Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI"

Transkript

1 Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Karl Grunewald Bývalý vedoucí Odboru pro péi o lidi s postižením, pi Ministerstvu zdravotnictví a pée, Stockholm

2 "Všichni lidé se rodí svobodní a jsou si rovni dstojností a svými právy." OSN 1948 Spolenost, která diskriminuje své postižené obany, je postižená spolenost. Profesor Mudr. Karl Grunewald, Vesslev. 12, S Saltsjo-Duvnas, Švédsko. Autorská práva nevyhrazena! 2

3 Lidská práva jsou lidská jenom tehdy, platí-li pro všechny Když ve dvacátých letech myšlenky o rasové istot zmnily pohled na lidi s postižením, pineslo to i útlum dobroinného pístupu k péi o tyto lidi. Rozvinul se systém ústav a lidé s mentálním postižením byli stále více izolováni od zbytku spolenosti. Po celém západním svt bylo velmi rozšíeno vykonávání nedobrovolných sterilizací a za nacistického režimu bylo v Nmecku zavraždno velké množství mentáln postižených dtí, dospívajících a dosplých. Žádná jiná skupina lidí nebyla vystavena takovým zásahm do jejich integrity a takovému pedpojatému zneužívání jako dti a dosplí s mentálním postižením. Pestože lidská práva zahrnují i lidi s postižením, stále se považuje za pijatelné odpírat jim pístup k otevené spolenosti a uzavírat je v ústavech. V souasné dob jsou ústavy posledním pozstatkem kolektivních ideologií minulosti, které dávaly spolenosti právo a moc oddlovat nkteré lidi od zbytku komunity a omezovat jejich svobodu, vliv a podmínky pro život. Je dokázáno, že lidé s postižením nepotebují žít v ústavech, a už je jejich postižení jakkoli závažné. A život v otevené spolenosti rovnž vede k vtší míe nezávislosti a k osobnímu rozvoji jednotlivce. Ve Švédsku a v Norsku byly už všechny ústavy pro lidi s mentálním postižením zrušeny. Následkem toho došlo ke snížení nebo vymizení destruktivních vzorc chování do takové míry, jakou nikdo nemohl pedvídat. Padly pedsudky, zesílila solidarita s lidmi s mentálním postižením a humanitární síly ve spolenosti dosáhly vtšího vlivu. Život uvnit bžné spolenosti dosud nepinesl žádné negativní dopady nebo následky. Díky dobrým výsledkm je navíc z hlediska dlouhodobé perspektivy takový život i ekonomicky výhodnjší. Výsledkem všeho je, že právo žít jako ty a já se stalo politicky aktuální otázkou. Nikdo by nechtl žít v ústavu, tak, jak jsou k takovému životu nuceni lidé s postižením. Nikdo by si nezvolil život v odlouení od svých milovaných a mimo píze otevené spolenosti. Nikdo by nechtl trávit sv j život v závislosti na lidech, které si sám nezvolil. Psychologické dopady života v ústavu Psychologickými dopady života uvnit ústavu už se zabývala dlouhá ada výzkum. Obecn platí, že negativní dopady jsou mén závažné, pokud je ústav moderní a spíše menší. Ale i když je ústav malý, je zde jasn patrný rozdíl, srovnáme-li jej s životem v bžné spolenosti. 3

4 Trauma situace, kdy je lovk nedobrovoln oddlen od svých rodi, pátel a známého prostedí domova, vede k hlubokému pesvdení o vlastní nechtnosti a bezmocnosti, o tom, že lovk je spíše vcí než jedinenou lidskou bytostí. Samotné prostedí ústavu vytváí další handicapy, které lovka poznamenají na celý život. Jedná se zejména o narušení citového a sociálního vývoje jednotlivce. Citová vyzrálost nezávisí na míe postižení. lovk mže být pomrn inteligentní, ale citov nezralý, zatímco nkdo se závažným mentálním postižením mže být citov docela vysplý. To, že má njaký lovk se silným mentálním postižením potíže s vyjádením svých pocit, nijak nevyluuje rozvinutý citový život. Je-li lovk uzaven v ubohém a jednopohlavním prostedí a trpí-li nedostatkem osobního života, samostatnosti a ohledu k jeho osobní integrit, naruší to rozvoj jeho normálního citového života. Citová nevyzrálost vede k narušenému a nedokonalému rozvoji osobnosti a opoždné sexuální vysplosti. Je rovnž narušen rozvoj jazyka a intelektuální rozvoj, a sice ve vtší míe, než bylo doposud známo. Dti a mládež pak mají sklon k tomu, že si vyvinou zpsoby vlastní stimulace, které mohou být i sebedestruktivní povahy. U dosplých se vyvinou rzné psychiatrické symptomy, z nichž nejastjší jsou agresivita a deprese, piemž tyto symptomy mohou být odlišné od symptom lidí bez mentálního postižení. Výsledkem výzkum o dopadech života v ústavu bylo zavedení dvou nových pojm: sociální deprivace a nauená bezmocnost. Oba pojmy zárove reflektují závry, ke kterým tyto výzkumy dosply. Nkteré ústavy fungují lépe než jiné, ale ani ty nejlepší nedosahují stejné kvalitativní úrovn jako patin podporované skupiny zalenné do bžné spolenosti. Píinou je skutenost, že skupiny pohromad žijících jednotlivc jsou malé, žijí ve vlastních bytových prostorech, personál má lepší pracovní podmínky a lenové tchto skupin mají více kontaktu s píbuznými. Principy života uvnit bžné spolenosti Princip normalizace Zásadní myšlenkou je, že dti, mládež a dosplí s postižením by mli mít pístup k životním podmínkám a každodenním innostem, které jsou co nejvíce podobné takovým, ve kterých žijí bžní obané. Rodim by se mlo dostat podpory, aby jejich dti mohly zstat doma. Pouze za výjimených okolností by jim mla být dána píležitost žít v pstounské rodin nebo v internát. Dosplí by mli mít k dispozici podporu, která by jim umožnila žít podobn jako jiní dosplí nebo ve skupinovém domov. Tímto zpsobem se lidé s postižením vyhnou situaci, kdy je jejich osobnost pokivována životem v ústavu. To, že budou souástí okolní komunity, povede k vytvoení nových vztah a k novým zkušenostem. 4

