmi závisí na demografickém vývoji populace v jednotlivých věkových kohortách. V Jihomoravském kraji, jak ukazuje obrázek č. 1, dochází v posledních deseti letech k významnému nárůstu obyvatel ve věku 80 let a starších. I když počátkem druhého desetiletí našeho století lze očekávat spíše stagnaci počtu obyvatel v uvedené věkové kohortě, kolem roku 2020 nás čeká další významná demografická vlna obyvatel narozených těsně po 2. světové válce, která nárůst počtu seniorů v kraji s vysokou pravděpodobností ještě více posílí. Abychom přesněji ilustrovali uvedený vývoj, je možné uvést, že jen ve věkové kategorii 80 až 84 let žilo v roce 2011 (k ) v Jihomoravském kraji obyvatel, což je téměř o občanů více než v roce 2001, kdy podle ČSU žilo na stejném území seniorů ve stejné věkové kohortě. 2 V roce 2011 vznikla za tímto účelem dočasná mezirezortní komise, jejímž cílem je optimalizace zdravotních a sociálních služeb. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí konstatoval, že " Přínosem pro občana bude snazší orientace v systému a jasné definování toho, na jakou službu má nezpochybnitelný nárok. Dnes oddělené řešení vede k neustálé snaze přesouvat náklady mezi resorty a sektory, nikoliv ve prospěch celkových nákladů a efektivity pro občany Mezi hlavní úkoly mezirezortní komise podle původního ministerského zadání patřilo: posoudit počty lůžek, možnosti rozvoje ambulantní a terénní péče a způsob financování komplexně provázaných služeb. 7

11 Obrázek č. 1: Věková struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje Ve vztahu k počtu seniorů se také zvyšuje potřeba řešit provázané zdravotní a sociální problémy v seniorské populaci. Jak ukazuje tabulka č. 1, lze předpokládat, že míra závislosti starších osob, která vymezuje potřebu sociálních a zdravotních služeb, se výrazně zvyšuje ve věkové kategorii 80 a více let. Uvedené údaje představují extrapolaci předchozího vývoje. Z údajů v tabulce vyplývá, že v kategorii 80 až 84 let trpí určitým stupněm závislosti a nesoběstačnosti přibližně 15 procent populace. Ve vyšších věkových kategoriích se potom uvedený podíl významně zvyšuje. Lze tedy předpokládat, že v rozmezí let 2001 a 2011 přibylo v Jihomoravském kraji přibližně 1800 osob ve věku 80 až 84 let s určitou mírou závislosti na sociálních nebo zdravotních službách dalších osob. Přitom střední a těžkou formou závislosti podle našeho odhadu trpí přibližně o 600 seniorů více než před deseti lety. 8

12 Tabulka č. 1: Podíly osob potřebující pomoc při sebeobsluze podle věku Specifický vývoj stárnutí obyvatelstva v Jihomoravském kraji lze zaznamenat zejména v okrese Brno město. Podíl mužů i žen ve věkové kategorii 65 a více let je v městě Brně nejvyšší ze všech ostatních okresů. Tato skutečnost se promítá i do hodnot dalších demografických ukazatelů, jako jsou koeficienty závislosti a index stáří brněnské populace. Koeficienty závislosti ukazují podíl závislých věkových skupin na kategorii osob v produktivním věku. Index stáří vystihuje podíl osob ve věkové kategorii 65 a víceletých na kategorii osob ve věku 0 až 14 let. Následující tabulky jsou převzaty z publikace J. Dufka a B. Minaříka (Brno, 2011). Tabulka č. 2: Podíl věkových skupin obyvatel v okresech JM kraje k Zdroj: Dufek, J. Minařík, B. Brno

13 Tabulka č. 3: Ukazatele věkové struktury obyvatel v okresech JM kraje k Zdroj: Dufek, J. Minařík, B. Brno 2011 Z uvedených údajů dále vyplývá rozdílný vývoj základní věkové struktury obyvatelstva v Brně městě a v okrese Brno venkov. Populace v širším okolí města Brna stárne daleko pomaleji. Tento rozdíl ještě přesvědčivěji demonstruje vývoj podílu věkových skupin starých a mladých obyvatel ve sledovaných okresech v období 2001 až 2010, který je představen na obrázku č. 2. Obrázek č. 2: Vývoj podílu věkových skupin starých a mladých v období 2001 až 2010 Zdroj: Dufek, J. Minařík, B. Brno

