Propojování sociálních a zdravotních služeb

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Propojování sociálních a zdravotních služeb"

Transkript

1 Grantový projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně registrační číslo CZ.1.04/3.1.03/ , financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zajištění odborných studií a analýzy pro účely sestavení 3. komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období Propojování sociálních a zdravotních služeb Zadavatel: Sociální nadační fond města Brna "Domovy potřebných" Mečová 368/5, Brno Vypracoval: Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Joštova 10, Brno Brno, listopad 2012

2 Řešitelský tým: Winkler Jiří Doc. PhDr. PhD. řešitel Dohnalová Zdeňka Mgr. PhD. člen řešitelského týmu Horňáček Josef Mgr. člen řešitelského týmu Kubalčíková Kateřina PhDr. PhD. člen řešitelského týmu Zelenková Iveta Mgr. člen řešitelského týmu

3 Propojování sociálních a zdravotních služeb Odborná studie pro účely sestavení 3. komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období Zpracovali: Doc. PhDr. Jiří Winkler, PhD.; Mgr. Iveta Zelenková

4 Obsah Obsah... 1 Zadání studie:... 2 Souhrn výsledků: Potřebnost provázaných zdravotnicko - sociálních služeb v městě Brně Vývoj a rozsah problému Vývoj a kapacita spojených sociálních a zdravotních služeb Koncept faktorů spolupráce Charakter problému Profesní východiska a personální kompetence Politicko - organizační rámec spolupráce Legislativní rámec nové politické organizace sociálních služeb Stav spolupráce zdravotních a sociálních služeb Pojetí spolupráce chybí názorová shoda Definici zdravotně sociálních problémů je věnována malá pozornost Odlišnosti profesí zdravotních a sociálních pracovníků Rozporný politicko - organizační rámec spolupráce Legislativní bariéry spolupráce zdravotních a sociálních služeb Závěry a doporučení Bibliografie: Příloha č Příloha č. 2: Přepis zvukového záznamu skupinového rozhovoru konaného dne

5 Zadání studie: Následující studie vznikla na základě zakázky Nadace Magistrátu města Brna jako informační podpora v rámci projektu tvorby 3. komunitního plánu. Zadavatel problém propojování zdravotních a sociálních služeb popsal jako význačný fenomén přípravy komunitního plánování sociálních služeb. Na pracovních skupinách se experti zabývají různými cílovými skupinami, jako jsou senioři, tělesně postižení nebo sociálně vyloučení. Na všech těchto setkáních dlouhodobě a opakovaně zaznívá jako závažný problém špatná spolupráce mezi resorty zdravotních a sociálních služeb v městě Brně. Uvedený problém se z praktického hlediska jeví jako v prvé řadě otázka finanční a organizační. Zejména při komplexnějších potížích, kdy dochází ke kumulaci různých zdravotních neduhů a sociálních handicapů (typicky u seniorů) se ukazuje, že je obtížné provádět v zařízeních sociální péče účinné zdravotnické služby, které jsou ovšem pro klienty nezbytné. Otázky provázání a spolupráce zdravotní a sociální péče jsou vedle toho předmětem systematického zájmu výzkumníků na oblast poskytování veřejných služeb. Ukazuje se, že problém je dlouhodobý a těžko řešitelný i v jiných evropských zemích a představuje tradiční výzvu pro výzkum v oblasti řízení a organizace jak veřejných, tak i soukromých, zdravotních a sociálních služeb. Na počátku nového tisíciletí Sullivan a Skelcher (2002) dokonce mluví o expanzi výzkumů různých forem spolupráce a partnerství v uvedené oblasti. Jiní autoři (Petch 2008, Taylor 2001) upozorňují na fakt, že různé formy partnerské spolupráce a s nimi spojené koncepty jako je networking, join working, inter-agency nebo multi - disciplinary working vykazují těsnou souvislost s novými formami lokální vlády ve velkých městech. Ukazuje se, že tyto nové formy poskytování veřejných služeb a jejich koordinace mohou být v těchto městských podmínkách funkční, jakkoliv jsou odlišné jak od tržního individualismu politických neoliberálů, tak od kolektivistických přístupů s dominantním prosazováním státního centra, které jsou bližší spíše levicovým politikům. Praktické i akademické poznávací zájmy se tedy zaměřují na společnou výzvu, jak efektivně organizovat a koordinovat provázané zdravotnické a sociální služby pro řešení komplexních a kumulovaných problémů vybraných cílových skupin? Cílem předkládané studie je provést vstupní systematické mapování problémů a bariér efektivní spolupráce mezi pracovníky služeb sociální péče a zdravotních služeb na území města Brna zejména při poskytování dlouhodobé péče. Pro naši analýzu je důležitým krokem vymezení služeb, které tvoří obsah spolupráce. Při jejich definování v rámci studie vycházíme z legislativního určení zdravotní a sociální služby. Zdravotní služby jsou definovány v zákoně 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Sociální služby definujeme podle zákona 108/2006 Sb. o 2