5 Když budou lidé s postižením žít jako ostatní, postupn se u nich vyvine vlastní denní rytmus pokud jde o ranní vstávání, pravidelné stravování, pracovní dobu, volný as a as na spánek. To také povede k vytvoení normálního týdenního režimu, který jednotlivci poskytne píležitost úastnit se kulturních a dalších inností v jeho okolí, a sice podle jeho vlastních zájm. Normální zpsob života usnadní kontakt s rodii, píbuznými a páteli, a už ze sociálních i geografických píin. Bude-li mít lovk svj vlastní byt v rámci skupinového domova, umožní mu to organizovat si svj sociální život. Stejn jako bžní obané, všichni obyvatelé skupinového domova a internátu by se mli úastnit každodenních aktivit - dti by mli chodit do školy a dosplí by mli mít píležitost chodit do práce. Dti, mládež a dosplí by mli žít oddlen. Uvnit širších okrsk by ml existovat prostor pro speciální bytové prostory pro dospívající mládež i pro starší osoby. V rámci jednotlivých vkových kategorií by nemlo existovat žádné další rozdlení podle pohlaví nebo míry postižení. V praxi to znamená, že v jednom skupinovém domov by neml žít více než jeden lovk se závažným tlesným postižením, který je závislý na speciálních hygienických pomckách apod. Jedinými skupinami lidí, které by mly žít pohromad, protože mají krom mentálního postižení njaké další spolené postižení, jsou lidé neslyšící, kteí potebují personál ovládající znakovou e, a lidé s autismem podstupující speciální léebný program. Život uvnit bžné spolenosti je nezbytným pedpokladem pro to, aby mohl být jednotlivec integrován do spolenosti - což znamená, že musí dostat píležitost rozvíjet vztahy a úastnit se života komunity. Je zde zapotebí podpory a asistence, stejn tak jako pochopení, že k dosažení tchto cíl je poteba urité množství asu. Situace personálu Struktura práce personálu v ústavech je více zamená na jednotlivé pracovní úkony a založená na rutin, než jak je tomu u personálu v zaízeních umožujících život v bžné spolenosti. To znamená, že personál v ústavech je zodpovdný za urité úkony, nap. za istotu v kuchyni i koupeln, je souástí hierarchizované struktury a sotva má píležitost rozvíjet a zdokonalovat poskytovanou podporu. Personál v domovech, které jsou souástí bžné spolenosti, cítí vtší zodpovdnost za celé zaízení, projevuje vtší úast, má kladný vztah ke svému pracovišti a struktura jeho práce je zamená na jednotlivce. Každý zamstnanec je zodpovdný za jednoho i více obyvatel a má na starost vše, co se v rámci domova tchto jednotlivc týká. Jejich pístup mže být pizpsobený potebám každého jednotlivce. Princip malé skupiny Skupina lidí s postižením žijících pohromad by mla být pouze tak velká, aby se mezi nimi navzájem a personálem mohly rozvinout osobní a trvalé vztahy. Jelikož komunikaní schopnosti a schopnost pedvídat rzné reakce jsou u lidí s postižením omezené, je teba, aby tato skupina byla malá. 5

