lopatka s obdèlnìkovitou prohloubenou hlavou, s kr tk m drûadlem öaft (z n.)

Transkript

1 1 ä öabarec viz "pohr dka" öabla öavle öablûna öablona öabrať sa probìrat se (Co sa ně v mojìch věc ch öabřeö.) öacuňk odhad (cla) ö flìk lopatka s obdèlnìkovitou prohloubenou hlavou, s kr tk m drûadlem öaft (z n.) brdov list ručnìho stavu ö chor r kos (suchè stvoly) ö chorka l hev opleten "ö chorem" ö chořì r kosì öachtla (M) krabice öachtulka krabička öajn směnn list v hodnotě 5 zl., kter po st tnìm bankrotu v r nahradil "bankocetle" (za skutečnè penìze bylo moûno v bance směnit vûdy jen 50% jejich hodnoty, zbytek byl vyplacen opět v öajnech) öajta (F) poleno hruböì öajt rka, -ky skladiötě dřeva öajtař, -tar (F) dřevorubec, drvař öajvostr, öal- kyselina dusičn, lučavka kr lovsk öak vöak, avöak; 2. sice, ovöem, vlastně, vûdyť öałamajka z třepka z m sla mouky a cukru öałam nsk chytr öałanda jizba velk öałanda (B) hospoda öałanď k (B) hospodsk öałmaj pìöťala past řsk öałovačka deska na pobìjenì dřevěn ch kůlen öalvija öalvěj lèkařsk nebo lučnì ö m kořalka ûitn ředěn vodou (svařen se solì, pepřem a psìm s dlem); 2. lìh ředěn vodou (1/3 lihu, 2/3 vody) ö m (Vi) slab v čepnì lihovina (tèû "zednick ") öamaj lèčitel, kouzelnìk öaman (Vi) viz "kołotoč ř" öamořit sa (Z) jasnit se, svìtat; 2. raöit, lèzt ze země öance z ruby, z tarasy (hraničnì); 2. maökary svatebnì öancovať přehradit cestu svatebčanům a vybìrat od nich v kupnè (v převleku maökar) öand r viz "ûand r" öanobliv öetrn öanostliv (M) öetrn öanovať öetřit öanovať (sa) öetřit, opatrovat (se) öanovať (si) öetřit si; 2. střeûit, hlìdat (si)

2 2 öantať (sa) öantav öantročiť ö r öarapatiť öarapatky mn. öarkan öarłach öarłach öarł t öaryöa (B) öarûa ö řiť ö st nì ö stať öaöanka ö öì ö öina öaöìrovať ö öka öaönat öaöniv öata öatènka, -ťèöatina (M) öativo öatka barevn öatka englick öatka kvelbovan öatka lipsk öatka preöpursk öatka prołamovan öatka vyöìvan ömatlat, chodit kolèbavě, k vavě; 2. potulovat se ömatlav ("öantav kr va") pl tvat řada cihel, öindelů rachotit, hlomozit viz "serypatky" drak okřìdlen jednohlav sp la růûe (nemoc) z nět střednìho ucha r kosì, sìtina, travina v moč lu hodnost chodit rychle od ničeho k ničemu; 2. ponocovat a vyruöovat jinè ze spanì; 3. mluvit ze spanì, blouznit, třeötit; 3. dychtivě hledat, p st po někom vytlouk nì zrna ze snopů před uloûenìm na mlat derem o tr m nebo stěnu vytloukat klasy hozem o tvrd podklad; 2. ölehat prutem, sèci övihem l hev opleten proutìm, demiûûn r kosì, ostřice, sìtina drobn tr va oh nět se, öermovat (čaganem) třapec (tèû "öčička") dřevnat (o řepě) pr chniv kus pl tna uûìvanèho k cezenì ovčìho mlèka, pl tno k cezenì syrov tky z tvarohu onuce oděv lidov oděv i pr dlo ö tek barevn se vzorem vetkan m nebo tiötěn m druhy: "frenöt tskè (bìlè s protk van mi kvìtky), englickè (světlečervenè s pestr mi tiötěn mi květy), lipskè (červenohnědè s pestr mi květy), tybètky (květovanè s tř sněmi), hedb vnice" ö tek červen s tiötěn m vzorem ö tek ze öifûnu vyöìvan pouze bìlou bavlnkou (byly rozöìřeny hlavně na Roûnovsku, MeziřÌčsku a dolnìm Vsacku) ö tek bavlněn červen s potiskem na "okolnici" ö tek vöednì bavlněn zdoben modrotiskem viz "öatka kvelbovan " ö tek z muöelìnu s "okolnic ", oböit krajkou, s květem v jednom rohu (byly ručně vyöity světlemodr m hedv bìm; poslednì typy těchto ö tků byly bìlè se strojov m nebo ručnìm vyöìv nìm netradičnìmi vzory)

3 3 öatka, ö - ö tek původně lněn, později bavlněn bìl (120x120 cm) zdoben bìlou v öivkou (od 19. stol. byly nahrazeny bavlněn mi ö tky bìl mi nebo červen mi s barevn m tiskem na okolnici, později kaömìrov mi) öatnìk ökřìň ö trať öm trat ö trať sa plouûit se s n mahou öaty lidov kroj; 2. öaty, pr dlo öčab öťavel lučnì öč b öťovìk öčabajzňa děvče velice hezkè öč gať, -chať střìkat, öplìchat öč gn ť chrstnout öč kať střìkat (KrÈv enem öč kała.) ; 2. öplouchat vodou öč kn ť střìknout öčałek (F) kolek, kolìček, třìska öčalinka tenk třìska z měkkèho dřeva öčamba (F) třìska velk, odötěpek stromu při stìn nì nebo bleskem öč pať ubìt, utlouci (půdu deötěm) öč rať ötourat öčastička jedlov větvička se třemi vröky (na V noce se nam čì v potočnì vodě a kropì se jì vöichni v domě, přičemû se "öčastikuje") öčastikovať př t ötěstì, gratulovat öčastliv öťastn öčebel přìčel öčebel, -bl m přìčel, přìčka ûebřìku öčebetałka, -tuöka ûena mnohomluvn öčebetať ötěbetat öčebla û viz "öčebel" öčedračka polèvka stědrovečernì z mnoha druhů plodin öčedr k stromek s pentlemi stavěn o V nocìch na dvoře (obv. do hnoje); 2. velk kol č ötědrovečernì öčedr k (R) vdolek pečen na BÌlou sobotu öčedroň ötědr člověk, kter toho ale nikomu moc ned öčedr ötědr öčegłotať öveholit öčehłať (sa) dřìt se, otìrat se, třìt se o něco (kr va o strom, kolo o vůz) öček ötěknutì öčekať ötěkat öčekna, -kula ûena h dav, sv rliv öček ňať ötěkat (zuřivě); 2. vykřikovat a nad vat (hrubě) öčełka (Vi) viz "öčìpa" öčeňa soudek piva (25 l) öčeňacko ötěně öčep roub öčepn ötěpn, dobře se ötìpajìcì öčerb k pch č

