Duchovní svět. V červeném polstrovaném křesle si za stolem hoví malé batole s hučkou na hlavě velikosti jeho samotného a modrým dudlíkem, jehož

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Duchovní svět. V červeném polstrovaném křesle si za stolem hoví malé batole s hučkou na hlavě velikosti jeho samotného a modrým dudlíkem, jehož"

Transkript

1 Duchovní svět. V červeném polstrovaném křesle si za stolem hoví malé batole s hučkou na hlavě velikosti jeho samotného a modrým dudlíkem, jehož okusováním si krátí čas. Naproti němu sedí mladík s rudými vlasy a dívá se na stolní hodiny, které jsou provokativně umístěny uprostřed stolu. O kousek dál je o stěnu opřený malý ohnivý démon celý zahalený v černém, jeho nevraživý výraz udržuje všechny v bdělosti. Poslední v místnosti je černovlasý kluk, který nervózně přechází sem a tam, jako lev po kleci připravený kdykoliv zaútočit na svoji kořist. Sakra, kde se loudá?! prohodí spíš jen tak sám pro sebe. Ticho v místnosti ho znervózňuje, tikání hodin mu drásalo nervy. Záchranným lanem pro něj byly občasné nadávky na onoho dotyčného. Malý princ v křesle se přesunul do pohodlnější pozice. I on už toho čekání měl plné zuby. Na malém démonovi, opřeném o zeď, jsou vidět známky spánku a nepatrný pohyb směrem k podlaze. Jsem tady!! Dveře se prudce otevřely a čas v místnosti jakoby se zastavil. Hiei se se škubnutím probral a okamžitě nasadil svůj obvyklý výraz žraloka. Yusuke se zastavil uprostřed svého pochodu a vrhl ke dveřím pohled plný vzteku. Kurama se ani neotočil, neměl ve zvyku vyvolávat konflikty a ostatní si poradí sami. Koenma se v křesle narovnal a nasadil vážný pohled. Sorry, jdu trochu pozdě, pronesl s klidem zrzek, jakoby si v pekařství kupoval rohlíky. Yusuke zrudl vzteky. Občas mu tenhle ignorantskej moula lezl vážně krkem. Trochu?! Trochu?! pomalu se mu zvyšoval hlas. Kuwabara se zastavil na cestě k volné židli a nechápavě se zadíval na Yusukeho. Hiei, který konflikty téměř vyhledával, se rozhodl pro jednou zůstat v povzdálí, Yusuke vypadal, že to zvládne sám. Tomu ty říkáš trochu?! Dvě hodiny! Přesně tak dlouho tady dřepíme a čekáme, až se sem uráčíš přijít! křičel. Kuwabara začal před Yusukem couvat, poznal, že tentokrát to asi přehnal a trest ho nemine. Zvažuje útěk, dveře jsou od něj pár kroků a stále otevřené od jeho bouřlivého příchodu. Udělá pár kroků zpět a jeho záda narazí na tvrdý povrch dřeva. Vedle nich se na něj zlomyslně šklebí Hiei. Parchant, proklel ho v duchu Kuwabara. Hele Yusuke, promiň. Snažil ze sebe dostat smysluplnou odpověď, já-já se musel učit, vytasí se nadějně s odpovědí. Nebo spíše s chabou výmluvou, které nevěří ani on sám. Hiei se rozhodl vzdálit a nerušit kamarádskou chvilku. Pro jednou přijal volnou židli vedle Kuramy a trpělivě čekal, až bude všemu konec. Jedna rána a tiché zakňučení bolesti je tečkou za dnešní prohřeškem. Yusuke s klidem na duši a spokojeným výrazem ve tváři došel ke stolu a usadil se na druhou stranu od Kuramy. O chvíli později se k nim připojí i zdrcený Kuwabara s fialovějícím monoklem pod okem. Tak začneme, navrhl Koenma a každému rozdal stoh papírů. Informační listy s fotografiemi pohřešovaných. Dyť jsou to malý děti, řekl Kuwabara, když si v rychlosti prohlédl fotky. Nikomu tam nebylo pod osm let. Postřeh, to je právě náš problém, kývl Koenma. Je to seznam pohřešovaných dětí, vysvětlil, z jedné jediné školy, dodal pro upřesnění. Hiei štítivě odložil papíry zpět na stůl, děti nesnášel. Není tohle spíš případ pro policii? zeptal se Yusuke. Sice byl rád za další úkol, už to vypadalo, že bude muset začít chodit zase do školy, ale únos dětí mu nepřipadal jako úkol pro partu démonů a lidí. Normálně ano, ale vzhledem k výskytu démonské síly spadá úkol pod nás. Zpočátku šlo o děti první třídy základní školy, tam jsme zařídili dočasné prázdniny a tak se únosci zaměřili na děti mateřské školy, která sídlí ve stejné budově. V nebezpečí jsou pouze děti, které jdou po škole domů sami. Čekací lhůta je pět dní, proto vám dáváme vědět až teď. Jsou to jenom dívky, poznamenal Kurama, když si zběžně prostudoval každý list. Ano, zdá se, že unáší jen malé holčičky, kývl Koenma. Váš úkol je jasný. Všechny děti jsou naživu, proto se nám daří jejich nepřítomnost skrývat. Zjistěte, o co jde, zachraňte děti a s těmi démony naložte, jak sami uvážíte. Tak na tohle jsem čekal, usmál se spokojeně Yusuke. Shrábl papíry a vydal se pryč, vstříc novému úkolu a snad i nějaké zábavě.