6 S vtším potem lidí ve skupin výrazn narstá poet možných vztah. Tak napíklad ve tylenné skupin mže mít každý jednotlivec vztah k jednomu z dalších, dva mohou mít vztah k nkterému ze zbývajících dvou, ti mohou mít vztah ke tvrtému. Dohromady tak vzniká celkem 25 alternativ. V ptilenné skupin existuje již 90 podobných teoretických alternativ. Výzkum a zkušenosti ukazují, že ideální je skupina asi o tyech lenech. Místo bydlení malé skupiny pirozen zapadne do jejího okolí a taková skupina nebude potebovat poetný personál. V malé skupin nebude tak mnoho konflikt a rutinních inností a zvýší se její úast na život okolní spolenosti. Každý jednotlivec dostane takovou podporu, jakou potebuje. "Lidé s postižením jsou leny spolenosti a mají právo setrvat uvnit vlastní komunity v daném míst. Mlo by se jim dostávat potebné podpory v rámci bžné struktury vzdlávacích, zdravotních, pracovních a sociálních služeb." Standardní pravidla pro rovné píležitosti pro lidi s postižením. OSN

7 Od ústav k domov m uvnit bžné spolenosti Nkolik pojm Život uvnit bžné spolenosti znamená, že lovk žije bu se svou rodinou, sám, nebo v malé skupin v normálním dom, který je souástí obytné oblasti. Místo, kde žijí pohromad dti a dospívající, se nazývá skupinový domov pro dti. Místo, kde žijí dosplí, se nazývá skupinový domov. Pojem ústav oznauje jednu i více budov, které jsou oddlené od okolí, ve kterých žije pohromad velký poet lidí rozdlených do rzných oddlení. Ústavy pro lidi s mentálním postižením se nazývají internátní školy, rezidenní domovy a léebny Situace dtí a mládeže Jak ukazuje graf, ve Švédsku díve existovaly dva druhy ústav pro dti s mentálním postižením: internátní školy a rezidenní domovy pro dti a mládež. Internátní školy byly nahrazeny speciálními tídami na bžných školách. To umožnilo mnoha dtem žít doma u svých rodin, zatímco jiné, které stále žily daleko od školy, musely žít ve skupinových domovech pro dti existujících v oblasti školy. Byla jim poskytována peprava v pátek odpoledne dom a v pondlí ráno zpt do skupinového domova Boardingschools Residential homes Children s group homes (graf: internátní školy / rezidenní domovy / skupinové domovy pro dti) Postupn bylo možné uzavít rezidenní domovy pro dti a mládež, když se rodim dostalo osobní a finanní podpory, když získali právo na bezplatnou denní péi a pedškolní pípravu, kterou poskytovaly místní skupiny odborník - tzv. habilitaní týmy. Rodiny rovnž získaly nárok na krátkodobý odpoinek od pée o dít (obvykle pár dní nebo týden v msíci), nebo nárok na obasnou asistenci peovatele docházejícího k nim dom (obvykle pár hodin v týdnu). V pípadech, kdy se rodie nemohly starat o dít doma, bylo zavedeno právo na umístní ve skupinovém domov pro tyi dti, který existoval uvnit bžné komunity a byl zcela otevený. 7

8 Dtem nad sedm let s vážným postižením bylo poskytnuto další právo, a sice právo na speciální vzdlávání v uilištích provozovaných vzdlávací soustavou a právo na pepravu z domova do školy a naopak. Nejvyšší poet dtí a mládež s mentálním postižením, kteí kdy žili ve Švédsku v ústavní péi, je pt tisíc lidí. Dnes tu žádné ústavy neexistují. Z dtí a mládeže, kterým se dostává speciálního vzdlávání, žije ve skupinových domovech pro dti a nkolik stovek v pstounských rodinách. Z dtí mentáln postižených, které ješt nejsou ve školním vku, jich pouze 40 nežije ve vlastní rodin. K tomu je zde ješt nkolik menších antroposofických domov a ti speciální školy pro dti a mládež s mentálním postižením. Tyto školy navštvují lidé, kteí mimo své mentální postižení jsou také nevidomí nebo neslyšící, nebo kteí mají závažná postižení ei, vetn autismu. A tak tu dnes existuje celá nová generace dtí a mládeže s postižením, kteí jsou citov vysplejší a uvdomlejší, stejn tak jako nová generace rodi, kteí dobe rozumí potebám svých dtí a závazkm spolenosti. Odehrál se tento pechod od ústav pro dti a mládež k skupinovým domovm bez konflikt? Celkem vzato, ano! Vtšina protest docela pochopiteln zaznívala za strany personálu. Bhem úvodní fáze byly rodie dtí umístných v domovech nkdy skeptití, ale zmnili názor, když si uvdomili výhody spojené s domovy pro školáky. Krajské úady, které byly vlastníky vtšiny ústav a které byly zodpovdné za domovy pro školáky a speciální vzdlávání, nový systém pijaly. Nakonec to pro n bylo levnjší a bylo to i lepší pro dti a jejich rodie. Situace dosplých Ve Švédsku v 60. a 70. letech vzrostl poet dostupných peovatelských oddlení v rezidenních domovech a speciálních léebnách, takže všichni dosplí s mentálním postižením, kteí si o péi požádali, mohli být pijati. Viz graf. Ke konci tohoto období zde existovalo 125 ústav, tetina z nich soukromých Residential homes for adults Special hospitals Group homes (graf: speciální léebny / rezidenní domovy pro dosplé / skupinové domovy) 8