4 4 öčerb k pch č (polnì plevel) öčeř k ořech v prasklè zelenè slupce öčèřiť sa viz "öč řiť sa" öčeť vochlice, kart č z hřebů (hřeben) na počes v nì lnu (druhy: pěti, osmi, desetiřadovè) öčetit sa (Z) durdit se öčetka ötětka öčibrať okusovat, ohlod vat (housenky zelì); 2. ulamovat kousky (chleba, s ra); 3. r pat se (koza v seně) öčica kötice, uzel na měchu; 2. chum č ovoce öčica zrna klas öčička střapeček, tř seň, pramìnek vlasů öčičkať kudlat, tahat za vlasy, tahat vousy při holenì tupou břitvou öčičkať sa ök dlit se öčìf öťovìk öčikať, -gať odlamovat čerstvè větvičky od haluze ("öčikať letinu"); 2. ötìpat dřevo na velmi tenkè ötìpy ("łyka") za studena (pro v robu op lek) öčikav ötěpn (oddělujìcì se po vl knu) öčinec pohlavnì d samčì öčiny kaluûe moči na ulici öčìpa dìl ötìpanèho polena (druhy: "pobłan, p łka, ötvrtka"), (viz tèû "öčełka") öčìpałka suöenè ovoce, křìûala ( jablko nebo hruöka), obv. čtvrtka nebo půlka plodu öčìpať ötìpat polena nebo polìnka; 2. ötìpat v r ně (äčìpe ňa to öčìpmem - nesnesitelně) öčìpiť ötěpovat, roubovat stromy; 2. očkovat (děti) öčìpky suöenè ovoce öčiplav ötìpav, ötiplav, z nětliv (M m v krku öčiplavo.) öčìpn lehce a rovně ötěpn ("öčìpnè dřevo") öčìv öťovìk obecn - celè mladè lodyhy (tèû " öčavìk, öč bìk, öčavel, öč p, č p, koöčibał, kobłyv öčì, koblìûek, kobylince, koňsk öčap, koň. öčìp, kysłè zelè, kysł tr va, kysł öč va, kysełka, öč r, ö öek") öčrbat, -v pr zdn, hluch (klas obilì) öčrbina ötěrbina v "obl ku op łky" öčrčky slzy, slzičky, zvlhlè oči öčrčnat ötěrkovit öčrčn sviûn, bystr, hovorn, čipern (tèû "vtrûn ") öčŕch ötěrk, drobnè kamenì (vzniklè přirozeně) öčŕchať chrstat, öplìchat öčŕk (Z) viz "kamenec" öčŕkať střìkat öčŕkn ť öplìchnout, střìknout, vylìt, oblìt, vytrysknout öčučno viz "čučno" öčudłek jetel öčudło, -la vratidlo tkalcovskè

5 5 öčugèłka (Z) lusknutì prsty öčuhèłek kamìnek, obl zek öčuhèłka hubeňour öčuka ötika öčukať (sa) ökytat öčukavka [v/f] ökytavka öčukn ť ökytnout öčulcovať sa omezovat se, uskrovňovat se (snaûit se vykonat pr ci s nedostatečn mi pomůckami, za obtìûn ch poměrů apod.) öčułek skrutek v předenè přìzi öčułkovať sa tvořit skrutky, nopky v předenè přìzi (překroucenìm) öč pen ohnut, seöl ; 2. zvadl öčupł zmenöen, sraûen, nìzk ; 2. huben, ötìhl öč r ötìr, mlok öč rať öťourat öčurkovica ötěrkoviötě öč řiť sa öklebit se, uöklìbat se, usmìvat se, sm t se, zubit se öč troba lačnost (na "öč trobu" - na lačno) öebeřiť sa (R) růst hustě, zarůstat öebestka (Vi) mravenec červen öecko vöechno öed gořałka viz "bělena" öedina houně z černè a bìlè vlny (z "buračky") öed nezn m öejda (B) kulhavec? öeleptať + öeptat öelìř topič v huti öelma čtver k ("öelma vybìjan, nabìjan, öpicovan, opr skan, od kosti") öelma vybìjan taök ř, öibal, čtver k öemořiť sa + probleskovat ze tmy öemřit sa (Z) značit se (nejasně v d lce) öenk stůl v čepnì öenkèrka, -rečka hostinsk öenkovať nalèvat (v hospodě) öenkovňa öenk, v čep öenk ř hostinsk öenkyö, -työ hospoda, n levna, v čep, stůl v čepnì öepeliť drobně posyp vat öepłať öiölat öepleť drobnè zbytečnosti; havěť öepoliť öeptat; 2. posyp vat ("sečku otrubama"); 3. drobně pröet öept (Z) öepot öergula kočka mourovat öerha dozorce, ûal řnìk; 2. pohodn öerhovať sa vadit se, křičet na někoho öerhovňa öatlava, vězenì port öskè v hor ch