6 sociálních službách. Předmětem naší pozornosti budou jednak služby sociální péče, a to především z důvodu jejich relativní nákladnosti, četnosti využití a vazby na zdravotní stav klientů. Využívání služeb sociální péče chápeme jako typický výsledek změny zdravotního stavu pacienta-klienta. Do této skupiny zahrnujeme také sociální péči, jejíž využití vyplývá ze stáří klienta, které samo o sobě nemocí není, ale přirozeně vede k úbytku psychických a fyzických sil a schopností. Souhrnně se tedy jedná zejména o sociální služby definované v zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (např. respitní péče, osobní asistence, domovy, penziony, pečovatelská služba, stacionáře). Předmětem pozornosti budou dále preventivní sociální služby, jejichž využití není spojené s předchozí změnou zdravotního stavu. Jedná se o aktivity, které jsou realizované z důvodu selhání fungování daného člověka ve společnosti, tedy jakési sociální havárie. Takový člověk nemůže z objektivních i subjektivních důvodů dostát své roli v rodině, zaměstnání a společnosti, případně selhává i jako osobnost. Vzniká tedy nutnost využití sociálních služeb u jinak zdravých jedinců v souvislosti s přítomností sociální patologie (například prostituce, toxikomanie, kriminalita). 1 Jedná se zejména o preventivní sociální služby definované v zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (např. raná péče, azylové domy, noclehárny, nízkoprahová centra apod.). Zákon samotný řadí tyto sociální služby do kategorie preventivních služeb s cílem zabránit sociálnímu vyloučení klientů a s tím souvisejícím následným zhoršováním jejich zdravotního stavu. Součástí studie jsou i výsledky skupinové diskuse u kulatého stolu, na níž participovali reprezentativní odborníci z obou typů služeb, kteří působí v městě Brně. Informace byly zjištěny výzkumnou technikou focus group interview Při přípravě skupinových rozhovorů jsme se zaměřili na aktéry, kteří mají bezprostřední pracovní zkušenost se dvěma cílovými skupinami zdravotních a sociálních služeb. První skupinu tvoří senioři v mladším i starším důchodovém věku a druhou skupinu tvoří děti se specifickým typem zdravotního, tělesného nebo mentálního postižení a jejich rodiny. Dalším zdrojem dat pro nás byly podklady získané z prvního jednání pracovní skupiny pro propojování zdravotních a sociálních služeb v rámci přípravy 3. Komunitního plánu města Brna. V tomto případě jsme využili techniky dotazníku a sekundární analýzy dat. V rámci závěrečné zprávy chceme nejdříve analyzovat potřebu a význam rozvoje provázané zdravotní a sociální péče v městě Brně. Na potřebnost těchto služeb chceme ukázat vývojem problémů zejména dvou vybraných cílových skupin, a to skupiny seniorů a dětí se zdravotními a vývojovými handicapy. Pro pochopení potřebnosti těchto služeb chceme také analyzovat současný vývoj provázaných služeb ve městě a v jihomoravském regionu (kapitola 1). 1 I když i v tomto případě je nutno diagnostikovat a eliminovat změny zdravotního stavu, protože za řadou patologických projevů sociálního chování se skrývají nerozpoznaná psychická a fyzická onemocnění (Vargová, 2007) 3

7 Za druhé chceme představit konceptuální rámec mezioborové organizační spolupráce a jejich bariér (kapitola 2). Předpokládáme existenci dvou typů bariér spolupráce. Jednak existují strukturální bariéry propojování (a spolupráce) uvedených služeb. Jsme přesvědčeni, že na úrovni české národní politiky i v rámci demografického vývoje obyvatelstva České republiky existuje dnes řada objektivních podmínek určujících charakter zdravotních a sociálních problémů a současně i objektivně limitujících možnosti jejich řešení. K takovým jevům nepochybně patří stárnutí městského obyvatelstva, postupující narušování mezigeneračních rodinných vazeb a konečně i fiskální krize současných veřejných rozpočtů. Na druhé straně ale očekáváme i řadu procedurálních omezení a překážek, které jsou řešitelné na úrovni jednotlivých aktérů zapojených do poskytování zdravotních a sociálních služeb v městě Brně. Uvedené problémy a bariéry obou typů chceme sledovat v následujících oblastech našeho zájmu: legislativní rámec spolupráce, profesní a metodické aspekty spolupráce, administrativně koordinační omezení a oblast komunikačních a informačních možností a limitů spolupráce. Ve třetí části studie chceme z dostupných materiálů a vlastním šetřením mapovat současnou situaci spolupráce uvedených služeb na území města Brna a pokusit se zychytit základní bariéry jejího rozvoje (kapitola 3). Při strukturování poznatků vycházíme z konceptuálního rámce uvedeného v předchozí kapitole. Ve čtvrté části studie jsou formulována doporučení pro další postup při plánování efektivnějšího propojení zdravotních a sociálních služeb pro vybrané cílové skupiny (kapitola 4). 4