14 Nejlépe lze v tomto vývoji hodnotit okres Brno venkov, který ukazuje nízkou úroveň stáří i nejnižší rychlost stárnutí. Nejhůře lze naopak hodnotit okres Brno město s výrazně nejvyšší úrovní stáří a velkou rychlostí stárnutí a také okres Hodonín s nejvyšší rychlostí stárnutí mezi jihomoravskými okresy v průběhu posledních deseti let Vývoj a kapacita spojených sociálních a zdravotních služeb Údaje o stavu a vývoji relevantních sociálních služeb, které mají přímou návaznost na některé typy ošetřující a zdravotní péče však v uplynulém desetiletí nekopírují vývoj nárůstu potřebné seniorské populace v Jihomoravském kraji. Z tabulky č. 4 vyplývá srovnání mezi kraji České republiky v kapacitě vybraných služeb sociální péče. Uvedený přehled obsahuje reprezentativní výběr služeb poskytovaných v rámci provázané zdravotní a sociální péče pro seniory a zdravotně postižené. Tabulka č. 4: Kapacita služeb sociální a související zdravotní péče pro seniory v roce 2009 Zdroj: Průša L. Praha, 2011 Z uvedených údajů vyplývá, že v tomto období byl Jihomoravský kraj v kontextu celé ČR podprůměrný v počtu klientů využívajících služeb chráněného bydlení a dále v počtu sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních. Naopak vysoce nadprůměrný je dlouhodobě počet osob zapojených do aktivit pečovatelských služeb v kraji. 11

15 Neadekvátní vývoj kapacit sociálních a spojených zdravotních služeb pro seniory vystihuje následující obrázek č. 3. Ukazuje, že v období, kdy roste potřeba sociálních a provázaných zdravotních služeb pro osoby v seniorském věku, tyto služby více méně stagnují. V důsledku toho klesá v Jihomoravském kraji vybavenost službami sociální péče v relaci na 1000 obyvatel ve věku starších 65 let. Ukazuje se, že v JM kraji došlo v letech 2000 až 2009 k poklesu počtu míst v domovech seniorů a v pečovatelské službě ze 129 na 108 míst na 1000 obyvatel v daném věku. Obrázek č. 3: Vývoj vybavenosti krajů službami sociální péče v letech Zdroj: Průša L. Praha, 2011 Souhrnně lze konstatovat, že z dostupných statistických údajů vyplývá pro cílovou skupinu seniorů růst potřebnosti zařízení a kapacit sociální péče a provázané zdravotní péče v JM kraji i v městě Brně. Hledání forem efektivnější spolupráce sociálních a zdravotních služeb je nepochybně významným krokem k lepšímu využití stávajících kapacit. Na druhé straně nelze očekávat, že uvedená spolupráce vyřeší deficity poskytování služeb spojené s významným nárůstem potřeb seniorů s určitým stupněm závislosti v posledním desetiletí. 12

16 2. Koncept faktorů spolupráce Faktory a podmínky ovlivňující spolupráci sociálních služeb a zdravotnických služeb můžeme utřídit do několika specifických oblastí, které souhrnně zahrnujeme do konceptuálního modelu spolupráce. Mezi uvedené oblasti faktorů patří: charakter řešeného problému, profesní a metodické předpoklady spolupráce, organizační dimenze spolupráce, politický a legislativní rámec. Mezi těmito faktory a podmínkami lze hledat vlastnosti a stavy, které tvoří bariéry rozvoje spolupráce zdravotních a sociálních služeb Charakter problému V oblasti zdravotních a sociálních problémů existuje řada vzájemně propojených vazeb. Komplexnost vazeb mezi zdravotními a sociálními problémy je tak velká, že často není úplně jasné, co je příčina a následek. Přesto lze předběžně předpokládat, že existují jednak typy problémů, kdy spíše dochází k jednosměrnému působení zdravotního stavu na psychosociální soběstačnost a společenské začlenění jedince a současně typy problémů, kdy ovlivňování zdravotního stavu a psychosociálního stavu člověka je vzájemné. Charakter provázání zdravotně sociálních problémů je tedy různý. Z obrázku č. 4 vyplývá spíše jednosměrná kauzalita v případě primárního onemocnění z plného zdraví, které má dva možné výsledky: úplné uzdravení nebo chronický vývoj daného 13