2 Bylo půl druhé a ze školní budovy se ozval pronikavý zvonek. Chvíli na to hlavní dveře otevřou dokořán, ven se vyvalí hromada malých dětí a postupně se rozebíhají ke svým matkám a otcům. Pár jich ale automaticky zamíří do ulic. Tak jdeme na to, řekl Yusuke. Následovali skupinku čtyř štěbetajících předškolaček. Po pár metrech každá z nich odbočila jiným směrem. Každý si vezme jednu. Kurama zahne doprava, Kuwabara zamíří doleva. Po chvíli se rozejde i Hiei a Yusuke. Všichni je bez prozrazení sledovali až domů. Když se ujistili, že jsou v bezpečí domova, vydali se zpět před školu. Ta moje došla v bezpečí domů, prohlásil Kuwabara. Nápodobně, kývl Kurama. Hiei se přidal. Žádný pokus o únos. Musel vědět, že je sledujeme. Musíme na to jinak, zamyslel se Yusuke. Po chvíli se mu na tváři objevil škodolibý úsměv. Hádám, že tě něco napadlo, usměje se Kuwabara. Yusuke se místo odpovědi podíval na Hieiho. Co? vyjel, když postřehl Yusukeho pátravý pohled. Hele, hlídat je všechny nemůžeme. A co se obyčejně dělá v takovýchhle případech? nadhodil Yusuke. Kurama pochopil, kam tím míří. Snad nechceš? nemohl uvěřit. Nicméně to byl výborný nápad, ale hodně těžce realizovatelný. Ale ano. Někoho tam nastrčíme a nejvhodnější kandidát je Hiei, usměje se Yusuke. Jak prosím?! zadíval se na něj Hiei nechápavě. Výborně tam zapadneš. Možná budeš trochu přečuhovat, ale aspoň nebudeš pořád nejmenší, snažil se ho povzbudit Yusuke. Na to zapomeň a navíc jsem kluk, jestli sis nevšiml, podotkl Hiei. To nevadí, v tomhle věku se to skoro ještě nepozná, stačí copánky, růžový šatičky a je to. No tak Hiei, každý se musí obětovat! Zákon party. Dost hloupý zákon a navíc jsem se o to neprosil, pomáhám vám jen kvůli podmínce, trval si na svém Hiei. Udělej to pro ty děti, řekl Yusuke sladkým hláskem. Jakoby šel proti zdi s párátkem. Kašlu na děti! vyštěkl vztekle. Tohle by Koenma nerad slyšel, změnil Yusuke přístup. Když to nejde po dobrým, půjde to skrz vydírání. Buď to uděláš dobrovolně, nebo budeme muset použít násilí, dal mu vybrat Yusuke. I Hiei byl na svou obranu schopný použít fyzickou sílu, ačkoliv takhle to Yusuke zřejmě nemyslel, ale už tak měl dost prohřešků a vražda středoškoláka by ho rozhodně neposunula dál. Mlčel, což mohli ostatní brát jako souhlas. Výborně, tak se sejdeme zítra ráno před sedmou u mě doma, já si musím zaběhnout za Keiko, oznámil jim nadšeně Yusuke. Toho bude jednou litovat, zavrčel Hiei. Jen co se mu smažou prohřešky, stane se jeho noční můrou. Kuwabara se raději distancoval z výbušné zóny a zamířil domů. Kurama zamířil zpět do své školy, za chvíli mu končila polední pauza. Hiei dál proklínal Yusukeho. Chudák, kdyby věděl, co ho čeká. Bylo půl osmé ráno. Před branou do školy stála čtveřice no spíš trojice kluků a jedna malá holčička. Kuwabara se ještě pořád dusil smíchy. Yusuke se tvářil spokojeně a Kurama se sám pro sebe usmíval. Mezi nimi stál, nebo možná stála, Hiei rudý vzteky. Vlasy měl sčesané dolů a svázané do copánků, které byly na konci svázané gumičkou s motýlky. Bílou pásku vystřídal šátek s kytičkami naražený až na čelo. Byl oblečený do bledě růžovo-modrých šatiček s mašlí kolem pasu. Kolem krku měl korálky stejné barevné kombinace. Růžové botičky s motýlkem byly sladěné s bledě růžovo-modrými proužky podkolenek. A nechyběla ani růžová kabelka. A co se týče obličeje malé holčičky jsou parádnice a tak mu pusu přetřeli leskem na rty. Při prvním pokusu se jim Hiei málem pozvracel. Chuť jahod mu asi nesvědčila. S pomocí Keiko mu trochu namalovali řasy a přidělali trochu růžové na tváře. Nebyla to zrovna lehká proměna, hiei se vzpouzel každému nápadu a věčně nadával. Úsměv Hiei, musíš působit přesvědčivě, napomenul ho Yusuke, ale nedokázal se tvářit vážně. Tohle byl prostě pohled za všechny prachy. Přísahám, že to schytáš, zavrčel na něj Hiei.

