Desková malba , bl. fra Angelico (18.2.) Diecézní muzeum Cortona

Transkript

1 1. března číslo 2-3 ročník XI Desková malba , bl. fra Angelico (18.2.) Diecézní muzeum Cortona Podle legendy při modlitbě v bazilice sv. Petra v Římě se Dominikovi zjevili apoštolové Petr a Pavel a předali mu poutnickou hůl a knihu, insignie putujících kazatelů. Pro Dominika to byl popud k vyslání jeho malého stádce do světa. 1

2 K dnešnímu Úvodníčku mě inspirovaly liturgické texty 2. neděle postní. Hospodin povolává Abraháma a posílá jej do neznámé země (Gn 12, 1-4a) a proměnění Páně na hoře Tábor (Mt 17, 1-9). (Přečtěte si citované texty! Ve farnosti zjišťuji, že lidé si neumí najít citovaný text. Je to zoufalé. Doufám, že to neplatí pro členy LSSD.) Přiložený obrázek nám dokazuje, že tyto texty jsou zásadní i pro nás členy dominikánské rodiny. Sv. Otec Dominik přijímá poutnickou hůl a knihu evangelií, aby vyšel a hlásal evangelium. Tak náš řád obdržel zvláštní rys. Dominik zakládá mnišský řád, jehož centrem je konvent a rozjímání, ale má také vycházet a hledat ty, kdo potřebují poznat Krista a apoštolovat. Výsledkem je heslo»contemplata aliis tradere!«(rozjímané předej druhým). Je to víc než heslo, je to program pro celou dominikánskou rodinu. Tak jako Abram musil opustit svou otčinu, příbuzné a známé, zvyky i zajištěnost, aby dospěl v Abraháma, tak i apoštolové musí opustit horu Tábor, kde jim bylo tak dobře, aby prošli s Kristem přes Kalvárii, kolem prázdného hrobu až k vlastnímu svědectví života než došli do nebeského království. 2

3 Možná bychom se měli vážně zamyslet nad výše uvedeným obrázkem. Tak nás vidí bratři salesiáni. Není na tom něco pravdivého? Je to satira, která by se nás měla velice dotknout. Ne abychom se uráželi, to by nepřineslo žádný užitek, ale abychom se zamysleli jak ono»contemplata aliis tradere!«uskutečnit ve svém životě a to i v životě člena LSSD?! Postní doba je právě o takovém vyjití - vyjití ze sebe. Je to namáhavé, někdy bolestné, ale jako Abram máme opustit to navyklé a příjemné (je to hezké, týká-li se to i schůzek LSSD) a vyjít tam, kam nás Bůh posílá. NEzavřít za sebou dveře domova a jen v klidu kontemplovat, co jsme prožili s bratry a sestrami LSSD. Musíme vyjít z naší jistoty k těm, kteří jsou nebezpeční, kteří od nás něco potřebují, do prostředí, které je nám cizí, abychom uskutečnili to Dominikovo»tradere«! K tomu vám vyprošuje potřebné milosti sv. Otec Dominik, Matka Boží i našeho řádu Panna Maria a žehná sám Bůh, který nás povolal a poslal. Váš br. Prokop M. 3