17 onemocnění, příp. stabilizaci zdravotního stavu a zdravotní postižení (např. po úraze). V případě této jednosměrné kauzality zdravotních vlivů na psychickou a společenskou situaci jedince neplatí vzájemné působení zdravotního a sociálního stavu. Případná nutnost potřeby sociální péče je dočasná, navíc obvykle specifická vzhledem k charakteru základního onemocnění. Vzato důsledně, mohli bychom v popisovaném případě do sociální péče zahrnout i neformální péči členů rodiny, kteří jsou obvykle schopni po kratší dobu převzít povinnosti nemocného, zvláště pokud je perspektiva jeho úplného uzdravení, a tedy i naděje, že toto převzetí povinností bude pouze dočasné. Významná je zde také adaptační schopnost příslušného člověka, kdy po kratší dobu onemocnění je schopen se přizpůsobit třeba i zhoršeným životním podmínkám či omezením. Obrázek č. 4: Změny stavů ve zdravotní a sociální oblasti jako výsledek léčebného a ošetřovatelského procesu Oblast zdravotní Oblast sociální diagnóza onemocnění (úrazu) soběstačnost léčba kompenzace nebo vyvolání změny zdravotního stavu vyléčení zdravotní postižení, stabilizace stavu, chronická nemoc plná soběstačnost nesoběstačnost, invalidita monitoring zdravotního stavu, zvážení nové léčby vzájemná vazba intenzita a charakter užití sociálních služeb Zdroj: Mertl (2006, upraveno autory) jednosměrná vazba vvazbavazba Vzájemnost vazeb se však projevuje již výrazněji, pokud k úplnému uzdravení nedojde a z medicínského hlediska má pacient-klient zhoršený zdravotní stav trvale. V případě, že to vede k jeho nesoběstačnosti, nastupuje nutnost trvalé potřeby sociální péče. Mohou se také projevovat dlouhodobé účinky změny zdravotního stavu, od psychických (deprese, demotivace) až k fyzickým (dekubity, atrofie, malnutrice). Uvedený stav už má potenciál 14

18 zpětně ovlivnit i zdravotní stav nemocného - rozvinula se vzájemnost zdravotně - sociálních vazeb při řešení problému. Důležitým faktorem bránícím rozvoji stabilní spolupráce mezi zdravotními a sociálními službami je tedy proměnlivý charakter vzájemné vazby mezi zdravotními a sociálními aspekty problémů klientů. V těchto podmínkách lze jen velmi obtížně stanovit určitý standard spolupráce, který by byl adekvátní potřebám jednotlivých klientů Dále chceme upozornit na vliv společenské formulace problému. Objektivní stav zdravotně sociálních problémů vždy podléhá určité interpretaci. Důležitou stránkou charakterizující problém, který má být řešen spoluprací zdravotních a sociálních služeb, je jeho společenská formulace. V této souvislosti se často rozlišuje (a) mezi poptávkou a potřebou klientů a (b) mezi těmi, kdo potřeby klientů formulují. Zda jsou to sami klienti nebo profesionální poskytovatelé služeb. Při analýze sociálních a zdravotních služeb nevystačíme jen s pojmem poptávky. Vedle poptávky po sociálních službách projevující se poptáváním zcela konkrétních služeb, se zde objevuje otázka potřeby sociálních služeb. Je evidentní, že celá řada lidí, přestože sociální služby nepoptává, je potřebuje a jejich využití jim přináší zlepšení jejich životního standardu. Při analýze sociálních služeb se standardně rozlišuje mezi vyjádřenou, nevyjádřenou a pociťovanou potřebou klienta. Zatímco vyjádřená i nevyjádřená potřeba je zcela uvědomovaná, pociťovaná potřeba poukazuje na častý stav zkresleného či neúplného uvědomění si svých sociálních či zdravotních potřeb. V této souvislosti se ukazuje význam normativně (expertně) stanovené potřeby, která může posílit uvědomění evidentních potřeb klientů. Zejména pokud ještě klient není se svou sociální situací dostatečně obeznámen, nebo pokud není schopen vzhledem ke svému fyzickému nebo psychickému stavu svoji sociální situaci adekvátně vnímat a vyhodnotit. Definování potřeb profesionály, zejména pokud jsou současně poskytovateli služeb, však přináší také riziko vnucování služeb v zájmu poskytovatele. 15