8 Souhrn výsledků: 1. Cílem studie bylo identifikovat pro potřeby komunitního plánování bariéry a možnosti, které mohou doprovázet rozvoj spolupráce zdravotních a sociálních služeb v městě Brně. 2. Identifikovali jsme nárůst zdravotně sociálních problémů v cílových skupinách seniorů a rodin s dětmi se zdravotními a vývojovými handicapy, které jsou významným cílem propojených zdravotních a sociálních služeb ve městě Brně. 3. V teoretické části studie jsme popsali normativní koncepty faktorů umožňujících rozvoj spolupráce zdravotních a sociálních služeb. Z těchto koncepcí jsme odvodili kritéria pro posouzení reálných možností spolupráce studovaných služeb v městě Brně. Mezi uvedená kritéria jsme zařadili: komplexnost a věcnost definice problému, konzistentnost hodnot profesionální etiky zdravotních a sociálních pracovníků, odlišnosti v rozpracování teorie péče o klienta, princip efektivity výkonu, princip demokratické volby služeb a konzistence cílů národní a lokální politiky. 4. Na základě uvedených kritérií jsme určili konkrétní bariéry, které podle našeho zjištění mohou bránit rozvoji spolupráce mezi zdravotní a sociální službou v městě Brně. Současný způsob financování se ukázal jen jako jeden z řady důvodů omezené a nesystematické spolupráce. Identifikovali jsme různé profesní důvody v podobě profesně etických selhání a v podobě odlišných teoretických konceptů vztahujících se především k pojetí dlouhodobé péče. Vymezili jsme nový politicko - organizační rámec spolupráce obou typů služeb, který je určen na jedné straně principy efektivního výkonu služeb a na druhé straně demokratickými principy občanské volby a kontroly. Zejména demokratický princip poskytování zdravotních a sociálních služeb zůstává v ČR poněkud nenaplněn. Věnovali jsme dále pozornost některým specifickým legislativním bariérám propojení zdravotní a sociální péče. 5. Významným zjištěním studie je skutečnost, že členové pracovní skupiny komunitního plánování pro oblasti propojování zdravotní a sociální péče a další dotazovaní experti zdravotně sociálních služeb mají zatím dosti rozdílné názory na cíle spolupráce uvedených služeb. Studie přináší informace o třech normativních modelech (žádoucích stavech) spolupráce zdravotních a sociálních služeb. a) rozvoj neformálních sítí vztahů mezi poskytovateli zdravotních a sociálních služeb; b) rozvoj programu účelové spolupráce zdravotních a sociálních služeb; c) budování dlouhodobého partnerství mezi různými rezortními a sektorovými organizacemi a klienty a jejich rodinami. Uvedené cíle spolupráce se od sebe kvalitativně liší, nelze je chápat jako etapy jedné vývojové trajektorie. 5

9 6. Doporučujeme, aby expertní týmy zvážily nejen cíle a hodnotová východiska jednotlivých modelů spolupráce, ale také kapacity pro realizaci všech tří modelů. Analýza faktorů a podmínek spolupráce ukázala, že ve městě Brně jsou zatím největší kapacity pro rozvinutí modelu neformální sítě spolupracujících poskytovatelů zdravotně sociálních služeb. Tato síť by mohla být podporována budováním informačního systému poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb pro vybrané cílové skupiny občanů. Nevýhodou uvedeného řešení je skutečnost, že tato neformální síť zůstane nutně nesystematická. 8. Realizace modelu spolupráce založeného na účasti v účelovém lokálním programu přinese zefektivnění a zkvalitnění realizace profesionálních cílů provázané péče. Implementace modelu však naráží na poněkud více překážek než předchozí model. Provedení může využít profesionální angažovanost a kapacitu zdravotních a sociálních pracovníků. Rozvoj účelového programu spolupráce organizací z různých rezortů a sektorů však bude vyžadovat legislativní novelu zákonů o zdravotních a sociálních službách v oblasti smíšeného financování služeb. Realizace modelu dlouhodobého partnerství organizací zdravotních a sociálních služeb a klientů a jejich rodin musí překonat největší množství překážek a omezení. Především je to nutnost zapojení klientů a občanů města Brna do aktivní tvorby komunitního plánu sociálních služeb a posílení občanské kontroly. Efektem bude větší transparentnost a veřejná kontrola nad profesionálním poskytováním zdravotních a sociálních služeb ve městě. 9. Dále doporučujeme zvážit a realizovat rozšíření koordinační role samosprávy města (nebo jiné městem pověřené instituce), která by byla schopna sladit dvě základní funkce lokální politiky zdravotně sociálních služeb: na jedné straně efektivní implementaci a modifikaci národní (rezortní) zdravotní a sociální politiky a na druhé straně rozvoj lokální politiky vycházející ze specifických zdravotních a sociálních potřeb a zájmů občanů města Brna. Harmonizace uvedených politických funkcí je možná jen za podmínek větší konzistence cílů národní a lokální politiky sociálních a zdravotních služeb. Bude vyžadovat intervence do přípravy legislativních opatření, které by měly posílit roli samospráv při tvorbě komplexních a provázaných lokálních programů. 6

