VSTUPNÍ ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VSTUPNÍ ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ"

Transkript

1 VSTUPNÍ ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ PRO SLEDOVÁNÍ VÝKONŮ A EFEKTIVITY SLUŽEB (ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z PROJEKTU CZ.1.4/3.1./4.5)

2 VSTUPNÍ ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ PRO SLEDOVÁNÍ VÝKONŮ A EFEKTIVITY SLUŽEB ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZADAVATEL: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Na Poříčním právu 1/376, Praha 2 ZPRACOVATEL: Institut evaluací a sociálních analýz Heřmanova 22, 17 PRAHA 7 Tel.: +4/ Fax: +4/

3 OBSAH PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZÁVĚRŮ... 2 DOPORUČENÍ ÚVOD PLNĚNÍ PŘEDMĚTU ZAKÁZKY METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDKŮM VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ PERCEPCE VÝKONNOSTI MOTIVACE SLEDOVÁNÍ VÝKONNOSTI OBLASTI SLEDOVÁNÍ VÝKONU INDIKÁTORY VÝKONNOSTI IDENTIFIKACE RELEVANTNÍCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI POUŽÍVÁNÍ KLÍČOVÝCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI (KPI) NAVRHOVANÉ ZMĚNY VE STÁVAJÍCÍM SYSTÉMU VÝKAZNICTVÍ MODELY PRO SLEDOVÁNÍ VÝKONU MĚŘENÍ EKONOMICKÉHO VÝKONU MODELY PRO KOMPLEXNÍ MĚŘENÍ VÝKONU ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY K MĚŘENÍ VÝKONU PROBLÉMY PŘI MĚŘENÍ VÝKONU ZPŮSOBY VYUŽITÍ POZNATKŮ O VÝKONU PŘÍLOHY Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 1

4 PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZÁVĚRŮ Vstupní analýza existujících systémů pro sledování výkonnosti poskytovatelů sociálních služeb se zaměřila na pět problémových okruhů, jejich nejdůležitější závěry jsou prezentovány v tomto přehledu. a) Percepce výkonnosti Na základě výzkumného šetření provedeného mezi vybraným vzorkem poskytovatelů sociální péče platí, že výkonnost jako taková je pro jednotlivé subjekty důležitou součástí jejich činnosti; celkem 96 % zástupců vybraných organizací považuje problematiku výkonnosti za zásadní či velmi důležitou. V tomto ohledu nebyly shledány statisticky významné diference založené na velikosti jednotlivých poskytovatelů či na typu poskytované služby. Výkonnost je poskytovateli sociálních služeb chápána typicky na úrovni pracovního výkonu jednotlivých zaměstnanců, nikoliv však ve strategické rovině. Výkonnost je v rámci zkoumaných organizací sledována nejčastěji záznamem jednotlivých výkonů (úkonů) a jejich následnou sumarizací za dané časové období. b) Motivace sledování výkonnosti Nejčastěji bylo jako důvod sledování výkonnosti uváděno poskytování kvalitních sociálních služeb; sledování finanční efektivity, hodnocení zaměstnanců a spravedlivé odměňování zaměstnanců, sledování spokojenosti klientů a sledování výkonnosti kvůli dotacím/ kvůli závazkům od donátorů. Sledované organizace tedy sledují svou výkonnost buď proto, že jejím prostřednictvím získávají zpětnou vazbu o své dosavadní činnosti (pohled do minula), nebo na základě ukazatelů výkonnosti plánují zlepšování poskytovaných služeb a jejich rozvoj (pohled do budoucna). Rovněž se ukazuje, že poskytovatelé používají data o své výkonnosti pro řízení své vlastní činnosti jen okrajově; obvyklé je, že data o výkonnosti jsou vykazována, ale v rámci organizace se téměř nepoužívají. Z výzkumu je v neposlední řadě patrné, že poskytovatelům chybí motivace ke sledování výkonnosti a zejména pak k jejímu řízení. Poukazují přitom na skutečnost, že výše dotací nekoresponduje s dosavadním výkonem; snahy zlepšit výkonnost tak nemají odraz v úspěšnosti při získávání dotací a nemají potřebný motivační charakter. Naopak důkladná analýza výkonnosti a náročný proces získávání podkladových údajů odčerpává omezené kapacity, jež by mohly být využity při hlavní činnosti poskytovatelů. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 2

5 c) Oblasti sledování výkonu Ze sledovaných oblastí je systematické porovnávání dosažených výsledků vůči stanoveným cílům prováděno nejčastěji v oblasti poskytování služeb klientům (92 %). Přibližně osm z deseti poskytovatelů sociálních služeb provádí systematické porovnávání v oblasti financí, a také na úrovni celkové strategie organizace. Sedm z deseti poskytovatelů provádí systematické porovnávání dosažených výsledků se stanovenými cíli v oblasti řízení lidských zdrojů. Téměř dvě třetiny zkoumaných organizací používají pro systematické sledování výkonnosti nějaký konkrétní systém či postup. Z odpovědí dotázaných zástupců vyplývá, že jako nástroj ke sledování výkonnosti používají nejčastěji benchmarking, vnitropodnikovou aplikaci/program, standardy kvality. Řada poskytovatelů sociálních služeb měří svou výkonnost na základě průběžného hodnocení své činnosti, ke sledování výkonnosti využívají blíže nespecifikované metodiky. Naprostá většina poskytovatelů neomezuje sledování výkonnosti na jednu konkrétní oblast v rámci činnosti daného subjektu, nýbrž uplatňuje relevantní postupy v rámci svého finančního řízení (83 %), řízení lidských zdrojů (69), resp. při poskytování služeb klientům (92 %). Přibližně čtyři z pěti poskytovatelů uvádějí, že sledují takové ukazatele, které umožňují sledovat výkonnost organizace v oblasti celkové strategie. Přesto však v případě naprosté většiny poskytovatelů nelze hovořit o Modelech sledování výkonnosti, neboť jde spíše o izolované ukazatele. Z výzkumu vyplývá, že řada poskytovatelů sleduje značný počet ukazatelů (v řádu stovek), nicméně tato data nejsou dostatečným způsobem vytěžována a míra jejich utilizace je nízká (většinou jsou používány jen pro účely výkaznictví). d) Indikátory výkonnosti Z odpovědí týkajících se využívání konkrétních ukazatelů výkonnosti vyplývá, že zkoumané organizace v současné době sledují počet kontaktů, docházku zaměstnanců a celkový počet intervencí (tyto ukazatele sleduje přibližně 9 z 1 organizací). Velmi často jsou sledovány také náklady klíčové aktivity organizace, které sleduje 8 z 1 organizací. Více než % dotázaných organizací dále sleduje náklady na jednoho klienta, počet klientohodin a podíl stížností na celkovém počtu klientů. Polovina dotázaných organizací sleduje fluktuaci zaměstnanců, počet lůžkodnů, cash-flow a počet klientodnů. Z odpovědí dotazovaných zástupců jednotlivých poskytovatelů je dále patrná vysoká míra pozornosti věnovaná spokojenosti klientů, kdy necelá pětina subjektů spontánně uvedla, že sleduje svou výkonnost na základě počtu klientů. Mezi další obvyklé ukazatele výkonnosti patří využívání pracovní doby, dodržování standardů kvality a obsazenost zařízení. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 3