3 Tak běž, už na tebe čekají, postrčil Hieiho ke dveřím. A nezlob, dodal mateřským hlasem a zamával mu. Škoda, že nemůžeme zůstat, určitě by to stálo za to, podotkl Yusuke a s ostatními zamířil do školy. Ostatní nemohli nesouhlasit. Hiei opatrně nakoukl do třídy. Všude viděl malé pobíhající děti. Některé si stavěli s kostkami a jiní si malovali. Do jeho citlivých uší se mu vtíraly pisklavé hlásky. Už se to chystal vzdát, když za sebou uslyšel něčí hlas. Ty jsi ta nová, že? zeptala se usmívající učitelka. Hiei kývl. Jak se jmenuješ? Hiei začal přemýšlet, co by si vymyslel. Yukina řekl první jméno, které ho napadlo. Učitelka se na něho/ní usmála a vzala ho/ní za ruku. Hiei by tu její nejradši usekl. Pozor děti, máme tu novou žačku, jmenuje se Yukina, tak k ní buďte hodní, oznámila ostatním učitelka. Všichni se podívali směrem k Hieimu/Yukině a zamávali mu/jí. Hiei opatrně vešel mezi dav dětí. Měl pocit jako by vstoupil mezi nějaký hmyz. Snažil se od nich co nejvíc distancovat, ale ty potvůrky byly všude. Tak teď si budeme malovat, pobídla je učitelka a každému rozdala papír a pastelky. Všichni okamžitě začali čmárat všechno možný. Hiei zíral na papír a na pastelky. Hnusný barvy, hnusný papír, hnusnej Yusuke, klel v duchu Hiei. Zadíval se kolem sebe na zapáleně malující děti. Nechtěl být podezřelý, a tak vzal jednu do ruky. Nikdy v životě nemaloval. Hned při prvním pokusu se mu zlomila tuha. Takhle to šlo i s dalšími pěti pastelkami. Ta šestá se mu vzteky zlomila v ruce celá. Hiei s nimi vztekle mrštil o zem. Na jeho papíře bylo vidět šest barevných teček. Snad jí to bude stačit. Hiei naštvaně vstal a mrskl papírem před učitelku na stůl. Nasupeně odešel a posadil se na zem. Učitelka se zmateně dívala na papír a šest teček. Byla zvyklá na různé čmáranice, ale tohle. Asi po půl hodině všichni dokreslili. Hieiho zajímalo, jaké další mučení bude následovat. Učitelka si vysbírala výkresy a posadila se před cosi velkého, hnědého, co mělo vpředu černo-bílé zuby. Hiei si vzpomněl, že tohle lidé nazývali klavír, ale nevěděl, co to dokáže. Učitelka se dotkla prsty kláves a třídu naplnil zvonivý zvuk. Hiei si zacpal uši. Normálně by z tý věci udělal sirky, ale tady měl k dispozici jenom malý nůžky, které byly stejně tupý