Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI"

Transkript

1 Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Karl Grunewald Bývalý vedoucí Odboru pro péi o lidi s postižením, pi Ministerstvu zdravotnictví a pée, Stockholm

2 "Všichni lidé se rodí svobodní a jsou si rovni dstojností a svými právy." OSN 1948 Spolenost, která diskriminuje své postižené obany, je postižená spolenost. Profesor Mudr. Karl Grunewald, Vesslev. 12, S Saltsjo-Duvnas, Švédsko. Autorská práva nevyhrazena! 2

3 Lidská práva jsou lidská jenom tehdy, platí-li pro všechny Když ve dvacátých letech myšlenky o rasové istot zmnily pohled na lidi s postižením, pineslo to i útlum dobroinného pístupu k péi o tyto lidi. Rozvinul se systém ústav a lidé s mentálním postižením byli stále více izolováni od zbytku spolenosti. Po celém západním svt bylo velmi rozšíeno vykonávání nedobrovolných sterilizací a za nacistického režimu bylo v Nmecku zavraždno velké množství mentáln postižených dtí, dospívajících a dosplých. Žádná jiná skupina lidí nebyla vystavena takovým zásahm do jejich integrity a takovému pedpojatému zneužívání jako dti a dosplí s mentálním postižením. Pestože lidská práva zahrnují i lidi s postižením, stále se považuje za pijatelné odpírat jim pístup k otevené spolenosti a uzavírat je v ústavech. V souasné dob jsou ústavy posledním pozstatkem kolektivních ideologií minulosti, které dávaly spolenosti právo a moc oddlovat nkteré lidi od zbytku komunity a omezovat jejich svobodu, vliv a podmínky pro život. Je dokázáno, že lidé s postižením nepotebují žít v ústavech, a už je jejich postižení jakkoli závažné. A život v otevené spolenosti rovnž vede k vtší míe nezávislosti a k osobnímu rozvoji jednotlivce. Ve Švédsku a v Norsku byly už všechny ústavy pro lidi s mentálním postižením zrušeny. Následkem toho došlo ke snížení nebo vymizení destruktivních vzorc chování do takové míry, jakou nikdo nemohl pedvídat. Padly pedsudky, zesílila solidarita s lidmi s mentálním postižením a humanitární síly ve spolenosti dosáhly vtšího vlivu. Život uvnit bžné spolenosti dosud nepinesl žádné negativní dopady nebo následky. Díky dobrým výsledkm je navíc z hlediska dlouhodobé perspektivy takový život i ekonomicky výhodnjší. Výsledkem všeho je, že právo žít jako ty a já se stalo politicky aktuální otázkou. Nikdo by nechtl žít v ústavu, tak, jak jsou k takovému životu nuceni lidé s postižením. Nikdo by si nezvolil život v odlouení od svých milovaných a mimo píze otevené spolenosti. Nikdo by nechtl trávit sv j život v závislosti na lidech, které si sám nezvolil. Psychologické dopady života v ústavu Psychologickými dopady života uvnit ústavu už se zabývala dlouhá ada výzkum. Obecn platí, že negativní dopady jsou mén závažné, pokud je ústav moderní a spíše menší. Ale i když je ústav malý, je zde jasn patrný rozdíl, srovnáme-li jej s životem v bžné spolenosti. 3