6 Obecně lze konstatovat, že nejčastěji jsou sledovány ukazatele týkající se výkonnosti v oblasti práce s klienty, ukazatele výkonnosti zaměstnanců a ukazatele nákladovosti poskytovaných služeb. Ekonomické ukazatele výkonnosti, jako jsou dlouhodobý zisk z jednoho klienta, ROI (návratnost investic), náklady na získání jednoho klienta a EBIT (zisk před úroky a zdaněním), sleduje přibližně jedna osmina dotázaných organizací. e) problémy při měření výkonnosti Na základě zjištění výzkumného šetření lze konstatovat, že poskytovatelé sociálních služeb nemají zásadní problém se získáváním dat o své vlastní výkonnosti. V současné době disponují dostatečnými kompetencemi, nástroji a technikami, které umožňují zaznamenávat a dále zpracovávat prováděné výkony. V rámci výzkumu byly nejčastěji uváděny problémy týkající se rozpočtového omezení (86 % dotázaných). Nedostatek financí výrazně převyšuje svým výskytem ostatní zkoumané problémy spojené s měřením výkonnosti. Druhým nejčastějším problémem je nedostatek času na získávání dat, který uvedla téměř polovina dotázaných organizací (47 %). Přibližně dvě pětiny organizací pak poukázaly na diskutabilní finanční návratnost měření výkonnosti; třetina organizací vnímá jako problém nízké povědomí o metodách měření výkonnosti, a také roztříštěnost a nejednotný formát dat a čtvrtina organizací vnímá jako problém nízkou využitelnost ukazatelů výkonnosti. Pětina subjektů se při měření výkonnosti setkává s nízkými analytickými schopnostmi svých pracovníků a s nedostatkem dat. Dalším zmiňovaným problémem je systém jednoletého financování sociálních služeb. Poskytovatelé poukazují na skutečnost, že jde o příliš krátké období na to, aby jim umožňovalo strategické plánování a rozvoj. Významná je v tomto ohledu také nejistota ohledně budoucí existence konkrétních subjektů a šíře či rozsahu poskytovaných služeb. V kontextu sledování výkonnosti je třeba zmínit, že mnohá opatření se nemohou v rámci jednoho fiskálního roku projevit a mnohá potenciálně efektivní opatření směřující k posílení výkonnosti tak nemohou být de facto implementována a provedena. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 4

7 DOPORUČENÍ 1. Definovat základní pojmy, ustálit terminologii Nejasný a nejednotný význam jednotlivých pojmů, s nimiž se v rámci stávajícího systému pracuje, je zásadní bariérou rozvoje výkonově orientovaného stylu řízení v oblasti sociálních služeb. Poskytovatelé v tomto ohledu poukazují na absenci elementárních definic, které by stanovily obsah používaných pojmů. Naléhavost zmíněného problému je dána tím, že poskytovatelé vynakládají značné úsilí na získání požadovaných informací, a dále také nepřesností vykazovaných dat, jež omezuje jejich využití např. v rámci benchmarkingu a vede ke snížené kredibilitě celého systému. Z hloubkových rozhovorů vyplývá potřeba ukotvit definice jednotlivých indikátorů, např. formou jednotného výkladového slovníku pro všechny zainteresované strany v oblasti sociálních služeb. 2. Sjednotit různé informační systémy (MPSV, kraje, obce) Palčivým problémem je kromě nejednotnosti interpretace jednotlivých pojmů také rozdílnost v jejich obsahu mezi různými donátory. Z pohledu poskytovatelů sociálních služeb je významné rovněž propojení oddělených systémů pro sledování výkonnosti sociálních služeb a následné využívání jednotných údajů nejen pro účely benchmarkingu, ale také pro přidělování dotací. 3. Poskytnout návod, jak data o výkonnosti využívat (připravit implementační manuál) Dalším problémem, který poskytovatelé sociálních služeb spatřují v současném systému výkaznictví, je neexistence jednotné metodiky vykazování. Chybějící metodika úzce souvisí s předchozími problémy, nicméně vzhledem ke své instrumentální povaze ji lze chápat jako specifický typ problému. Ukazuje se, že poskytovatelé v mnoha případech nemají k dispozici konkrétní návod, jak efektivně získat a využít příslušně údaje pro strategické řízení. Dalším opatřením je příprava široce akceptovaných, jednotných a závazných metodik výpočtu jednotlivých indikátorů, jež by byly definovány předem a byla by patrná jejich relevance. 4. Provázat systém dotací s výkony Poskytovatelé volají po změně způsobu přidělování prostředků na sociální služby. V první řadě jde o nesoulad mezi množstvím vynaloženého úsilí na zadávání vyžadovaných údajů do systémů poskytovatelů dotací a rozsahem a hloubkou zpětné vazby, kterou poskytovatelé získávají. Dále poskytovatelé sociálních služeb postrádají provázanost výkaznictví s výší poskytovaných dotací. Současný systém, kdy pravděpodobnost získání dotace a dokonce i její výše nesouvisí s vykázanou výkonností, je shledáván jako demotivující. V neposlední řadě je z pohledu poskytovatelů žádoucí změna v mechanismu přidělování dotací z jednoletého cyklu na víceletý (např. tří až pětiletý). 5. Podpořit automatizovaný sběr dat Posledním problémovým okruhem vycházejícím z hodnocení stávajícího systému je, že poskytovatelé v mnoha případech nevědí dopředu, jaká data od nich budou požadována. V tomto ohledu poukazují na řadu praktických problémů způsobených tím, že část informací musejí zpětně dohledávat (v některých případech marně, neboť potřebné podklady nebyly sledovány). Principiální problém však spočívá v nemožnosti přizpůsobit vlastní činnost a její výkonnost dodatečně formulovaným požadavkům. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 5