9 Speciální léebny byly postupn uzavírány, jak pestávaly být potebné, a jejich obyvatelé byli pemístni do rezidenních domov. Rezidenní domovy pak byly postupn nahrazeny skupinovými domovy. Bhem 70. let se zvýšil poet skupinových domov. V té dob bylo také oteveno velké množství center organizujících aktivity pro postižené lidi. Pibližn polovina lidí, kteí se pesthovali do skupinových domov, pišla z domu od svých rodi, a druhá polovina z rezidenních domov. Pozdji se mohli do skupinových domov pesthovat i lidé se závažným postižením. V roce 1985 se parlament usnesl, že všechny zbylé rezidenní domovy mají být uzaveny, a to tak, že nebudou pijímat nové obyvatele. Bylo to drastické, ale velmi opodstatnné rozhodnutí! Tentýž rok parlament rozhodl, že skupinové domovy by mly být zaazeny do systému státních pjek, které byly poskytovány bžným domovm. Jedinou podmínkou bylo, že každý jedinec bude mít k dispozici vlastní byt o velikosti nejmén 40 m 2, který bude souástí skupinového domova. Toto rozhodnutí bylo velmi dležité. Lidé s postižením konen dostali šanci žít jako ostatní spoluobané! A totéž se týkalo to i lidí se závažným postižením. Dnes žije 60 procent všech dosplých s mentálním postižením ve skupinových domovech, 20 procent jich žije samostatn a zbylých 20 procent u rodi. Skupinové domovy jsou umístny v obytných budovách, adových a rodinných domech. Další alternativní zpsob bydlení spoívá v tom, že v jednom obytném dom existuje vedle sebe nkolik sousedících byt a jeden z nich je vylenn pro personál a jako místo, kde se obyvatelé mohou setkávat. Podobné místo ke scházení je asto zízeno i pro lidi, kteí žijí v blízkém okolí. Každý rok se znaný poet lidí s mentálním postižením pesthuje ze skupinového domova do samostatného bytu v sousedství, a to díky pokrokm, jakých tito lidé dosáhli v sociálních dovednostech. Nikdo by neml být více závislý, než je nutné! Tím, že se jednotlivec pesthuje do bytu v sousedství, také neztrácí kontakt s páteli a personálem. Jednou z velkých výhod skupinového domova oproti ústavu je fakt, že mže být snadno použit i pro jiné úely nebo i prodán, když už není potebný. Denní aktivity a volný as Denní aktivity v rámci komunity nebo sousedství, v nichž je skupinový domov zízen, jsou nutné pro obyvatele skupinového domova, pro jednotlivce žijící s rodii, ale i pro ty, co žijí samostatn. Díve bývaly tyto denní aktivity omezeny na místo speciálních center, ale postupn došlo k jejich rozšíení s tím, jak se více zamily na pracovní píležitosti. Výsledek je takový, že se lidé s mentálním postižením, a už ve skupinkách i samostatn, úastní na njakém druhu poskytování služeb nebo na výrob. Osamocení, kterého se mnozí obávali jako dsledku života uvnit bžné spolenosti, se nikdy nestalo skuteností. Je však nezbytné, aby personál povzbuzoval a podporoval jednotlivé osoby pi výbru inností, úasti na kurzech apod. Je pirozené, že lidé s omezenými schopnostmi potebují podporu, aby se mohli úastnit rzných aktivit a erpat z nich zkušenosti. Potebná je rovnž úast mladých lidí, kteí organizují a vedou aktivity volného asu. 9