4 Trauma situace, kdy je lovk nedobrovoln oddlen od svých rodi, pátel a známého prostedí domova, vede k hlubokému pesvdení o vlastní nechtnosti a bezmocnosti, o tom, že lovk je spíše vcí než jedinenou lidskou bytostí. Samotné prostedí ústavu vytváí další handicapy, které lovka poznamenají na celý život. Jedná se zejména o narušení citového a sociálního vývoje jednotlivce. Citová vyzrálost nezávisí na míe postižení. lovk mže být pomrn inteligentní, ale citov nezralý, zatímco nkdo se závažným mentálním postižením mže být citov docela vysplý. To, že má njaký lovk se silným mentálním postižením potíže s vyjádením svých pocit, nijak nevyluuje rozvinutý citový život. Je-li lovk uzaven v ubohém a jednopohlavním prostedí a trpí-li nedostatkem osobního života, samostatnosti a ohledu k jeho osobní integrit, naruší to rozvoj jeho normálního citového života. Citová nevyzrálost vede k narušenému a nedokonalému rozvoji osobnosti a opoždné sexuální vysplosti. Je rovnž narušen rozvoj jazyka a intelektuální rozvoj, a sice ve vtší míe, než bylo doposud známo. Dti a mládež pak mají sklon k tomu, že si vyvinou zpsoby vlastní stimulace, které mohou být i sebedestruktivní povahy. U dosplých se vyvinou rzné psychiatrické symptomy, z nichž nejastjší jsou agresivita a deprese, piemž tyto symptomy mohou být odlišné od symptom lidí bez mentálního postižení. Výsledkem výzkum o dopadech života v ústavu bylo zavedení dvou nových pojm: sociální deprivace a nauená bezmocnost. Oba pojmy zárove reflektují závry, ke kterým tyto výzkumy dosply. Nkteré ústavy fungují lépe než jiné, ale ani ty nejlepší nedosahují stejné kvalitativní úrovn jako patin podporované skupiny zalenné do bžné spolenosti. Píinou je skutenost, že skupiny pohromad žijících jednotlivc jsou malé, žijí ve vlastních bytových prostorech, personál má lepší pracovní podmínky a lenové tchto skupin mají více kontaktu s píbuznými. Principy života uvnit bžné spolenosti Princip normalizace Zásadní myšlenkou je, že dti, mládež a dosplí s postižením by mli mít pístup k životním podmínkám a každodenním innostem, které jsou co nejvíce podobné takovým, ve kterých žijí bžní obané. Rodim by se mlo dostat podpory, aby jejich dti mohly zstat doma. Pouze za výjimených okolností by jim mla být dána píležitost žít v pstounské rodin nebo v internát. Dosplí by mli mít k dispozici podporu, která by jim umožnila žít podobn jako jiní dosplí nebo ve skupinovém domov. Tímto zpsobem se lidé s postižením vyhnou situaci, kdy je jejich osobnost pokivována životem v ústavu. To, že budou souástí okolní komunity, povede k vytvoení nových vztah a k novým zkušenostem. 4

5 Když budou lidé s postižením žít jako ostatní, postupn se u nich vyvine vlastní denní rytmus pokud jde o ranní vstávání, pravidelné stravování, pracovní dobu, volný as a as na spánek. To také povede k vytvoení normálního týdenního režimu, který jednotlivci poskytne píležitost úastnit se kulturních a dalších inností v jeho okolí, a sice podle jeho vlastních zájm. Normální zpsob života usnadní kontakt s rodii, píbuznými a páteli, a už ze sociálních i geografických píin. Bude-li mít lovk svj vlastní byt v rámci skupinového domova, umožní mu to organizovat si svj sociální život. Stejn jako bžní obané, všichni obyvatelé skupinového domova a internátu by se mli úastnit každodenních aktivit - dti by mli chodit do školy a dosplí by mli mít píležitost chodit do práce. Dti, mládež a dosplí by mli žít oddlen. Uvnit širších okrsk by ml existovat prostor pro speciální bytové prostory pro dospívající mládež i pro starší osoby. V rámci jednotlivých vkových kategorií by nemlo existovat žádné další rozdlení podle pohlaví nebo míry postižení. V praxi to znamená, že v jednom skupinovém domov by neml žít více než jeden lovk se závažným tlesným postižením, který je závislý na speciálních hygienických pomckách apod. Jedinými skupinami lidí, které by mly žít pohromad, protože mají krom mentálního postižení njaké další spolené postižení, jsou lidé neslyšící, kteí potebují personál ovládající znakovou e, a lidé s autismem podstupující speciální léebný program. Život uvnit bžné spolenosti je nezbytným pedpokladem pro to, aby mohl být jednotlivec integrován do spolenosti - což znamená, že musí dostat píležitost rozvíjet vztahy a úastnit se života komunity. Je zde zapotebí podpory a asistence, stejn tak jako pochopení, že k dosažení tchto cíl je poteba urité množství asu. Situace personálu Struktura práce personálu v ústavech je více zamená na jednotlivé pracovní úkony a založená na rutin, než jak je tomu u personálu v zaízeních umožujících život v bžné spolenosti. To znamená, že personál v ústavech je zodpovdný za urité úkony, nap. za istotu v kuchyni i koupeln, je souástí hierarchizované struktury a sotva má píležitost rozvíjet a zdokonalovat poskytovanou podporu. Personál v domovech, které jsou souástí bžné spolenosti, cítí vtší zodpovdnost za celé zaízení, projevuje vtší úast, má kladný vztah ke svému pracovišti a struktura jeho práce je zamená na jednotlivce. Každý zamstnanec je zodpovdný za jednoho i více obyvatel a má na starost vše, co se v rámci domova tchto jednotlivc týká. Jejich pístup mže být pizpsobený potebám každého jednotlivce. Princip malé skupiny Skupina lidí s postižením žijících pohromad by mla být pouze tak velká, aby se mezi nimi navzájem a personálem mohly rozvinout osobní a trvalé vztahy. Jelikož komunikaní schopnosti a schopnost pedvídat rzné reakce jsou u lidí s postižením omezené, je teba, aby tato skupina byla malá. 5