4 Stálá formace Následující výtah z vybraných částí konstituce Gaudium et spes zaslala sestra Zdislava, za což jí patří dík. Nechť slouží zejména těm, kdo nemají k dispozici samotný text konstituce. Berte následující řádky jako podnět ke studiu originálního textu, který nejen že není zkrácený, ale obsahuje i poznámkový a odkazový aparát. Vincenc Služba člověku (3): Dnes je lidstvo oslněno vlastními vynálezy a mocí. Církvi jde o záchranu lidské osoby a obnovu lidské společnosti. Církev se snaží pod vedením Ducha utěšitele pokračovat v díle Krista, který přišel na svět, aby spasil, ne soudil, aby sloužil, ne aby si nechal sloužit. Naděje a úzkost (4): Církev musí stále zkoumat znamení doby, aby mohla každé generaci přiměřeně odpovídat na otázky, které jí lidé kladou. Dnes žijí lidé v novém údobí dějin, kde se šíří hluboké a rychlé změny. Jako v každé krizi růstu přináší s sebou taková proměna nesnáze. Člověk rozšiřuje svou moc a neumí ji ovládat tak, aby mu sloužila. Snaží se proniknout hlouběji do svého nitra, ale často se ocitá ve větší nejistotě sám o sobě. Objevuje zákony společenského života, ale neví, jaký směr mu má dát. Ještě nikdy lidé neměli tak vyhraněný smysl pro svobodu jako dnes. Trvají totiž stále ještě ostré rozpory politické, společenské, hospodářské, rasové hrozí nebezpečí války, která by vše až do základů zničila. Vzrůstá výměna myšlenek, ale slova jimiž se vyjadřují pojmy, mají v různých ideologiích různý smysl. Hledá se lepší uspořádání v oblasti pozemského života, ale duchovní růst s ním nedrží krok. Kolísají mezi nadějí a úzkostí a zmocňuje se jich neklid, když si kladou otázky o dnešním vývoji světa. Společenské změny (6): Pozvolna se šíří průmyslové společenství, některé národy přivádí k hospodářskému blahobytu a od základu mění staleté názory a podmínky společenského života. Tak vzrůstá městská civilizace. Roste počet měst a jejich obyvatel. Způsob městského života proniká na venkov. Sdělovací prostředky zvyšují informovanost o tom, co se děje tím umožňuje rozsáhlé šíření názorů a postojů a vznikají řetězové reakce. Tak se vztahy mezi lidmi neustále množí. Sama socializace vytvoří nové vztahy, ale nenapomáhá k přeměřenému osobnímu zrání a k vztahům opravdu osobním. Tento vývoj je zřetelnější u národů, kde těží z výhod hospodářského a technického pokroku. Tyto národy, pokud mají staré tradice, směřují ke zralejšímu a osobnějšímu užívání svobody. 4

5 Změny psychické, mravní a náboženské (7): Změna smýšlení uvádí v pochybnost přijaté hodnoty, zvláště u mládeže; ta ztrácí trpělivost a v nespokojenosti se bouří, uvědomuje si význam ve společenském životě a chce se na něm podílet. Proto se rodiče a vychovatelé při plnění svých úkolů setkávají s rostoucími obtížemi. Nastává velký zmatek a chování i v pravidlech jednání. Nové poměry ovlivňují také náboženský život. Na jedné straně pronikavější soudnost očišťuje od magického pojetí světa i od pozůstatku pověr a vyžaduje stále osobní a aktivní přijetí víry, takže je málo těch, kteří docházejí k živému smyslu pro Boha. A na druhé straně se však masy v rostoucí míře s náboženstvím rozcházejí. Od minulých dob není už neobvyklé, když se popírá Bůh a nebo když se na něj nedbá. Narušení rovnováhy v dnešním světě (8): Rychlá proměna jde kupředu často neuspořádaně. Zvětšuje rozpory a leckdy narušuje rovnováhu. Už u jednotlivého člověka vzniká nerovnováha mezi moderním praktickým rozumem a teoretickým myšlením, které se nedá zvládat při velkém získání poznatků. Vzniká též nerovnováha mezi úsilím o úspěch a požadavky svědomí. V rodině vznikají rozpory i z nových sociálních vztahů mezi mužem a ženou. Vznikají rozpory mezi rasami společenskými skupinami, mezi národy bohatými a národy slabšími atd. Odkud pochází vzájemná nedůvěra, nepřátelství, roztržky. Člověk je jejich příčinou a obětí. Obecné touhy lidstva (9): Rozvojové národy se chtějí podílet na dobru dnešní civilizace nejenom na politickém, ale i hospodářském, a chtějí se svobodně uplatnit ve světě svým podílem, zůstávají však pozadu a velmi často vzrůstá jejich závislost hospodářská na jiných bohatších národech, kde pokrok probíhá rychleji. Národy trpící hladem volají k odpovědnosti národy bohatší atd. Za těmito nároky je hlubší touha jednotlivců a skupiny po plném a svobodném životě důstojném člověka, aby jim sloužilo vše, co jim dnešní svět může bohatě poskytnout. V tomto stavu je dnešní svět zároveň mocný i slabý. Buď se otvírá cesta ke svobodě nebo otroctví atd. Nejhlubší otázky, které si lidstvo klade (11): Nevyrovnaností, kterou trpí dnešní svět souvisí s hlubší nevyrovnaností jenž tkví v srdci člověka. Mezi mnoha věcmi, které ho lákají, je nucen volit a některých se zároveň i zříkat. Navíc je slabý a hříšný a často dělá, co nechce a nedělá, co by chtěl (Řím. 7,14). Trpí vnitřní rozpolceností, z kterých vznikají rozbroje ve společnosti. 5