8 1. ÚVOD Předmětem plnění veřejné zakázky je průzkum v oblasti modelů způsobů definování a vykazovaní výkonu, dále měření efektivity u všech druhů sociálních služeb v ČR (podle zákona č. 18/6 Sb., o sociálních službách). Veřejná zakázka je součástí aktivity č. 3 - Definice potřeb vyplývající z identifikovaných sociálních jevů a zdroje jejich řešení v rámci individuálního projektu Podpora procesů v sociálních službách, registrační číslo CZ.1.4/3.1./ PLNĚNÍ PŘEDMĚTU ZAKÁZKY Cílem první fáze plnění předmětu zakázky bylo vytvoření výchozího seznamu poskytovatelů sociálních služeb spolu s určením nejméně dvou různých typů služeb. Poskytovatelé byli vybráni podle následujících parametrů: poskytovatel prakticky používá konkrétní systém pro zjišťování efektivity poskytování sociálních služeb poskytovatel tento systém používá nejméně tři roky poskytovatel má k dispozici údaje o vlastní výkonnosti za roky 1 a 11. V rámci plnění tohoto úkolu byl proveden screening poskytovatelů zaměřený na přípravu seznamu poskytovatelů a jimi nabízených sociálních služeb. V rámci tohoto sreeningu byly od kompetentních zástupců jednotlivých organizací zjišťovány klíčové okolnosti související s monitoringem a měřením výkonnosti poskytovaných sociálních služeb. Navazující terénní šetření (field research) jednotlivých Modelů používaných poskytovateli sociálních služeb bylo provedeno pomocí individuálních hloubkových rozhovorů, jež umožnily respondentům vyjádřit vlastní hodnocení a zkušenosti. Cílem druhé fáze plnění předmětu zakázky byla identifikace a popis kritérií charakterizujících jednotlivé Modely sledování výkonů a efektivity poskytovaných sociálních služeb. Kromě relevance, efektivity a užitečnosti byly jednotlivé Modely dále posuzovány z hlediska udržitelnosti a proveditelnosti. Nad rámec tohoto úkolu byly identifikovány klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), které jsou používány jednotlivými poskytovateli sociálních služeb. Cílem třetí fáze plnění předmětu zakázky bylo provedení analýzy Modelů s cílem připravit návrh skupin jednotlivých trsů (skupin) služeb podle podobnosti přístupu k měření výkonnosti. V této souvislosti byly jednotlivé Modely podrobeny evaluaci a byla rovněž identifikována pozitiva a bariéry jejich využití v jednotlivých trsech. 1.2 METODIKA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Řešení projektu je založeno na dvou primárních výzkumných šetřeních, kvantitativním výzkumu provedeném pomocí CATI a kvalitativním šetření realizovaném pomocí individuálních hloubkových rozhovorů s poskytovateli sociálních služeb v ČR. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 6

9 Kvantitativní část výzkumu Sběr dat byl realizován v jednotlivých krajích České republiky v průběhu října 12. K výběru organizací bylo využito stratifikovaného náhodného výběru z celkového seznamu všech poskytovatelů sociálních služeb. Jako zdroj dat byl použit Registr poskytovatelů sociálních služeb a subsidiárně také WWW prezentace poskytovatelů. Data byla získávána formou telefonického dotazování (CATI), kdy tazatelé kladli zástupcům poskytovatelů jednotlivé otázky podle předem připraveného dotazníku a zaznamenávali v průběhu interview jejich odpovědi. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo s žádostí o rozhovor osloveno celkem 43 zástupců poskytovatelů sociálních služeb; nicméně interview byla provedena s 266 respondenty, neboť ostatní oslovení se odmítli výzkumu zúčastnit. Čtyři dotazníky byly dále vyřazeny ze samotného zpracování pro jejich neúplnost či chybné vyplnění. Zpracování dat a jejich analýza tak byla provedena na 262 případech. Míra návratnosti tedy dosáhla 61 %. Struktura zkoumaného vzorku poskytovatelů sociálních služeb je popsána v následujících grafech: Počet zaměstnanců 14 a více zaměstnanců Typ poskytované sociální služby 14 preventivní služby minoritní skupiny zaměstnanců zaměstnanců 1 24 zaměstnanců méně než 1 zaměstnanců preventivní služby drogově závislí preventivní služby dospělí bez přístřeší preventivní služby děti, mládež, rodina terénní služby pobytové služby Kvalitativní část výzkumu V rámci kvalitativního výzkumu realizovaného na přelomu října a listopadu 12 bylo provedeno 66 individuálních hloubkových rozhovorů, jež umožnily respondentům vyjádřit vlastní hodnocení a zkušenosti týkající se získávání a využívání údajů o vlastní výkonnosti. Na základě domluvy se zástupci poskytovatelů sociálních služeb byl dohodnut termín osobního či telefonického rozhovoru. Průměrná délka rozhovoru činila 58 minut. Obsahem hloubkových rozhovorů byla identifikace využívaných nástrojů pro sledování výkonnosti; hodnocení těchto nástrojů a specifikace míry spokojenosti poskytovatelů s těmito nástroji; popis konkrétních zkušeností se systémem hodnocení výkonosti v rámci dané sociální služby a návrhy na úpravy systému sledování výkonnosti. Následující tabulka uvádí počty realizovaných rozhovorů rozdělené dle trsů sociálních služeb: TRS POČET REALIZOVANÝCH INDIVIDUÁLNÍCH HLOUBKOVÝCH ROZHOVORŮ pobytové péčové 1 terénní péčové 11 preventivní děti, mládež, rodina 12 preventivní dospělí bez přístřeší 11 preventivní drogové 11 preventivní minority 11 CELKEM 66 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 7

10 1.3 VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDKŮM VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Pokud se údaje vztahují pouze k nějaké podskupině základního souboru, je v komentáři k příslušnému grafu vždy specifikováno, o jaké podskupině respondentů údaje vypovídají. Př.: Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří uvedli konkrétní důvod (54 %) Pořadí sledovaných ukazatelů je uvedeno buď v abecedním pořadí, nebo podle intenzity. Relativní četnosti v přehledu výsledků výzkumného šetření vycházejí z analýzy všech dotazovaných subjektů, pokud není specifikováno jinak. Součet relativních četností (procent) a řádkových procent se může vzhledem k zaokrouhlování pohybovat od 99 do 11. Některé grafy prezentují otázky s možností několikanásobné odpovědi. Čísla v těchto grafech uvádějí podíl kladných odpovědí v procentech a jejich součet pak není roven. Výběrová chyba činí u tohoto typu výzkumu ± 6,2 %. Používané testy statistické závislosti jsou standardně prováděny na 5 % hladině významnosti. Clusterová analýza vymezuje typické skupiny analyzovaných znaků z hlediska jejich podobnosti. Výstupem clusterové analýzy je mimo jiné dendogram, ve kterém vodorovné vzdálenosti mezi jednotlivými znaky představují míru jejich podobnosti. Čím je tato vzdálenost kratší, tím je podobnost vyšší. Odpovědi na otevřené otázky a záznamy z hloubkových rozhovorů byly analyzovány metodami obsahové a výpovědní analýzy. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 8