6 S vtším potem lidí ve skupin výrazn narstá poet možných vztah. Tak napíklad ve tylenné skupin mže mít každý jednotlivec vztah k jednomu z dalších, dva mohou mít vztah k nkterému ze zbývajících dvou, ti mohou mít vztah ke tvrtému. Dohromady tak vzniká celkem 25 alternativ. V ptilenné skupin existuje již 90 podobných teoretických alternativ. Výzkum a zkušenosti ukazují, že ideální je skupina asi o tyech lenech. Místo bydlení malé skupiny pirozen zapadne do jejího okolí a taková skupina nebude potebovat poetný personál. V malé skupin nebude tak mnoho konflikt a rutinních inností a zvýší se její úast na život okolní spolenosti. Každý jednotlivec dostane takovou podporu, jakou potebuje. "Lidé s postižením jsou leny spolenosti a mají právo setrvat uvnit vlastní komunity v daném míst. Mlo by se jim dostávat potebné podpory v rámci bžné struktury vzdlávacích, zdravotních, pracovních a sociálních služeb." Standardní pravidla pro rovné píležitosti pro lidi s postižením. OSN

7 Od ústav k domov m uvnit bžné spolenosti Nkolik pojm Život uvnit bžné spolenosti znamená, že lovk žije bu se svou rodinou, sám, nebo v malé skupin v normálním dom, který je souástí obytné oblasti. Místo, kde žijí pohromad dti a dospívající, se nazývá skupinový domov pro dti. Místo, kde žijí dosplí, se nazývá skupinový domov. Pojem ústav oznauje jednu i více budov, které jsou oddlené od okolí, ve kterých žije pohromad velký poet lidí rozdlených do rzných oddlení. Ústavy pro lidi s mentálním postižením se nazývají internátní školy, rezidenní domovy a léebny Situace dtí a mládeže Jak ukazuje graf, ve Švédsku díve existovaly dva druhy ústav pro dti s mentálním postižením: internátní školy a rezidenní domovy pro dti a mládež. Internátní školy byly nahrazeny speciálními tídami na bžných školách. To umožnilo mnoha dtem žít doma u svých rodin, zatímco jiné, které stále žily daleko od školy, musely žít ve skupinových domovech pro dti existujících v oblasti školy. Byla jim poskytována peprava v pátek odpoledne dom a v pondlí ráno zpt do skupinového domova Boardingschools Residential homes Children s group homes (graf: internátní školy / rezidenní domovy / skupinové domovy pro dti) Postupn bylo možné uzavít rezidenní domovy pro dti a mládež, když se rodim dostalo osobní a finanní podpory, když získali právo na bezplatnou denní péi a pedškolní pípravu, kterou poskytovaly místní skupiny odborník - tzv. habilitaní týmy. Rodiny rovnž získaly nárok na krátkodobý odpoinek od pée o dít (obvykle pár dní nebo týden v msíci), nebo nárok na obasnou asistenci peovatele docházejícího k nim dom (obvykle pár hodin v týdnu). V pípadech, kdy se rodie nemohly starat o dít doma, bylo zavedeno právo na umístní ve skupinovém domov pro tyi dti, který existoval uvnit bžné komunity a byl zcela otevený. 7