19 2. 2. Profesní východiska a personální kompetence Jako bariéra většího provazování zdravotních a sociálních služeb se může jevit druh a míra profesionalismu zdravotních a sociálních pracovníků. Klasická profesionální intervence se v posledních desetiletích vyvíjí směrem k více symetrickému vztahu mezi profesionálem a klientem laikem. Tento vývoj lze zaznamenat s větší intenzitou v některých typech sociálních a zdravotních služeb než v jiných. Klasická profesionální intervence je založena na následujících hodnotových východiscích a normativních pravidlech: Důvěra k profesionálovi. Klient je za normální situace přesvědčen, že pro řešení jeho konkrétních problémů existují technologické postupy přijaté a institucionalizované profesionálním společenstvím. Klient tedy argumenty odborníka přijímá za vlastní. Dosažení názorového konsensu mezi odborníkem a klientem. Aby odborník realizoval svou roli experta, musí udržovat s klientem konsensus. Tato shoda je prostředkem motivace obou partnerů k rolovému chování. Ve vztahu profesionál klient však nejde jen o názorovou shodu, ale také o provádění společných rozhodnutí. Existence rozhodovací volnosti pro odborníka. V rámci institucionalizovaných postupů řešení sociálních či zdravotních problémů má odborník pravomoc rozhodnout o adekvátním postupu. Není svazován mocenskou hierarchií jako správní úředník. Existence negativních sankcí. V případě, že se reálné chování klienta začne odchylovat od profesionálních očekávání, má odborník k dispozici negativní sankce, které mají vést k tomu, aby klient opět akceptoval odborníkovo rozhodnutí. Pokud se klient odmítá řídit jeho doporučením, může odborník službu v krajním případě odmítnout. Profesionální loajalita. Odmítnutí profesionální služby je umožněno díky existenci profesionálních pravidel postupu institucionalizovaných celým odborným společenstvím. Odmítnutí služby jedním expertem je potom ve skutečnosti odmítnutím z hlediska celého odborného společenství. Uplatnění těchto tvrdých trestů je podřízeno přesným pravidlům, která platí před vším ostatním ve vztahu expert klient. Odmítnutí služby působí jako sankce jen za podmínky, že odborné společenství má ve společnosti monopol na důvěru ve svou odbornost Pravidla klasického profesionalismu jsou typická pro zdravotní služby nebo pro některé kvalifikované osobní služby (pomoc drogově závislým, právní ochrana atd.). Působení profesionálních pracovníků a možnosti jejich odborné intervence jsou založeny na autoritě odborného, vědeckého poznání experta. Příjemci těchto služeb akceptují intervence na základě důvěry, že poznání odborníka je lepší než jejich vlastní. Autorita profesionála však není vytvářena jen převahou systematické teorie nad poznáním zdravého rozumu, ale také dalšími charakteristikami profese, z nichž je třeba zdůraznit především profesionální etický kodex a profesionální kulturu. Tvoří ji hodnoty, normy a pravidla rozšířená v profesionálním společenství. Podstatným prvkem profesionální kultury je princip volnosti a autonomie profesionála při provádění rozhodnutí. Rozhodovací volnost profesionála 16