10 Jak se ukazuje, mnoho lidí s mentálním postižením má neobyejné schopnosti v získávání nových pátel a navazování nových známostí. Je pozoruhodné, s jakou dovedností a radostí se pohybují uvnit komunity. Mnozí z nich jsou také leny rzných organizací a klub. Mže kdokoli s mentálním postižením žít ve skupinovém domov? Ano! Pokud je domov adaptován pro lidi postižením, mže v nm osoba s vysokými nároky na péi žít stejn dobe jako v ústavu. Problémy se mohou vyskytnout tehdy, mají-li obyvatelé domova problémy s chováním, jako je napíklad kik a píliš hlasité projevy. Za tchto okolností je poteba více personálu a v nkterých pípadech to vedlo k tomu, že skupinový domov byl umístn na venkov, kde nedocházelo k rušení soused. Existuje množství menších léebných domov, kde mohou dosplí s mentálním postižením žít po omezenou dobu. Žádní lidé mentáln postižení nežijí v psychiatrických léebnách nebo v léebnách pro postižené. Stejn tak zde neexistují bezdomovci s mentálním postižením. Bhem poáteního období, tedy v 70. letech, bylo pomrn asté, že se pi plánování skupinových domov vyskytly stížnosti ze strany soused. Avšak díky otevenosti, informovanosti a dobe vycvienému personálu jsme se nauili takovým problémm pedcházet a minimalizovat je. Povdomí široké veejnosti o lidech s postižením se zlepšilo, lidé s nimi získali zkušenosti, a tak už dnes nejsou vnímáni jako rušivý element i hrozba. Zlepšila se situace? Mnoho studií se zabývalo otázkou, jaké to je, když dosplý lovk žije ve skupinovém domov. Tyto studie potvrdily výhody takového zpsobu života oproti životu v ústavu procent píbuzných lidí s mentálním postižením bylo proti uzavírání ústav. Lidé se obávali pedsudk, s jakými se jejich dosplé dti setkají, obávali se, že nebudou schopné pohybovat se v doprav, že budou osamocené, že jejich nové domovy budou trpt nedostatkem personálu apod. Nic z toho se však nestalo! Následné studie ukazují, že íslo spokojených píbuzných se pohybuje kolem 80 procent. Studie rovnž ukázaly, že obyvatelé domov uvnit bžné spolenosti dostávají péi, která je více zamená na jednotlivce, že se cítí bezpenji, a že potebují mén lék. Dramaticky ubylo agresivního a sebedestruktivního chování. U lidí s nejzávažnjším postižením došlo k nejvýraznjším zlepšením v pomru k jejich postižení. Personál získal vtší vliv na svou práci, ubylo mu pedem stanovených rutinních úkon a nabyl vtší svobodu k vlastní iniciativ. Na druhé stran však ml menší výcvik a mén dohledu, než jak tomu bylo v domovech. Svdectví Åke Johansson žil 32 let v rezidenním domov pro mentáln postižené. Toto je jeho výpov: Co se stane s lidmi, kteí takto žijí? Stanou se pasivními a to má za následek, že neví, co se kolem nich dje, a že je to ani nezajímá. Berete den takový jaký je a nepátráte po tom, pro jsou vci tak, jak jsou. Všichni okolo vás se chovají stejn; pecházejí kolem v jakési letargii, která se stává až námsínou. Nemusíte se starat ani o své obleení. Všechno za vás rozhoduje nkdo jiný. 10

11 Nakonec toto prostedí pro vás zane znamenat bezpeí. Máte strach z toho, co je nové nebo odlišné. Nikdo pak nedlá problémy; nikdo nezane kiet, že chce pry. Vle to místo opustit je zlomena, neexistuje. Uvnit takových zdí není místo pro skutený život; a proto jej tam taky nenajdete. lovk nežije, jen existuje. Åkeho knížka, Kristina Lundgren. 136 stran. Riks-FUB. PO 6436 S Stockholm, Švédsko. Mají být ústavy modernizovány? Kvli sešlému stavu mnoha ústav pro lidi s mentálním postižením v Evrop je nutná jejich modernizace nebo výstavba nových ústav. Za této situace bychom mli zvážit, zda by nebylo rozumnjší investovat spíše do skupinových domov a center organizujících aktivity. Jenže takový posun v paradigmatu bude njaký as trvat! Mezitím je tolik vcí, které by v ústavech mohly a mly být udlány, a které nejsou nijak nákladné. Napíklad: Rozdlit ložnice nízkými pepážkami nebo závsy. Rozdlit klienty do malých skupin, které by mly vlastní personál, které by žily a jedly pohromad a mly vlastní spolenou místnost. Pokusit se do tchto skupin zalenit ob pohlaví. Pidlit všem klientm jejich vlastní skíky vedle postelí a vlastní noní lampiky. Dát všem jejich vlastní obleení a obuv, aby mohli každý den vstát a jít ven. Poskytnout všem smysluplné denní aktivity mimo prostor, kde žijí. Užívat velké jídelny k jiným úelm. Rozšíit práva jednotlivých klient tak, aby mohli sami rozhodovat, jak bude vypadat jejich den, jak použijí své peníze a naloží s volným asem. Navýšit poet personálu a dát jim více zodpovdnosti za plánování dn a týdn klient, které mají na starost. Dát personálu vtší pravomoci v prohlubování kontaktu s rodii, sourozenci a páteli. Konec jedné éry Uvedený graf ukazuje poet lidí s mentálním postižením ve Švédsku žijících v ústavech mezi léty 1880 a Doba strávená v ústavu se mže pohybovat od nkolika let až po celý život. Odhaduje se, že celkem v ústavech žilo na lidí. Švédsko a Norsko jsou jedinými zemmi, které uzavely své ústavy pro lidi s mentálním postižením. Znaný poet ústav byl uzaven i v Dánsku. Naopak v Holandsku se jejich poet zvýšil. V Anglii, Walesu a ve Skotsku byly uzaveny tém všechny speciální léebny. Situace v dalších evropských zemích není známa, jelikož chybí statistiky o potu, velikosti a povaze ústav. V 60. letech došlo k uzavírání ústav ve Spojených státech, ale dlo se tak, aniž by náhradou vznikala jiná vhodná zaízení, což mlo za následek oprávnnou kritiku. Nyní je tento proces zastaven. 11