8 Dtem nad sedm let s vážným postižením bylo poskytnuto další právo, a sice právo na speciální vzdlávání v uilištích provozovaných vzdlávací soustavou a právo na pepravu z domova do školy a naopak. Nejvyšší poet dtí a mládež s mentálním postižením, kteí kdy žili ve Švédsku v ústavní péi, je pt tisíc lidí. Dnes tu žádné ústavy neexistují. Z dtí a mládeže, kterým se dostává speciálního vzdlávání, žije ve skupinových domovech pro dti a nkolik stovek v pstounských rodinách. Z dtí mentáln postižených, které ješt nejsou ve školním vku, jich pouze 40 nežije ve vlastní rodin. K tomu je zde ješt nkolik menších antroposofických domov a ti speciální školy pro dti a mládež s mentálním postižením. Tyto školy navštvují lidé, kteí mimo své mentální postižení jsou také nevidomí nebo neslyšící, nebo kteí mají závažná postižení ei, vetn autismu. A tak tu dnes existuje celá nová generace dtí a mládeže s postižením, kteí jsou citov vysplejší a uvdomlejší, stejn tak jako nová generace rodi, kteí dobe rozumí potebám svých dtí a závazkm spolenosti. Odehrál se tento pechod od ústav pro dti a mládež k skupinovým domovm bez konflikt? Celkem vzato, ano! Vtšina protest docela pochopiteln zaznívala za strany personálu. Bhem úvodní fáze byly rodie dtí umístných v domovech nkdy skeptití, ale zmnili názor, když si uvdomili výhody spojené s domovy pro školáky. Krajské úady, které byly vlastníky vtšiny ústav a které byly zodpovdné za domovy pro školáky a speciální vzdlávání, nový systém pijaly. Nakonec to pro n bylo levnjší a bylo to i lepší pro dti a jejich rodie. Situace dosplých Ve Švédsku v 60. a 70. letech vzrostl poet dostupných peovatelských oddlení v rezidenních domovech a speciálních léebnách, takže všichni dosplí s mentálním postižením, kteí si o péi požádali, mohli být pijati. Viz graf. Ke konci tohoto období zde existovalo 125 ústav, tetina z nich soukromých Residential homes for adults Special hospitals Group homes (graf: speciální léebny / rezidenní domovy pro dosplé / skupinové domovy) 8