jako Kuwabara. Učitelka začala zpívat a ostatní děti se k ní přidaly. Bože, co to je? Z ní to jak vytí kojotů. Hiei se schoval co nejdál a doufal, že si nikdo nevšimne, že se k týhle příšernosti nepřidává. Konečně to mučivé vytí přestalo. Teď si mohli dělat děti, co chtěli. Hiei měl v plánu zdrhnout, tady už to nevydrží. Bohužel si ho/jí odchytla jiná holčička. Ahoj, nechceš si hrát? řekla a ani nečekala na odpověď a vzala ho/ji za ruku a táhla k miniatuře domečku pro panenky. Hiei sebou žuchl na koberec a zadíval se na růžovou příšernost z umělé hmoty. Do ruky mu spolužačka vrazila panenku. Hiei na ni zmateně zamrkal. Sakra a s tím mám dělat co? Díval se, jak s tou druhou umělotinou ťuká to dítě o zem. Hiei se znovu podíval na šklebící se figurínu ve své ruce. Měla na sobě podobné šaty jako on. Začal zkoumat objekt. Zjistil, že na rozdíl od něho, jí ty šaty může sundat. Bohužel si neporadil s malinkými knoflíčky a netrpělivě s ní začal mlátit o zem. Po pár vteřinách panence odpadla hlava. Hiei se vítězoslavně usmál. Hlava se skutálela k nohám holčičky, která ho/jí pozorovala. Teď se dala do pláče. Hiei ji ignoroval a dál zkoumal, co panenka vydrží. Po chvíli měla panenka ohořelé šaty, a jelikož byla z umělé hmoty, tak se některé části těla roztekli. Postupně jí odpadávali další kusy končetin. Hiei zbytek hodil za záda a začal se rozhlížet po další oběti. Všiml si holčičky, která doslova ječí na celé kolo. Nechápal proč, a tak sesbíral zbytky ohořelé panenky a donesl je před ní. Bohužel to nezabralo a proud slz se ještě zvětšil. To už se k ní hrnula učitelka a začala ji utěšovat. Pak si všimla ohořelých zbytku a ustrašeného výraz Hieiho/Yukiny. Hiei nebyl vyděšený z panenky, jak si učitelka myslela, ale děsil ho jekot. Pro jeho uši to byl ten nejhorší zvuk. Modli se, ať den skončí a on bude moct uškrtit Yusukeho. Když se podařilo utišit zdroj pláče a vodopád slz byl zastaven lízátkem, byl čas na jídlo. Hiei se díval na svoji porci, jako by byla otrávená. Plátek čehosi hnědého a měkkého a na něm cosi červeného a sladkého. A v sklenici před ním byla bílá tekutina, která Hieimu nechutnala. Když se nikdo nedíval, využil svojí rychlosti a tekutinu vylil do květináčů a pokrm vyhodil z okna. Pak se poslušně posadil

