GLOBÁLNÍ PROBLÉMY: SPOLEČNOST

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "GLOBÁLNÍ PROBLÉMY: SPOLEČNOST"

Roman Netrval
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY: SPOLEČNOST Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel

2 Homo sapiens Velký areál, schopný měnit biogeochemické podmínky (ale to jiné organizmy dokáží také). Schopný přizpůsobit se prostředí, obsadit i extrémní biotopy. Kompetitoři většinou zlikvidovaní nebo potlačení, problémem jsou parazité a patogeny.

3 Hlavní problém: růst lidské populace Nároky na životní prostředí Vyčerpávání neobnovitelných zdrojů Globální obchod, doprava a komunikace

4 Hlavní problém: růst lidské populace

5 Rychlost růstu populace Počet lidí na světě roste, ale s klesající rychlostí

6 Fertilita Dnes je průměr 2,6 dítěte na ženu, EU má 1.3 (pro zachování stejné hladiny populace je potřeba 2.1), některé státy vymírají Zdroj: UN Population Division

7 20 států světa s nulovým nebo negativním přírůstkem obyvatel: roční přirozený úbytek; úbytek do roku 2050: Ukraine -0.8%; 28% Russia -0.6%; -22% Belarus -0.6%; -12% Bulgaria -0.5%; -34% Latvia -0.5%; -23% Lithuania -0.4%; -15% Hungary -0.3%; -11% Romania -0.2%; -29% Estonia -0.2%; -23% Moldova -0.2%; -21% Croatia -0.2%; -14% Germany -0.2%; -9% Czech Republic -0.1%; -8% Japan 0%; -21% Poland 0%; -17% Slovakia 0%; -12% Austria 0%; 8% increase Italy 0%; -5% Slovenia 0%; -5% Greece 0%; -4% porodnost klesá s rostoucí spotřebou energie všude u savců primáti lovci a sběrači ostatní savci člověk předindustriální zemědělci Zdroj: Moses & Brown 2003

8 Roční přírůstek v milionech Počet lidí v miliardách Hlavní problém: růst lidské populace Do průmyslové revoluce byl růst lidské populace pomalý Kolem 1970 je rychlost ročního přírůstku tisíckrát vyšší než v prehistorii Nyní má roční přírůstek klesající tendenci Zdroj: UN Population Division

9 Demografické změny Zdroj: UN Population Division

10 Demografické změny Roli hrají: - zdroje potravin - pitná voda - lékařská péče - stabilita ekonomiky, státu - nemoci (AIDS, malárie) - válečné konflikty - kontrola porodnosti - vzdělání - soc. zabezpečení,

MIGRACE CIA factbook, 2008 Push: Válečné konflikty, hladomory, genocida, zaměstnanost, desertifikace, záplavy, špatná lékařská péče, znečištěné ŽP, diskriminace,

11 MIGRACE CIA factbook, 2008 Push: Válečné konflikty, hladomory, genocida, zaměstnanost, desertifikace, záplavy, špatná lékařská péče, znečištěné ŽP, diskriminace, politická perzekuce, malá šance na získání partnera Pull: lepší podmínky pro život, zaměstnání, vzdělání, politická svoboda, lepší lékařská péče, klima, bezpečnost, rodina

Desertifikací je ohroženo 110 zemí, především v Africe, Asii a Latinské Americe; mezi lety 1981-2003 byla asi ¼ země degradována MIGRACE - příklad push efektu Příčiny desertifikace: změna globálního

12 Desertifikací je ohroženo 110 zemí, především v Africe, Asii a Latinské Americe; mezi lety byla asi ¼ země degradována MIGRACE - příklad push efektu Příčiny desertifikace: změna globálního klimatu, ale také nadužívání země pro zemědělství, energii a jako zdroj obživy Pokud ubývá vegetace, snižuje se schopnost krajiny zachytit vodu, zvyšuje se obsah solí v půdě a snižuje kvalita vody v řekách. Degradace země přináší hlad a nutí obyvatele k migraci za obživou (odhad pro : 60 mil. lidí z Afr. do Evr.).

13 Obrana proti desertifikaci Obrana: hnojení (kompost), bariéry proti větru Tradiční hospodaření (nomádství), které nevyužívá maximum živin v daném prostoru a umožňuje regeneraci Vysazování stromů, obnova mikroklimatu, pomůže udržet vodu

14 Carrying capacity of Earth

15 Carrying capacity of Earth Ekologická stopa hypotetická plocha využitelné země, kterou člověk ročně spotřebuje k zajištění všech zdrojů a likvidaci odpadů (gha na člověka, čím tmavší barva tím větší ekologická stopa) Zdroj: Global Footprint Network

ha je bioproduktivních (pole, pastviny, louky, lesy, vodní plochy), vztaženo na světovou

16 Carrying capacity v Evropě Ekologická stopa (ES) na člověka v Evropě Biologická kapacita na člověka Evropa má rozlohu 2220 mil. ha, 1488 mil. ha je bioproduktivních (pole, pastviny, louky, lesy, vodní plochy), vztaženo na světovou průměrnou produktivitu má biokapacitu 2113 mil. gha. Průměrný Evropan má ES 4,7 gha (světový průměr je 2,7 gha) Zdroj: Global Footprint Network

17 Carrying capacity of Earth Ekologická stopa hypotetická plocha využitelné země, kterou člověk ročně spotřebuje k zajištění všech zdrojů a likvidaci odpadů.