9 Speciální léebny byly postupn uzavírány, jak pestávaly být potebné, a jejich obyvatelé byli pemístni do rezidenních domov. Rezidenní domovy pak byly postupn nahrazeny skupinovými domovy. Bhem 70. let se zvýšil poet skupinových domov. V té dob bylo také oteveno velké množství center organizujících aktivity pro postižené lidi. Pibližn polovina lidí, kteí se pesthovali do skupinových domov, pišla z domu od svých rodi, a druhá polovina z rezidenních domov. Pozdji se mohli do skupinových domov pesthovat i lidé se závažným postižením. V roce 1985 se parlament usnesl, že všechny zbylé rezidenní domovy mají být uzaveny, a to tak, že nebudou pijímat nové obyvatele. Bylo to drastické, ale velmi opodstatnné rozhodnutí! Tentýž rok parlament rozhodl, že skupinové domovy by mly být zaazeny do systému státních pjek, které byly poskytovány bžným domovm. Jedinou podmínkou bylo, že každý jedinec bude mít k dispozici vlastní byt o velikosti nejmén 40 m 2, který bude souástí skupinového domova. Toto rozhodnutí bylo velmi dležité. Lidé s postižením konen dostali šanci žít jako ostatní spoluobané! A totéž se týkalo to i lidí se závažným postižením. Dnes žije 60 procent všech dosplých s mentálním postižením ve skupinových domovech, 20 procent jich žije samostatn a zbylých 20 procent u rodi. Skupinové domovy jsou umístny v obytných budovách, adových a rodinných domech. Další alternativní zpsob bydlení spoívá v tom, že v jednom obytném dom existuje vedle sebe nkolik sousedících byt a jeden z nich je vylenn pro personál a jako místo, kde se obyvatelé mohou setkávat. Podobné místo ke scházení je asto zízeno i pro lidi, kteí žijí v blízkém okolí. Každý rok se znaný poet lidí s mentálním postižením pesthuje ze skupinového domova do samostatného bytu v sousedství, a to díky pokrokm, jakých tito lidé dosáhli v sociálních dovednostech. Nikdo by neml být více závislý, než je nutné! Tím, že se jednotlivec pesthuje do bytu v sousedství, také neztrácí kontakt s páteli a personálem. Jednou z velkých výhod skupinového domova oproti ústavu je fakt, že mže být snadno použit i pro jiné úely nebo i prodán, když už není potebný. Denní aktivity a volný as Denní aktivity v rámci komunity nebo sousedství, v nichž je skupinový domov zízen, jsou nutné pro obyvatele skupinového domova, pro jednotlivce žijící s rodii, ale i pro ty, co žijí samostatn. Díve bývaly tyto denní aktivity omezeny na místo speciálních center, ale postupn došlo k jejich rozšíení s tím, jak se více zamily na pracovní píležitosti. Výsledek je takový, že se lidé s mentálním postižením, a už ve skupinkách i samostatn, úastní na njakém druhu poskytování služeb nebo na výrob. Osamocení, kterého se mnozí obávali jako dsledku života uvnit bžné spolenosti, se nikdy nestalo skuteností. Je však nezbytné, aby personál povzbuzoval a podporoval jednotlivé osoby pi výbru inností, úasti na kurzech apod. Je pirozené, že lidé s omezenými schopnostmi potebují podporu, aby se mohli úastnit rzných aktivit a erpat z nich zkušenosti. Potebná je rovnž úast mladých lidí, kteí organizují a vedou aktivity volného asu. 9

10 Jak se ukazuje, mnoho lidí s mentálním postižením má neobyejné schopnosti v získávání nových pátel a navazování nových známostí. Je pozoruhodné, s jakou dovedností a radostí se pohybují uvnit komunity. Mnozí z nich jsou také leny rzných organizací a klub. Mže kdokoli s mentálním postižením žít ve skupinovém domov? Ano! Pokud je domov adaptován pro lidi postižením, mže v nm osoba s vysokými nároky na péi žít stejn dobe jako v ústavu. Problémy se mohou vyskytnout tehdy, mají-li obyvatelé domova problémy s chováním, jako je napíklad kik a píliš hlasité projevy. Za tchto okolností je poteba více personálu a v nkterých pípadech to vedlo k tomu, že skupinový domov byl umístn na venkov, kde nedocházelo k rušení soused. Existuje množství menších léebných domov, kde mohou dosplí s mentálním postižením žít po omezenou dobu. Žádní lidé mentáln postižení nežijí v psychiatrických léebnách nebo v léebnách pro postižené. Stejn tak zde neexistují bezdomovci s mentálním postižením. Bhem poáteního období, tedy v 70. letech, bylo pomrn asté, že se pi plánování skupinových domov vyskytly stížnosti ze strany soused. Avšak díky otevenosti, informovanosti a dobe vycvienému personálu jsme se nauili takovým problémm pedcházet a minimalizovat je. Povdomí široké veejnosti o lidech s postižením se zlepšilo, lidé s nimi získali zkušenosti, a tak už dnes nejsou vnímáni jako rušivý element i hrozba. Zlepšila se situace? Mnoho studií se zabývalo otázkou, jaké to je, když dosplý lovk žije ve skupinovém domov. Tyto studie potvrdily výhody takového zpsobu života oproti životu v ústavu procent píbuzných lidí s mentálním postižením bylo proti uzavírání ústav. Lidé se obávali pedsudk, s jakými se jejich dosplé dti setkají, obávali se, že nebudou schopné pohybovat se v doprav, že budou osamocené, že jejich nové domovy budou trpt nedostatkem personálu apod. Nic z toho se však nestalo! Následné studie ukazují, že íslo spokojených píbuzných se pohybuje kolem 80 procent. Studie rovnž ukázaly, že obyvatelé domov uvnit bžné spolenosti dostávají péi, která je více zamená na jednotlivce, že se cítí bezpenji, a že potebují mén lék. Dramaticky ubylo agresivního a sebedestruktivního chování. U lidí s nejzávažnjším postižením došlo k nejvýraznjším zlepšením v pomru k jejich postižení. Personál získal vtší vliv na svou práci, ubylo mu pedem stanovených rutinních úkon a nabyl vtší svobodu k vlastní iniciativ. Na druhé stran však ml menší výcvik a mén dohledu, než jak tomu bylo v domovech. Svdectví Åke Johansson žil 32 let v rezidenním domov pro mentáln postižené. Toto je jeho výpov: Co se stane s lidmi, kteí takto žijí? Stanou se pasivními a to má za následek, že neví, co se kolem nich dje, a že je to ani nezajímá. Berete den takový jaký je a nepátráte po tom, pro jsou vci tak, jak jsou. Všichni okolo vás se chovají stejn; pecházejí kolem v jakési letargii, která se stává až námsínou. Nemusíte se starat ani o své obleení. Všechno za vás rozhoduje nkdo jiný. 10