11 2. PERCEPCE VÝKONNOSTI Dotazovaní zástupci poskytovatelů sociálních služeb si spojují výkonnost jejich organizací nejčastěji s vysokou efektivitou práce, se spokojeností klientů/uspokojením potřeb klientů, s maximálním vytížením zaměstnanců, s vysokou kvalitou plnění pracovních úkolů a s maximálním využitím pracovní doby. Mezi další často uváděné odpovědi patří vysoký počet lidí využívající poskytované služby, včasné plnění pracovních úkolů, správné pracovní nasazení, práce přesčas, kvalitně odvedená služba a vysoká ochota pracovníků. Ostatní odpovědi popisující vnímání výkonnosti organizace byly zmíněny ve třech a méně procentech případů. Schéma 1: Spontánně uvedené definice výkonnosti organizace Pozn.: minimální četnost prezentovaných odpovědí = 2 % Přístupy poskytovatelů sociálních služeb k problematice výkonnosti a způsoby, jakými výkonnost definují, je dále dokumentována vybranými fragmenty z hloubkových interview: R5: Výkonnost, tak jsou to statistický data, kdy sledujeme počty uživatelů a počty kontaktů nebo intervencí. R44: Výkonnost je počet realizovaných výkonů v rámci těch služeb, které poskytujeme. R51: Výkonnost znamená splnění počtu kontaktů, intervencí a předepsaných ukazatelů, které máme, ale taky využívání pracovní doby. R3: Výkonnost znamená, že jsou naši lidi plně vytížení, jako přepočet počtu klientů na úvazek pracovníka, na délku intervence. Je patrné, že zástupci poskytovatelů sociálních služeb spojují otázky výkonnosti s výkonem a pracovním nasazením svých zaměstnanců; zejména pak sociálních pracovníků. Rovněž je patrné spojování výkonnosti s problematikou kvality sociálních služeb. V tomto ohledu je výkonnost považována do značné míry za protiklad vůči kvalitě poskytované služby: R36: Výkonnost znamená výkon nebo výši výkonu za nějakou časovou jednotku. Ta ale musí jít ruku v ruce s kvalitou, protože ne všechno, co je výkonné, je taky kvalitní. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 9

12 R48: V podstatě ta kvantita tam nehraje roli v té výkonnosti v sociálních službách. U nás hraje prim kvalita. Třetí významnou dimenzí v percepci výkonnosti je spokojenost klientů, kdy poskytovatelé definují svou výkonnost na základě míry spokojenosti (či dokonce loajality): R39: Výkonnost pro nás znamená, že služby jsou poskytovaný tak, aby byly užitečný obyvatelům, aby je posouvaly dál, a aby to bylo v souladu s ekonomickou stránkou věci. R33: Výkonnost je v podstatě o tom, jestli jsou klienti, jestli přicházejí, jestli se třeba vracejí z důvodu toho, že třeba byli se službou spokojeni. Více než třetina zkoumaných poskytovatelů sociálních služeb uvedla, že sledování výkonnosti poskytovaných sociálních služeb je pro ně zásadní. Celkem tři pětiny dotázaných poskytovatelů hodnotí sledování výkonnosti jako velmi důležité, zatímco jako nepříliš důležité (či dokonce bezvýznamné) ho hodnotí jen 4 % poskytovatelů sociálních služeb. Sledování výkonnosti poskytovaných sociálních služeb tedy považují za významné téměř všechny dotázané organizace. Graf 1: Důležitost sledování výkonnosti poskytovaných sociálních služeb 4 bezvýznamné 59 nepříliš důležité 36 velmi důležité zásadní, naše organizace je na tom přímo závislá Velmi důležité nebo přímo zásadní je ve většině případů sledování výkonnosti poskytovaných služeb z hlediska rozvoje organizace u všech typů poskytovatelů. Jednotlivé typy poskytovatelů se však liší z hlediska podílu těch, kteří považují sledování výkonnosti za zásadní. Nejčastěji jsou na sledování výkonnosti závislé organizace poskytující pobytové služby (46 %), nejméně často pak organizace poskytující preventivní služby pro dospělé bez domova a preventivní služby pro děti, mládež a rodinu (28 % resp. 25 %). Graf 2: Důležitost sledování výkonnosti poskytovaných sociálních služeb (podle typu poskytovatele) pobytové péčové preventivní drogové preventivní minority terénní péčové preventivní dospělí preventivní děti, bezvýznamné bez přístřeší mládež, rodina nepříliš důležité velmi důležité zásadní, naše organizace je na tom přímo závislá Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 1

13 Míra důležitosti sledování výkonnosti v souvislosti s rozvojem organizace je významně diferencována také z hlediska velikosti organizace (z hlediska počtu zaměstnanců). Z podrobnější analýzy vyplývá, že čím vyšší je počet zaměstnanců, tím vyšší je podíl organizací, pro které je sledování výkonnosti přímo zásadní. V případě organizací s méně než 1 zaměstnanci činí jejich podíl 24 %, mezi organizace se a více zaměstnanci je jich 56 %. Graf 3: Důležitost sledování výkonnosti poskytovaných sociálních služeb (podle počtu zaměstnanců) méně než 1 zaměstnanců 1 24 zaměstnanců zaměstnanců 5 99 zaměstnanců a více zaměstnanců bezvýznamné nepříliš důležité velmi důležité zásadní, naše organizace je na tom přímo závislá Ukazuje se, že vysoký význam sledování vlastní výkonnosti není primárně motivován snahou o řízení výkonnosti a její zvyšování, nýbrž je výrazem nutnosti vykazovat externím subjektům (donátorům) uskutečněné činnosti: R6: Sledování výkonnosti je pro nás životně důležité z pohledu toho, abychom byli schopni předložit státní správě, samosprávě, těm, kteří nám přispívají, těm kteří nám platí tuto službu, abychom byli schopni předložit, jakým způsobem naplňujeme jejich zakázku. Sledování výkonnosti, při kterém je sledována míra naplnění stanovených cílů a dosažení vytyčeného plánu, se ve zkoumaných organizacích provádí nejčastěji v rámci interních porad/porad vedení organizace. Mezi další často využívané způsoby patří průběžné vyhodnocování plánů, hodnocení činnosti/supervize a zpětná vazba od klientů. V méně než deseti procentech případů se provádí také kontrolní činnost, sledují se dosažené ekonomické výsledky, vyhodnocují se data získaná z anonymních dotazníků, prověřují se interní statistiky a využívány jsou také pololetní zprávy. Schéma 2: Spontánně uvedené způsoby sledování míry plnění cílů a dosahování vytyčených plánů na úrovni celé organizace interní porady/porady vedení (53 %) vyhodnocení anonymních dotazníků (4 %) průběžné vyhodnocování plánů (21 %) interní statistiky (4 %) hodnocení činnosti/supervize (14 %) zpětná vazba/schůzky s klienty (9 %) kontrolní činnost (7 %) ZPŮSOBY SLEDOVÁNÍ PLNĚNÍ CÍLŮ pololetní zprávy (4 %) hodnocení pracovníků (3 %) vzájemná komunikace mezi zaměstnanci (3 %) sledování ekonomických výsledků (6 %) průběžná kontrola poskytovaných služeb (3 %) Pozn.: minimální četnost prezentovaných odpovědí = 3 % Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 11