10 1. Potřebnost provázaných zdravotnicko - sociálních služeb v městě Brně Cílem této kapitoly je analyzovat a doložit rostoucí potřebnost provázaných zdravotních a sociálních služeb v městě Brně a to zejména pro cílové skupiny seniorů a dětí se zdravotními handicapy. Tato potřebnost je reflektována jak v profesních společenstvích, tak i v politicko - administrativních resortech sociální politiky a zdravotnictví. Obě ministerstva (MPSV a MZ) vyhodnocují komplexní péči jako účinný a efektivní nástroj péče o zdraví obyvatel České republiky. 2 Doposud se však realizace těchto provázaných služeb nedaří, a to ani na celostátní úrovni, ani na úrovni jednotlivých krajů, regionů a lokalit. K realizaci těchto provázaných služeb sice v jednotlivých lokalitách dochází, ale jde o spíše výjimečné případy. Také v městě Brně hodnotí poskytovatelé i uživatelé těchto služeb celou řadu bariér a těžkostí, které brání hladké implementaci komplexní péče. Jednou z významných překážek je malá kapacita provázaných služeb a systémové překážky jejich dalšího rozvoje. Uvedené kapacity se v městě Brně nerozvíjí v posledních letech ve vazbě na vývoj problémů ve vybraných cílových skupinách Vývoj a rozsah problému Rozsah zdravotně sociálních problémů v cílových skupinách seniorů a rodin s malými handicapovanými dětmi závisí na demografickém vývoji populace v jednotlivých věkových kohortách. V Jihomoravském kraji, jak ukazuje obrázek č. 1, dochází v posledních deseti letech k významnému nárůstu obyvatel ve věku 80 let a starších. I když počátkem druhého desetiletí našeho století lze očekávat spíše stagnaci počtu obyvatel v uvedené věkové kohortě, kolem roku 2020 nás čeká další významná demografická vlna obyvatel narozených těsně po 2. světové válce, která nárůst počtu seniorů v kraji s vysokou pravděpodobností ještě více posílí. Abychom přesněji ilustrovali uvedený vývoj, je možné uvést, že jen ve věkové kategorii 80 až 84 let žilo v roce 2011 (k ) v Jihomoravském kraji obyvatel, což je téměř o občanů více než v roce 2001, kdy podle ČSU žilo na stejném území seniorů ve stejné věkové kohortě. 2 V roce 2011 vznikla za tímto účelem dočasná mezirezortní komise, jejímž cílem je optimalizace zdravotních a sociálních služeb. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí konstatoval, že " Přínosem pro občana bude snazší orientace v systému a jasné definování toho, na jakou službu má nezpochybnitelný nárok. Dnes oddělené řešení vede k neustálé snaze přesouvat náklady mezi resorty a sektory, nikoliv ve prospěch celkových nákladů a efektivity pro občany Mezi hlavní úkoly mezirezortní komise podle původního ministerského zadání patřilo: posoudit počty lůžek, možnosti rozvoje ambulantní a terénní péče a způsob financování komplexně provázaných služeb. 7

11 Obrázek č. 1: Věková struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje Ve vztahu k počtu seniorů se také zvyšuje potřeba řešit provázané zdravotní a sociální problémy v seniorské populaci. Jak ukazuje tabulka č. 1, lze předpokládat, že míra závislosti starších osob, která vymezuje potřebu sociálních a zdravotních služeb, se výrazně zvyšuje ve věkové kategorii 80 a více let. Uvedené údaje představují extrapolaci předchozího vývoje. Z údajů v tabulce vyplývá, že v kategorii 80 až 84 let trpí určitým stupněm závislosti a nesoběstačnosti přibližně 15 procent populace. Ve vyšších věkových kategoriích se potom uvedený podíl významně zvyšuje. Lze tedy předpokládat, že v rozmezí let 2001 a 2011 přibylo v Jihomoravském kraji přibližně 1800 osob ve věku 80 až 84 let s určitou mírou závislosti na sociálních nebo zdravotních službách dalších osob. Přitom střední a těžkou formou závislosti podle našeho odhadu trpí přibližně o 600 seniorů více než před deseti lety. 8

12 Tabulka č. 1: Podíly osob potřebující pomoc při sebeobsluze podle věku Specifický vývoj stárnutí obyvatelstva v Jihomoravském kraji lze zaznamenat zejména v okrese Brno město. Podíl mužů i žen ve věkové kategorii 65 a více let je v městě Brně nejvyšší ze všech ostatních okresů. Tato skutečnost se promítá i do hodnot dalších demografických ukazatelů, jako jsou koeficienty závislosti a index stáří brněnské populace. Koeficienty závislosti ukazují podíl závislých věkových skupin na kategorii osob v produktivním věku. Index stáří vystihuje podíl osob ve věkové kategorii 65 a víceletých na kategorii osob ve věku 0 až 14 let. Následující tabulky jsou převzaty z publikace J. Dufka a B. Minaříka (Brno, 2011). Tabulka č. 2: Podíl věkových skupin obyvatel v okresech JM kraje k Zdroj: Dufek, J. Minařík, B. Brno

13 Tabulka č. 3: Ukazatele věkové struktury obyvatel v okresech JM kraje k Zdroj: Dufek, J. Minařík, B. Brno 2011 Z uvedených údajů dále vyplývá rozdílný vývoj základní věkové struktury obyvatelstva v Brně městě a v okrese Brno venkov. Populace v širším okolí města Brna stárne daleko pomaleji. Tento rozdíl ještě přesvědčivěji demonstruje vývoj podílu věkových skupin starých a mladých obyvatel ve sledovaných okresech v období 2001 až 2010, který je představen na obrázku č. 2. Obrázek č. 2: Vývoj podílu věkových skupin starých a mladých v období 2001 až 2010 Zdroj: Dufek, J. Minařík, B. Brno