6 6 öerhovn dohliûitel v "öerhovni" öerklovňa viz "öerhovňa" öestka öest k, dvacetnìk (tèû "pětigroöka") öèst öest öeöetka chudobka öeöètko hrubè chryzantèma öeöètko małè sedmikr ska öetaňa tr va drobn plan öetlinka v honek z kořene rostlinky öev jizva, öev öev "kraj ge kraji" star öevnì způsob bez střìh nì l tky öevčovsk öevcovsk öèza koč r (druh) öib niť + öidit öibať övihat, ölehat (bičem, prutem, poml zkou); 2. utìkat; 3. při-ch zet o rozum (Uû öibuj! Mně uû z tèj ökoły öibe.) öibenica öibenice; 2. pomůcka ke hře pas ků öibenička přìčel nahrazujìcì na "geletě" ucho öibènky přìpravek pro svazov nì nově vyroben ch vidlì do svazků po 10 kusech pro přepravu öibkať viz "öibať" öibky (F) hbit öibn ť ölehnout, övihnout öibovačka öleh nì (proutkem) öibovať hnout, sunout öibřinkovať sa okounět, pobìhat okolo domu öidibřuch jìdlo m lo sytè öidihuba viz "öidibřuch" öidiť klamat öidlav klamav, neodhadnuteln ("öidlav hrnec") öìf (z n.) loď öifla putna öija mozol öijovit mozolnat öikovať sa chystat se, řadit se; 2. hodit se öikovnè jìdło jìdlo chutnè öikovn schopn, vhodn ; 2. ale takè ve v znamu neöikovn (Ty si öikovn jak sennè vidły v hnoji.) öim - čim vol nì vrabců öìna kolejnice, traverza öindeł krytina střeönì ze öindelů; 2. öindel ("öindelec s v struhem a střeł ") öindeł dł h öindel z nejkvalitnějöìho dřeva, dlouh 24 palců, öirok 3-4 palce (64x10 cm); mohl mìt vöak dèlku aû 36 palců (94 cm) öindeł öirok öindel lepöì kvality, draûöì, öirok cm, dlouh 18 palců, nev zan öindeł trhojv k öindel trhov öirok 10 cm, dlouh 18 palců, v zan po 100 kusech öindel k hřebìk na öidely

7 7 öindeł ř v robce öindelů öindelec öindel ötìpan z jedlovèho dřeva, neopracovan öinek lepenka öìp öìpek (keř) öìp (M) öìpek öìpať öpinit; 2. vìskat ve vlasech, hledat vöi öìpì, -pčì öìpkovè křovì, porost öipinka öìpek, plan růûe (keř i plod) öipinkov öìpkov öìpit (B) tuöit öiračka öiročina, teslice öir ň gazdovsk klobouk stejn jako "öir ň", ale zdoben červenou nebo zelenou öňůrou se střapečky öir ň, -r k klobouk pasteveck s nìzk m kulat m d nkem a velmi öirokou krempou proti deöti (Původně byl vyr běn z "hub ňa" (choroö Polyporus Michaeli), rostoucìm na bìlèm "vłasovèm" buku. Klobouk neměl û dnè ozdoby (jinè n zvy "öir k, öir ch, horal k".) öirok starosvatka řìdìcì svatbu öirok öirok (tèû "öiročajzn, öirok cn, öirok cen, öirokav ") öìrovať strojit koně öiröì öiröì (tèû "do öiröa, ze öiröa, na öiröo") öir ch öirok klobouk (tèû "öir ň") öìry, köì- koňsk postroj öìřa öiroce, öiroko öiöa öiöka; 2. hlava nesouměrn (pejor.) öiöčica (R) öiöka stromu öiöečka knedlìček, noček öiöka knedlìk; 2. öiöka na stromě öiökat r voj k zeměbranec (posměöně) öiöky chłupatè knedlìky z bramborovèho těsta öiöky kysanè knedlìky z kynutèho těsta (tèû "pěry") öiöky pohančenè knedlìky z pohankovè mouky (kaöe) öiövorec slepen chom č vlny na ovci; 2. uschlè bl to na okraji sukně; 3. puökvorec öiövořì cizopasn rostlina s modr mi květy rostoucì na vrb ch öivanica jehla tlust, trojhrann k seöìv nì koûeöin öizuňk, -něk öizenì; 2. ten kdo jinèho öidì ökalbinka ötěrbina, skulina ök pa nemotora ök ra ökraloup na uvařenèm mlèce; 2. nosn konstrukce trakaře nebo kolečka (bez kol); 3. star ûena ökarbał bota obnoöen, střevìc roztrhan ökared středa středa před Velikonocemi ökarediť sa mračit se ökared, -dě nehezk, nepěkn, oökliv, -ě ökarł p ökraloup ök rnica krabička papìrov, s ček, kornout