4 zpátky za stůl. Konečně se podařilo učitelce do každého nacpat jeho příděl mléka a chleba s marmeládou. Byl čas odpočinku. Konečně něco co znám, pomyslel si Hiei, položil se na zem a klidně zavřel oči. Jeho klid byl přerušen proudem slov, linoucích se z učitelčiných úst. Hiei otevřel oči. V ruce držela knížku. Z ní pocházela ta příšerná slova o králíčku. Hiei se k ní otočil zády, ale to nezabralo. Sakra nemůže držet hubu?! Měl chuť jí udělat to stejné, co panence. Konečně zmlkla. Začala všechny obcházet a přikrývat je. Hiei přetrpěl její ruku na sobě a i jemu se podařilo usnout. Konečně zazvonilo. Hiei rychlostí blesku vylítl z třídy a zamířil ven. Konec mučení, sem už nevkročí. Přetrpěl i držet se za ruku s nějakou bezzubou holkou, když šli na procházku. Vyšel ven, kde čekal Yusuke a ostatní. Když byl asi půl metru od nich, oslepil ho záblesk světla. Ten parchant Yusuke si ho vyfotil. Do archívu, řekl s úsměvem. Hiei mlčel. Nejradši by ze sebe ty věci strhnul, ale jeho úloha ještě nekončila. Yusuke, Kurama a Kuwabara zamířili za těmi, co museli jít domů sami a Hiei se vydal sám ulicí. Šel asi pět minut a už mu to šlo krkem, když se před něj kdosi postavil. Vypadal jako úplně obyčejný člověk, jen trochu při těle. Zřejmě svoji zrůdnou tvář skrýval pod lidskou maskou. Hiei si nebyl jistý, co je lepší. Ahoj, když půjdeš se mnou, dostaneš bonbóny, řekl mile. Hiei doufal v promyšlenější návnadu. Nechal se vést a snažil se krotit svoji sílu. Únosce ho dovedl k budově, co bylo dřív nejspíš továrna. Když vešel dovnitř, všiml si zamřížované místnosti, kde bylo nejmíň deset pobledlých dětí. Hiei zatím nevěděl o co tomu ubožákovi jde. Tak teď se přidáš ke kamarádkám, řekl a chytl ho/jí za rameno. O co vám jde? zeptal se. Máš něco, co hrozně potřebuju. Tvoje mladá síla. Bez ní bych byl už mrtvý, ale pořád ji nemám dost. Ty jsi poslední. A pak budu nesmrtelný. Ohrané téma, tohle byl opravdu primitivní případ. Hiei se už odmítal skrývat, uvolnil svoji sílu, aby ho ostatní našli. Únosce ucítil příval síly a o krok couvl. Ty nebudeš jenom obyčejná holčička, že? Ne, řekl Hiei a strhnul si gumičky z copánků. Vlasy se vrátily do původního tvaru. Z čela si sundal šátek, který skrýval výhružně mrkající Jagan oko. Únosce vypadal, že sebou brzo sekne. Ty nejsi ani dítě, zbledl. Co jsi zač? Nejdeme pozdě? ozvalo se za nimi. Yusuke se tvářil jako hrdina, když házel Hieimu jeho meč. Vedle něho stáli Kuwabara s duchovním mečem v ruce a Kurama s růžovým bičem. Únosce zaječel. Oukej, vzdávám se, poklekl před nimi při pohledu na nablýskanou katanu. Yusuke zklamaně sklopil připravenou ruku. Museli jsme dostat takovýho sraba?! zamrčel. Ale Koenma řekl, že s ním můžeme dělat, co chceme, zablýsklo se mu v očích a pomalu se přibližoval k démonovi. Ne, prosím. Udělám cokoliv, prosil. Dobře, dobře, mávnul rukou Yusuke. Řekl by, že Hieiho proměna mu to vynahradila. Kurama s Kuwabarou mezitím vysvobodily děti. Byli v bezvědomí, ale jinak v pořádku. Až se probudí, nebudou si nic pamatovat, ujistil je Kurama. Společně je vynesli před továrnu, kde si je vyzvednou lidi z Duchovního světa a zařídí vše potřebné. Sami svázali únosce, i když vypadal, že by šel i dobrovolně, a dopravili za Koenmou. Když si ho Koenma přebíral dusil se smíchy nad Hieiho vzhledem. Hiei zrudl, ale šaty měl u Yusukeho, a tak musel počkat. O hodinu později byl konečně znovu ve svých starých šatech. Škoda ty copánky ti slušeli, podotkl Yusuke. Blbečku, zavrčel na něj. A jak ses vůbec měl ve školce? zeptal se Yusuke. Hiei na něj vrhl vražedný pohled.