12 Number of beds at institutions for intellectual disabled (graf: poet lžek v ústavech pro lidi s mentálním postižením v letech ) 12

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické Doba, kdy rodie trvale peují o malé dti jim asto pináší sociální izolaci, ztrátu jistoty a dvry ve vlastní schopnosti. Chceme nabídnout rodinám komunitní prostedí s možností setkávání, spolupráce, vzdlávání,

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ

ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ ZÁVRENÁ ZPRÁVA O INNOSTI A PLNNÍ ÚKOL PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE V ODVTVÍ SOCIÁLNÍCH VCÍ Základní informace o PO - Název píspvkové organizace: Sagapo, píspvková organizace - Adresa: Uhlíská 2, Bruntál,

Více

Rexter asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 02/2011 Více na www.rexter.cz

Rexter asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 02/2011 Více na www.rexter.cz Simi, Pete Futrell, Robert (2010): American Swastika. Inside the white power movement`s hidden spaces of hate. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers. 167 s. ISBN 978-1-4422-0210-5. Autor: Petra Vejvodová

Více

! "# $% &'(')!" $ &*)'+, """ " " -!&.)'! $# /0! ",/ " # $!$ 1 "0 "$"' 0 %/$ " 2 3"' 3,4," " " "/ 3# ' " " ' $!/ "2 $ 56 $ 7

! # $% &'(')! $ &*)'+,    -!&.)'! $# /0! ,/  # $!$ 1 0 $' 0 %/$  2 3' 3,4,   / 3# '   ' $!/ 2 $ 56 $ 7 Sociální služby poskytované v ústavních zaízeních Zpráva modulu 2 esko-britského projektu na podporu MPSV pi reform sociálních služeb Milena Johnová, Praha 2003 Úvod...1 Popis služeb poskytovaných v ústavech...2

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Pée o opuštné dti v eské republice

Pée o opuštné dti v eské republice Pée o opuštné dti v eské republice Ing. Eva Pilátová Téma opuštných, nechtných a týraných dtí je v souasné dob velice aktuální a populární. Obecn se má za to, že na dti každý slyší, že jejich osudy jsou

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Zdravotn sociální problematika senior Mgr. Dagmar Dvoáková

Zdravotn sociální problematika senior Mgr. Dagmar Dvoáková Vážení a milí tenái, rádi jsme pro vás pipravili další tištné vydání Senio.cz. Toto íslo je neobvyklé tím, že nepináší, tak jako dosud, vlastní tvorbu našich pispvatel senior, ale slovo odbornice ke zdravotn-sociální

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Komunita a zdraví. Communitas (lat.) spoleenství lidí. Podle Mareš J.: Komunita a zdraví, Praktický léka. 12, 2005

Komunita a zdraví. Communitas (lat.) spoleenství lidí. Podle Mareš J.: Komunita a zdraví, Praktický léka. 12, 2005 Komunita a zdraví Communitas (lat.) spoleenství lidí Podle Mareš J.: Komunita a zdraví, Praktický léka. 12, 2005 Pocit sounáležitosti, sociální identity Jak funguje sociální skupina? Co podporuje pocit

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I.

Centrum sociální pé e m sta Žamberk Albertova 357, 564 01 Žamberk VNIT NÍ SM RNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PE OVATELSKÉ SLUŽBY I. Centrum sociální pée msta Žamberk O: 00854603 VNITNÍ SMRNICE. 6/09 PRÁVA A POVINNOSTI KLIENT PEOVATELSKÉ SLUŽBY I. PRÁVA 1. Možnost nahlížet do veškeré dokumentace, která je o klientovi vedena. 2. Možnost

Více

schváleno Programovým výborem dne 16.10.2008

schváleno Programovým výborem dne 16.10.2008 STRATEGIE PODPORY ROZVOJE SPOLEENSTVÍ a AKTIVIT PRO OBYVATELSTVO NA ÚZEMÍ MAS ESKÉ STEDOHOÍ aneb od vesnice k vesnici k sousedovi blíže Zpracovala: Ing. Veronika Šturalová íjen 2008 Facilitace: Ing. Petr

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

Prevence dtských úraz a otrav

Prevence dtských úraz a otrav Prevence dtských úraz a otrav Doc.MUDr.Veronika Benešová,CSc. Centrum úrazové prevence pi Ústavu veejného zdravotnictví a preventivního lékaství Univerzita Karlova v Praze,2.lékaská fakulta a FN v Motole

Více

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija inkluzija.hr Podle Zákona o sociáln lní péi dti bez rodiovsk ovské pée mají právo na péi p i poskytovanou mimo vlastní rodinu, která zahrnuje

Více

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu ! Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu Odhalování a využití lidského potenciálu Motivování

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

PORUCHY CHOVÁNÍ V DTSKÉM VKU. PhDr. et PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie Pemová. Hyperaktivita Institut pro studium a terapii poruch pozornosti, o.s.