8 8 ökarpa přìkop, j ma, strû ökařupa, -pina skoř pka ořechu ökař pka skoř pka vaječn ökej, -j k půlkrejcar ökèřiť sa vysmìvat se, uculovat se, öklebit se, sm t se ökodolibě ökl b poöklebek, vtip, ûert, posměöek, v směch öklbance trhance s povidly (tèû "pochlûpance, zaöm ran či uöubran regiment") öklbať + ökubat öklèbidło dìtě uplakanè öklèbìk kah nek, lampička olejov bez cylindru öklèbìk lampička primitivnì öklèbiť vzlykat, plakat öklhačka klouzačka öklhať (sa) klouzat (se), podkluzovat öklhn ť uklouznout ökluban (F) otrhanec ökň rať ûadonit, ökemrat; 2. nařìkat, skuhrat, kňourat, fňukat ökň řiť (sa) öklebit se, pitvořit se, poplak vat ökobla n stroj s zk m ostřìm zformovan m do podkovovèho tvaru, uûìvan k dotv řenì a jemnèmu opracov nì prohlubnì, dutin a vnitřku bedn řskè klenby; 2. nůû se dvěma drûadly na odìr nì ötětin při pařenì prasete; 3. vysekan dìra v ledu ökobla dv ručnì n stroj - "ökobla" s dvěmi rukojeťmi (tèû "rovňačka") ökobla jednoručnì n stroj - "ökobla" zformovan do ov lu (tèû "ökobla k tov ") ökoblav ostře kysel ökobliť opracov vat, srovn vat vnitřek bedn řskè klenby pomocì jednoručnì nebo dvouručnì "ökoble" ökobrt k pluh dřevěn dvojradličn starèho typu ökobrť k pluh s nìmû lze orat oboustranně (souč sti: "vřìdel, 2 krojidla, 2 radlice, 2 splaze, 2 křìdła, sł pica, obrtlìk, klače, spinka") ökobrtať (sa) převracet, zakop vat, klop tat, převalovat se, mrskat sebou ökobrtel, -lec kotoul, kotrmelec, zakopnutì ökobrtn ť zakopnout, klop tnout; 2. hodit, mrötit ökodař ten, kdo děl ökodu na cizìm (pastvou) ökodobortel strůjce ökody ökodovan ökodn, oöizen ökohŕňať kr čet hlučně v těûk ch bot ch ökol k û k, spoluû k ökolba skulina ökolovať sa studovat ökop kastrovan beran, skopec ökopek dvojuö k ökopek se dvěma uchy ökopek, -pìk n doba dřevěn staûen obručemi s jednìm nebo dvěma uöima; 2. dřez na n dobì (o třech noh ch) ökopovica kůûe ovčì nebo kozì ökopovina skopovè maso

9 9 ökopov skopov ökorec viz "korec" ökorně vysokè koûenè vojenskè boty ökorn tka kornout ökovr nek skřiv nek ökrab k n stroj bedn řsk s noûovit m, srpovitě zahnut m ostřìm k dotv řenì a jemnèmu opracov nì plytk ch prohlubnì; 2. otka (slouûì k čiötěnì radlic od hlìny) ökrab k (B) nemoc působìcì svěděnì (svrab, opar?) ökrab ky nohy ökodnè zvěře a pt ků (liöky, vr ny ap.) ökr bať (sa) ökrabat (se); 2. vtìrat se, dr t se ökrabka viz "ökrab k" ökrabky, oö- oloupanè slupky brambor ökrabla ökrabka ökrabot öramot, hlomoz ökrabotať ökrabat, ökrabkat ökrab rať viz "ökrab ňať" ökrabutička (R) lìvanec z kol čovèho těsta ökrab ňať ökrabat silně ökračiť ökvařit, opèkat, smaûit ökračka viz "varmuûa" ökrak smaûen vejce na ovčìm m sle ökraka slanina ökvařen, öpek osmaûen ; 2. omastek ze ökvařenè slaniny a m sla; 3. ökvařen slanina zalit mlèkem ökrał p viz "ökarł p" ökramuûa člověk slab, nevyvinut ökr t ökraloup sněhov (tèû "střìň") ökr ta snìh se zmrzlou vrstvou na povrchu ökratať sa hojit se, sbìrat se ökrb ł, -p l bota star ökrčať kručet, skřìpat ökrček trpaslìk, zakrslìk, člověk malèho vzrůstu ökrčeť ûehrat, reptat, nařìkat (na p ny) ökŕčì suchè r kosì ökrčkovat, ökvr- překroucen (nadmìru) ökrdliť ökudlit; 2. ökrtit ökrèkať + vrzat ökŕhať vyd vat ostr zvuk při třenì ûeleza při řez nì nebo pilov nì ökrhèl (R) viz "sviňa" ökrhn ť sa odřìt se ökŕk! citoslovce rychlèho pohybu ökrkať trhat (papìr, pl tno) ökŕkať běhat, poletovat sem a tam (bez cìle) ökrkavka ûìûala ökrkn ť ökrtnout, otřìt se ökŕkn ť odběhnout, odskočit, frnknout ökŕkn ť (po kem) vrhnout se na někoho

10 10 ökrla ökrob ökrobačka ökrob nek ökrobať ökrobať ökrobica ökrobla, ökobökrobn ť seb ökropiť sa + ökroptať + ökroöňa ökroöňa (Z) ökroöňa (B) ökrp l, -le ökrťa ökrtiť ökrtiť sa ökrťoň ökruček ökručkovať (sa) ökruhco ökr kať ökruty ökryft ökřaň ökřať (F) ökřata ökřečať ökřečav kura ökřeček ökřečeť, -čať ökřeh ň ökřehotať ökřek ökřèkať ökřèkat (Z) ökřèkn ť ökřèniť (sa) ökřet ökřìčka, -pka ökřìda ökřidła, -lica ökřich ökřina ökřiňka viz "ûgrla" lakomec ökrabka na brambory skřiv nek loupat syrovè brambory ökrabat (brambory kůûe seschl, loupajìcì se (obv. na kolenou) ökrabka; 2. n stroj k vyhlazenì vnitřku bedn řsk ch v robků praötit sebou, upadnout ökobrtat se öoupat nohama po zemi (ve velk ch bot ch) děvče tlustè, m lo pohyblivè skřìňka z proutì (na noöenì) bedna bota seölapan, star lakomec, ökudlil ökrtit uskrovňovat se, skrblit (na sobě) skrblìk uzel na niti vznikl jejìm překroucenìm smröťovat se, dělat očka (při kroucenì) krouûek na hřebìku k zavěöov nì věcì kručet (v trob ch) zkroucenè větvičky březovè rukopis lìce, tv ř, sanice tr va lesnì z vyööìch poloh (Radhoöť) skřìtek sedět na vejcìch viz "kvočka" křeček sedět na vejcìch, kvokat křikloun skřehotat skřek vřìskat, křičet, řv t, vykřikovat, skřehotat, zpìvat (hlasitě a faleöně); 2. řv t na někoho osopovat se (na koho) zakřičet, zařvat, zavřìsknout dr ûdit (se), h dat se, zlobit se (vz jemně), popouzet skřìtek h dka, spor, v da, nepřìjemnost křìda poklička; 2. taöka na střechu truhla na obilì (tèû "ötrych") lapačka na pt ky (klec z proutì) klec z bezov ch prutů