11 Nakonec toto prostedí pro vás zane znamenat bezpeí. Máte strach z toho, co je nové nebo odlišné. Nikdo pak nedlá problémy; nikdo nezane kiet, že chce pry. Vle to místo opustit je zlomena, neexistuje. Uvnit takových zdí není místo pro skutený život; a proto jej tam taky nenajdete. lovk nežije, jen existuje. Åkeho knížka, Kristina Lundgren. 136 stran. Riks-FUB. PO 6436 S Stockholm, Švédsko. Mají být ústavy modernizovány? Kvli sešlému stavu mnoha ústav pro lidi s mentálním postižením v Evrop je nutná jejich modernizace nebo výstavba nových ústav. Za této situace bychom mli zvážit, zda by nebylo rozumnjší investovat spíše do skupinových domov a center organizujících aktivity. Jenže takový posun v paradigmatu bude njaký as trvat! Mezitím je tolik vcí, které by v ústavech mohly a mly být udlány, a které nejsou nijak nákladné. Napíklad: Rozdlit ložnice nízkými pepážkami nebo závsy. Rozdlit klienty do malých skupin, které by mly vlastní personál, které by žily a jedly pohromad a mly vlastní spolenou místnost. Pokusit se do tchto skupin zalenit ob pohlaví. Pidlit všem klientm jejich vlastní skíky vedle postelí a vlastní noní lampiky. Dát všem jejich vlastní obleení a obuv, aby mohli každý den vstát a jít ven. Poskytnout všem smysluplné denní aktivity mimo prostor, kde žijí. Užívat velké jídelny k jiným úelm. Rozšíit práva jednotlivých klient tak, aby mohli sami rozhodovat, jak bude vypadat jejich den, jak použijí své peníze a naloží s volným asem. Navýšit poet personálu a dát jim více zodpovdnosti za plánování dn a týdn klient, které mají na starost. Dát personálu vtší pravomoci v prohlubování kontaktu s rodii, sourozenci a páteli. Konec jedné éry Uvedený graf ukazuje poet lidí s mentálním postižením ve Švédsku žijících v ústavech mezi léty 1880 a Doba strávená v ústavu se mže pohybovat od nkolika let až po celý život. Odhaduje se, že celkem v ústavech žilo na lidí. Švédsko a Norsko jsou jedinými zemmi, které uzavely své ústavy pro lidi s mentálním postižením. Znaný poet ústav byl uzaven i v Dánsku. Naopak v Holandsku se jejich poet zvýšil. V Anglii, Walesu a ve Skotsku byly uzaveny tém všechny speciální léebny. Situace v dalších evropských zemích není známa, jelikož chybí statistiky o potu, velikosti a povaze ústav. V 60. letech došlo k uzavírání ústav ve Spojených státech, ale dlo se tak, aniž by náhradou vznikala jiná vhodná zaízení, což mlo za následek oprávnnou kritiku. Nyní je tento proces zastaven. 11

12 Number of beds at institutions for intellectual disabled (graf: poet lžek v ústavech pro lidi s mentálním postižením v letech ) 12

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija inkluzija.hr Podle Zákona o sociáln lní péi dti bez rodiovsk ovské pée mají právo na péi p i poskytovanou mimo vlastní rodinu, která zahrnuje