14 Nejlépe lze v tomto vývoji hodnotit okres Brno venkov, který ukazuje nízkou úroveň stáří i nejnižší rychlost stárnutí. Nejhůře lze naopak hodnotit okres Brno město s výrazně nejvyšší úrovní stáří a velkou rychlostí stárnutí a také okres Hodonín s nejvyšší rychlostí stárnutí mezi jihomoravskými okresy v průběhu posledních deseti let Vývoj a kapacita spojených sociálních a zdravotních služeb Údaje o stavu a vývoji relevantních sociálních služeb, které mají přímou návaznost na některé typy ošetřující a zdravotní péče však v uplynulém desetiletí nekopírují vývoj nárůstu potřebné seniorské populace v Jihomoravském kraji. Z tabulky č. 4 vyplývá srovnání mezi kraji České republiky v kapacitě vybraných služeb sociální péče. Uvedený přehled obsahuje reprezentativní výběr služeb poskytovaných v rámci provázané zdravotní a sociální péče pro seniory a zdravotně postižené. Tabulka č. 4: Kapacita služeb sociální a související zdravotní péče pro seniory v roce 2009 Zdroj: Průša L. Praha, 2011 Z uvedených údajů vyplývá, že v tomto období byl Jihomoravský kraj v kontextu celé ČR podprůměrný v počtu klientů využívajících služeb chráněného bydlení a dále v počtu sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních. Naopak vysoce nadprůměrný je dlouhodobě počet osob zapojených do aktivit pečovatelských služeb v kraji. 11

15 Neadekvátní vývoj kapacit sociálních a spojených zdravotních služeb pro seniory vystihuje následující obrázek č. 3. Ukazuje, že v období, kdy roste potřeba sociálních a provázaných zdravotních služeb pro osoby v seniorském věku, tyto služby více méně stagnují. V důsledku toho klesá v Jihomoravském kraji vybavenost službami sociální péče v relaci na 1000 obyvatel ve věku starších 65 let. Ukazuje se, že v JM kraji došlo v letech 2000 až 2009 k poklesu počtu míst v domovech seniorů a v pečovatelské službě ze 129 na 108 míst na 1000 obyvatel v daném věku. Obrázek č. 3: Vývoj vybavenosti krajů službami sociální péče v letech Zdroj: Průša L. Praha, 2011 Souhrnně lze konstatovat, že z dostupných statistických údajů vyplývá pro cílovou skupinu seniorů růst potřebnosti zařízení a kapacit sociální péče a provázané zdravotní péče v JM kraji i v městě Brně. Hledání forem efektivnější spolupráce sociálních a zdravotních služeb je nepochybně významným krokem k lepšímu využití stávajících kapacit. Na druhé straně nelze očekávat, že uvedená spolupráce vyřeší deficity poskytování služeb spojené s významným nárůstem potřeb seniorů s určitým stupněm závislosti v posledním desetiletí. 12

16 2. Koncept faktorů spolupráce Faktory a podmínky ovlivňující spolupráci sociálních služeb a zdravotnických služeb můžeme utřídit do několika specifických oblastí, které souhrnně zahrnujeme do konceptuálního modelu spolupráce. Mezi uvedené oblasti faktorů patří: charakter řešeného problému, profesní a metodické předpoklady spolupráce, organizační dimenze spolupráce, politický a legislativní rámec. Mezi těmito faktory a podmínkami lze hledat vlastnosti a stavy, které tvoří bariéry rozvoje spolupráce zdravotních a sociálních služeb Charakter problému V oblasti zdravotních a sociálních problémů existuje řada vzájemně propojených vazeb. Komplexnost vazeb mezi zdravotními a sociálními problémy je tak velká, že často není úplně jasné, co je příčina a následek. Přesto lze předběžně předpokládat, že existují jednak typy problémů, kdy spíše dochází k jednosměrnému působení zdravotního stavu na psychosociální soběstačnost a společenské začlenění jedince a současně typy problémů, kdy ovlivňování zdravotního stavu a psychosociálního stavu člověka je vzájemné. Charakter provázání zdravotně sociálních problémů je tedy různý. Z obrázku č. 4 vyplývá spíše jednosměrná kauzalita v případě primárního onemocnění z plného zdraví, které má dva možné výsledky: úplné uzdravení nebo chronický vývoj daného 13

17 onemocnění, příp. stabilizaci zdravotního stavu a zdravotní postižení (např. po úraze). V případě této jednosměrné kauzality zdravotních vlivů na psychickou a společenskou situaci jedince neplatí vzájemné působení zdravotního a sociálního stavu. Případná nutnost potřeby sociální péče je dočasná, navíc obvykle specifická vzhledem k charakteru základního onemocnění. Vzato důsledně, mohli bychom v popisovaném případě do sociální péče zahrnout i neformální péči členů rodiny, kteří jsou obvykle schopni po kratší dobu převzít povinnosti nemocného, zvláště pokud je perspektiva jeho úplného uzdravení, a tedy i naděje, že toto převzetí povinností bude pouze dočasné. Významná je zde také adaptační schopnost příslušného člověka, kdy po kratší dobu onemocnění je schopen se přizpůsobit třeba i zhoršeným životním podmínkám či omezením. Obrázek č. 4: Změny stavů ve zdravotní a sociální oblasti jako výsledek léčebného a ošetřovatelského procesu Oblast zdravotní Oblast sociální diagnóza onemocnění (úrazu) soběstačnost léčba kompenzace nebo vyvolání změny zdravotního stavu vyléčení zdravotní postižení, stabilizace stavu, chronická nemoc plná soběstačnost nesoběstačnost, invalidita monitoring zdravotního stavu, zvážení nové léčby vzájemná vazba intenzita a charakter užití sociálních služeb Zdroj: Mertl (2006, upraveno autory) jednosměrná vazba vvazbavazba Vzájemnost vazeb se však projevuje již výrazněji, pokud k úplnému uzdravení nedojde a z medicínského hlediska má pacient-klient zhoršený zdravotní stav trvale. V případě, že to vede k jeho nesoběstačnosti, nastupuje nutnost trvalé potřeby sociální péče. Mohou se také projevovat dlouhodobé účinky změny zdravotního stavu, od psychických (deprese, demotivace) až k fyzickým (dekubity, atrofie, malnutrice). Uvedený stav už má potenciál 14