11 11 ökřìpať skřìpat (při metenì "ökřìpem") ökřipkař (F) öťoural ökřìtek (Z) vìr ve vlasech ökřučať, - kať kručet (v břiöe) ökř čì ot pka chrastì na z top ökř k nì kručenì ökř pať (R) skřìpat; 2. jìst, chroupat ökřupěť skřìpat, křupat ökřuť nic, zblo (Nedostaneö ani ökřuti.); 2. kůstka; 3. tr va z vyööìch poloh s koûnat mi listy ökubačka (R) dranì peřì ökuban trhan, otrh nek ökubance ökub nky ökubať trhat tr vu (na mezi, v lese ap.) ökub vka nemoc ovčì, praöivina ökudliť öetřit, spořit ök liť + öilhat ökut děcko nehodnè, rozpustilè, öibal, nezbeda; 2. chlup (jeden) ökuť ötětiny; 2. hust trsovit tr va öpatnè jakosti ökuť srst, chlupy ökutat (R) chlupat, neučasan, zarostl (tèû "zaökudl ") ökutina ötětina; 2. tr va tvrd, hust, tenk ökutinky kart čky z koňsk ch ûìnì připevněnè k "papřici" (slouûily k roztìr nì sypanèho zrna v "mł nci" do stran) ökuty chlupy, vlasy tvrdè, neučesanè (pejor.) ökvařenica, -ûina vejce smaûen mìchan ökvařenina, -lina ökvařen slanina s vejci ökvìřiť vařit nečistě ökvoř ökvor ökvraky osmaûen slanina s uzen m masem ökvrčať ökvařit ("masnè ökvrčì"), kručet (v břiöe) ökvrček uzlìk na niti vznikl překroucenìm při předenì ökvŕkať vyd vat zvuk při trh nì l tky; 2. kručet v břiöe; 3. krukotat (o ûab ch) ökvŕliť hořet, p lit se, ökvařit se ökvrliť (sa) ökvařit (se), oûehovat se (o vlně, vlasech ap.) ökvrňa dìtě, kterè jiû nenì v peřince ök var, -ra viz "ök ra" ölaha ölacha ölahn ť ölehnout, udeřit ölah n (Z) plan větvička, kter se ponech při roubov nì ölachetka kousek pìskovcovèho kamene k brouöenì tvarovan ch ostřì motyček, jednoručnìch ökoblì a pořìzů s očkem ölachota ölacha, vrstva tuku ölachta pl tek ölajdrovať sklouz vat, vybočovat na sněhu do stran (o kl d ch) ölajdrovňa brus kov řsk

12 12 ölajèr ölajf (z n.) ölajfa, -fka ölajfovať (z n.) ölajpčuchy ölak ölamastyka ölapa ölapadło ölapaňa ölaûiť ölèd ölèda ölèda, -ta ölèdka (B) ölechta (Vi) ölejdrovat ölejfìř ölendryj n ölèp ölèpeček ölèpek ölisovať ölìûka, slìölohn ť öłopa, -pka (B) ölundrovať ölupka ömačn ömahem ömajdať ömajdav ömajchle ömajchlena ömajchlèř ömajchlovať sa ömak ömakovať öm ranec öm rať ömarovan öm rovať ömarulist ömarygovať ömatł k ömatłať z voj přìtlačn brzda vozu (na přednìch nebo zadnìch kolech) kravata brzdit brusle mrtvice nepřìjemnost, trampota ölèpěj, stopa souč st jednoduchèho, dom cky zhotovenèho soustruhu na dřevo sukně vöednì udeřit, ölehnout, praötit k men rozdělen ve vrstv ch (flyö. pìskovec) ploch k men k men ploch ; 2. poklička z plochèho kamene tenk odkrojek, krajìček k men ploch čistit střeva (na vnitřnì straně) brusič nepoctivè zboûì, jedn nì öaty dìvčì vcelku s dlouh mi ruk vy koöilka, suknička (dětsk ) cìp koöile tlačit, lisovat, mačkat noček (tèû "koł ček") ukr st k men ploch, břidlice (viz tèû "ölèd, ölèda") klouzat se penìz chutn nar z, najednou viz "ömatłať" chrom sv děnì, flirtov nì, lichotky ûena lichotiv, lìsav muû pochlebujìcì, lisn lichotit, pochlebovat, lìsat se chuť chutnat ömouha; 2. stopa po deru bičem viz "öm rovať" zbit, seölehan vykračovat (si), pochodovat, jìt dlouh mi kroky, běûet; 2. ölehat prutem pruhovit viz "öm rovať" jìlek m miv ; 2. člověk pajdav chodit ve vychozen ch bot ch