14 Provedené hloubkové rozhovory dokládají, že poskytovatelé sociálních služeb aktuálně věnují svou pozornost otázkám své výkonnosti. K tomuto účelu využívají dostupná data a informace z informačních systémů a sdílejí je v rámci organizace s pracovníky, kterých se tyto údaje přímo týkají. R33: Používáme evidenci klientů, měsíčně z toho jsou dělaný reporty, kolik těch klientů bylo, kolik bylo kontaktů, kolik bylo intervencí a na základě toho na konci roku se řekne, ano tak klienti se vraceli nebo ten nárůst je větší. R41: Spíš to děláme podle metody SMART, když už víme, že do toho dáme spoustu energie, tak aby se nám to vrátilo. R44: Děláme dvakrát za rok takové celodenní porady hodnotící, reflektující, které jsou zaměřené na naplňování konkrétních stanovených cílů. Výkonnost je v rámci poskytovatelů sociálních služeb chápána typicky na úrovni pracovního výkonu jednotlivých zaměstnanců, nikoliv však ve strategické rovině. Problematika sledování výkonnosti je v rámci zkoumaných organizací realizována formou záznamu jednotlivých výkonů (úkonů) a jejich souhrnu (sumarizace) v daném časovém období. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 12

15 3. MOTIVACE SLEDOVÁNÍ VÝKONNOSTI Důvodů pro sledování výkonnosti v organizacích je celá řada (spontánně jich bylo uvedeno více než 5). Nejčastěji bylo jako důvod sledování výkonnosti uváděno poskytování kvalitních sociálních služeb; takto se vyjádřila více než třetina dotázaných zástupců poskytovatelů sociálních služeb. Mezi další časté důvody patří sledování finanční efektivity, hodnocení zaměstnanců/spravedlivé odměňování zaměstnanců, sledování spokojenosti klientů a sledování výkonnosti kvůli dotacím/ kvůli závazkům od donátorů. Mezi důvody, které byly zmíněny v méně než deseti procentech případů, patří například plánování rozvoje/další činnosti organizace, hodnocení vytíženosti zaměstnanců, sledování souladu mezi náplní práce a výkonem atd. Seznam dalších důvodů je uveden v následujícím schématu. Schéma 3: Spontánně uvedené hlavní důvody sledování výkonnosti v organizaci Pozn.: minimální četnost prezentovaných odpovědí = 2 % Ukazuje se tedy, že sledované organizace sledují svou výkonnost buď proto, že jejím prostřednictvím získávají zpětnou vazbu o své dosavadní činnosti (pohled do minula), nebo na základě ukazatelů výkonnosti plánují zlepšování poskytovaných služeb a jejich rozvoj (pohled do budoucna): R8: Sledování výkonnosti je velmi důležité a odvíjí se od toho hodnocení zaměstnanců. R36: Sledování a hodnocení výkonnosti je pro nás důležité, protože vlastně tím monitorujeme, jaká ta služba ve skutečnosti je, co přinášíme klientům. R33: Je důležité určitě, když vidíme, že těch klientů je dostatek nebo že o službě se ví, je navštěvovaná. Lidé se sem vracejí s pozitivní zpětnou vazbou, tak samozřejmě je to i známka pro nás, že jí nějakým způsobem děláme dobře a ty služby jsou poskytovány tak, jak by být poskytovány měly. R45: Výkonnost je důležitá, protože na základě výkonnosti lze zlepšovat služby, využívat lépe pracovní dobu a všechny ty náležitosti. Ať už jsou pohnutky jednotlivých poskytovatelů jakékoliv, dotazované subjekty rozlišují dva typy bariér, které snižují míru dosahovaných cílů. První skupinu takovýchto bariér lze identifikovat ve vnějším prostředí dané organizace. Mezi vnější příčiny patří zejména nedostatek financí (uvedeno v 62 % případů), se kterým souvisí snižování dotací/neposkytnutí dotace. Nedostatek finančních prostředků bývá označován jako dominantní příčina nedosahování stanovených cílů. Ostatní vnější příčiny byly zmíněny v pěti a méně procentech případů; jedná se například o nedostatek kvalifikované pracovní síly na trhu práce, nevhodnou legislativu, problematickou klientelu, špatnou spolupráci s úřady atd. V následujícím schématu jsou uvedeny vnější příčiny nedosahování plánované výkonnosti s minimální četností 1 %. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 13

16 Schéma 4: Spontánně uvedené vnější příčiny nedosahování stanovené míry výkonnosti v organizaci Pozn.: údaje se vztahují k těm organizacím, které uvedly konkrétní vnější příčinu (82 %); minimální četnost prezentovaných odpovědí = 1 % Hloubkové rozhovory dokumentují konkrétní dopady nedostatku finančních prostředků v nemožnosti provázat systém sledování výkonnosti se systémem odměňování: R51: Nemáme prostředky na to, jak ocenit to, že někdo opravdu dělá dobře, je výkonný a kvalitní sám od sebe a někdo do toho se musí nutit a kdyby nad sebou neměl meč, že nesplní číslo, tak by se na to vykašlal. Jo takže nemám možnost jak je ocenit ty lidi. Druhou skupinu takovýchto bariér lze identifikovat ve vnitřních procesech dané organizace; v tomto ohledu platí, že vnitřní příčiny nedosahování stanovené výkonnosti spočívají zejména v lidském faktoru. Nedostatek vlastních pracovníků uvedla jako příčinu nedosahování stanovené výkonnosti čtvrtina dotázaných, vysokou fluktuaci pracovníků/propouštění pracovníků uvedlo 15 % dotázaných, nedostatečnou pracovitost zaměstnanců uvedlo 9 % dotázaných. Schéma 5: Spontánně uvedené vnitřní příčiny nedosahování stanovené míry výkonnosti v organizaci Pozn.: údaje se vztahují k těm organizacím, které uvedly konkrétní vnitřní příčinu (44 %); minimální četnost prezentovaných odpovědí =3 % Z hloubkových rozhovorů je v tomto případě patrný vysoký význam finančních prostředků coby činitele, který umožňuje jednotlivým poskytovatelům plánovat vlastní činnost v dlouhodobějším časovém horizontu. R8: Je to o tom, že hlavně postrádáme čas na zavedení některých věcí. Některé věci chceme mít jinak, některé metody chceme vylepšit, ale nemáme na to moc prostoru a chybí také ty finance, takže není možnosti tolik plánovat. Poskytovatelé, kteří sledují výkonnost z důvodu optimalizace svého dalšího rozvoje, zdůvodňují svoji sub-optimální výkonnost poukazem na vnější příčiny (dostupnost finančních zdrojů, charakteristiky cílové skupiny atd.); na druhé straně subjekty, které používají údaje o své výkonnosti k pohledu do minula, identifikují jako důvod svého nižšího výkonu především vnitřní příčiny (např. nedostatečná kvalifikace, nemocnost). Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 14