PORUCHY CHOVÁNÍ V DTSKÉM VKU. PhDr. et PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie Pemová. Hyperaktivita Institut pro studium a terapii poruch pozornosti, o.s. PORUCHY CHOVÁNÍ V DTSKÉM VKU PhDr. et PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie Pemová Hyperaktivita Institut pro studium a terapii poruch pozornosti, o.s. Poruchy chování Poruchy chování v dtství pedstavují pomrn

Více

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Tisková zpráva Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Výnosy vzrostly o 7,9 %, vetn 2,5 % organického rstu Provozní zisk ve výši 746 milion euro, nárst o 8,1 % Nárst istého

Více

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek Spoleenství vlastník jednotek pro dm (dále jen spoleenství ) se sídlem ÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ l. I Základní ustanovení (1) Spoleenství vlastník jednotek

Více

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 1 Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 2 lovk 3 lovk Vdt, co je pro daného lovka dležité a jak jej dobe podporovat Zjistit, co by chtl do budoucna

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada)

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Ergoterapie u klient s kombinovanými vadami píklady z IC Zahrada Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Konference Psychopedické spolenosti, Praha, 9.2.2011 Multidisciplinární tým a role ET Pro nejefektivnjší

Více

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: ŠKOLNÍ VÝLETY Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším odborném

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení Stanovy eského rybáského svazu ást I. 1 Základní ustanovení 1) eský rybáský svaz (dále jen Svaz nebo RS ) je obanské sdružení podle zákona. 83/1990 Sb., o sdružování oban, v platném znní. 2) Svaz má postavení

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:

Více

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zaízeních a školských úelových zaízeních, ve znní pozdjších pedpis VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mní vyhláška. 108/2005 Sb.,

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení : íjen 2007 1. VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY: V prbhu školního roku 2006/7 došlo k pepracování VP s pvodním

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

$$% *+, $$$%5/* $% */0!!" $%70 $$%)* %1%234 6%-%780 6%1%/( 6%6%9 6%:%*

$$% *+, $$$%5/* $% */0!! $%70 $$%)* %1%234 6%-%780 6%1%/( 6%6%9 6%:%* !!" # $% &'() $$% *+, %-%* % %./00 %1%234 $$$%5/* $% */0!!" 6%-%780 6% %',0 6%1%/( 6%6%9 6%:%* %,0;*< $%70 $$%)* $% &'() Vážené lenky spolku, náš milý spolek již existuje více jak jeden rok a pede mnou

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

Evropský vzdlávací program oboru urgentní medicína

Evropský vzdlávací program oboru urgentní medicína Evropský vzdlávací program oboru urgentní medicína Jana Šeblová Územní stedisko záchranné služby Stedoeského kraje Odborná spolenost urgentní medicíny a medicíny katastrof LS JEP Úvod V roce 2007 byl dokonen

Více

SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ. Otloukánek / [Outsider] / Nora Martincová -- eština In: Moderní vyuování -- [CZ] -- Ro. 6,.9 (2000), s.12-13.

SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ. Otloukánek / [Outsider] / Nora Martincová -- eština In: Moderní vyuování -- [CZ] -- Ro. 6,.9 (2000), s.12-13. SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo

Více

Pokyn k táborm pro rok 2008

Pokyn k táborm pro rok 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k táborm pro rok 2008 1. Úvod (1) Tento pokyn upravuje poádání tábor Junáka v roce 2008. Obsahuje: a) pehled základních podmínek, které je nutné pro poádání tábora splnit

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Výroní zpráva. za rok 2004

Výroní zpráva. za rok 2004 Výroní zpráva za rok 2004 Výroní zpráva o innosti Rašínovy vysoké školy s.r.o. 1. ÚVOD - Rašínova vysoká škola s.r.o., IO: 26275619 - RVŠ - Hudcova 78, 612 00 BRNO, kraj Jihomoravský - tel.: 541 632 517,

Více

Kodex reklamy šermíe. Srpen 2008

Kodex reklamy šermíe. Srpen 2008 1 2 Všeobecné zásady p.1 p.2 p.3 Pro všechny ped-olympijské a olympijské soutže platí pravidla olympijské charty, zvlášt lánky 26 a 53 a pipojené texty. Pedložený kodex bude používán v souladu s pravidly

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

délky (mm): 200, 240, 250, 266, 300, 333, 400, 500, 600, 800, 1 000, 1 200, 1 400, 1 600, 1 800, 2 000, 2 200 a 2 400.

délky (mm): 200, 240, 250, 266, 300, 333, 400, 500, 600, 800, 1 000, 1 200, 1 400, 1 600, 1 800, 2 000, 2 200 a 2 400. Základní pohled na manipulaní jednotky Jednotlivé produkty (výrobky, materiály, polotovary apod.) jsou dodávány formou manipulaních jednotek. V prbhu balení a expedice je nutno mj. i z pohledu bezpenosti