13 13 ömatłať (sa) ömatłoň öm trať ömelc (Vs) ömìda słanin ömig! ömigať ömigec ömigec, -tec ömign ť ömign ť (sa) ömigrovať ömigrust, - st ömigrustovať ömigura ömiklav, -ykömikn ť ömìrať ömirgl ömìrn ť ömìry ömrdliť ömrnc ömrncať ömrncovnì ömuh ömuch ömuk öm rať öm rať sa ömurav, -st öm rovan, -t ömurygať ömur n, -ryg n öm cať ömydliť öm r öm ra öm rať öm rn ť öm rovať ömytec önelèr önepky (F) jìt ztěûka, kulhat; 2. plèst se pod nohama kulhav člověk (pejor.) sahat, osah vat, hmatat, omak vat, t pat, hledat (potmě) čern čepice kousek slaniny ömik! řezat (prudce) jednoručnì pilka, uûìvan k odřez v nì menöìch větvì smyčec ömiknout, řìznout, střihnout, fiknout (ämig ho!) řìznout (se) viz "ömigrustovať" poml zka na VelikonočnÌ pondělì (ml denci obch zejì a podle zvyku ölehajì děvčata; dřìve jen "tatarem nebo metlic ", později, od pol. 20. stol., takè jalovcem); 2. d rek od děvčete za vyöleh nì (obv. malovanè vejce) chodit po poml zce öklebek hladk, kluzk st hnout z kůûe (ovci, zajìce) mazat (kolomazì), natìrat, potìrat smirkov papìr přejet zlehka někomu pod nosem (pìrkem, sl mkou) rychl pohyb (obvykle jìzda) cìdit vkus, dobr vzhled brnkat vkusn, pěkn ömouha, skvrna pokrm z jablek ozdoba na beranici mazat (öpìnou) öpinit (se), kabonit se (Zas sa tam venku öm ře.) tmavě pruhovan ûìhan, nestejnobarevn, ömouhovan, strakat viz "öm rať chlapec umazan, öpinav, umouněn tahat smyčcem; 2. hr t na smyčcov n stroj hr t na smyčcov n stroj (neuměle); 2. čistit, přepìrat kolomaz ömouha mazat potřìt, pomazat, dotknout se (lehce) mazat kolomazì, 2. öpehovat smyčec tkacì stroj tov rnì s ně ručnì malè (tèû "pěöačky")

14 14 önolec önora önûrka (R) önorovať önorovať si öňup k öňupať, -kať öňupenda önuptychl öň ra (Z) ön rka ön rov nì ön rovať önycar öob stn ť öobŕňat (Z) öohaj öochořiť sa öopa öopĺstať öopĺstať sa öorec (R,M) öosek öoöit sa (B) öoöŕňať öotŕcať öotŕcať sa öotŕcł öotŕcn ť öotŕňať sa öot ska öpacìrovať (sa) öpaček öpačovit öpag t öpajdl öpajscètle öpak vodni (F) öpałda öpałdovň k öpałek öpał dała öpał dať öpaněłka navìječ přìze öňůra öňůrka öněrovat (boty); 2. značit öìřku tr mu na kl dě před otes nìm jìt vyznačenou cestou tab k öňupav ; 2. člověk, kter öňupe; 3. nos (pejor.) čichat, öňupat; 2. nahlìûet, prohlìûet (Co tu dneskaj zas öňupe ö.) kdo öňupe, öpinavec (tèû "ömur n") kapesnìk vsazenè penìze o neû se hraje öňůrka ozdoba "hunì" barevn mi öňůrami öněrovat stolařsk nůû praötit, udeřit, přet hnout (někoho); 2. hodit, mrötit viz "öoöŕňať" viz "öuhaj" načep řit se, najeûit peřì kůlna, přìstřeöek obskakovat, otìrat se, spad vat (z řemenice) volně obepìnat, otevìrat (ruk vy na koöili) sukně zadnì skl dan čern, souč st lid. kroje staröìch ûen ozdobn ö sek na zadnì straně "bruncleku" vytahovat se močit hlučně sm kat, cloumat, třepat, postrkovat (tèû "sûtať, c sať") jìt, jet, vr ûet do stran (Je oûvantan, öotŕc seb, ide od j rka k j rku.) praötěn vybočit prudce do strany viz "öotŕcať sa" hudebnì kousek proch zet se öpaček; 2. dětsk hra p lkovacì jankovit motouz öpejle, dlouh trn kořenì kuchyňskè skorec vodnì odrůda neölechtěnè, nepravè jarnì pöenice (na Val. tèû nespr vn v raz pro "gengel") chlèb ze "öpałdy" koûen podpatek kordyb nek zvědavec, kter st le něco prohled v prohled vat, hledat, hrabat se v něčem, hledat něco ukrytèho, slìdit, p trat po něčem ovce merino (s jemnou vlnou)

15 15 äpanihèl öpanihèlka äpanihèlsko öpanihèlsk öpara öp r k öp rať öp rať (sa) öp rn ť öparuöniť öparynkovať (M) öp s öp sovať öpata öpatènka öpatiť öpeh öpehovať öpeh rka öpek öpekulant öpekulovať öpeliť öpeliť, čpeöpen r öpencr öpenčì öpendl öpendlìk öpenzl, -zel öperkov kaöa öperky, öpiröpeta, -tečka öpetn ť öpica öpica (z n.) öpičky öpidłat öpihłačka öpihłať öpihłať öpik äpaněl r koska äpanělsko öpanělsk skulina, ökvìra mezi deskami a paûenìm "łomenice"; 2. zk ulička mezi dvěma stavenìmi dr t na čiötěnì fajfky öťourat, r pat, pìchat do něčeho (skulin), popichovat (někoho); 2. öìt (pejor.) r pat (se), dloubat (se) r pnout, dloubnout viz "öp rať" viz "möiť" vtip, legrace, ûert vtipkovat, ûertovat zlobivec, dareb k, člověk nedobr, protiva, ohava oöklivost, ohavnost hyzdit, vytv řet öpatn dojem (To öpatì ceł dědinu.) zvěd slìdit, pozorovat malè posunovacì okènko k větr nì ve star ch pevn ch oknech valaösk ch chalup slanina vychytral, mazan, prohnan člověk chytračit praötit (čìm) hodit, mrötit (čìm), praötit (koho, k m) (äpelìł s nìm o zem.) ostr öpičat větev, dřevěn bodec; 2. dlouh hřeb kab tek z černèho sukna jehličì öpendlìk mosazn k zapìn nì muûskè koöile u krku slivoň, odrůda s mal mi ûlut mi plody kab t podobn "lajbìku" kaöe jelitov zapečen se ökvarky ökvarky; 2. zabijačkovè pochoutky, pohoötěnì (obv. jelita, jitrnice, ovar, tlačenka, ökvarky) öpetka, drobet, troöka (co lze vzìt mezi konce prstů) öpitnout, muknout sek č na křes nì ml nsk ch kamenů hrot, öpička dlouhè rohy uhersk ch ovcì ("rovnè, öpičatè, vzhůru rostenè, na ruku zdèla") öpičat pr ce spojen s vyřez v nìm dřeva řezat, piûlat, neuměle vyřez vat (tup m noûem) řezat, vyřez vat (neuměle) morek