17 4. OBLASTI SLEDOVÁNÍ VÝKONU Ze sledovaných oblastí je systematické porovnávání dosažených výsledků vůči stanoveným cílům prováděno nejčastěji v oblasti poskytování služeb klientům (92 %). Přibližně osm z deseti poskytovatelů sociálních služeb provádí systematické porovnávání v oblasti financí, a také na úrovni celkové strategie organizace. Sedm z deseti poskytovatelů provádí systematické porovnávání dosažených výsledků se stanovenými cíli v oblasti řízení lidských zdrojů. Obecně lze tedy konstatovat, že systematicky sleduje výkonnost v daných oblastech většina poskytovatelů. Graf 4: Oblasti systematického sledování výkonnosti poskytování služeb klientům 92 finance 83 celková strategie organizace 79 řízení lidských zdrojů 69 jiné 4 Z podrobnější analýzy vyplývá, že s výjimkou oblasti poskytování služeb klientům, se provádí ve všech ostatních zkoumaných oblastech (finance, celková firemní strategie a řízení lidských zdrojů) systematické porovnávání výsledků s cíli nejčastěji v organizacích poskytující pobytové a terénní služby. Tabulka 1: Oblasti systematického sledování výkonnosti (podle typu poskytovatele) pobytové péčové terénní péčové preventivní děti, mládež, rodina preventivní dospělí bez přístřeší preventivní drogové preventivní minority poskytování služeb klientům 93% 91% 95% 95% 87% 92% finance 91% 91% 89% 69% 76% 73% celková strategie organizace 95% 82% 76% 74% 71% 7% řízení lidských zdrojů 77% 75% 68% 64% 58% 68% Z hlediska velikosti organizace dochází ve zkoumaných oblastech (s výjimkou oblasti poskytování služeb klientům) k systematickému porovnávání výsledků s cíli častěji ve větších organizacích (nejčastěji pak v organizacích s 5 a více zaměstnanci). Tabulka 2: Oblasti systematického sledování výkonnosti (podle počtu zaměstnanců) méně než 1 zaměstnanců 1 24 zaměstnanců zaměstnanců 5 99 zaměstnanců a více zaměstnanců poskytování služeb klientům 92% 88% 92% 95% 97% finance 74% 77% 87% 92% 94% celková strategie organizace 76% 72% 81% 9% 89% řízení lidských zdrojů % 64% 71% 76% 86% Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 15

18 Z odpovědí dotazovaných zástupců poskytovatelů dále vyplývá, že efektivita sociálních služeb je sledována zejména v případě pečovatelské služby (ve 26 %), odborného sociálního poradenství (ve 21 %) a obecně u terénních služeb (ve %). Relativně často se sleduje také efektivita v domovech pro seniory, v organizacích poskytujících nízkoprahové služby, v azylových domech a v případě aktivizačních služeb (ve %). Seznam dalších sociálních služeb, u kterých se sleduje jejich efektivita, je zobrazen ve schématu 6. Schéma 6: Spontánně uvedené služby, u nichž poskytovatelé sledují výkonnost Pozn.: minimální četnost prezentovaných odpovědí = 3 % Z výsledků je patrné, že naprostá většina poskytovatelů neomezuje sledování výkonnosti na jednu konkrétní oblast v rámci činnosti daného subjektu, nýbrž uplatňuje relevantní postupy v rámci svého finančního řízení (83 %), řízení lidských zdrojů (69), resp. při poskytování služeb klientům (92 %). Přibližně čtyři z pěti poskytovatelů uvádějí, že sledují takové ukazatele, které umožňují sledovat výkonnost organizace v oblasti celkové strategie. Pokud je sledována výkonnost konkrétních služeb, pak je takovýmto způsobem sledována zejména pečovatelská služba a odborné sociální poradenství. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 16

19 5. INDIKÁTORY VÝKONNOSTI 5.1 IDENTIFIKACE RELEVANTNÍCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI Ze spontánních odpovědí organizací, které mají definovány klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) vyplývá, že nejčastěji je sledován celkový počet intervencí resp. počet intervencí na jednoho pracovníka (28 %). Přibližně čtvrtina těchto organizací dále sleduje počet kontaktů a míru spokojenosti klientů, necelá pětina těchto organizací sleduje svou výkonnost na základě počtu klientů. Mezi další ukazatele výkonnosti patří využití pracovní doby, dodržování standardů kvality, počet klientohodin a obsazenost zařízení. Mezi méně časté ukazatele dále patří například počet lůžkodnů, počet hodin přímé péče, počet služeb, počet klientů na jednoho pracovníka, počet klientů na den, práce s individuálním plánem, náklady na poskytovanou službu a náklady na jednoho klienta. Schéma 7: Spontánně uvedené sledované ukazatele výkonnosti (KPI) Pozn.: minimální četnost prezentovaných odpovědí = 2 % Z hloubkových rozhovorů provedených s poskytovateli sociálních služeb vyplynulo, že jednotlivé ukazatele výkonnosti jsou sledovány průběžně a systematicky. Významnou charakteristikou je v tomto ohledu také charakter stanovených ukazatelů, který umožňuje dosažené výkony kvantifikovat, sledovat v čase, popř. porovnávat s jinými poskytovateli. R4: Máme daný v podstatě to, že v rámci Ok systému dáváme takový ty data, který si ta věc sbírá sama, to znamená počet uživatelů, počet kontaktů, počet intervencí, počet odmítnutých klientů a tak. R1: U těch služeb pro rodiny s dětmi mají zaměstnankyně teda diář, kde píšou vlastně každý kontakt s klientem. Píšou tam, i co dělali, co řešili za problematiku, jakou službu poskytovali. R: Zaznamenáváme data o tom, jak a v jaké míře pracujeme s klienty. Tzn., kolik klientů teď aktuálně podporujeme, kolik jsme podpořili celkem v roce, kolik klientů oslovíme, kolik jich podpoříme, kolik jich odejde, což je ta kvantitativní stránka a ta kvalitativní, jak dlouho vztahy fungují, tzn., jak dlouho se dobrovolník s klientem schází, jak vztah funguje. R42: Sledujeme, kolik pracovníků mělo kolik klientů, kolik třeba terénní pracovníci strávili času na cestách, kolik strávili času přímo s klientama. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 17