18 zpětně ovlivnit i zdravotní stav nemocného - rozvinula se vzájemnost zdravotně - sociálních vazeb při řešení problému. Důležitým faktorem bránícím rozvoji stabilní spolupráce mezi zdravotními a sociálními službami je tedy proměnlivý charakter vzájemné vazby mezi zdravotními a sociálními aspekty problémů klientů. V těchto podmínkách lze jen velmi obtížně stanovit určitý standard spolupráce, který by byl adekvátní potřebám jednotlivých klientů Dále chceme upozornit na vliv společenské formulace problému. Objektivní stav zdravotně sociálních problémů vždy podléhá určité interpretaci. Důležitou stránkou charakterizující problém, který má být řešen spoluprací zdravotních a sociálních služeb, je jeho společenská formulace. V této souvislosti se často rozlišuje (a) mezi poptávkou a potřebou klientů a (b) mezi těmi, kdo potřeby klientů formulují. Zda jsou to sami klienti nebo profesionální poskytovatelé služeb. Při analýze sociálních a zdravotních služeb nevystačíme jen s pojmem poptávky. Vedle poptávky po sociálních službách projevující se poptáváním zcela konkrétních služeb, se zde objevuje otázka potřeby sociálních služeb. Je evidentní, že celá řada lidí, přestože sociální služby nepoptává, je potřebuje a jejich využití jim přináší zlepšení jejich životního standardu. Při analýze sociálních služeb se standardně rozlišuje mezi vyjádřenou, nevyjádřenou a pociťovanou potřebou klienta. Zatímco vyjádřená i nevyjádřená potřeba je zcela uvědomovaná, pociťovaná potřeba poukazuje na častý stav zkresleného či neúplného uvědomění si svých sociálních či zdravotních potřeb. V této souvislosti se ukazuje význam normativně (expertně) stanovené potřeby, která může posílit uvědomění evidentních potřeb klientů. Zejména pokud ještě klient není se svou sociální situací dostatečně obeznámen, nebo pokud není schopen vzhledem ke svému fyzickému nebo psychickému stavu svoji sociální situaci adekvátně vnímat a vyhodnotit. Definování potřeb profesionály, zejména pokud jsou současně poskytovateli služeb, však přináší také riziko vnucování služeb v zájmu poskytovatele. 15

19 2. 2. Profesní východiska a personální kompetence Jako bariéra většího provazování zdravotních a sociálních služeb se může jevit druh a míra profesionalismu zdravotních a sociálních pracovníků. Klasická profesionální intervence se v posledních desetiletích vyvíjí směrem k více symetrickému vztahu mezi profesionálem a klientem laikem. Tento vývoj lze zaznamenat s větší intenzitou v některých typech sociálních a zdravotních služeb než v jiných. Klasická profesionální intervence je založena na následujících hodnotových východiscích a normativních pravidlech: Důvěra k profesionálovi. Klient je za normální situace přesvědčen, že pro řešení jeho konkrétních problémů existují technologické postupy přijaté a institucionalizované profesionálním společenstvím. Klient tedy argumenty odborníka přijímá za vlastní. Dosažení názorového konsensu mezi odborníkem a klientem. Aby odborník realizoval svou roli experta, musí udržovat s klientem konsensus. Tato shoda je prostředkem motivace obou partnerů k rolovému chování. Ve vztahu profesionál klient však nejde jen o názorovou shodu, ale také o provádění společných rozhodnutí. Existence rozhodovací volnosti pro odborníka. V rámci institucionalizovaných postupů řešení sociálních či zdravotních problémů má odborník pravomoc rozhodnout o adekvátním postupu. Není svazován mocenskou hierarchií jako správní úředník. Existence negativních sankcí. V případě, že se reálné chování klienta začne odchylovat od profesionálních očekávání, má odborník k dispozici negativní sankce, které mají vést k tomu, aby klient opět akceptoval odborníkovo rozhodnutí. Pokud se klient odmítá řídit jeho doporučením, může odborník službu v krajním případě odmítnout. Profesionální loajalita. Odmítnutí profesionální služby je umožněno díky existenci profesionálních pravidel postupu institucionalizovaných celým odborným společenstvím. Odmítnutí služby jedním expertem je potom ve skutečnosti odmítnutím z hlediska celého odborného společenství. Uplatnění těchto tvrdých trestů je podřízeno přesným pravidlům, která platí před vším ostatním ve vztahu expert klient. Odmítnutí služby působí jako sankce jen za podmínky, že odborné společenství má ve společnosti monopol na důvěru ve svou odbornost Pravidla klasického profesionalismu jsou typická pro zdravotní služby nebo pro některé kvalifikované osobní služby (pomoc drogově závislým, právní ochrana atd.). Působení profesionálních pracovníků a možnosti jejich odborné intervence jsou založeny na autoritě odborného, vědeckého poznání experta. Příjemci těchto služeb akceptují intervence na základě důvěry, že poznání odborníka je lepší než jejich vlastní. Autorita profesionála však není vytvářena jen převahou systematické teorie nad poznáním zdravého rozumu, ale také dalšími charakteristikami profese, z nichž je třeba zdůraznit především profesionální etický kodex a profesionální kulturu. Tvoří ji hodnoty, normy a pravidla rozšířená v profesionálním společenství. Podstatným prvkem profesionální kultury je princip volnosti a autonomie profesionála při provádění rozhodnutí. Rozhodovací volnost profesionála 16