16 16 öpik öpika (M) öpiłek, -łka öpincovať öpindračiť sa öpindrať öpingla, -gl öpiniť (keho) öpìrek öpirky, -rečky öpirytus öpit l öpìû öpizovať öplhanec (Z) öpl chať öpoł dat (B) öpûna öpûnovať, öpoöpûr (B) öporhelt öpûrovať öprachtiť (M) öprajc öprajcovať öprajcovať (sa) öprček öprn l öpŕňať sa öprt öprt łka öprtať öprtať sa öprtav öprtkať öprtn ť öprtn ť sa öpruöel, -la öpr movnì öpr ňať sa öpul ň öpulec öpuleř (F) öpulèř, -lìř öpuněk öpunt (z n.) morek očko na bramboru öpejle dr ûdit, popuzovat, plìsnit r pat se v něčem öpinit plaňka, tyčka v plotu pomlouvat skřìtek, plivnìk, rar öek uökvařenè kostičky slaniny lìh, lèk; 2. skřìtek nemocnice homole cukru (vröek) öpehovat podklouznutì pluhu bez odběru zeminy öplouchat prohled vat, hledat (viz tèû "öpał dať") hoblina napìnat spor k spor k spořit, öetřit vařit rozpìnka, rozpěrka, podpěra rozpìrat, rozpìnat vzpouzet se, vzpìrat se dìtě malè pah l mrskat sebou (o ryb ch na suchu) malè děcko knoflìk s dìrkou uprostřed, čamrda cvrnkat, prstem posunovat (do důlku) trhavě jìt (o chůzi děcka) ömatlav točit "vřetènkem" při ručnìm předenì zakopnout, uklouznout, mrsknout sebou vrtnout se, mrsknout se (äprtn ł seb o zem.) přìčka, přìčel (tèû "öčebel") legračnì, směön viz "öpŕňať sa" ûabì potěr; 2. pulec (tèû "hłav č") ûabì plod (pokud m ocas), tèû "ocasn l" kolovrat zařìzenì na převìjenì nitì z "fajf" na cìvky člunku zbytky po čes nì "pozadkovè" koudele, z nichû se po spředenì na hrub ch kolovratech tkalo pl tno na ûoky a měchy z tka; 2. mal chlapec

17 17 öpuntať öp ra öp ňať ör čka örajtofla (z n.) ör k ör kovica ör ky öranek (M) öraňk öraňka, -něk öraňkovnìk (z n.) öraňky örègem, -g örot öroť k öroťanka örotiť örotovať öŕstať örstět öröeň, -ö ň, -öleň örubňa örubötek ör tek ör tka örynk (z n.) örynkovačka öťab kobyli (F) öťab zaječi (F) ötab rať ötabarc ötabarcovať ötacì öt cì, -cija ötaciûn (M) öt fat (B) ötafec (B) ötafl ř ötafy (B) ötachètla ötajfovať sa (z n.) öťaklìk (Vi) ötambŕlať ötamprla brblat, protestovat, nesouhlasit r ha, stopa; 2. paměť mrskat pilka stolařsk r mov (tèû "ör kovica") peněûenka köanda (chlapci nosili jen jednu křìûem) viz "ör čka" öle; 2. dřevěn r m s pilov m listem pily "vałaöky"??? ("přesèť öranek") z vora, přek ûka dřevěnè bidlo (tr mek) připevněn ke kůlu plotu, tèû "bryga" n stroj na seřizov nì rozchodu zubů pily z vora; 2. z bradlì křivě, öikmo, zeöikma otruby örotovnìk mouka hrubě mlet na ručnìm "mł nci" mlìt na ručnìm "ml nci" mlìt zrnì na "mł nci" nebo "ûrnoch" öelestit, chrastit; 2. vytloukat snopy před ml cenìm derem o stěnu humna chrastět (pìsek ve vlně) sröeň svěr k svěr k kov řsk örůtka, odřezek masa obv. uzenèho; 2. skopovè maso mezi krkem a ûebry; 3. prospěch, podìl (přenes.) prospěch, podìl na zisku rozchod (rozvod) zubů u pily kleötě na nastavenì rozchodu zubů pily merlìk öťovìk přehrabovat (hlučně); 2. bubnovat na poplach (nepravidelně) rachot, r mus, lomoz, krav l, hluk, hřmot rachotit, r musit, hlomozit, hrkat, hřmotit stanice ûelezničnì zast vka ûelezničnì, stanice zast vka (vlaku) kr jet velk kus (chleba) kus chleba (viz tèû "gavał") tesař vyr bějìcì praûce kusy plochèho ûeleza viz "öpingla" vytahovat se, stavět se klacek, polìnko řinčet, rachotit, hrkat mal sklenička