19 Účinnost využívání domácích zdrojů Zdroj EEA EU-15 má mnohem účinnější využívání domácích zdrojů než ostatní státy, ale její ekologická stopa je výraznější než v ostatních státech (více než dvojnásobná ve srovnání s udržitelnou úrovní)

20 Ekologická stopa Carrying capacity of Earth Výtky: nedokáže určit míru udržitelné spotřeby (rozvoje), kvůli čemuž byla původně kalkulace vymyšlena (Fiala 2008) - Počítá s hranicemi států (problematická extrapolace z průměrné ekologické stopy) - Nedokáže vzít v úvahu intenzivní produkci (srovnání s biokapacitou je potom zavádějící) - Nedokáže zachytit technologické změny - Neprokázal se vztah mezi degradací země a ekologickou stopou Fiala (2008) navrhuje, aby se např. počítalo s půdní erozí jako takovou a ne jako součástí ekologické stopy (která nám o erozi nic neřekne)

21 HDP versus štěstí Jakmile nějaká země/člověk dosáhne určité hladiny bohatství, další růst už nezvyšuje pocit štěstí (D. Myers).

22 HDP versus sociální zabezpečení

23 Prioritní světové problémy dle Copenhagen Consensus Hodnotila skupina 6 expertů na ekonomii - Jaké jsou současné největší problémy, jak je řešit? Navržené řešení Problém

24 Lidé trpící podvýživou v rozvojových zemích (FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations) odhad počtu hladovějících v milionech

25 Rozvojová agenda Dauhá Dokument vzniklý z konference WTO v r v Dauhá, Katar Problematika přístupu na trh, nová mnohostranná pravidla obchodu Cíl: větší výhody pro rozvojové i rozvinuté země, urychlení hlubšího zapojení RZ do světového obchodu Např. reforma NAMA (liberalizace obchodu s nezemědělskými výrobky), liberalizace obchodu se službami, obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví, usnadňování celní procedury

26 Globální transport Spotřeba energie ve světě na transport OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, 34 členských států (demokratických, rozvinutých) EIA

Globální transport Letecká doprava: ICAO environmental report 2010 -Ročně je

paliva globálně 187 mil. t -V roce 2006 emise NOx 0.25 mil.

27 Globální transport Letecká doprava: ICAO environmental report Ročně je přepraveno 2,3 miliardy lidí -Prognóza pro rok 2036: vzrůst o 4,8 % -Spotřeba paliva globálně 187 mil. t -V roce 2006 emise NOx 0.25 mil. t, -CO 2 z letecké dopravy cca 2% (591 mil. t) z celkových antropogenních emisí CO 2 -Dále emise SOx a pevných částic

Letecká doprava http://www.youtube.com/watch?

28 Letecká doprava Redukce emisí nové technologie, biopalivo, obchod s emisemi,?

29 Letecká doprava

Námořní doprava Problematické jsou velké lodě, které spalují nekvalitní palivo -Emise SOx (palivo má 2000x větší koncentraci S než dieselové motory aut), nemoci plic a srdce -15 největších lodí na

30 Námořní doprava Problematické jsou velké lodě, které spalují nekvalitní palivo -Emise SOx (palivo má 2000x větší koncentraci S než dieselové motory aut), nemoci plic a srdce -15 největších lodí na světě znečišťuje stejně jako všech 760 milionů aut na světě (srov. auto ujede prům km/rok = 101 g SOx, velká loď za 280 dní = 5200 tun SOx) -Lodě 18-30% NOx a 9% SOx na světě, zdroj guardian.co.uk

31 Doprava v EU v současnosti Změna spotřeby energie pro transport Zdroj: Eurostat

32 Čína v roce 2010 předčila USA ve spotřebě energie (Peking a Tianjin)

33 Severní Amerika Jižní a Latinská Amerika Evropa a Eurasie Střední Východ Afrika Asie a Pacifik procenta Neobnovitelné zdroje energie Fosilní: ropa, uhlí, plyn Jaderné: uran 2009

34 Neobnovitelné zdroje energie

35 Neobnovitelné zdroje energie Čistá světová produkce elektřiny podle zdroje Větší nárůst spotřeby energie se čeká v méně rozvinutých zemích, v rozvinutých zemích bude spotřeba energie stoupat velmi mírně

36 Životní prostředí velkých měst

37 Suchozemské ostrovy horka EEA,Ongjerth, Gábor, Jombach, 2007 and 2008

38 Životní prostředí velkých měst Plán zelené infrastruktury v NY - Vyřešení splaškových vod vs deště - Dešťová voda bude co nejvíce absorbována tam, kde spadne (zeleň, stromy, travnaté střechy, víc porézních ploch Zelená strategie ušetří 1,5 miliardy USD

39 National Geographic

Podobné dokumenty

Můžeme se obejít bez jaderné energetiky? Máme na vybranou?

29. března 2011, Chytrá energie pro jižní Čechy Můžeme se obejít bez jaderné energetiky? Máme na vybranou? Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Realita jaderné energetiky ve