5 Už nikdy to slovo přede mnou neříkej, řekl a vyskočil z okna. A tak, bohužel, byl Hieiho zážitek uchován v tajnosti. Ještě měsíc trvalo, než se z toho vzpamatoval.

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Mily den. tak tomu fakt nebudeš věřit taťka se

Mily den. tak tomu fakt nebudeš věřit taťka se Mily den lc ku, tak tomu fakt nebudeš věřit taťka se bude ženit! Vloni na Ledovém bálu na Antarktidě mu padla do oka jedna upírka. Zahlédl ji na druhém konci sálu, požádal o tanec a ona ho dočista uhranula.

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Kapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným.

Kapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným. Kapitola první Už jste si někdy všimli, jak si všímáte věcí ko - lem sebe? Někdy si všímám toho, jak si všímám, tak moc, že mě to všímání si všímání dočista pohltí. Ráda si všímám všeho možného. Třeba

Více

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla prv čte pro ky ní ňáč prv čte pro ky ní ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla Upozornění pro čtenáře a uživatele

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika 1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k

Více

35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Plánuješ něco na víkend? ptal se mě Mario. Ehm něco s tebou? zeptala jsem se s úsměvem, protože mi došlo, že on něco plánuje. Přesně, usmál se, napadlo mě, že bychom

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest?

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest? Rozhovor s... Zajímá nás i to, co se děje na prvním stupni. Proto jsme vyzpovídali paní učitelku Janásovou a paní učitelku Drštičkovou. Chtěli jsme hlavně vědět, jak se daří jim a jejich prvňáčkům. PANÍ

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Byla šíleně vyděšená. Nebýt toho, že její táta dostal novou práci, vykračovala by si teď klidně před svojí starou školou s Mimi a Karou a zbytkem

Byla šíleně vyděšená. Nebýt toho, že její táta dostal novou práci, vykračovala by si teď klidně před svojí starou školou s Mimi a Karou a zbytkem Kapitola 1 Tak jsem tady, řekla si v duchu Olivia Abbottová, když auto její mámy odjelo od obrubníku. Olivia stála na chodníku a snad pomilionté si rovnala sukni svých nových růžových šatů. V růžové se