18 18 ötamprla mał sklenička (0,1 dl) ötamprla p łka sklenička (0,5 dl) ötamprla ötvrtka sklenička (0,25 dl) ötanca dl tko k v robě krpců ötandrle zastavenìčko ötangla ötoudev na vodu (st vala v sìni v koutě) ötarc (Z) viz "ötabarc" ötarcovat (Z) pobìzet někoho zhurta ötek viz "obkuska" ötelisko topor, rukojeť velkè sekery (tèû "öt l, topořisko") ötelovať (sa) chystat (se), seřizovat ötemfl viz "ötempl" ötemovať ladit ötemovať sa chystat se, připravovat se ötempl (z n.) razìtko, kolek, zn mka ötengrovať, -nk- provokovat, povzbuzovat, povzbuzov nìm nutit ötepovať stehovat; 2. proöìvat podr ûky papučì öterkovan ökroben ötica (Vi) porost hlavy (pejor.); 2. přednì, delöì č st vlasů; 3. hanliv n zev pro ûeny, kter jsou smělè a n ruûivè ("kerè daj nè kaûdèmu a nè dycky") ötìp, -pa viz "öčìpa" ötìpenì očkov nì ötìpiť roubovat, očkovat, ötěpit (stromy) ötìv [v/f] öťovìk ötof sukno tov rně vyrobenè ötofov tov rně vyroben ötok stůl dlouh zk (prkenn ) ötokov patrov ötûła dl. zk pruh l tky, kter nosì katol. kněz při někter ch obřadech; 2. poplatek za takov obřad ötołovať sa chystat se, připravovat se (na co/koho) ötolverk bonbûn karamelov ötont st nì, bouda, kr mek na v ročnìm trhu ötorc přehnut okraj pletenè čepice ötorcem, na ötorc kolmo, uûöì stranou ötos hranice, hromada; 2. hoblìk bedn řsk slouûìcì k přesnè v robě bočnìch ploch "duûek" ötoshûbl viz "ötos" ötosov nì skl d nì bedn řsk ch dìlů - "duûek" ötosovať srovn vat styčnè stěny duöek na "ötosu" ötosovnìk viz "ötos" ötr fať k rat ötr fka sukně z houně ötr fn ť č rnout, potřìt, zavadit, odřìt ötragať strkat, postrkovat ötragať sa stěhovat se, přemisťovat se; 2. nam hat se s něčìm

19 19 ötrachať sa ötr chy ötrajch (z n.) ötrajchholec (z n.) ötrajchovec ötrajchy (Z) ötrajtovať ötram k ötramanda ötramlať sa ötrb, - k ötrb cať ötrb k ötrbat ötreka ötrekovať sa ötrk ötrkovisko ötrkovit ötrngať ötrngn ť ötrngn ť (si) ötrngn ť si ötrochtať sa ötrochtať sa (R) ötr dl ötruks ötruska (M) ötr ûek ötrycla ötrych ötrych ötrykov nì ötrykovať (z n.) öt ček, -ka ötudyje, öt ötud rovan öťukať ötulcovať sa öťulìk ötupovan ötupovať öturc öturcovať öt s jìt lìně, pohodlně, beze spěchu (i kdyû je uû oček v n); 2. jìt těûce, s n mahou, vlèci se okolky, vyt čky, v mluvy smyčec prkènko na srovn v nì obilì v mìrce klobouk s hranat m d nkem smyčcovè n stroje lomozit feö k, hezoun, övih k feöanda loudat se, öourat se k men vyčnìvajìcì z pole lomozit obilì (podřadn druh) nerovnoměrně uloûen (zrno v kl sku) dr ha, ûeleznice řadit se ötěrk (T rola je sam ötrk.) ötěrkoviötě ötěrkovit cinkat, ťukat (poh rkem) strčit (do koho) cinknout, ťuknout si (poh rem) ťuknout si (skleničkou při přìpitku), připìt si chystat se (na někoho) viz "ötrachať sa" z vin jablečn l tka hrub bavlněn na p nskè oděvy struska struhadlo pecen podlouhl ; 2. oöatka slaměn ov ln strich, korec (st.rak.ploön mìra) = 1/2 jitra = 0,28 ha; 2. truhla na obilì truhla na obilì pletenì plèst kus pl tna, balìk svinutè l tky (60-70 loket dlouhè) studia vystudovan viz "öčukať" omezovat se, uskrovňovat se nůû vrtan ötepovan zaöìvat (dìru na punčoöe), ötepovat hlomoz, rachot burcovat, poplaöně volat, n hlit, pobìzet někoho, uh nět někoho viz "hr nek"

20 20 ötvať zlobit (někoho) ötverak čtver ötverať sa (M) sbìrat se ötverhran čtvercov, čtverhrann ötverka sud čtyřvědernì ötvernoûky po čtyřech (po rukou a kolenou) ötvrť čtvrt, čtvrtina; 2. měrka na obilì dřevěn = 1/4 věrtele = asi 6 l; 3. n doba k odměřenì m ta ve ml ně; 4. čtvrtina rozötìpanèho polena; 5. viz tèû "pìdka" ötvrť k mince čtvrtzlatnìk; 2. mìra kořalky ötvrťhrsť čtvrthrst, troöka ötvrtka poleno čtvrtkruhovèho tvaru (ötìpanè) ötvrtky dìly rozötìpan ch polen ötvrtňa, -ka n doba dřevěn na 2-3 kg zrnì ötvrťtolèj čtvrtina ötvrt čtvrt ötybètky druh papučì öt blata polobotky ötyblety mn. perka ötych (z n.) steh ötychar (z n.) r č zk dlouh ötycharovať (z n.) r t pomocì "ötycharu" öt chať öìt (jehlou) ötychať popichovat řečì, dělat schv lnosti ötychať sa soupeřit, předbìhat se ötychn ť předčit někoho, předstihnout; 2. bodnout ötychovač nůû soustruûnick, ûl bkovit (na dřevo) ötychovať sa předbìhat se, předstihovat se öt l topůrko ätymberk + äpilberk ötymovať (z n.) souhlasit, porovn vat (mnoûstvì) ötyra hermafrodit, tvor se znaky obojìho pohlavì (např. "kuřej") ötyry čtyři ötyryaötyrycet čtyřicet čtyři ötyryc t čtyřic t öuba koûich ûensk dlouh sv tečnì, potaûen barevn m suknem öubeliť souloûit öubica koûìöek kr tk zdoben öubir viz "öuvěr " öubìř hřeben tkalcovskèho stavu, paprsek öubka klìn kladen před kola vozu ve svahu öubra ûena öpinav, umazan öubrať sa rousat se, brouzdat se v rose öubry zbytky bl ta, rosy na dolnìm okraji sukně öubrykať vandrovat öufan, -ek naběračka, sběračka öuhaj ml denec svobodn