20 Hodnocení používaných ukazatelů výkonnosti (KPI) z hlediska relevance, efektivity, efektivnosti, užitečnosti, udržitelnosti a proveditelnosti je uvedeno v příloze (Seznam ukazatelů používaných poskytovateli sociálních služeb). Hodnocení jednotlivých ukazatelů výkonnosti vychází převážně z poznatků z hloubkových rozhovorů. Tato tabulka současně obsahuje výchozí výčet trsů, kde je daný ukazatel používán a potencionální výčet trsů, kde je potenciálně možné ukazatele používat pro hodnocení a sledování výkonnosti (návrh ukazatelů výkonnosti pro jednotlivé trsy služeb podle podobnosti přístupu k měření výkonnosti). Výčet výchozích i potenciálních trsů je založen na názorech zástupců poskytovatelů sociálních služeb a na evaluaci provedené členy řešitelského týmu. 5.2 POUŽÍVÁNÍ KLÍČOVÝCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI (KPI) Přibližně polovina (48 %) dotázaných zástupců poskytovatelů sociálních služeb uvedla, že má jejich organizace definované klíčové ukazatele výkonnosti (KPI). Graf 5: Definované klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) 52 KPI nemají definované 48 KPI mají definované Z bližšího pohledu na jednotlivé poskytovatele z hlediska trsu služeb vyplývá, že klíčové ukazatele výkonnosti mají v největší míře definovány organizace poskytující preventivní služby pro děti, mládež a rodinu (63 %) a organizace poskytující preventivní služby pro dospělé bez přístřeší (55 %). Ostatní typy poskytovatelů mají klíčové ukazatele výkonnosti definovány v méně než polovině případů, přičemž nejméně často jsou tyto ukazatele definovány v organizacích poskytujících preventivní drogové ( %) a preventivní minoritní služby (39 %). Graf 6: Definované klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) (podle trsu služeb) preventivní děti, mládež, rodina KPI nemají definované KPI mají definované preventivní dospělí bez přístřeší terénní služby pobytové služby preventivní drogové preventivní minoritní Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 18

DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Projekt Tvorba modelu pro měření a řízení výkonnosti podniků byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/09/1739 DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Pecharova 10, 146 20 PRAHA 4 Tel.: 222 135 544, Fax: 222 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ

Pecharova 10, 146 20 PRAHA 4 Tel.: 222 135 544, Fax: 222 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ E-BUSINESS V PODNIKOVÉ SFÉŘE PŘEHLED VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Pecharova 1, 146 PRAHA 4 Tel.: 135 544, Fax: 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ Říjen 1 O č i, které vidí víc Markent, s.r.o., je společnost specializovaná

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Závěrečná zpráva z výzkumu

Závěrečná zpráva z výzkumu Zhodnocení kampaně Březen měsíc Internetu Závěrečná zpráva z výzkumu v rámci akce: Březen - měsíc Internetu připravil: Heřmanova 22, 17 PRAHA 7 Tel.: 2 19 58, Fax: 2 19 59 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ Duben

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava 2016 ÚVOD Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Výstup projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Hlavní partner: Partneři: Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Autoři: Kateřina Brožová, Barbora Úlehlová Editace:

Více

Výkaznictví v rámci Projektu

Výkaznictví v rámci Projektu Individuální projekt Podpora a rozvoj služeb v sociálně vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje (číslo projektu: CZ.1.04/3.2.00/15.00008), dále jen Projekt Výkaznictví v rámci Projektu Výklad pojmů

Více

Výkaznictví sociálních služeb. 1. hodnotící zpráva

Výkaznictví sociálních služeb. 1. hodnotící zpráva Výkaznictví sociálních služeb 1. hodnotící zpráva Ing. Radovan Hauk 14. září 2015 Stránka 1 OBSAH Úvod... 4 1. Výkaznictví MPSV (OKposkytovatel)... 5 1.1 Náklady a výnosy... 5 1.2 Struktura pracovních

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036 V lednu 2013 obdrželo město Horažďovice od Ministerstva vnitra České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt Městský úřad Horažďovice

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Pracovní list vytvořila: Mgr. Radka Drobná Období vytvoření VM: duben 2012 Klíčová

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Řízení rizik. Ing. Petra Plevová. plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz

Řízení rizik. Ing. Petra Plevová. plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz Řízení rizik Ing. Petra Plevová plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz Procesní řízení a řízení rizik V kontextu současných změn je třeba vnímat řízení jakékoli organizace jako jednoduchý,

Více

Evidence a vykazování dat v drogových službách a sekretariát RVKPP

Evidence a vykazování dat v drogových službách a sekretariát RVKPP Evidence a vykazování dat v drogových službách a sekretariát RVKPP 9. 2. 2012 Ing. Lucia Kiššová a Mgr. Blanka Petrošová sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Úvodem Standardní součástí

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany. Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015

Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany. Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015 Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015 Benchmarking v pojetí iniciativy BI 2005 Využití v benchmarking v praxi MěÚ Říčany

Více

Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014

Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014 Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014 Příloha k průběžné zprávě za rok 2014 Číslo projektu: TD020138 Název projektu: Optimalizace procesu nákupu externích poradenských služeb

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Nábor studentů výsledky a plány středních škol

Nábor studentů výsledky a plány středních škol Nábor studentů výsledky a plány středních škol Studie občanského sdružení Než zazvoní 31. března 2014 Průzkum středních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor studentů na střední školy po celé

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOU potravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 1/ 01/ 02/09 Autor Ing. Eva Hrušková Obor; předmět,

Více

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Cíl anketního šetření Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Anketní šetření je jedním z nástrojů, jak lze zjistit názory uživatelů pečovatelské služby na poskytovanou službu. Respondenti se

Více

INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 1 Zpracovala: Koordinační skupina RPSS ve spolupráci se členy pracovních skupin Schválila: Řídící skupina RPSS dne 6. listopadu 2013 Pracovní skupina Děti a mládež Služba Indikátor

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice"

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice" Registrační číslo: CZ.1.04/4.1.01/69.00060 Zkrácený název projektu: Vzdělávání v MěÚ Luhačovice Datum

Více

Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO

Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO Výsledky průzkumu PMF 2015 Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO Jana Havlíčková, Preciosa, a.s.; členka představenstva PMF Kateřina Maršíková, Ekonomická fakulta, TUL Síla HR, Praha, Slovanský dům,

Více

Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji

Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Aktuální stav a perspektivy v oblasti plánování a financování sociálních služeb Hradec Králové, 21. 6. 2012 1 Víceleté

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Verze č. 2

INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Verze č. 2 INDIKÁTORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Verze č. 2 1 Zpracovala: Koordinační skupina RPSS ve spolupráci se členy pracovních skupin Schválila: Řídící skupina RPSS dne 5. února 2015 Pracovní skupina Děti a mládež Služba

Více

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zvyšování adaptability a konkurenceschopnosti společnosti Ostrapack, s.r.o. a jejich zaměstnanců formou systematického vzdělávání na základě klíčových kompetencí zaměstnanců Projekt byl financován z prostředků

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

EVALUACE OP V LETECH 2004 2012 VÝSLEDKY META-EVALUAČNÍHO ŠETŘENÍ Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA

EVALUACE OP V LETECH 2004 2012 VÝSLEDKY META-EVALUAČNÍHO ŠETŘENÍ Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA KONFERENCE 2013 Odpovědnost za výsledky a výzvy pro 2014+ EVALUACE OP V LETECH 2004 2012 Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA 28. 5. 2013 1 Obsah Programová teorie Pozornost věnovaná zainteresovaným stranám Implementace