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce O nějaký den později si jedna z lékařek všimla, že pouhým zapsáním počátečních písmen všech pěti jmen vedle sebe vznikne jméno šesté: C. I. L. K. A. Kupodivu právě toto jméno se vžilo. Celestýna, Izabela,

Více

le není žádný neuklizený pokoj, kdepak. Je to většinou neprostupná změť obrovských stromů s propletenými korunami a dlouhatánskými liánami nad

le není žádný neuklizený pokoj, kdepak. Je to většinou neprostupná změť obrovských stromů s propletenými korunami a dlouhatánskými liánami nad KOTĚ V DŽUNGLI Zorí přišla na svět v daleké Indii. Teď si možná představujete krásnou indickou princeznu v hedvábném sárí a stříbrných opánkách, s třpytivou čelenkou v tmavých vlasech, rudým drahokamem

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

Ivana Peroutková. Strašidelné. prázdniny

Ivana Peroutková. Strašidelné. prázdniny ALBATROS Ivana Peroutková Strašidelné prázdniny Ivana Peroutková Strašidelné prázdniny Ilustrovala Zuzana Seye ALBATROS Ivana Peroutková, 2014 Illustrations Zuzana Seye, 2014 ISBN 978-80-00-03622-9 Kamarádky

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Lenivý prášek ŘEMESLA POTRAVINÁŘSKÁ

Lenivý prášek ŘEMESLA POTRAVINÁŘSKÁ ŘEMESLA POTRAVINÁŘSKÁ Pro mlsné jazýčky MLYNÁŘSKÉ ŘEMESLO Lenivý prášek Matěji! Kde zas vězíš? Mlynářka stála na zápraží a tvářila se nasupeně. Matěji, ukaž se, ty kluku nezdárná, pachole nevycválané,

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku Ve znamení Kříže Výpisky z poutního deníku Tuto pouť jsem pojal jako křížovou cestu (každý den bude jedno zastavení) a chci jí obětovat za to, aby se lidé v naší farnosti otevřeli působení Ducha svatého.

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv!

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! pozdravil na chodbě dům číslo 14 a hned spustil: Stojíš pěkně, ale

Více

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ.

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT není žádné konkrétní místo. Trvale nás obklopuje. Tvorové z Říše temnot jsou krásní, smrtelně nebezpeční a pro lidi neodolatelní. Váš nejlepší

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Rebecca Johnson Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec e-kniha Copyright

Více

Kapitola první D A 9 B

Kapitola první D A 9 B Kapitola první D U lice před výlohou pekařství byla klidná a tichá a v půlhodině těsně před východem slunce, když se tenké prstíky svítání tak tak kradly nad obzor, bych téměř věřila, že jsem jediný člověk

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.

Více

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit.

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit. KAPITOLA 1 Probudím se s jeho jménem na rtech. Will. Ještě než otevřu oči, znovu jej spatřím, jak se hroutí k zemi. Mrtvý. Mou vinou. Tobias se ke mně sehne a stiskne mi levé rameno. Vlak kodrcá přes pražce

Více

Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz 1 Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

SALESIÁNI V BULHARSKU

SALESIÁNI V BULHARSKU SALESIÁNI V BULHARSKU ZPRAVODAJ ČESKÉ SALESIÁNSKÉ MISIE V BULHARSKU 28/ m ě s í č n í k k v ě t e n 2015 Nad Kaloferem (Stará Planina). - PK - Christos voskrese! Milí přátelé, vážení čtenáři, srdečně Vás

Více

KAPITOLA PRVNÍ. Vánoční prázdniny

KAPITOLA PRVNÍ. Vánoční prázdniny KAPITOLA PRVNÍ Vánoční prázdniny Byl poslední týden před vánočními prázdninami a všechna děvčata v Gaylandově škole se už těšila na Vánoce. Anna seděla u snídaně a v ruce držela dopis. Hele, podívej, to

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více