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Školní ád. Pedškolního vzdlávání

Školní ád. Pedškolního vzdlávání Škola Mateská škola Sokolov, Vrchlického 80 Smrnice:.j. MŠ V 96/2012 Spisový znak: 2-1 Skartaní znak: S 5 Úinnost: od 1. 9. 2012 Školní ád Mateská škola je školou zízenou podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním,

Více

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada)

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Ergoterapie u klient s kombinovanými vadami píklady z IC Zahrada Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Konference Psychopedické spolenosti, Praha, 9.2.2011 Multidisciplinární tým a role ET Pro nejefektivnjší

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty je domovem pro seniory. Je uren osobám, které pro sníženou sobstanost potebují pomoc nebo podporu druhé

Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty je domovem pro seniory. Je uren osobám, které pro sníženou sobstanost potebují pomoc nebo podporu druhé Výroní zpráva o prbhu poskytování sociální služby v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2008 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty je domovem pro seniory. Je uren osobám, které pro sníženou sobstanost

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém

Více

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Primární

Více

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické Doba, kdy rodie trvale peují o malé dti jim asto pináší sociální izolaci, ztrátu jistoty a dvry ve vlastní schopnosti. Chceme nabídnout rodinám komunitní prostedí s možností setkávání, spolupráce, vzdlávání,

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Základní škola Pardubice Studánka Pod Zahradami 317, 530 03 Pardubice. Školní ád

Základní škola Pardubice Studánka Pod Zahradami 317, 530 03 Pardubice. Školní ád Základní škola Pardubice Studánka Pod Zahradami 317, 530 03 Pardubice pedagogická rada projednala dne: 31.8.2005 nabývá platnosti dne: 1.9.2005 Školní ád Obsah: Žáci a zákonní zástupci žák I. Práva a povinností

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova se zvláštním režimem Podlesí.j.: SSV 103/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI.

Více

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 1 Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 2 lovk 3 lovk Vdt, co je pro daného lovka dležité a jak jej dobe podporovat Zjistit, co by chtl do budoucna

Více

ZAVÁDNÍ STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE

ZAVÁDNÍ STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE ZAVÁDNÍ STANDARD KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DO PRAXE Prvodce poskytovatele Praha 2002 ÚVOD... 3 CO JSOU TO STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 3 PROCEDURÁLNÍ STANDARDY:... 4 STANDARD 1. Cíle a zpsoby

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

! "# $% &'(')!" $ &*)'+, """ " " -!&.)'! $# /0! ",/ " # $!$ 1 "0 "$"' 0 %/$ " 2 3"' 3,4," " " "/ 3# ' " " ' $!/ "2 $ 56 $ 7

! # $% &'(')! $ &*)'+,    -!&.)'! $# /0! ,/  # $!$ 1 0 $' 0 %/$  2 3' 3,4,   / 3# '   ' $!/ 2 $ 56 $ 7 Sociální služby poskytované v ústavních zaízeních Zpráva modulu 2 esko-britského projektu na podporu MPSV pi reform sociálních služeb Milena Johnová, Praha 2003 Úvod...1 Popis služeb poskytovaných v ústavech...2

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí, Husova 212

Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí, Husova 212 Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí, Husova 212 Zpracovala: Mgr.Ivona ivrná Statutární zástupce DDM Pelíšek, Vrchlabí Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí

Více

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I.

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I. Centrum sociální pée msta Žamberk O: 00854603 VNITNÍ SMRNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PEOVATELSKÉ SLUŽBY I. PRÁVA 1. Možnost nahlížet do veškeré dokumentace, která je o klientovi vedena. 2. Možnost

Více

ZPRÁVA Z GENDEROVÉHO AUDITU

ZPRÁVA Z GENDEROVÉHO AUDITU Kontaktní osoba: Ing. Marek Pavlík, PhD. E-mail: pavlik@mc-triton.cz Název projektu: Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný íslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Praha 2013 2 Zadavatel: Msto Slaný

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde

Více

40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní)

40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní) 40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní) ODDÍL TVRTÝ Zvláštní ustanovení o nájmu bytu 685 (1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel penechává nájemci za nájemné