20 nevyplývá ze znalosti odborných postupů a metod, ale je součástí i jeho společenského statutu. Profesionální kultura v tomto smyslu spojuje odborníka těsně s určitou společenskou vrstvou, která má od ostatních částí společnosti, jako jsou stát či skupiny klientů, důvěru k monopolnímu výkonu veřejných služeb a programů. Tato důvěra zahrnuje také monopol na kontrolu nad profesionálním vzděláním a celým socializačním procesem profesionála. Pro společenství profesionálů je tedy typická podpora a ochrana volnosti rozhodování profesionálů vzhledem k neprofesionálům. Tento vnitřní kontrolní aparát zajišťuje relativně velkou soudržnost, otevřenost a loajalitu mezi profesionály Dalším principem profesionální kultury jsou důraz na čestnost a otevřenost jednání profesionála vůči klientům a společnosti jako celku. Otevřenost profesionálního chování těsně souvisí s dosažením konsensu mezi odborníkem a klientem. Má-li mít profesionál neformální důvěru klienta, musí mezi nimi existovat názorová shoda v každé konkrétní situaci řešení klientových problémů. Principiální otevřenost jednání ke klientovi se zdá být předpokladem navázání názorového konsensu. Tento konsensuální vztah mezi profesionálem a klientem se ukazuje být Pandořinou skříňkou profesionální kultury. Souhlasný vztah mezi nimi se nevytváří vždy jako jednostranné ovlivnění profesionála klientem a klient není vždy odsouzen důvěřovat profesionálovi. Míra asymetrie vztahu profesionála a klienta je v různých profesích odlišná. Lze vyslovit předpoklad, že tento rozdíl se výrazně projevuje právě mezi lékaři a profesionálními sociálními pracovníky. Lékaři nepochybně užívají svých odborných poznatků k tomu, aby definovali hodnotu zdraví. Ale řada výsledků lékařských postupů a metod je dnes již vyhodnocovaná i klienty a veřejností. V daleko větší míře to však platí pro profesionální sociální pracovníky. Mnohé situace profesionálních sociálních a osobních služeb jsou velmi neurčité. Jejich komplexnost neumožňuje vždy jednoznačně určit profesionální postup a metody implementace cílů. Jestliže v těchto situacích je obtížné najít účinné řešení problému, pak bezradnost či otevřené přiznání neschopnosti najít řešení může být důvodem k růstu nedůvěry klientů a laiků k profesionálům Politicko - organizační rámec spolupráce Politické rozhodování tvoří objektivní rámec pro budování lokální nebo regionální spolupráce v případě zdravotních a sociálních služeb. Tento rámec má obvykle systémovou povahu (je tvořen souborem provázaných opatření), která však nevylučuje lokální iniciativy a inovace při hledání vhodných forem spolupráce. Budování sociálních služeb na území města lze připodobnit k aréně, jejíž rámec tvoří centrální politická rozhodnutí a legislativa. Rozhodující aktéři těchto služeb jsou však uvnitř této arény. Objektivní politická pravidla a legislativní normy mohou vytvářet bariéry nebo naopak možnosti pro realizaci určitých cílů a metod provázání zdravotní a sociální péče. 17

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Rodinná politika pojetí a aktuální informace

Rodinná politika pojetí a aktuální informace Rodinná politika pojetí a aktuální informace (Brno, 20. 6. 2014) 1 Rodinná politika a aktéři rodinné politiky Pojetí rodinné politiky, sociální politika OECD: Soubor opaření zaměřených na: - vyrovnání

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Zpracovatel: GI projekt o.p.s. Zadavatel: 14.9.2012 1 Cíle projektu Identifikace skutečných potřeb cílové skupiny seniorů v Libereckém kraji

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska

Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Blanka Plasová Kateřina Kubalčíková Strategie rodin i jednotlivců s potřebou zajištění

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

vedoucími zaměstnanci a zaměstnankyněmi MV dle předmětu činnosti útvarů, policejním prezidentem a generálním ředitelem HZS ČR

vedoucími zaměstnanci a zaměstnankyněmi MV dle předmětu činnosti útvarů, policejním prezidentem a generálním ředitelem HZS ČR PRIORITY A POSTUPY MINISTERSTVA VNITRA PŘI PROSAZOVÁNÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE NA ROK 2016 (Akční plán k resortní strategii podpory rovnosti žen a mužů na rok 2016) 1. Vyhodnocení plnění za

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Strategie Královéhradeckého kraje

Strategie Královéhradeckého kraje Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb 2018-2026 http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz Regionální setkání, březen 2017 Cíle setkání Představit cíle dokumentu, strukturu dokumentu

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha

Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha O projektu Zaměření: Projekt VaV, priorita implementace strategií udržitelného

Více

Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období Oponentní posudek

Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období Oponentní posudek Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období 2008 2013 Oponentní posudek Předložený návrh rozvojového plánu by měl být jedním ze zdrojů, na základě nichž by

Více

Síťování v praxi sociálních pracovníků

Síťování v praxi sociálních pracovníků Prezentaci pro IP Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti zpracovala Bc. Tereza Komárková Síťování v praxi sociálních pracovníků program školení dopolední blok IP MPSV

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Seminář k výzvě Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Výzva č. 19 Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci oblasti podpory 3.2 Podpora

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika

Více

Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s.

Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Trocha historie 1992 vznikají první Mateřská centra a Centra pro rodinu, služby pro rodinu jsou nazírány

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

SEMINÁŘ. Výsledky soutěže o návrh konceptu Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví. 11. prosince 2012 Praha

SEMINÁŘ. Výsledky soutěže o návrh konceptu Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví. 11. prosince 2012 Praha SEMINÁŘ Výsledky soutěže o návrh konceptu Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví 11. prosince 2012 Praha Elektronické zdravotnictví Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Hodnocení monitorovacích informačních systémů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Hodnocení monitorovacích informačních systémů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Hodnocení monitorovacích informačních systémů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Datum zveřejnění: 3.6.2009 ~ 1 ~ Hodnocení monitorovacích informačních systémů Regionálního operačního

Více

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB V oblasti péče o duševní zdraví má

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora České republiky Hospodářská komora České republiky Proč a jak zaměstnávat OZP, kde hledat motivované pracovníky Michal Vokurka Cíl prezentace Uvedení souvislostí zaměstnávání OZP Rekapitulace důvodů proč zaměstnávat OZP

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

1 Východiska. 2 Institucionální ukazatele výkonu

1 Východiska. 2 Institucionální ukazatele výkonu INSTITUCIONÁLNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN MASARYKOVY UNIVERZITY NA ROK 2012 1 Východiska Masarykova univerzita se bude v roce 2012 vyrovnávat s významnými změnami vnějšího rámce svého fungování, jež zásadně ovlivňují

Více

Protikorupční politika Jihomoravského kraje

Protikorupční politika Jihomoravského kraje Protikorupční politika Jihomoravského kraje (aktivity Jihomoravského kraje v oblasti boje s korupcí) 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno Mgr. Hana Bočková, Ing. Jarmila Beránková,

Více

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Kvalita sociálních služeb versus současné dotace. Martin Bednář

Kvalita sociálních služeb versus současné dotace. Martin Bednář Kvalita sociálních služeb versus současné dotace Martin Bednář Cíl workshopu Jak souvisí kvalita a finanční náročnost? Lze poskytovat kvalitní službu i s nedostatkem finančních prostředků? Standardy kvality

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT

Více

SPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH

SPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH SPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH Mgr. Petra Vaňková 31.3.2016 Komunitní práce, Komunita Vymezení komunitní práce je závislé na chápání výchozího konceptu konceptu komunity. Pojem

Více

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D.

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Odborné praktické vzdělávání aktuáln lní situace, výzvy a problémy 23.10.2013 Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta sociálních studií, Katedra sociální práce I. Úvod (význam

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace doc. Ing. Monika MOTYČKOVÁ (Grasseová), Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomika a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky Kounicova 44/1. patro/kancelář

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Péče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015

Péče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Péče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Historická perspektiva situace do roku 1990 Formální poskytovatelé péče zejména

Více

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2015 ZPRACOVÁNO PRO STŘEDNĚDOBÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA LITOVELSKU Zpracovala: Ing. Ludmila Zavadilová 0 Analýza finančních zdrojů

Více

Reforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár

Reforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár Reforma psychiatrické péče a Evropské strukturální a investiční fondy 2014-2020 Seminář PS 7.10.2014 Vít Kaňkovský, Jan Bodnár Nové Programové období 2014-2020 Evropské strukturální a investiční (ESI)

Více

Komunitní sociální práce. Sociální práce v boji proti sociálnímu vyloučení

Komunitní sociální práce. Sociální práce v boji proti sociálnímu vyloučení Komunitní sociální práce Sociální práce v boji proti sociálnímu vyloučení Úvodní charakteristika Komunitní sociální práce je jednou z hlavních metod sociální práce (vedle individuální a skupinové sociální

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz PERSEFONA, o.s. Komplexní služby obětem domácího násilí sexuálního zneužívání znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

Více

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie

Více

Stárnoucí populace a nové technologie

Stárnoucí populace a nové technologie Scénáře budoucnosti: Stárnoucí populace a nové technologie Tomáš Michalek, Technologické centrum AV ČR Analýzy a publikace projektu PACITA Národní zpráva ze semináře o možných scénářích vývoje stárnutí

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Aplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu

Aplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu Aplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu Martin Ďurďovič Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy Olomouc, KSA FF UP, 19. 10. 2016 Problémová situace: technické

Více

Program poradenských služeb ve škole

Program poradenských služeb ve škole Základní škola a Mateřská škola České Velenice Program poradenských služeb ve škole 1. Základní charakteristika služeb Poradenské služby jsou zajišťovány týmem pracovníků školy, který tvoří výchovní poradci,

Více

Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik ČR USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Úvod a teoretický vstup do procesního řízení. Procesy Jičín, Bloky B2 B4 / B5 B7

Úvod a teoretický vstup do procesního řízení. Procesy Jičín, Bloky B2 B4 / B5 B7 Úvod a teoretický vstup do procesního řízení Procesy Jičín, 20. - 21. 1. 2011 Bloky B2 B4 / B5 B7 Program 1. Základní zarámování projektu 2. Teoretický vstup do procesního řízení U1 Některé hlavní problémy,

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM Projekt je součástí aktivity č. 2 Identifikace a vyhodnocování problematických sociálních

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více