6 Neustále roste počet lidí, kteří si kladou otázky: Co je člověk? Jaký je smysl bolesti, zla, smrti, které přes všechen pokrok trvají? Čím může člověk přispět společnosti a co od ní může očekávat? Co přijde po tomto pozemském životě? Církev věří, že Kristus, který pro všechny zemřel a vstal z mrtvých, dává člověku skrze svého Ducha světlo a sílu, aby mohl odpovědět na své nejvyšší povolání. Člověk je stvořen k Božímu obrazu (12): Co je člověk? Písmo svaté učí, že člověk je stvořen k Božímu obrazu, dostal schopnost poznávat a milovat svého Stvořitele. Člověk je v jádru společenský a bez vztahu k ostatním nemůže žít ani rozvíjet své vlohy. Hřích (13): Člověk byl od Boha stvořen ve stavu svatosti. Na samém počátku dějin povstal proti Bohu a zatoužil dosáhnout svého cíle mimo Boha. Ačkoliv poznali Boha, sloužili spíše tvoru než Tvůrci. Zkoumá-li člověk srdce, pozná, že je nakloněn i ke zlému. Proto je člověk sám v sobě rozdělen. Je to zápas mezi dobrem a zlem mezi světlem a tmou. Člověk vidí, že není schopen nápor zla přemoci, takže se cítí spoután řetězy. Sám Pán však přišel, aby člověka osvobodil a vnitřně obnovil. Hřích člověka umenšuje a brání mu dosáhnout plnosti. Podstatné složky člověka (14): Člověk je jednota duše a těla. Tělesné bytosti v sobě zahrnují prvky hmotného světa a dosahují svého vrcholu a pozvedají hlas k chválení Stvořitele. Důstojnost rozumu, pravda a moudrost (15): Darem Ducha svatého člověk dospívá vírou v poznání a vnitřnímu přijetí tajemství Boží vůle. Vznešenost svobody (17): Člověk se může přiklonit k dobru jen svobodně. Často se o svobodu zasazuje špatným způsobem jako o možnost dělat cokoliv i zlo, jen když to přináší potěšení. Tajemství smrti (18): Záhada lidského údělu vystupuje tváří v tvář smrti. Zárodek věčnosti, který v sobě člověk nosí a jejž nelze převést na pouhou hmotu, povstává proti smrti. sr. Zdislava Švarcová 6

7 Prosby o modlitby za naše zemřelé členy známé i neznámé za zemřelou sestru Česlavu Zdeňku Černou ( ) Přejeme hojnost Božího požehnání: Narozeniny Monika Lhotáková Albert Miroslav Němec P. Prokop Bahník Lukáš Jirka P. Cyprián Suchánek Kateřina Keplová Jordán Basl Jana Růžena Krausová Diana Váňová Časné sliby Fr. Tomáš Zeman Vojtěch Hana Zdislava Hlaváčová Věčné sliby Fr. Tomáš Zeman Anna Stará Inocenc Starý Úmrtí Albert Miroslav Němec Svátek Jordán (Saský) Basl Patrik Antonín Vlasák Josefa Romová Josefa Ziková Anunciáta Pirnerová

8 Svatý Dominik obrací svým kázáním heretiky ZPRÁVY Setkání Rady v 15:30 hod. Příští schůzka MS bude od 16 hod. DOPISY - informační měsíčník laiků O.P. Vydává Laické sdružení sv. Dominika Místní sdružení Panny Marie Růžencové, Jiráskovo nám. 30, Plzeň; j.horacek@centrum.cz. Pouze pro vnitřní potřebu. Neprodejné. Odpovědný redaktor Vincenc J. Horáček. Příspěvky zasílejte na výše uvedené adresy. Redaktor si vyhrazuje právo příspěvky upravovat a krátit. 8