Více

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků Personální audit a personální strategie na úřadech územních samosprávných celků Dělat (vybrat) správné věci je úkolem zejména zastupitelů města. Dělat (vybrat) správné věci Správně je provádět Správně

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Příspěvek do panelu Metodologické výzvy v rámci konference Evaluace pro budoucnost Praha, 30. května 2012 Obsah

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR Prezentace Praha, 30. srpna 2010 Předmětné sektory a jednotlivé fáze projektu Předmětné sektory Hromadná a individuální

Více

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 %

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 % Vzdělávac vací projekty financované ESF aneb jak to vidí hodnotitel Věcné hodnocení - úkol pro hodnotitele Základní zásady o Žádosti často obsahují obecné formulace, které je možné interpretovat různě

Více

PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ

PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ Praha, 14. srpna 2012 PR Klub, nezávislé sdružení odborníků a příznivců oboru public relations, zrealizovalo během července 2012 menší průzkum mezi marketéry a PR

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

KONTROLA. Zpracoval Ing. Jan Weiser

KONTROLA. Zpracoval Ing. Jan Weiser Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jan Weiser. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

LISTOPAD 2009 PŘIPRAVENO PRO. ri. Heřmanova 22, 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420 220 190 580, Fax: +420 220 190 590. E-Mail: INBOX@MARKENT.

LISTOPAD 2009 PŘIPRAVENO PRO. ri. Heřmanova 22, 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420 220 190 580, Fax: +420 220 190 590. E-Mail: INBOX@MARKENT. MOŽNOSTI REALIZACE ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ LISTOPAD 9 PŘIPRAVENO PRO Heřmanova, 7 PRAHA 7 Tel.: +4 9 58, Fax: +4

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

Je možné efektivně používat procesně orientované pracovní postupy při zdravotní péči?

Je možné efektivně používat procesně orientované pracovní postupy při zdravotní péči? Je možné efektivně používat procesně orientované pracovní postupy při zdravotní péči? Miloš Suchý 1, Martina Pátá 1, Richard Matyáš 2 1 Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví,

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,

Více

Kariéra projektového manažera začíná u nás!

Kariéra projektového manažera začíná u nás! CHECK-LIST Auditovaná fáze projektu: Auditor: Název projektu: Zpracoval: Datum: Navrhování projektu Návod na vyplnění: Při vyplňování Check-listu posuzujte skutečný obsah auditované dokumentace, vhodně

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH SRPEN 2011 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI 0

VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH SRPEN 2011 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI 0 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH SRPEN 211 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ

Více

NÁVRH SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ PEDAGOGA. Lenka Felcmanová a kol.

NÁVRH SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ PEDAGOGA. Lenka Felcmanová a kol. NÁVRH SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ PEDAGOGA Lenka Felcmanová a kol. NÁVRH SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ PEDAGOGA Autorský kolektiv: Mgr. Lenka Felcmanová, Mgr. Tomáš Habart, Mgr. Ing. Michaela Vodenková

Více

Nástroje program npv3

Nástroje program npv3 Sběr dat v AS Nástroje program npv3 Armáda spásy používá k sběru dat jeden program (na všech službách stejný) npv3 (new people vision nová lidská vize), který vyvíjí programátor dle našich požadavků. Program

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem

Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Vliv marketingu na obchodní výsledky B2B firem Květen 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK

Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK Základní údaje o organizaci Organizace: Sídlo organizace: Kategorie: (*nehodící se škrtá) do 50 zaměstnanců nad 50 zaměstnanců

Více

Efektivní informační služby NTK pro veřejnost a státní správu. 25. dubna 2012

Efektivní informační služby NTK pro veřejnost a státní správu. 25. dubna 2012 Efektivní informační služby NTK pro veřejnost a státní správu 25. dubna 2012 1 Agenda prezentace 1. Cíle projektu; 2. Realizované činnosti v projektu; 3. Příklady výstupů z projektu; 4. Harmonogram projektu;

Více

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů METODICKÝ MATERIÁL KE KULATÉMU STOLU NA TÉMA: Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů Cílová skupina: pracovníci SPOD Obsah kulatého stolu: Teoretický úvod k tématu zvyšování kvality a udržitelnost

Více

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní Střední školy a internetový marketing Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. ledna 2015 Tento dokument shrnuje výsledky průzkumu mezi českými středními školami. Cílem šetření bylo zjistit, jaké nástroje

Více

Registr rizik. Dopad kvantifikujeme podle matice níže. 2 Malý dopad. 3 Střední dopad. 4 Vysoký dopad. 5 Velmi vysoký dopad. malý dopad.

Registr rizik. Dopad kvantifikujeme podle matice níže. 2 Malý dopad. 3 Střední dopad. 4 Vysoký dopad. 5 Velmi vysoký dopad. malý dopad. Registr rizik Co je Registr rizik a k čemu slouží S každým projektem jsou spojena určitá rizika, tedy nejisté události, které mohou nastat a ovlivnit (zpravidla negativně) průběh. Analýza rizik je samostatnou

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Tel.: +420 225 335 967 Tel.: +420 224 232 650 Mobil: +420 731 627 166 Mobil: +420 777 791 878

Tel.: +420 225 335 967 Tel.: +420 224 232 650 Mobil: +420 731 627 166 Mobil: +420 777 791 878 Ernst & Young Karlovo nám. 10 120 00 Praha 2 www.ey.com/cz Tisková zpráva Lenka Čermáková Roman Pavlík Ernst & Young Fleishman Hillard Tel.: +420 225 335 967 Tel.: +420 224 232 650 Mobil: +420 731 627

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

Metodika financování a vykazování aktivit pro projekt

Metodika financování a vykazování aktivit pro projekt Metodika financování a vykazování aktivit pro projekt Komplexní individuální projekt pro zajištění poskytování sociálních služeb, jako podpůrný prostředek pro integraci sociálně znevýhodněných osob na

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

POSTAVENÍ A ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V DÍLČÍ STUDIE II. - ANALÝZA DAT ZA ZAMĚSTNANCE STUDIE SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Č. 28

POSTAVENÍ A ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V DÍLČÍ STUDIE II. - ANALÝZA DAT ZA ZAMĚSTNANCE STUDIE SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Č. 28 STUDIE Č. 28 POSTAVENÍ A ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH DÍLČÍ STUDIE II. - ANALÝZA DAT ZA ZAMĚSTNANCE Vytvořeno pro: Projekt reg. č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Analýza a identifikace vzdělávacích potřeb je prvním krokem jak v systému, tak i v plánu a v projektu vzdělávací akce. Jde to soubor metod, které umožňují určit vzdělávací potřeby

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více