20 nevyplývá ze znalosti odborných postupů a metod, ale je součástí i jeho společenského statutu. Profesionální kultura v tomto smyslu spojuje odborníka těsně s určitou společenskou vrstvou, která má od ostatních částí společnosti, jako jsou stát či skupiny klientů, důvěru k monopolnímu výkonu veřejných služeb a programů. Tato důvěra zahrnuje také monopol na kontrolu nad profesionálním vzděláním a celým socializačním procesem profesionála. Pro společenství profesionálů je tedy typická podpora a ochrana volnosti rozhodování profesionálů vzhledem k neprofesionálům. Tento vnitřní kontrolní aparát zajišťuje relativně velkou soudržnost, otevřenost a loajalitu mezi profesionály Dalším principem profesionální kultury jsou důraz na čestnost a otevřenost jednání profesionála vůči klientům a společnosti jako celku. Otevřenost profesionálního chování těsně souvisí s dosažením konsensu mezi odborníkem a klientem. Má-li mít profesionál neformální důvěru klienta, musí mezi nimi existovat názorová shoda v každé konkrétní situaci řešení klientových problémů. Principiální otevřenost jednání ke klientovi se zdá být předpokladem navázání názorového konsensu. Tento konsensuální vztah mezi profesionálem a klientem se ukazuje být Pandořinou skříňkou profesionální kultury. Souhlasný vztah mezi nimi se nevytváří vždy jako jednostranné ovlivnění profesionála klientem a klient není vždy odsouzen důvěřovat profesionálovi. Míra asymetrie vztahu profesionála a klienta je v různých profesích odlišná. Lze vyslovit předpoklad, že tento rozdíl se výrazně projevuje právě mezi lékaři a profesionálními sociálními pracovníky. Lékaři nepochybně užívají svých odborných poznatků k tomu, aby definovali hodnotu zdraví. Ale řada výsledků lékařských postupů a metod je dnes již vyhodnocovaná i klienty a veřejností. V daleko větší míře to však platí pro profesionální sociální pracovníky. Mnohé situace profesionálních sociálních a osobních služeb jsou velmi neurčité. Jejich komplexnost neumožňuje vždy jednoznačně určit profesionální postup a metody implementace cílů. Jestliže v těchto situacích je obtížné najít účinné řešení problému, pak bezradnost či otevřené přiznání neschopnosti najít řešení může být důvodem k růstu nedůvěry klientů a laiků k profesionálům Politicko - organizační rámec spolupráce Politické rozhodování tvoří objektivní rámec pro budování lokální nebo regionální spolupráce v případě zdravotních a sociálních služeb. Tento rámec má obvykle systémovou povahu (je tvořen souborem provázaných opatření), která však nevylučuje lokální iniciativy a inovace při hledání vhodných forem spolupráce. Budování sociálních služeb na území města lze připodobnit k aréně, jejíž rámec tvoří centrální politická rozhodnutí a legislativa. Rozhodující aktéři těchto služeb jsou však uvnitř této arény. Objektivní politická pravidla a legislativní normy mohou vytvářet bariéry nebo naopak možnosti pro realizaci určitých cílů a metod provázání zdravotní a sociální péče. 17

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Rodinná politika pojetí a aktuální informace

Rodinná politika pojetí a aktuální informace Rodinná politika pojetí a aktuální informace (Brno, 20. 6. 2014) 1 Rodinná politika a aktéři rodinné politiky Pojetí rodinné politiky, sociální politika OECD: Soubor opaření zaměřených na: - vyrovnání

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Závěrečný workshop Praha, 16. června 2015 (TA ČR č. projektu TD020134) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Metodika řízení

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace doc. Ing. Monika MOTYČKOVÁ (Grasseová), Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomika a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky Kounicova 44/1. patro/kancelář

Více

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013 Brno JUDr. Věra Vojáčková,

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji

Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Aktuální stav a perspektivy v oblasti plánování a financování sociálních služeb Hradec Králové, 21. 6. 2012 1 Víceleté

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová Příprava programového období 2014-2020 Ing. Daniela Nohejlová Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014 2020 Hlavní východiska příprav programového období 2014-20

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Jak dál s pražským zdravotnictvím?

Jak dál s pražským zdravotnictvím? Jak dál s pražským zdravotnictvím? Ing. Zeno Veselík, MBA 18. 4. 2012 Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město Praha? Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých PROJEKTŮ Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže

Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže 1 Příloha k usnesení vlády ze dne... 2012 č.... Úkol: Ukazatel plnění: Odpovídají: Termín plnění: 1.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora České republiky Hospodářská komora České republiky Proč a jak zaměstnávat OZP, kde hledat motivované pracovníky Michal Vokurka Cíl prezentace Uvedení souvislostí zaměstnávání OZP Rekapitulace důvodů proč zaměstnávat OZP

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více