Více

! "#$%&'( ) !" #$% & '( ) ' )(*+# (% +# # )#, # #)-. ' ) ' / )#' ( # # 0, ( / )-.# ( -. 0 1 +# # # '#)., ' # ' 0 1 +# # # ' 2 #,3

! #$%&'( ) ! #$% & '( ) ' )(*+# (% +# # )#, # #)-. ' ) ' / )#' ( # # 0, ( / )-.# ( -. 0 1 +# # # '#)., ' # ' 0 1 +# # # ' 2 #,3 !"#$%&'()')(*+#(%!"#$%&'( ) +##)#,##)-.' ) '/)#'(## 0,( /)-.#(-.01 +###'#)., ' #' 01 +## #' 2#,3 43')05' 0,.#5#03'(,-5 #' 5 43')0#5# '6 01 * &78%89:;

Více

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Kvalitativní analýza této cílové skupiny prostednictvím terénního výzkumu protidrogových koordinátor a pediatr Mgr. Jana Majzlíková Katedra psychologie

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Popište svými slovy, co je hospic a jaké služby nabízí. Je to v podstat LDN,Domov dchodc, dohromady. Nkdo tvrdí, že se tam chodí umírat a v podstat

Popište svými slovy, co je hospic a jaké služby nabízí. Je to v podstat LDN,Domov dchodc, dohromady. Nkdo tvrdí, že se tam chodí umírat a v podstat Popište svými slovy, co je hospic a jaké služby nabízí. Je to v podstat LDN,Domov dchodc, dohromady. Nkdo tvrdí, že se tam chodí umírat a v podstat je to pravda. V dnešní dob mezi LDN- Domovem dchodc a

Více

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ):

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 VOLNOASOVÉ AKTIVITY A PREVENCE

Více

Vzdlávání žák základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva

Vzdlávání žák základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva Vzdlávání žák základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva V Ostrav dne 27.10.2005 mjr. Ing. Jií Pokorný, Ph.D. editel odboru prevence pplk. Ing. Libor Folwarczny editel odboru ochrany

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika 1. 100 inspirací z Ekoateliéru : moderní abeceda tvoivé recyklace / Jitka Horová Praha : Portál, 2010 -- 133 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7367-748-0 (brož.) Sign.:

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Pístupný web Základy pístupnosti Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Kristýna Knapová kristynka.k@centrum.cz Síla webu je v jeho univerzalit. Pístup pro každého nezávisle na schopnostech je jeho

Více

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením.

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením. Národ a stát Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Stát je tvoen: územím obyvatelstvem státními orgány Vznik státu: teorie náboženská = stát je božského pvodu teorie

Více

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Mnozí z Vás jste nedávno dle svých pedstav oslavili nástup nového tisíciletí a páli jste si navzájem vše nejlepší do nového roku i let píštích. To samé Vám peji i já

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU... 1 1 Jak se vyvarovat kondenzaci vlhkosti na zasklení... 3 2 Co to je kondenzace?... 3 3 Pro nejastji dochází ke

Více

Zápis a usnesení13. zasedání ZO, které se konalo 30.10.2007 od 17.30 hod. ovovatelé zápisu: p. Novotný a p.aizner pítomni viz prezenní listina,

Zápis a usnesení13. zasedání ZO, které se konalo 30.10.2007 od 17.30 hod. ovovatelé zápisu: p. Novotný a p.aizner pítomni viz prezenní listina, Zápis a usnesení13. zasedání ZO, které se konalo 30.10.2007 od 17.30 hod. ovovatelé zápisu: p. Novotný a p.aizner pítomni viz prezenní listina, omluven p.panak V úvodu požádala starostka zastupitele o

Více

! "#$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 /

! #$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 / !"#$%&' $$ ()*+,* -.)- /0/ Úvod Školní družina je zízena podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), a ídí se podle vyhlášky MŠMT. 74/2005

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

eská škola bez hranic 2. 3. srpen 2010 II. mezinárodní setkání zástupc eských škol bez hranic v Evrop a ve sv t P ehled zahrani ních ŠBH (abecedn )

eská škola bez hranic 2. 3. srpen 2010 II. mezinárodní setkání zástupc eských škol bez hranic v Evrop a ve sv t P ehled zahrani ních ŠBH (abecedn ) eská škola bez hranic 2. 3. srpen 2010 II. mezinárodní setkání zástupc eských škol bez hranic v Evrop a ve svt Pehled zahraniních ŠBH (abecedn) eská škola bez hranic BERLÍN Název školy: MATEÍDOUŠKA ESKÁ

Více

Minimální preventivní program (vize 2007-2011)

Minimální preventivní program (vize 2007-2011) Minimální preventivní program (vize 2007-2011) Základní škola: ZŠ a MŠ Kollárova škola s rozšíenou výukou informatiky Motto: Cílem primární prevence je zvyšování odolnosti dtí a mládeže vi sociáln patologickým

Více