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ Základní informace o PO - Název píspvkové organizace: Sagapo, píspvková organizace - Adresa: Uhlíská 2, Bruntál,

Více

JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH Zem d lská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Jan Kálal

JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH Zem d lská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Jan Kálal JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH Zemdlská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Jan Kálal JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH Zemdlská fakulta Studijní program: M4101 Zemdlské inženýrství Studijní

Více

Rodiovská dovolená jako determinant ekonomické situace rodiny. Veronika Místecká

Rodiovská dovolená jako determinant ekonomické situace rodiny. Veronika Místecká Rodiovská dovolená jako determinant ekonomické situace rodiny Veronika Místecká Bakaláská práce 2008 ABSTRAKT Tato bakaláská práce je zamena na ekonomické zmny v rodinách bhem pobytu jednoho rodie na

Více

ADVAITA, o. s. MUDr. David Adameek

ADVAITA, o. s. MUDr. David Adameek ADVAITA, o. s. MUDr. David Adameek Místo v systému pée Obanské sdružení ADVAITA sídlí na Liberecku a nabízí v Libereckém kraji programy protidrogové prevence (primární, sekundární, terciární). Plní úlohu

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

Pée o opuštné dti v eské republice

Pée o opuštné dti v eské republice Pée o opuštné dti v eské republice Ing. Eva Pilátová Téma opuštných, nechtných a týraných dtí je v souasné dob velice aktuální a populární. Obecn se má za to, že na dti každý slyší, že jejich osudy jsou

Více

Zimní pikrmování pták

Zimní pikrmování pták ZPRAVODAJ. 101 íjen 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM NELA VILHELMOVÁ Praha 2009 PEDMLUVA Nikotinismus je stále aktuálnjším tématem nabývajícím na dležitosti, zárove s rostoucím

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Tisková zpráva Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Výnosy vzrostly o 7,9 %, vetn 2,5 % organického rstu Provozní zisk ve výši 746 milion euro, nárst o 8,1 % Nárst istého

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Komunita a zdraví. Communitas (lat.) spoleenství lidí. Podle Mareš J.: Komunita a zdraví, Praktický léka. 12, 2005

Komunita a zdraví. Communitas (lat.) spoleenství lidí. Podle Mareš J.: Komunita a zdraví, Praktický léka. 12, 2005 Komunita a zdraví Communitas (lat.) spoleenství lidí Podle Mareš J.: Komunita a zdraví, Praktický léka. 12, 2005 Pocit sounáležitosti, sociální identity Jak funguje sociální skupina? Co podporuje pocit

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PE OVATELSKÁ SLUŽBA

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PE OVATELSKÁ SLUŽBA POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PEOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-STED Poslání peovatelské služby Peovatelská služba M Brno -sted je zaízení, které prostednictvím svých služeb pomáhá seniorm a zdravotn

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

2/6 Rodina a mateská škola. Mgr. Ludmila Šprachtová

2/6 Rodina a mateská škola. Mgr. Ludmila Šprachtová 2/6 Rodina a mateská škola Mgr. Ludmila Šprachtová Pro rodie je mateská škola zpravidla první vzdlávací institucí, se kterou se v prbhu života svého dítte setkávají. U nkolika mála z nich mže tomuto setkání

Více

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zaízeních a školských úelových zaízeních, ve znní pozdjších pedpis VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mní vyhláška. 108/2005 Sb.,

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

Zdravotn sociální problematika senior Mgr. Dagmar Dvoáková

Zdravotn sociální problematika senior Mgr. Dagmar Dvoáková Vážení a milí tenái, rádi jsme pro vás pipravili další tištné vydání Senio.cz. Toto íslo je neobvyklé tím, že nepináší, tak jako dosud, vlastní tvorbu našich pispvatel senior, ale slovo odbornice ke zdravotn-sociální

Více

Rexter asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 02/2011 Více na www.rexter.cz

Rexter asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 02/2011 Více na www.rexter.cz Simi, Pete Futrell, Robert (2010): American Swastika. Inside the white power movement`s hidden spaces of hate. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers. 167 s. ISBN 978-1-4422-0210-5. Autor: Petra Vejvodová

Více